Předseda (zvoní): Kdo s těmito třemi resolučními návrhy souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Jsou zamítnuty.

Resoluční návrhy posl. inž. Karmasina a druhů ke kap. 10. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Záděra (čte):

13 až 15. Resoluce posl. inž. Karmasina a druhů ke kap. 10:

13. Vláda se vybízí, aby stejně jak tomu jest v historických zemích, podřídila veškeré německé školství na Slovensku a Podkarpatské Rusi vlastnímu německému školnímu dozoru, německým školním inspektorům.

14. Vláda nechť vydá nařízení, podle něhož okresní školní výbory (na Slovensku a Podkarpatské Rusi školní inspektorové) mají žádosti o zřízení soukromých škol do šesti týdnů předložiti zemské školní radě (na Slovensku a Podkarpatské Rusi školnímu referátu v Bratislavě a Užhorodě) a že tyto úřady mají tyto žádosti vyříditi v přesně stanovené lhůtě. Než se žádosti vyřídí, nebudiž soukromému vyučování překáženo.

15. Podle prohlášení pana ministra školství a nár. osvěty nelze z peněžních důvodů zákonem upraviti mateřské školství. Vláda se tedy vybízí, aby vyšla vstříc naléhavému požadavku kulturních a lidumilných organisací, obcí a rodičů a nepřekážela zřizování denních útulků.

Předseda (zvoní): Kdo souhlasí s přečtenými třemi resolučními návrhy, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

To je menšina. Jsou zamítnuty.

Resoluční návrhy posl. inž. Künzla a druhů ke kap. 11. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Záděra (čte):

16 a 17. Resoluce posl. inž. Künzla a druhů ke kap. 11:

16. Poněvadž vysoké ceny krmiva, které určila vláda, když zákonem upravila hospodaření s obilím, ohrožují domácí stav dobytka a horské hospodářství odkázané na chov dobytka, nechť vláda zahájí kroky ke snížení cen krmiva a k úpravě obchodu s dobytkem.

17. Stálým omezováním ve státních rozpočtech posledních let byl citelně zúžen obor působnosti zemědělských rad, a nebylo postaráno, aby příslušné úkoly převzaly jiné organisace. Výnosem ministerstva zemědělství byl dán podnět k utvoření hospodářských poraden a hospodářských poradních sborů, jejichž financování je ponecháno výlučně místním činitelům.

Při předběžných poradách o rozpočtu na příští rok nechť vláda poskytne přiměřené peníze, aby umožnila nové vybudování odborného podpůrnictví. Při tom dlužno zachovati spolupráci s dobrovolnými zemědělskými organisacemi a rozdělení na národní odbory.

Předseda (zvoní): Kdo souhlasí s přečtenými dvěma resolučními návrhy, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítnuty.

Resoluční návrhy posl. inž. Peschky ke kap. 12. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Záděra (čte):

18 až 20. Resoluce posl. inž. Peschky a druhů ke kap. 12:

18. Vláda nechť schválí zrušení §u 4, odst. 1 vládního nařízení ze dne 18. května 1935 a podle pravidel řádné soutěže nechť provede spravedlivé zdanění a spravedlivou úpravu sazeb.

19. Vláda nechť se usnese na zrušení zákona o jednotkových obchodech a o nucené likvidaci jednotkových obchodů.

20. Ministerstvo průmyslu, obchodu a živností nechť zařídí, aby k němu byl připojen úřad ministerstva financí pro povolování devis a spojen s úřadem pro povolování dovozu, při čemž by zároveň byly uvolněny překážky vývozu způsobené povolovacím řízením.

Předseda (zvoní): Kdo s těmito třemi resolucemi souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítnuty.

Resoluční návrh posl. Sandnera a druhů ke kap. 13. Žádám o jeho přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Záděra (čte):

21. Resoluce posl. Sandnera a druhů ke kap. 13:

Vláda nechť pečuje, aby se při zadávání státních dodávek a provádění nouzových prací dodržovaly přísněji než dosud směrnice vypracované příslušnými ministerstvy. Zvláště dlužno přihlížeti především k nouzovým oblastem a při pracích v těchto oblastech zaměstnávati jen místní firmy, živnostníky, řemeslníky, dělníky a zaměstnance.

Předseda (zvoní): Kdo s tímto resolučním návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.).

To je menšina. Návrh je zamítnut.

Resoluce posl. inž. Peschky a druhů ke kap. 16. Žádám o její přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Záděra (čte):

22. Resoluce posl. inž. Peschky a druhů ke kap. 16:

Vláda nechť se usnese, že zchudlí obchodníci a živnostníci budou pojati do státní vyživovací akce.

Předseda (zvoní): Kdo souhlasí s přečtenou resolucí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítnuta.

Resoluce posl. Sandnera a druhů ke kap. 16. Žádám o její přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Záděra (čte):

23. Resoluce posl. Sandnera a druhů ke kap. 16.

Jelikož se volby do správních sborů nemocenských pojišťoven nekonaly již 24 let, vybízí se vláda, aby připravila vše k rozepsání řádných tajných voleb do správních sborů jak nemocenských pojišťoven, tak i jiných sociálních ústavů pro dělníky a zaměstnance.

Předseda (zvoní): Kdo s touto resolucí souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Je zamítnuta.

Resoluce posl. inž. Peschky a druhů ke kap. 19. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Záděra (čte):

24. Resoluce posl. inž. Peschky a druhů ke kap. 19:

Ministerstvo financí nechť zruší ústřední zdaňování odboček továren a velkoobchodů a dovolí, aby je zdaňoval berní úřad v sídle odbočky.

Předseda (zvoní): Kdo souhlasí s touto resolucí, zvedni ruku! (Děje se.)

To je menšina. Zamítnuta.

Hlasování o resolučních návrzích je skončeno.

Zbývá ještě hlasovati o prohlášení pana ministra financí, které učinil ve 13. schůzi sněmovny dne 14. listopadu 1935, předkládaje státní rozpočet k sněmovnímu projednání.

Návrh na odklad hlasování podán nebyl.

Dám tedy hlasovati podle §u 65 jedn. řádu.

Kdo souhlasí, aby prohlášení pana ministra financí z 13. schůze sněmovny bylo schváleno, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina.

Poslanecká sněmovna schválila toto prohlášení pana ministra financí.

Tím vyřízen je 1. odst. pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž je:

Senát usnesl se v 11. schůzi dne 27. listopadu 1935 požádati posl. sněmovnu za prodloužení lhůty stanovené §em 43 úst. listiny o další 4 měsíce.

Dám hlasovati o návrhu senátu podle §u 78 jedn. řádu sněmovny. (Hluk. - Předseda zvoní.)

Kdo souhlasí, aby posl. sněmovna o další 4 měsíce prodloužila senátu lhůtu k projednání jmenovaného usnesení posl. sněmovny, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Žádané prodloužení lhůty je povoleno.

Tím vyřízen je 2. odst. pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž je:

Zpravodaji jsou: za výbor branný p. posl. Pik, za výbor rozpočtový p. posl. dr. inž. Brdlík.

Dávám slovo prvnímu zpravodaji - za výbor branný - p. posl. Pikovi.

Zpravodaj posl. Pik: Slavná sněmovno! Branný výbor posl. sněmovny projednal ve schůzi dne 20. listopadu 1935 vládní návrh zákona o civilních hlídačích vojenské správy. Ve službách vojenské správy jest toho času 163 civilních hlídačů, pro něž a všechny budoucí upravuje se formou zákona dosavadní faktický stav střežení některých vojenských objektů. Jsou to zejména proviantní sklady s velmi značným a cenným vojenským materiálem a jiné důležité vojenské objekty a ústavy, jichž střežení nutno obstarávati osobami stálými, dokonale obeznalými s místními poměry, jakož i s technickým a provozním zařízením střeženého objektu. Denně se střídající vojenské stráže různých útvarů vojenských těmto podmínkám i při sebevětší svědomitosti nemohou vyhovovati, nehledě k tomu, že by trpěl výcvik mužstva.

Navrženou osnovou zákona má býti dosaženo zvýšení zákonné trestní ochrany civilních hlídačů vojenské správy a upravení i jejich práva k použití zbraně při výkonu služby. Jako přísežným zaměstnancům propůjčuje se jim ve výkonu služby charakter vrchnostenské osoby. Hlídači tito budou postaveni co do trestní ochrany na roveň veřejným bezpečnostním orgánům, ale analogicky s předpisy pro četnictvo a civilní stráž i zvýšené trestní odpovědnosti. Zásady, platné pro četnictvo, se navrženým zákonem přejímají s příslušnými modifikacemi a doplněními, nutnými z toho důvodu, aby ochrana cenného majetku vojenské správy byla i účinná. V zákoně jest však (Předsednictví převzal místopředseda Taub.) pamatováno na to, aby pro majetek nepatrné hodnoty nebyl dáván všanc lidský život, neboť jen při nebezpečném útoku lze použíti zbraně.

Podle této osnovy zákona civilní hlídači vojenské správy jsou k této správě ve smluvním poměru jako ostatní dělnictvo vojenské správy. Ve výboru jsem vyslovil názor, že při zvýšené trestní a disciplinární odpovědnosti a při charakteru přísežné vrchnostenské osoby, postavené do vyšší třídy nebezpečí, měli by býti

civilní hlídači vojenské správy převedeni do státně zaměstnaneckého poměru zřízeneckého podle platového zákona č. 103/26. Branný výbor svým resolučním usnesením připojil se k témuž stanovisku a žádá vládu, aby tuto otázku, jakož i otázku úpravy právních a materiálních práv a nároků všech civilních zaměstnanců vyřešila v celku zvláštním opatřením. Jde tu zejména o zabezpečení pevného týdenního výdělku, o vyřešení otázky dovolených, úrazového pojištění, kvitančního poplatku, stabilisace pracovního poměru a zaopatření přestárlých.

Navrhuji, aby posl. sněmovna schválila osnovu zákona o civilních hlídačích vojenské správy s naznačenými stylistickými opravami a aby schválila i resoluci branného výboru. S ohledem na jednomyslné schválení ke zprávě přiložené resoluce apeluji na vojenskou správu, aby co nejdříve bylo jednáno o spravedlivé úpravě poměrů jak civilních hlídačů, tak i všech ostatních civilních zaměstnanců vojenské správy, neboť jsou nezbytnou a velmi důležitou složkou branné moci. (Souhlas.)

Místopředseda Taub (zvoní): Dávám slovo druhému zpravodaji - za výbor rozpočtový - panu posl. inž. dr. Brdlíkovi.

Zpravodaj posl. inž. dr. Brdlík: Vážená sněmovno! Rozpočtový výbor přiklonil se v zásadě ke stanovisku branného výboru, pokud jde o organisaci této civilní služby a řešil jen otázku finanční, a sice jednak s toho hlediska, jaké nové náklady vznikají, a za druhé, pokud toto opatření je skutečně hospodárné, v jakém poměru je náklad s docíleným efektem.

Pokud jde o úhrnný náklad bylo zjištěno, že jde o služné 163 civilních zaměstnanců nákladem 1,800.000 Kč. Protože vojenská správa tuto službu vlastně již praktikuje delší dobu, nevzniknou další výdaje kromě těch, které ve státním rozpočtu jsou zaneseny. Pokud jde o poměr mezi nákladem a efektem, je třeba, abych připomenul, že r. 1926 odhlasován byl sněmovnou zvláštní zákon, podle kterého mělo býti dáváno do zvláštního fondu na výzbroj armády ročně 316 milionů Kč po 10 let, čímž se nashromáždil fond 3 miliardy Kč, ze kterého vojenský materiál byl zakupován. Poněvadž tento fond nestačil, byl r. 1934 zákon doplněn v tom smyslu, že bylo prodlouženo o dalších 10 let právo, aby ministr financí mohl anticipando vybírati tento fond za účelem výzbroje armády, a tak již tři čtvrtiny této částky byly spotřebovány.

Když tedy srovnáme hodnotu, kterou representuje tento materiál, která činí okrouhle 6 miliard, s nákladem 1,800.000 Kč, znamená to, že ohlídání materiálu stojí, vyjádřeno v hodnotě materiálu, 0.03%, čili že ohlídání hodnoty materiálu v ceně 10.000 Kč stojí 3 Kč. Vzhledem k tomu, že co do formální stránky náklad jest kryt, a že osnova vyhovuje i po stránce hospodárnosti, doporučuje rozpočtový výbor, aby slavná sněmovna tuto osnovu zákona přijala. (Souhlas.)

Místopředseda Taub (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme ke hlasování.

Osnova zákona má 6 paragrafů, nadpis a úvodní formuli.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitek nebylo.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 6 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí, podle zprávy výborové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona podle zprávy výborové ve čtení prvém.