Když nyní ve svých vývodech přejdu
k zemědělským požadavkům přítomnosti,
chci hned předeslati, že nežádám
s tohoto místa nemožnou cenu pro naše zemědělské
výrobky, nýbrž naopak přizpůsobení
ceny zemědělských předmětů
spotřeby k ceně zemědělských
výrobků. Pak nemusí býti zatížen
spotřebitel a my budeme spokojeni. To znamená jinými
slovy odstranění nerovnosti, příčiny
zadlužení v zemědělství. Dnes
máme při obilí součinitele od 4 do
5, u zemědělských předmětů
potřeby, u uhlí, železa, cementu a jiných
věcí součinitele od 12. Jak je možno
to napraviti? Velmi prostě! Vytvořili jsme v dřívějším
parlamentě t. zv. kartelový zákon, který
však až do dneška zůstal bez účinku.
Dále je mým úkolem dnes poukázati,
že musíme odvrátiti útok na obilní
monopol. Pokládám obilní monopol za prvý
krok k osvobození zemědělství z pout
spekulace, k vyproštění pracujících
zemědělců z kapitalistického hospodářství.
Všichni, kdož liberalistické období pokládají
za předstižené, kdož liberalistické
učení odmítají, komu je všeobecný
užitek nad užitek vlastní, musí býti
pro udržení obilního monopolu. Má jistě
své nedostatky, které my zhola nezamlčujeme,
zejména nedostatky při provedení, které,
jak jsem v posledních dnech slyšel, mají býti
napraveny novelou. Dětské nemoci musí býti
vyléčeny. Ale obilní monopol nesmí
padnouti. Obzvláště musí se dostati
zlepšení našim drobným mlýnům
a skladištím. Drobný sedlák, který
má něco ovsa na prodej, sedlák vůbec,
nesmí jako dříve státi se kořistí
spekulace. V podobném smyslu, byť i za různých
předpokladů, požadujeme úpravu cen dobytka
a úpravu cen mlékařských výrobků,
které jsou jeden den nízké, v několika
týdnech zase mnohem vyšší, takže
v zemědělství nikdy nemůže býti
počítáno s nějakou pevnou stabilitou.
Souhlasím i s vývody předcházejícího
řečníka, týkajícími
se zejména úpravy zemědělské
výroby, tak zvaného plánovitého hospodářství;
máme to již u chmele, u řepy, neboť továrny
řípu zpracovávající odebírají
jen určité množství. Máme to
také u lnu, v tak zvaných lnářských
premiích. Potřebujeme to také u obilí
a zvířecích výrobků, a jako
zástupce německých zemědělců
zdůrazňuji obzvláště, že
takové plánování a regulování
produkce nesmí způsobiti škodu německému
zemědělství. Ostatně taková
plánování nemají býti přepjata
hned v začátku, poněvadž by je konservativní
sedláci nepochopili.
Přeměna dluhů! Co jest vlastně nutno
provésti pro přeměnu dluhů? Výnosnost
zemědělství tvoří základ
přeměny dluhů a víme zcela přesně,
že v této otázce o nás rozhodují
neoprávnění. Musíme především
tyto protivníky, lidi, kteří k tomuto soudu
nepatří, přemoci. Potřebujeme dále
velmi nutně a zejména v německých
územích zlepšení mléčných
zákonů. O této kapitole jsem již jednou
s tohoto místa mluvil. Mléčné nařízení
a mléčné zákony, které zároveň
máme, nemají pro nás toho významu,
který mají míti. Potřebujeme zkoncesování
mléčného obchodu, stanovení rozpětí
meziobchodu, snížení ustanovení nejmenšího
množství tuku s 3,6 na 3 % v §u 7 nařízení
čís. 75, potřebujeme také osvobození
mlékáren od daně z obratu, nejmenší
ceny pro mléko a máslo, což může
býti provedeno jenom v mezích dobytčího
monopolu. Žádáme přísné
pronásledování padělatelů mléka
a másla, poněvadž si nepřejeme, aby
byl provozován takový nešvar, chceme spotřebitelům
nabídnouti dobré, čisté zboží.
S tohoto místa urguji také zákon o polní
ochraně a polních strážích z
roku 1929, který došel do ústavně-právního
výboru a již se na světlo nedostal. Nechci
při těchto urgencích zacházeti do
bližšího odůvodňování,
poněvadž by mně nestačil můj
vymezený čas.
Máme ještě další přání,
a to zákonem zavésti plánování
při pěstování chmele. Chmelařský
omezovací zákon byl vydán, ale zde jest vyrovnání
mezi dubským, úštěckým, štětským
a litoměřickým územím proti
ostatním územím, a věřím,
že dojde k tomu, že smírnou cestou tyto tvrdosti
zákona v těchto územích budou odstraněny.
Pokud jde o podporu ovocnářství, nemohu jako
president říšského svazu uvésti
nic jiného, než aby si československá
vláda vzala za vzor podpůrná opatření
jiných států. O jednom se zde musím
zmíniti: Potřebujeme 1 milion marek na devisách,
aby naše úroda z Polabí v nejbližší
době mohla býti vyvezena. Německo nám
zatím povolilo jenom 400.000 marek, a pokud jsem se dověděl,
právě v této chvíli se jedná
s Německem o různých věcech, a proto
žádám s tohoto místa, aby při
vyjednáváních nebylo zapomenuto na polabské
ovocnářství a umožnilo se, aby vyjednáváním
byl tento 1 milion marek dán k disposici.
Dalším starým požadavkem je snížení
daně dědické, převodních a
darovacích poplatků. Jak může dnes mladý
sedlák převzíti majetek, když musí
zaplatiti darovací, převodní poplatky a dědickou
daň ještě z doby, kdy byly docela jiné
poměry. Přejeme úředníkům
přiměřený plat, živnostníkům
postačující výdělek, dělníkům
trvalé zaměstnání a chléb.
Chceme spolupůsobiti, aby toho všeho bylo dosaženo.
Požadujeme však také porozumění
nezemědělských vrstev pro těžké
životní podmínky zemědělství.
Německý lid v tomto státě již
častokrát ohlašoval své požadavky
prostřednictvím Svazu zemědělců
a předseda vlády mluví ve vládním
prohlášení o zmírnění
nouze v německém pohraničním území.
To jest požadavek námi častokrát opakovaný.
Chci promluviti o postavení Svazu zemědělců
k pracovnímu problému a specielně k ohromné
nouzi v německém území tím,
že oznámím veřejnosti dvě místa
z mých řečí v minulém roce
z těsnopisecké zprávy. Jsou to parlamentní
řeči, které jsem pronesl 4. května
a 14. června 1934. Tehdy jsem prohlásil (čte):
"K ozdravění agrární politiky
patří také potírání
nezaměstnanosti. Víme, že neštěstí
jednoho není štěstím pro druhého.
Uznáváme, že bída jednoho stoupá
s bídou druhého a jako dělník musí
míti zájem na kupní síle zemědělství,
také si přejí rolníci, aby se dobře
dařilo dělnictvu, což se může státi
jen odstraněním nezaměstnanosti."
Po čtyřech týdnech jsem mluvil o otázce
nezaměstnanosti v německém území
a podle těsnopisecké zprávy jsem doslova
řekl (čte): "Ke konci však
chci použíti příležitosti, abych
poukázal na velkou hospodářskou bídu
v německých pohraničních územích
všeobecně. Tato bída je ohromná a nesmí
se již naprosto přehlížeti. Zvláště
naše mládež stojí před zoufalstvím
a její duševní smýšlení
jest podle toho. Mládež jen živoří
ve květu svého života; tisíce mladých
lidí nespatřilo od propuštění
ze školy vnitřku žádného závodu,
tisícům mladých lidí neposkytuje se
příležitosti najíti příště
pracovní místo. Přimlouvám-li se,
pravil jsem pak dále s tohoto místa, "za německou
mládež, jest toto varovné volání
i v zájmu státu."
Slavná sněmovno! Není tedy novinkou, co zde
tvoříme, a přál bych si jen, aby po
slovech pana předsedy vlády přišly co
nejrychleji činy. Poukazovali jsme také ve svém
politickém prohlášení na duševní
zdraví našeho německého obyvatelstva.
Poukazuji dnes na to, že živelní volání
po práci a opět po práci není ničím
jiným než přáním moci žíti.
Má-li nastati uklidnění v tomto státě
a při nejasné mezinárodní situaci,
myslím, že mají všichni činitelé
zájem na tomto uklidnění, musí býti
učiněna opatření ve prospěch
německého pracovního místa. Musí
býti probuzeno porozumění českého
lidu pro všechny důležité potřeby
německých menšin, otec a matka musí
býti zbaveni starosti o budoucnost svých dětí
v německém území. Bylo by tedy nesmyslným
a neodpovědným, místo vzájemně
se starati o práci a chléb se zde vzájemně
potírati. Náš selský nacionalismus je
láska k lidu, se kterým jsme spojeni více
než jiní. Náš selský nacionalismus
je prost nenávisti k ostatním národům
a náš pan president státu řekl jednou
velmi krásně: "Láska k vlastnímu
národu je právem každého. Nepřítelem
národů a lidskosti jest národnostní
nenávist." A k tomu připojuji: Nikdo nezapře
svého vlastního národa, když podává
bratrsky ruku příslušníkům jiných
národů. Je věčným zákonem,
že národy ve státě nemohou žíti
trvale v rozporu, má-li stát i národy vzkvétati.
Této zásadě nechť se dostane v nejbližší
budoucnosti největšího povšimnutí.
Pokud jde o zahraniční politiku, nemáme jiného
přání než udržovati se všemi
svými sousedními státy politicky a hospodářsky
klidné a přátelské styky.
Účastenství Svazu zemědělců
ve vládě vyplývá ze starosti o náš
lid. Jeden vlastenecký časopis, který naprosto
nám není blízký, napsal dne 23.
května tuto větu (čte): "Vláda
bez Němců je vládou proti Němcům."
Vstup do vlády byl naší národní
povinností po zkušenostech, které jsme získali
r. 1926. Bylo by snad neodpovědným od nás
z agitačních důvodů odmítnouti
spolupráci, poněvadž 1 1/4 milionu hlasů
nemůže býti převedeno v reálně
politickou moc.
Slavná sněmovno! S tohoto hlediska nechť sudetsko-německá
strana pozoruje postavení a zastaví bratrský
boj, který používá forem, podle nichž
se ani v politickém životě dosud nikdy nepostupovalo.
Proti nezištné, upřímné vůli
se vrhá nenávist a pomlouvání. Bojovali
jsme za poctivou a spravedlivou věc, takže nás
naprosto nemůže zviklati nenávist a pomluva.
Boj nás otužil. Jak málo lidem, kteří
působili pro svůj stav a lid, byla ušetřena
tato škola utrpení! jsme již jednou můžeme
si velmi dobře vzpomenouti na ty dny - snášeti
ponížení nejhoršího druhu. Snášíme
je také dnes jako výraz hanebného nevděku,
přece však zůstali jsme na svém místě,
poněvadž víme, že naše cesta je jedině
správná. Svaz zemědělců nezastupuje
jedině lidi podle povolání, jak se včera
několikrát tvrdilo, nýbrž je nositelem
národní politiky mezi sudetskými Němci.
Kdo se staral o německé školy, kdo zastupoval
německé úředníky a dělníky,
kdo udržoval tělocvičné a ochranné
spolky, kdo zachránil kulturní a hospodářský
život sudetských Němců r. 1933? Svaz
zemědělců. Svaz zemědělců
vyplnil v politických dějinách v minulosti
svůj úkol a své poslání: ochránil
sudetské Němce před dalším zbavením
práv, pomohl uchrániti usedlé venkovské
obyvatelstvo před záhubou a uhájiti sudetsko-německému
lidu právo na život. Děkovné dopisy
tělocvičných a ochranných spolků
a Konráda Henleina jsou a zůstanou pro nás
historickými dokumenty. Z vyplnění svých
úkolů a poslání jsme vyvodili oprávnění
k existenci. Mnohé věci jsme překazili a
mnohých jsme dosáhli. Mnohé naše požadavky
však majitelé moci nevyslyšeli. Stojíme
jako dříve na půdě státu, hlásíme
se bez výhrady k rozumné demokracii, jež se
stala životní otázkou pro naše sudetské
Němce. Požadujeme však znovu, aby již konečně
došlo ke změně stran našich hospodářských
a národních požadavků, jež jsme
již častěji přednesli. Budeme hlasovati
pro vládní prohlášení. (Potlesk.)
Místopředseda Langr (zvoní):
Dalším řečníkem je p. posl.
dr. Goldstein. Prosím, aby se ujal slova.
Posl. dr. Goldstein: Slavná sněmovno! Přihlížeje
k výsledkům posledních voleb pokládám
za účelné, abych řekl několik
slov kritiky k poslednímu zákonu, na kterém
se usnesla sněmovna předešlá, to je
k novele volebního zákona. Po těchto výsledcích
myslím, že s klidem mohu říci, že
nic nebylo splněno z toho, co navrhovatelé od tohoto
zákona očekávali, a že všechny
obavy, které odpůrci této novely přednášeli
s této tribuny a já sám osobně, došly
svého splnění.
Účel volební reformy spočíval
v tom, jak důvodová zpráva říkala,
aby se netvořily nové malé skupiny obzvláště
nedemokratického rázu a aby byl zamezen jejich vznik
a jejich vstup do parlamentu. Tohoto účelu zřejmě
dosaženo nebylo. Naproti tomu my odpůrci této
volební osnovy poukazovali jsme, že neprávem
jsou zbavovány malé národnostní menšiny
samostatného postupu ve volbách a samostatného
zastoupení ve sněmu, ačkoliv od začátku
loyálně se stavěly nejenom k tomuto státu,
nýbrž i k jeho zřízení a demokratického
principu. Přes naše varování byla tato
osnova uskutečněna, a kdyby nebylo naší
prozíravosti, byly by potrefeny i skupiny větší
nežli tyto malé národnostní menšiny,
a obzvláště poukazuji, že kdyby nebylo
došlo ke změně ustanovení o základním
volebním mandátu, byli by němečtí
agrárníci přišli o své zastoupení
v tomto sněmu, jako se jim to stalo v senátě.
S ironií chci se ještě zmíniti také,
že ani to poslední ustanovení volební
osnovy nemělo trvalého úspěchu, to
jest ono ustanovení o číslování
listin. Tedy toto číslování listin
při posledních volbách bylo provedeno podle
novely a já velice pochybuji, že navrhovatelé
osnovy budou chtíti, aby při příštích
volbách na tom principu bylo setrváno. V každé
volební periodě - je to smutná tradice, ale
stalo se tak tradicí našeho sněmu - bylo měněno
na volebním řádu. Poněvadž tato
volební novela úspěchu neměla, jsem
přesvědčen, že dojde k opětné
změně volebního řádu, a pronáším
přání, aby se tentokráte stalo v zájmu
demokratičnosti podle demokratických zásad,
aby se tak stalo včas a aby se tak nestalo jako předešle
v posledním týdnu zasedání sněmovny
se rozcházející.
Že židovská národní menšina
má přece možnost v této sněmovně
býti zastoupena, děkuje volební dohodě,
která ve formě gentleman agreement byla uzavřena
mezi námi a československou soc. demokracií.
S povděkem konstatuji, že tato dohoda vzájemně
gentlemansky uzavřená byla gentlemansky splněna,
takže s žádné strany nebylo ani rekriminací,
ani nějakého nedorozumění. My jsme
však tuto volební dohodu neuzavřeli jenom z
egoistických důvodů, abychom své menšině
zachovali zastoupení v tomto sněmu, ne, k tomuto
spojení volebnímu nás vedly také a
hlavně důvody ideologické. Šlo nám
o to, aby v tom velkém zápase, ve kterém
se bojovalo o bytí demokracie, naši přívrženci,
stoupenci a voličové měli možnost odevzdati
své hlasy na váhu demokracie. Šlo nám
o to, abychom patřili k těm, kteří
stojí na stráži a jsou ochotni přinésti
oběti za zachování demokratického
režimu a kteří chtějí bojovati
po boku těch, kteří se snaží
dosáhnouti sociální spravedlnosti. (Výborně!
- Potlesk. - Hlasy: I na Slovensku?)
Samozřejmě i na Slovensku a všude. Spravedlnost
je pojem objektivní, který nelze dělit ani
teritoriálně, ani časově. Z tohoto
důvodu jsme vědomě šli do tohoto volebního
boje a když akcentuji, že v tomto volebním boji
jsme stáli na straně těch, kteří
bojovali pro demokracii, říkám další
náš program, který se nikterak neliší
od naší činnosti, kterou jsme provozovali dosud.
Všude tam budeme, kde se bude jednat o ochranu demokracie
a zájem tohoto státu. Jest těžké
v této sněmovně za tohoto složení
se hlásiti k demokracii. Někdo se mne bude ptát,
proč tak říkám. Musím říci,
že jsem k této poznámce nucen proto, že
jsem nenalezl řečníka v této sněmovně,
který by se byl neoháněl slovem demokracie,
který by se byl nehlásil k demokracii. Viděli
jsme před dvěma dny, když se konala debata
o zmocňovacím zákoně, že všichni
nedemokraté argumenty demokratickými demokracii
hájili proti nám, kteří se k ní
všude a vždy hlásíme. A z toho důvodu
je nutno rozlišovati mezi těmi, kteří,
mluvíce o demokracii, pronášejí slova,
aby dali průchod svému myšlení a přesvědčení,
oproti jiným, kteří používají
těchže slov, ale za tím účelem,
aby zakryli své myšlení. (Tak jest!)
Se strany nacionalistické bylo s této tribuny před
dvěma dny prohlášeno a za patriotismus pokládáno
prohlášení, že bude se hlasovati pro státní
nezbytnosti. Slavná sněmovno, dovolte mně,
abych konstatoval, že nepokládám za patriotické
hlasovat pro státní nezbytnosti, poněvadž
opak je nepatriotický, je cestou k rozvratu a začátkem
vlastizrady. (Výborně!) Hlasovat pro státní
nezbytnosti je samozřejmým předpokladem každého
člověka, který chce uspořádání
lidské společnosti. Patriotismus začíná
teprve tam, kde se šikují a vřadí dotčení
nebo dotčená skupina mezi ty, kteří
chtějí více než nezbytnosti, kteří
hledají úporně cestu, jak vyvésti
tento stát z krise a neštěstí a jak
opatřiti všechny prostředky k obraně
tohoto státu. A poněvadž beze vší
výhrady, bez jakéhokoliv omezení se i k demokracii
i k tomuto státu stavíme, nebudeme hlasovati jenom
pro nezbytnosti tohoto státu, nýbrž půjdeme
všude tam, kde se hledá cesta z hospodářské
bídy a kde hledáme cestu na obranu tohoto státu.
(Výborně! - Potlesk.)
Chceme státu poskytnouti vše, co je naší
povinností i ve smyslu daňovém. V tomto smyslu
rádi uvítali jsme z vládního prohlášení
ony pasáže, které poukazovaly, že bude
zapotřebí reformy oné reformy daňové
z r. 1927. Tato reforma daňová je naprosto nedostatečná
i v materiálním i ve formálním slova
smyslu. Pan předseda vlády sám doznal, že
daňové břemeno není rovnoměrně
a spravedlivě rozděleno na všechny vrstvy obyvatelstva
a v tomto směru upozorňuji na nespravedlnost nerovnoměrného
zatížení malých i středních
podnikatelů. Daňové břemeno jest pro
tyto lidi nesnesitelné a přál bych si, aby
ve statistice konkursů a úpadků byla zvláštní
statistika, která by nám vykazovala, kolik z těchto
úpadků, kolik z těchto konkursů
bylo zaviněno nesnesitelností daňového
břemene.
Po stránce formální daňová
reforma nepřinesla nám dostatečných
záruk, aby bylo postupováno s objektivitou tak,
jak toho zákon žádá. V zákonu
je fikce, která předpokládá, že
berní erár a poplatník jsou dvě strany
vzájemně rovnocenné. Tomu tak není.
Dokud nemáme proveden v důsledku ustanovení
naší ústavy onen zákon, který
stanoví osobní odpovědnost úřednictva,
a dokud tento zákon se vztahuje pouze na soudce a soudcovské
úředníky, a dokud nemáme dostatečných
záruk o lhůtách a vyřizování
rekursů, dotud není zde parity a není zde
rovnosti mezi těmito dvěma subjekty. Je nesnesitelné
pro poplatníka, kterému se křivdí,
aby on, dovolávaje se odstranění této
křivdy, musil po léta čekat na své
právo, naproti tomu však aby platební rozkaz,
který proti němu neprávem byl vydán,
nabyl moci výkonné a mohl býti podkladem
pro exekuci. Já jsem přesvědčen, jinými
slovy, kdyby nebyla dána exekutivní moc pro nepravoplatné
platební rozkazy, pak bychom nečekali roky na vyřizování
rekursů, nýbrž ty rekursy byly by náhle
a velmi rychle vyřizovány. Z těch důvodů
očekáváme, že tato berní reforma
bude ve smyslu prohlášení vládního
opravena.
Ke konci dovolte mi, abych ještě několika slovy
obrátil se proti režimu na Podkarpatské Rusi.
Tento režim, který po léta ani ve smyslu kulturním,
ani ve smyslu hospodářském, ani ve smyslu
sociálním nepřinesl dostatečných
náprav, přinášel zdánlivé
politické výhody jedné politické straně.
Tyto volby však prokázaly, že ani tato zdánlivá
výhoda není trvalá, a proto doufáme,
že i tento režim bude odstraněn a nahrazen režimem
spravedlivým, který bude hleděti, aby ubohé
sociálně a kulturně nevyspělé
obyvatelstvo této země dostalo se do takového
prostředí, v němž by mu byl zajištěn
normální a zdárný vývoj. Protože
předpokládáme, že na straně vlády
je dobrá vůle vše to, co bylo zde projeveno,
vykonat, budeme hlasovat pro vládní prohlášení.
(Potlesk.)