Maďar so samostatným zárobkovým zamestnaním, nech už je to maloroľník, maloživnostník či obchodník alebo väčší gazda, je dnešnou daňovou, úverovou politikou a sociálnymi ťarchami tak rečeno do kozelca spútaný a musí sa vzdať podnikania novými investíciami, ktoré znamená pracovnú príležitosť a tedy zárobok. To je jedno rameno klieští.

Druhé rameno klieští držia v rukách politikovia kultúrni. Prvá téza je: je veľa študovaných, vzdeľaných Maďarov, tedy je zbytočné vzdelávať a vychovávať ďalšiu mládež. Netreba Maďarovi maďarská univerzita, avšak zbytočná je i univerzitná katedra pre jazyk maďarský lebo ani maďarských profesorov netreba. Počet maďarských žiakov na stredných školách treba maximalizovať, lebo zbytočná je nadprodukcia maďarskej inteligencie. Na učiteľských ústavoch nie je treba každý rok prvého ročníku, lebo niet pre nich miesta. Dobrý je na miesto toho kurs abiturientov alebo naukobeh externistov, veď povolanie učiteľa nie je tak dôležité, veď on len ľud vyučuje. V ľudových školách nie je treba otvoriť maďarskú triedu, prihlási-li sa snáď 40 maďarských detí, ač to zákon štriktne predpisuje. Naproti tomu treba podporovať, a to čo možná v obciach maďarských, prácu Slovenskej Ligy, ktorá reprezentuje novú, modernú vzdelanosť a kultúrny horizont.

Naprosto chápem, jestliže Slovač snaží sa svoj jazyk, svoju kultúru a svoje národné sebavedomie vzdelávať, rozvinovať a učiniť súťažeschopným, nikto tomu nesmie zabraňovať. Práca Slovenskej Ligy v slovenskom prostredí je úctyhodná a prirodzená. Reže však do mäsa maďarského národného telesa, chce-li maďarónmi nazývaných Maďarov prerábať na Slovákov, chce-li na území jazyka maďarského zriaďovať slovenské školy, snaží-li sa poslovenčiť jazyk bohoslužby a zabraňuje-li - čiste z dôvodov autoritatívnych - v činnosti maďarským spolkom. Slovenská Liga nie je úradný orgán, je on len spolkom - tak hovoríte často, jestliže robíme výtky proti jej činnosti. (Posl. Stunda [maďarsky]: Ide o to, aby sa z Jarossov nestali zasa nacionálni vodcovia.) Vy ste na to, pane posl. Stunda, veľmi malý, aby ste tomu mohol zabrániť. (Posl. Stunda [maďarsky]: Oč ste väčší vy?) Ľud to povedal svojimi hlasy. (Posl. Stunda [maďarsky]: V Komárne, v Tornale!) Tam ukázal maďarský ľud, kto je väčší. (Posl. Stunda [maďarsky]: V Nových Zámkoch?) Čo sa týče výsledkov v Nových Zámkoch, len sa ráčte podívať na volebné výsledky. Myslím, že potom nebudete moc hovoriť. (Posl. Stunda [maďarsky]: V Král. Chlumci sme my najväčšou stranou!) Boh vás živ. Ale sľubujem, že i ta pojdeme, urobíme poriadok a i tam sa vám zamračí. (Hluk. - Výkřiky.)

Slovenská Liga požíva podpory úradov v plnej miere. Okresní náčelníci, obecní notári, slovenskí učitelia sú jej miestnymi prednými bojovníkmi, zemskými vedúcimi, štátni úradníci v odpovednom mieste a politikovia sú však vedúcimi členy Slovenskej Ligy. Dôkazom toho uvádzam, že na valnom shromaždení Ligy, konanom v r. 1930 v Bratislave, povedal oficiálny rečník sväzu notárov Štefan Predmerský doslovne toto: "V mene sboru, ktorý pracuje v menšinovom území podľa programu Slovenskej Ligy, prinášam pozdrav kongresu s podotknutím, že ako dosiaľ chceme i v budúcnosti ruka v ruke so Slovenskou Ligou pracovať na obrode Slovenska". Liga drží takmer v ruke nielen školské úrady, ale celý administratívny aparát na Slovensku. Je sťaby vedľajšou vládou, ktorá stojí v pozadí dejov neviditeľne, ale všade citeľne.

V r. 1925 navštívil predseda Ligy Metod Bella pobočku v Šamoríne. Miestny predseda Krčmár vo svojom uvítacom prívete prijal ho týmito slovami: "Veľmi by vzrastol počet našich členov, keby sme rozparcelovali blízke statky v Gančháze a Fakópuste. A preto obraciam sa na Vás, veľavážený pane župan, s prosbou, ráčte sa postarať, aby veľkostatok v Gančháze a Fakópuste bol rozparcelovaný. Tým by nielen vzrastol počet našich členov, ale boly by položené i základy slovenských škôl v Šamoríne". Nemusím zvlášte zdôrazňovať, že všetko to sa už stalo.

Slovenská kultúrna akcia nezastavila sa na jazykovej hranici maďarskej, ale naopak, využijúc novej národopisnej situácie, vyvolanej pozemkovou reformou, vnikla hlboko do maďarského jazykového územia a rad-radom zriaďovala koloniálne, menšinové a pohraničné školy, a to tak, že pre 10 až 20 školopovinných detí zakladá novú školu, kým vo škole maďarskej tiesnilo sa a ešte i dnes sa tiesni 70 až 80 detí v jednej triede v Slovenskom Medere; v Borše, Dolnom Ďurade, v Čéči a Makranciach chodí ešte i dnes vyše 100 detí do slovenskej školy prez to, že rodičia, obce, školská stolíca a politické strany už od rokov spoločne urgujú, aby boly otvorené maďarské triedy. Koloniálné, menšinové a pohraničné školy ľudové sú jednak v dôsledku zemepisnej situácie, jednak pôsobením darov rozdávanych každoročne a o sviatkoch, preplnené maďarskými deťmi, ktoré na miesto vo svojom materinskom jazyku musia sa učiť v jazyku štátnom.

Tento film mohli by sme dlho a zaujímavo natáčať ďalej, aby celej poslaneckej snemovni mohol byť odhalený dnešný moderný spôsob odnárodňovania, keby mi klotýra nerozkazovala. (Posl. Schulcz [maďarsky]: Aká klotýra?) Je nám odmerené, že náš klub môže hovoriť len jednu hodinu. (Posl. Schulcz [maďarsky]: To nie je klotýra. Ráčte vziať na vedomie, že klotýra je len u Gömbösa u Bethlena. Toto opatrenie nevzťahuje sa len na vás, ale i na vládne strany!) Pre klotýru nemusíme ísť do Budapešti, najdeme ju i v Prahe. (Posl. Schulcz [maďarsky]: Čo je to za klotýru, kde Szentiványi vo svojej včerajšej reči opovážil sa govoriť o "sem vnútenom" Maďarstve?) Pane kolego, neužívajte toľko svojho hlasu. (Hluk. - Výkřiky.)

Místopředseda dr. Markovič (zvoní): Prosím pána posl. Schulcza, aby zachoval kľud.

Posl. Jaross (pokračuje): Maďarská menšina žije v prúde hospodárskeho útisku a kultúrnej reakcie. A odpovednosť za to spadá na tých, ktorí pod egidou demokracie, napriek rovnosti pred zákonom a proti mierovým smluvám v záujme sosílenia československého národa nielen oči zatvárajú pred týmto systémom, ale i napomáhajú jeho rozvoju.

Okrem situácie vnútornej chcem sa zaoberať ešte zahraničnopolitickou situáciou, ktorú vyvolala najkrikľavejšie cesta pána ministra zahraničia Beneša do Ruska. Pán minister zahraničia v jednom svojom prejave v Moskve povedal, že jeho cesta do Moskvy slúži mieru. Tvrdím, že pán minister myslel v tomto prípade logikou retrogradnou, alebo, ako to sluší na diplomata - zvlášte na diplomata starého sveta - povedal iné, než na čo myslel. Francúzsko-ruská smluva je typickou vojenskou dohodou. Má ona slúžiť bezpečnosti Francúzska oproti Nemecku a bezpečnosti Ruska proti Nemecku a Japonsku. Francúzsko a Rusko sú však ďaleko od seba, Československo však v dôsledku svojej zemepisnej polohy výborne sa hodí pre úkol koridoru, jehož dva otvory či dvere v prípade války treba otvoriť a učiniť schodnými vtrhnutím do cudzej zeme.

Začne-li Rusko robiť silnejšiu europskú politiku, rozdvoja sa štáty v Europe na dve fronty: na frontu sovjetom priateľskú, a na frontu sovjetom nepriateľskú. Československo sa už zaviazalo, podujalo sa úkolu predvoja, zaklíneného medzi dve fronty. Došlo-li by k svetovej konflagrácii, octla by sa naša zem, naše štátne územie medzi dvoma frontami. Zo všetkých strán boly by na nás napriahnuté zbrane našich nepriateľov. Nech by bol konec tejto války akýkoľvek - jedno je bezpochybné: my by sme boli rozdrtení vo službách ideálov, za ktoré nie je hodno prelievať krv a ktoré nie sú totožné s myšlienkou mieru. Československo by malo robiť v prvom rade politiku stredoeuropskú. Musíme sa dorozumeť s našimi súsedy, musíme najsť smierenie na platforme, ktorá pri rešpektovaní vzájomných záujmov urobí miesto každému národu v priestore stredoeuropskej.

My sme prišli do tohoto parlamentu pracovať. Pracovať za menšinový maďarský ľud, za jeho poctivé živobytie. Vláda a väčšinové strany musia nahliadnúť, že je toho veľa, čo sa musí voči tomuto národu reparovať. Žiadame o reparáciu v mene demokracie, spravodlivosti a mravu. Pamätajte na Kristovu pravdu: "Čo nechceš, aby ti tvoji blížni robili, nerob ani ty svojim blížnym." (Posl. Stunda [maďarsky]: To je správné!) Zatým s námi moc robí to, proti čomu celé storočia bojovaly pokolenia československé. Nazdávam sa, že už i tento príklad stačí, aby sme sa presvedčili, že národy a časti národov nemožno vyradírovať z mapy národov.

Vládny prejav nemôžem prijať. (Potlesk.)

Místopředseda dr. Markovič (zvoní): Ďalším rečníkom je pán posl. Mlčoch. Udeľujem mu slovo.

Posl. Mlčoch: Slavná sněmovno! Je přirozeno, že nový parlament především resumuje výsledky volebního zápasu a připravuje se pro příští zákonodárnou práci, jejímž podkladem má býti program přednesený panem předsedou nové československé vlády.

Volby prý dopadly tak, jak se předpokládalo, tvrdí téměř všecky strany. Téměř všecky strany tvrdí, že volby vyhrály, a zejména se poukazuje, že nenastal podstatný přesun politických sil v táboře československém a že bylo možno vytvořiti novou vládu na základě vlády staré, pouhým přibráním jediné strany, československé živn. - obchodnické strany středostavovské.

Volby dopadly skutečně tak, jak jsme předpokládali, totiž tak, že bývalá vládní koalice a vláda ztratila většinu a musela se vytvořiti nová vláda přistoupením živnostenské strany, aby nabyla většiny. Bývalá vládní koalice ztratila 25 mandátů, chyběl jí jeden hlas do sněmovní většiny, bylo tedy potřebí rozšířiti basi vládní většiny.

Je nepopiratelno, že největšího volebního vítězství dosáhla živnostenská strana, neboť místo 285.000 hlasů z bývalých voleb obdržela téměř 450.000 hlasů, takže hlasový vzrůst representuje téměř 60 % přírůstek, a z 12 mandátů poslaneckých tato strana vešla do parlamentu se 17 poslanci. Toho, zač jsme usilovali po léta, a zejména po vystoupení z vládní většiny a z vlády r. 1932, aby se sjednotily vrstvy středostavovské, a zejména živnostnictvo a obchodnictvo politicky ve vlastním táboře a dosáhly tolik politického vlivu, aby se staly vlivným činitelem v parlamentě a také ve vládě, bylo těmito volbami, bohudík, dosaženo. My již ve volební kampani prohlašovali, že, podaří-li se nám sjednotiti převážnou část voličů živnostenských do našeho tábora, projevíme ochotu opětně spolupracovati s ostatními politickými státotvornými stranami na dalším vybudování a spravováni osudů československého sátu. A to jsme také po volbách učinili. Vstoupili jsme do vládní většiny a do vlády, jsouce k tomu vyzváni, v tom přesvědčení, že tím konáme svoji státní i národní povinnost, v očekávání, že bude definitivně zlomen dřívější živnostnictvu nepřátelský režim, že bude odstraněn režim, který usiloval o soustavné hospodářské poškozováni soukromého podnikání a zejména živnostnictva a obchodnictva, že kusá vláda dřívější, která representovala a respektovala pouze dvě vedoucí složky v Československu, totiž sedláky a dělníky, bude doplněna na skutečně celostátní vládu sedláků, dělníků a živnostníků a že tím se postavíme opravdu na principy spravedlivé demokratické politiky státní a zejména hospodářské.

Bylo nepřirozeno a také jsme to při přednesení programu dřívější vlády a po prohlášení pana předsedy tehdejší vlády Malypetra těžce nesli, že skutečně dřívější vláda uznávala za vedoucí složky pouze sedláky a dělníky, že se zapomínalo, že stejně důležitou složkou hospodářsky, politicky, kulturně je celý střední stav a zejména živnostnictvo a obchodnictvo a že je v zájmu státním i národním, aby jeho existenční zájmy byly respektovány a aby také jeho požadavky byly plněny. Bohudík, podařilo se nám tento režim zvrátiti a nastoliti vládu novou, v níž také my, politicky sjednocení obchodníci a živnostníci, tvoříme součást a - doufám - součást činorodou, součást se stejnými právy a stejně respektovanou, jako budou ostatní vládní strany. (Výborně!) Nežádáme žádných privilegií, nežádáme než rovnoprávnost, rovnocennost a stejný vliv na další řízení osudu Československa, chceme poctivě spolupracovati k zabezpečení Československé republiky po každé stránce a chceme činorodou prací přispěti, aby nastala konečně lepší doba i po stránce hospodářské v našem státě. Doufám, že za naší spolupráce podaří se opět nastoliti jediné správný režim hospodářský, který uzná za nejspolehlivější základnu hospodářské politiky soukromé podnikání a nikoliv nezdařené a nesprávné pokusy zavádění kolektivního podnikání nebo dokonce státního socialismu. (Výborně!) Očekáváme, že tento režim postaví se na správné zásady tak, jak také pan předseda vlády výslovně prohlásil, že je ochoten chrániti střední stav živnostenský a obchodnický proti dravosti velkokapitalismu. (Výborně! - Potlesk.)

Podívejme se na další zajímavé výsledky volební. Do volebního zápasu s velikým elánem vstoupila nová politická skupina pod názvem "Národní sjednocení". A je pozoruhodné a zajisté také poučné, že právě tato politická skupina, která očekávala, že dobude velikého volebního úspěchu a rozhodujícího politického vlivu, byla těžce poražena. Tak poražena, že dokonce vůdci této volební skupiny čili strany uznali tuto porážku za tak těžkou, že opustili delegaci této strany v parlamentě a vzdali se mandátů. Přesvědčili jsme se my všichni politicky činní, že nestačí jenom veliké volební heslo, že nestačí zejména pouhé heslo nacionalismu, pouze veliké volební fondy a veliké volební sliby. Přesvědčili jsme se, že u nás v československém národě jsme poněkud dále, než to dotáhli Němci. Přesvědčili jsme se, že všecky čsl. státotvorné strany jsou poctivě nacionální. (Výborně! - Potlesk.) Pokud tohoto se týče, je československý lid přesvědčen, že má plné spolehnutí po stránce zajištění národních svých práv, že má plné zajištění ve všech státotvorných stranách a že k tomuto cíli není potřebí nějaké nové politické strany nebo nějakého sjednocování. (Posl. Slavíček: Kopírovati cizí vzory!) Pánové, kteří chtěli kopírovati metody z německého tábora a dokonce z říše, kteří chtěli po způsobu militaristickém a vůdcovském organisovati politické hnutí v Československu a dali na štít heslo nacionalismu, pánové, kteří nyní po volbách bijí se v prsa a chtějí národ přesvědčovati, že byl poražen český nacionalismus, musejí počítati s tím daným faktem, že nebyl poražen český nacionalismus, nýbrž že byli poraženi ti, kteří svatého hesla nadšení národního chtěli použíti k politické moci, nemajíce k tomu dostatečné průpravy a důvěry národa a voličstva.

Kdyby měl český národ po stránce národní býti zastupován jen pány z toho tábora, pak by to ovšem opravdu bylo velmi tragické, že jenom 5 % voličstva se přihlásilo k nacionálnímu heslu. Jenomže volbami nejlépe jsou přesvědčeni tito pánové, že nestačí oni sami na hájení nacionálních práv československého národa a lidu, že k tomu jsou zde všechny státotvorné strany československé, které společně, když půjde kdykoli o zájem československého národa, jsou vždycky jistě pohotově, aby se sjednotily a národ a republiku Československou společně obhájili. (Výborně! - Potlesk.)

Myslím, že plným právem mohu prohlásiti, že k této práci a činnosti se hlásí nejen čsl. živn.-obchodnická strana středostavovská, nýbrž jistě všecky československé vládní strany Tedy národ československý může býti úplně bez starosti a strachu o svá národní práva, poněvadž tato bude hájiti v tomto parlamentu 200 poslanců a ne jen 17 pánů pana Stříbrného a pana Hodáče.

Pánové z Národního sjednocení, myslím, nevytvořili ani trvalý útvar politický, který prokázal již ve volbách, že je nesjednocený a nestejnorodý, a myslím, že se dočkáme brzy v tomto parlamentě a v životě politickém, že pánové ze sjednoceného tábora rozejdou se na několik táborů, poněvadž nemají stejnorodého programu, nemají stejné ideje, poněvadž heslo nacionalismu samo nepostačí jim na dlouhou dob. Je potřebí učit se ze zkušeností politických a z celého vývoje politického, jak jde. A ten dokazuje, že státy a národy, které dosáhly své státní samostatnosti, musejí se vedle udržení této státní a národní samostatnosti starati důkladně také, aby ten národ měl z čeho býti živ, starat se totiž o jeho sociální a hospodářské potřeby, a ty, bohužel, nejsou již potom stejnorodé, ty jsou rozličné. V těchto věcech je pak potřebí, aby se rozdělila poctivá práce pro všechny vrstvy dotyčného národa a občanstva a k této práci jsou oprávněny strany, které mají přesný a poctivě propracovaný zejména hospodářský program, které organisují vrstvy občanské podle stejnorodých zájmů hospodářských a sociálních. A tu vidíme, že strana zemědělská, dělnická a živnostenská jsou rozhodujícím činitelem v demokratickém státě národním, jako jest náš, a že spolupráce pro všechno občanstvo může být jen tenkrát správná, když se dohodnou tyto vedoucí složky, zastupující hospodářské a sociální skupiny, na společné státní práci pro všechen lid. Myslím, že toho dosahujeme prakticky v tomto vládním režimu, který se nám představil vládním prohlášením pana předsedy vlády Malypetra.

Ještě na jednu věc při vzpomínce na Národní sjednocení jest mně upozorniti. Včera zde byl projednáván zákon o zmocnění vlády a pánové z tohoto tábora hlasovali proti tomuto návrhu a odůvodňovali to tím, že prý tím hájí demokratická práva parlamentarismu. Připomínám, že pánové z tohoto tábora nedělali si tyto skrupule, když dvakrát hlasovali v tomto domě pro zmocnění vlády. Tenkrát v tom neviděli žádné neštěstí pro parlamentarismus a uznávali to za velmi nutné a potřebné. Včera však nehlasovali proto prý, že se rozšiřuje zmocnění vlády. Podívejme se, oč se toto zmocnění rozšiřuje. O otázky hospodářské, finanční, měny se týkající nebo něčeho podobného, co těžko mohlo by se svěřovat vládě? O rozšíření policejní moci a možnosti, aby zabezpečeny byly zejména pohraniční kraje našeho státu po stránce politické a ochrany ozbrojené naší moci. Vláda chce mít možnost, aby v případě nebezpečí mohla rychle zvýšit a zlepšit policejní opatření zejména v nacionálně ohrožených územích. Strana, která se ohání nacionalismem, staví se však proti tomuto opatření. Patrně jsou jim páni z tábora německého v tomto případě bližší nežli všecky československé strany, které mají zájem, aby český člověk v menšinových místech nebyl vysazen event. šikanám, demonstracím a teroru. (Výkřiky.) My jistě právem prohlašujeme, že neopustíme naše hraničáře v těžkém zápase národním i hospodářském, že naopak plnou svou vahou se za ně postavíme, poněvadž konají velký úkol národní. (Potlesk.)

Pánové z německého tábora musí býti podrobeni naší velmi opatrné pozornosti, poněvadž považovali za účelné, aby pod heslem německého nacionalismu sjednotili velkou část německého lidu, což se jim také podařilo. Dostali skutečně přes dvě třetiny německých hlasů. Podívejme se však, jakými metodami a prostředky toho dosáhli a jaké jsou jejich cíle. Pánové ze sudetoněmeckého tábora chtějí k nám přenášeti politické metody ze sousedního státu pod heslem vůdcovství a militaristické discipliny, chtějí u nás uchvátiti politické vedení německého národa a domnívají se, že nalezli cestu, jak budou moci dosahovati velikých nacionálních prospěchů a úspěchů. Prozatím, podle jejich vlastního prohlášení zde ve sněmovně proneseného a podle taktiky, kterou zahajují, tvrdí, že stojí na půdě tohoto státu a chtějí spolupracovati na jeho zabezpečení tak jako ostatní státotvorné strany. Budiž. Budeme však sledovati jejich skutečnou činnost, jak se bude projevovat. Nemáme mnoho víry ve slova zde i jinak veřejně pronesená, pokud nevidíme skutků. Aspoň jejich volební zápas mnoho neprokazoval, že by přespříliš oplývali láskou k tomuto státu, a jejich volební metody dokazovaly, že jim za každou cenu jde jenom o dosažení úspěchu, i sliby a prostředky, které hraničí přímo na teror. Podle dosavadní jejich působnosti máme vážné důvody, že zde jde prostě o přenášení metod hitlerismu přes hranice k nám a že dosahovali úspěchu volebního zejména tím, že strašili německé voliče v pohraničním území buď eventuální možností blízké války nebo jim slibovali, že dosáhnou-li politické moci, vynutí si plebiscit, zda Němci patří k Československu nebo k Německu. (Hlasy: O tom jsme nemluvili!) Je nesporné - a to prohlásili pánové z tohoto tábora - že jejich vedoucí ideou je sjednotit všecky Němce bez rozdílu státních hranic Mají-li tuto ideu a budou-li ji chtít uskutečňovat, pak musím prohlásiti, že je to idea s našeho státního hlediska protistátní, a pak bychom se museli postaviti do krajnosti proti jakýmkoli pokusům ji uskutečniti. Pak, myslím, platí, co ve vládním prohlášení řekl pan předseda vlády, že tato vláda nepřipustí jakýchkoli protistátních činů z kteréhokoli tábora. (Výborně! - Potlesk.)

Musím při této příležitosti také protestovat proti tomu, jakých prostředků použila strana Henleinova k agitaci proti německým obchodníkům a živnostníkům. Když zde mluvil pan předseda české soc. dem. strany dělnické a upozorňoval na nespolehlivost a nesprávné metody a teror volební, které tato strana ve volbách prováděla, žádali po něm pánové z tohoto tábora, aby jim hned podal důkazy. Pánové, já zde mám podobný důkaz teroru, který prováděla Heimatfronta na německých obchodnících a živnostnících. Ve statisících byly rozšířeny tyto lístky (ukazuje), na nichž je vytištěno (čte): "Soeben hat ein Mitglied der sudetendeutschen Heimatfront bei Ihnen gekauft, beachten auch Sie unsere Bewegung." Pánové organisovali tento způsob tak, že k jednotlivým obchodníkům a živnostníkům německým byli nakomandováni odběratelé, z nichž každý přinesl tento lístek. Pánové, nás neoklamete tím, že řeknete, že je to prostá a snad dovolená politická agitace, že to není teror. Když jednoho dne přijde k obchodníkovi 15, 20 takových kupců a všichni mu uštědří tuto navštívenku, pak si zajisté uvědomí, že je proti němu organisován teror, neuposlechne-li, co se zde povídá, aby se vlastně stal příslušníkem Heimatfronty, jinak že bude bojkotován. Ovšem že to má naň rozhodující vliv. (Výkřiky. - Hluk.) A jen těmito metodami, v Československu zákonem zakázanými, poněvadž máme zákon o teroru, se podařilo Heimatfrontě rozvrátiti německou stranu živnostenskou, poněvadž ze strachu před organisovaným bojkotem hospodářským mnozí příslušníci tohoto tábora, obchodníci a živnostníci, dali se donutit, aby vstoupili do Heimatfronty a stali se event. i jejími voliči. Proti těmto metodám, pánové, bude se muset v Československu se strany vlády zakročiti, poněvadž když nebyl dovolen teror v továrnách dělnictvu a jiným také ne, nebude dovolen ani pánům z Heimatfronty. (Výkřiky posl. Zeminové.) Ale hroziti, pánové z pohraničí, příslušníkům československého národa (Hluk. - Místopředseda dr. Markovič zvoní.) v tomto území, jak se stalo s tohoto místa ve vašem prohlášení, to si, pánové, dobře rozmyslete, než z těchto pohrůžek budete chtíti dělati také nějaké dedukce, neboť tato zbraň má také i druhé ostří. Nemyslete si, že my vstoupíme na vaše chytráctví, jímž se zde chcete říditi, zejména v parlamentě, a že naň budeme reagovati. Vy se domníváte, že jste nalezli pro Němce bůhví jaký elixír jejich spásy a zatím jste nalezli pro ně něco, co jim může býti velmi nepříjemné a způsobiti jim značné škody. Pánové, vezměte na vědomí, že zaváděti u nás nacionální štvanice, hroziti nám nějakým nacionálním nebo hospodářským bojkotem nebo dokonce se domnívati, když máte 42 nebo 43 mandátů, že budete ovládati tuto sněmovnu, je velký omyl. Nemyslete si, že vládní strany jsou zde k tomu, aby samy řešily ten hlavní problém, který je také vaším úkolem. Problém Československa dnes není v nacionalismu, nýbrž v hospodářském vyřešení životních otázek občanstva tohoto státu. Nacionálně jsme řekli svým ústavním zákonem hned na první ráz a navždy, že tento československý stát je a zůstane národním státem Československého národa (Potlesk.) a že všem ostatním národům v tomto státě dáme to, co po právu správné demokracie jim přináleží, že jim dáme rovná práva po každé stránce. A ty vám také byly dávány celých 16 3/4 roků v tomto státě. O nějakém nacionálním útisku nemůže býti u nás v Československu ani řeči. Jak se jedná s národními minoritami v Československu, to mohlo by býti příkladem všem ostatním státům a národům (Výkřiky komunistických poslanců.), poněvadž zde nemůže býti řeči ani o útisku kulturním, ani hospodářském, ani sociálním. Kulturně máte, pánové, více nežli by vám podle počtu obyvatelstva mělo přináležeti. Hospodářsky a sociálně máte nejméně tolik, kolik má český, slovenský, maďarský, polský nebo rusínský atd. občan. Dokonce pokud se týče podporování nezaměstnaných, tedy dnes nejožehavější otázky, o niž zápasíme, bylo v německých krajích v daleko větší míře disponováno státními podporami na podpory nezaměstnaných. O nějakém soustavném útlaku německého průmyslu, živností nebo zemědělství nemůže býti nejmenší řeči. Máte tatáž opatření, tatáž práva a totéž zaručení svobod a všech podpor v tomto směru jako český a jiný, řekněme, příslušník tohoto státu. Tedy jakým právem s těchto míst voláte, že musí býti útlak nacionální odstraněn, v čem, prosím, tento se jeví, to je nám neznámo. (Hlasy: Neznáte naše poměry.) Máte dokonce přes 10 let zastoupení přímo ve vládě, vaši spoluobčané spolurozhodují o vedení tohoto státu a myslím, že nepotřebuji já obhajovati jejich působnost, že je to na nich samých, že jistě konají po té stránce poctivě svou práci jako ostatní členové vlády a režimu Československé republiky.

Tedy nedomnívejte se, pánové, že vy nám budete rozsévati nacionální štvanice v tomto státě a my že budeme za to pracovati hospodářsky a sociálně pro vaše lidi, ačkoliv je to vaší povinností stejně tak jako naší. Nemyslete si, že vládní strany, řekněme sedláci, ve vládě jsou povinni pracovati pro vaše sedláky z Heimatfronty a vy jim za to máte právo snad jenom vyhubovat, nebo že čeští živnostníci ve vládě zároveň budou pracovati pro vaše německé živnostníky a obchodníky a vy si tuto práci ušetříte, za to je budete krmit nacionálními frázemi a hesly, že totéž budete dělat s německým dělnictvem, pro které budou pracovati německé i české dělnické vládní strany, a vy budete míti to pohodlí, že tuto těžkou práci za vás vykonají druzí, a vy budete míti pouze to potěšení sjednocovati německý národ k demonstracím a eventuálně i k protistátním projevům.