Místopředseda Košek (zvoní): Upozorňuji pana řečníka po druhé, že řečnická lhůta již uplynula.

Posl. Zápotocký (pokračuje): A dnes v "A-Zetu" píše pan Jiří Beneš zase o zmocňovacím zákoně. Říká (čte): "Použijte zmocňovacího zákona. Jen na vládě záleží, bude-li udržen veřejný pokoj a pořádek rozhodným postupem proti zdražovatelům." - A článek končí: "Vláda dostala právo pomoci. Vláda musí pomoci, protože tuto pomoc budeme vymáhati se stejnou rozhodností, s jakou agrárníci vymáhali svůj monopol. Hospodářská situace ve městech je horší než na venkově. Proto rozhodnost, která je agrárníkům dovolena, pro socialisty je povinností." (Předsednictví převzal místopředseda Taub.)

Prosím, já navazuji na tento závěr a poukazuji na to. Podle našeho přesvědčení by bylo bývalo lépe, neodhlasovávat zmocňovací zákon a přičiniti a zasaditi se, aby tato sněmovna učinila přítrž zdražování, aby tato sněmovna sama splnila všecky volební sliby, které se dávaly. Když se to však nestalo a když jiní socialisté slibují zde vykonávati tlak na vládu, aby splnila tyto sliby pomocí zmocňovacího zákona, dobře, my bereme socialisty za slovo a říkáme: Teď je tady doba, aby se vyvinul tlak na vládu, aby splnila tyto sliby. Teď je tady na pořadí otázka jednotné bojovné fronty dělnické, teď je na pořadí vyvolání dělnických akcí, teď je na pořadí sjednocení dělnických řad, teď je na pořadí sjednocení dělnické třídy a k tomu je potřeba, abyste se vyslovili. Vy tu slibujete, že budete vykonávati tlak na vládu. Jak chcete vykonávati tlak na vládu, co chcete uvésti k disposici? Jediný tlak na vládu mohou vykonávati zorganisované masy dělnictva, jediné splnění těchto věcí může vykonati bojovná jednotná dělnické fronta a tu je potřebí tvořiti. Je třeba zmobilisovati dělnické organisace, sjednotiti dělnické odbory, které jsou tangovány na otázce mezd, na otázce nezaměstnaných a pod. Je třeba sjednotiti dělnické spotřebitele, je zkrátka potřeba vybudovati jednotné socialistické souručenství, je potřeba vypověděti boj zdražovatelům, je potřeba vypověděti boj snižovatelům dělnických mezd, je potřeba vypověděti boj finančnímu, bankovnímu, agrárnímu i průmyslovému kapitálu a splniti životní požadavky a zájmy dělníků a pracujících. (Výborně! - Potlesk komunistických poslanců.)

Místopředseda Taub (zvoní): Dále je ke slovu přihlášen pan posl. Jaksch. Uděluji mu slovo.

Posl. Jaksch (německy): Vážené shromáždění, dámy a pánové! Můj kol. de Witte právě tlumočil stanovisko německé soc. demokratické strany dělnické k vládnímu prohlášení a k budoucím úkolům státní politiky. Mým úkolem jest zaujmouti kritické stanovisko nejdříve k německým řečníkům, kteří mluvili o vládním prohlášení, při čemž však není předním úkolem polemika, nýbrž spíše objasnění komplexů sporných otázek.

Především toto zjištění: Sudetskoněmecký "zázrak", který byl očekáván od vstoupení nové strany, nenastal. To nemá býti narážkou na dobrovolnou nepřítomnost pana Konráda Henleina, ačkoli jeho nepřítomnost k nám snad zřetelněji mluví než jeho věrní, které jsme slyšeli se sněmovní tribuny. Myslím zázrak, který očekávali voliči od sudetskoněmecké strany. Každý, kdo čekal od prvního vystoupení této strany něco nového, ohromného, něco, co se ještě nestalo, čekal marně. Místo nových ideí poznali jsme novou finanční techniku, totiž techniku duševní půjčky od dřívější německé občanské oposice, ale také od marxistů, jinak ne velmi oblíbených. Dovoluji si velmi přátelsky upozornit pana kol. Sandnera, že číselný rozdíl mezi nezaměstnaností ve Francii a v sudetskoněmeckém území nejdříve byl uveřejněn v jednom mnou podepsaném článku v časopise "Sozialdemokrat", nemám nic proti tomu, aby bylo použito toho materiálu, ale dovolávaje se autorského práva vyžaduji při nejmenším, aby při nejbližší příležitosti byl uveden pramen.

Nechci soudit, ale musím říci, že Logdman, Knirsch, Jung i Kallina nezastupovali v žádném případě německou občanskou a nacionálně socialistickou oposici hůře, ale jistě důstojněji. (Německé výkřiky: Velmi správně!) Jestliže pan Sandner myslí, že ve sněmovně ještě nikdy nebyl rozvinut sudetskoněmecký problém, pak je vidět v jeho řeči velmi udivující velkorysé nadceňování sebe sama, ale také nedostatek politicko-historického porozumění. Pokud jde o činnost německých parlamentních delegací, ještě nikdy tento problém nebyl svinut a odložen. Sudetskoněmecká otázka není zde po prvé probírána, ale - to říkám především sudetskoněmecké straně - nejde zde o deklamatorní úkol, jde zde o vliv na vývojový proces. Když německé strany vstoupily r. 1920 do této sněmovny, našly hradbu nedůvěry. Mezi sudetskými Němci a Čechy stály politické válečné zážitky, rozmanité revoluční události, vzpomínky na příkoří, které zůstaly z předválečné politiky. Mezi oběma národy stály stíny oběšených legionářů a mrtvých ze 4. března 1919. Byla to německá národní politika v nejlepším smyslu slova, když se pracovalo na odstranění této ideologické a citové přehrady. (Výkřiky na levici.)

Slavná sněmovno! V letech spolupráce s českou bratrskou stranou, v letech naší spolupráce s demokratickými stranami druhého tábora vytvořili jsme tisíceré mosty mezi oběma národy. Tato těžká průkopnická práce musila býti provedena. Věnovali jsme jí své nejlepší síly, obětovali své nejlepší muže a tuto práci z listů dějin nemůže vymazat žádná potutelná kritika. Jestliže nyní sečtete všechna pasivní místa národní spolupráce, jak to včera učinil pan Sandner, abyste co nejvíce možno zvýšili vinu německého aktivismu a veškeré české politiky, tedy se řídíte výhradně sterilní metodou německého občanského negativismu, ale pak oslabujete i průbojnost oprávněných německých stížností, které jsme před vámi již stokráte v této sněmovně zastupovali. (Posl. Sandner [německy]: Tedy máme svou bídu zamlčovati?) O tom nemůže býti řeči, pane Sandnere, jde o duchovní a politickou mentalitu a o tom chci ještě promluviti.

Od nového hnutí požadujeme aspoň realistické pojetí sudetskoněmeckého osudu, realistickou formulaci sudetskoněmeckých požadavků. Proto jsme s vámi před voliči zápasili, proto jsme zastupovali thesi... (Posl. Sandner [německy]: Prohráli jste proces!) Proces pokračuje. Je zcela jasným, že volba z 19. května není konečným výsledkem dějin a nezasloužené volební vítězství se může státi straně nebezpečnějším než nezasloužená porážka. Hájili jsme thesi, že zásadní příčinou sudetskoněmecké nouze je světová krise a nepořádky ve světovém hospodářství. Vy s druhé strany jste uvalili hlavní vinu na českou státní politiku od světové války. Na schůzi v Krásné Lípě byl to pan Sandner, jenž pravil, že jest idiot každý, kdo sudetskoněmeckou nouzi svádí zásadně na světovou krisi. (Posl. Sandner [německy]: Nevynechávejte slovo "výlučně"!) Prosím. Ale uznejte souvislost. Věc byla uveřejněna v novinách, pane Sandnere, nepopřel jste to ani v nejmenším.

Pánové ze sudetskoněmecké strany, za celého volebního boje jsem se těšil na shledání ve sněmovně, neboť jsem byl zvědavý, zda tyto smělé these o vině vnitřní politiky na sudetskoněmecké bídě budete hájiti také zde s této tribuny tváří v tvář ostatním. A mohu vysloviti jenom své uspokojení nad tím, jaké důležité poznatky byly získány na cestě z Karlových Varů do Prahy. Pan Sandner tvrdil zde včera, že příčiny sociálního a hospodářského zhroucení v německém území nejsou "výhradně" ve světové krisi. Od Krásné Lípy, pane Sandnere, docela pozoruhodný pokrok v poznání, který opravňuje k nejlepším nadějím. Pan Frank ve svém prohlášení učinil rovněž velký krok k našemu pojetí, neboť řekl, (čte): "Ovšem není hospodářský a pracovní problém závislý jenom na vnitřním vývoji státu. Československá republika může uživiti značnou část svého obyvatelstva jenom prací pro cizinu, tedy jenom vývozem surovin, jakož i průmyslových výrobků a cizineckým ruchem." Tedy z velkých slov zůstalo zakrátko u střízlivých skutečností, aniž se z toho ovšem vyvodily nezbytné politické důsledky. Zní groteskně, když pan Frank požaduje zde rozšíření obchodních styků s Německem, aniž zároveň požadoval rozšíření říšskoněmecké platby. Neboť v prohlášení 44členného klubu, v němž je tak mnoho pánů s akad. titulem, neměla se přehlédnouti primitivní skutečnost, že náš obchod s Německem vázne proto, že nám Německo neplatí. (Potlesk. - Výkřiky na levici.) Podobné je, když pan Sandner zde vykládal, že československá státní politika zničila lázeňská místa. Pane Sandnere, udělejte si jednou procházku v Karlových Varech; na lázeňské promenádě najdete grafické znázornění počtu návštěvníků. To je podivuhodný barometr evropského blahobytu. Jestliže se vede Evropě dobře, vede se dobře také lázeňským místům. Vede-li se Evropě špatně, cítí to také lázeňská místa a ostatně, pane Sandnere, nejtěžší ránu zasadilo lázeňským místům devisové hospodářství pana Schachta. (Hluk na levici. - Místopředseda Taub zvoní.) Potřebujeme jenom porovnat skutečnosti. Čechoslovák si může vzíti do Německa 1000 Kč a říšský Němec do ČSR. jenom 10 marek. To dokazuje, kdo zavinil znemožnění styků s cizinou. (Různé výkřiky.) Nemáte příčiny vydávati se v této sněmovně za neplacené nebo snad zaplacené přímluvce pana Schachta. Chci jenom označiti metody jistého vylíčení a říci: Sudetskoněmecká strana vyvozuje své oprávnění na existenci ze zásadně špatného formulování sudetskoněmeckého problému. Nemůže také vydržeti na půdě této sněmovny bez lží své denní agitace. (Různě výkřiky. - Místopředseda Taub zvoní.) Kdyby se pan Sandner nebyl spokojil proužky světla, ale ponechal místo světlu skutečností ve svém líčení, musil by dojíti ke zcela jiné formulaci sudetskoněmeckého problému. (Různé výkřiky. - Místopředseda Taub zvoní.) Byl by snad musil již svým marxistickým školením dojíti k výsledku, že sudetskoněmecká nouze je především produktem celého evropského rozkladu. Zde nebudete moci popříti skutečnosti. Po životě bez dějin za feudalismu dobyli si sudetští Němci politicky, sociálně a kulturně svých posic rozkvětem průmyslu. Náš sudetskoněmecký průmysl byl vybudován na podkladě hospodaření na velkém prostoru a na rozdělené práci ve světovém hospodářství. Oba předpoklady téměř zmizely. V době soběstačných národních hospodářství, v epoše změny celé struktury světového hospodářství visí bytí našeho průmyslového lidu na tenké nitce. Pánové! Stojíme před tragickým faktem, že naši lidé žijící z vývozu - doufejme, že jenom zatímně - jsou odstrčeni od evropského stolu, od stolu světového hospodářství. (Různé výkřiky. - Místopředseda Taub zvoní.) Tato tragika zavazuje každého, kdo se zde ujme slova jako zástupce tohoto lidu, k přímé věcnosti. (Různé výkřiky. - Místopředseda Taub zvoní.) Vrháme vám do tváře žalobu, že se sudetskoněmecká strana etablovala s Konrádem Henleinem v čele jako politická poživatelka užitků, jako ta, jež politicky získala inflací sudetskoněmecké nouze. (Smích.) Nesmějte se, pánové, byl by to zajímavý početní příklad zkoumati, kolik by vás bylo v této sněmovně, kdyby nebylo Hitlera, propagandy Goebbelsovy a převratu v Třetí říši. Vychloubáte se velkým vítězstvím, ale prostředky tohoto vítězství nabádají ke skromnosti. Vy jste sloučili v jednoduchou formuli všechny zjevy velké vývojové epochy, totiž industrialisaci zemědělských zemí, anglická a americká cla, japonskou konkurenci, racionalisaci, Dodererovu koncentrační politiku, nahrazení uhlí elektřinou, hospodářskou uzavírací politiku proti Hitlerovu Německu, že totiž patnáct let stranické politiky přivedlo sudetskoněmecký lid na mizinu. Tak se vytvořila v celé zemi psychosa, že Čechové, sociální demokrati a v další řadě také členové Svazu zemědělců byli vinni, když nekouří komíny, když nezaměstnaní hladovějí, když mladá generace nevidí východiska. Živili jste víru, že vaše strana má v kapse zázračný recept, jímž změní tyto věci po volbách. (Výkřiky posl. Sandnera.) Nejzajímavější z hospodářské části prohlášení pana Franka pro mne je to, že se ani jediným slovem nezmínil o slavném programu zaopatřování práce, se kterým se chodilo po domech. (Různé výkřiky. - Místopředseda Taub zvoní.) Je pravda, máte tři čtvrtiny sudetských Němců za sebou, ale zavedli jste tyto tři čtvrtiny sudetskoněmeckého lidu do slepé uličky. Jste dnes zajatci svých vlastních slibů. (Posl. dr. Zippelius: Jsme zde tři dny, vy jste zde seděli šest let!) Promiňte, poněvadž říkáte, že jsme zde seděli šest let... (Hlasy: Ještě déle!) Dovozovali jste tím: 15 let druzí mluvili, nyní budeme my jednati. (Hlasy: Ano.) Co jest vaše jednání? Zastavení pomoci lidu po volbě byl první čin, cesta vůdce k ženevskému jezeru byl druhý čin a volba pana Bradáče za předsedu sněmovny byl třetí čin. To jsou činy, na které jste dělali voliče tak zvědavé. Dnes děláte poklony Čechům, ve svých voličích jste však zabili víru, že národnostní spolupráce by mohla tvořiti východisko z hospodářských a sociálních nesnází. (Různé výkřiky. - Místopředseda Taub zvoní.) Říkám vám: Jste dnes zajatci své vlastní agitace. Volám celé německé území za svědka, že vaši voliči neočekávají nic z toho, co z Prahy přinášíte. (Různé výkřiky.)

Místopředseda Taub (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Jaksch (pokračuje): Velká většina vašich voličů dala vám hlas jako zálohu, že provedete připojení k Německu. (Německé výkřiky: To je lež! Fuj!)

Co zde voláte, toto fuj, to je odpověď voličům, kteří vás volili v této víře. (Výkřiky posl. Sandnera.) Záchrana naší existence je možná jenom, když začneme se státem a s českým národem budovati nové hospodářské základy. Vaši lidé však čekají na práci, kterou jste jim slíbili v Německu. Vaši lidé čekají na pochod hnědých armád; (Různé výkřiky.) prorokuje se, že německé motorové baterie budou za 24 hodin v Plzni, v tachovském okrese se říká, že Čechové budou vypuzeni z pohraničních území až k Čáslavi. (Hluk.) Pánové ze sudetskoněmecké strany, musíte míti před mými vývody ohromný strach, poněvadž mne stále přerušujete. Hrozí strašná srážka mezi ilusemi, které jste vzbudili a skutečností, kterou jste nemohli změniti. (Výkřiky.) Vaše politika je tanec na provaze, který je napjat mezi Prahou a Berlínem. Nemůžete přetnouti ideologické spojení s Hitlerovou říší, aniž byste příštího dne neklesli do propasti bezvýznamnosti. (Hluk. - Místopředseda Taub zvoní.) Říkáte, že prý nemáte spojení s Hitlerem. Poslanec Sandner žádal zde včera důkazy. Postačí důkazy, které jste poskytli sami svými metodami. Nezapírejte, že celý arsenál vaší agitace byl vypůjčen z Hitlerovy říše. Upravili jste si Hitlerovu větu o 14 letech zhoubné stranické politiky, převzali jste vůdcovskou zásadu, převzali jste Barnumovu reklamu národního socialismu. Máte doslova opsáno heslo: "Bonzové v sádle, dělníci v blátě". Zda to ještě nyní říkáte, když pan Henlein dlí u ženevského jezera, nevím. Vykonali jste přísahu v Chebu. Je potřebí více analogie, aby bylo dokázáno příbuzenství vašeho smýšlení s Třetí říší? Poskytli jste kladné, ale také záporné důkazy. Řeči Henleinovy v České Lípě a Frankovy zde nezanechaly žádných pochyb o tom, že jste úplně srozuměni se zahraniční politikou Hitlerovou. (Potlesk poslanců něm. soc. dem. strany.) Pánové, nepustíme vás z kleští. Nejlepší důkazy jste nám poskytly svým chováním, jež projevujete vůči obětem hitlerismu, štvanicí proti emigrantům. (Hluk.) Ano, vidíte, to je vrchol německé potupy, když vlastní krajané nadávají a se posmívají v jiné zemi krajanům, kteří byli vyrváni mučírnám a smrti a kteří zde nalezli útulek. (Hluk.)

Místopředseda Taub (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Jaksch (pokračuje): Pan Konrád Henlein ráčil ve Znojmě ve formě intervievu poskytnouti článek proti emigrantům. V tomto případě šlo o Rakušany. Na to odpovídám. Muž, který v Mar. Lázních říká: "Po uvěznění přijde propuštění na svobodu", který však zároveň podává žádosti o abolici k soc. demokratickému ministru spravedlnosti, není hoden ani rozvázati řemínky u střevíců žádnému rakouskému členu ochranného svazu a hrdinovi jako byl Wallisch. (Potlesk.)

V tomto bodě je sudetskoněmecká tragedie částí společného německého dramatu a je oprávněna otázka, co se má díti v německé duši, když i nechápaví redaktoři odpovídají na ni vytáčkami.

Pánové! Měl jsem v neděli příležitost nahlédnouti do kasemat brněnského Špilberku, se spoustou mučících nástrojů, temných vězení, kde se prostě uvěznění nechali zemřít. (Hluk.)

Místopředseda Taub (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Jaksch (pokračuje): Když jsem viděl na Špilberku tato vězení, odňatá téměř 100 let svému původnímu účelu, myslil jsem na Dachau a Oranienburg, na betonové rakve, ve kterých jsou za živa pohřbíváni političtí zajatci, na temná vězení koncentračního tábora v Dachau, kde lidé hynou ukováni v řetězích, a tu jsem pocítil velikost dnešní německé potupy, že vy, sudetskoněmecká strana, hájíte režim, který ve XX. století předčí hrůzy Špilberku. (Výkřiky. - Hluk.) Mlčíte, když je vražděn vůdce horníků Huseman. Mlčíte o smrti Stellingově, Řehoře, Strassera, Klansenerově a Jungově. Proti tomu nemáte ani slova námitky. (Výkřiky. - Hluk.)

Místopředseda Taub (zvoní): Prosím o klid.

Prosím pana řečníka, aby pokračoval.

Posl. Jaksch (pokračuje): S jistým podivením jsem slyšel v prohlášení pana Franka, že se stavíte proti "policejním metodám" v československém dozoru na školství. Ukažte mně, zda jste řekli nebo napsali jediné slovo proti vymýcení volnosti vědy v Německu, řekněte mně, zda jste slovem promluvili proti umlčení školství v Rakousku a Německu? My Němci máme dnes v ČSR. nejvolnější školství v celém německém území. (Výkřiky.) Vy požadujete demokracii? Vy naříkáte nad pronásledováním? Hrozná persekuce, když si pan Henlein dá postavit četníky i před ložnici. Tak vypadá pronásledování. A na adresu poslanců sudetskoněmecké strany chtěl bych říci ještě toto: Vaši přívrženci jsou upřímnější a odvážnější než vy. Měl jsem při volebních shromážděních protiřečníky. Zeptejte se místního vedení strany v Salnau, kde vystoupili mladí lidé a otevřeně prohlašovali: Ano, my jsme stoupenci Hitlerovi. Tak mluví vaši vlastní lidé. Zapíráte své vlastní přívržence, ale jednou musíte přiznat pravdu. Voliče lze oklamati, ale nelze oklamati světové dějiny. Nelze se odvolávati na panenskou loyalitu vůči státu a zároveň míti děti se sousedovým synem. Musí býti vymezeno jasné postavení, jinak myslím, že přijde největší politická katastrofa, kterou sudetské němectví kdy prožilo. Dnes dvě politické skutečnosti vládnou myšlením německého lidu: naděje na válku a strach před válkou. To jsou dvě panující skutečnosti v pohraničním území. Vaši přívrženci mají radost, že jest Německo vyzbrojeno. Všechno se děje samozřejmě pro udržení míru. Hitler a Goering jsou, jak známo, politikové míru. (Hluk trvá.)