Slavná sněmovno, myslím, že to je dostatečný důvod, aby bylo co nejdříve uvažováno a co nejdříve také rozhodnuto o změně daně z vodní síly, a to tím spíše, že i pan ministr financí vidí jasně ze státního rozpočtu a účtu, že výnos daně z vodní síly klesá. Z původních 23 mil. Kč vidíme v rozpočtu dnes 16 mil. Kč, které se očekávají jako pravděpodobný výnos této daně. Důvodem, proč klesá, není nic jiného, než zanikání vodních děl. Daň, která ničí, nemá oprávnění, to je jasné, daň, která zdaňuje výrobu tak, že nelze vyrábět, si zaslouží, aby byla zrušena, a to co nejrychlejším způsobem, poněvadž jinak touto cestou zničí se postupně velké hodnoty našeho národního hospodářství. Ale bývá zvykem, že jeden stát následuje druhý v daňových systémech. Daň z vodní síly jest jedinou daní, kde jsme nebyli následováni a kde máme rekord přede všemi druhými státy. Vidíme, že Rakousko vodu i uhlí zdaňuje stejně, že Švýcarsko má zdanění vody 10krát menší, než máme my, že Italie má pouze uznávací poplatek ze svých vodních děl, dvacetkrát menší, než jest naše daň, ale kromě toho Italie ještě poskytuje zvláštní podpory na stavbu nových vodních děl. Francie má pouze nepatrnou dávku, a proto vidíme-li, jak se vytvořil tento daňový systém i v druhých státech, pak právem voláme, aby iniciativní návrh našeho předsedy kol. Berana stal se předmětem jednání v této sněmovně, aby se stal skutkem a aby daň z vodní síly byla zrušena, a nežli bude zrušena aby alespoň byla snížena na jeden haléř za jednu hodinovou koňskou sílu. (Výborně!) Vidíme, že není nijakým štěstím býti majitelem vodního díla, vidíme konec konců. že větší právo na vodu než-li ten, kdo jí užívá, činí si pomalu každý v tomto státě. Vidíme dnes, bylo-li zde voláno právě ve vládním prohlášení po právní jistotě, že zejména u vody měli bychom volati my na našich vesnicích po právní jistotě, po právu na vodní bohatství zejména pro ony kraje a pro náš venkov. který ji potřebuje ke své zemědělské produkci. Chci tím říci, že nechceme upírati nikomu nárok na pitnou vodu, že nechceme upírati tento nárok zejména tehdy, jde-li o stavbu hygienického vodovodu, ale že přece jen způsob, jakým se postupuje při stavbách anebo při zamýšlených stavbách těchto vodovodů, nemůže nás naplniti uspokojením a nemůže nás naplniti jistotou, že vlastnictví, které máme, je skutečně naším. Hovořila o tom již odtud kol. Tumlířová. Považuji za svou povinnost, abych se připojil k jejím vývodům a apeloval na hlavní město tohoto státu, aby, když již chce vodu z našich zemědělských oblastí, z našich oblastí mělnických, mladoboleslavských, benátských, brandýských, ale dnes už také z mnichovohradišťských, turnovských a českodubských, přišlo o tuto vodu vždycky vyjednávat a mělo ochotu se dohodnouti také s naším venkovem a ne aby se postupovalo oním způsobem, jak to správně zde nastínila kol. Tumlířová a jak se o tom již také hovořilo v zemském zastupitelstvu.

A jestliže, slavná sněmovno, jsou to všecko slasti našeho malého venkovského člověka, pak chtěli bychom aspoň věřiti, že tento stát, který podporuje - a my chceme, aby podporoval podporovati naše slabé a malé domkáře a chalupníky, náš zemědělský lid na našich vesnicích. My jsme považovali za značný prospěch pro všechny naše malorolníky, jestliže ministerstvo zemědělství zařazovalo před lety 10 mil. Kč do svého rozpočtu na podpory na nákup strojů právě pro ty nejslabší a nejmenší, kteří sami nemají dostatek prostředků, aby si vhodné a účelné stroje pro nový způsob hospodaření zakoupili. Ale musíme trpce žalovati a velmi si stěžovati, že letošní rozpočet přes všechny snahy našeho ministerstva zemědělství po této stránce nás uspokojiti nemůže, poněvadž částka 500.000 Kč je velmi malá a nepatrná v uvážení oněch 85% malorolníků z celkového počtu našich zemědělců, a nemůže nás uspokojiti proto, že tato částka je daleko nedostatečná, aby nás uspokojila i po stránce usměrnění výroby, jak to požadujeme a jak si to musíme přáti.

Musí zde býti upozorněno, bylo-li poskytováno pouze 10% a nejvýše 20% podpor na nákup hospodářských strojů, že tudíž tato částka poskytnutá našemu zemědělství se zdesateronásobila pro náš průmysl a pro naše dělnictvo, zejména průmyslové. (Posl. Mašata: Proto to nebyla subvence zemědělství, nýbrž dělnictvu a průmyslu!) Správně, pane kolego! To nebyla podpora našim zemědělcům, byl to jen prostředek, kterým se naši malorolníci lákali, aby umožnili život našim průmyslovým dělníkům. Proto tím spíše musíme želeti, že je tam částka tak nepatrná, poněvadž z těchto 500.000 Kč lze poskytnouti na nákup strojů našim zemědělcům, zdesateronásobíme-li to. pouze 5 mil. Kč, a kdyby tam bylo 5 mil. Kč, znamenalo by to 50 mil. Co by to znamenalo v době, kdy si naše dělnictvo právem stěžuje na nezaměstnanost, o tom netřeba se zmiňovati, zvláště vidíme-li zejména v posledních dobách, že to jsou hlavně i továrny na hospodářské stroje, které si stěžují na odbyt, na nezájem a které již jednak propustily a jednak budou propouštěti další desítky a sta dělníků, kteří na konec budou podporováni státem, ačkoli zde s daleko menšími prostředky by stát umožnil, aby je naše zemědělství zaměstnalo samo.

Ke konci bych chtěl dodati, že správně upozornil pan předseda vlády, že jsme státem smíšeného hospodářství, že má u nás stejný význam průmysl jako zemědělství, že má u nás stejný význam zemědělství jako všecky ostatní vrstvy tohoto státu. Chtěl bych jen k tomu dodati, že jsme státem vysoce produktivním ve všech oborech podnikání a že v důsledku toho je povinností naší obchodní politiky, aby zabezpečila vývoz nejen našeho průmyslu, nýbrž i výrobků zemědělských. Je řada možností, zejména ve střední Evropě, vyvážeti do našich nejbližších sousedních států, a chtěl bych říci, že bych si přál, aby ona jednání, která jsou vedena naší delegací - a dnes jsou právě zahájena v Berlíně a v nejbližších dnech budou zahájena v Rakousku - skončila takovými výsledky, aby to znamenalo prospěch obou států a vzájemné lepší obchodně-politické styky.

V národním hospodářství - řekl jsem to a opakuji to - mají oprávnění všechny vrstvy, každý má v něm právo na život. Je proto také nutno, aby byly respektovány spravedlivé požadavky všech, a my spravedlivé požadavky všech vrstev budeme podporovati, neboť spravedlivé hodnocení práce náleží všem příslušníkům tohoto státu. Znamená-li to zejména v dnešní době neklidu, bídy a krise, v dnešní vážné mezinárodní době těžký úkol, znamená to zároveň také od nás všech upřímnou práci všech lidí dobré vůle, znamená to, abychom dnes - a zejména dnes - zanechali všech osobních zájmů a aby nad osobními zájmy zvítězil národ. (Potlesk.)

Místopředseda Mlčoch (zvoní): Dalším přihlášeným řečníkem je pan posl. inž. Richter. Uděluji mu slovo.

Posl. inž. Richter (německy): Dámy a pánové! Před několika minutami zde byla položena otázka, zda za daných vnitropolitických novot má se zde ještě vůbec zaujmouti stanovisko k rozpočtu na rok 1936. Domníváme se, že své zásadní stanovisko k rozpočtu můžeme zaujmouti v každé době bez ohledu na to, která vláda tento stát odpovědně řídí, ba jsme toho mínění, že zde musíme zaujmouti toto zásadní stanovisko.

Rozpočtem jsme se zabývali podrobně ve všech jeho kapitolách, zvláště v rozličných podvýborech a ve výboru rozpočtovém, a můžeme se zde zříci toho, abychom v podrobnostech blíže přistoupili k jednotlivým kapitolám hospodářské skupiny. Stojíme dnes, pánové, na konci tak zvaných porad o rozpočtu a právě já, vstoupiv s mnoha kamarády před několika měsíci po prvé do sněmovny, si mohu dovoliti říci. že jsme právě od porad o rozpočtu očekávali něco docela jiného. Neboť slovo porada připouští závěr, že rozpočet, na kterém se po těchto tak zvaných poradách usnášíme, by byl výsledkem těchto porad. Naproti tomu musíme konstatovati, že rozpočet se sněmovně předkládá úplně vypracován až do posledních číslic a že sněmovně nezbývá nic jiného, než k rozpočtu říci ano nebo ne. Mimo to ještě vážený pan řečník přede mnou s tohoto místa prohlásil, že ten, kdo jest proti rozpočtu a proti němu hlasuje, dokumentuje tím svoje nepřátelství ke státu, protože tu jde o státní rozpočet a jsme-li proti státnímu rozpočtu, jsme i proti samému státu. Pánové, stalo se zde velkou módou, že si každý vykládá pro sebe podle svého vlastního mínění slovo demokracie, státní smýšlení, státní věrnost. Musíme vám doporučiti, abyste poslali domů celou sněmovnu, není-li vám příjemno míti oposici, která se z přesvědčení obrací proti některé skupině rozpočtu nebo proti rozpočtu celému. (Potlesk sudetskoněmeckých poslanců.) Ale muži. kteří jsou označováni za odpovědné za režii těchto tak zvaných porad, mohou si blahopřáti, neboť se jim poštěstila řada uměleckých kousků, o nichž jsme ještě v posledním týdnu nemohli předpokládati, že by mohly býti provedeny tak bez třenic. Podařilo se vám především projednati rozpočet jednotlivými výbory, podvýbory a plenem nanovo ve správné lhůtě při zachování tak zvaného demokraticko-parlamentního způsobu, takže se mohlo ještě zabrániti provisoriu pro první měsíce roku 1936, se kterým se všestranně počítalo. Dále se podařil velký umělecký kousek, že sněmovně byl předložen vyrovnaný rozpočet, ačkoliv jednotlivým finančníkům a zvláště také finančnímu zpravodaji bylo jasno, že vyrovnanost jest pouze formální povahy a že se na konci r. 1936 bude musit počítat se schodkem převyšujícím 1.3 miliardy.

Pánové, my, kteří ještě odpovědně smýšlíme o politické práci, jsme se často tázali, jak jest koalice schopna vůbec schváliti takto předložený a tímto způsobem prý projednaný rozpočet a vzíti tím na sebe tak těžkou odpovědnost, jaká se schválením rozpočtu musí přijmouti při dnešním hospodářském postavení celého státu. Studoval jsem zevrubně rozpočet ministerstva veř. prací a musím se diviti. jak je panu ministru veř. prací možno oznámiti, že prý má k disposici jednu miliardu na investiční účely. Tato miliarda zde není. Poukazovalo se na to, že by se letos na zlepšení a zřízení nových nestátních silnic dala k disposici částka větší o 122 milionů, než jak tomu bylo vloni. O 122 milionů více. než jest v zákoně odůvodněno. Pánové, podíváte-li se blíže do rozpočtu, můžete konstatovati, že tyto 122 miliony jsou subvence, které byly v dřívějších letech poskytnuty, ale nevyplaceny, a jestliže již máme r. 1936 naději, že je bude možno vyplatiti, což jest otázkou, tu, protože hospodářský stav bude r. 1936 horší než v letech předchozích, neznamená to nijak investici, nýbrž zaplacení dávno splatných dluhů, které by obchodník normálně nebyl býval směl nechat tak dlouho vůbec nekryty. Jde o to, aby se iniciativy chopil stát a aby stát vytvořil předpoklady k zaměstnání dodatečných pracovníků.

Různí koaliční poslanci na tyto mé vážné pochybnosti odpověděli, že je nutno býti členem sněmovny po mnoho let, aby se získala správná představa o sněmovních zvyklostech a o chodu samé sněmovny. Domnívám se, že dlouholetý zvyk na tento systém musí časem vyloučiti každou schopnost kritiky, a jsem proto toho mínění, že odpovědně kritisovati tento systém mohou právě ti lidé, kteří sem byli posláni z velkého množství lidu ještě před nedávnem. Nezáleží nám nikterak na tom, abychom si dlouholetým zvykem osvojili rutinu, která se může projeviti jen ve výkonu tak zvané parlamentní mašinerie, nám může záležeti pouze na tom, abychom zde v parlamentě konali praktickou, positivní, ale i odpovědnou práci. Rutina, pánové, nebyla nikdy naším primérním požadavkem. Nemůžeme tedy také přisvědčiti chvále, kterou pěl pražský německý rozhlas o rychlosti projednávání rozpočtu, zvláště proto nikoliv, protože tato rychlost by musila nutně být vykoupena ztrátou na důkladnosti, ztrátou na věcnosti a konečně i ztrátou na odpovědnosti příslušných činitelů. Stalo se zde zvykem, že se na toho, kdo si troufá kritisovati parlamentní formy a špatně užité formy demokracie, díváte docela jako na nepřítele státu a nepřítele demokracie a snažíte se ho takto uvésti ve špatnou pověst. Proti tomuto jednání se musím ohraditi a jestliže jsem kritisoval formu tak zvaných porad o rozpočtu, stalo se to jen z přesvědčení, že nemůžeme připustiti, aby se tento parlament stal druhým Hydeparkem v Evropě. Může se říci, že anglický Hydepark jest mimořádným demokratickým zařízením, protože jest tam každému člověku dovoleno, aby beztrestně zaujal stanovisko ke všemu a vůči každému, aby hovořil o tom a onom, aniž vláda měla někdy v úmyslu, zaujmouti k tomu, co tam bylo řečeno, v jakékoliv formě stanovisko. Věříme však, že by se každý Angličan energicky ohradil proti tomu, kdyby se řeklo: "Máte v Londýně Hydepark a proto jste demokratickou zemí." Pro odpovědnější projednávání rozpočtu mluví také to, že celá veřejnost dnes od státu očekává zmírnění hospodářských poměrů. Po uplynulém zhroucení soukromého hospodářství se očekává, ze pro oživení hospodářství vystoupí nyní iniciativně stát, a předpoklad pro tyto nutnosti se spatřuje ve státním rozpočtu. Stanovisko široké veřejnosti předstihlo dávno stanovisko jistých rozhodujících činitelů. Dnes jest nám již dávno jasno, že již nejde o jeden z oněch cyklických kruhů, které v posledních desetiletích otřásaly hospodářstvím, je nám jasno, že vrchol krise, ke kterému jsme, jak se zdá, již dávno dospěli, nebude automaticky vystřídán stoupající linií hospodářství. Širokým masám obyvatelstva jest jasno, že zde jde o strukturní změnu hospodářských předpokladů a ze tato změna byla způsobena hlavně politickými vlivy posledních 20 let. Zvláště sudetští Němci by o tom dovedli mluviti, neboť právě náš průmysl a naše živnosti měly dříve ve velké rakousko-uherské monarchii velké odbytiště roztříštěno. Byly to na konec také politické vlivy, které celé světové hospodářství přivedly do absurdnosti. Po této stránce získávají ovšem na důležitosti činitelé, kteří volně nakládají politickou mocí a politickou odpovědností a kteří jsou jedině s to, aby oživili hospodářství s politické strany. Musíme konstatovati, že v tomto směru odpovědná vláda tohoto státu vykonala málo. Bylo sice tu a tam něco podniknuto, ty a ony hrubé nesrovnalosti odstraněny, ale můžeme konstatovati, aniž bychom mohli býti označeni za kverulanty, že vláda nepředložila velký program činnosti k oživení hospodářství. Několik měsíců jest veřejnost zaplavována zprávami, že na investice byly dány k disposici miliardové částky. Když jsme vstoupili do parlamentu, byl to pan předseda vlády Malypetr, který tehdy veřejnosti oznámil, že na investiční účely jest prý k disposici 5 miliard, a během rozprav o rozpočtu jsme slyšeli od pana ministra soc. péče, že hospodářství má být přiděleno tolik a tolik miliard. Pánové! Domníváme se, že to jsou mylné způsoby k upokojení veřejnosti, neboť tyto miliardové částky vydali a vynaložili jsme na investice v letech dřívějších. Jsme toho mínění, že se v investičním programu musí pokračovati, jsme však toho mínění, že pokračování v těchto investicích nemůže nikterak vésti k vytvoření zvýšené kupní síly, a jediné na vytvoření zvýšené kupní síly vůbec záleží. Proto se domníváme, že by se jednou musilo přijít přímo nebo oklikou zpět k návrhu, který jsme předložili v soc.-politickém výboru vládě, neboť to nejde, aby to neb ono ministerstvo oznamovalo, že prý má k disposici miliardy, a zkoumáme-li zevrubně rozpočet, shledáme, že z těchto miliard má býti sto milionů odečteno. Možnost vidíme jen v rozšíření státního úvěru, ve vydání tak zvaných směnek k opatření práce. Velkorysá nouzová opatření nemohou dnes již prostě býti provedena bez spolupůsobení státu a Národní banky. Musíme proto v zájmu veškerého pracujícího obyvatelstva tohoto státu žádati, aby Národní banka vystoupila ze své dosavadní reservy, protože již není možnosti uskutečniti cestou soukromých půjček byť jen nejmenší iniciativu k novému rozvinutí kupní síly. Stát tu tedy má povinnost zakročiti, neboť jen opatřením úvěru, který může opatřiti jen stát, je možno vytvořiti předpoklad pro hospodářské oživení.

Jest správné, tvrdí-li různé strany, že vydání tak zvaných směnek k opatření práce jest zatížením budoucích let. Co však dělá vláda dnes? Podívejte se na kapitolu dluhů v státním rozpočtu a v účetní uzávěrce. Není v nich obsaženo postrašující zatížení budoucnosti? Nynější dluh činí 7 1/2 miliardy, zatížili jsme již léta napřed, aniž byl však k zapravení těchto krátkodobých dluhů vytvořen předpoklad. Nebyla zde budoucnost daleko zatížena, aniž byl vytvořen předpoklad pro objevení nových daňových pramenů a nového uspořeného kapitálu? Nevidíme ve formě zřízení úvěru, kterou propagujeme, nikterak nebezpečí, neboť rozšířením úvěru, zvýšením kupní síly bude zároveň vytvořen i nový zvýšený daňový příjem. Naším návrhem by se umožnilo, aby znovu ožilé hospodářství vytvořilo nový úsporný kapitál, čímž jest dán předpoklad ke konsolidaci trvajících krátkodobých dluhů vydáním nových dlouhodobých půjček. Jest pravda, že si i dnes řada lidí ještě nedovede představiti, že oběh hotových peněz, směnek nemusí být v přímé souvislosti s tak zvanou zlatou úhradou. V našem návrhu se spatřuje nebezpečí pro stabilitu měny a jest obava, aby vydáním směnek k opatření práce nebyla způsobena inflace.

Musím si na tomto místě dovoliti upozorniti odpovědné činitele ještě jednou na to, že tyto obavy nejsou oprávněné. Omezili jsme svůj návrh jednak tím, že by se tyto směnky mohly vydati jen v té výši, která se rovná rozdílu mezi dnes abnormálním oběhem bankovek a oběhem bankovek ve výši 7 1/2 miliardy Kč, na který se díváme jako na normální. V tomto omezení vytvoření úvěru vidíme ochranu před tím, aby nebyla naprosto možná inflace. Jest nutno poukázati také na to, že tvoření úvěru ve formě našeho návrhu bylo prováděno vždy i v dřívějších letech a desetiletích. Přemýšlejte o tom, co dělaly obchodní banky v posledních desetiletích, když zavedly především finančně vytvoření blahobytu, který vyplýval z rozvoje průmyslového vývozu. Obchodní banky prováděly ve velkém měřítku zřizování úvěru, při čemž vydávaly úvěry na základ, který se mohl často označiti za fiktivní. Neboť není správné, aby se úvěry propůjčovaly jen na naprosto likvidní krycí základ. Odkazuji tu na př. na největší finančně-politický umělecký kousek, který se stal vytvořením rentové marky a stabilisováním říšské marky v Německu. Ani to nebylo nikterak založeno na likvidním krycím základě, neboť krytí rentové marky chyběl tehdy především předpoklad, který jest pro krytí nutný, totiž likvidnost. Tehdy, když president Říšské banky Schacht vytvořil rentovou marku, aby stabilisoval říšskou marku, neměl v rukou vůbec žádných likvidních úhradních prostředků, a jestliže chceme dnes u vědomí velikých reserv vydati ve stanovené výměře směnky k opatření práce, musíme říci, že likvidní úhrada těchto směnek jest i částečně pohotově, že však tato úhrada v likvidní formě nutná není, protože je odůvodněna hodnotami, které tuto zvýšenou práci tvoří.

Tento postup, užívaný normálně bankami při tvoření úvěru, může dnes obstarati toliko sám stát. Soukromé hospodářství jest vyčerpáno, nový úsporný kapitál nebude vytvořen. Kdo má tedy vytvořiti zvýšenou kupní sílu? Kdo má iniciativně oživiti hospodářství, nemůže-li tak učiniti jediný hospodářský činitel, který jest toho schopen, totiž stát.

Řekl jsem již, že předpokladem vydání směnek k opatření práce musí býti přirozeně také, že budou v krátkém čase likvidovány. Tento předpoklad jest dán tím, že znovu oživené hospodářství umožní objevení nových daňových pramenů a že vytvoření nového úsporného kapitálu dovolí vydání dlouhodobých půjček. Jsme-li dnes proto ještě toho mínění, že oživení hospodářství může býti dosaženo jen třemi předpoklady, které zde ještě uvedu, jest to podle mého mínění politování hodný omyl, který bude zaplacen statisíci existencí. V těchto kruzích převládá mínění, že hospodářské oživení může býti jen financováno: za prvé vydáním půjček na volném trhu, za druhé úsporami v hospodářství a za třetí financováním tohoto oživení daněmi. Jest jasno, že všech těchto tří prostředků nelze již při dnešních poměrech užíti.

Vydání půjček na volném trhu bylo v sociálně-politickém výboru zevrubně uváženo. Byly to jisté koaliční strany, které opravdově věřily, že touto cestou jest možno iniciativně postupovati. Tyto strany musily samy poznati, že cesta vydání půjček na volném trhu již schůdná není, protože na jedné straně volný trh již tyto prostředky opatřiti nemůže a jestliže tyto prostředky budou volnému trhu odňaty, bude na druhé straně soukromé hospodářství o tuto sumu oslabeno, takže na druhé straně jest možno zvýšenou kupní sílu ztratiti. Co se týká financování investic kapitálem ušetřeným samým hospodářstvím, je každému jasno, že hospodářství již dnes žádným kapitálem nedisponuje, neboť kdyby jím disponovalo, bylo by jej dávno dalo do investic. Jest jasno, že hospodářství, které již 6 let jest zatíženo statisíci nezaměstnanými, aniž za to obdrželo positivní protihodnoty, není již s to, aby hodilo na vážky vlastní kapitály a tak hnulo hospodářským stavem. Třetím prostředkem jest financování hospodářského oživení daněmi. Ve finančním zákoně bylo rozhodnuto, aby berní šroub byl trochu utažen. Sám rozpočtový zpravodaj řekl, že se již dávno vžil poznatek, že utažení daňového šroubu má obyčejně za následek, že se částka, které se má tímto způsobem dosíci, nezíská, protože hospodářství trpce reaguje na utažení daňového šroubu, poněvadž určité hospodářské kruhy prostě hynou. Těchto tří cest nemůže býti tedy užito k novému oživení trhu nebo k vytvoření zvýšené kupní síly.

Dříve, než náš návrh ještě jednou podrobně odůvodním, chtěl bych požádati, abyste sledovali můj myšlenkový postup. Při úvaze o hospodářských spotřebitelích a výrobcích můžeme předem vyloučiti vrstvy, které jsou stabilním činitelem, - to jsou státní zaměstnanci a poživatelé důchodů, kteří jsou vázáni na pevné částky právě tak na straně vydání jako na straně příjmů a mohou býti při úvaze o tomto hospodářsky nestálém zjevu vynecháni. Poznáváme, že jde o to, aby byl oživen průmysl spotřebních statků. To má za následek předpoklad, že zvýšenou kupní silou budou především vybaveni spotřebitelé. Ale konsumenty průmyslu spotřebních statků jsou ve skutečnosti, vyloučíme-li vlivy vývozu, právě ti lidé, kteří v tomto průmyslu spotřebních statků sami pracují. Oživiti průmysl spotřebních statků tedy znamená posíliti kupní sílu těch, kdož v těchto hospodářských odvětvích pracují. Řeknete na to, že není možnosti, aby tento železný kruh byl proražen.