Z obou základních hodnot národního hospodářství, surovin a duchovní síly pro hospodářství, jsou to jen duchovní síly, na které se můžeme neomezeně obrátiti. Bez udržení těchto duchovních sil pro výstavbu hospodářství není možná na delší dobu soutěž s jinými státy. Dosud jsme se nedožili, že by byly tyto síly přibrány k udržení naší hospodářské organisace. Naopak, pracovní síly jsou propouštěny a kvalifikovaní odborní dělníci se nechávají vystěhovati a když se jednou dostaví stav, že se bude těchto sil potřebovati, nebudeme moci ani disponovati dostatečně odborně školenými pracovními silami, aby mohly vyhověti novému nárazu. V zájmu podpory našeho exportu musíme si uchovati tyto duchovní síly, abychom byli vždy schopni soutěže. Žádáme proto především o podporu našeho odborného a vysokého školství a to po praktické stránce.

V hospodaření surovinami rozeznáváme dvě základní látky, domácí a zahraniční suroviny. Cizí suroviny mohou býti beze všeho podrobeny nucenému hospodářství. Pokud však jde o suroviny domácí, nechápeme naprosto nutnost nuceného hospodaření obilní produkcí, ve formě obilního monopolu námi zásadně uznaného. Musíme dnes konstatovati, že jsou zde zásoby 50.000 vagónů obilí, zatím co máme na druhé straně tisíce lidí, kteří nemají to nejnutnější k životu. Na jedné straně musíme nésti uskladňování a hromadění a ztráty plynoucí ze zkázy, na druhé straně musíme nanejvýš nésti ztráty, které vznikají v ceně proti dělníkům hospodářsky slabším. Pro naše nouzové a hospodářské účely musíme se ještě poněkud zabývati naším průmyslem, který se musí rozhodně obrátiti na kvalitní výrobu. Především nesmí býti pokračováno ve vývozním průmyslu za žádných okolnosti v další racionalisaci, protože to rozhodně vede k nerentabilním investicím a. na druhé straně při stejných trzích k stupňování výroby, což by mělo za následek jen ještě slabší pracovní trh.

K otázce úpravy pracovní doby se můžeme vysloviti jen s potěšením, avšak obáváme se, že forma, kterou se chce provésti tato úprava pracovní doby, rozhodně povede ke zhoršení poměrů na pracovním trhu. Od státu žádáme, aby sám nevystupoval jako podnikatel, jak se to bohužel stalo při vranovské přehradě, nýbrž aby dal investice k disposici soukromému hospodářství, při čemž mají býti především využity domácí a místní pracovní síly a to podle klíče obyvatelstva. Pro nás jsou již takové poměry, že pro krisi a nepřihlížení k místnímu průmyslu, sklářský, porcelánový, mýdlový, stávkový a pletařský průmysl, chemická výroba a některá odvětví kovové výroby veskrz byly odňaty z majetku německého hospodářství. To jsou právě průmysly, které dosud zaměstnávaly poměrně nejvíce německých dělníků. pro které však nebyla dosud konkurence, která by stála za zmínku.

Co se týče stavu obchodnického a živnostenského, postrádáme ve vládním prohlášení onen ohled, který tomuto stavu patří jakožto nejdůležitějšímu poplatníku státu. I když dosavadní liberálně kapitalistické postavení velmi mnoha obchodníků a živnostníků nemohlo vytvořiti předpoklad pro sebeochranu, postrádáme přece na druhé straně opatření, která měla býti učiněna ze státních důvodů, aby byla tomuto stavu, jakožto jednomu z nejdůležitějších stavů, poskytnuta potřebná podpora. Stále ještě jest nevyřešena otázka jednotkových obchodů, otázka stanovení nejzazšího počtu filiálek velkozávodů, otázka správkáren a tísnivého zdanění stavu, ačkoliv již dlouho volají po nějakém vyřešení. Z toho vzrůstají škody, rozmnožené působením převelikého zdanění stavu, měly pro celý stav za následek ztráty trhu, tak jako otázku existence tisíců a tisíců živnostníků. Jaké ztráty povstávají při tom hospodářství konkursy a vyrovnáními, ukazují čísla ztrát při skutečně provedeném řízení s 799 miliony r. 1930, 830 miliony roku 1931, 737 miliony r. 1932 a 752 miliony roku 1933. To jsou ohromné číslice, které byly odňaty národnímu hospodářství. Dalším důsledkem ztrát trhu a ztrát z konkursů jest pro celý stav nepatrný stupeň zaměstnání jednotlivých živnostenských hospodářských jednotek, čímž podíl nákladů na hrubém výnosu jest tak vysoký, že jest dnes mnohokráte těžko možná soutěž proti tak zvaným trhové ceny regulujícím, v pravdě však trh ničícím živlům liberálního hospodářství.

Otázka paušalisování daně z obratu, jakož také otázka živnostenské organisace potřebuje nutně rychlého řešení, aby byla dána celému živnostenskému stavu možnost vybudovati především své úvěrové organisování. Pomoc státu vyžaduje tím také doplnění stran podpory živnostenského úvěrového družstevnictví, opatření levného krátkodobého úvěru, zákazu zřizovati nové obchody s výjimkou pro vyučené pomocníky. R. 1900 připadl 1 obchodník a živnostník na 230 obyvatelů, r. 1930 připadá již na 60 obyvatelů 1 živnostník a obchodník. Dále by muselo být provedeno omezení jednotkových obchodů při zdůrazněném zákazu zřizování nových jednotkových obchodů, stanovením omezeného počtu filiálek výrobních firem, zákaz zřizování nových filiálek, odstranění nařízení č. 116 z r. 1935 pro konsumní spolky, které umožňuje prodej také nečlenům, zřízení samostatného invalidního a starobního pojištění, podporováním mistrovských nemocenských pokladen a pod.

Pokud jde o úvěrnictví, musel by se všeobecně stát obrátiti k dalekosáhlé podpoře t. zv. lidových peněžních ústavů. Měla by zde býti také dotčena otázka podpory mistrovských nemocenských pokladen a otázka zřízení míst pro zvelebení obchodu a živností. Před vydáním nových zákonů a nařízení měl by stát bezpodmínečně slyšeti všechny směrodatné činitele a vzíti ohled na to, aspoň pokud se to týká záležitosti obchodnického a živnostenského stavu.

Co se týká úvěrnictví, musel by stát všeobecně zrušiti omezení v posledním družstevním zákoně. Převaha liberálně-kapitalistických velkobank jest rozhodně nepříznivá pro národní hospodářství a potřebuje nutně opravy. K otázce úrokové žádáme, aby stát pečoval, aby pro všechna odvětví hospodářství byly přeměněny drahé krátkodobé úvěry v úvěry levné a dlouhodobé a aby při projednávání otázky oddlužení nebyl brán ohled pouze na jeden stav, nýbrž na všechny. K všeobecnému zajištění úvěru měla by býti podporována ochranná úsporná opatření vkladatelů a věřitelů a především by se měla propůjčiti lidovým peněžním ústavům co nejširší účast na kontrole dluhů při evidenci, zvláště velkých dlužníků.

V daních měla by býti zavedena zlevněním daní, zřízením finančních soudů a urychlením v odvolacím řízení ulehčení, jejichž náklady by mohly býti zaplaceny vyšším zdaněním tak zvaného anonymního příjmu a kapitálu. Peněžní trh by měl býti zajištěn především znemožněním přesunu kapitálu v každé formě. Vedle toho měla by býti dosažena státem a všemi částmi hospodářství spolupráce stavů ve velkých národních hospodářstvích státního území. Zde musíme však bohužel konstatovati určitou divergenci u Němců a Čechů. Zatím co nouze přivedla sudetskoněmecký lid materiálně a duchovně k překonání malých stavovských straniček ve prospěch velké lidové strany, vyvíjí se na české straně, patrně jen majíc výhody z národně přednostní situace, stavovská strana, zatím co Národní sjednocení utrpělo úplnou porážku. Na německé straně se přizpůsobují požadavky jednotlivých stavů uvnitř velké lidové strany, u Čechů však navenek jednotlivými stavovskými zájmy v parlamentě, čímž jest znemožněn patřičný vývoj bez třenic, který by teď především měl vésti k porozumění mezi zaměstnanci a zaměstnavateli na jedné straně a stavovskými skupinami na straně druhé.

Sudetskoněmecký lid tento problém již pochopil a utvořil v sudetskoněmecké straně předpoklady k řešení a posílením této strany k 3/4 většině všeho lidu dal k disposici potřebné síly k vyřešení. Na české straně chybí pro to každé porozumění, jak to dokázalo stanovisko českých stran také opět v posledních dnech. Vy a české strany žádáte od nás porozumění pro stát, svou politiku a své postavení a zapomínáte úplně, že jsme prokázali 16 let porozumění, že však požadavek, kterému by mělo býti především vyhověno, jest, abyste vy nalezli pochopení pro sudetské němectví. Bohužel smýšlíte a mluvíte v neznalosti věcí kolem nás. Hledáte souvislosti, kde nejsou, toliko protože si od toho slibujete omluvu pro to, v čem se dosud chybovalo. To, co hledáte, tu není. Co však tu jest, jest krise, nouze sudetskoněmeckého lidu, nouze dělníka, ale také vůle k životu sudetskoněmeckého lidu, dělníkova vůle k životu, a jejich požadavky za ochranu a tím moc, -se kterou musíte počítati v zájmu celého státu a jeho blahobytu. Cítíte se odpovědnými za politiku státu, zapomínáte však, že základní rysy politiky musejí vycházeti v demokratickém státě, jako jest tento, a který se může jen demokraticky udržeti, z lidu. Můžete tuto politiku buď podporovati nebo potlačovati. V prvním případě budete dobrými politiky, plnými porozumění pro lid, v druhém případě budete špatnými politiky, přes které přejde vývoj lidu a státu.

Politické názory, jaké byly proneseny pány poslanci dr. Slávikem, Davidem, Pikem a jinými ve skoro podezřelé shodě s komunisty, neznamenají pro nás žádné nebezpečí a žádnou hrozbu. Jsou nanejvýše odstrašujícími příklady pro politiku těch lidí v českém národě, kteří budou našimi partnery, a doufejme, ve smyslu všech národů tohoto státu řečeno, zde již jsou.

Tito s námi dosáhnou, že demokratické základy, jak jsou dány v ústavě tohoto státu, zakotví u národů a tím dojdou konečně uskutečnění. K této práci v hospodářství a politice jsme a zůstáváme milerádi ochotni. (Potlesk.)

Místopředseda Onderčo (zvoní): Ďalším prihlášeným rečníkom je p. posl. Beran. Dávam mu slovo.

Posl. Beran: Slavná sněmovno! Kol. Teplanský jménem republikánského klubu zaujal již stanovisko k řadě kapitol, přednesených p. předsedou vlády ve vládním prohlášení. Konstatoval, že politika, kterou klub republikánský zastává, nemůže býti jiná než politika míru, politika, která v zahraničí bude podporovati každou dohodu a snahu toho, kdo chce zabezpečiti klidný vývoj poměrů v Evropě. Proto jsme podporovali a budeme i do budoucna podporovati všechny snahy, aby loyálně plněny byly uzavřené spojenecké dohody, aby byly udržovány ony přátelské vztahy, které máme k našim spojencům a abychom získali nové spojence, nové přátele pro všechny snahy, jež povedou k udržení a upevnění míru v Evropě.

Znovu podtrhuji, co již řekl kol. Teplanský, že bychom si přáli, aby tak, jako je vnitřně přátelský poměr širokých vrstev československého lidu a lidu polského, nastaly i v oficiální politice užší vzájemné vztahy mezi republikou naší a státem polským. (Výborně!) My, vážení přátelé, nemůžeme nikdy přeceňovati svých sil v mezinárodní politice a nesmíme se nikdy domnívati, že se bude Evropa říditi podle nás, ale musíme uzpůsobovati svoji politiku poměrům, jak se budou v Evropě vytvářeti, abychom střízlivě posuzovali ještě mnohé těžké otázky, před kterými

jednotlivé evropské státy jsou. My nic cizího pro sebe nežádáme a mnohokráte jsme zdůraznili, že také na nic, co nám bylo mírovými smlouvami dáno, za žádných okolností sáhnouti nepřipustíme. (Výborně! - Potlesk.) Nechceme a nebudeme se vměšovati do zájmů států jiných, ovšem budeme se všemi prostředky brániti, aby kdokoliv zasahoval do vnitřních našich poměrů a do našich zájmů. (Výborně!) Popřáváme u nás rádi pohostinství politické emigraci kteréhokoliv státu, chceme popřáti asylu tomu, kdo z politických příčin nemůže zůstati doma (Předsednictví převzal místopředseda dr. Markovič.) - vždyť sami příslušníci našeho národa, jak nás historie učí, požívali asylu v jiných státech - ale musíme zcela rozhodně žádati, aby ti, kdož pohostinství našeho požívají, v žádném případě nevměšovali se do vnitřních našich záležitostí (Potlesk.) a aby také v žádném případě nezasahovali do ciziny způsobem, který by mohl poškoditi interesy republiky Československé. Právem konečně musíme žádati, aby ten, kdo požívá pohostinství našeho v době, kdy máme statisíce nezaměstnaných vlastních dělníků, úředníků a složek výrobních vrstev, neubíral chleba na účet našeho domácího obyvatelstva zaujímáním určitých míst nebo provozováním živností a obchodu. (Výborně! - Posl. Smetánka: Ale děje se to!) Víme, že experimenty se nevyplácejí, a dějí-li se nějaké případy, pak se nerozpakujeme žádati, aby byly zjištěny a aby byla zjednána náprava.

Zákon o evidenci cizinců, který byl nedávno vyhlášen, zákon o kontrole těch, kteří u nás berou pohostinství, jistě byl na místě, abychom věděli, kdo zde je, jakou činnost vykonává, abychom popřáli místo rádi a ochotně každému pořádnému člověku, ale netrpěli nikoho, kdo je na škodu naší republiky. (Potlesk.)

Voláme-li po spojenecké a dohodové politice, tedy musíme si býti vědomi, že především je také úkolem naším, abychom byli pohotoví a měli uspořádány poměry doma i na venek. Proto poměr náš k armádě byl a samozřejmě zůstane trvale kladný. Stojíme za naší armádou a podpoříme ji ve všech směrech až do krajnosti. Jsme šťastni, že nemáme u nás ani vládu kapitánů, plukovníků nebo generálů, ale že máme armádu, která patří státu a nepatří a nesmí patřiti žádné politické straně. (Potlesk.) Armáda naše je povýšena a musí býti povýšena nad stranické zápasy, nad stavovské interesy a musí míti výhradně jediný účel, aby stála pohotová, aby byla připravena hájiti zájmy státu, kdykoliv toho bude potřebí.

Je mnoho úkolů, které nutno splniti, aby armáda naše byla dobudována. Voláme proto po zákoně na obranu státu, voláme po zákonné úpravě branné výchovy a žádáme urychlené ukončení organisačních úprav stejně jako pokračování k zajištění materiální a bojové pohotovosti naší armády. Žádáme také brannou výchovu a přípravu opravdu v duchu státním již v našem lidovém školství a v celém školství vůbec. (Výborně! - Potlesk.) Nechceme budovati armád útočných, zdůvodnil jsem, že nemáme zájmů a chutí volati, abychom chtěli dobývati cizích území, ale cítíme hlubokou odpovědnost, kterou máme, abychom byli připraveni a armáda naše dokonale vyzbrojena, kdyby kdokoliv chtěl nás přepadnout a kdokoliv chtěl měnit hranice našeho státu. (Potlesk.)

Tak jako voláme po dobudování organisace naší armády, tak uvnitř státu žádáme také zabezpečení pořádku a klidu. Je chloubou naší, že po převratu v čele se zesnulým velikým naším vůdcem Antonínem Švehlou zabezpečili jsme zdravý, klidný vývoj poměrů v naší republice v době, kdy okolní a různé státy Evropy otřásaly se ve vnitřních zápasech, a viděli jsme v těchto státech vnitřní puče, nepokoje a rozvraty. U nás, v dohodě pracujících vrstev, rolníků, inteligence, živnostníků a dělníků dali jsme si ústavu a zabezpečili jsme hospodářský, politický a kulturní vývoj státu v naprostém klidu, provedli jsme pozemkovou reformu a řadu jiných velikých úkolů, jak tomu nebylo příkladu v žádném druhém státě Evropy.

Tak je ovšem naší povinností i nyní, v době těžké hospodářské krise, zabezpečiti, upevniti a posíliti svůj stát. Jsme si vědomi těžké, někdy dějinné odpovědnosti, kterou neseme všichni společně za další vývoj poměrů v našem státě.

Když jsem včera z řady úst řečníků, kolegů poslanců tohoto parlamentu, slyšel stížnosti na jednotlivé episody volební, a když jsem viděl, že každý raději říkal, co se mu ve volbách nelíbilo, a zapomínal, co ve vlastních řadách činil, (Tak jest!) tedy v této chvíli jsem si připomínal, že je přece nutno konstatovati, že ještě v revolučním Národním shromáždění, kdy jen Češi a Slováci zasedali v tomto prvním zákonodárném sboru naší republiky, dali jsme tomuto státu volební řády, jakých není příkladu v žádném státě celého světa. (Potlesk.) Umožnili jsme, jak tomu není nikde v Evropě ani jinde, aby se dostalo zastoupení všem složkám, vrstvám, všem skupinám obyvatelstva této republiky co nejspravedlivěji, abychom opravdu mohli před celým světem se pochlubiti, že na podkladech spravedlivého volebního řádu umožněno jest občanstvu této republiky, aby bralo účast na tvoření zákonů a na jednání a vývoji státu do budoucna. (Potlesk.)

A jestliže, slavná sněmovno, přehlédneme i průběh a výsledek letošních voleb, pak, i když mluveno zde bylo o jednotlivých episodách anebo přestřelcích mezi stranami, je nutno konstatovati, že není jediného státu Evropy, kde by volby umožňovaly, jako volby poslední, tak svobodný projev vůle, o čemž tato sněmovna a její složky jsou nejjasnějším důkazem. (Potlesk. - Hlasy: Censura!) Rádi konstatujeme, že byla ponechána možnost svobodného vývoje smýšlení voličstva, a přál bych si, aby tomu bylo i do budoucna, ovšem při chránění zákonů republiky až do všech důsledků. A když zde padl hlas "censura", jsem dalek toho, abych hájil přestřelky a chyby, jestliže se někde staly, ale řeknu zcela upřímně, kdybych byl censorem, že byly také mnohé věci, které bych byl podle mého plného přesvědčení zabavil, a které prošly tiskem (Potlesk.), neboť bych na př. nikdy nepustil, aby se psalo, že někdo byl ve volebním boji zabit, aby tím veřejnost byla zneklidňována (Potlesk.), ač nebylo na tom ani jediného slova pravdy.

Volby, slavná sněmovno, ukázaly pevnost, ukázaly odolnost československých stran a přese vše stojí zde majorita tohoto parlamentu pevná, aby v těžké situaci, která nám všem ukládá veliké povinnosti, plnila úkoly, které tento parlament čekají. Budeme přirozeně s plným vědomím a s plnou odpovědností hájiti svobod, které máme, a budeme demokracii držet všemi silami, a věříme, že ji obhájíme, ačkoliv buďme si vědomi, že demokracie nesmí nikdy znamenat slabost a že demokracie musí být schopna rychlých činů, rychlého rozhodování, kdykoli je toho potřeba. (Výborně! - Potlesk.)

Já se nerozpakuji zde říci, že tam, kde půjde o stát, o jeho obranu, o jeho zabezpečení a jeho jednotu, použijeme všech prostředků, které budeme míti k disposici, a věřím, že s námi půjdou nejen všechny strany majority, nýbrž i všechny složky státotvorné oposice, abychom tam, v obhájení demokracie, v obhájení státu nežádali a nechtěli žádných kompromisů a učinili vše, čeho zájem republiky vyžaduje. (Výborně! - Potlesk.) My vítáme i činnost oposice, pokud je tato oposice tvořivá, pokud je instrumentem kontroly, neboť nechceme a nebudeme se vyhýbat kontrole a kritice. Ale je nutno konstatovati, že irredenty a rozvratu ve státě a snah směřujících k rozkladu státu nepřipustíme a neztrpíme od nikoho a jsme připraveni vyvoditi důsledky a budeme žádati důsledky proti každému, kdo by irredentu a rozvrat ve státě chtěl pěstovati. (Výborně! - Potlesk.) Tady není zájem jedné strany; všechny strany státotvorné tvoří tady jeden celek, tady tvoříme jednu velkou stranu státní a strany jsou jen prostředkem, jak sloužiti potřebám státu. Strana, která by šla proti státu a chtěla rozkládati a ničiti, musila by počítati na nejtužší náš odpor a nesměla by si naříkati na prostředky, kterými budeme rozklad a irredentu potírati. (Potlesk.) Jsme si vědomi, že všichni, kdož slavnostně v této sněmovně skládali slib na naši ústavu, mají povinnost, čestnou povinnost tento slib také svou činností po celé období ve sněmovně plniti. Kdo by tak činiti nechtěl nebo kdo by porušoval daný slib, nemá práva dovolávati se nějaké ochrany, nemá práva dovolávati se pardonu.

Většina německého národa v naší republice přichází do této sněmovny tentokráte soustředěna v jedné straně, vytvořené z různých složek a z několika stran. Vyčkáme, jak tato strana bude plniti sliby dané voličstvu. Nechceme zaujímati stanoviska dříve, dokud neuvidíme skutky, dokud neposoudíme činnost jednotlivých stran, jež byly voličstvem do této sněmovny vyslány. Chceme býti na všechny strany spravedliví. Kdyby kdokoli a kterákoli strana poškozovala stát, jistě máme dosti prostředků, abychom náš stát, jeho jednotu a zdravý vývoj proti každému obhájili. My Češi a Slováci, kteří jsme si svůj stát i proti vůli mnohých utvořili, jsme si vědomi, že také za svůj stát především odpovídáme.