Pánové, až se dostanete do této opravdu
parlamentní práce, až budete muset řešiti
také problémy hospodářské a
sociální, jako je musí řešiti
na české straně české a slovenské
strany, seznáte, že tak jako nestačilo Národnímu
sjednocení československému heslo nacionalismu,
nepostačí také vám k trvalému
udržení politické moci, poněvadž
vaši dělníci, vaši sedláci a vaši
živnostníci budou po vás chtíti pořádnou,
poctivou hospodářskou a sociální práci
(Potlesk.) a ne jenom sliby, kterými jste je snad
ve volbách častovali. Tedy já si nedělám
žádných velkých ilusí, že
tento politický tábor bude nějakým
příliš dlouhodobým a trvalým
útvarem i v německém národě,
poněvadž rozpory hospodářské
a sociální rozklíží také
tento tábor.
A nyní, pánové, se podívejme na ten
hlavní účel a hlavní potřeby,
pro které bylo nutno spojiti 7 politických stran,
aby tento problém vyřešily. Po stránce
národní jsem řekl jasně a určitě,
že tam je naprostá jednomyslnost a jednota vládních
i mimovládních československých státotvorných
stran, že jsme a budeme zajedno, kdykoliv půjde o
zájmy československého národa a Československé
republiky. Stejně tak se vynasnažujeme spojiti se
k účelné činorodé práci
na poli politiky hospodářské. A tu mohu prohlásiti
jménem svého klubu, že vítáme
vládní prohlášení, zvláště
pokud slibuje ochranu živností a obchodu, zejména
proti ničivé rozpínavosti velkopodniků,
jejich filiálek, prodejen a správkáren, jakož
i podporu soukromého podnikání, podporu exportu,
levný úvěr, odstraňování
nezaměstnanosti, podporu stavebního ruchu, snížení
a spravedlivé rozdělení veřejných
břemen a snížení cen uhlí. Dále
kvitujeme se zadostiučiněním prohlášení
předsedy vlády, že jakákoliv regulace
výroby a distribuce má být prováděna
na základě samosprávy soukromého podnikání,
neboť jedině soukromé podnikání
může odstranit nezaměstnanost a zajistit hospodářský
rozvoj a naši hospodářskou i politickou samostatnost.
imes New Roman CE"Je pro nás samozřejmé,
že zejména těchto věcí, vládním
prohlášením nám zajištěných,
budeme nejvíce dbáti a že to byla jedna z hlavních
příčin, proč jsme projevili ochotu
vstoupiti do tohoto vládního režimu, neboť
prohlašuje-li vláda, že jest ochotna podporovati
rozvoj soukromého podnikání, že jest
ochotna prováděti event. účelnou regulaci
výroby a distribuce, ale jedině na základě
samosprávy příslušných samostatných
podnikatelů, pak je to cesta, po které se nám
dává možnost spolupráce na hospodářské
politice tohoto režimu. Vždyť právě
my jsme to byli, kteří, jsouce v oposici, jsme stále
a při každé příležitosti
poukazovali a prohlašovali, že nelze vyřešiti
problém hospodářské krise účelněji,
než tím, že skutečně obrátí
se vládní moc svojí podporou na vrstvy soukromopodnikatelské,
a že problém nezaměstnanosti a krise lze nejbezpečněji
vyřešit jen tím, když se podepře
a umožní soukromé podnikání,
ať již zemědělské, živnostenské,
průmyslové, či obchodní, když
upustí se od nešťastných pokusů
státního socialismu a kolektivisace výroby
i distribuce, když se vrátí soukromému
podnikání možnost, aby svých schopností
využilo k tomu, abychom se propracovali opětně
k normálním hospodářským poměrům.
Považujeme dosavadní prostředky, jimiž
zejména nezaměstnanost se u nás odbourávala,
za čistě provisorní a opatření
z nouze, nikoliv však za trvalé opatření,
které by mělo řešiti problém
nezaměstnanosti. Zvyšováním a rozšiřováním
podpor nezaměstnaným, slavná sněmovno,
tento problém nerozřešíme. Naopak navalujeme
na bedra státu těžké a velké
břemeno, které trvale unésti nemůže,
nemá-li se hospodářsky dokonce zhroutiti.
Miliardová vydání za rok na tento účel
poskytovaná, aniž by za to byla vykonána jakákoliv
práce, jsou nešťastná po stránce
hospodářské i morální. Dělnictvo
nechce podpory, chce práci. (Potlesk.) My nechceme
a nemůžeme připustiti, aby lid byl demoralisován
státními podporami, nýbrž musíme
se starat, aby lid byl zaměstnán a aby to byla mladá
generace, zejména studovaná, které by se
konečně dostalo zařazení do hospodářského
procesu. (Hlasy. O banky, které jste několikráte
sanovali, jste neměli strach!) Ty jsme nesanovali.
Nikdy jsme nehlasovali pro sanaci bank.
Bude potřebí u nás problém nezaměstnanosti
řešiti podporami a výhodami podnikatelům
poskytovanými za to, že budou zaměstnávati
větší počet nezaměstnaných
sil. (Výborně! - Potlesk.) Bude potřebí
daňových a sociálních výhod
podnikatelům, kteří investují, kteří
stavějí, kteří rozšiřují
své podniky, nakupují stroje, strojové zařízení,
podnikají opravy svých realit a zdokonalují
své podniky a tím snaží se způsobiti
větší zaměstnání. Bude
potřebí soustavné podpory stavebního
ruchu a vedle přímých podpor podnikatelům
bude ve větší míře také
třeba veřejných investičních
prací, které však musí a měly
by se podnikat... (Hlasy: Za těch 5
1/2 miliardy, co jste slíbili?) To jsme neslibovali
my, to slibovali jiní, na ty se podívejte. Bude
potřebí podnikat investice veřejné
i soukromé s tou tendencí, aby se zaměstnalo
co nejvíce nezaměstnaného pracujícího
lidu a ne strojů. Investice, kde jest více potřebí
lidských sil, musí míti přednost před
investicemi, které obstarávají stroje. (Potlesk.)
Bude potřebí vrátiti se k podpoře
rukodělné výroby, poněvadž musíme
zaměstnat desetitisíce lidí, kteří
byli vyřazeni z procesu výrobního vinou nezřízené,
dravé racionalisace. Tento problém bude se museti
účelně řešiti, poněvadž
racionalisace nezdravá, neregulovaná, jakou vidíme,
má těžké následky sociální
a hospodářské. Vyhazovati tisíce ba
desetitisíce dělníků z práce
a nasazovati si tam moderní stroje je sice velmi pohodlné,
ale myslím, že není úkolem druhých
občanů, aby vyhozené dělníky
a úředníky z takových podniků
event. živili potom jako poplatníci podporami v nezaměstnanosti.
To není žádná sociální
služba, kterou racionalisované podniky dělají,
naopak budou museti býti zatíženy touto sociální
službou, aby úměrně tomu, kolik zbavily
dělníků práce, platily příslušné
veřejné dávky, aby tito mohli býti
z toho podporováni. (Potlesk.)
Problém racionalisace jest nejaktuálnějším
problémem, který se nemůže odkládat,
musí býti řešen velmi rychle a velmi
brzy, ovšem s rozvahou a potom také důsledně.
Je přirozené, že tato racionalisace se rozšířila
nejen do podniků výrobních, nýbrž
také do obchodních, distribučních,
a jest již také v mentalitě některých
našich podnikatelů, že zejména, když
jsme trpěli strašným úbytkem exportu
- a to je opravdu naše největší hospodářské
neštěstí, že jsme tolik ztratili při
vývozu, více i než dvě třetiny,
přes 10 miliard, takže to je opravdu hlavní
příčina krise - někteří
podnikatelé, kteří tak byli připraveni
o odbytiště, nahrazují si to tím způsobem,
že starají se o uchvácení odbytu svých
výrobků u nás doma, a to tím způsobem,
ne aby prodávali jako dříve své výrobky
obchodníkům a živnostníkům a
tito aby je event. dále zpracovávali, zušlechťovali
a prodávali konsumentům, nýbrž docela
klidně si zařizují prodejny svých
továrních výrobků, dokonce hromadně,
živelně, takže jsou podniky, které mají
i několik tisíc prodejen svých výrobků.
Přirozený důsledek tohoto způsobu
nového provozování distribuce byl nejenom
ten, že bylo ztraceno odbytiště v zahraničí,
nýbrž i ten, že byl uchvácen domácí
trh, který dosud obstarávali malí živnostníci
a obchodníci. Tím se živilo tisíce a
statisíce středostavovských rodin, které
jsou přivedeny systémem filiálek, prodejen
a správkáren přímo na mizinu a jsou
připraveny o možnost existence. Zde nastupuje úkol
státní moci, aby v demokratickém státě
opravdu se ujala hospodářsky slabých a na
jejich opatření a na ochranu jejich existence nalezla
prostředky, aby mohli existovati a žíti. (Výborně!
- Potlesk.)
Pánové z vládního tábora,
uvažte, že je povinností nás všech,
kteří jsme nyní ve vládním
bloku, postarati se o to opravdu společně, aby všecky
složky pracující a tvořící
v tomto státě mohly také svou existenci uhájiti.
Vzpomeňte na to zejména vy, z tábora dělnických
stran socialistických, že se budete musit trochu přeorientovati
v názorech, které jste dosud propagovali nebo i
uplatňovali. Je ve vašem zájmu zrovna tak jako
toho podnikatele a zrovna tak vás, zaměstnanců,
abyste prokázali živelný a životný
zájem, aby soukromé podniky výrobní
a obchodní neupadaly, naopak aby existenčně
rostly a mohly dáti práci a zaměstnání
dělnictvu a úřednictvu. (Potlesk.)
V tom sedíme všichni na jedné větvi.
Podřezáváte-li možnost rozvoje výroby
a obchodu a hledáte-li nové cesty, jimiž byste
oklestili podnikání, pak znemožňujete
svým vlastním voličům, dělníkům
a úředníkům, aby se jednak mohli státi
hospodářsky samostatnými, k čemuž
jim dává jedinou možnost silný střední
stav výrobní a obchodní, ať už
zemědělský, živnostenský, či
obchodní, a za druhé, pracujete-li proti prosperitě
soukromých podniků, vyháníte tím
také dělníky a zaměstnance z práce.
Tedy prosperita podnikatelská, prosperita výrobní
a obchodní je ve stejném zájmu podnikatele
jako zaměstnance. To si musíme všichni uvědomiti
a v tom případě je potřeba spolupráce,
abychom si porozuměli, že všichni společně
musíme pracovati ke stejnému cíli.
Filiálky, správkárny, jednotkové obchody,
buffety, monopoly (Předsednictví převzal
místopředseda Langr.), pánové,
to všecko je řetěz hospodářských
útvarů, který si zaslouží nejenom
velké pozornosti, nýbrž také reformy.
Podívejte se na podniky, které tímto systémem
úplně ovládají, skoro již monopolně,
výrobu a trh. Kolik tisíc samostatných malých
podnikatelů zde bylo trvale zbaveno existence, kolika tisícům
dělníků a obchodních zaměstnanců
je vůbec znemožněno, aby se kdykoliv stali
samostatnými. Máte zájem, aby se výsledky
této hospodářské činnosti rozšiřovaly?
(Hlasy: Nemáme, ale regulovat se to musí!) Nemáte,
ale je třeba to regulovat, je třeba si uvědomiti,
že jsou to výstřelky dnešní těžké
hospodářské doby, které musí
býti sestříhány, abychom se dostali
zpět do zdravých hospodářských
poměrů. Není možno, aby se jednotlivci
umožňovalo, aby měl 100, 1000, 2000 podniků
a tím aby zničil deset tisíc podniků
malých. To přece není projevem demokracie
a demokratické politiky, jak si ji slibujeme my, vládní
strany, nýbrž je to projevem kapitalistické
rozpínavosti (Potlesk.) a bezohlednosti, která
musí býti regulována, poněvadž
právo na život má i dělník, úředník,
živnostník i obchodník a sedlák i ostatní.
(Potlesk.) Musíme míti odvahu tyto věci
řešiti, na to jsme sem posláni a jsme za to
voličům odpovědni. (Potlesk.) Od nás
voličové s velikou nedočkavostí čekají,
že nastane jakási spása pro tyto vrstvy.
Přátelé, vždyť jsme všichni
poslanci a máme skoro stejné zkušenosti; vy
mladí, kteří jste zde 14 dní, také
jich brzy nabudete. Co chtějí po nás voliči?
(Hlasy: Abyste splnili předvolební sliby!) Ano,
to chtějí. A co jsme jim všichni slibovali?
Práci, chléb, zaměstnání, oddlužení,
možnost existence. (Výborně!) A dnes
k nám chodí deputace a jednotlivci a budou choditi,
jako chodili, budou k nám choditi jednotlivci nezaměstnaní
a žádati nás o místo. My jim říkáme:
Nemáme zprostředkovatelen, budete se muset obrátit
jinam, my nejsme zprostředkovací kancelář.
Ale máme-li srdce v těle a také je máme
všichni - i po tomto teoretickém odmítnutí
se snažíme nezaměstnaným, ať již
je to dělník, úředník nebo
kdokoliv jiný, můžeme-li, svým doporučením
dopomoci ku práci. Toto je denní zjev u poslanců
se vyskytující. Dále nás žádají
o půjčky. Přijde k nám živnostník,
obchodník nebo průmyslník a řekne:
Já bych práci měl, objednávku bych
si získal, ale nemám peněz, abych ji mohl
provésti, a úvěr nedostanu, kdybych se rozkrájel,
i kdyby byl sebe více zajištěn. Tedy je třeba
získati lidu úvěr, aby mohl podnikat a pracovat.
Malý a střední podnikatel potřebuje
také, abychom se starali o dodávky. Pánové,
to není pod důstojnost politiků, staráme-li
se o místa ve státních podnicích,
aby byla obsazena schopnými uchazeči, nezaměstnanými
po případě i několik roků,
ale odborně kvalifikovanými. Je také naší
povinností se starati, aby i menší obchodník,
živnostník nebo průmyslník dostal práci
z veřejných investic. Tam se bude muset také
hodně regulovat dnešní režim, aby se nedomnívaly
jen velké firmy, že jsou k tomu povolány a
mají na to snad privilej, že jen ony budou dodávat
státu (Výborně!) za stamiliony a miliardy,
které stát investuje do veřejných
a jiných prací, aby se nedomnívalo několik
kolosů velkokapitalistických, že je zde možnost
nás připraviti snad o miliony výtěžku.
Zde se musí nastoupiti také ta cesta, a to bude
starostí poslanců i členů vlády,
aby veřejné dodávky a veřejné
práce byly rozdělovány a přidělovány
také menším a středním podnikatelům
živnostenským, průmyslovým, obchodním
a zemědělským. (Potlesk.)
Dále čtvrtá věc, která je nejčastějším
denním zjevem. Přicházejí k nám
naši voličové i nevoličové se
stížnostmi do daňového režimu.
Pánové, ve volební kampani jste nám
dosti často nadhazovali, že prý celá
činnost živnostenské strany leží
v tom, že prý živnostníci nechtějí
platit daně. Tož, to je trochu zkreslený názor.
(Posl. Mikuláš: Platiti daně nebylo nikdy
věcí příjemnou!) Ano, platiti
daně nebylo nikdy věcí příjemnou,
ale platiti daně neúměrně vysoké,
daně, které dokonce přesahují nejenom
platební schopnost, nýbrž i celý majetek
dotyčného poplatníka kdyby se zrealisoval,
nestačí na zaplacení dlužných
daní - to už nejsou daně, to je konfiskace
majetku, a to, myslím, nebylo nikdy úkolem zákonodárce
nebo jeho míněním, aby tak daleko daňový
režim sahal. S radostí kvituji, že i na tuto
věc bylo pamatováno ve vládním prohlášení
a bylo tam učiněno závazné prohlášení,
že se bude vláda snažiti o nápravu i po
této stránce, a domníval jsem se, že
to, co v dřívějším režimu
pan ministr financí několikrát učinil,
učiní s velikým důrazem i tentokráte,
že přímo zakáže orgánům
berní správy, aby ničily poplatníky
a případně nezastavily se ani před
zničením existence dotyčného poplatníka.
To bude muset navždy a definitivně přestat,
aby poplatník byl vysazen namnoze libovůli výkonných
a namnoze těch nejnižších orgánů
berní správy, aby přímo sadistickým
způsobem šly na malé poplatníky, ať
jsou z kterékoliv vrstvy občanské, a ničily
jejich podniky a jejich majetky. Tak se nevychovává
láska ke státu. I jako vládní strana,
prosím, na toto s velikým důrazem upozorňujeme
a přejeme si po té stránce radikálních
reforem, poněvadž chceme, aby široké masy
malého poplatnictva byly vychovávány ve státotvornosti
a v lásce k národu a státu a ne zásluhou
bezohledných vykonavatelů berní politiky
vháněny do zoufalství a namnoze i do tábora
protistátního. (Potlesk.)
Přesto, že z úst pana předsedy vlády
bylo prohlášeno, že není možno, aby
byl dále státní rozpočet více
deflačním než je, bude potřebí,
aby tato vláda, v níž také my jsme a
chceme býti platným činitelem, se snažila
o soustavné snižování veřejných
břemen, aby se snažila o spravedlivé rozdělení
těchto břemen na bedra poplatníků
podle jejich daňové schopnosti a únosnosti
a aby nebylo nadále nespravedlností a tvrdostí
daňových, které přivádějí
poplatnictvo, zejména menší a střední,
namnoze přímo do zoufalství a které
je připravují o jeho majetek a chuť k jakémukoliv
podnikání.
Bude potřebí, aby se nalezly cesty ke zdravému,
spravedlivému a stejnoměrnému zatížení
podle demokratických zásad daňových,
zejména aby se pamatovalo na to, chceme-li reformovati
a sanovati samosprávu, že se samospráva nemůže
sanovati jenom na bedrech poplatníků přímých
daní, dosavadní výdělkové,
pozemkové a domovní, nýbrž že by
bylo velmi účelné a zdravé, zavésti
nový způsob přirážkový,
aby se neplatila přirážka při dani výdělkové
a pozemkové, nýbrž aby přirážku
platili všichni poplatníci důchodové
daně (Potlesk.), poněvadž všichni
požívají také výhod obecní
a jiné samosprávy. Bude potřebí opravdu
provésti a nejenom slibovati odbourání jakýchkoliv
neodůvodněných daňových výhod
jakýmkoli podnikům (Potlesk.), poněvadž
v demokracii musí býti i demokracie daňová,
a když stát potřebuje peníze, stejně
musí přispívati podle své poplatnosti
velký fabrikant jako ten, kdo je organisován v konsumu.
(Potlesk.)
Žádáme náležité zdanění
velkopodniků a odbourání jakýchkoli
výhod těmto. Stejně tak žádáme
zrovnoprávnění daňové jakýchkoliv
kolektivních organisací, družstevních,
konsumních a pod. (Potlesk.) Ať si v této
věci, i vládní strany, rozumíme a
známe svá stanoviska. Dále z důvodů
administrativních i spravedlnosti bude potřebí
provésti všeobecnou paušalisaci daně obratové
(Potlesk.) jakož i odepsání daní
malým poplatníkům, poněvadž to
nestojí za to, aby se těmito věcmi obíral
aparát a aby jeho výlohy byly větší,
nežli jsou možnosti daňových splátek
u těchto malých poplatníků. Stejně
tak bude muset býti prováděna reforma daňová
pokud se týče vyměřování
daní. Je ve směru administrativním nesmyslem,
jestliže se vyměřují daně několikakorunové
a na ty se věší ještě další
přirážky a vyměřování
této daně stojí několikrát
tolik, co celá daň vynese. Na to není potřebí
držeti veliký byrokratický aparát, který
nemá potom času, aby pořádně
mohl propracovati daňová přiznání
a daňové výměry velkým podnikům,
které následkem toho unikají řádnému
zdanění. Tak máme na př. 660.000 poplatníků
daně důchodové, kteří všichni
dohromady platí 100 mil. Kč daní, máme
467.000 poplatníků výdělkové
daně, kteří s přirážkami
zaplatí 35 mil. Kč, máme 2 miliony
poplatníků daně obratové, kteří
všichni dohromady zaplatí 160 mil. Kč, máme
dohromady 3,136.000 poplatníků, kteří
všichni dohromady zaplatí 300 mil. Kč na daních
a přirážkách. Naproti tomu je 700.000
poplatníků, kteří zaplatí 2.800,000.000
Kč daní. Kdyby tito poplatníci 300 milionů
daní byli daňově oproštěni, neztratí
stát nic než to, že nebudou statisíce
lidí šikanováni berními exekutory pro
několik desítek Kč daní, státní
aparát berní bude se moci věnovat opravdu
pořádné službě daňové
u velkých a středních podniků, stát
tím dohromady nic neztratí, poněvadž
o těch 300 mil. Kč vyměří na
daních velkým podnikům více a je to
vyřízené. Stát bude muset po této
stránce zjednati nápravu a tím se také
vykoná značná služba ke spokojenosti
občanstva a malých poplatníků ze všech
vrstev.
Nyní také naše stanovisko pokud se týče
poměru živnostníka, průmyslníka,
dělníka a zemědělce. Je přirozeno,
že budeme pracovati, aby nastala opravdová rovnováha
mezi zemědělstvím, průmyslem, živnostmi
a obchodem, aby jakékoli protežování
jednoho na úkor druhých přestalo, poněvadž
to v demokracii není odůvodněno. Je-li potřeba
regulace výroby a obchodu či distribuce, která
má zabezpečiti prosperitu a výnosnost přiměřenou,
výdělek zemědělci, stejně tak
jest odůvodněno, aby byla zabezpečena tato
prosperita a ochrana možnosti existence živnostníkům
a obchodníkům, aby byli chráněni proti
dravosti velkokapitalismu a ničivé konkurenci. To
se bude moci státi nikoli jenom fermany vládními,
nýbrž zejména dohodováním příslušných
organisací, aby nastalo opravdu správné rozdělení
v hospodářské organisaci pro všechny
tyto složky. Jsme pro to, aby zemědělci byla
zajištěna slušná mzda za jeho práci.
Jsme pro úpravu a zajištění přiměřených
cen zemědělci. Podle našeho názoru se
však tak státi nemůže organisací,
která by zároveň poškozovala nebo dokonce
znemožňovala existenci obchodnictva a živnostnictva.
Budou se muset nalézti metody, aby zemědělec
a jeho výroba byla rentabilní, ale stejně
tak plným právem žádáme ochranu
a rentabilitu a poctivou mzdu pro obchodníky a živnostníky,
stejně tak jako to přejeme zaměstnancům
a dělníkům a úředníkům.
Zde se bude muset jít cestou dohody, nalézti dohodou
cestu, aby měl sedlák, malý živnostník,
obchodník, dělník i úředník.
(Potlesk.) V demokracii nemůže býti
protekce pro jednotlivce ani stav, zde musí býti
vyvážena spravedlnost a rovnoprávnost pro všechny.
Všichni máme právo, když poctivě
pracujeme, abychom mohli vyživiti sebe a své rodiny,
ať se zabýváme jakoukoli prací. K tomu
chceme a budeme poctivě spolupracovati, poněvadž
v tom vidíme svůj úkol státní
i národní, v tom vidíme jedinou možnost
dostati se z dnešních strašných hospodářských
poměrů, které musíme soustavnou dorozumívací
a společnou prací všichni odstraňovati
tak, aby voličové, kteří nás
sem poslali a jimž jsme dali závazná prohlášení
a sliby, dočkali se od nás činů, že
se skutečně postaráme, aby byla možnost
zaměstnání a práce pro všechny
a spokojenost sociální a hospodářská
pro každého občana v tomto státě.
Tím končím. (Potlesk.)
Místopředseda Langr (zvoni): Dalším
řečníkem je p. posl. Zierhut.
Posl. Zierhut (německy): Vážené
dámy a pánové!
Na příkaz Svazu zemědělců mám
podati toto prohlášení:
Výsledek voleb na německé straně a
jejich přijetí ve směrodatném českém
táboře způsobilo konstelaci, která
vykazuje mimořádnou podobnost s dobou, kdy se sešlo
první zvolené Národní shromáždění
r. 1920. Opětovně vidíme totiž na české
straně onu velkou elementární vlnu nedůvěry,
opět vidíme povstávati onu tuhou zeď
mezi Čechy a Němci, jaká v prvních
letech republiky oba národy rozdělila a znemožnila
jakékoliv porozumění, neřku-li pak
nějakou spolupráci.
Tento vývoj jsme nezavinili. Naopak, patřili jsme
k prvním, kteří považovali za svou národní
a státní povinnost proraziti tuto zeď, uvolniti
ovzduší vzájemného porozumění
a spolužití obou národů. Tento úkol
považovali jsme za svou politickou životní
práci a můžeme věru říci,
že byla při nejmenším provázena
tím úspěchem, neodstranitelným z dějin
našeho státu, že myšlenka českoněmecké
vlády se stala všeobecně uznaným státním
a národním principem.
Ale dnes vidíme opět vyvstávati onu velkou
zeď nedůvěry a nenávisti, na jejímž
prolomení jsme posledních deset let neúnavně
pracovali. Vidíme to s hlubokou bolestí a nemůžeme
ani zástupce českého lidu zbaviti výtky,
že tento osudný vývoj zpět je také
jejich prací. Ale jako odpovědní zástupci
zájmů našeho lidu nemůžeme a nesmíme
se dáti zmásti tímto zpětným
nárazem ve své politické životní
práci, ani tehdy ne, když velká část
německého tábora tuto práci dnes snižuje
a snaží se ji všemi prostředky znemožniti,
jak to nedávno nejpříkřeji učinil
tisk sudetskoněmecké strany, která uznala
za dobré, za naši namáhavou a obětavou
práci označiti nás za německou sekci
českých koaličních stran. (Různé
výkřiky.)
Chceme upustiti od toho, že takováto srovnání
jsou velmi nebezpečná, protože mohou zvláště
na české straně vyzývati k opačnému
srovnání, a proto musíme v nejvlastnějším
zájmu lidu varovati velmi důrazně před
tím, aby se takovýmito srovnáními
posilovala váha oněch českých kruhů,
které chtějí viděti v dnešní
největší sudetskoněmecké straně
také sekci, ale nikoliv domácí. (Hluk,
výkřiky poslanců sudetskoněmecké
strany: Pfui!)
Místopředseda Langr (zvoní):
Prosím o klid.
Posl. Zierhut (pokračuje): Ti, kteří
se snaží nás takovými neslýchanými
srovnáními připraviti o naši důvěru
u lidu, patrně nepromyslili, že mohou takovýmto
způsobem zároveň připraviti celé
sudetské němectví o onu státněpolitickou
důvěru, kterou se nám podařilo dosud,
i když s těžkými obětmi a odpíráními,
udržeti. (Hluk trvá.)
Jako reální politikové musíme svobodně
do očí hleděti věcem, které
přijdou, i když by ostatní hleděli oči
před nimi křečovitě uzavříti.
Jestliže požívá sudetskoněmecký
lid po událostech posledních let a měsíců
ještě státněpolitické důvěry,
jest děkovati za toto aktivum pouze a jediné práci
a existenci německých vládních stran.
(Výkřiky posl. inž. Künzla.)