Všechny evropské státy, i menší nežli naše Československá republika, a bez tak slavné tradice, jako u nás je Tyršova, vybudovaly již a dobře vybavily státní tělovýchovné ústavy, jejíchž úkolem jest odborně vzdělávati síly učitelské, cvičitelské a závodnické na podkladě výzkumných vědeckých badání a pedagogických zkušeností.

Jen u nás tato pro zdatnost příštích pokolení tak důležitá výchova a výcvik vůdčích školních i jiných činitelů tělovýchovných ponechává se soukromé snaze jednotlivců, ba často i pouhým náhodám a nedostatečné vybaveným kursům, přednáškám a pod. nouzovým a náhražkovým opatřením.

Není zajisté třeba dokazovati, že záležitost tak velkého významu celostátního, jíž m. j. jest podmíněna i branná zdatnost občanstva, musí býti postavena na podklad vědecký a tak programové uspořádána, aby její výsledky byly co nejlepší jak s ohledem na zdatnost tělesnou, tak i vzhledem ke zdraví duševnímu a mravnímu ukáznění. (Výkřiky sen. Mikulíčka.)

Posl. sněmovna Národního shromáždění republiky Československé schválila ve 367. schůzi dne 29. března 1935 osnovu zákona, jímž se zřizuje Tyršův státní tělovýchovný ústav při ministerstvu veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy se sídlem v Praze.

Ostav ten vším právem jest označen jménem toho, jenž první v našem národě organisoval na správných základech výchovu tělesnou a jejími výsledky, mravní ukázněností a zvýšením tělesné zdatnosti velmi platně přispěl k našemu osvobození a zřízení našeho státu.

Se stanoviska kulturního prohlašujeme za velmi účelné, že dosud roztříštěná činnost tělovýchovná jak školní, tak i mimoškolní, i když se již dnes děje třebas i méně zjevně na správném podkladě soustavy Tyršovy, bude působením Tyršova státního tělovýchovného ústavu sjednocena, programově urovnána a upravena tak, aby co nejvíce vyhovovala jak požadavkům zdravotnickým, tak i pedagogickým.

A z ohledu tohoto chválíme, že v §u 3 osnovy jest ústav podřízen také ministerstvu školství a národní osvěty.

Také v §u 6 uvedený vztah ústavu k ministerstvu národní obrany jest velmi správný.

Kulturní výbor senátu pojednal ve schůzi dne 9. dubna 1935 o všech těchto okolnostech a doporučuje senátu osnovu zákona k ústavnímu schválení beze změny ve znění tisku 1489. (Souhlas. )

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Dávám slovo zpravodaji za výbor rozpočtový, panu sen. Kroiherovi.

Zpravodaj sen. Kroiher: Slavný senáte! Jako místopředseda rozpočtového výboru podávám referát místo kol. Modráčka, který referoval ve výboru.

Posl. sněmovna z podnětu iniciativního návrhu posl. Hummelhanse a soudr. schválila osnovu zákona o zřízení Tyršova státního tělovýchovného ústavu. Ústav ten má soustřediti a zdokonatliti výchovu učitelů tělocviku a cvičitelů po stránce teoretické i praktické a tím posilovati rozvoj tělesné i mravní zdatnosti a branné způsobilosti všech státních občanů. Náklady se zřízením tohoto ústavu spojené budou poměrně nepatrné jednak proto, že k účelům ústavu bude použit státní stadion na Strahově a prostředky povolené z půjčky práce na jeho dobudování, jednak že bude možno je uhraditi ze schváleného rozpočtu ministerstva zdravotnictví a tělesné výchovy.

Rozpočtový výbor senátu doporučuje tudíž, aby osnova tato ve znění usneseném posl. sněmovnou byla slavným senátem schválena podle sen. tisku 1489. (Souhlas.)

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Navrhuji řečnickou lhůtu pro rozpravu 15 minut, není-li námitek. (Námitky nebyly.)

Námitek není, lhůta je tedy přijata.

Dávám slovo přihlášenému řečníku, panu sen. Pichlovi.

Sen. Pichl: Slavný senáte!

Tyršovým tělovýchovným ústavem má býti položen základ k rychlejšímu vývoji naší tělesné výchovy, která dosud, žel, neměla vysoké tělovýchovné školy, jaké zřízeny již v celé řadě zemí. Jmenuji jen Rusko, Německo, Itálii, Polsko, Rumunsko.

Většina evropských států věnovala po válce zvýšenou péči a pozornost tělesné výchově právě proto, aby tato napomáhala odčiňovati strašné důsledky války. Jen u nás byly otázky tělesné výchovy míjeny stále

jako méně významné. Všechna práce a zvláště její veliká finanční břemena, která jiné státy převzaly (Itálie - Německo - Rusko - Polsko - Maďarsko a i hospodářsky nejslabší Rakousko) spočívala a spočívají dosud na bedrech organisací, které se dobrovolně zabývají péčí o zdraví mládeže.

Měli bychom pociťovati výčitky, že jsme na př. sportu nedali nic. Kromě tíživé daně ze zábavy, ve zmatku popřevratovém nedosti dobře promyšlené a uzákoněné. Zde měl býti vzat zřetel na sportovní podniky obecně prospěšné a nutno rozlišiti je od sportovních podniků výdělečných - profesionálních. Bude nutno pomýšleti na nápravu, ježto je stav takový, že jinde vlády (státy, země), sport podporují, u nás stát a obce na sportu daně ze zábavy vydělávají. Tyršův tělovýchovný ústav má býti takovým počinem vlády, kterým je podán důkaz. že stát chce rozvoj tělesné výchovy podporovati. Aby ústav mohl svému vysoce důležitému poslání dostáti, je nutno vybaviti jej veškerými novodobými zařízeními a do čela postaviti muže, ovládající nejen po vědecké stránce teorii, nýbrž vynikající i praktickými zkušenostmi a znalostmi organisačními. Na toto poslední bych kladl zvláštní důraz proto, aby ústav nebyl školou vědy neživé, nýbrž aby zasahoval pronikavě do tělesné výchovy. Jsou zde konečně vysoké školy již s vynikající tradicí, jakou je na př. americká ve Springfieldu, vysoká škola v Moskvě, v Berlíně, Varšavě, Bukurešti, i stará francouzská v Joinville, kde bude možno poznati pokroky v tělesné výchově učiněné. Máme u nás bohudík řadu lidí, kteří na některých z těchto škol konali studia.

Ústav plným právem bude označen jménem Tyršovým, neboť Tyrš má zásluhu nejen jako budovatel tělovýchovy sokolské, která zpevnila národní charakter a vychovávala k silné vůlí, ale Tyrš, jsa odchovancem ušlechtilé kultury antické, budoval tuto soustavu na mravním základě a ve svých spisech a článcích hlásal vždy vysoké principy mravní, tak jak leží též v podstatě řeckého ideálu kalokagathie, t. j. dokonalého spojení ideálu krásy a dobra. (Souhlas.)

Přáli bychom si, pamětlivi jeho slov o věčném ruchu, aby ústav Tyršův naplněn byl jeho geniálním duchem, a aby působil zejména pro jednotnost naší tělesné výchovy, která, žel, u nás je dosud značně roztříštěná. Nemá to býti kritikou různých tělovýchovných směrů, víme všichni, za jakých těžkých podmínek se jak tělocvičné, tak sportovní hnutí u nás, zvláště v bývalé monarchii vyvíjela. Rád bych zde zvláště zdůraznil, že musíme býti vděčni:.a vše, co tisíce nadšenců obětavě a nezištně vykonalo a koná pro zdatnost a zdraví celých generací v jednotách sokolských a spolcích tělocvičných, klubech sportovních a v podobných tělovýchovných organisacích.

Vývoj tělesné výchovy nesmíme již pustiti ze zřetele - dnes zvláště jsou významnou součásti komplexu otázek všeobecně důležitých. Nechci Tyršův ústav spojovati přímo s výchovou vojenskou, ale doba je žel taková, že nesmíme zanedbávati nic, co by zmenšovalo zdatnost a brannost lidu. Věřím však, že musí přijíti čas, kdy podobné školy tělovýchovné budou sledovati nejušlechtilejší výchovu nejlepšího člověka, který nebude hnán touhou po cizím, aniž bude nucen brániti se proti napadení. Dnes ještě tak daleko nejsme a proto musíme podporovati vše, co posiluje vědomí bezpečnosti svobodné republiky. (Potlesk.)

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Rozprava je skončena.

Byl mně podán dostatečně podporovaný pozměňovací návrh pana sen. dr Budaye a druhů:.

Žádám, aby byl přečten.

Tajemník senátu dr Bartoušek (čte): Pozměňovací návrh sen dr Budayho a spol.:

Podpísaní navrhujú, aby sa Tyršov štátny telovýchovný ústav menoval >Štátnym telovýchovným ústavom<.

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Přejí si páni zpravodajové slovo k doslovu?

Zpravodaj sen. Šolc: Nikoli.

Zpravodaj sen. Merta: Ne.

Zpravodaj sen. Kroiher: Rovněž ne.

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Budeme tedy hlasovati.

Vzhledem k podanému pozměňovacímu návrhu budeme o této osnově hlasovati takto: Nejprve o pozměňovacím návrhu pana sen. dr Budaye a druhů; bude-li zamítnut, o celé osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli podle zprávy výborové.

Jsou nějaké námitky proti tomuto způsobu hlasování? (Nebyly.)

Námitek není, budeme tedy podle toho postupovati.

Kdo souhlasí s pozměňovacím návrhem pana sen. dr Budaye a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh tento se zamítá. Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí ve čtení prvém podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové ve čtení prvém, souhlasně s předchozím usnesením posli sněmovny tisk 1489,

Podle §u 54 jedn, řádu z. usnesení předsednictva senátu budeme ještě v této schůzi hlasovati o projednávané osnově také ve čtení druhém.

Táži se pánů zpravodajů - za výbor soc.-politický sen. Šolce, za výbor kulturní sen. Merty, za výbor rozpočtový sen. Kroihera - zda navrhují nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. Šolc: Nikoli.

Zpravodaj sen. Merta: Ne.

Zpravodaj sen. Kroiher: Není změn.

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Návrhů na tiskové změny není. Budeme tedy hlasovati.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí, schválenou právě ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové také ve čtení druhém, souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 1489.

Dalším odstavcem pořadu dnešní schůze je:

10. Zpráva výborů rozpočtového a zahraničního o usnesení posl. sněmovny (tisk 1462) k vládnímu návrhu zákona, kterým se nově určuje výše státních záruk za vývozní úvěry, které smějí býti poskytnuty podle II. hlavy zákona ze dne 16. července 1931, č. 121 Sb. z. a n., o podpoře zahraničního obchodu (tisk 1473) (podle §u 35 jedn. řádu).

Zpravodaji jsou: za výbor rozpočtový p. sen. dr Karas, za výbor zahraniční p. sen. dr Rozkošný.

Dávám slovo zpravodaji výboru rozpočtového, panu sen. dr Karasovi.

Zpravodaj sen. dr Karas: Slavný senáte! Zákonem z r. 1931, čís. 121, a pak dodatkovým zákonem z r. 1933, č. 45, byla povolena částka 600 mil. Kč na podporu exportu do zahraničí. Z částky této bylo až do letošního roku vyčerpáno asi 256 mil. Kč. takže zbývá přibližně 350 mil. Kč nepoužito.

Vzhledem k tomu, že se počítá s větším oživením exportu zejména uznáním Ruska, je třeba zvýšiti tuto částku. Vláda navrhuje zvýšiti jí o 1 miliardu.

Dosud se nepřišlo ani o haléř při těchto zárukách, postupovalo se velmi opatrně, a vzhledem k tomu, že dosud se strany státu se nežádala kromě slibu žádná skutečná finanční podpora, výbor rozpočtový navrhuje přijetí osnovy tak, jak se na ní usnesla posl. sněmovna. (Souhlas.)

Místopředseda dr Hruban: Dávám slovo zpravodaji za výbor zahraniční, panu sen. dr Rozkošnému.

Zpravodaj sen. dr Rozkošný: Slavný senáte! Také výbor zahraniční jednal o této předloze a uznal za důležité, aby se pro budoucnost usnadnil vývoz našeho zboží za hranice, který, jak již p. zpravodaj výboru rozpočtového podotkl, se v posledním roce utěšeně rozšířil, poněvadž jíž činil 1.000 mil. Kč. Je tedy potřebí, abychom podporovali náš vývoz dále, hlavně i proto, že se tím má čeliti nezaměstnanosti, a nejúčelněji bychom jí čelili, kdyby se podařilo, že by nezaměstnaní našli v průmyslu zaměstnání.

Také naše nynější stanovisko k Rusku, do kterého si slibujeme že budeme vyvážeti, je velmi důležité. A poněvadž, jak podotýká pan zpravodaj výboru rozpočtového, doposud jsme vlastně nezaplatili na ty zahraniční účely nic, není to nebezpečné, může se takový úvěr ministerstvu financí povoliti, a může to míti jenom dobré následky.

Vzhledem k tomu se usnesl také zahraniční výbor doporučiti slavnému senátu, aby schválil návrh vlády tak, jak byl předložen. (Souhlas.)

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen. budeme proto hlasovati ve čtení prvém, a to, nebude-li námitek, o celé osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formulí najednou.

Jsou námitky? (Nebyly.)

Nejsou.

Budeme tudíž tak hlasovati.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí ve čtení prvém podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové ve čtení prvém, souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 1462.

Podle §u 54 jedn. řádu z usnesení předsednictva senátu budeme ještě v této schůzí hlasovati o projednávané osnově také ve čtení druhém.

Táži se pánů zpravodajů - za výbor rozpočtový sen. dr Karasa, za výbor zahraniční sen. dr Rozkošného - zda navrhují nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. dr Karas: Nemám změn.

Zpravodaj sen. dr Rozkošný: Také nemám.

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí, schválenou právě ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové také ve čtení druhém, souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 1462.

Dalším předmětem dnešního pořadu je:

Jelikož nebylo možno tuto osnovu zákona vyříditi ve lhůtě určené ústavní listinou, navrhuji, aby byla požádána posl. sněmovna o prodloužení lhůty k projednání o 8 měsíců.

Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Můj návrh jest přijat.

Přerušuji další projednávání pořadu schůze.

Sděluji, že se předsednictvo senátu usneslo podle §u 40 jedn. řádu, aby se příští schůze konala ve čtvrtek dne 11. dubna 1935 o 10. hod. s

1. Zpráva rozpočtového výboru o státním závěrečném účtu za rok 1933 spolu s účty státního bytového fondu a dávky z majetku (tisk 1382) (tisk 1465).

2. Zpráva výborů ústavně - právního a branného o usnesení posl. sněmovny (tisk 1507) k vládnímu návrhu zákona o ochraně a obraně proti leteckým a jiným podobným útokům (podle §u 35 jedn. řádu).

3. Zpráva výboru ústavně-právního k u-snesení posl. sněmovny (tisk 1512) o vládním návrhu zákona, kterým se mění a doplňují řády volení do posl. sněmovny, senátu, zemských a okresních zastupitelstev a do obcí (podle §u 35 jedn. řádu).

4. Zpráva imunitního výboru o žádosti kraj. soudu trest. v Praze ze dne 16. listopadu 1934, č. j. Nt XXII a 74/34-1, aby bylo dáno svolení ke stíhání sen. Nedvěda pro přečin podle §u 17, č. 1, al. 1, 2 zák. na ochranu republiky (č. j. 12847/34 předs.) (tisk 1483).

5. Zpráva imunitního výboru o žádosti kraj. soudu trest. v Praze ze dne 10. prosince 1929, č. Tk XXII 8947/29, za svolení k trest. stíhání sen. Hakena pro zločin podle §u 15, č. 3, přečin podle §u 15, č. 2, §u 16, č. 1, §u 18, č. 2, přestupek §u 15, č. 4 zákona na ochranu republiky a přestupek §§ 9, 17, 23 zákona o tisku (č. 26/1929, 13043/ 1935) (tisk 1502).

6. Zpráva imunitního výboru o žádosti kraj. soudu ve Znojmě ze dne 12. ledna 1935, č. j. Nt VI 101/35/4, aby byl udělen souhlas k trest. stíhání sen. inž. Marušáka pro přečin proti bezpečnosti cti podle §§ 2 a 3 zák. č. 108/1933 o ochraně cti (č. j. 13141/35 předs.) (tisk 1477).

7. Zpráva imunitního výboru o žádosti kraj. soudu ve Znojmě ze dne 31. XII. 1934, č. j. Nt VI 109/34/4, aby byl udělen souhlas k trest. stíhání sen. inž. Marušáka pro přečin proti bezpečnosti cti podle §u 2 zákona č. 108/1933 o ochraně cti (č. j. 13074/35 předs.) (tisk 1484).

8. Zpráva imunitního výboru o žádosti kraj. soudu ve Znojmě ze dne 18. XII. 1934, č. j. Nt VI 149/34/3, aby byl udělen souhlas k trest. stíhání sen. inž. Marušáka pro přečin proti bezpečnosti cti podle §u 2 zákona č. 108/1933 o ochraně cti (č. j. 12964/34 předs.) (tisk 1485).

9. Zpráva imunitného výboru o žiadosti kraj. súdu v Bratislave za súhlas k trest. stíhaniu sen. Mezöho pre zločin vyzvania k trestným činom podlá §u 15, č. 3 (1, odstavec I.) zák. č. 50/1923 Sb. z. a n. (č. j. 12188/34 preds.) (tisk 1395).

10. Zpráva imunitního výboru o žádosti vrch. stát zastupitelství v Košících ze dne 15. listopadu 1934, č. j. 11820/34, za souhlas k trest. stíhání sen. Mezó pro zločin výzvy k trestním činům podle §u 15, č. 3 zák, č. 50/23 Sb. z. a n. (č. j. 12655/34 předs.) (tisk 1467).

11. Zpráva imunitného výboru o žiadosti kraj. súdu v Liberci zo dňa 26. februára 1935, č. j. Nt IX-15/35, za svolenie k trest. stíhaniu sen. Pilza pre prečin §u 17 zák. č. 50/1923 Sb. z. a n. (č. j. 13398/35 předs.) (tisk 1501).

12. Zpráva imunitního výboru o žádosti kraj. soudu trest. v Praze ze dne 12. února 1930, č. j. Nt XVI 5/30, za svolení k trest. stíhání sen. Stejskalové pro zločin podle §u 15, č. 3 zákona na ochranu republiky, přečin podle §u 14, č. 1 a §u 15, č. 2 téhož zákona a pro přestupek §u 23 zákona o tiskú (č. j. 628/30 předs. a k sen. tisku 150-III r. 1930) (tisk 1503).

13. Zpráva imunitního výboru o žádosti kraj. soudu v Košicích ze dne 18. prosince 1934, č. j. Nt VI 156/34-3, aby byl dán souhlas s trest. stíháním sen. Janíka pro přečiny rušení obecného míru podle §u 14, č. 3 a 5 zák. na ochranu republiky (č. j. 13091/35 předs.) (tisk 1504).

14. Zpráva imunitního výboru o žádosti kraj. soudu v Košicích ze dne 18. prosince 1934, č. j. Nt VI 155/34-3, aby byl dán souhlas s trest. stíháním sen. Janíka pro přečiny podle §§ 1 až 3 a §u 14, č. 5 zák. na ochranu republiky (č. j. 13092/35 předs.) (tisk 1505).

15. Zpráva imunitního výboru o. žádosti okr. soudu v Šahách ze dne 4. února 1935, č. j. T 18/35-2, aby byl dán souhlas s trest. stíháním sen. Ďurčanského pro přečin krádeže podle §u 333 tr. zák., §u 48 tr. nov. (č. j. 13219/35 předs.) (tisk 1506).

Konstatují, že žádný návrh k tomu podán nebyl.

Končím schůzi.