Když nyní ve svých vývodech přejdu k zemědělským požadavkům přítomnosti, chci hned předeslati, že nežádám s tohoto místa nemožnou cenu pro naše zemědělské výrobky, nýbrž naopak přizpůsobení ceny zemědělských předmětů spotřeby k ceně zemědělských výrobků. Pak nemusí býti zatížen spotřebitel a my budeme spokojeni. To znamená jinými slovy odstranění nerovnosti, příčiny zadlužení v zemědělství. Dnes máme při obilí součinitele od 4 do 5, u zemědělských předmětů potřeby, u uhlí, železa, cementu a jiných věcí součinitele od 12. Jak je možno to napraviti? Velmi prostě! Vytvořili jsme v dřívějším parlamentě t. zv. kartelový zákon, který však až do dneška zůstal bez účinku.

Dále je mým úkolem dnes poukázati, že musíme odvrátiti útok na obilní monopol. Pokládám obilní monopol za prvý krok k osvobození zemědělství z pout spekulace, k vyproštění pracujících zemědělců z kapitalistického hospodářství. Všichni, kdož liberalistické období pokládají za předstižené, kdož liberalistické učení odmítají, komu je všeobecný užitek nad užitek vlastní, musí býti pro udržení obilního monopolu. Má jistě své nedostatky, které my zhola nezamlčujeme, zejména nedostatky při provedení, které, jak jsem v posledních dnech slyšel, mají býti napraveny novelou. Dětské nemoci musí býti vyléčeny. Ale obilní monopol nesmí padnouti. Obzvláště musí se dostati zlepšení našim drobným mlýnům a skladištím. Drobný sedlák, který má něco ovsa na prodej, sedlák vůbec, nesmí jako dříve státi se kořistí spekulace. V podobném smyslu, byť i za různých předpokladů, požadujeme úpravu cen dobytka a úpravu cen mlékařských výrobků, které jsou jeden den nízké, v několika týdnech zase mnohem vyšší, takže v zemědělství nikdy nemůže býti počítáno s nějakou pevnou stabilitou.

Souhlasím i s vývody předcházejícího řečníka, týkajícími se zejména úpravy zemědělské výroby, tak zvaného plánovitého hospodářství; máme to již u chmele, u řepy, neboť továrny řípu zpracovávající odebírají jen určité množství. Máme to také u lnu, v tak zvaných lnářských premiích. Potřebujeme to také u obilí a zvířecích výrobků, a jako zástupce německých zemědělců zdůrazňuji obzvláště, že takové plánování a regulování produkce nesmí způsobiti škodu německému zemědělství. Ostatně taková plánování nemají býti přepjata hned v začátku, poněvadž by je konservativní sedláci nepochopili.

Přeměna dluhů! Co jest vlastně nutno provésti pro přeměnu dluhů? Výnosnost zemědělství tvoří základ přeměny dluhů a víme zcela přesně, že v této otázce o nás rozhodují neoprávnění. Musíme především tyto protivníky, lidi, kteří k tomuto soudu nepatří, přemoci. Potřebujeme dále velmi nutně a zejména v německých územích zlepšení mléčných zákonů. O této kapitole jsem již jednou s tohoto místa mluvil. Mléčné nařízení a mléčné zákony, které zároveň máme, nemají pro nás toho významu, který mají míti. Potřebujeme zkoncesování mléčného obchodu, stanovení rozpětí meziobchodu, snížení ustanovení nejmenšího množství tuku s 3,6 na 3 % v §u 7 nařízení čís. 75, potřebujeme také osvobození mlékáren od daně z obratu, nejmenší ceny pro mléko a máslo, což může býti provedeno jenom v mezích dobytčího monopolu. Žádáme přísné pronásledování padělatelů mléka a másla, poněvadž si nepřejeme, aby byl provozován takový nešvar, chceme spotřebitelům nabídnouti dobré, čisté zboží.

S tohoto místa urguji také zákon o polní ochraně a polních strážích z roku 1929, který došel do ústavně-právního výboru a již se na světlo nedostal. Nechci při těchto urgencích zacházeti do bližšího odůvodňování, poněvadž by mně nestačil můj vymezený čas.

Máme ještě další přání, a to zákonem zavésti plánování při pěstování chmele. Chmelařský omezovací zákon byl vydán, ale zde jest vyrovnání mezi dubským, úštěckým, štětským a litoměřickým územím proti ostatním územím, a věřím, že dojde k tomu, že smírnou cestou tyto tvrdosti zákona v těchto územích budou odstraněny.

Pokud jde o podporu ovocnářství, nemohu jako president říšského svazu uvésti nic jiného, než aby si československá vláda vzala za vzor podpůrná opatření jiných států. O jednom se zde musím zmíniti: Potřebujeme 1 milion marek na devisách, aby naše úroda z Polabí v nejbližší době mohla býti vyvezena. Německo nám zatím povolilo jenom 400.000 marek, a pokud jsem se dověděl, právě v této chvíli se jedná s Německem o různých věcech, a proto žádám s tohoto místa, aby při vyjednáváních nebylo zapomenuto na polabské ovocnářství a umožnilo se, aby vyjednáváním byl tento 1 milion marek dán k disposici.

Dalším starým požadavkem je snížení daně dědické, převodních a darovacích poplatků. Jak může dnes mladý sedlák převzíti majetek, když musí zaplatiti darovací, převodní poplatky a dědickou daň ještě z doby, kdy byly docela jiné poměry. Přejeme úředníkům přiměřený plat, živnostníkům postačující výdělek, dělníkům trvalé zaměstnání a chléb. Chceme spolupůsobiti, aby toho všeho bylo dosaženo. Požadujeme však také porozumění nezemědělských vrstev pro těžké životní podmínky zemědělství.

Německý lid v tomto státě již častokrát ohlašoval své požadavky prostřednictvím Svazu zemědělců a předseda vlády mluví ve vládním prohlášení o zmírnění nouze v německém pohraničním území. To jest požadavek námi častokrát opakovaný. Chci promluviti o postavení Svazu zemědělců k pracovnímu problému a specielně k ohromné nouzi v německém území tím, že oznámím veřejnosti dvě místa z mých řečí v minulém roce z těsnopisecké zprávy. Jsou to parlamentní řeči, které jsem pronesl 4. května a 14. června 1934. Tehdy jsem prohlásil (čte): "K ozdravění agrární politiky patří také potírání nezaměstnanosti. Víme, že neštěstí jednoho není štěstím pro druhého. Uznáváme, že bída jednoho stoupá s bídou druhého a jako dělník musí míti zájem na kupní síle zemědělství, také si přejí rolníci, aby se dobře dařilo dělnictvu, což se může státi jen odstraněním nezaměstnanosti."

Po čtyřech týdnech jsem mluvil o otázce nezaměstnanosti v německém území a podle těsnopisecké zprávy jsem doslova řekl (čte): "Ke konci však chci použíti příležitosti, abych poukázal na velkou hospodářskou bídu v německých pohraničních územích všeobecně. Tato bída je ohromná a nesmí se již naprosto přehlížeti. Zvláště naše mládež stojí před zoufalstvím a její duševní smýšlení jest podle toho. Mládež jen živoří ve květu svého života; tisíce mladých lidí nespatřilo od propuštění ze školy vnitřku žádného závodu, tisícům mladých lidí neposkytuje se příležitosti najíti příště pracovní místo. Přimlouvám-li se, pravil jsem pak dále s tohoto místa, "za německou mládež, jest toto varovné volání i v zájmu státu."

Slavná sněmovno! Není tedy novinkou, co zde tvoříme, a přál bych si jen, aby po slovech pana předsedy vlády přišly co nejrychleji činy. Poukazovali jsme také ve svém politickém prohlášení na duševní zdraví našeho německého obyvatelstva. Poukazuji dnes na to, že živelní volání po práci a opět po práci není ničím jiným než přáním moci žíti. Má-li nastati uklidnění v tomto státě a při nejasné mezinárodní situaci, myslím, že mají všichni činitelé zájem na tomto uklidnění, musí býti učiněna opatření ve prospěch německého pracovního místa. Musí býti probuzeno porozumění českého lidu pro všechny důležité potřeby německých menšin, otec a matka musí býti zbaveni starosti o budoucnost svých dětí v německém území. Bylo by tedy nesmyslným a neodpovědným, místo vzájemně se starati o práci a chléb se zde vzájemně potírati. Náš selský nacionalismus je láska k lidu, se kterým jsme spojeni více než jiní. Náš selský nacionalismus je prost nenávisti k ostatním národům a náš pan president státu řekl jednou velmi krásně: "Láska k vlastnímu národu je právem každého. Nepřítelem národů a lidskosti jest národnostní nenávist." A k tomu připojuji: Nikdo nezapře svého vlastního národa, když podává bratrsky ruku příslušníkům jiných národů. Je věčným zákonem, že národy ve státě nemohou žíti trvale v rozporu, má-li stát i národy vzkvétati. Této zásadě nechť se dostane v nejbližší budoucnosti největšího povšimnutí.

Pokud jde o zahraniční politiku, nemáme jiného přání než udržovati se všemi svými sousedními státy politicky a hospodářsky klidné a přátelské styky.

Účastenství Svazu zemědělců ve vládě vyplývá ze starosti o náš lid. Jeden vlastenecký časopis, který naprosto nám není blízký, napsal dne 23. května tuto větu (čte): "Vláda bez Němců je vládou proti Němcům." Vstup do vlády byl naší národní povinností po zkušenostech, které jsme získali r. 1926. Bylo by snad neodpovědným od nás z agitačních důvodů odmítnouti spolupráci, poněvadž 1 1/4 milionu hlasů nemůže býti převedeno v reálně politickou moc.

Slavná sněmovno! S tohoto hlediska nechť sudetsko-německá strana pozoruje postavení a zastaví bratrský boj, který používá forem, podle nichž se ani v politickém životě dosud nikdy nepostupovalo. Proti nezištné, upřímné vůli se vrhá nenávist a pomlouvání. Bojovali jsme za poctivou a spravedlivou věc, takže nás naprosto nemůže zviklati nenávist a pomluva. Boj nás otužil. Jak málo lidem, kteří působili pro svůj stav a lid, byla ušetřena tato škola utrpení! jsme již jednou můžeme si velmi dobře vzpomenouti na ty dny - snášeti ponížení nejhoršího druhu. Snášíme je také dnes jako výraz hanebného nevděku, přece však zůstali jsme na svém místě, poněvadž víme, že naše cesta je jedině správná. Svaz zemědělců nezastupuje jedině lidi podle povolání, jak se včera několikrát tvrdilo, nýbrž je nositelem národní politiky mezi sudetskými Němci. Kdo se staral o německé školy, kdo zastupoval německé úředníky a dělníky, kdo udržoval tělocvičné a ochranné spolky, kdo zachránil kulturní a hospodářský život sudetských Němců r. 1933? Svaz zemědělců. Svaz zemědělců vyplnil v politických dějinách v minulosti svůj úkol a své poslání: ochránil sudetské Němce před dalším zbavením práv, pomohl uchrániti usedlé venkovské obyvatelstvo před záhubou a uhájiti sudetsko-německému lidu právo na život. Děkovné dopisy tělocvičných a ochranných spolků a Konráda Henleina jsou a zůstanou pro nás historickými dokumenty. Z vyplnění svých úkolů a poslání jsme vyvodili oprávnění k existenci. Mnohé věci jsme překazili a mnohých jsme dosáhli. Mnohé naše požadavky však majitelé moci nevyslyšeli. Stojíme jako dříve na půdě státu, hlásíme se bez výhrady k rozumné demokracii, jež se stala životní otázkou pro naše sudetské Němce. Požadujeme však znovu, aby již konečně došlo ke změně stran našich hospodářských a národních požadavků, jež jsme již častěji přednesli. Budeme hlasovati pro vládní prohlášení. (Potlesk.)

Místopředseda Langr (zvoní): Dalším řečníkem je p. posl. dr. Goldstein. Prosím, aby se ujal slova.

Posl. dr. Goldstein: Slavná sněmovno! Přihlížeje k výsledkům posledních voleb pokládám za účelné, abych řekl několik slov kritiky k poslednímu zákonu, na kterém se usnesla sněmovna předešlá, to je k novele volebního zákona. Po těchto výsledcích myslím, že s klidem mohu říci, že nic nebylo splněno z toho, co navrhovatelé od tohoto zákona očekávali, a že všechny obavy, které odpůrci této novely přednášeli s této tribuny a já sám osobně, došly svého splnění.

Účel volební reformy spočíval v tom, jak důvodová zpráva říkala, aby se netvořily nové malé skupiny obzvláště nedemokratického rázu a aby byl zamezen jejich vznik a jejich vstup do parlamentu. Tohoto účelu zřejmě dosaženo nebylo. Naproti tomu my odpůrci této volební osnovy poukazovali jsme, že neprávem jsou zbavovány malé národnostní menšiny samostatného postupu ve volbách a samostatného zastoupení ve sněmu, ačkoliv od začátku loyálně se stavěly nejenom k tomuto státu, nýbrž i k jeho zřízení a demokratického principu. Přes naše varování byla tato osnova uskutečněna, a kdyby nebylo naší prozíravosti, byly by potrefeny i skupiny větší nežli tyto malé národnostní menšiny, a obzvláště poukazuji, že kdyby nebylo došlo ke změně ustanovení o základním volebním mandátu, byli by němečtí agrárníci přišli o své zastoupení v tomto sněmu, jako se jim to stalo v senátě.

S ironií chci se ještě zmíniti také, že ani to poslední ustanovení volební osnovy nemělo trvalého úspěchu, to jest ono ustanovení o číslování listin. Tedy toto číslování listin při posledních volbách bylo provedeno podle novely a já velice pochybuji, že navrhovatelé osnovy budou chtíti, aby při příštích volbách na tom principu bylo setrváno. V každé volební periodě - je to smutná tradice, ale stalo se tak tradicí našeho sněmu - bylo měněno na volebním řádu. Poněvadž tato volební novela úspěchu neměla, jsem přesvědčen, že dojde k opětné změně volebního řádu, a pronáším přání, aby se tentokráte stalo v zájmu demokratičnosti podle demokratických zásad, aby se tak stalo včas a aby se tak nestalo jako předešle v posledním týdnu zasedání sněmovny se rozcházející.

Že židovská národní menšina má přece možnost v této sněmovně býti zastoupena, děkuje volební dohodě, která ve formě gentleman agreement byla uzavřena mezi námi a československou soc. demokracií. S povděkem konstatuji, že tato dohoda vzájemně gentlemansky uzavřená byla gentlemansky splněna, takže s žádné strany nebylo ani rekriminací, ani nějakého nedorozumění. My jsme však tuto volební dohodu neuzavřeli jenom z egoistických důvodů, abychom své menšině zachovali zastoupení v tomto sněmu, ne, k tomuto spojení volebnímu nás vedly také a hlavně důvody ideologické. Šlo nám o to, aby v tom velkém zápase, ve kterém se bojovalo o bytí demokracie, naši přívrženci, stoupenci a voličové měli možnost odevzdati své hlasy na váhu demokracie. Šlo nám o to, abychom patřili k těm, kteří stojí na stráži a jsou ochotni přinésti oběti za zachování demokratického režimu a kteří chtějí bojovati po boku těch, kteří se snaží dosáhnouti sociální spravedlnosti. (Výborně! - Potlesk. - Hlasy: I na Slovensku?) Samozřejmě i na Slovensku a všude. Spravedlnost je pojem objektivní, který nelze dělit ani teritoriálně, ani časově. Z tohoto důvodu jsme vědomě šli do tohoto volebního boje a když akcentuji, že v tomto volebním boji jsme stáli na straně těch, kteří bojovali pro demokracii, říkám další náš program, který se nikterak neliší od naší činnosti, kterou jsme provozovali dosud. Všude tam budeme, kde se bude jednat o ochranu demokracie a zájem tohoto státu. Jest těžké v této sněmovně za tohoto složení se hlásiti k demokracii. Někdo se mne bude ptát, proč tak říkám. Musím říci, že jsem k této poznámce nucen proto, že jsem nenalezl řečníka v této sněmovně, který by se byl neoháněl slovem demokracie, který by se byl nehlásil k demokracii. Viděli jsme před dvěma dny, když se konala debata o zmocňovacím zákoně, že všichni nedemokraté argumenty demokratickými demokracii hájili proti nám, kteří se k ní všude a vždy hlásíme. A z toho důvodu je nutno rozlišovati mezi těmi, kteří, mluvíce o demokracii, pronášejí slova, aby dali průchod svému myšlení a přesvědčení, oproti jiným, kteří používají těchže slov, ale za tím účelem, aby zakryli své myšlení. (Tak jest!)

Se strany nacionalistické bylo s této tribuny před dvěma dny prohlášeno a za patriotismus pokládáno prohlášení, že bude se hlasovati pro státní nezbytnosti. Slavná sněmovno, dovolte mně, abych konstatoval, že nepokládám za patriotické hlasovat pro státní nezbytnosti, poněvadž opak je nepatriotický, je cestou k rozvratu a začátkem vlastizrady. (Výborně!) Hlasovat pro státní nezbytnosti je samozřejmým předpokladem každého člověka, který chce uspořádání lidské společnosti. Patriotismus začíná teprve tam, kde se šikují a vřadí dotčení nebo dotčená skupina mezi ty, kteří chtějí více než nezbytnosti, kteří hledají úporně cestu, jak vyvésti tento stát z krise a neštěstí a jak opatřiti všechny prostředky k obraně tohoto státu. A poněvadž beze vší výhrady, bez jakéhokoliv omezení se i k demokracii i k tomuto státu stavíme, nebudeme hlasovati jenom pro nezbytnosti tohoto státu, nýbrž půjdeme všude tam, kde se hledá cesta z hospodářské bídy a kde hledáme cestu na obranu tohoto státu. (Výborně! - Potlesk.)

Chceme státu poskytnouti vše, co je naší povinností i ve smyslu daňovém. V tomto smyslu rádi uvítali jsme z vládního prohlášení ony pasáže, které poukazovaly, že bude zapotřebí reformy oné reformy daňové z r. 1927. Tato reforma daňová je naprosto nedostatečná i v materiálním i ve formálním slova smyslu. Pan předseda vlády sám doznal, že daňové břemeno není rovnoměrně a spravedlivě rozděleno na všechny vrstvy obyvatelstva a v tomto směru upozorňuji na nespravedlnost nerovnoměrného zatížení malých i středních podnikatelů. Daňové břemeno jest pro tyto lidi nesnesitelné a přál bych si, aby ve statistice konkursů a úpadků byla zvláštní statistika, která by nám vykazovala, kolik z těchto úpadků, kolik z těchto konkursů bylo zaviněno nesnesitelností daňového břemene.

Po stránce formální daňová reforma nepřinesla nám dostatečných záruk, aby bylo postupováno s objektivitou tak, jak toho zákon žádá. V zákonu je fikce, která předpokládá, že berní erár a poplatník jsou dvě strany vzájemně rovnocenné. Tomu tak není. Dokud nemáme proveden v důsledku ustanovení naší ústavy onen zákon, který stanoví osobní odpovědnost úřednictva, a dokud tento zákon se vztahuje pouze na soudce a soudcovské úředníky, a dokud nemáme dostatečných záruk o lhůtách a vyřizování rekursů, dotud není zde parity a není zde rovnosti mezi těmito dvěma subjekty. Je nesnesitelné pro poplatníka, kterému se křivdí, aby on, dovolávaje se odstranění této křivdy, musil po léta čekat na své právo, naproti tomu však aby platební rozkaz, který proti němu neprávem byl vydán, nabyl moci výkonné a mohl býti podkladem pro exekuci. Já jsem přesvědčen, jinými slovy, kdyby nebyla dána exekutivní moc pro nepravoplatné platební rozkazy, pak bychom nečekali roky na vyřizování rekursů, nýbrž ty rekursy byly by náhle a velmi rychle vyřizovány. Z těch důvodů očekáváme, že tato berní reforma bude ve smyslu prohlášení vládního opravena.

Ke konci dovolte mi, abych ještě několika slovy obrátil se proti režimu na Podkarpatské Rusi. Tento režim, který po léta ani ve smyslu kulturním, ani ve smyslu hospodářském, ani ve smyslu sociálním nepřinesl dostatečných náprav, přinášel zdánlivé politické výhody jedné politické straně. Tyto volby však prokázaly, že ani tato zdánlivá výhoda není trvalá, a proto doufáme, že i tento režim bude odstraněn a nahrazen režimem spravedlivým, který bude hleděti, aby ubohé sociálně a kulturně nevyspělé obyvatelstvo této země dostalo se do takového prostředí, v němž by mu byl zajištěn normální a zdárný vývoj. Protože předpokládáme, že na straně vlády je dobrá vůle vše to, co bylo zde projeveno, vykonat, budeme hlasovat pro vládní prohlášení. (Potlesk.)