Víme, že vláda má a bude míti těžké úkoly. Hospodářská krise trvá a nezaměstnanost to není problém jedné politické strany nebo vrstvy, nýbrž problém všech stavů a celého státu. (Souhlas.) A je starostí nás všech, abychom hledali cesty, jak nalézti chléb těm, kteří by rádi pracovali, ale kteří práce nemohou najíti. (Souhlas.) To neznamená, že bychom byli spokojeni se vším, jak se řeší nebo jak bylo možno zatím řešiti problém nezaměstnanosti. Rádi budeme podporovati pana ministra soc. péče, zejména v oné jeho činnosti, aby na místě podpor byla prováděna především produktivní péče o nezaměstnané. (Potlesk.) Je někdy lépe stavěti třeba čínské zdi než nechati statisíce lidí nezaměstnaných, aby přemýšleli o své bídě. (Hlučný potlesk.) Víme, že zákony o podpoře v nezaměstnanosti budou vyžadovati úprav. Bude potřebí hledati cesty, aby bylo co nejméně těch, kteří by na práci čekali, aby nemohlo býti podpor v nezaměstnanosti zneužíváno těmi, kdož ještě pak zneužíváním poškozují ty skutečně těžce trpící, aby počet nezaměstnaných u nás co nejdříve podstatně klesl. Proto mylně by se domníval každý, že politika agrární je politikou proti průmyslu a politikou pro znemožnění exportu, politikou, která by chtěla zabrániti roztočení kol našich továren.

Slavná sněmovno, my jsme si velmi dobře vědomi, že tak, jako je starou pravdou, nemá-li sedlák, že nemá dělník, živnostník, průmyslník, že také zemědělství potřebuje konsumenta zemědělských výrobků a že pocítí krisi a bídu dělnictva a úřednictva také ve zhodnocení a prodeji svých zemědělských výrobků. My jsme volali a voláme vždy jen po zdravé národohospodářské politice, po rozumné úpravě, aby zhodnocena byla spravedlivě práce člověka pracujícího na půdě tak, jako má nárok na zhodnocení práce ten, kdo pracuje v továrně nebo v úřadě. (Potlesk.)

Bylo by chybou, kdyby se u nás někdo ještě domníval, že je možno zmenšiti výrobu zemědělskou, a že zvyšování výroby zemědělské znamená poškozování dělnictva nebo průmyslu a v důsledku toho snad poškozování státu. Zvyšováním kulturní úrovně obyvatelstva, zvyšováním vzdělání zejména našich občanů na Slovensku a Podkarpatské Rusi zdviháme samočinně produkci zemědělskou, poněvadž statistická data nám ukazují, že za posledních 15 let produkce zemědělská na př. na Podkarpatské Rusi vzrostla téměř o 200%. Proto to není něco umělého, to je přirozený vývoj, že vzdělaný, odborně uvědomělý zemědělec vytěží z jednoho hektaru půdy více, než vytěžil jeho otec nebo jeho praděd. Proto se nemůžeme stavěti na stanovisko, že bychom mohli zastaviti zvyšování kulturní úrovně zemědělských vrstev v našem státě. Jsem přesvědčen, že bude i na příště naší snahou, abychom z půdy co možná nejvíce a co možná nejlaciněji vyrobili. A přirozeně, abychom vyráběli, jako je to v našem průmyslu, co možno to nejlepší, abychom byli schopni konkurovati jak v průmyslu, tak v zemědělství jakostí a hodnotou svých výrobků. (Potlesk.) Jsme proto pro organisaci, pro plánovité hospodářství ne za každou cenu, ne slepě, ne heslovitě, nýbrž jsme pro regulování zdravé a úměrné ať ve výrobě, ať v distribuci. Požadavky naše, které v tomto směru klademe, nejsou namířeny proti žádnému stavu ani proti žádné jiné vrstvě výrobní. Nechceme žíti z práce jiných. My volali jen po spravedlivém zhodnocení zemědělské výroby, neboť v tom není nic jiného než také spravedlivá mzda milionů lidí žijících na půdě. Nechceme drahotu. Otázka regulace obilního obchodu, zásahy regulací živočišné výroby mají směřovati k dosažení stability cen, mají především znamenati ochranu slabého proti jakékoliv spekulaci. (Potlesk.) Nechceme, aby slabý rolník, který je již dluhy existenčně ohrožen a který musí prodávati své produkty po žních, prodával lacino, a aby spekulant na jaře prodával draho. (Tak jest! - Potlesk.) Také nechceme, aby konsument, tak jako producent, byl vydán na pospas spekulaci, ale přejeme si dohody na rozumných cenách zemědělských výrobků, aby rolník věděl po celý rok, zač a pro co pracuje, a aby konsument věděl, že po celý rok se mu nebudou produkty zdražovat. (Potlesk.)

Otázka zemědělské produkce není jen otázkou sedláků a domkářů, nýbrž je také otázkou mzdy zemědělského dělnictva a je otázkou a důležitou složkou zemědělské výroby, důležitou složkou v celém našem národním hospodářství. Proto pevně věříme, že se také dohodneme s ostatními stavy, které chtějí požadavky zemědělské spravedlivě posuzovati. Pevně věříme, že se dohodneme s naším živnostníkem, obchodníkem a řemeslníkem, neboť velmi dobře víme, že také tyto vrstvy mají zájem na rozumném rozvoji i našeho svépomocného sdružování a že i naše živnostnictvo bude míti zájem, aby ono samo si vybudovalo živnostenské družstevnictví, aby i ono ve svém celku se chránilo proti mnohé spekulaci a proti zásahům kapitalistickým, které často poškozují široké vrstvy drobných a středních našich živnostníků. (Tak jest! - Potlesk.)

Chápeme a pokládáme za spravedlivý požadavek živnostnictva v boji proti velkopodnikům, zřizujícím stále nové různé poboční závody a filiálky. Budeme proto rádi podporovati snahy nesoucí se k omezení těchto filiálek a ke spravedlivému jich zdanění (Výborně! - Potlesk.) nejen z toho důvodu, že je to zájem živnostnictva, nýbrž také proto, že je to regionálním zájmem našich měst a okresů (Potlesk), aby jejich příjmy, které plynou ze samosprávných přirážek, nebyly právě rozmachem velkopodniků ohrožovány a stále snižovány. (Potlesk.)

Pokládáme za svůj úkol a svou povinnost v plném rozsahu podporovati snahu vlády, aby připravila, projednala a předložila parlamentu osnovu zákona o úpravě zemědělských dluhů, neboť úprava dřívějších zemědělských dluhů, toť není jenom otázka a požadavek našich zemědělců, ale já bych zdůvodnil, že to je zájem všech spořilů a šetřilů, že je to zájem lidového peněžnictví, abychom mohli konečně zastaviti platnost zákona o zastavení exekučních dražeb, aby nebylo zde nebezpečí, že desetitisíce rolnických a domkářských usedlostí bude prodáno v exekuční dražbě. (Potlesk.)

Slavná sněmovno, není zájmem československého peněžnictví, aby lidové peněžní ústavy a banky hnaly do exekučních dražeb tisíce rolnických a domkářských podniků a aby se staly majiteli těchto podniků a hospodařily samy na nich, poněvadž by kupce na ně nenašly. (Výborně! - Potlesk.) Voláme proto a vítáme, že ve vládním prohlášení byl obsažen požadavek úpravy některých zákonů daňových, aby daňová břemena byla spravedlivě rozvržena na jednotlivé výrobní vrstvy. Domáháme se zajisté právem, aby zejména novelisován byl zákon o převodních poplatcích a dědické dani, aby v zemědělství ti, kteří přebírají své domky anebo svá hospodářství, ne. platili převodní poplatky ze všech dluhů, které váznou na zemědělských usedlostech. (Výborně! - Potlesk.) Zatím co slučování a spojování velkých akciových a jiných společností osvobozeno jest od poplatků, platí zemědělec, jehož majetek 100.000 Kč zadlužen je třeba 90.000 Kč, převodní poplatky při přejímání tohoto majetku z celé odhadnuté částky bez ohledu na výši zatížení. Já věřím, že v této slavné sněmovně nenajde se nikdo, kdo by oprávněnost našeho požadavku za novelisaci a spravedlivou úpravu těchto zákonů popíral. (Potlesk.)

Vláda bude míti ovšem ještě mnoho těžkých a odpovědných úkolů, aby v této době upravila rozpočet s velikou a někdy i bolestnou šetrností, abychom mohli zabezpečiti zdravý hospodářský vývoj do roku příštího. Ale má-li dojíti k oživení hospodářského života, má-li znovu dojíti v zemědělství, v živnostech k dosažení rentability, pokládáme za nutné, aby vláda jako jeden z prvních svých úkolů vzala si za úkol pracovati ke snížení úrokové míry (Potlesk.) a pracovati k tomu všemi prostředky velmi důrazně, třeba víme, že musí býti přihlíženo k hospodářskému životu. Ale nerozpakuji se říci, že nevěřím, že tyto věci bez určitého tlaku stanou se cestou dohody. (Potlesk.) Jsem přesvědčen, že bude potřebí někdy i normativních zásahů. Chceme-li dosáhnouti rentability zemědělské a chceme-li dojíti k úpravě poměrů v našem hospodářském životě, musíme dáti možnost, aby ti, kteří mají vůli podnikat a tvořit, mohli si opatřiti potřebný levný úvěr. Nejde mluviti o ochraně soukromého podnikání, když není i na nejlepší podniky v této době možno dosáhnouti výhodného hypotekárního úvěru. (Výborně!) Toť úkol a řekl bych přední povinnost vlády a mám za to, že otázky, spojené s řešením právě tohoto úkolu, jsou jedny z nejdůležitějších, neboť vyřešení této otázky znamená podle mého přesvědčení také zvýšení produktivity nejen v podnicích státních a v samosprávě, nýbrž především zvýšení podnikavosti soukromé a znamená ve svých důsledcích zmenšení nezaměstnanosti. (Výborně! - Potlesk.)

Přál bych si, aby v tomto novém období došlo také k úpravě administrativy našich ústředních úřadů a k reformě státní správy. Jestliže tu a tam musíme konstatovati, že spisy v jednotlivých úřadech příliš dlouho leží a jsou nevyřizovány, můžeme slíbit vládě plnou podporu republikánského klubu v její činnosti tam, kde se bude snažiti zjednodušiti úřadování, odstraniti papírové úřadování (Potlesk.) a naříditi, aby v terminovaném čase vyřízeny byly všechny rekursy ať daňové nebo jakékoliv jiné, aby spisy po několik let neležely v šuplatech jednotlivých úřadů a úředníků. (Potlesk.)

Bude to jistě také částí úkolu nově zvolené parlamentní kontrolní a úsporné komise. Jestliže v uplynulém období parlamentní kontrolní a úsporná komise prokázala, že její členové, zejména v úsporném výboru, nedělili se podle stran, ale po řadu let pracovali jen se zřetelem k zájmům a potřebám státu, přál bych si ze srdce, aby tomu bylo i na příště, aby parlamentní kontrolní a úsporný výbor ne pro noviny, ne pro veřejnost, nýbrž ruku v ruce s vládou a se všemi činiteli dobré vůle za spolupráce s účetním a kontrolním úřadem vykonal ono poslání, které poslanecká sněmovna a senát Národního shromáždění mu ukládá. Budeme proto v kontrolním výboru žádat, aby vláda dala statisticky zjistit nevyřízené spisy došlé do konce r. 1934 do jednotlivých úřadů a aby stanovila přímo termín, do kdy veškerá akta v jednotlivých úřadech musejí býti pod osobní odpovědností každého úředníka vyřízena. (Potlesk.)

Slavná sněmovno, parlamentu a zejména jeho úsporné a kontrolní komisi nebude vždycky možno dělati jenom věci populární, nýbrž bude potřebí, abychom často si řekli a plnili mnohé, čemu třebas chvíli ani ulice rozumět nebude. Mám na mysli, že bude nutno, abychom si jasně a pravdivě řekli, jak bude potřebí provésti mnohé reformy a reorganisaci v našem školství, ve stavbě budov, v organisaci sociální péče, aby nebylo postupováno amatérsky a na konec škodlivě a draze, aby bylo postupováno účelně, abychom někde příliš luxusně zbytečně nebudovali, co potřebí budovat není, a na druhé straně aby zase nebyly příliš veliké mezery a nedostatky. Bude nutno, abychom si provedli organisaci, ať v otázce budování nemocnic nebo sociálních ústavů, aby se mnohé otázky neřešily podle zájmů krajů, měst nebo obcí z lokálních, někdy čistě malicherných důvodů, nýbrž aby rozhodovala zde otázka potřeby, otázka účelnosti a velmi často také otázka rentability.

Bude nutno, aby při řešení těchto otázek bylo postupováno za spoluúčasti a spolupráce veřejných zaměstnanců, a já jsem přesvědčen, budeme-li řešit mnohé problémy nejen pod odpovědností sněmovny, poslanců a senátorů, nýbrž také pod odpovědností těch, kdož žádají splnění svých požadavků, že budeme mnohé věci řešiti společně plně odpovědně a že to přinese prospěch státu a veškerému jeho obyvatelstvu. (Potlesk.)

Voláme také po tom, co bylo již dříve naším požadavkem, aby byla připravena úprava kompetence jednotlivých ministerstev a úřadů, aby byla připravena a řešena účelně, abychom se nehádali z prestižních důvodů o drobnosti, nýbrž abychom upravili tyto otázky tak, jak 17 let zkušeností nám ukládá. K tomu především je nutno zrychliti tempo unifikace jednotlivých zákonů a unifikace úřadů. (Potlesk.)

Čekají nás tedy velké a velice odpovědné úkoly. Čím těžší doba, tím větší povinnost a odpovědnost. My příslušníci republikánské strany v intencích a v duchu svého zesnulého vůdce Antonína Švehly nechceme a také nebudeme od odpovědnosti utíkati. Chceme spoluříditi a spoluspravovati stát se všemi lidmi dobré vůle, se všemi státotvornými složkami, v upřímné a loyální dohodě. (Potlesk.) Chceme však jako upřímní demokraté zcela jasně na všechny strany prohlásiti, že spoluříditi a spoluodpovídati v demokracii rozumíme také jednati rozhodně a rychle. Nesmějí ti, kteří často nám ukazují na cizí vzory, naříkati, jestliže v zájmu autority státu a zabezpečení státu nebudeme dělati všechno, co často jako své přání vyslovují. Věříme, jak alespoň první schůze tohoto parlamentu ukázaly, že nově zvolený parlament s velkou majoritou státotvorných živlů splní ony naděje, které miliony voličů v těchto těžkých dobách v tento parlament kladou, a tak jako bylo a je naší chloubou, že plných 17 let jsme udrželi vnitřní postup ve státě bez otřesů, pučů a demonstrací, tak věříme, že i tento parlament zabezpečí silou své státotvorné majority a dobré vůle všech státotvorných občanů zdravý vývoj naší republiky a její bezpečnost proti každému, ať z venku nebo uvnitř. Vládu a jednotlivé její členy budeme v jejich činnosti a práci všemi silami v každém směru podporovati. (Potlesk.)

Místopředseda dr. Markovič (zvoní): Ďaľším prihlášeným rečníkom je p. posl. R. Böhm. Dávam mu slovo.

Posl. R. Böhm (německy): Slavná sněmovno! Mým úkolem dnešního dne jest zaujmouti stanovisko k vládnímu prohlášení se zřetelem k praktickému zemědělství. Jednání mezi Svazem zemědělců a sudetskoněmeckou stranou dne včerejšího a také poukaz tisku, že v minulosti zástupci zemědělství dali sedlákům upadati, dává mně podnět, abych pohlédl zpět na agrárně-politický vývoj v tomto státě. Chci tím dokázati, že zástupci německého zemědělství v žádném případě své desetileté parlamentní činnosti nesložili ruce v klín, nýbrž že to byli zástupci Svazu zemědělců, kteří často se chopili iniciativy pro pomoc zemědělství. Oni připomínali, naléhali a usilovali v zastoupení zemědělských zájmů. V mnohých zákonech, které se staly užitečnými pro zemědělství, pevně vryto německé myšlenkové bohatství. Jest naprosto mylným názorem, když se dnes venku ve veřejnosti říká, že hospodářské požadavky sudetskoněmeckého zemědělství by byly dosaženy také bez Svazu zemědělců, což konečně také již pan senátor Vraný před dvěma dny ve "Venkově" velmi výstižně vyvrátil. Neboť vyskytují se přece určité rozdíly mezi sedlákem na rovině a sedlákem v horách a stálo nás to také často mnoho námahy, hájiti v návrzích zákonů také zájmy sudetskoněmeckých sedláků. Dovolte mně poukázati na březen 1926, kdy právě z naší strany vyšly iniciativní návrhy, které potom vedly k tak zvanému zákonodárství ochranných cel, když jsme poctivě prošlí bubnovou palbou oposice. Tato ochrana tuzemských zemědělských výrobků proti cizozemské soutěži trvala až do roku 1930. V této době se v plném rozsahu projevily účinky rozšíření osevných ploch v zámoří do výše 26 mil. hektarů, nepříznivé účinky ruské obchodní politiky, zvýšení cel ve všech sousedních státech, následky vymožeností lidského ducha, techniky, také v zemědělství. Museli jsme tudíž r. 1929 konstatovati pokles cen všech zemědělských produktů a již 12. prosince 1929, několik dní po sejití nového parlamentu, a taktéž 10. ledna jsme předložili návrh zákona, který především požadoval zvýšení cla pro všechny zemědělské produkty tak jako v sousedních státech a nikoliv výše. Ale dále také použití 8. článku novely celního zákona z června 1926. Dále požadovali jsme rozšíření systému dovozních listů pro zboží koloniální a zemědělské stroje a pro poplatníky, výpověď maďarské obchodní smlouvy a zavedení hospodářského spojenectví v středoevropském životním prostředí, od kterého jsme si slibovali ozdravění všech vrstev národa také v tomto státě. "Hospodářská politika", čelný český hospodářský list, napsala 20. září 1930: "Zástupci německého zemědělství po druhé dali iniciativu pro pomoc zemědělství." Jako domeček z karet padají tedy tvrzení, že Svaz zemědělců nepřinesl žádných návrhů kladného významu. Zdůrazňuji, že kdyby bývaly tenkráte naše návrhy přijaty, neodstranili bychom sice nouzi zemědělství, ale přece bychom ji byli značně zmírnili.

Jak přijala veřejnost tyto návrhy zákonů? Na jedné straně otevřené nepřátelství, na druhé straně protahování jednání, zeslabování námi předložených žádostí, odpor se všech stran, ale také od oné strany, která dnes opět přišla do parlamentu jako poslanci nové strany, a doufáme, že porozumění pro životní podmínky usedlých lidí r. 1935 u všech vrstev obyvatelstva dále pokročilo než v minulosti. Naše návrhy byly tenkrát označovány jako nestydaté vyzývání zdravého lidského rozumu, naše oprávněné požadavky byly nazývány neodpovědným útokem, říkalo se, že spotřebitelé přinášejí oběť pro tak zvané agrárníky. Tvrdilo se, že se počítá více než na světovém trhu, a vůbec se tehdy ozýval stále hlas, že sedlák také u nás dosáhne hospodářsky a kulturně úrovně jihovýchodních agrárních států. Proti nám byly namířeny všechny anonymní síly peněžnictví, těžkého průmyslu a mezinárodního obchodu, rovněž většina tisku, tak jako dnes, třeba v poněkud jiné formě. Po tom všem se může říci, že usedlí lidé mají trpělivé a vytrvalé odpůrce. Přesto se nám podařilo s pomocí republikánské strany českých zemědělců dosíci četných pomoc přinášejících zemědělských zákonů. Nestačí na to čas, abych všechny tyto zákony zde uvedl, a konečně měla by je také většina shromážděných poslanců znáti. Ve stenografických protokolech je parlamentní a výborová práce naší strany v minulosti také uvedena a ztělesněna. Chtěl bych připojiti, že politické vlivy uvnitř vlády nejsou schopny způsobiti převrat k lepšímu, nýbrž naším úkolem bylo a bude také příště nejhorší odvraceti, a to jsme my zástupci něm. zemědělců i vůči německému lidu činili. Nemáme co činiti jen s bídou sedláka nebo dělníka, nebo s krisí průmyslu, nebo s potlačením živností v československém státě, nýbrž s nouzí na celém světě. Všeobecně mohu jistě říci: v minulosti, tedy před otevřením tohoto parlamentu, nebylo správného porozumění pro větu: Bude-li zdráv rolnický stav, budou všichni ostatní žíti. Nechtělo se uznati, že pramen každého obnovení vychází z venkova a boj sedláka je bojem jeho národa. Nikdy, a zde odporuji včerejšímu řečníku německé sudetskoněmecké strany, nemůže zemědělská politika býti čistě stavovskou politikou. Naopak, v našem případě můžeme mluviti o nositeli politiky národa, neboť všechny stavy z německé strany obracely se v každé věci na hospodářské hnutí Svazu zemědělců. Ale musím dnes poukázati na opačné názory, které venku o naší práci mají. Mám před sebou ležeti brožurku. V ní je psáno, že 54 poslanci - v tom je strana republikánská a jsme to míněni my ze starého parlamentního období - ovládají parlament. Zde máme projev velmi známého p. Theodora Liebiga, předsedy svazu textil. průmyslníků, a ten mluví ve svém projevu dvakráte o ohromném vlivu zemědělských zástupců. Na druhé straně se nám vyčítá, že bylo učiněno příliš málo a že hospodářská situace pro zemědělství není uspokojující. (Předsednictví převzal místopředseda Langr.)