Udělal se nedávno takový pokus s jiným monopolem. Nechci býti prorokem nebo sýčkem, ale nezapírám si ty těžkosti, které přijdou po žních, poněvadž vím, že v obilním monopolu jsou těžkosti, které bude jeho správa musiti řešiti s napětím všech sil.
Co se týče ještě některých věcí, rád bych se zmínil o §§ 102 a 103. Tam se zavádí obligatórni platnost kolektivních smluv. Víme, že je tam. řečeno, bude-li uzavřena kolektivní smlouva... Ale jakmile bude uzavřena kolektivní smlouva, zavádí se obligatórní platnost a dostává se to do právního rozporu s §em 114, lit. b) řádu živnostenského, který připouští kolektivní smlouvu podpůrně. To znamená, že skupina, která chce ji uzavříti, může to učiniti, ale pak platí jen pro ni. Ale kdo chce uzavříti smlouvu individuálně, jak říká § 114, nebudiž mu v tom bráněno. Teď se to řeší tím, že jakmile uzavře kolektivní smlouvu třeba určitá skupina, zavazuje to zaměstnané i podnikatele, že musí platiti pro všechny, jak v kolektivní smlouvě je řečeno. To je věc, která by neměla býti upravována v tomto zákoně, nýbrž v zákoně, který by všeobecně platil o hospodářských poměrech s eventuální platností kolektivních smluv. Snad se na tom pracuje, nechci to zadržeti, ale mám obavy, jest-li je to zrovna při tomto zákoně tak šťastné, když? to k jeho materii vůbec nepřiléhá. Jak jsem tvrdil, i při zákonu o jízdě motorovými vozidly byly uplatňovány věci týkající se otázek, které náležejí do komplexu jiných zákonů. No, tentokrát se to podařilo, ačkoliv tyto věci, týkající se dělnických a zaměstnaneckých otázek, jsou řešeny v komplexu jiných zákonů. Jsem zvědav, jaké budou výsledky. Mám jenom obavy, aby to nevedlo k novému zhoršení personálních poměrů, poněvadž se mnoho a mnoho podnikatelů živnostenské autodopravy nejen bude brániti, ale může to míti za důsledek restrikci personálu.
A je tu ještě jedna věc zajímavá. Pro tyto podniky se doporučují závodní výbory. Pro statní podnik železniční platí jenom důvěrníci. Tam závodní výbory nejsou. Tedy zase dvojí právo, pro jednoho platí toto, pro druhého platí jiné právo. Tomu já nerozumím, jsem toho názoru, že Ve státě musí býti při stejných povinnostech všem stejné právo.
Mohu říci opravdu, že jsem měl radost, když jsem teď slyšel kol. Modráčka a viděl jeho naprostou otevřenost - a mně to imponuje - že jako příslušník vládní koalice poukázal přede mnou na ty věci, na které jsem chtěl rovněž poukázati se vším důrazem. To je pokusnictví, které mělo přinésti něco nového. (Výkriky sen. inž. Wintra.)
Byl jsem svědkem, kdy se to probíralo ve výborech, a hájil jsem názor, že je to jediná cesta, kterou můžeme jíti k nové motorické síle. Pokusnictví vyžaduje ohromnou námahu duševní a mnoho peněz, ale ani v textaci tohoto zákona, ani v textaci zákona o minerálních olejích nikdo k tomu nevzal zřetel, poněvadž je všude užito slova, že musí výhradně býti poháněno touto pohonnou látkou. Podle informací, které jsem získal, veliká řada pokusů a patentů, které jsou připraveny k vyhlášení, jsou v nedokonalé formě, poněvadž když se přivádí motor do chodu, musí býti použito benzinových střiků, a podobně při záběhu nebo při zájezdu do garáže musí se použíti benzinu, poněvadž některá z opatření těch by odporovala živnostenským a jiným předpisům, pokud se týče bezpečnosti a podobně. Na to se nepamatovalo. Bude-li u motorových vozidel ministerstvo důsledně uplatňovati zákon, mnohé z těch možností padnou a my tím uzavíráme cestu, abychom naše pokusnictví dostali na vyšší stupeň a abychom se osvobodili od dovozu pohonných látek, které mají pro obranu eminentní význam, neboť bychom za hospodářské blokády mohli snadno vyčerpati svoje reservy. Považuji toto ustanovení za velmi nebezpečné a mělo by námitkám býti vyhověno. Ale kol. Modráček se velmi mýlí, když tvrdí, že se to nedá napraviti zde v senátě. Když jste přesvědčeni, že je zde chyba, když se k tomu veřejně hlásíte, stačí, když proti tomuto ustanovení budete hlasovati, a my budeme hlasovati s vámi. Nemusíme čekati, až to posl. sněmovna vrátí. To může tento sbor se vší rychlostí vyříditi. Stačí, když dá vládní koalice návrh na škrtnutí tohoto paragrafu a když to odhlasujete. My jako oposice, která má neobyčejně státotvorný smysl, budeme vám v tom pomáhati.
Končím svůj krátký reliéf a jsem přesvědčen, že tento zákon automobilismu nepomůže. Přinese mu nové škody a varuji, aby se zaváděly takové metody, které by znamenaly nové otřesení právní základny, která všude musí býti zachována. Jednou se udělá zákon se zpětnou platností, a je to velmi neblahé, poněvadž zákon má platiti od doby, kdy vyjde, a nemá platiti zpětně. To je neudržitelná věc pro zdravý rozum i pro zdravou logiku. (Předsednictví převzal místopředseda dr Hruban.)
Po druhé děláte zákon, kde se nebere zřetel na podjatost jako neslučitelného činitele při rozhodování k odvolání. To je, myslím, velmi špatná cesta, kterou nastoupila vaše demokracie. A je to velmi špatný způsob, kterým by se měl připraviti a zlepšiti náš nový hospodářský rozvoj. (Potlesk.)
Místopředseda dr Hruban (zvoní): Debata je skončena.
Dávám slovo zpravodaji výboru techn.-dopravního, panu sen. inž. Wintrovi.
Zpravodaj sen. inž. Winter: Slavný senáte. Na vývody pana kol. Slámy odpovídal již kol. Šťastný, není tedy třeba, abych se jimi zabýval. Stejně tak odpověděl i na vývody pana kol. Eichhorna. Pan kol. inž. Havlín jako příslušník oposice má plné právo, aby zákon kritisoval. Já velmi rád konstatuji, že tohoto práva použil tím způsobem, že kritisoval věcně a že je možno o jeho námětech věcně také diskutovati. Ovšem jsme hodně daleko od sebe v názorech.
Pokud jde o názor na omezenou dobu, na kterou se uděluje koncese, prosím, není to první případ, kdy koncese se uděluje na dobu omezenou, není to jenom u nás, i v jiných i státech, jak řekl kol. Šťastný, uděluje se koncese na dobu kratší, ale také u nás je omezená doba koncese na př. v kinematografech. Kinematografická koncese se uděluje! také na omezenou dobu a musí se vždycky; žádati o její prodloužení. Je to prostě tím, že ' se právní názor v poslední době pravděpodobně asi změnil. Kinematograf a automobil jsou vynálezy poslední doby a na druhé straně ' lékárna, stavitelství, hostinec jsou vynálezy už prastaré. Když tedy v těch prastarých dobách se jednalo o právní úpravu těchto živností, byly názory jiné, udělovaly se ty živnosti na dobu neomezenou, a vážení pánové, velmi často bychom byli rádi, nejen my občané, nýbrž i úřady, všichni bychom byli rádi, kdyby bylo možno tu koncesi odejmouti. Správní soud rozhodl v případě jednoho stavitele, že ani ta okolnost, že staviteli spadl dům, není dostatečným důvodem pro odnětí koncese. Nevím, jaký další důvod.by mohl ještě býti než to, že mu spadl dům, ale není to dostatečný důvod pro odnětí koncese. Úřady by často velmi rády odňaly koncesi, ale nemohou. Tedy je zcela správné, že v poslední době vítězí právní názor, že pro podniky, které mají veľký význam pro veřejný zájem, jako je kinematograf, jako je automobil, neuděluje se koncese časově neomezená, nýbrž že se uděluje pouze koncese časově omezená. Zákon přece dává právo, aby koncese byla prodloužena, a když se majitel koncese nedopustil ničeho, co by zákonu odporovalo, bude mu jistě prodloužena.
Pan kol. inž. Havlín kritisoval hlavně poměry na dráze. Rád konstatuji, že správně uvedl, že dráha je pasivní proto, že nemá co voziti. Stejně tak také autodoprava je pasivní proto, že nemá co voziti. Kdyby nebylo této hospodářské krise, nebude dráha vaditi automobilům a automobily nebudou vaditi dráze, oba dopravní prostředky budou míti co voziti. Když průmysl nepracuje, když zemědělství nedodává dráze dostatečných zátěží, když se z komínů nekouří, pak dráha, která nevyrábí, která jenom slouží těm, kteří vyrábějí, když nikdo jejích služeb nežádá, nemůže býti aktivní a stejně tak nemůže býti aktivní ani autoprůmysl.
To, co uvádí pan kol. inž. Havlín ohledně dráhy, mohu zcela obráceně aplikovati na autodopravu. Autodopravě nevadí konkurence drah, nevadil by jí zákon č. 198, automobilkám by nevadila žádná zákonná opatření, jen kdyby automobily měly co voziti. Není to jen ASAP v Ml. Boleslavi, který omezuje výrobu, není to jen Praga, která omezuje výrobu automobilů, jsou to také lokomotivky, českomoravská, které patří Praga, která omezuje výrobu v lokomotivce, je to škodovka, které patří ASAP, která omezuje výrobu v lokomotivce. Prostě proto, že není co voziti, omezují výrobu jak automobilky, tak také lokomotivky a také vagonky. Po této stránce myslím, že bychom se dohodli v tom, kdybychom si řekli, že oba máme pravdu.
Pan kolega kritisoval také poměry v ministerstvu železnic a prohlásil, že v tomto ministerstvu se nepracuje, že se tam politisuje.
Nejsem sice advokátem ministerstva železnic, ale jako příslušník železničního odboru a stejně také jako odpovědný příslušník zákonodárného sboru mám za svoji povinnost vzíti v ochranu tak důležitý obor státní správy, jako je správa železniční, a odmítnouti námitku nebo domněnku, že v tomto tak důležitém odboru by se nikoli pracovalo, nýbrž politisovalo. Myslím, že výsledky našich železnic za poslední dva roky jsou jistě takové, že podávají dostatečný důkaz, že v tomto oboru státní správy se opravdu pilně pracuje, neboť přes to, že hospodářské poměry se změnily velmi nepatrně, finanční výsledky státní správy železniční změnily se velmi podstatně.
Pokud jde o názor p. kol. Havlína, že není tu parity mezi zdaněním jedné koňské síly páry a zdaněním, jedné koňské síly motoru, je to pravda, ale prosím, aby nebylo zapomínáno, že mezi parním strojem a motorem spalovacím, výbušným je veliký rozdíl. Parní stroje jsou dnes veliké agregáty o velkém množství koňských sil, kdežto na druhé straně motor v automobilu je přece jenom motor maličký, takže přirozeně zdanění, které připadá na jednotku síly v parním stroji, musí býti mnohem nižší, než zdanění, které připadá na jednotku síly výbušného motoru. (Sen. Johanis: Uhlí máme doma a benzin dovážíme!) Benzin je také značná daň, o tom není sporu, ale daň, kterou odvádí auto ve formě zdanění benzinu, nepřichází k dobru ani dráze ani fisku, je to pouze daň účelová a je určena k tomu, aby si automobily ve formě této daně, kterou odvádějí, udržely také svoji jízdní dráhu, železnice si musí svou dráhu udržovati vlastním nákladem, tedy auto má aspoň přispívati. Nikdo nežádá, aby si udržovalo úplně samo vlastním nákladem jízdní dráhu, má jen přispívati a to se také děje ve formě daně z benzinu.
Pokud jde o názor p. kol. Havlína, že §§ 102 a 103 by neměly býti pojaty do tohoto zákona, poněvadž není věcí zákona o dopravě motorovými vozidly, aby chránil kolektivní smlouvy nebo závodní výbory, nemohu s jeho názorem souhlasiti a poukazuji na to, že právě tyto dny uzavřeli textilní průmyslníci, zaměstnavatelé se zaměstnanci dohodu o závažných kolektivních smlouvách, a je to právě volební kraj. p. kol. Havlína, kde textilní průmysl je nejsilněji zastoupen a kde celé to průmyslové odvětví prohlašuje závaznost kolektivních smluv a domáhá se, aby všichni byli závazně přinuceni k dodržování kolektivních smluv. Je to tedy něco, co vyplývá z potřeby doby. Průmyslníci tam, kde to není dosud zákonem uskutečněno, sami na to přistupují dobrovolnými dohodami. V tomto případě jde o jeden případ, kde se upravují poměry ve velkém průmyslovém a hospodářském odvětví, je tedy zcela správné a na místě, když zákonodárný sbor používá této příležitosti k tomu, aby tento novodobý názor prosadil také ve formě zákona.
Doporučuji, aby slavný senát schválil návrh zákona ve formě, na které se usnesly výbory rozpočtový a technicko-dopravní, a také resoluce, které tyto výbory doporučují. (Souhlas.)
Místopředseda dr Hruban (zvoní): Přeje si druhý zpravodaj, pan sen. Pánek slovo k doslovu?
Zpravodaj sen. Pánek: Děkuji.
Místopředseda dr Hruban (zvoní): Prosím pány, aby zaujali svá místa. (Děje se.)
Přistoupíme ke hlasování ve čtení prvém.
O celé osnově zákona, jeho nadpisu, nadpisech jednotlivých částí a paragrafů a úvodní formulí míním dáti hlasovati najednou. (Námitky nebyly.)
Námitky nejsou.
Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem, nadpisy jednotlivých částí a paragrafů a úvodní formulí podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Osnova zákona s nadpisem, nadpisy jednotlivých částí a paragrafů a úvodní formulí byla schválena ve čtení prvém podle zprávy výborové.
Vzhledem k přiznané pilnosti podle §u 55 jedn. řádu přikročíme ke hlasování ve čtení druhém.
Ad 9. Druhé čtení osnovy zákona o dopravě motorovými vozidly (tisk 1495).
Táži se pánů zpravodajů - za výbor techn.-dopravní sen. inž. Wintera, za výbor rozpočtový sen. Pánka - zda navrhují nějaké textové změny?
Zpravodaj sen. inž. Winter: Nikoliv.
Zpravodaj sen. Pánek: Rovněž ne.
Místopředseda dr Hruban (zvoní): Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem, nadpisy jednotlivých částí a paragrafů a úvodní formuli, schválenou právě ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Osnova zákona s nadpisem, nadpisy jednotlivých částí a paragrafů a úvodní formulí byla schválena také ve čtení druhém podle zprávy výborové.
Nyní budeme hlasovati o resolucích.
Kdo souhlasí se třemi tištěnými resolucemi výborů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tištěné resoluce výborů jsou schváleny.
Dalším předmětem jednání dnešní schůze je:
10. Zpráva výborů techn.-dopravního a rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 1446) o spotřební daní z minerálních olejů (tisk 1494).
Poněvadž této věci přiznána byla pilnost podle §u 55 jedn. řádu, navrhuji, aby byla projednána v celkové lhůtě jedné hodiny se stanovením řečnické lhůty 10 minut.
Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh můj je přijat.
Budeme tudíž tak pokračovati.
Zpravodaji jsou: za výbor techn.-dopravní sen. inž. Winter, za výbor rozpočtový sen. Pánek.
Uděluji slovo zpravodaji za výbor techn.-dopravní, panu sen. inž. Wintrovi.
Zpravodaj sen. inž. Winter: Slavný senáte!
úpravou daně podle projednávaného návrhu zákona o dopravě motorovými vozidly a jich zdaněni (tisk 1447) ztrácí státní pokladna asi 33 mil. Kč a silniční fond asi 4 mil. Kč. Tento úbytek je třeba nějakým způsobem nahraditi, zvláště u silničního fondu, který ani s dosavadním svým příjmem nemůže vystačiti, poněvadž tento příjem stačí jenom na úrok z dosavadních zápůjček. Má-li však fond pokračovati v další úpravě silnic a jejich řádném udržování, je třeba opatřiti mu nové prameny příjmů.
Proto je zároveň také navrhována změna některých ustanovení zákona o spotřební dani z minerálních olejů, kterou má býti opatřena potřebná úhrada (tisk 1446).
Hranice hutnosti je posunována z dosavadních 790ş na 810ş, poněvadž se k pohonu motorů používá, benzinu stupňovitosti mírně vyšší, která dosud podléhá nižší daňové sazbě.
Je navrhováno, aby daň z benzinu byla zvýšena s dosavadních 75 Kč na 92 Kč na 100 kg. Toto zvýšení činí na jednom litru lihobenzinové směsi asi 10 hal. Spotřeba zdaněného. benzinu činí asi 1,700.000 q ročně, takže navrhované zvýšení vynese asi 29 mil. Kč. Daň z minerálních olejů hutnosti od 810 se zvyšuje podle vládního návrhu z dosavadních 15 Kč na 40 Kč na 100 kg. V r. 1933 činil výnos daně z minerálních olejů 150,215.549 Kč. Z toho dostal 70 %, t. j. 103,869.483 Kč silniční fond, a zbytek 30 %, t. j. 46,346.066 Kč, dostal stát.
Výnos podle vládního návrhu (tisk 1446) bude činiti asi 217,600.000 Kč. Navrhuje se, aby státu připadlo opět 33 % jako původně, t. j. 71,808.000 Kč, a silničnímu fondu 67 %, t. j. 145,792.000 Kč. Příjem státu by byl tedy asi o 24,5 mil. větší než dosud, takže by jeho ztráta 33 mil. z daně dopravní (taxi) a přepravní byla z části nahrazena. Silniční fond by 'měl větší příjem o 41 mil. Kč, takže by mu po uhrazení ztráty 4 mil. Kč z daně z jízdného zbylo ještě zvýšení příjmů o 37 mil. Kč, jichž potřebuje na nové práce.
Zvýšení daně z minerálních olejů hutnoty vyšší nežli 810 postihlo by také petrolej ke svícení, který by byl zdražen o 20 hal. na jednom litru, takže jeho cena by stoupla s 1,60 na 1,80 Kč. Tím by byl postižen také petrolej, kterého se užívá k pohonu petrolejových strojů v průmyslu a živnostech, i petrolej, kterého se užívá, v malých domácnostech k vaření i petrolej ke svícení. Důvodová zpráva sice uvádí, že zvýšení nebude citelné, poněvadž se projeví na jednom litru jen 20 hal., což při dnešní ceně 1,60 Kč na litru bude snesitelné, neboť i po zdražení bude to odpovídati koeficientu 4,5, tedy stále ještě nedosáhne indexového čísla.
Třeba by toto zdražení bylo nepatrné, byla by živnostníku zdražena pohonná látka jeho stroje a tím zvýšena jeho režie. Při poměrech, za jakých dnes živnostníci pracují, je však třeba vystříhati se každého, třebas i malého zdražení jejich režie, poněvadž jsou na hranici své výkonnosti, není-li tato hranice již překročena.
Nejtvrdším však je pomyšlení, že by měl býti zdražen petrolej ke svícení. Kde pak se
dnes ještě užívá petroleje ke svícení? Jen v nejchudších krajích a jen v nejchudších domácnostech. Třebas 20 hal. na litru není absolutně mnoho, je to mnoho relativně tam, kde se počítá s každým haléřem. A je těžko vmysliti se do duševního stavu člověka, který nemá z autoprovozu nic, než obtěžování zápachem, prachem a blátem, když by pro ulehčení autodopravy měl přispívati zdražením petroleje o 20 hal.
Techn.-dopravní výbor změnil proto § 1 ve čl. I o spotřební dani z minerálních olejů takto:
a) Minerální oleje, jichž hutnota při +15ş C (+12ş R) nedosahuje 810 (tisícin hutnoty čisté vody) 96 Kč.
b) Minerální oleje o hutnotě od 810 do 8300 30 Kč za každý 100 kg čisté (vlastní) váhy.
c) Minerální oleje o hutnotě 8300 nebo vyšší 40 Kč za každých 100 kg čisté (vlastní) váhy.
ČL. II změněn tak, že vláda se zmocňuje, aby podporovala tuzemskou výrobu pohonných látek tím, že vrátí částečně nebo zcela spotřební daň z olejů vyrobených ze živic nebo z uhlí domácího původu. Tímto ustanovením má býti umožněno opatření pohonné látky domácího původu.
ČL. VII doplněn v odst. 1 vložením nové věty "a pokud přesahují u téhož právního subjektu množství 100 kg čisté váhy", aby zbytečně nebyli obtěžováni obchodníci a držitelé malých množství těchto olejů.
Techn.-dopravní výbor doporučuje, aby senát schválil vládní návrh zákona, jímž se mění některá ustanovení o spotřební dani z minerálních olejů (tisk 1446) ve žínění, na kterém se usnesly výbory rozpočtový a technicko-dopravní, a při tom vyslovuji očekávání, že zvýšení daně na minerální oleje, jejichž hutnota nedosahuje 810 stupňů, z 92 na 96 Kč, tedy diference 4 Kč se neprojeví ve zvýšení ceny lihobenzinové směsi, které je třeba k pohonu automobilů. Doporučuji ke schválení. (Souhlas.)
Místopředseda dr Hruban (zvoní): Dávám slovo zpravodaji za výbor rozpočtový, panu sen. Pánkovi.
Zpravodaj sen. Pánek: Slavný senáte! Tato novela k zákonu ze dne 6. května 1931, č. 77 Sb. z. a n., o spotřební dani z minerálních olejů je vlastně doplňkem a tudíž nezbytnou součástí osnovy zákona o dani z motorových vozidel, která byla současně senátu k projednání předložena. Podle této posléze uvedené předlohy mají býti dosavadní příjmy státu plynoucí mu z této daně z motorových vozidel novou úpravou sníženy asi o 33 milionů Kč - změnami, které provede rozpočtový výbor, bude to o něco více - a příjmy silničního fondu o další 4 miliony. Dále připomíná vládní důvodová zpráva, že běžné příjmy silničního fondu sotva stačí k úhradě dosavadních výdajů, takže, kdyby nemělo dojíti k získání nových zdrojů příjmů, nebylo by možno vůbec podnikati nových silničních staveb, kdyby snad silniční fond neměl býti ještě jinak alimentován. Pro tyto nové stavby musí býti nalezeny nové prameny a to ve výši alespoň 40,000.000 Kč, takže připočteme-li ztráty státní pokladny a silničního fondu v důsledku nové úpravy daně z motorových vozidel, representující podle výpočtu finanční správy částku 37 milionů, musí býti nalezena úhrada celkem pro nových okrouhle 77 milionů Kč.
K částečnému získání této právě uvedené částky navrhuje tato osnova zvýšení daně z minerálních olejů, a to u benzinu, t. j. olejů hutnoty do 810ş z dosavadních 75 Kč na 96 Kč, tudíž o 21 Kč více, dále u petrolej e a olejů nad 810ş do 830ş 30 Kč a nad 830 z dosavadních 15 Kč na 40 Kč, t. j. o 25 Kč více vždy za 100 kg čisté váhy.
Finanční správa kalkuluje takto - zde je to ovšem pozměněno, poněvadž přesunem na benzin se změnily cifry, které uvádí důvodová zpráva: Celkový odbyt zdaněného benzinu pohybuje se kolem 1,700.000 q ročně, takže navrhované zvýšení vynese asi 35 mil. Kč. Odbyt petroleje pohybuje se ročně kolem 750.000 q, u nichž daňové zvýšení činí 11 mil. Kč. To už bylo vysvětleno panem zpravodajem inž. Wintrem, že na místo proponovaných 20 hal. z litru bude vybírána pouze o 10 hal. vyšší daň.
U ostatních druhů minerálních olejů - to se musí odpočítat od toho, jak to proponovala původně vláda - docílí se zvýšeného příjmu asi 24 mil. Kč. Lze tedy celkový výnos navrhovaného zvýšení odhadnouti na 70 mil. Kč - ono to bude o něco méně - takže úhradu zbývajících asi 7 mil. Kč bude nutno hledati v pramenech jiných. Snížení předpokládaného výnosu v důsledku navrhované podpory tuzemské výroby pohonných látek bude pravděpodobně vyváženo vzrůstem potřeby při zmirňování hospodářské krise.
Zvýšení daně z benzinu o 21 Kč na 1 q projeví se fakticky na 1l asi o 10 hal., což se jistě pohybuje ještě v mezích únosnosti, béře-li se zřetel na jedné straně k výhodám, jež automobilistům vyplývají ze zlepšené úpravy silnic, na druhé straně pak k tomu, že jeden litr lihobenzinové směsi bude pak prodáván za průměrnou cenu 2,70 Kč. Přesun na benzin z 92 Kč na 96 Kč podle výroku pana ministra financí nezapůsobí, totiž nemá zapůsobiti na cenu lihobenzinové směsi.
A nyní malé srovnání. Vždycky se říká, že jsme nejdražším státem, pokud jde o palivo, o pohonné laťky. V důvodové zprávě se uvádí - kdo cestuje po cizině, může to potvrditi - že ve Francii stojí litr pohonné laťky 3,27 Kč, v Německu 3,37 Kč, v Itálii dokonce 4,06 Kč a v Polsku 3,08 Kč, tudíž vesměs více než u nás, kde se bude cena pohonné látky pohybovati kolem 2,70 Kč.
Také u těžkých olejů pohybuje se navrhované daňové zvýšení v mezích poměrně nízkých, poněvadž ani pak nedosáhne jejich zatížení proti stavu předválečnému plného zvalorisování.
V osnově se posunuje hranice hutnosti benzinu z dosavadních 790ş na 810ş, což odpovídá zkušenostem nabytým za platnosti zákona č. 77/1931.
U petroleje projeví se daňové zvýšení částkou asi 10 hal. na jednom litru, v důsledku čehož se jeho prodejní cena v drobném zvýší s dosavadních 1,50 Kč až 1,60 Kč na 1,60 Kč až 1,70 Kč. Aby pokud možno nejvíce byla podporována výroba tuzemských pohonných látek - to už bylo řečeno - zmocňuje se vláda, aby mohla vraceti zcela nebo z části spotřební daň. V původní předloze byla navržena pouze polovina, to je také úspěch, že se po této stránce předloha zlepšila.
Dále se do osnovy vsunuje nový čl. VI, jenž je samozřejmým důsledkem daňových ustanovení obsažených ve 41. I, § 1.
Ministr financí - jak jsem již konstatoval - prohlašuje, že změny v daňových sazbách nebudou míti vlivu na ceny lihobenzinové směsi a že ji nehodlá v důsledku toho zdražiti.
Také rozpočtový výbor pojednal o této předloze, a poněvadž je to nezbytná součást zákona o dopravě motorovými vozidly, doporučuje slavnému senátu, aby schválil předlohu tak, jak jest otištěna v tisku sen. 1494. (Souhlas.)
Místopředseda dr Hruban (zvoní): Ke slovu jsou přihlášeni paní sen. Plamínková a pan sen. Johanis.
Připomínám, že byla usnesena řečnická lhůta 10 minut.
Dávám slovo paní sen. Plamínkové.
Sen. Plamímková: Slavný senáte! Slyšeli jsme právě, že se podařilo ve výborech, aby se zlevnil petrolej. Jistě všichni, kdo známe, jaká je bída právě v těch krajích, kde není zaveden elektrický proud, a jak se lid zase vrací ke svícení petrolejem, jsme rádi, že se podařilo snížiti zdražení na polovic. Ale mě ještě překvapila ve vládním návrhu jedna věc. Já jsem si vědoma, že již v předešlém zákoně, z r. 1931, byla poznámka, že spotřební daní byl také postižen benzin umělý, tedy benzin domácí výroby, ale tehdy tato věc neměla takový význam, poněvadž r. 1931. výroba benzinu umělého, zejména z uhlí, byla vlastně v plenkách. Vládní návrh v II. článku zmocňoval vládu, aby nejvýše polovina spotřební daně z olejů vyrobených z uhlí mohla býti snížena.
Jsem velmi ráda, že ve výborech i zde byla provedena změna a že tedy vláda je zmocněna, aby vůbec daň spotřební z benzinu, který by byl vyráběn z uhlí, z domácích produktů, odpustila. Je to otázka zájmu státního. Zdá se mi, že i tak, jak je to v zákoně, není to dosti bezpečné, poněvadž jistě pokusy, které se dějí s výrobou umělého benzinu, jsou velmi drahé a těžko se bude někdo odhodlávati podobné pokusy dělati, není-li jist, že dostane slevu. Bylo by potřebí, abychom se podívali na tuto věc. I v rozpočtovém výboru předešlého roku na podzim o této otázce jsem již mluvila a velmi jsem žádala p. ministra nár. obrany, jemuž na tom musí záležeti, ale právě tak jsem žádala p. ministra veř. prací, který zná tu notorickou krisi v uhelné těžbě, abychom podpořili výrobu benzinu z uhlí. Před stavte si jen, co by to znamenalo, kdybychom mohli více uhlí těžiti, že bychom jistě tíživou situaci hospodářskou našich horníků mohli velmi zlepšiti. Za druhé že by to znamenalo, proto jsem se obrátila na p. ministr nár. obrany, odpoutání od ciziny, kdybychom měli skutečný benzin doma. Nejen tedy, že jej tu máme náhražkami lihovými. Uvážíme-li, kolik lihu by se spotřebovalo jenom za mobilisace, jak by byla zvýšena spotřeba čistého lihu, nemyslím tu benzinové míchání, a