Imunitný výbor navrhuje, aby slávny senát nedal súhlas k trest. stíhaniu sen. Pilza.

Pri skúmaní otázky, čí senát má dať súhlas k trest. stíhaniu sen. Pilza, treba uvážiť toto: úradovanie Pilza v uvedenej miestnosti není dostatočným a preukazným dôkazom toho, že by on v skrini nájdeným a zabaveným listiným materiálom bol pracoval a takto organizoval tajnú organizáciu >Rudá pomoc<. A preto imunitný výbor navrhuje, aby slávny senát nedal súhlas k trest. stíhaniu sen. Pilza pre přečin §u 17 zák. č. 50/23 Sb. z. a n.

Předseda (zvoní): Budeme hlasovati o návrhu výboru imunitního, aby senát nedal souhlas k trest. stíhaní sen. Pilze pro přečin §u 17 zák. č. 50/23 Sb. z. a n.

Kdo s tímto návrhem výboru imunitního souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh výboru imunitního byl schválen a senát nedal souhlas k trest. stíhání sen. Pilze.

Projednáme dále odst. 10 pořadu:

Zpravodajem výboru je pan sen. dr Havelka, jehož prosím, aby nám tento referát přednesl.

Zpravodaj sen. dr Havelka: Slavný senáte!

Skutkovou podstatu uvedených trestních činů spatřuje úřad veřejné obžaloby v tom, že sen. Stejskalová dne 25. listopadu 1929 před Českomoravskou továrnou v Libni rozdávala, nemajíc k tomu zvláštního povolení úřadu bezpečnosti, dělnictvu letáky, z nichž jeden jest uveden ve zprávě imunitního výboru.

Obsah citovaného letáku zakládá podle názoru úřadu veřejné obžaloby skutkovou podstatu jednak zločinu podle §u 15, č. 3 zák. na ochranu republiky, jednak přečinu podle §u 14, č. 1 a §u 15, č. 2 téhož zákona, ježto se jím veřejně podněcuje jednak k pokusům změniti násilím ústavu republiky, zejména pokud jde o demokraticko-republikánskou formu státu, jednak ke zločinu a přečinu, a kromě toho se jím pobuřuje proti demokraticko-republikánské formě státu.

Konečně ve skutečnosti, že sen. Stejskalová letáky shora zmíněné rozdávala bez zvláštního povolení úřadu bezpečnostního, spatřuje úřad veřejné obžaloby přestupek §u 23 zák. o tisku.

Imunitní výbor zprávou ze dne 24. března 1930 (tisk 150) navrhl, aby senát dal souhlas k trest. stíhání sen. Stejskalové pro všechny tyto trestní činy. Než senát podle připíšu předsedy senátu ze dne 29. dubna 1930 k tisku sen. 150 1930 usnesl se ve 33. schůzi dne 29. dubna 1930, aby zpráva imunitního výboru byla vrácena k novému projednání.

Z důvodu tohoto, ačkoliv obsah citovaného letáku může zakládati skutkovou podstatu trestných činů nahoře uvedených, a z dalšího důvodu, že delikty ty neměly žádných následků a že od jejich spáchání uplynul delší čas, usnesl se imunitní výbor ve své schůzi, konané dne 2. dubna 1935, navrhnouti, aby slavný senát nedal svolení k trest. stíhání sen. Stejskalové pro uvedené trestné činy.

Předseda (zvoní): Jednání je skončeno.

Budeme hlasovati o návrhu výboru imunitního, aby senát nedal souhlas k trest. stíhání sen. Stejskalové pro zločin podle §u 15, č. 3 zákona na ochranu republiky, přečin podle §u 14, č. 1 a §u 15, č. 2 téhož zákona a pro přestupek §u 23 zákona o tisku.

Kdo s tímto návrhem výboru imunitního souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh výboru imunitního byl schválen a senát nedal souhlas k trest. stíhání sen. Stejskalové.

Projednáme nyní 11. odstavec pořadu:

Zpravodajem výboru za sen. dr Milotu je p. sen. dr Havelka, jemuž uděluji slovo.

Zpravodaj sen. dr Havelka: Vážený senáte!

Na veřejném shromáždění slovenské ľudové strany Hlinkovy v Garani dne 16. září 1934 řečnil sen. Janík a mezi jiným pronesl tato slova:

>Maďarské daňové zákony boly jednoduché a dobré, čo prišli študovať aj z takého kultúrneho štátu, ako je na př. Anglia. Dnes kataster je špatný, zmeny nie sú prevedené, apelácie nie sú vybavené a aj bez právoplatnosti sa exekvujú dane. Mali sme dobre prosperujúce továrne, lebo Maďari mali obilia a slaniny a nám horňákom pomohli tak, že vybudováním fabrik dali možnosť k práci a zárobku. Dnes všetko je pozatvárané s odôvodnením, že Slovensko je zemědělský a Čechy s Moravou priemyselný kraj. Česi sú vyspelí a chytrí, lebo keby boli ponechali slovenské továrne, českí robotníci by nemali čo jesť. Tam sú Krompachy. Krásne prosperovaly, lenže musely byť zatvorené, lebo vraj majiteľom bol maďarský žid. Zaslali tam agitátorov, ktorí robotníkov tak naštvali, že zabili okresného náčelníka, vedúceho inženiera a iných. Pravda, že za takých okolností právom mohli poukázať na tamojšie nemožné pomery, A čo sa stalo, továrnu preniesli do Vítkovic a jej majiteľom je francúzsky žid Rotschild, čo však nebolí vládnych kruhov.<

V těchto výrocích spatřuje státní zastupitelstvo skutkovou podstatu shora uvedených prečinu, ježto senátor Janík jednak veřejně popuzoval k zášti proti Čechům, jednak veřejné hanobil republiku a český národ způsobem štvavým, takže to mohlo snížit vážnost republiky a ohrozit obecný mír v ní.

Imunitní výbor navrhuje senátu, aby nedal souhlas s trest. stíháním sen. Janíka pro uvedené delikty. Imunitní výbor nemůže sice schválit, aby člen senátu užíval na veřejném shromáždění lidu takových vymyšlených argumentů a uváděl určité skutečnosti v tak zkroucené formě, jako učinil v tomto případě sen. Janík, avšak přece jen uznává, že na politické řeči člena Národního shromáždění jako representanta politické strany nelze bráti všeobecné měřítko a že člen Národního shromáždění musí míti určitou volnost při agitaci pro svojí politickou stranu. Z tohoto důvodu neuznává v tomto případě potřebu, aby byl sen. Janík za svoje výroky trestně stíhán.

Předseda (zvoní): Jednání je skončeno.

Budeme hlasovati o návrhu výboru imunitního, aby senát nedal souhlas k trest. stíhání sen. Janíka pro prečiny rušení obecného míru podle §u 14, č. 3 a 5 zák. na ochranu republiky.

Kdo s tímto návrhem výboru imunitního souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh výboru imunitního byl schválen a senát nedal souhlas k trest. stíhání sen. Janíka.

Projednáme další odstavec pořadu:

Zpravodajem za sen. dr Milotu je p. sen. dr Havelka, jemuž uděluji slovo.

Zpravodaj sen. dr Havelka: Slavný senáte!

Na veřejném shromáždění slovenské ľudové strany Hlinkovy v Myslíně dne 7 října 1934 řečnil sen. Janík a mezi jiným uvedl toto:

>Po prevrate bol prvý zákon dr Boučka, aby manželstvo nebolo zákonité, ale len na próbu. Takýmito zákonmi nás krmili, kríže zo škôl vyhadzovali.

Pozemková reforma: Veľkým majiteľom sobrali a narobili nových barónov: 200 zbytkárov, ktorí nerozumia pluhu. Dali im za zásluhy pri čsl. stranách, kde pomáhali zotročiť Slovákov.<

V těchto slovech vidí státní zastupitelstvo skutkovou podstatu uvedených deliktu, ježto řečník jednak veřejně sděloval zprávy, o kterých věděl, že jsou nepravdivé, a věděl i to, že tím vážně znepokojuje část obyvatelstva humenského kraje a že tím poškozuje veřejný pořádek, jednak že veřejně způsobem štvavým hanobil republiku, takže to mohlo snížit její vážnost a ohrozit obecný mír v ní.

Imunitní výbor musí ostře odsouditi, že člen senátu ve své agitační činnosti pro svou politickou stranu užívá takových nepravd, jako to učinil ve své řeči sen. Janík, a vyslovuje svůj nesouhlas i s celkovou úrovní vůbec, jakou lato řeč měla podle úřední relace. Přece však z politických důvodů nemůže svoliti k tomu, aby sen. Janík byl pro tyto svoje výroky stíhán. a činí návrh, aby žádosti kraj. soudu v Košicích nebylo vyhověno. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen.

Budeme hlasovati o návrhu výboru imunitního, aby senát nedal souhlas k trest. stíhání sen. Janíka pro prečiny podle §§ 1 až 3 a §u 14, č. 5 zák. na ochranu republiky.

Kdo s tímto návrhem výboru imunitního souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh výboru imunitního byl schválen a senát nedal souhlas k trest. stíhání sen. Janíka.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

Zpravodajem za sen. dr Milotu je pan sen. dr Havelka. Dávám mu slovo.

Zpravodaj sen. dr Havelka: Slavný senáte!

Okr. úřad v Krupine učinil na sen. Ďurčanského trestní oznámení, že v Sazdicích, v lese, který náleží jiným majitelům, dne 15. května 1934 dal neoprávněně vyrubat 22 lesní stromy v ceně 97.70 Kč a že tím spáchal přečin krádeže.

Imunitní výbor vyslechl o tomto obvinění sen. Ďurčanského a ten udal toto: Les, o který jde, byl původně společným vlastnictvím několika majitelů, ti se však dohodli, že si jej mezi sebou rozdělí. Toto rozdělení bylo fysicky provedeno, avšak jednotlivé díly nebyly ještě vyměřeny, a proto okresní úřad toto rozdělení neuznává. V oznámení uvedené stromy vyrúbal správce sen. Ďurčanského v jeho oddílu při hranici bez jeho výslovného příkazu, a to na místě, na které si jeho soused činí neprávem nárok.

Z vylíčení věcí, jak je podal sen. Ďurčanský - o správnosti jeho výpovědi pochybovat nemá imunitní výbor nejmenší příčiny - jde na jevo, že místo, na kterém byly stromy vyrúbaný, je mezi majiteli sporné. Imunitní výbor je tudíž toho přesvědčení, že v daném případě jde o otázku civilně právní, komu náleží vlastnictví těchto stromů, a že tu není proto skutkové podstaty přečinu krádeže. Z té příčiny činí návrh, aby senát nedal svolení k trest. stíhání sen. Ďurčanského. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen.

Budeme hlasovati o návrhu výboru imunitního, aby senát nedal souhlas k trest. stíhání sen. Ďurčanského pro přečin krádeže podle §u 333 tr. zák., §u 48 tr. nov.

Kdo s tímto návrhem výboru imunitního souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh výboru imunitního byl schválen a senát nedal souhlas k trest. stíhání sen. Ďurčanského.

Projednáme nyní poslední odstavec pořadu, jímž je:

Zpravodaji jsou: za výbor ústavně-právní sen. dr Karas, za výbor rozpočtový sen. Foit.

Uděluji slovo zpravodaji za výbor ústavně-právní, panu sen. dr Karasovi.

Zpravodaj sen. dr Karas: Slavný senáte! Dotčená předloha byla v senátě přijata již loňského roku, posl. sněmovna však na ní učinila jistou změnu. Senát se totiž usnesl, aby hasičské fondy spravovaly zemské výbory a aby je také rozdělovaly, jak se to v zemích historických již dříve dělo. V posl. sněmovně si však zástupci slovenských stran přáli, aby fondy ty nerozděloval slovenský zemský výboR. nýbrž zemské úřady na Slovensku a Podkarpatské Rusi, a tento návrh byl v §u 8 vyjádřen dodatkem, že pro Slovensko a Podkarpatskou Rus platí ustanovení, že zemský úřad bude fondy rozdělovali mezi hasičské jednoty a obce na opatření hasičského náčiní.

Posl. sněmovna pak osnovu s touto změnou schválila a následkem toho přichází opět k nám do senátu. Vzhledem k tomu, že to bylo přáním slovenských stran a poslanecká sněmovna se na tom také usnesla, navrhuje úst.-právní výbor, aby senát přijal tuto osnovu s touto změnou a s úpravou, jak se na ní usnesla sněmovna poslanecká také vyslovil souhlas. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo zpravodaji výboru rozpočtového, panu sen. Foitovi.

Zpravodaj sen. Foit: Slavný senáte! Dnes se všeobecné uznává, že jen zdatné a dobře organisované hasičstvo omezí ve značné míře šíření požárů svou obětavou a nezištnou pomocí. Veškerá vydání s hasičským sborem spojená nese dotčená obec, která za dnešních bídných finančních poměrů nemůže poskytnouti ani v nejnutnější míře vše to, čeho doba vyžaduje. Jest tedy správné, že tímto zákonem bude postaráno o příspěvek k tomuto účelu potřebný.

Na zmenšení nebo lokalisování požárů mají zájem nejen pojišťovny, nýbrž i ostatní činitelé, zvláště majetníci hodnot ku pojištění nabídnutých.

Na konci minulého století upraveny byly zákony o pojištění hasičském v Čechách, na Moravě a ve Slezsku a teprve po převratu na Slovensku a v zemí Podkarpatoruské, kde byl nedostatek z nezavedení tohoto zákona plynoucí těžce pociťován. Nestejná úprava v jednotlivých zemích i také okolnost, že se staly změny v organisací veřejné správy, donutily vládu, aby podala unifikační zákon pro celou republiku stejný. Senát dostal své doby vládní návrh zákona o hasičském příspěvku tisk 1344. O tomto tisku jednal náš rozpočtový výbor dne 23. července. Plenární schůze senátní zákon tento schválila dne 27. června 1934 (tisk 1357). Zákon tento neschválila však poslanecká sněmovna a učinila nepatrné změny, vlastně jen v §u 8. Ostatní uvedené změny spočívají ve změně textu. Jenom jedna změna věcná je tato: Týká se §u 8, odst. 2 a spočívá v tom, že na Slovensku a Podkarpatské Rusi bylo udělení podpor z hasičského fondu svěřeno místo zemskému výboru, zemskému úřadu. Důvod spočíval asi v tom, že na Slovensku až dosud vykonával tuto činnost zemský úřad podle nařízení ministerstva s plnou mocí ze dne 11. února 1922, tisk 2251. Změny formální jsou: první v §u 3. odst. 2, kde vložena slova >z pojistné smlouvy<, aby toto ustanovení bylo přesněji stylisováno. Druhá změna je v citaci §u 10, odst. 1, kde místo slov >podle předchozího paragrafu< dána slova >podle §u 8.< Poslední formální změna je jen oprava tiskové chyby v §u 12 v citaci zákona ze dne 4. července 1899 - omylem byl dříve citován rok 1889. Oprava v §u 8 stala se na přání slovenských poslanců. Jinak by byl zákon přijat tak, jak se na něm původně usnesl senát.

Poněvadž již při posledním jednání bylo o věci této dostatečně uvažováno a změny jsou rázu nepatrného, není zapotřebí širšího odůvodňování.

Rozpočtový výbor doporučuje slavnému senátu, aby tato osnova zákona tisk 1509 byla schválena tak, jak se na ní usnesly rozpočtový výbor a posl. sněmovna. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen.

Jednání je skončeno.

Budeme hlasovati ve čtení prvém, a to, nebude-li námitek, o celé osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli najednou. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Budeme tudíž tak hlasovati.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí ve čtení prvém podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové ve čtení prvém souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 1509.

Podle §u 54 jedn. řádu z usnesení předsednictva senátu budeme ještě v této schůzí hlasovati o projednávané osnově také ve čtení druhém.

Táži se pánů zpravodajů - za výbor ústavně-právní sen. dr Karasa, za výbor rozpočtový sen. Foita - zda navrhují nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. dr Karas: Nemám změn.

Zpravodaj sen. Foit: Nikoliv.

Předseda (zvoní): Není návrhů.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí schválenou právě ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové také ve čtení druhém, souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 1509.

Kdo souhlasí s resolucí výboru rozpočtového, otištěnou ve zprávě výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluce tato se přijímá.

Tím je pořad schůze vyřízen.

Předsednictvo senátu usneslo se podle §u 40 jedn. řádu, aby se příští schůze svolala písemné nebo telegraficky s pořadem, jenž bude určen.

Kdyby vývojem věcí mělo snad dojíti k tomu, že by se toto opatření stalo bezpředmětným, můžeme zajisté na všechnu v senátě po dobu skoro celých 6 let vykonanou práci hleděti s plným zadostiučiněním, ve vědomí, že jsme jistě poctivě i věrně vykonali vše, co bylo v naší mocí, na prospěch našeho státu a všeho jeho obyvatelstva.

Prozatím přeji všem váženým členům senátu několik okamžiků oddechu a klidu o svátcích velikonočních, s upřímnou prosbou, abychom pro případ, že bychom se již nesešli, zachovali v trvalé, ale i radostné paměti celé toto období senátu Národního shromáždění, jakož i všechny přátelské vztahy, jež nás tu ve službách společné věci spojily.

Přeji všem váženým a drahým členům senátu mnoho zdraví i nových sil pro všechnu další práci životní. (Potlesk. - Výborně!)

Končím schůzi.