Teď si vezměte mimořádnou zimní akci. Tolik kraválu se nadělalo s tím, že vláda přidělila 54 mil. Kč na mimořádnou zimní akci pro listopad, prosinec, leden a únor. Dnes je už téměř polovina prosince. Jděte do obcí, jděte do měst, jděte mezi nezaměstnané a klaďte otázku, co nezaměstnaní z mimořádné zimní akce dostali. V listopadu už se měla akce prováděti, říkalo se, že 54 mil. Kč je na akci přiděleno - a dnes je polovina prosince a nezaměstnaní nedostali z akce nic. (Posl. Kliment: Včera říkali na ministerstvu, že to tak rychle nejde!) Ale bylo prohlášeno, že akce je pro listopad, prosinec atd., a za půldruhého měsíce nedostali nezaměstnaní nic. To charakterisuje poměry. (Výkřiky komunistických poslanců.) Je otázka, z čeho se má těch 54 mil. Kč uhraditi, neboť do rozpočtu se to nevložilo. Má se to uhraditi patrně z těch 650 milionů Kč, které jsou zařazeny do rozpočtu na pomoc nezaměstnaným, ale jestli se to má uhraditi z těchto peněz, pak to znamená, že se na druhé straně musí na nezaměstnaných šetřiti (Výkřiky komunistických poslanců.), a to už se děje odbouráváním stravovací akce a stravovacích lístků, jak jsem o tom už mluvil. Proto podáváme návrh na zdvojnásobení podpor pro nezaměstnané. Do finančního zákona se má vložiti návrh, aby vláda opatřila 850 mil. Kč na zvýšení podpor pro nezaměstnané, a aby úhrada této částky byla opatřena výnosem z mimořádné vzestupné daně všech fysických a soukromých osob právnických, vlastnících majetek s hodnotou nad 1 mil. Kč. Návrh zákona o této dani má býti předložen Národnímu shromáždění. Zase se namítne, zda je možno tyto peníze opatřiti. Upozorňuji jen na jednu věc, že podle daňových výkazů je v Československé republice 1.000 lidí, jejichž čistý příjem činí ročně půl mil. Kč a více, až do pěti a přes pět milionů Kč. Příjem tohoto tisíce lidí přesahuje 1.500 mil. Kč. Prosím, tisíc lidí v Československé republice má dvojnásobně větší příjem, než zač má býti živo 700 tisíc nezaměstnaných dělníků se svými rodinami. (Výkřiky.) Příjem těchto lidí činí nejméně 40.000 Kč měsíčně a stoupá na 400 tisíc a více měsíčně. (Výkřiky.) Prosím, tady jsou zdroje, kde by bylo možno opatřiti peníze, aby neumíraly děti nezaměstnaných hladem, aby pracovní síla národa nebyla podlamována, aby poměry nespěly ke katastrofě.

Další otázkou je oddlužení. Chci tu poukázati jen na jednu věc, a to na agrárnické sliby v této věci. Po dívejte se (ukazuje noviny), mám zde "Venkov" z předvolební doby. Co "Venkov" psal, když mluvil o diktátu bank a kartelů, které ožebračily zemědělce? "Venkov" psal (čte): "Žádáme o úpravu zemědělských dluhů, snížení úrokové míry z dluhů na 2% a zachování moratoria pro dluhy do té doby, dokud nebude zajištěna rentabilita zemědělství a úprava zemědělských dluhů. Žádáme změnu zákona o stabilisačních bilancích a pronikavá zdanění stabilisačních fondů. Žádáme zdanění všech nadbytečných reservních fondů průmyslových závodů, velkobank a pojišťoven, zavedení zvláštní dávky na vyvezený kapitál za hranice a cizozemské valuty, zdanění všech zisků dovozců zboží a surovin z ciziny."

Prosím, toto byly požadavky "Venkova", se kterými přicházel v předvolební době. Kde jsou tyto požadavky teď, když se jedná o rozpočet? (Výkřiky.) Kam se poděly tyto požadavky? Proto podáváme návrh, aby bylo přikročeno k bezodkladnému skutečnému oddlužení malozemědělců a živnostníků a prostředky na to aby se opatřily ze zvláštní daně na jednotkové obchody, filiálky a prodejny továrních podniků, jakož i zabavením zisků továrních a velkoobchodních podniků, plynoucích z dodávek zbraní pro československou armádu a pro armády zahraniční, ze zdanění velkých kapitalistických podniků.

To jsou plně opsané sliby "Venkova", které dávali agrárníci ve volbách. Jejich provedení znamenalo první etapu v této oddlužovací politice malých zemědělců a maloživnostníků. Přijetím tohoto návrhu nijak není tangován řádný rozpočet, to jsou mimořádná opatření, která má vláda udělati a která má vláda činiti a uvidíme, jak se zachovají agrární poslanci, jak se zachovají živnostenští poslanci a všichni ti, kteří pláčou nad bídou malého zemědělského lidu a živnostníků, při hlasování o tomto našem návrhu.

Konečně zde mám otázku státních zaměstnanců a úpravy jejich platů, tedy odčinění odbourání platů z r. 1933. Pan předseda vlády dr. Hodža ve svém prohlášení pravil (čte): "Bedlivě zkoumá vláda možnost učiniti co nejdříve první krok ke zlepšení sociálního postavení státních a veřejných zaměstnanců. Připravuje revisi některých úsporných opatření pro druhou polovinu příštího roku." Toto prohlášení, že pro druhou polovinu příštího roku se připravuje úleva ze srážek státních zaměstnanců, jsme slyšeli také, když se projednával rozpočet minulého roku. I tenkráte to bylo slibováno, ale nic se neudělalo.

Posl. Zeminová prohlásila ve své řeči, že tento pasus v oficielním prohlášení předsedy vlády dr. Hodži prosadil zástupce klubu nár. socialistického, ministr dr. Franke. Dobře! Nezajímá nás, kdo toto prohlášení do expose pana předsedy vlády prosadil, za to však nás zajímá, jakým způsobem má býti toto prohlášení realisováno. Je to důležitá otázka pro státní zaměstnance, poněvadž sliby, že se něco udělá, se dávaly již také loni, ale nic se nestalo.

My jsme v těchto věcech realisty a chceme, když se něco slibuje, aby se to také doložilo a vyjádřilo rozpočtovými čísly. Proto navrhujeme, aby vláda do finančního zákona vložila paragraf, který jí ukládá opatřiti 1 miliardu Kč z výnosu mimořádné vzestupné daně fysických a soukromých osob, která by umožnila odbourání srážek z platů státních zaměstnanců a uvedení těchto platů na dřívější míru.

Snad se nám může namítnouti, že se to nedá provést a kdyby se to mělo udělati hned od Nového roku, že by se státní pokladna dostala do těžké a svízelné situace. Věříme, že když se chce, jde provésti všecko, ale abychom tyto námitky předem vyvrátili, podáváme event. návrh, nebude-li tento náš návrh přijat, totiž aby byla vláda pověřena opatřiti 500 mil. Kč, tedy jen polovinu, tak aby na přípravné práce zbyla první polovina roku a v druhé polovině aby se už mohlo toto zvýšení platů státních zaměstnanců a zřízenců provésti. Návrh tento je vlastně realisací slibů pana předsedy vlády a návrhu pana ministra Frankeho.

Pánové snad mohou namítnouti, že měli v úmyslu poměry státních zaměstnanců zlepšiti aspoň částečně, nikoliv úplně. Proto podáváme další event. návrh, kterým se vláda zmocňuje, aby opatřila 250 mil. Kč, kterými by pro druhou polovinu roku bylo zlepšení platů státních zaměstnanců provedeno alespoň na 50%. Všecky strany, které se zde prou, kdo do prohlášení pana předsedy vlády prosadil ony sliby, mají příležitost před forem všech státních zaměstnanců, celého národa a všeho pracujícího lidu dokázati, že to myslí s těmi sliby doopravdy, a hlasovati pro naše návrhy.

Konečně je tu otázka drahoty. Kolik slibů bylo dáno vládou, pokud se týče odbourání drahoty! Vláda se patrně domnívá, že sliby, které se dávají širokým vrstvám pracujícího lidu, není potřeba dodržovat. Paní posl. Zeminová prohlásila v debatě (čte): Vláda a úřady nezastavily růst drahoty, jak bylo třeba. Nová vlna drahoty je vlastně novým snižováním platů. - A mluvila dále: 4 roky se slibuje, že se půjde na vysoké ceny cukru, uhlí, železa, papíru atd. Žádáme ministra obchodu, aby znemožnil zřizování nových zdražovacích kartelů. - Je třeba nad těmi slovy se zamyslit. Posl. Zeminová se sama přiznává, že 4 roky se dávají sliby a 4 roky že se z těchto slibů nic neplní. Socialistické strany by si měly položit otázku, co vlastně znamená jejich účast na koaliční vládě, když se 4 roky dávají lidu plané sliby a 4 roky se z těch slibů nic nevyplňuje. Kdo za to potom nese odpovědnost? A co potom tato koaliční politika, pro kterou je třeba přinášet jen samé oběti a čekat řadu roků marně na splnění slibů, pro pracující lid znamená?

Podáváme proto návrhy, které by měly být vtěleny do finančního zákona, aby se skutečně sliby, pokud se týče odbourání drahoty, začaly realisovat. Znovu zdůrazňuji: Doba je vážná, pracující lid je zneklidněn, pracující lid cítí, že tak, jak až doposud, není možno žít. Pracující lid cítí, že i v době krise rostou zde milionáři, že milionářů přibývá, že rostou zisky kapitalistických podniků. Pracující lid cítí, že i v době krise je spousta jednotlivců a spousta společností kapitalistických, které se obohacují. Při tom, když se jedná o lidové požadavky, se tvrdí, že není peněz. Do řad pracujícího lidu se mluví a volá, že je potřeba zachovati klid, udržeti víru v právní řád. Zdůrazňoval to také pan předseda vlády. My se tážeme: Co je to za právní řád, který dává možnost lichvářského obohacování se v době, kdy tisíce a statisíce lidí, tisíce a desetitisíce dělnických dětí zmírají hladem a podvýživou? Co je to za právní řád, který umožňuje takové věci, jako je na příklad případ Fatry a plynových masek, o kterém se tu nemohu šířit, ale který byl nedávno projednán v branném výboru? Co je to za právní řád, který umožňuje takové korupčnictví, které se právě teď projednává u brněnského soudu, který umožňuje, aby jednotlivci brali milionové provise? Co je to za právní řád, který v době, kdy se jednotlivcům dává možnost obohacovat se z milionových provisí, přihlíží klidně jak 4000 lesních dělníků na Podkarpatské Rusi bojuje o 8 hal. zvýšení hodinové mzdy? Ten právní řád klidně přihlíží k tomuto boji, nedělá nic pro těchto 4000 vyhladovělých dělníků, kteří jsou tam kapitalistickými společnostmi nuceni pracovati na těžké lesní práci při rubání a kácení dřeva, při práci životu nebezpečné za Kč 1.50 za hodinu. Co je to za právní řád, který toto trpí?

Pan předseda vlády Hodža volal tu zase všechny vrstvy a také dělníky ke spolupráci. Říká (čte): "Musíme všechny pracující lidi volati ke spolupráci na společném cíli a na velkém díle morální i hospodářské obrody." Toto volání ke spolupráci často jsme už slyšeli v ministerských prohlášeních. Pan předseda vlády Malypetr r. 1933 také tak volal (čte): "Proti krisi je potřebí zmobilisovati všecky lidi dobrého srdce, je potřebí vybudovat komitéty v každé vesnici, které by sbíraly u těch, kteří ještě mají, ve prospěch nezaměstnaných."

Podívejte se, jak dopadli ti, kteří toto volání pana předsedy vlády vzali vážně. Ve Kbelích nezaměstnaní dělníci vzali to volání vážně a začali dělat sbírky ve prospěch nezaměstnaných u těch, kteří něco měli, u těch bohatých. Důsledkem toho však bylo, že proti nim zakročilo četnictvo a policajti a nezaměstnaný dělník Kulhánek, který prý tyto sbírky organisoval, byl odsouzen podle Prügelpatentu ze dne 10. září 1773, tedy sbírka Josefinských zákonů a nařízení, čís. 1520, do žaláře na 2 1/2 měsíce za to, že sbíral na nezaměstnané. (Výkřiky.) Jak k tomuto výměru došlo? Kulhánek prý 5krát tyto sbírky konal a za každou takovou sbírku dostal 14 dní podle Prügelpatentu, tedy 2 1/2 měsíce. Tak to vypadá, když důvěřiví lidé vezmou prohlášení a volání těch velikých pánů po spolupráci vážně.

Když se mluví o demokracii a spolupráci, tak je fakt, že se na vážnou spolupráci a rozhodování lidu nemyslí. Lid se vůbec nenechá o ničem rozhodovat. Iniciativa lidu se dusí policajty, četníky, persekucí a žaláři. Co by znamenala skutečná iniciativa lidu a skutečná demokracie, co by znamenala vláda lidu pro lid? O tom důkaz podali bolševici v Sovětském svazu, když r. 1917 v listopadu, kdy byla také krise a těžké poměry, obraceli se k lidu o spolupráci a volali v dekretu (čte): "Dělníci, vojáci, rolníci, pracující! Uchopte se ve svých místech celé moci. Nečekejte na nikoho! Nikdo vám nepomůže, jestliže se nespojíte a nevezmete všechny státní věci do svých rukou." (Potlesk komunistických poslanců.) To je demokracie, to je široká iniciativa pracujících mas, dělníků, malorolníků, živnostníků a pracující inteligence. Pro tuto demokracii my bojujeme, tuto iniciativu pracujících mas my burcujeme. A proto já jménem komunistického klubu k závěru činím toto prohlášení (čte):

Není více žádným tajemstvím, že stojíme těsně před volbou nového presidenta republiky. A není více žádným tajemstvím, že koalice se rozpadla, jak tomu nasvědčuje včerejší demise Hodžovy vlády.

Jest jasno: nadchází okamžik velikého měření sil mezi reakcí a všemi protifašisty.

Nadchází okamžik, kdy reakce soustřeďuje všechny. síly k jednotnému útoku na pracující lid, na všechna demokratická práva lidu i na samu demokratickou republiku. Celá reakce soustřeďuje své síly: pan Kramář, představitel finanční oligarchie z Živnobanky se spojuje se Stoupalovským křídlem agrární strany, s těmito představiteli kartelů a syndikátů. A na tom není dosti. Tito nepřátelé všeho pracujícího lidu, národa i republiky, páni Stoupalové a Kramářové kují pikle s Henleinovou sudetsko-německou stranou, která je ochotna prodat zájmy sudetskoněmeckého lidu českým šovinistům. Spojují se otevřeně s touto stranou, která je agenturou Hitlerovy III. říše, aby s její pomocí potlačili český pracující lid i pracující lid ostatních národů Československa. Dopouštějí se zrady na zájmech českého národa i jeho samostatnosti. Dopouštějí se zrady na zájmech všech národů Československa, které vydávají na pospas hitlerovskému fašismu. Dopouštějí se zrady na existenci Československa.

Sjednocená reakce z presidentských voleb učinila počátek svého útoku na práva lidu; president Československé republiky má býti zvolen jako president z milosti Hitlerovy. Sjednocená reakce chce volby učinit zárodkem nové, reakční pravicové vlády. A co by znamenalo vítězství reakce? Toto vítězství by znamenalo rozdrcení všech dělnických práv a demokratických vymožeností lidu, ono by znamenalo ještě větší útlak a zbídačení lidu ve prospěch finančního kapitálu. Toto vítězství reakce by znamenalo ještě větší nacionální útlak všech nečeských národů a barbarské ničení všech kulturních statků národů Československa. Vítězství reakce by znamenalo spojenectví Československa s fašistickým Německem a Polskem, podřízení Československa diktátu fašistického Berlína a bylo by počátkem konce samostatnosti Československa.

Nastal okamžik reakčního útoku. A nastal okamžik, kdy musí se skoncovat s celou politikou třídního míru, jakou dosud vedly a uplatňovaly socialistické strany. Musí se skoncovati s touto čachrářskou politikou kapitulace, ustupování před diktátem kapitalistických a agrárnických velmožů, která je hlavní příčinou troufalosti a rozpínavosti reakce.

A v těchto chvílích, kdy se jedná o dalším osudu všeho pracujícího lidu Československa, osudu našich národů, ba i o dalším osudu Československa, obracíme se na socialistické strany a na všechny demokratické činitele v občanských stranách.

Navrhujeme, aby byla okamžitě vytvořena jednotná fronta všech protifašistů k rozhodnému boji proti reakci, k rozhodnému boji na obranu demokratických práv lidu a i na obranu demokratické republiky. Za základnu jednotného postupu všech socialistů a všech demokratických činitelů v boji proti reakci a proti finančnímu kapitálu navrhujeme tyto požadavky:

Jednotný boj na obranu všech demokratických práv lidu vedený všemi silami dělnické třídy a pracujícího lidu; jednotný útok na všechny mocenské posice reakcionářských skupin a stran, Stoupalovského křídla v agrární straně, národního sjednocení i Sudetsko-německé strany.

Jednotný boj za splnění základních sociálních a kulturních požadavků všech nečeských národů, jímž by byla zajištěna úplná rovnoprávnost těchto národů v Československu.

Jednotný boj za splnění základních hospodářských požadavků lidu, které byly potlačeny v agrárnickém vládním rozpočtu, jenž slouží bohatým na úkor chudých. Do popředí dnes stavíme tyto elementární požadavky lidu.

1. Zvýšení podpor všem nezaměstnaným dělníkům pro příští rok o 850 mil. Kč;

2. rozvinutí velkých investičních prací na účet investiční půjčky, která by byla nucená pro milionáře, banky a kartely;

3. okamžité jednání o oddlužení rolníků a drobných živnostníků na účet velkostatkářů, bank i velkých obchodníků;

4. zvýšení platů stát. zaměstnanců;

5. odbourání drahoty, snížení spotřebních daní, zdanění kapitalistických zisků.

Prohlašujeme jménem komunistické strany Československa: Na základě těchto požadavků chceme jednati o společném postupu při volbě demokratického kandidáta na stolec presidentský.

K pověstem o tvoření nějaké nové koaliční vlády pod vedením Msgra Šrámka a o jednání s komunisty v souvislosti s tvořením této vlády, prohlašujeme všechny tyto zprávy za směšný výmysl. O takové politice jsme s nikým nejednali a jednat nebudeme. My bojujeme o sjednocení všeho pracujícího lidu v boji proti kapitálu a reakci. My bojujeme za vládu lidové fronty, která by se opírala o lid, která by akční síly pracujících mas zmobilisovala, uvedla do pohybu a zatočila se všemi reakcionáři a příživníky.

Při tom prohlašujeme: Došlo-li by k utvoření vlády, která by chtěla vystoupit proti nejreakčnějším nepřátelům lidu, proti Stoupalům, Kramářům, Henleinům a pod., pak jsme ochotni podporovati tuto vládu ve všech činech, které by směřovaly k ulehčení nesnesitelného stavu dělníků, nezaměstnaných, malorolníků, živnostníků a pracující inteligence ve všech činech, které by byly namířeny proti kapitalismu a reakci.

Obracíme se v těchto osudových okamžicích na všechen pracující lid, [ ] Vyzýváme všechny pokrokové lidi, všechny lidi dobré vůle, aby se spojili v jeden proud jednotného boje proti nepřátelům lidu, proti reakci, na obranu demokratických svobod a práv. (Potlesk komunistických poslanců.)