Místopředseda dr Hruban (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen. budeme proto hlasovati ve čtení prvém a to, nebude-li námitek, o celé osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formulí najednou.

Jsou námitky? (Nebyly.)

Nejsou. Budeme tudíž tak hlasovati, jak jsem prohlásil.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem, a úvodní formulí ve čtení prvém podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové ve čtení prvém souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 1429.

Podle §u 54 jedn. řádu z usnesení předsednictva senátu budeme ještě v této schůzi hlasovati o projednávané osnově také ve čtení druhém.

Táží se pánů zpravodajů - za výbor zahraniční sen. Plamínkové, za výbor ústavně-právní sen. dr Havelky, za výbor rozpočtový sen. Hubky - zda navrhují nějaké textové změny nebo korektury?

Zpravodaj sen. Plamínková: Nikoli.

Zpravodaj sen. dr Havelka: Rovněž ne.

Zpravodaj sen. Hubka: Nikoli.

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Návrhů změn a oprav není, budeme proto hlasovati.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí, schválenou právě ve čtení prvém, také čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se. )

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové také ve čtení druhém, souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 1429.

Dalším předmětem pořadu je:

Nebílí námitek, přeložím tento odstavec pořadu na místo poslední. (Námitky nebyly. )

Námitek není. Budeme proto jednati o dalším předmětu pořadu, jímž je:

Zpravodajem za výbor ústavně-právní je pan sen. dr Havelka, za výbor živn.-obchodní pan sen. Votruba.

Dávám slovo zpravodaji za výbor ústavně-právní, panu sen. dr Havelkovi.

Zpravodaj sen. dr Havelka: Slavný senáte! Světová nadprodukce zboží vedla ke zvýšené mezinárodní konkurenci, jevící se i ve zvýšené honbě za odběratelem.

Důsledky takové úspěšné konkurence zasáhly prospěšně do celého národního hospodářství toho kterého státu, ať prosperitou dotyčného podniku, ať zvýšením zaměstnanosti.

Příčinou úspěchů bývají také zvláštností podniků, jež jsou jejich specialitou a jsou tyto vlastnosti přečasto jejich tajemstvím, podnikatelem pečlivě chráněným.

Takovým hospodářským tajemstvím mohou býti nejen určitá technická zařízení výrobní a provozní, ale i data vývozní, odbytiště a pod. a nositelem takových hospodářských tajemství mohou býti nejen určité podniky, ale i celé skupiny podniků.

Takováto hospodářská tajemství snaží se nereelní konkurenti získati pro sebe a tím připraviti majitele o soutěžní výhody.

Proti tomu nechrání dostatečně ani zákon o nekalé soutěži ze dne 15. července 1927, č. 111 Sb. z. a n., ani administrativní opatření, proto vláda předložila projednávaný návrh zákona.

Ustanovení zákona proti nekalé soutěží stanoví sankce jen na provedené již porušení a využití tajemství a mimo to je stíhání vloženo výhradně do rukou podnikatelů samých. V předložené osnově jde nejen o zájem soukromého podnikatele, ale také o zájem státu, neboť ohrožením existence podniků a tím i ohrožením zaměstnanosti, vývozu, soutěživosti ohroženy by byly důležité zájmy státní a veřejné a proto je nutným stanoviti trestní stíhání z moci úřední, jakož i citelné tresty a propadnutí veškerého zisku vyzvědačského ve prospěch státu.

Trestnými jsou podle osnovy nejen osoby, které se dopustily hospodářského vyzvědačství, ale i majitelé podniků, kteří z hrubé nedbalosti se nepostarali o zamezení hospodářského vyzvědačství.

Trestné činy podle osnovy jsou buď zločiny, jde-li o vyzrazení hospodářského tajemství ve prospěch podniků v cizině usazených neb jsou to prečiny, nejde-li o vyzrazení do ciziny, v obou však případech musí si býti pachatel vědom toho, že svým jednáním ohrožuje důležitý zájem veřejný.

Toliko k přečinu nedbalé ochrany hospodářského tajemství se vyžaduje resp. stačí hrubá nedbalost.

K podání obžaloby je oprávněn veřejný žalobce jen se zmocněním ministerstva průmyslu, obchodu a živností. Odepřel-li veřejný žalobce stíhati nebo skončilo-li trestní řízení zastavením nebo zprošťujícím rozsudkem, může býti soukromá obžaloba pro týž čin pro přečin porušování a využívání obchodních a výrobních tajemství podle §u 31 zákona proti nekalé soutěží podána podnikatelem, při čemž se mu zachovává lhůta stanovená v tomto zákoně ke stíhání soukromou obžalobou.

Zostřením ochrany hospodářských tajemství poslouží se nejen našemu průmyslu a obchodu, nýbrž i našemu dělnictvu, odkázanému na existenci a prosperitu podniků s takovýmito tajemstvími.

Posl. sněmovna schválila vládní návrh zákona beze změn.

Ústavně-právní výbor projednal usnesení posl. sněmovny ve své schůzi konané dne 2. dubna 1935 a navrhuje, aby slavný senát schválil je beze změn tak, jak je obsaženo v senátním tisku 1486. (Souhlas. )

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Dávám slovo zpravodaji za výbor živn.-obchodní, p. sen. Votrubovi.

Zpravodaj sen. Votruba: Slavný senáte! Doba válečná vyvolala velikou touhu a shon po zboží. Tím, že výroba byla omezena válkou, nastával úbytek hotových zásob, které byly nadělány v době míru, a nastával u nás shon a hlad po zboží. Po skončení války objevilo se to v míře vyšší. Každý chtěl nahraditi, co mu na zásobách nestačilo, a to vyvolalo zase jiný zjev. Jako ve válce byla výroba omezena, tak po válce se najednou vyrojila výroba všeho druhu zboží v rozměrech nebývalých a zboží se nahromadilo, jakmile jen první hlad po zboží byl ukojen. Zásoby rostly a výrobce ovšem nevyráběl jen proto, aby vyráběl zboží na sklad a aby se na toto vyrobené zboží díval, nýbrž měl snahu, aby co možná nejvíce z těchto vyrobených zásob prodal a mohl vyráběti dále.

To vedlo ovšem k tuhému konkurenčnímu boji, který nabyl forem ne právě pěkných. A tento tuhý konkurenční boj vedl zase vládní kruhy k tomu, aby zákonným způsobem konkurenci a soutěž mezi jednotlivými výrobci a mezi výrobními vrstvami upravil. Proto byl u nás podán vládní návrh zákona proti nekalé soutěži, který potom vyšel tiskem jako zákon č. 111 Sb. z. a n. r. 1927.

Měli jsme v zákoně o nekalé soutěži jistá ustanovení o zachování výrobního a obchodního tajemství. Byly to §§ 13 a 31, které právě tomuto bodu byly věnovány a podle kterých bylo možno stíhati a trestati porušování hospodářského tajemství ať výrobního nebo obchodního. Ale postupem času, za dvě až tři léta, se seznalo, že ustanovení tohoto zákona právě v těchto dvou paragrafech nestačí nikterak k tomu, aby potlačovalo se prozrazování hospodářských a obchodních tajemství určitých podniků.

Příčiny byly tyto: Zákon proti nekalé soutěži nemá silných prostředků, nemá silných trestních sankcí, jest povahy represivní, to znamená, že může trestati zločin nebo přečin jíž spáchaný. Ale je potřebí, aby byl zde zákon. jehož povaha jest preventivní, a aby zde byla náležitá trestní sankce, která by každého, kdo by chtěl hospodářské tajemství prozrazovati, od tohoto úmyslu zrazovala.

Tresty podle této předložené osnovy zákona jsou, můžeme říci, dosti kruté. Zákon sám rozeznává zločin a přečin. U zločinu je trest žaláře od jednoho do pěti let, u přečinu je trest tuhého vezení od jednoho měsíce do jednoho roku. Ale při tom se může zároveň uložiti peněžitý trest a to při zločinu do 500. 000 Kč a při přečinu až do 200. 000 Kč.

Postupem času seznalo se, že otázka zachování výrobního a obchodního tajemství není jenom otázkou soukromoprávní. Vždyť bylo viděti, pokud byla otázkou soukromoprávní, že podle zákona o nekalé soutěži se prozrazovalo velmi málo obchodních tajemství. Předně podnikatel sám si to rozmyslil nežli stíhal a podal žalobu, a to proto, že výsledek sporu byl nejistý, a s tím souvisela také otázka žalobních útrat, útrat celého sporu, který v případě neúspěchu musil žalobce sám zaplatiti.

Dále výrobci svěřovali neradí svoje tajemství do veřejnosti. Když byl totiž zahájen

spor a bylo-li veřejné líčení, musili býti povolání znalci, ti se zapracovali a měli příležitost nahlédnouti do tohoto obchodního i výrobního tajemství, krátce do toho hospodářského tajemství, a to byly příčiny, které vedly k tomu, že zákona proti nekalé soutěži, zejména ustanovením §ů 13 a 31, bylo velmi málo užíváno.

Jak jsem pravil, postupem času se přišlo na to, že to není jenom soukromou záležitostí výrobce, zdali jeho obchodní a výrobní tajemství se prozrazuje. Souvisí to také se zájmem veřejným a proto se volalo po vydání nového zákona, který by se stanoviska veřejného zájmu stíhal tyto delikty, kde by to nezáleželo jenom na rozhodnutí soukromníka, chce-li se do sporu pustiti podle zákona o nekalé soutěži, ale kde přímo stát má veřejný zájem a povinnost, jakmile se dohodne na veřejné žalobě, se souhlasem ministerstva obchodu, průmyslu a živností stíhati to, co se svého stanoviska a veřejného zájmu pokládá za porušení obchodního tajemství.

Živn.-obchodní výbor pojednal o této osnově zákona, o usnesení sněmovny poslanecké, která přijala úplně vládní návrh zákona beze změny, a dospěl k návrhu: navrhnouti slavnému senátu, aby tuto osnovu také senát přijal beze změny a propůjčil jí moc zákona. (Souhlas. )

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Nikdo není ke slovu přihlášen.

Budeme hlasovati ve čtení prvém, a to, nebude-li námitek, o celé osnově zákona, jeho nadpisu, o nadpisech jednotlivých paragrafů a úvodní formuli zákona najednou.

Jsou námitky? (Nebyly. )

Nejsou.

Budeme tudíž tak hlasovati.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem, nadpisy jednotlivých paragrafů a úvodní formulí ve čtení prvém podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se. )

To je většina. Osnova zákona s nadpisem, nadpisy jednotlivých paragrafů a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové ve čtení prvém, souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 1486.

Podle §u 54 jedn. řádu z usnesení předsednictva senátu budeme ještě v této schůzi hlasovati o projednávané osnově také ve čtení druhém.

Táži se pánů zpravodajů - za výbor ústavně-právní sen. dr Havelky, za výbor živn.-obchodní sen. Votruby - zda navrhují nejaké textové změny?

Zpravodaj sen. dr Havelka. Nikoliv.

Zpravodaj sen. Votruba: Nejsou změny.

Místopředseda dr Hruban: Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem, nadpisy jednotlivých paragrafů a úvodní formulí, schválenou právě ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se. )

To je většina. Osnova zákona s nadpisem, nadpisy jednotlivých paragrafů a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové také ve čtení druhém souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 1486.

Dalším předmětem dnešního pořadu je:

Zpravodajem je p. sen. dr Karas. Dávám mu slovo.

Zpravodaj sen. dr Karas: Vážený senáte! Osnovu tuto vyvolala stížnost dodavatelů stát. objednávek. Ti si stěžují, že dodají státu ať věc či výkon práce, musejí si na podniky vydlužiti v peněžních ústavech třeba na 10 až 12 % úrok, odevzdají práci státu, ale stát odkládá zaplacení došlých dodávek, a to tím způsobem, že dokud není na př. stavba kolaudována, stát nemusí platiti. Stát jest ovšem povinen platiti 6 % úroky z prodlení, ale podnikatel má příjemnou povinnost platiti 12 %, tedy na tom prodělává. Máme případy, že se kolaudace odkládá až o 3 léta a to pak znamená zničení dodavatele. Stát si tím pomáhal, když neměl peníze v hotovosti a nemohl zaplatiti.

Aby se vyhovělo nejen zájmům státu, nýbrž i žadatelů, byl předložen tento vládní návrh, který má asi tuto myšlenku, Jakmile bude práce kolaudována, dostane dodavatel vyplacenu směnku, resp. pokladniční poukázku, kterou bude moci lombardovati u finančních ústavů ihned, neboť to převezme Národní banka a Zemská banka ručí, že každou pokladniční poukázku do 6 měsíců vyplatí. Bude míti tedy zde podnikatel aspoň jistotu, že nejpozději do 6 měsíců - nechce-li lombardovati hned - dostane zaplacenu. V tom směru se přichází stížnostem dodavatelů vstříc.

Zmínil bych se ještě o jedné bolesti dodavatelů, a to o praksi finančních, berních úřadů, které trestají a pokutují až 70. 000 pokutami za to, že dodavatel prý nesprávně přepsal kolek tím, že přetiskl svým razítkem jen horní cíp kolku, kdežto kolek má býti podle předpisu dole přepsán.. Pro tuto maličkost dostane dodavatel až 70. 000 Kč pokuty. Dodavatelé i berní úřady měly by býti poučeny a upozorněny na to, že kolek má býti přepsán dole a nikoli přetištěn razítkem. To je důkaz. jak se často s dodavateli zachází. Vzhledem k tomu, že dnešní dodavatelé na státních dodávkách málokdy něco vydělají, neboť tyto dodávky bývají většinou podkalkulovány, je nutno, abychom vyšli aspoň po této stránce dodavatelům vstříc. Zatím se to omezuje pro letošní rok na 600 mil. Kč - myslím, že to stačí.

Výbor rozpočtový doporučuje schválení tohoto zákona a aby bylo působeno na vládu, aby hleděla tyto kolaudace skutečně dodaných prací provésti v době co možno krátké. (Souhlas. )

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Nikdo není ke slovu přihlášen.

Budeme hlasovati ve čtení prvém, a to, nebude-li námitek, o celé osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli najednou.

Jsou námitky? (Nebyly. )

Nejsou námitky.

Budeme tudíž tak hlasovati.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí ve čtení prvém podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se. )

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové ve čtení prvém, souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 1498.

Podle §u 54 jedn. řádu z usnesení předsednictva senátu budeme ještě v této schůzi hlasovati o projednávané osnově také ve čtení druhém.

Táži se pana zpravodaje sen. dr Karasa, zda navrhuje nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. dr Karas: Nemám oprav.

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí, schválenou právě ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové také ve čtení druhém, souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 1498.

Projednáme nyní 9. odstavec pořadu:

Zpravodaji jsou: za výbor soc.-politický pan sen. Šolc, za výbor kulturní pan sen. Merta, za výbor rozpočtový místo sen. Modráčka pan sen. Kroiher.

Dávám slovo zpravodaji výboru soc.-politického, panu sen. Šolcovi.

Zpravodaj sen. Šolc: Slavný senáte! Posl. sněmovna schválila dne 29. března 1935 iniciativní návrh, jímž se zřizuje Tyršův státní tělovýchovný ústav. Tímto zákonem má konečně i v našem státě dojíti k soustředění rozptýlených tělovýchovných a sportovních snah a zájmů, odkázaných dnes z valné části na činnost četných tělovýchovných a sportovních organisací, nenalézajících alespoň v dostatečné míře podpory se strany státu a institucí veřejnoprávních. V dnešní moderní době, ve které se klade, a to zcela právem, tak veliký důraz na tělesnou výchovu a tím i na pěstění zdravého a silného tělesného organismu, z něhož by vyrůstal také mravně silný duch národa, jest již opravdu čas, aby také stát ve svém vlastním zájmu věnoval snahám tělovýchovným co největší podporu mravní i finanční. Žádá si toho i nevyhnutelná nutnost obrany státu. Je již opravdu svrchovaný čas, aby se od theoretických úvah o branné předvýchově občanstva republiky přešlo ke skutkům a usměrnění všech těch krásných, iniciativních snah, rozptýlených do tolika různých tělovýchovných a sportovních korporací.