dále jak veliká spotřeba benzinu by byla ve válce, tedy vidíme, jak.je to nesmírně důležité, kdybychom se postarali o skutečný benzin, nikoli jenom náhražkový. Když se sleduje, proč se tak zaujatě vystupuje proti pokusům, vyráběti umělý benzin, přijde se na jeden důvod, který je nesmírně smutný, že tu je nejen odpor těch, kteří mají zájem, aby se hodně toho špiritusu do benzinu dalo, ale že jsou tu veliké výtěžky z monopolního uskladnění benzinu, železné zásoby, a že otázka těchto výtěžků hraje velikou roli při tom, abychom se nějak pokusili o to, abychom si benzin vyráběli doma a abychom následkem toho nebyli nuceni, aby železné zásoby se mu sily udržeti. Jisté je potřebí, abychom za touto věcí šli velmi resolutně.
Sen. Modráček řekl velmi správně, že stát především, jeho obrana především. Jestliže budeme všichni zajedno, že musíme dáti státu a armádě všechno, čeho potřebuje, abychom byli bezpečni, tedy také takové vedlejší výtěžky musejí jíti stranou a musíme se pokusiti, abychom v této věci byli soběstační.
Dělá se agitace proti těmto věcem: Ve svém listě 16. t. m. jsem četla - a myslím, že to bylo ve všech listech vůbec - že ústav pro vědecký výzkum uhlí vypočetl, že by výroba umělého benzinu z našeho uhlí byla velmi drahá, tedy by se nevyplácela, ačkoli pokusy se zdařily a ukázalo se, že máme dosti vhodného uhlí k výrobě benzinu.
Já se divím, že toto má býti již důkazem, že bychom měli zastaviti tyto pokusy nebo je podporovati. Každá výroba, která se začíná, je ovšem drahá a právě rozvojem se zlevňuje a zdokonaluje. Ale zároveň si musíme uvědomiti, jestliže nebudeme dělati pokusy, že se nemůžeme dostati k zdokonalení a zlepšení celé věci.
Já bych tu ráda upozornila ještě na jednu věc. Je potřeba, aby naše hnědé uhlí, kterým musíme topiti na drahách, se nějak odbylo, poněvadž některé doly jsou špatné jakosti a - toto uhlí nehodí se ke všemu, ani ne k otopu v domácnostech. Jak se dělají pokusy, aby se - i hnědé uhlí nějakým způsobem odvodnilo a následkem toho bylo vydatnější? My přímo vyhazujeme uhlí, neboť jiskry, které lítají z vlaku, to je právě to vyhazování uhlí do ovzduší. A když vidíme anglické dráhy, jak čisto tam je a jak nad velikým střediskem průmyslovým, jako je Birmingham, jest jen jakýsi šedožlutý zákal a nikoliv kouř jako u nás, právě protože se topí důkladným uhlím, seznáme, že je to i zdravotní interes nás všech, abychom s hnědým uhlím udělali něco jiného a abychom mohli vytápěti na drahách uhlím černým, tak zv. tvrdým. Mé snahy v rozpočtovém výboru vyšly docela naprázdno. Neslyšela jsem, že by páni ministři byli umožnili pokusy, ačkoliv byly učiněny ministerstvu veřejných prací nabídky v tomto směru, a jak víme z výboru, p. ministr nár. obrany právě také nebyl nadšen tím, aby se snížila daň na umělý benzin. Jsou různé způsoby, jak vyráběti benzin, jsou způsoby, které jsou skutečně méně vydatné a proto dražší, ale nízkotepelná destilace v Německu dostoupila takového vrcholu dokonalosti, že jest velmi nesprávné, jestliže se u nás tyto pokusy nedělají, abychom se dostali kousek dál. Zdá se, že rozhodujícím není, co to stojí, nýbrž máme-li interes nebo nemáme-li interes na výrobě umělého benzinu. Nemíti toho interesu je podle mého názoru neviděti jak interes státu, tak neviděti také bídu horníků. Dále se říká, že prý je to drahé, jak jsem četla, ale patrně proto zase pokračujeme v pokusech zatížiti drahý produkt, který nota bene teprve v budoucnosti bude vyráběn, další daní. Nedovedu si představiti vůbec tuto státní politiku a ráda bych ukázala, jak na takovouto věc jdou v Německu. Je to marné, pokud se týče obrany, musíme se dívati do Německa. Tam otázka výroby benzinu z uhlí jest nejdále a podívejte se, jak tam, pokud se týče daňové stránky, postupují. Uhlí jest bez daně, obratová daň jest podstatně nižší, 2 %, a na benzin od 1. dubna 1935 jest 1 RM. U nás uhlí na dole je zdaněno 10 % ceny, paušalovaná daň obratová je 4 1/2 %, t. j. celkem 141/2 %, a teď si představte, že k tomu přichází tato nová daň. Já znovu kvituji s díkem, že oběma výborům se podařilo, že v čl. 2 se dává vládě zmocnění, aby tuto daň vůbec odpustila, a opakuji znovu, že bude to míti smysl jen tehdy, jestliže ti bude dobrá vůle daňově ulehčiti této výrobě, neboť to je pořád volné uvážení vlády, a počínati takové věci a nemíti jistoty, že zde nebude nového zatížení daňového, je vždy riskantní.
Já jsem se dnes přihlásila ke slovu, abych upozornila znovu na tyto věci, které jsou pro nás všechny tak důležité, a dále abych velmi naléhavě žádala, aby tohoto zmocnění vlády na zlevnění nebo bych řekla na snížení po případě odpuštění daní z umělého benzinu z uhlí vyrobeného bylo používáno měrou dokonalou a tím abychom se dostali aspoň trochu dále v této pro nás tak důležité otázce. (Potlesk.)
Místopředseda dr Hruban (zvoní): Dávám slovo panu sen. Johanisovi.
Sen. Johanis: Dámy a pánové! V předcházejícím bodě řečníci probrali motorisaci a novou osnovu první dosti podrobně; já chci s jiného hlediska ukázati zejména na osnovu druhou, která zavádí a mění některá ustanovení, pokud jde o zdanění benzinu a pohonných látek. Je to zejména silniční fond, jehož si musíme všimnouti a na němž zejména my, zástupci malých lidí máme zájem, aby silniční fond, jemuž se dávají nové příjmy osnovou, kterou projednáváme, plnil důležité úkoly, zejména ve směru sociálně-politickém.
Především sluší zdůrazniti, že silniční fond nebyl zřízen k tomu, aby hradil veškeré potřeby našeho silničního hospodářství, nýbrž jeho úkolem podle zákona je zlepšiti naše státní silnice tak, aby hověly moderní dopravě motorické, jakož i poskytovati příspěvky k podobnému zlepšení oněch nestátních silnic, které mají mimořádný význam pro dopravu, zejména dálkovou. Nevztahuje se tudíž působnost silničního fondu zásadně ani na novostavby silnic, ani na jejich udržování. Od svého aktivování, t. j. od 1. října 1927 do konce r. 1934 přijal fond na tak zv. běžných příjmech, skládajících se z přikázaných mu daní, poplatků a cel, celkem zarovnaně 1.520 milionů Kč a vedle toho si vypůjčil 1.393 mil. Kč, z čehož na zápůjčky u ústřední soc. pojišťovny připadá 870 mil. korun.
Kvóta pro. r. 1935 činí 100 mil. Kč, tedy dosud půjčila ústřední soc. pojišťovna na vybavení státních silnic 970 mil. Kč. Okresům na okresní silnice a jejich rekonstrukci půjčila ústřední soc. pojišťovna 25,268.000 Kč. Zdůrazňuji tento fakt, že příspěvky pojištěnců a také zaměstnavatelů pomohly tady zrestaurovat státní silnice, žel tomu, že nedohonila ani ústřední soc. pojišťovna ani silniční fond ani okresy potřebu ve věci rekonstrukce silnic okresních.
Zápůjčky slouží výhradně ke zlepšení státních silnic, kdežto z běžných příjmů se přikazuje po ukojení dluhové služby ze zápůjček ročně 90 mil. Kč na subvence k zlepšení dálkových nestátních silnic a zbytku pak, pokud tu je, se použije jako příspěvku do státní pokladny ke stavbě a udržování státních silnic a mostů, po případě též na zlepšení státních silnic.
Tímto způsobem bylo do konce r. 1934 z prostředků silničního fondu provedeno zlepšení 4.930 km státních silnic, t. j. asi 57 y jejich celkové délky, úhrnným nákladem dosud asi 1.700 mil. Kč. Na r. 1935 je proponováno vydati na pokračování ve zlepšení státních silnic další celkovou částku 110 mil. Kč.
Z provedených úprav připadá především na lehké vozovky 2.566 km, t. j. 52 %, na střední vozovky 959 km, t. j. 19.4 %, a na těžké vozovky 1.406 km, t. j. 28.6 %.
Z těchto novodobé upravených vozovek připadá na zemi českou 2.912 km, t. j. 59 %, na Moravskoslezskou 1.146 km, t. j. 23.2 %, na zemí Slovenskou 637, km, t. j. 13 %, na Podkarpatskou Rus 236 km, to je 4.8 %.
Vedle toho je v ministerstvu věř. prací tou dobou úplně připraveno dalších projektů na zlepšovací úpravy stát. silnic v úhrnné sumě za 186 mil. Kč, jež by bylo možno rovněž realisovati, kdyby se dostalo fondu mimořádných peněžních prostředků.
Proto ústřední soc. pojišťovna, když byl vydán zákon o povinných půjčkách silničnímu fondu, neřídila se jenom předpisem zákona, aby půjčovala po 100 mil. Kč, jak to dosud půjčovala - poněvadž se má celkem z peněz z ústřední soc. pojišťovny půjčiti jedna miliarda - nýbrž v druhé splátce na místo 100 mil. Kč poskytla 140 mil. Kč, ve třetí opět 140 mil. Kč na místo 100 mil. Kč, ve čtvrté 140 mil. Kč, v šesté 125 mil. Kč, v osmé 125 mil. Kč a v třinácté splátce pak 100 mil. Kč. Dohromady, jak jsem řekl, je to 870 mil. Kč; se 100 mil. Kč letos je to celkem 970 mil. Kč.
Na úplné dokončení zlepšovacích úprav stát. silnic bude potřebí ještě nejméně asi 2.5 miliardy Kč, má-li býti jejich stav úplně uveden na výši, jak to požaduje moderní automobilní doprava.
Poněvadž, jak již řečeno, děje se zlepšování stát. silnic na vrub výpůjček, musí správa fondu pečovati nejen o opatření takových výpůjček, nýbrž zajistiti i jejich dluhovou službu, t. j. zúročení a úmor. Za dosavadního zákonného stavu, upravujícího příjmové zdroje
silničního fondu, je však situace taková, že počínajíc asi r. 1936, najisto však r. 1937, by nebyl fond již s to uzavírati další výpůjčky, ježto jeho běžné příjmy po odečtení částky 90 mil. Kč, určené zákonem pro příspěvky k zlepšení nestát. silnic, by právě stačily k zúrokování a umořování až dotud uzavřených výpůjček, čímž by ovšem úprava našich stát. silnic zůstala nedokončeným torsem. Proto další činnost silničního fondu v oboru stát. silnic pak úzce souvisí s novelisací daňového oddílu zákona o dopravě motorickými vozidly a zákona o spotřební dani z minerálních olejů, jakož i s rozvojem našeho motorismu vůbec. Uzákoněním právě projednávaných osnov stoupla by celková hladina příjmů silničního fondu asi o 34 mil. Kč ročně, což by ministerstvu věř. prací umožnilo uzavříti další výpůjčky v částce 350 až 400 mil. Kč, za kterýžto peníz by se mohlo upraviti dalších 800 až 1000 km našich stát. silnic.
Posuzujeme-li sociálně-politicky a hospodářsky osnovu, umožní-li ona výnosem ze zdanění pohonných látek nové půjčky, znamená to také současně řešení problému nezaměstnanosti. Protože na silnicích a jejich rekonstrukcích jsou zaměstnány zejména obory stavební, nepřihlížeje k výrobě materiálu, musíme zdůrazniti, že osnova zdánlivě sice jenom fiskální, dnes ponese užitek sociální a hospodářský a nutno ji po této stránce jenom vítati.
Pokud jde o silnice nestátní, nenastává u nich při jejich upravování podle zákona o silničním fondu uzákoněním projednávaných osnov žádná finanční změna, ježto tu zůstává stále v platnosti ustanovení zákona čís. 76 z r. 1931, podle něhož z běžných příjmů fondu se na příspěvky pro zlepšení nestátních silnic ročně věnuje 90 mil. Kč, od r. 1931 pak 100 mil. Kč. Tím nestátní silnice jsou ovšem problémem velikým a kdo vidí ubohost našich nestátních silnic, zejména ve středních Čechách, musí je dáti jako typický vzor, jak vypadají nestátní silnice. (Hlasy: To je všude!) Ale pánové, kdo je viděl tam v těch okresích anebo v rámci Velké Prahy, musí říci, že v této věci je potřebí učiniti nápravu.
Pro úplnost podotýkám, že v této kategorii silnic, měřících okrouhle 60.000 km, bylo do konce r. 1934 povoleno a přislíbeno na úpravy různých úseků o celkové délce 4.264 km po rozpočteném základu 1.006 milionů Kč, příspěvků ze silničního fondu v celkové částce 693 mil. Kč. R. 1935 bylo přislíbeno dalších příspěvků celkem v částce 60 mil. Kč.
Z úprav subvencovaných takto do 1. října 1934, ke kterému dni byla provedena poslední evidence, připadá na t. zv. úpravy lehké (válcování a povrchové nátěry) 2.270 km, na t. zv. vozovky střední (vnitřní zpevnění štěrkových vrstev a na t. zv. koberce) 534 km, na t. zv. vozovky těžké (dlažby a betony) 790 km, rekonstrukce a přeložky 381 km. úhrnem tedy 3.975 km.
Místopředseda dr Hruban (zvoní): Upozorňuji p. řečníka, že lhůta řečnická už je vyčerpána.
Sen. Johanis (pokračuje): Z toho připadá: na zemi českou 2823 km, na zemi Moravskoslezskou 616 km, na zemi Slovenskou 473 km a na zemi Podkarpatoruskou 63 km.
Uvádím podrobně úkoly a dotování silničního fondu a chci přijíti k některým věcem zdravotním. Nezabýval bych se tu zdravotními věcmi, kdybych je nespojoval s motorismem. Kdo prochází kliniky a všímá si dat v našich chirurgických odděleních nemocnic, vidí, že motor, auto a šofér jsou nebezpečnými činiteli na silnici, zejména na ulicích velkých měst, a musím tu jaksi zdůrazniti potřebu, abychom si byli vědomi, že zejména silniční policie, která se slibuje chodcům a normálním jezdcům tak dlouho, by měla býti aktivována. Máme tolik nezaměstnaných, zejména cestářů, úprava jejich platů je naléhavá. Uvědomte si, že okresní cestář má 400, 450 Kč, že ho není na silnici vidět, poněvadž musí shánět živobytí jinde. (Hlasy: On taní nemá co dělat, poněvadž tam nemá štěrk!) Ovšem, někde ten štěrk dlouho leží, ale poněvadž cestář musí shánět živobytí jinak, málokdy se na silnici dostane. Ale musíme si býti vědomi, že tak jako všude je třeba kontroly, je jí třeba také u motorismu. Tu je především nutno konstatovati na př. oslnění světlem. Přesvědčte se, co dělají pražské a státní autobusy. Jede-li někdo od Benešova nebo Dobříše a potká státní autobus nebo autobus města Prahy, vidí, že na ně je třeba nejdříve silniční policie, poněvadž tito pánové si nedovedou uvědomiti, že mají světla zmírnit, aby nedocházelo k úrazům. Co se tím stalo už malérů, není třeba dokládat, ale konstatuji jen, že stále se to slibuje, ale neprovádí.
Zajímavá jsou data o vzrůstu počtu automobilů v Praze, a dále chci konstatovati něco o pokutování šoférů. Nechci se šířiti o otázce pojištění, poněvadž pan referent dosti dobře
to řekl, chci jen konstatovat a odůvodnit nutnost pojištění šoférů s jiného hlediska. Podle našeho pojišťovacího zákona o vyšších službách je pojištěna každá dívka, která má 300 Kč u advokáta nebo v průmyslové kanceláři, ale šofér, který má 800, 1000 nebo i 1500 Kč měsíčně, pojištění nepodléhá. Nechci podceňovat význam pojištění dívky v kanceláři, ale když u ní je vyšší služba, musím přece jen hájit názor, že z důvodu, který řekl zpravodaj dopravního výboru o tom nebezpečí - i jiní páni řekli, že ten šofér má míti také vyšší službu, jako ten strojník na dole má vyšší službu a také se mu upírá právo na pensijní pojištění - je tomu také tak u šoférů.
Připomínám, jak to vypadá v Praze s počtem, automobilů. E. 1921 měli jsme v Praze 2569 automobilů, r. 1925 6040, r. 1929 už 17.791 a r. 1935 je ve Velké Praze již 27.142 aut. Vzrůst motorismu je tu patrný a teď dojdu k otázce, jak Praha a Brno budou vypadat za 5, 10 let při tomto vzrůstu. To není dnes naším úkolem, abychom to řešili, ale k pokutování šoférů chci říci, že ministerstvo vnitra nemůže trpět, aby šofér, když udělá přestupek, byl pokutován ze svého příjmu 10 Kč.
Příklad: šofér jel z Příkopu do poloviny Panské ulice. Za to dostane 10 Kč pokuty. Venkovskému šoféru, který přehlédne světlo na Můstku, se nemůžeme diviti, poněvadž když přijede do Prahy, je jako divoch, ale i ten dostane pokutu 10 Kč. Jsem pro pořádek a pro to, aby se nějakým způsobem potrestali, ale zdá se mi neudržitelné dávati jim 10 Kč pokuty pro takový malý přestupek - který ovšem může v dopravě hráti velkou úlohu - jde-li o venkovského šoféra nebo o šoféra, který se zmýlil. (Místopředseda dr Hruban zvoní.)
A nyní k otázce zdražení petroleje poznámku, kterou bych adresoval na ministerstvo financí. Již tu řekli pánové, proč jsme zastávali názor, aby petrolej nebyl zdražen, a proč jsme žádali, aby v tom byl jiný sociální duch. Dnes jsou jiné poměry než bývaly. Zdražení petroleje o 20 hal. na jednom kilogramu - to není litr, na venkově se kupuje na litry - to znamená v dělnické domácnosti nebo u nezaměstnaného okolo Semil velikou částku, je-li jeho příjem jen 20korunová potravinová poukázka, nebo, jak jsem v pondělí viděl v severních Čechách, kde domácké dělnice vydělávají 30 až 40 Kč týdně. Zatížiti ji třeba i 20 haléři považuji psychologicky za čin velmi protisociální.
Uvážíme-li, co všechno dnes máme na t. zv. spotřebních daních, měla by zde v Letenské ulici nastati trochu jiná mentalita, aby se opravdu i s tak malými částkami počítalo. Konečně snad najdeme příjem v jiném směru.
Nakonec prosím, aby příslušné orgány pro velká města uvažovaly o ochraně chodců, poněvadž dosud děláme všechno jen, pro vývoj motorismu a pro všechny jiné činitele. S kol. Olejníkem jsme si proto řekli, že bude dobře, aby také chodci byli napříště nějakými předpisy chráněni. Podívejte se, kolik je na klinikách starých lidí a v dětské nemocnici dětí, kteří byli ve velkém městě zraněni. Faktem je, že ochrana chodců a zejména dětí je pro příště nutná, a přání toto také s tohoto stanoviska přednáším. (Potlesk.)
Místopředseda dr Hruban (zvoní): Páni zpravodajové si doslovu nepřejí, budeme tedy hlasovati.
O celé osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli míním dáti hlasovati najednou. (Námitky nebyly.)
Námitky nejsou.
Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena ve čtení prvém podle zprávy výborové.
Vzhledem k přiznané pilnosti podle §u 55 jedn. řádu přikročíme ke hlasování ve čtení druhém.
Ad 10. Druhé čtení osnovy zákona o spotřební dani z minerálních olejů (tisk 1494).
Táži se pánů zpravodajů - za výbor techn.-dopravní sen. inž. Wintera, za výbor rozpočtový sen. Pánka - zda navrhují nějaké textové změny?
Zpravodaj sen. inž. Winter: Nikoli.
Zpravodaj sen. Pánek: Rovněž ne.
Místopředseda dr Hruban (zvoní): Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí, schválenou právě ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena také ve čtení druhém podle zprávy výborové. Budeme hlasovati o resoluci.
Kdo souhlasí s resoluci, otištěnou ve zprávě výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Resoluce je tím schválena.
Tím je pořad schůze vyřízen.
Sdělení předsednictva.
Dovolené
na dnešní schůzi Obdrželi sen. Dundr a dr Hilgenreiner.
Rozdaný tisk
mezi schůzí: Usnesení posl. sněmovny tisk 1507.
Přikázáno výborům, se lhůtou.
Výborům ústavně -právnímu a brannému přikázáno bylo usnesení posl. sněmovny tisk 1507 a k návrhu místopředsedy dr Hrubana uloženo bylo jmenovaným výborům, aby podaly o něm zprávu do nejbližší příští schůze.
Místopředseda dr Hruban sdělil, že předsednictvo senátu usneslo se podle §u 40 jedn. řádu, aby příští schůze se konala v úterý dne 9. dubna 1935 o 16. hod. s
pořadem:
1. Druhé čtení osnovy zákona o finančních opatřeních v oboru územní samosprávy (tisk 1497).
2. Zpráva výborů živn.-obchodního a ústavně-právního k vládnímu návrhu (tisk 1378) zákona o splátkových obchodech (tisk 1496).
3. Zpráva výborů techn.-dopravního a ústavně-právního k vládnímu návrhu zákona (tisk 1482) o provádění mezinárodních plavebních úmluv, týkajících se Dunaje a Labe (tisk 1493).
4. Zpráva výborů ústavně-právního, zahraničního a rozpočtového o vládním návrhu (tisk 1399), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení úmluva mezi republikou Československou a královstvím Rumunským o úpravě dluhů a pohledávek ve starých korunách rakousko-uherských mezi věřiteli nebo dlužníky československými a dlužníky nebo věřiteli rumunskými, podepsaná v Bukurešti dne 5. prosince 1930, a závěrečný zápis k této úmluvě (tisk 1455).
5. Zpráva výborů zahraničního, ústavně-právního a rozpočtového o usnesení posl. sněmovny (tisk 1429) k vládnímu návrhu zákona, kterým se provádí úmluva mezi republikou československou a královstvím Rumunským ze dne 5. prosince 1930 o úpravě dluhů a pohledávek ve starých korunách rakousko-uherských mezi věřiteli nebo dlužníky československými a dlužníky nebo věřiteli rumunskými (tisk 1466).
6. Zpráva rozpočtového výboru o státním závěrečném účtu za rok 1933 spolu s účty státního bytového fondu a dávky z majetku.(tisk 1382) (tisk 1465).
7. Zpráva výborů ústavně-právního a živn.-obchodního o usnesení posl. sněmovny (tisk 1486) k vládnímu návrhu zákona o hospodářském vyzvědačství (tisk 1492).
8. Zpráva rozpočtového výboru o usnesení posl. sněmovny (tisk 1498) k vládnímu návrhu zákona o dodavatelských pokladničních poukázkách [podle §u 35 jedn. řádu].
9. Zpráva výborů soc.-politického, kulturního a rozpočtového k usnesení posl. sněmovny (tisk 1489) o návrhu pásl. Hummelhanse a soudr. na zřízení Tyršova státního tělovýchovného ústavu [podle §u 35 jedn. řádu].
10. Zpráva výborů rozpočtového a zahraničního o usnesení posl. sněmovny (tisk 1462) k vládnímu návrhu zákona, kterým se nově určuje výše státních 'záruk za vývozní úvěry, které smějí býti poskytnuty podle II. hlavy zákona ze dne 16. července 1931, č. 121 Sb. z. a n., o podpoře zahraničního obchodu [podle §u 35 jedn. řádu].
11. Návrh, aby byla prodloužena lhůta daná §em 43 úst. listiny ku projednání usnesení posl. sněmovny k vládnímu návrhu zákona o četnickém kázeňském a kárném právu, odnětí četnické hodnosti, přeložení do výslužby v řízení správním a o umísťování superarbitrovaných četnických gážistů mimo služební třídy (tisk 3).
Schůze skončena v 19 hod. 17 min.