Pokud se týká živelních pohrom způsobených krupobitím, setkáváme se s nimi téměř každoročně a ježto dosavadní soukromohospodářská organisace krupobitního pojištění nevyhovuje dostatečně zájmům zemědělské výroby, neboť pojištění toto jest drahé, proto velmi málo používané, jest tudíž tato pohroma ve svých následcích jednou z nejtěžších a nejobávanějších. Aby se pojištění toto rozšířilo a risika vyrovnala, navrhuje se zlevniti pojištění krupobitní postavením jeho na veřejnohospodářskou základnu poskytnutím veřejné podpory, zavedením větší úspornosti provozu a přiznati vliv zemědělství v tomto oboru. Návrhy na zveřejnění živelního pojištění, jak známo, vyvolaly četné polemiky, z nichž mnohé vyvěraly z velmi vážných obav. Otázka zveřejnění živelního a dobytčího pojištění byla již před mnoha lety předmětem velmi vážných diskusí; již v r. 1897 napsal tajemník českého odboru rady zemědělské Viškovský velmi obsáhlé a vážné pojednání o tomto problému, v poslední době rozebírá celou věc ve významné publikaci sekční šéf dr. Kolář, jsou zde určité ožehavé věci, nicméně volání po naléhavém řešení tohoto velmi vážného problému je tak živelné, že bylo také zemědělským výborem vtěleno do resoluce a v nejbližší dohledné době musí se s touto otázkou vláda i parlament vážně zabývati.

Dosavadní případná pomoc při krupobití řídí se dobou, kdy poškození se stalo, a sice nastalo-li zničení osení v počátku vegetace nebo zničena-li byla úroda ve stavu vyspělejším neb bezprostředně před sklizní. Velká většina krupobitních pohrom roku letošního datuje se z konce května a počátku června a proto pomoc záleží hlavně v podpoře nákupu zlevněných osiv.

V jarních měsících letošního roku postižena byla i řada okresů místními průtržemi mračen, kde bylo zničeno nejen zaseté osení, ale zejména v horských okresech odplavena ornice se svahů, vyplaveny zasázené brambory a bahnem a kamením zanesena zasetá pole nebo louky v údolích. V takových případech bude nutná nákladná úprava pozemku zarážením hlubokých vyplavených koryt, což bude trvati někde i více roků a bude nutno na tyto případy vzíti mimořádný zřetel, neboť tam zmenšena bude normální sklizeň po několik let.

Největší škodu na polních plodinách, jak na obilí, ale ještě více na pícninách a okopaninách způsobilo dlouho - po celou dobu vegetační - trvající sucho, jehož následky byly tím větší, že již loňský rok 1934 byl velmi suchý, takže spodní vláhy téměř nebylo. Suchá zima při malých srážkách sněhových neměla účinku na zásobení půdy zimní vlahou a tím přecházelo se do roku letošního úplně bez spodní vláhy.

Nejvíce suchem postižena byla země Česká a to v oblastech, které již loňského roku suchem trpěly; jsou tudíž následky této pohromy v řadě okresů přímo katastrofální, nejen pokud se týče velmi nízké sklizně obilí, ale hlavně úplné neúrody píce. Touto neblahou skutečností dány jsou také směrnice ku potřebné velkorysé výpomoci v zájmu opatření zlevněných nutných osiv, krmiv, aby zabezpečen byl stav dobytka, který již loňského roku musel býti snížen, a aby zabezpečeno bylo také řádné zásobování mlékem.

Ihned po předběžném vyšetření této kalamity konány byly v ministerstvu zemědělství porady se zúčastněnými činiteli. Hlavní nouze o krmivo a píci dostaví se již ke konci letošního roku, poněvadž nynější nepatrné zásoby sporé sklizně, jako řepného chrástu, krmné řepy, řízku a otav na delší dobu nevystačí. Pak pronikne nouze plnou silou. Podle zpráv Státního úřadu statistického poklesla letos v celém státě sklizeň pícnin oproti pětiletému průměru z let 1929 až 1933 o 18%, v zemi české dokonce o 26%. Sklizeň krmné slámy je u nás o 114.000 vagonů pod průměrem a pokles ten činí celých 30%. I sklizeň okopanin je v celých krajích daleko pod průměrem posledních let.

Při této příležitosti, když se jednalo v zemědělském výboru o nutnosti a způsobu přídělu zlevněných krmiv, bylo poukazováno, že zásahem Obilní společnosti byla právě řada krmiv zdražena, a vůbec hospodaření Obilní společnosti bylo podrobeno obsáhlé kritice. Z obsáhlé debaty vyplynul však jednomyslný názor, že obilní monopol je v zásadě instituce dobrá a nevyhnutelně potřebná, která, aby se mohla plně uplatniti a velkoryse rozvinouti, musí se státi institucí trvalou.

Jsou-li zde určité výtky, jak ani při díle takového rozsahu nemůže býti jinak, plynou ze zásahu Obilní společnosti v důsledku vážného problému přebytků. Tento problém spoluřešiti je povinností samých zemědělců, neboť jinak ohrožovali by si úměrné a stabilní ceny obilí v samých základech.

Obilní společnost musí činiti určité zásahy, opatření a nařízení, aby nejen bezpečně věděla s jakými zásobami má, může a musí počítat, ale aby to také ve svém podniku věděl zemědělec sám. Máme-li zde nadbytek krmného obilí, bylo by nezbytně nutno, aby cena přikupovaných krmiv byla stanovena v poměru a hodnotě ceny krmného obilí vykupovaného Obilní společností. To je logický postup a jiný není možný. Má sice letos určité následky, kde v důsledku sucha bude nouze o krmiva a píci, ale v normálních letech, a s těmi musíme počítati, povede k omezení obilních přebytků přirozeně tím, že zemědělci nabízeti budou ku prodeji obilí kvalitní a řádně vyčištěné, aby si zadní a méně hodnotné obilí ponechali doma ku krmení a nemusili odebírati dražší obilí denaturované; dále nastane zde přirozeně snaha odpoutati se od krmiv přikupovaných, zejména bílkovitých, jímž bude věnována v osevu větší plocha než dnes pro vlastní potřebu - týká se to především luštěnin - a také pícninám bude věnována větší pozornost v ohledu zabezpečení píce statkové, která je a musí býti základem každého hospodářského podniku.

Proto zásahy Obilní společnosti v tomto směru podnikané nutno považovati za rozumné a účelné a je nutno, aby je všichni rozumní a se zemědělci poctivě smýšlející lidé, i když ne zrovna vítali, tedy aspoň přijímali jako nutná opatření, která, budou-li se poctivě a svědomitě plniti, přispějí k zjednodušení celého problému a k odstranění výtek v budoucnosti, které snad dnes namnoze úmyslně se vyvolávají a vypichují.

Je přirozené, že letošního roku podniknutá akce k mimořádnému zlevnění těchto krmiv a podpůrné akce pro kraje živelními pohromami postižené vyžádají si mimořádných finančních prostředků, které zemědělský výbor odhadl asi na 50 mil. Kč.

Zemědělský výbor byl a jest si plně vědom, že ani tato částka zdaleka nestačí nahraditi povstalé škody, a proto v jednání tím větší váha kladena byla na to, aby vzhledem k omezeným těmto prostředkům vedeny byly veškeré vyšetřující a rozdělující orgány největší objektivitou, spravedlností a svědomitostí, aby se ve skutečnosti dostalo podpory, náhrady a ochrany těm nejpotřebnějším, kteří jsou opravdu ohroženi na své existenci,

jak je to také v intencích příslušných zákonů a nařízení, aby tato výpomoc byla urychlena a aby také náhrady daně pozemkové byly vyřizovány rychlejším tempem.

Vedle této otázky přímých podpor věnoval zemědělský výbor velkou pozornost otázkám daňovým, pachtovním, úvěrovým, tarifním, podnikání veřejných prací v krajích postižených, podporám při pádu dobytka a zvláště otázkám vodohospodářským ve směru budování a zřizování rybníků a vodních nádrží, které by sloužily na prvém místě účelům zemědělským a jichž uskutečnění nenaráželo by na žádné obtíže, jednak všude tam, kde tyto rybníky a nádrže bývaly, i tam, kde by je bylo možno nově zříditi.

V našem vodním hospodaření nastaly v minulých dobách velmi podstatné změny, které neposloužily vždy zájmům celku. Bylo to zejména v minulém století velmi značné kácení lesů, vysušení řady velkých rybníků, v posledních dobách hustě prováděné meliorace a úpravy toků na horní části, které vodu rychle odváděly, a také i nešťastné regulace středního Labe za účely splavnění a průmyslovými, kde hlubokým prohloubením koryta dospělo se do řídkých zemních vrstev, takže okolní pozemky vysušením proměněny byly v suchopáry a dříve úrodná luka proměňována jsou v pole, místo aby se dnes dělo naopak.

Podle josefinského katastru bylo jen v Čechách na 80.000 ha rybníků, dnes jich není ani polovic. Bývalý přísedící zemského výboru král. Českého Karel Adámek uvádí na př. ve svém díle "Hospodaření vodou" z r. 1901, že polabské rybníky na Pardubicku držívaly na 112 mil. m³ vody, takže z nich mohlo po 5 letních měsíců odtékati do Labe každé vteřiny na 9 m³ vody. Co by to dnes znamenalo pro zemědělské účely v povodí středního Labe, jest nabíledni. Správný byl požadavek, pronesený v zemědělském výboru, aby vůbec otázka hospodaření vodou byla podrobena přesným studiím a kontrole.

Velký význam má dále snaha po opatření pitné a užitkové vody, podpora a propagace závlahových a postřikovacích zařízení, zejména také z toho důvodu, že podle náhledů vodohospodářských a meteorologických znalců jsme v období periody 14 sušších let, kdy ještě v příštích letech nemají prý vodní srážky dosáhnouti normálu. Bohužel nejsou tyto vodohospodářské práce ve státním rozpočtu tak dotovány, jak by vzhledem ke své důležitosti a celostátnímu významu i v ohledu zabezpečení proti živelním pohromám zasluhovaly.

Zemědělci v československém státě postižení živelními pohromami nežádají od státu darů, nežádají jich zejména na úkor vrstev jiných, žádají pouze to, aby jejich výroba a celé podnikání byly zabezpečeny a chráněny tak, aby se klidně a bez obav ztráty existence mohli věnovati své práci u vědomí, že jim i všem ostatním vrstvám přinese tato práce požehnání, obživu a zabezpečení v dobách dobrých i zlých.

Zemědělský výbor pojednal o všech vpředu jmenovaných návrzích, provedl o nich obšírnou debatu a usnesl se, aby všechny tyto návrhy byly předloženy vládě, a zároveň se usnesl na resoluci, jež byla v tisku 157 rozdána v posl. sněmovně, o jejíž schválení slavnou poslaneckou sněmovnu jménem zemědělského výboru žádám. (Potlesk.)

Místopředseda Taub (zvoní): Dávám slovo druhému zpravodaji, za výbor rozpočtový, p. posl. Křemenovi.

Zpravodaj posl. Křemen: Slavná sněmovno, rozpočtový výbor pojednal ve schůzi dne 2. prosince t. r. o iniciativních návrzích na poskytnutí pomoci při živelních pohromách zemědělců. Projednal všechny tyto návrhy a usnesl se připojiti se k návrhu zemědělského výboru, aby všechny tyto návrhy byly předloženy vládě k projednání. Zároveň schválil rozpočtový výbor také resoluci, která byla usnesena v zemědělském výboru, a já doporučuji, aby slavná sněmovna přijala tyto návrhy i resoluci tak, jak byly usneseny ve výboru zemědělském a rozpočtovém. (Souhlas.)

Místopředseda Taub (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen. Rozprava odpadá a přistoupíme proto k hlasování.

Kdo souhlasí s resolucí výborů zemědělského a rozpočtového, otištěnou ve zprávě výborové tisk 157, nechť pozvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Resoluce tato jest přijata.

Tím byly vyřízeny iniciativní návrhy tisky 9, 11, 12, 14, 16, 22 až 29, 31, 32, 34, 36 až 40, 43, 45, 46, 48, 50 až 55, 57, 62, 66, 67, 68, 72 a 84.

Tím vyřízen jest 4. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

Zpravodaji jsou: za výbor živn.-obchodní p. posl. Netolický, za výbor zahraniční p. posl. Hrušovský, který se vzdal slova.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?.

Zpravodaj posl. Netolický: Nejsou.

Místopředseda Taub (zvoní): Kdo ve druhém čtení souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak je posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala toto schvalovací usnesení také ve čtení druhém.

Tím vyřízen jest 5. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

Zpravodaji jsou: za výbor živn.-obchodní p. posl. Rechcígl, za výbor zahraniční p. posl. inž. Žilka.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Rechcígl: Nejsou.

Zpravodaj posl. inž. Žilka: Nikoli.

Místopředseda Taub: Kdo ve druhém čtení souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak je posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala toto schvalovací usnesení také ve čtení druhém.

Tím vyřízen jest 6. odstavec pořadu.