Úterý 25. června 1935

Pánové, až se dostanete do této opravdu parlamentní práce, až budete muset řešiti také problémy hospodářské a sociální, jako je musí řešiti na české straně české a slovenské strany, seznáte, že tak jako nestačilo Národnímu sjednocení československému heslo nacionalismu, nepostačí také vám k trvalému udržení politické moci, poněvadž vaši dělníci, vaši sedláci a vaši živnostníci budou po vás chtíti pořádnou, poctivou hospodářskou a sociální práci (Potlesk.) a ne jenom sliby, kterými jste je snad ve volbách častovali. Tedy já si nedělám žádných velkých ilusí, že tento politický tábor bude nějakým příliš dlouhodobým a trvalým útvarem i v německém národě, poněvadž rozpory hospodářské a sociální rozklíží také tento tábor.

A nyní, pánové, se podívejme na ten hlavní účel a hlavní potřeby, pro které bylo nutno spojiti 7 politických stran, aby tento problém vyřešily. Po stránce národní jsem řekl jasně a určitě, že tam je naprostá jednomyslnost a jednota vládních i mimovládních československých státotvorných stran, že jsme a budeme zajedno, kdykoliv půjde o zájmy československého národa a Československé republiky. Stejně tak se vynasnažujeme spojiti se k účelné činorodé práci na poli politiky hospodářské. A tu mohu prohlásiti jménem svého klubu, že vítáme vládní prohlášení, zvláště pokud slibuje ochranu živností a obchodu, zejména proti ničivé rozpínavosti velkopodniků, jejich filiálek, prodejen a správkáren, jakož i podporu soukromého podnikání, podporu exportu, levný úvěr, odstraňování nezaměstnanosti, podporu stavebního ruchu, snížení a spravedlivé rozdělení veřejných břemen a snížení cen uhlí. Dále kvitujeme se zadostiučiněním prohlášení předsedy vlády, že jakákoliv regulace výroby a distribuce má být prováděna na základě samosprávy soukromého podnikání, neboť jedině soukromé podnikání může odstranit nezaměstnanost a zajistit hospodářský rozvoj a naši hospodářskou i politickou samostatnost.

imes New Roman CE"Je pro nás samozřejmé, že zejména těchto věcí, vládním prohlášením nám zajištěných, budeme nejvíce dbáti a že to byla jedna z hlavních příčin, proč jsme projevili ochotu vstoupiti do tohoto vládního režimu, neboť prohlašuje-li vláda, že jest ochotna podporovati rozvoj soukromého podnikání, že jest ochotna prováděti event. účelnou regulaci výroby a distribuce, ale jedině na základě samosprávy příslušných samostatných podnikatelů, pak je to cesta, po které se nám dává možnost spolupráce na hospodářské politice tohoto režimu. Vždyť právě my jsme to byli, kteří, jsouce v oposici, jsme stále a při každé příležitosti poukazovali a prohlašovali, že nelze vyřešiti problém hospodářské krise účelněji, než tím, že skutečně obrátí se vládní moc svojí podporou na vrstvy soukromopodnikatelské, a že problém nezaměstnanosti a krise lze nejbezpečněji vyřešit jen tím, když se podepře a umožní soukromé podnikání, ať již zemědělské, živnostenské, průmyslové, či obchodní, když upustí se od nešťastných pokusů státního socialismu a kolektivisace výroby i distribuce, když se vrátí soukromému podnikání možnost, aby svých schopností využilo k tomu, abychom se propracovali opětně k normálním hospodářským poměrům.

Považujeme dosavadní prostředky, jimiž zejména nezaměstnanost se u nás odbourávala, za čistě provisorní a opatření z nouze, nikoliv však za trvalé opatření, které by mělo řešiti problém nezaměstnanosti. Zvyšováním a rozšiřováním podpor nezaměstnaným, slavná sněmovno, tento problém nerozřešíme. Naopak navalujeme na bedra státu těžké a velké břemeno, které trvale unésti nemůže, nemá-li se hospodářsky dokonce zhroutiti. Miliardová vydání za rok na tento účel poskytovaná, aniž by za to byla vykonána jakákoliv práce, jsou nešťastná po stránce hospodářské i morální. Dělnictvo nechce podpory, chce práci. (Potlesk.) My nechceme a nemůžeme připustiti, aby lid byl demoralisován státními podporami, nýbrž musíme se starat, aby lid byl zaměstnán a aby to byla mladá generace, zejména studovaná, které by se konečně dostalo zařazení do hospodářského procesu. (Hlasy. O banky, které jste několikráte sanovali, jste neměli strach!) Ty jsme nesanovali. Nikdy jsme nehlasovali pro sanaci bank.

Bude potřebí u nás problém nezaměstnanosti řešiti podporami a výhodami podnikatelům poskytovanými za to, že budou zaměstnávati větší počet nezaměstnaných sil. (Výborně! - Potlesk.) Bude potřebí daňových a sociálních výhod podnikatelům, kteří investují, kteří stavějí, kteří rozšiřují své podniky, nakupují stroje, strojové zařízení, podnikají opravy svých realit a zdokonalují své podniky a tím snaží se způsobiti větší zaměstnání. Bude potřebí soustavné podpory stavebního ruchu a vedle přímých podpor podnikatelům bude ve větší míře také třeba veřejných investičních prací, které však musí a měly by se podnikat... (Hlasy: Za těch 5 1/2 miliardy, co jste slíbili?) To jsme neslibovali my, to slibovali jiní, na ty se podívejte. Bude potřebí podnikat investice veřejné i soukromé s tou tendencí, aby se zaměstnalo co nejvíce nezaměstnaného pracujícího lidu a ne strojů. Investice, kde jest více potřebí lidských sil, musí míti přednost před investicemi, které obstarávají stroje. (Potlesk.) Bude potřebí vrátiti se k podpoře rukodělné výroby, poněvadž musíme zaměstnat desetitisíce lidí, kteří byli vyřazeni z procesu výrobního vinou nezřízené, dravé racionalisace. Tento problém bude se museti účelně řešiti, poněvadž racionalisace nezdravá, neregulovaná, jakou vidíme, má těžké následky sociální a hospodářské. Vyhazovati tisíce ba desetitisíce dělníků z práce a nasazovati si tam moderní stroje je sice velmi pohodlné, ale myslím, že není úkolem druhých občanů, aby vyhozené dělníky a úředníky z takových podniků event. živili potom jako poplatníci podporami v nezaměstnanosti. To není žádná sociální služba, kterou racionalisované podniky dělají, naopak budou museti býti zatíženy touto sociální službou, aby úměrně tomu, kolik zbavily dělníků práce, platily příslušné veřejné dávky, aby tito mohli býti z toho podporováni. (Potlesk.)

Problém racionalisace jest nejaktuálnějším problémem, který se nemůže odkládat, musí býti řešen velmi rychle a velmi brzy, ovšem s rozvahou a potom také důsledně. Je přirozené, že tato racionalisace se rozšířila nejen do podniků výrobních, nýbrž také do obchodních, distribučních, a jest již také v mentalitě některých našich podnikatelů, že zejména, když jsme trpěli strašným úbytkem exportu - a to je opravdu naše největší hospodářské neštěstí, že jsme tolik ztratili při vývozu, více i než dvě třetiny, přes 10 miliard, takže to je opravdu hlavní příčina krise - někteří podnikatelé, kteří tak byli připraveni o odbytiště, nahrazují si to tím způsobem, že starají se o uchvácení odbytu svých výrobků u nás doma, a to tím způsobem, ne aby prodávali jako dříve své výrobky obchodníkům a živnostníkům a tito aby je event. dále zpracovávali, zušlechťovali a prodávali konsumentům, nýbrž docela klidně si zařizují prodejny svých továrních výrobků, dokonce hromadně, živelně, takže jsou podniky, které mají i několik tisíc prodejen svých výrobků.

Přirozený důsledek tohoto způsobu nového provozování distribuce byl nejenom ten, že bylo ztraceno odbytiště v zahraničí, nýbrž i ten, že byl uchvácen domácí trh, který dosud obstarávali malí živnostníci a obchodníci. Tím se živilo tisíce a statisíce středostavovských rodin, které jsou přivedeny systémem filiálek, prodejen a správkáren přímo na mizinu a jsou připraveny o možnost existence. Zde nastupuje úkol státní moci, aby v demokratickém státě opravdu se ujala hospodářsky slabých a na jejich opatření a na ochranu jejich existence nalezla prostředky, aby mohli existovati a žíti. (Výborně! - Potlesk.)

Pánové z vládního tábora, uvažte, že je povinností nás všech, kteří jsme nyní ve vládním bloku, postarati se o to opravdu společně, aby všecky složky pracující a tvořící v tomto státě mohly také svou existenci uhájiti. Vzpomeňte na to zejména vy, z tábora dělnických stran socialistických, že se budete musit trochu přeorientovati v názorech, které jste dosud propagovali nebo i uplatňovali. Je ve vašem zájmu zrovna tak jako toho podnikatele a zrovna tak vás, zaměstnanců, abyste prokázali živelný a životný zájem, aby soukromé podniky výrobní a obchodní neupadaly, naopak aby existenčně rostly a mohly dáti práci a zaměstnání dělnictvu a úřednictvu. (Potlesk.)

V tom sedíme všichni na jedné větvi. Podřezáváte-li možnost rozvoje výroby a obchodu a hledáte-li nové cesty, jimiž byste oklestili podnikání, pak znemožňujete svým vlastním voličům, dělníkům a úředníkům, aby se jednak mohli státi hospodářsky samostatnými, k čemuž jim dává jedinou možnost silný střední stav výrobní a obchodní, ať už zemědělský, živnostenský, či obchodní, a za druhé, pracujete-li proti prosperitě soukromých podniků, vyháníte tím také dělníky a zaměstnance z práce. Tedy prosperita podnikatelská, prosperita výrobní a obchodní je ve stejném zájmu podnikatele jako zaměstnance. To si musíme všichni uvědomiti a v tom případě je potřeba spolupráce, abychom si porozuměli, že všichni společně musíme pracovati ke stejnému cíli.

Filiálky, správkárny, jednotkové obchody, buffety, monopoly (Předsednictví převzal místopředseda Langr.), pánové, to všecko je řetěz hospodářských útvarů, který si zaslouží nejenom velké pozornosti, nýbrž také reformy. Podívejte se na podniky, které tímto systémem úplně ovládají, skoro již monopolně, výrobu a trh. Kolik tisíc samostatných malých podnikatelů zde bylo trvale zbaveno existence, kolika tisícům dělníků a obchodních zaměstnanců je vůbec znemožněno, aby se kdykoliv stali samostatnými. Máte zájem, aby se výsledky této hospodářské činnosti rozšiřovaly? (Hlasy: Nemáme, ale regulovat se to musí!) Nemáte, ale je třeba to regulovat, je třeba si uvědomiti, že jsou to výstřelky dnešní těžké hospodářské doby, které musí býti sestříhány, abychom se dostali zpět do zdravých hospodářských poměrů. Není možno, aby se jednotlivci umožňovalo, aby měl 100, 1000, 2000 podniků a tím aby zničil deset tisíc podniků malých. To přece není projevem demokracie a demokratické politiky, jak si ji slibujeme my, vládní strany, nýbrž je to projevem kapitalistické rozpínavosti (Potlesk.) a bezohlednosti, která musí býti regulována, poněvadž právo na život má i dělník, úředník, živnostník i obchodník a sedlák i ostatní. (Potlesk.) Musíme míti odvahu tyto věci řešiti, na to jsme sem posláni a jsme za to voličům odpovědni. (Potlesk.) Od nás voličové s velikou nedočkavostí čekají, že nastane jakási spása pro tyto vrstvy.

Přátelé, vždyť jsme všichni poslanci a máme skoro stejné zkušenosti; vy mladí, kteří jste zde 14 dní, také jich brzy nabudete. Co chtějí po nás voliči? (Hlasy: Abyste splnili předvolební sliby!) Ano, to chtějí. A co jsme jim všichni slibovali? Práci, chléb, zaměstnání, oddlužení, možnost existence. (Výborně!) A dnes k nám chodí deputace a jednotlivci a budou choditi, jako chodili, budou k nám choditi jednotlivci nezaměstnaní a žádati nás o místo. My jim říkáme: Nemáme zprostředkovatelen, budete se muset obrátit jinam, my nejsme zprostředkovací kancelář. Ale máme-li srdce v těle a také je máme všichni - i po tomto teoretickém odmítnutí se snažíme nezaměstnaným, ať již je to dělník, úředník nebo kdokoliv jiný, můžeme-li, svým doporučením dopomoci ku práci. Toto je denní zjev u poslanců se vyskytující. Dále nás žádají o půjčky. Přijde k nám živnostník, obchodník nebo průmyslník a řekne: Já bych práci měl, objednávku bych si získal, ale nemám peněz, abych ji mohl provésti, a úvěr nedostanu, kdybych se rozkrájel, i kdyby byl sebe více zajištěn. Tedy je třeba získati lidu úvěr, aby mohl podnikat a pracovat. Malý a střední podnikatel potřebuje také, abychom se starali o dodávky. Pánové, to není pod důstojnost politiků, staráme-li se o místa ve státních podnicích, aby byla obsazena schopnými uchazeči, nezaměstnanými po případě i několik roků, ale odborně kvalifikovanými. Je také naší povinností se starati, aby i menší obchodník, živnostník nebo průmyslník dostal práci z veřejných investic. Tam se bude muset také hodně regulovat dnešní režim, aby se nedomnívaly jen velké firmy, že jsou k tomu povolány a mají na to snad privilej, že jen ony budou dodávat státu (Výborně!) za stamiliony a miliardy, které stát investuje do veřejných a jiných prací, aby se nedomnívalo několik kolosů velkokapitalistických, že je zde možnost nás připraviti snad o miliony výtěžku. Zde se musí nastoupiti také ta cesta, a to bude starostí poslanců i členů vlády, aby veřejné dodávky a veřejné práce byly rozdělovány a přidělovány také menším a středním podnikatelům živnostenským, průmyslovým, obchodním a zemědělským. (Potlesk.)

Dále čtvrtá věc, která je nejčastějším denním zjevem. Přicházejí k nám naši voličové i nevoličové se stížnostmi do daňového režimu. Pánové, ve volební kampani jste nám dosti často nadhazovali, že prý celá činnost živnostenské strany leží v tom, že prý živnostníci nechtějí platit daně. Tož, to je trochu zkreslený názor. (Posl. Mikuláš: Platiti daně nebylo nikdy věcí příjemnou!) Ano, platiti daně nebylo nikdy věcí příjemnou, ale platiti daně neúměrně vysoké, daně, které dokonce přesahují nejenom platební schopnost, nýbrž i celý majetek dotyčného poplatníka kdyby se zrealisoval, nestačí na zaplacení dlužných daní - to už nejsou daně, to je konfiskace majetku, a to, myslím, nebylo nikdy úkolem zákonodárce nebo jeho míněním, aby tak daleko daňový režim sahal. S radostí kvituji, že i na tuto věc bylo pamatováno ve vládním prohlášení a bylo tam učiněno závazné prohlášení, že se bude vláda snažiti o nápravu i po této stránce, a domníval jsem se, že to, co v dřívějším režimu pan ministr financí několikrát učinil, učiní s velikým důrazem i tentokráte, že přímo zakáže orgánům berní správy, aby ničily poplatníky a případně nezastavily se ani před zničením existence dotyčného poplatníka. To bude muset navždy a definitivně přestat, aby poplatník byl vysazen namnoze libovůli výkonných a namnoze těch nejnižších orgánů berní správy, aby přímo sadistickým způsobem šly na malé poplatníky, ať jsou z kterékoliv vrstvy občanské, a ničily jejich podniky a jejich majetky. Tak se nevychovává láska ke státu. I jako vládní strana, prosím, na toto s velikým důrazem upozorňujeme a přejeme si po té stránce radikálních reforem, poněvadž chceme, aby široké masy malého poplatnictva byly vychovávány ve státotvornosti a v lásce k národu a státu a ne zásluhou bezohledných vykonavatelů berní politiky vháněny do zoufalství a namnoze i do tábora protistátního. (Potlesk.)

Přesto, že z úst pana předsedy vlády bylo prohlášeno, že není možno, aby byl dále státní rozpočet více deflačním než je, bude potřebí, aby tato vláda, v níž také my jsme a chceme býti platným činitelem, se snažila o soustavné snižování veřejných břemen, aby se snažila o spravedlivé rozdělení těchto břemen na bedra poplatníků podle jejich daňové schopnosti a únosnosti a aby nebylo nadále nespravedlností a tvrdostí daňových, které přivádějí poplatnictvo, zejména menší a střední, namnoze přímo do zoufalství a které je připravují o jeho majetek a chuť k jakémukoliv podnikání.

Bude potřebí, aby se nalezly cesty ke zdravému, spravedlivému a stejnoměrnému zatížení podle demokratických zásad daňových, zejména aby se pamatovalo na to, chceme-li reformovati a sanovati samosprávu, že se samospráva nemůže sanovati jenom na bedrech poplatníků přímých daní, dosavadní výdělkové, pozemkové a domovní, nýbrž že by bylo velmi účelné a zdravé, zavésti nový způsob přirážkový, aby se neplatila přirážka při dani výdělkové a pozemkové, nýbrž aby přirážku platili všichni poplatníci důchodové daně (Potlesk.), poněvadž všichni požívají také výhod obecní a jiné samosprávy. Bude potřebí opravdu provésti a nejenom slibovati odbourání jakýchkoliv neodůvodněných daňových výhod jakýmkoli podnikům (Potlesk.), poněvadž v demokracii musí býti i demokracie daňová, a když stát potřebuje peníze, stejně musí přispívati podle své poplatnosti velký fabrikant jako ten, kdo je organisován v konsumu. (Potlesk.)

Žádáme náležité zdanění velkopodniků a odbourání jakýchkoli výhod těmto. Stejně tak žádáme zrovnoprávnění daňové jakýchkoliv kolektivních organisací, družstevních, konsumních a pod. (Potlesk.) Ať si v této věci, i vládní strany, rozumíme a známe svá stanoviska. Dále z důvodů administrativních i spravedlnosti bude potřebí provésti všeobecnou paušalisaci daně obratové (Potlesk.) jakož i odepsání daní malým poplatníkům, poněvadž to nestojí za to, aby se těmito věcmi obíral aparát a aby jeho výlohy byly větší, nežli jsou možnosti daňových splátek u těchto malých poplatníků. Stejně tak bude muset býti prováděna reforma daňová pokud se týče vyměřování daní. Je ve směru administrativním nesmyslem, jestliže se vyměřují daně několikakorunové a na ty se věší ještě další přirážky a vyměřování této daně stojí několikrát tolik, co celá daň vynese. Na to není potřebí držeti veliký byrokratický aparát, který nemá potom času, aby pořádně mohl propracovati daňová přiznání a daňové výměry velkým podnikům, které následkem toho unikají řádnému zdanění. Tak máme na př. 660.000 poplatníků daně důchodové, kteří všichni dohromady platí 100 mil. Kč daní, máme 467.000 poplatníků výdělkové daně, kteří s přirážkami zaplatí 35 mil. Kč, máme 2 miliony poplatníků daně obratové, kteří všichni dohromady zaplatí 160 mil. Kč, máme dohromady 3,136.000 poplatníků, kteří všichni dohromady zaplatí 300 mil. Kč na daních a přirážkách. Naproti tomu je 700.000 poplatníků, kteří zaplatí 2.800,000.000 Kč daní. Kdyby tito poplatníci 300 milionů daní byli daňově oproštěni, neztratí stát nic než to, že nebudou statisíce lidí šikanováni berními exekutory pro několik desítek Kč daní, státní aparát berní bude se moci věnovat opravdu pořádné službě daňové u velkých a středních podniků, stát tím dohromady nic neztratí, poněvadž o těch 300 mil. Kč vyměří na daních velkým podnikům více a je to vyřízené. Stát bude muset po této stránce zjednati nápravu a tím se také vykoná značná služba ke spokojenosti občanstva a malých poplatníků ze všech vrstev.

Nyní také naše stanovisko pokud se týče poměru živnostníka, průmyslníka, dělníka a zemědělce. Je přirozeno, že budeme pracovati, aby nastala opravdová rovnováha mezi zemědělstvím, průmyslem, živnostmi a obchodem, aby jakékoli protežování jednoho na úkor druhých přestalo, poněvadž to v demokracii není odůvodněno. Je-li potřeba regulace výroby a obchodu či distribuce, která má zabezpečiti prosperitu a výnosnost přiměřenou, výdělek zemědělci, stejně tak jest odůvodněno, aby byla zabezpečena tato prosperita a ochrana možnosti existence živnostníkům a obchodníkům, aby byli chráněni proti dravosti velkokapitalismu a ničivé konkurenci. To se bude moci státi nikoli jenom fermany vládními, nýbrž zejména dohodováním příslušných organisací, aby nastalo opravdu správné rozdělení v hospodářské organisaci pro všechny tyto složky. Jsme pro to, aby zemědělci byla zajištěna slušná mzda za jeho práci. Jsme pro úpravu a zajištění přiměřených cen zemědělci. Podle našeho názoru se však tak státi nemůže organisací, která by zároveň poškozovala nebo dokonce znemožňovala existenci obchodnictva a živnostnictva. Budou se muset nalézti metody, aby zemědělec a jeho výroba byla rentabilní, ale stejně tak plným právem žádáme ochranu a rentabilitu a poctivou mzdu pro obchodníky a živnostníky, stejně tak jako to přejeme zaměstnancům a dělníkům a úředníkům. Zde se bude muset jít cestou dohody, nalézti dohodou cestu, aby měl sedlák, malý živnostník, obchodník, dělník i úředník. (Potlesk.) V demokracii nemůže býti protekce pro jednotlivce ani stav, zde musí býti vyvážena spravedlnost a rovnoprávnost pro všechny. Všichni máme právo, když poctivě pracujeme, abychom mohli vyživiti sebe a své rodiny, ať se zabýváme jakoukoli prací. K tomu chceme a budeme poctivě spolupracovati, poněvadž v tom vidíme svůj úkol státní i národní, v tom vidíme jedinou možnost dostati se z dnešních strašných hospodářských poměrů, které musíme soustavnou dorozumívací a společnou prací všichni odstraňovati tak, aby voličové, kteří nás sem poslali a jimž jsme dali závazná prohlášení a sliby, dočkali se od nás činů, že se skutečně postaráme, aby byla možnost zaměstnání a práce pro všechny a spokojenost sociální a hospodářská pro každého občana v tomto státě. Tím končím. (Potlesk.)

Místopředseda Langr (zvoni): Dalším řečníkem je p. posl. Zierhut.

Posl. Zierhut (německy): Vážené dámy a pánové!

Na příkaz Svazu zemědělců mám podati toto prohlášení:

Výsledek voleb na německé straně a jejich přijetí ve směrodatném českém táboře způsobilo konstelaci, která vykazuje mimořádnou podobnost s dobou, kdy se sešlo první zvolené Národní shromáždění r. 1920. Opětovně vidíme totiž na české straně onu velkou elementární vlnu nedůvěry, opět vidíme povstávati onu tuhou zeď mezi Čechy a Němci, jaká v prvních letech republiky oba národy rozdělila a znemožnila jakékoliv porozumění, neřku-li pak nějakou spolupráci.

Tento vývoj jsme nezavinili. Naopak, patřili jsme k prvním, kteří považovali za svou národní a státní povinnost proraziti tuto zeď, uvolniti ovzduší vzájemného porozumění a spolužití obou národů. Tento úkol považovali jsme za svou politickou životní práci a můžeme věru říci, že byla při nejmenším provázena tím úspěchem, neodstranitelným z dějin našeho státu, že myšlenka českoněmecké vlády se stala všeobecně uznaným státním a národním principem.

Ale dnes vidíme opět vyvstávati onu velkou zeď nedůvěry a nenávisti, na jejímž prolomení jsme posledních deset let neúnavně pracovali. Vidíme to s hlubokou bolestí a nemůžeme ani zástupce českého lidu zbaviti výtky, že tento osudný vývoj zpět je také jejich prací. Ale jako odpovědní zástupci zájmů našeho lidu nemůžeme a nesmíme se dáti zmásti tímto zpětným nárazem ve své politické životní práci, ani tehdy ne, když velká část německého tábora tuto práci dnes snižuje a snaží se ji všemi prostředky znemožniti, jak to nedávno nejpříkřeji učinil tisk sudetskoněmecké strany, která uznala za dobré, za naši namáhavou a obětavou práci označiti nás za německou sekci českých koaličních stran. (Různé výkřiky.)

Chceme upustiti od toho, že takováto srovnání jsou velmi nebezpečná, protože mohou zvláště na české straně vyzývati k opačnému srovnání, a proto musíme v nejvlastnějším zájmu lidu varovati velmi důrazně před tím, aby se takovýmito srovnáními posilovala váha oněch českých kruhů, které chtějí viděti v dnešní největší sudetskoněmecké straně také sekci, ale nikoliv domácí. (Hluk, výkřiky poslanců sudetskoněmecké strany: Pfui!)

Místopředseda Langr (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Zierhut (pokračuje): Ti, kteří se snaží nás takovými neslýchanými srovnáními připraviti o naši důvěru u lidu, patrně nepromyslili, že mohou takovýmto způsobem zároveň připraviti celé sudetské němectví o onu státněpolitickou důvěru, kterou se nám podařilo dosud, i když s těžkými obětmi a odpíráními, udržeti. (Hluk trvá.)

Jako reální politikové musíme svobodně do očí hleděti věcem, které přijdou, i když by ostatní hleděli oči před nimi křečovitě uzavříti.

Jestliže požívá sudetskoněmecký lid po událostech posledních let a měsíců ještě státněpolitické důvěry, jest děkovati za toto aktivum pouze a jediné práci a existenci německých vládních stran. (Výkřiky posl. inž. Künzla.)


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP