Čtvrtek 11. dubna 1935

Prosím, kdo tohle přečte, musí nabýti přesvědčení, že naše pražské policejní ředitelství, jehož president dr Dolejš slavil nedávno 60leté jubileum svého života, je ve službách Hitlerových. Prosím, zde jsem obviňován. že mám styk s komunistickou stranou Německa, která není v Německu právně uznána. Tedy, až bude právně uznána Hitlerem, pak pan policejní ředitel Dolejš nebude míti námitek, abych se s ní také stýkal. Tak daleko jsme již, pánové, dospěli v československé republice.

K tomu všemu prohlašuji, že my v této činnosti budeme pokračovati. Na to nepotřebuji žádnou illegální organisací, na to mám kancelář, na to mám 5 zaměstnanců, kteří mně ten materiál sbírají a vykonávají to, oč je požádám. Je naší svatou povinností starati se o vězné politické, kteří v hospodářských nebo politických bojích dostali se do konfliktu a jsou odsouzeni. Je naší svatou povinností starati se o jejích rodiny, je naší svatou povinností dávati jim právní zastoupení. To dělá každá strana, která je v zásadní oposici a tedy i naše strana. Budeme v této činností pokračovali a vyzýváme všechny, kdo doposud s námi spolupracovali, aby i nadále s námi spolupracovali, vyzýváme všechny, kdo bojují poctivě proti fašismu, kdo bojují za lepší budoucnost v tomto státě, aby společně s námi v této činností pokračovali přes to, že se to nelíbí pražskému policejnímu ředitelství. Co je však s podivem, je to, že státní zastupitelství, když tento elaborát od policejního ředitelství dostalo, podalo jej sem do senátu. Vždyť v čele ministerstva spravedlnosti je opět soc. demokrat dr Dérer, a ten patrně souhlasí s tím, aby protifašistický boj v Československé republice byl trestně stíhán. (Potlesk senátorů strany komunistické.)

Předseda (zvoní): Jednání je skončeno.

Budeme hlasovati o návrhu výboru imunitního, aby senát nedal souhlas k trest. stíhání sen. Nedvěda pro přečin podle §u 17, č. 1, a l. 1, 2 zák. na ochranu republiky.

Kdo s tímto návrhem výboru imunitního souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh výboru imunitního byl schválen a senát nedal souhlas k trest. stíhání sen. Nedvěda.

Projednáme dále odst. 3 pořadu:

3. Zpráva imunitního výboru o žádosti kraj. soudu trestního v Praze ze dne 10. prosince 1929, č. Tk XXII 8947/29, za svolení k trest. stíhání sen. Hakena pro zločin podle §u 15, č. 3, přečin podle §u 15, č. 2, §u 16, č. 1, §u 18, č. 2, přestupek §u 15, č. 4 zákona na ochranu republiky a přestupek §§ 9, 17, 23 zákona o tisku (č. 26, 1929, 13043 1935) (tisk 1502).

Zpravodajem jest pan sen. dr Havelka, jemuž uděluji slovo.

Zpravodaj sen. dr Havelka: Slavný senáte! Podle trestních spisů vedení komunistické strany československé pokoušelo se jíž delší dobu o systematické budování aparátu, kléry by sloužil k umožnění illegálního tisku, a výstavba podobného aparátu byla jedním z bodů pracovního programu, stanoveného pro jednotlivé komunistické sekce v různých státech vedením komunistické Internacionály v Moskvě. Aparát ten měl sloužiti v prvé řadě k vydávání t. zv. >Závodních časopisu<, které měly býlí pořizovány pro jednotlivé továrny a obchodní podniky Velké Prahy, aby sloužily nejen k informaci tam zaměstnaného dělnictva o aktuelních politických, odborových a mzdových otázkách, nýbrž, a to v prvé řadě jako organisační základna pro vybudování podzemního tisku v případě, že by legální tisk strany byl zastaven a tato event. rozpuštěna.

Po úředním zastavení velké části denního komunistického tisku zjistilo se, že ústředí KSČ. snaží se ze všech sil najíti náhradu za zastavený tisk a že usiluje o dokonalé vybudování aparátu, který by tomuto účelu sloužil.

Jelikož bylo zjištěno, že obsahem svým závadné a protizákonně zhotovené tiskoviny byly zhotoveny přímo v ústředním sekretariátě KSČ. v Karlině, Královská č. 13, provedena byla v místnostech ústředí domovní prohlídka, při které mimo moderní rozmnožovací přístroj a množství tištěného i písemného materiálu, byly zabaveny t. zv. >blány<, na nichž jest zhotovován pomocí psacího stroje první oklep těchto tiskovin. a které pak, jsouce upevněny na válec rozmnožovacího přístroje, slouží ke zhotovení libovolného počtu kopií.

Většina při prohlídce nalezeného již vytištěného a k trestním spisům přiloženého materiálu, jest závadnou, neboť obsah jejich může zakládati skutkovou podstatu trestních činů, a to zločin podle §u 15, č. 3, přečin podle §u 15, č. 2, §u 16, č. 1, §u 18, č. 2 a přestupek §u 15, č. 4 zákona na ochranu republiky.

Průběhem vyšetřování byla předvedena na policejní ředitelství v Praze celá řada zaměstnanců sekretariátu, z jichž protokolárního výslechu jest prý zřejmo, že >snad< všichni funkcionáři ústředí 1 kraje KSČ, se zúčastnili výstavby a zhotovování illegálního komunistického tisku. Z toho důvodu bylo učiněno trestní oznámení mimo jiné i na tehdy poslance a předsedu komunistické strany československé nyní senátora Josefa Hakena pro trestní činy nahoře uvedené.

Avšak samo trestní oznámení uvádí, >že >snad< všichni funkcionáři ústředí I. kraje KSČ, se zúčastnili výstavby a zhotovování illegálního komunistického tisku<, tedy i sen. Haken jako funkcionář ohledně závadných tiskovin.

Avšak pouhá skutečnost funkce tu nestačí.

Z důvodu toho usnesl se imunitní výbor ve své schůzi dne 2. dubna 1935 navrhnouti, aby slavný senát nedal svolení k trest. stíhání sen. Hakena pro trestní činy právě vyjmenované.

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen.

Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

Budeme hlasovati o návrhu výboru imunitního, aby senát nedal souhlas k trest. stíhání sen. Hakena pro zločin podle §u 15, č. 3, přečin podle §u 15, č. 2,;§u 16, č. 1, § 18, č. 2, přestupek §u 15, č. 4 zákona na ochranu republiky a přestupek §§ 9, 17, 23 zákona o tisku.

Kdo s tímto návrhem výboru imunitního souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh výboru imunitního byl schválen a senát nedal souhlas k trest. stíhání sen. Hakena.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce pořadu, jímž je:

4. Zpráva imunitního výboru o žádosti kraj. soudu ve Znojmě ze dne 12, ledna 1935, č. j. Nt VI 101/35/4, aby byl udělen souhlas k trest. stíhání sen. inž. Marušáka pro přečin proti bezpečností cti podle §§ 2 a 3 zák. č. 108 1933 o ochraně cti (č. j. 13141/35 předs.) (tisk 1477).

Zpravodajem je pan sen. Berkovec. Dávám mu slovo.

Zpravodaj sen. Berkovec: Slavný senáte!

Proti sen. inž. Márušákovi podal návrh na zahájení trest. řízení pro přečin proti bezpečnosti cti dr František Fritz. advokát ve Znojmě, ježto se cítí na cti dotčen obsahem článku, který sen. inž. Marušák uveřejnil v časopise >Znojemská obec< ze dne 30. listopadu 1934.

Dr Frant. Fritz byl prvním náměstkem starosty města Znojma a místopředsedou spořitelního ředitelství a spořitelního výboru ve Znojmě. V inkriminovaném článku vytýká sen. inž. Marušák, že dr Fritz dělával radniční politiku za osobní výhody, jichž se mu dostávalo.

Z předložených dokladů bylo zjištěno, že dr Fritz jako advokát zastupoval za honorář nejen obec, ale vystupoval v této funkcí také proti obcí, což odporuje ustanovením zákona. Koncem r. 1931 byla dr Fritzovi vyplacena z prostředků spořitelny částka 38.000 Kč. která nebyla dosud ani vyúčtována ani vrácena. Dr Fritz zasazoval se o to, aby spořitelna převzala zkrachovaný peněžní ústav Gewerbliche Kreditkassa ve Znojmě, jehož byl dr Fritz právním zástupcem. K tomuto převzetí také skutečně došlo. Na této transakci utrpí spořitelna po odečtení sanačních příspěvků efektivní ztrátu nejméně dvou milionů Kč. Dr Fritz tak jednal proto, aby si zabezpečil výplatu svých advokátních účtů z právního zastupování Gewerbliche Kreditkassa v částce asi 100.000 Kč. kterážto jeho pohledávka se stala dubiosní následkem úpadku tohoto ústavu. Také svazová revisní zpráva z r. 1934 na str. 124 vyslovuje domněnku, že dr Fritz zasazoval se jako místopředseda spořitelny o nevýhodné převzetí Gewerbliche Kreditkassa ve vlastním zájmu.

Konečně dr Fritz jako význačný funkcionář spořitelny zadlužoval se u této proti předpisům spořitelních stanov do té míry, že byl v důsledku toho zbaven členství ve spořitelním výboru výnosem ministerstva vnitra ze dne 12. února 1934.

Kritisoval-li sen. inž. Marušák uvedenou činnost dr Fritze, jednal v zájmu veřejné morálky a nepřekročil přípustné meze své senátorské činnosti. Je jistě v zájmu veřejného života, aby podobné zjevy byly nejenom vytýkány, ale také bezohledně potírány.

Ostatně sen. inž. Marušák požádal krajský soud ve Znojmě za trestní stíhání dr Fr. Fritze, když tento zaslaném, uveřejněným ve dvou německých časopisech znojemských, snažil se zlehčiti obsah inkriminovaného článku sen. inž. Marušáka. Tím sen. inž. Marušák z vlastního popudu učinil inkriminovaný článek předmětem soudního projednávání a poskytl tak dr Frizovi možnost obhajoby.

Imunitní výbor z uvedených příčin navrhuje, aby senát nedal svolení k trest. stíhání sen. inž. Marušáka pro uvedený přečin.. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Budeme hlasovati o návrhu výboru imunitního, aby senát nedal souhlas k trest. stíhání sen. inž. Marušáka pro přečin proti bezpečnosti cti podle §§ 2 a 3 zák. č. 108/1933 o ochraně cti.

Kdo s tímto návrhem výboru imunitního souhlasí, nechť zvedne ruku, (Děje se.)

To je většina. Návrh výboru imunitního byl schválen a senát nedal souhlas k trest. stíhání sen. inž. Marušáka.

Projednáme dále odst. 5 pořadu:

5. Zpráva imunitního výboru o žádosti kraj. soudu ve Znojmě ze dne 31. prosince 1934, č. j. Nt VI 109/344, aby byl udělen souhlas k trest. stínání sen. inž. Marušáka pro přečin proti bezpečnosti cti podle §u 2 zákona č. 108/1933 o ochraně cti (č. j. 1307435 předs.) (tisk 1484).

Zpravodajem je pan sen. Berkovec. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Berkovec: Slavný senáte!

Proti sen. inž. Marušákovi podal návrh na zahájení trestního řízení pro přečin proti bezpečnosti cti dr Jos. Mareš, advokát a starosta ve Znojmě, jeťto se cítí na cti dotčen obsahem článku, který sen. inž. Marušák uveřejnil v časopise >Znojemská obec< ze dne 14. prosince 1934. Na základe předložených dokladů bylo zjištěno toto:

Proti starostovi města Znojma, advokátu dr Jos. Marešovi, vedou čtyři české strany od listopadu 1933 ostrý oposiční boj. Za vůdce této oposice je považován sen. inž. Marušák. Dr. Jos. Mareš na veřejné schůzi v Miroslavi obvinil sen. inž. Marušáka, že vede oposiční boj proti němu (dr Marešovi) ze žárlivosti nad jeho docílenými úspěchy. Proti této výtce brání se sen. inž. Marušák inkriminovaným článkem, v němž se snaží na konkrétních případech dokázati, že nemá příčiny k žárlení. Dr Mareš zažaloval toliko několik vět z tohoto článku. Z obsahu žaloby vysvítá, že dr Mareš svojí řečí zavdal skutečně příčinu, že sen. inž. Marušák reagoval na ní novinářskou polemikou. Jde tu zřejmé o utkání dvou politických odpůrců. Pokud se týče domnělých urážek, jichž se měl sen. inž. Marušák inkriminovaným článkem dopustiti, tu se poukazuje na to, že jsou již předmětem jiné žaloby dr Jos. Mareše, kde sen. inž. Marušák sám požádal za svoje vydání (senátní tisk 1393).

Nebylo by proto ani účelné separátní jejich projednání.

Imunitní výbor z uvedených příčin navrhuje, aby senát nedal svolení k trest. stíhání sen. inž. Marušáka pro uvedený přečin.

Předseda (zvoní): Jednání je skončeno.

Budeme hlasovati o návrhu výboru imunitního, aby senát nedal souhlas k trest. stíhání sen. inž. Marušáka pro přečin proti bezpečnosti cti podle §u 2.zákona č. 108/1933 o ochraně cti.

Kdo s tímto návrhem výboru imunitního souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh výboru imunitního byl schválen a senát nedal souhlas k trest. stíhání sen. inž. Marušáka.

Dalším odstavcem pořadu je:

6. Zpráva imunitního výboru o žádosti kraj. soudu ve Znojmě ze dne 18. prosince 1934, č. j. Nt VI 149/34/3, aby byl udělen souhlas k trest. stíhání sen. inž. Marušáka pro přečin proti bezpečností ctí podle §u 2 zákona č. 108/1933 o ochraně cti (č. j. 12964/34 předs.) (tisk 1485).

Zpravodajem je pan sen. Berkovec. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Berkovec: Slavný senáte! Proti sen. inž. K. Marušákovi podal návrh na zahájení trest. řízení pro přečin proti bezpečnosti cti dr Jos. Mareš, advokát a starosta ve Znojmě, ježto se cítí na cti dotčen obsahem článku, který sen. inž. Marušák uveřejnil v časopise >Znojemská obec< ze dne 30. listopadu 1934.

Na základě předložených dokladů bylo zjištěno toto: Proti starostovi města Znojma a advokátu dr Jos. Marešovi vedou čtyři české strany od listopadu 1933 oposiční boj. Tento boj je veden velmi houževnatě s obou stran. Sen. inž. Marušák, který je považován za vůdce oposice, je předmětem prudkých útoků jak na schůzích, tak v tisku, stojícím za starostou dr Marešem. Je přirozené, že se bráni a že používá k tomu i novinářských článků, které vždycky podepisuje plným jménem.

Radniční zástupci stran německých, kteří se postavili za starostu, uveřejnili v místních německých listech článek zahrocený proti radniční oposici.

Sen. inž. Marušák odpovídá německým stranám inkriminovaným článkem v časopise >Znojemská obec<, v němž vytýká radničnímu režimu jeho chyby a konstatuje, že Němci drží starostu dr Mareše jediné proto, že z toho mají nacionální, hospodářský a osobní prospěch. Podrobuje-li sen. inž. Marušák rozhárané poměry ve Znojmě a postup německých zástupců kritice, třebas dosti ostré, činí tak ve veřejném zájmu a nepřekročil tím přípustné meze své činnosti senátorské. Ostatně všecky výtky učiněné sen. inž. Marušákem jsou příčinou radniční znojemské krise, byly už i dříve mnohokráte a jsou stále jak tiskem, tak na schůzích i v memorandech uplatňovány a byly také v různých podáních, oznámeny úřadům a tvoří předmět šetření, jehož výsledek pravděpodobně přispěje k zakončení místního boje.

Imunitní výbor z uvedených příčin navrhuje, aby senát nedal svolení k trestnímu stíhání sen. inž. Marušáka pro uvedený přečin. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Jednání je skončeno.

Budeme hlasovati o návrhu výboru imunitního, aby senát nedal souhlas k trest. stíhání sen. inž. Marušáka pro přečin proti bezpečnosti ctí podle §u 2 zákona č. 108 1933 o ochraně cti.

Kdo s tímto návrhem výboru imunitního souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh výboru imunitního byl schválen a senát nedal souhlas k trest. stíhání sen inž. Marušáka.

Projednáme další odstavec pořadu:

7. Zpráva imunitného výboru o žiadostí kraj. súdu v Bratislave za súhlas k trest. stíhaniu sen. Mezöho pre zločin vyzvania k trestným činom dľa §u 15, č. 3 (1, odstavec I) zák. č. 50/1923 Sb. z. a n. (č. j. 12188/34 preds.) (tisk 1395).

Zpravodajem je p. sen. dr Farkas, jemuž uděluji slovo.

Zpravodaj sen. dr Farkas: Slávny senát! Podľa relácie okr. úradu z Galanty na valnom shromáždění komunistickej strany, konanom 1. mája 1934, sen. Mezö, ako rečník, používal medzi inými nasledujúcich št. zastupiteľstvom inkriminovaných výrazov: >Éljen a harc a dolgozó munkásság kenyeréért, munkáért, proletárdiktatúráért< (nech žije boj za chlieb, prácu a proletársku diktatúru pracujúceho ľudu). - Potom za sprievodu zase vykrikoval: >Le a fasiszta terrorral, éljen a proletárforradalom< (dolu s fašistickým terorom, nech žije proletárska revolúcia).

Imunitný výbor už viackrát prejavil svoj názor, že podobné výrazy - všeobecného rázu - a púhe vítanie proletárskej diktatúry a proletárskej revolúcie, učinené zákonodarcom - na verejných schôdzach - nemôže slúžiť za podklad trestného pokračovania proti dotyčnému členovi zákonodarného sboru, ktorý pri vykonávaní svojho zákonodarného povolania - tedy ako referent na verejnej schôdzí - používa takýchto výrazov bez toho, aby s nejakou výslovnou výzvou podnecoval svoje poslucháčstvo k spáchaniu trestných činov.

Inkriminované výrazy majú byť považované len za obvyklé prejavy, ktoré sa stále opakujú na verejných schôdzach komunistickej strany, v ktorých ale samo o sebe ešte nemožno videť nejaké poburovanie k násilnostiam a nemožno videť ani podnecovanie k násilnej zmene ústavy štátu.

Z týchto dôvodov imunitný výbor je toho názoru, že sen. Mezö nemá byť vydaný v danom prípade k trest. stíhaniu.

Předseda (zvon:): Jednání je skončeno.

Budeme hlasovati o návrhu výboru imunitního, aby senát nedal souhlas k trest. stíhání sen. Mezöho pro zločin vyzývaní k trest. činům podle §u 15, č. 3 (1, odstavec I) zák. č. 50 1923 Sb. z. a n.

Kdo s tímto návrhem výboru imunitního souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh výboru imunitního byl schválen a senát nedal souhlas k trest. stíhání sen. Mezöho.

Projednáme další odstavec pořadu:

8. Zpráva imunitního výboru o žádostí vrch. stát, zastupitelství v Košicích ze dne

15. listopadu 1934, č. j. 11820/34, za souhlas k trest. stíhání sen. Mezö pro zločin výzvy k trestním činům podle §u 15, č. 3 zák. č. 50/23 Sb. z. a n. (č. j. 12/65534 předs.) (tisk 1467).

Zpravodajem je p. sen. dr Bačinský, jemuž uděluji slovo.

Zpravodaj sen. dr Bačinský: Slavný senáte!

Podle trest. oznámení okr. úřadu v Rožňavě dne 3. června 1934 konala komunistická strana v Rožňave veřejnou schůzi, na které řečnil senátor N. S. Mezö. Na zmíněné schůzi sen. Mezö ke konci své schůze vyzval posluchače, aby bojovali za vládu robotníků a sedláků a provolal slávu rudé armádě.

Na základě toho žádalo vrchní stát. zast. v Košicích, aby senát Národního shromáždění republiky Československé dal souhlas k trest. stíhání sen. Mezö pro zločin výzvy k trestním činům podle §u 15, č. 3 zák. čís. 52/23 Sb. z. a n.

Imunitní výbor navrhuje, aby slavný senát nedal souhlas k trest. stíhání sen. Mezöho pro výše uvedený čin. resp. pro shora naznačené výroky, poněvadž slova tato jsou obvyklými komunistickými frázemi a nejsou takové povahy, aby člen N. S, byl za to trestně stíhán.

Předseda (zvoní): Jednání je skončeno.

Budeme hlasovati o návrhu výboru imunitního, aby senát nedal souhlas k trest. stíhání sen. Mezö pro zločin výzvy k trest. činům podle §u 15, č. 3 zák. č. 50/ 23 Sb. z. a n.

Kdo s tímto návrhem výboru imunitního souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh výboru imunitního byl schválen a senát nedal souhlas k trest. stíhání sen. Mezöho.

Projednáme další odstavec pořadu této schůze, jímž jest:

9. Zpráva imunitného výboru o žiadostí kraj. súdu v Liberci zo dňa 26. februára 1935, č. j. Nt IX-15/35, za svolenie k trest. stíhaniu sen. Pilza pre přečin §u 17 zák. č. 5023 Sb. z. a n. (č. j. 13398/35 předs.) (tisk 1501).

Zpravodajem je p. sen. Pocisk, jemuž uděluji slovo.

Zpravodaj sen. Pocisk: Slávny senát!

Podľa relácie policajného riaditeľstva v Liberci bola dňa 8. januára 1935 o 11. hodine prevedená policajnými orgánmi prehliadka osôb, zdržujúcich sa v krajskom sekretariáte komunistickej strany v Liberci. Policajné orgány malý podozrenie, že v tomto sekretariáte sa organizuje tajná organizácia zvaná >Rudá pomoc< a preto previedly tiež v menovanej miestnosti domovú prehliadku. Pri tejto príležitosti v skrini našly a zabavily listinný materiál, dokazujúci, že tajná organizácia zvaná >Rudá pomoc< skutočne existuje. Vypočutím v označenej miestnosti zamestnaného Františka Biedermanna polícia zistila, že tento prevzal miestnosť pred troma dňami a že pred ním v tejto kancelárii úradoval dlhú dobu senátor komunistickej strany Pilz a že všetky v skrini nájdené písomnosti pochádzajú z doby jeho úradovania.


Související odkazy