A po stránce politické, učiní-li obecní zastupitelstvo usnesení, které je vládě nepohodlné, usnesení to se zastaví, zastupitelstvo se rozpustí, jmenuje se vládní komise nebo vládní komisař, nepohodlní starostové se nepotvrzují, musí býti nové volby, což odpovídá ústavním svobodám a zásadě všeobecného práva hlasovacího. A ne jinak je tomu v okresích a zemích, kde už dávno a dávno je právě tak samospráva pochována zákonem o okresních a zemských zastupitelstvech, o jmenovaných třetinách, okresní hejtmani místo bývalých okresních starostů. Tedy o jaké samosprávě zde vlastně mluvíme a jednáme? Ta už dávno neexistuje. Samospráva bývala v těch dobách, když jí československá buržoasie potřebovala. Potřebovala jí proti Vídni jako oporu proti centrální vládě. Tam měla silné posice a rozhodovala tam sama a v hospodářství také, poněvadž nebylo všeobecného práva hlasovacího, byli tam páni úplně sami, dělníci a pracující vrstvy vůbec tam nebyli. Tehda si buržoasie na samosprávu ještě potrpěla, ale nyní, kdy má v rukou centrální vládu ve státě, samospráva jest jí nepohodlná, poněvadž v samosprávě ve stech a tisících obcích mohou býti příslušníci legální oposice proti vládě, kapitalistom ve státním měřítku. Proto samospráva od [ ] osvobození, od 28. října se rdousí politicky i hospodářsky, zkrátka není už k potřebě. Ta splnila svůj úkol a dnes jí nepotřebují, a kdyby bylo možno obsaditi to statním aparátem, zcela jistě by do každé obce nasadili vládního komisaře odpovědného jedině okresnímu hejtmanu a tak nahoru, a volená zastupitelstva by byla vůbec odstraněna.
Něco podobného máme vlastně už na Slovensku, kde notář má právo veta a když se obecní zastupitelstvo na něčem usnese, má právo to zastaviti, takže vlastně jsou tam jen jako pouzí figuranti.
Socialistické strany tvrdí, že ony na tomto stavu nenesou viny, že to provedla panská koalice r. 1927. Ale je dobře právě nyní před volbami připomenouti jak sociálním demokratům, tak českým socialistům, co před 6 lety před volbami do Národního shromáždění slibovali. Vezměte si dnes volební provolání strany sociálně demokratické z roku 1929 na titulní straně "Práva lidu" a vezměte si volební provolání českých socialistů. Tato otázka suspendování samosprávy zákonem čís. 77 a 125 hrála v jejich provolání nejdůležitější roli. Tam bylo slibováno: budete-li volit nás, jakmile se tam dostaneme, naše jediné úsilí a práce bude spočívati v tom, že tyto zákony musejí býti zrušeny, šest roků sedí čeští socialisté a sociální demokraté ve vládní koalici, není už panské koalice, ale tvrdí, že ve spolupráci s buržoasií je jediná cesta, jak se z toho dostati ven, a za těch 6 roků nehnuli ani jedním základním kamenem zákonů č. 77 a 125 a samospráva je zardoušena zrovna tak a v témže stavu, jako když byly ve vládě jedině strany měšťanské.
A výsledky jsou zde. Poněvadž obce nesmějí a nemohou zdaňovati kapitalisty, poněvadž hlavní zdroj příjmů je z dávek, poněvadž také pracující třídy následkem krise nemohou
snésti žádných břemen, je zde finanční efekt 131/2 miliardy samosprávných dluhů, takže zde vlastně jde o hrozící bankrot. Béřeme-li ještě v úvahu 40 miliard státního dluhu - celkem je to tedy 53 miliard - musíme říci, že bilance hospodářství vládních stran je opravdu katastrofální. Když jste 28. října 1918 brali správu věcí svých do vlastních rukou, jistě jste v tomto stavu nebyli. Za 17 roků vaší vlády dotáhli jste to tak daleko, že jste nasekali 53 miliard dluhů, a teď chcete, aby pracující vrstvy za vás tyto dluhy platily.
Vážení pánové, touto předlohou samosprávě nepomůžete. Jsou to opětně jen nové iluse a po čase, v příštím senátě nebo sněmovně, se znovu bude jednati o situaci samosprávy a ukáže se, že je to právě tak naprosto nemožná záplata jako byl zákon č. 169.
Jedinou pomoc samosprávě může poskytnouti opravdová samospráva. Tu ovšem v kapitalistickém státě nikdy nedovolíte. Jedině tehdy, kdyby obce měly právo podle vlastního uvážení vypisovati zvláštní daně podle místních poměrů, podle sociální struktury obyvatelstva, kdyby obce měly právo zdaňovati bohaté podle jejich skutečných příjmů, jmění a důchodů, bylo by možné samosprávu sanovati. (Sen. Hlávka: To však není možné v kapitalistickém státě!) Ovšem, že to není možné v kapitalistickém státě. Jedině tehdy, když by v obcích vládli zástupci pracujícího lidu, kdyby byly zrušeny všechny tyto zákony, které samosprávu rdousí hospodářsky a politicky, bylo by možno, aby samospráva byla zachráněna alespoň tam, kde by v obcích rozhodovali opravdu zástupci pracujícího lidu.
K této předloze jsme podali vlastní návrhy, o nichž bude hlasováno. Podali jsme návrh iniciativní, jak si představujeme ozdravění samosprávy, a také pozměňovací k vládni předloze resp. k usnesení posl. sněmovny. Víme, že nám je zamítnete jako obvykle, poněvadž vám nejde o věc, o pomoc samosprávě, nýbrž pouze o to, buditi iluse, že se opravdu něco dělá. Dokud samospráva nepřijde do rukou pracujícího obyvatelstva, což je v kapitalistickém státě nemožné, dotud bude živořiti a úpěti, až teprve vítězstvím pracující třídy bude jí pomoženo. (Potlesk komunistických senátorů.)
Místopředseda Donát (zvoní): Dále je ke slovu přihlášen pan sen. dr Karas. Dávám mu slovo.
Sen. dr Karas: Vážený senáte! Byv vyprovokován řečí p. sen. Ant. Nováka, pokládám za svou povinnost jako zpravodaj o zákoně č. 77 2 r. 1927 na něco upozorniti, úřad povolující přirážky a tedy finanční prostředky, byl vázán rozpočtem, jak si jej obecní zastupitelstvo udělalo. Byla-li to forma podle zákona správná, nemohly odepříti dozorčí úřady povolení příslušné úhrady. V povolení úhrady byl úřad vázán. Obce dosti splendidně hospodařily, nikdy jsem neřekl, že by hospodařily podvodně, nýbrž hospodařily liberálně, blahosklonně ruka páně byla otevřena, rozdávalo se, poněvadž daně vynesly více, než bylo očekáváno. Bylo to něco podobného, jako u našeho státního rozpočtu. V r. 1929 zjistilo se po účetní uzávěrce, že jsme měli větší příjem, kdežto nyní jest pravý opak a proto se nemůže rozdávati. To způsobily zase vysoké přirážky. Jako příklad uvádím, že Kladno žádalo 1500 % přirážek a já jako referent v zemském výboru českém jsem ty věci měl v rukou a to hospodářství jsem znal. Co to znamená? Poněvadž důchodová daň znamená 1/10 čistého zisku, dal poplatník, který vydělal 1 mil. Kč, státu 100.000 Kč, ale na přirážkách měl zaplatiti jeden a půl mil. Kč. Je možno, aby na dávkách dal více než vydělal? Tehdy koalice, zvaná občanská, proto řekla, aby zabezpečila poplatníka - ani včelař nesmí vybírati včeličkám všechen med, aby zbylo i na příští rok - musíme omeziti samostatnost a disposiční právo obecních zastupitelstev, aby dělala rozpočet, jak chtějí. To bylo nutné. Když r. 1929 nastala krise kolem nás v cizině - u nás projevovala se teprve v r. 1930 a citelné již v r. 1931 - a vidělo se, že obce nemohou s dosavadními příjmy vystačiti, poněvadž stále hospodařily nerozumně, byl za součinnosti socialistů ve vládě vydán zákon č. 169 z r. 1931 a proto nesmí pan Ant. Novák říkati, že občanská koalice zničila samosprávu.
Tímto zákonem byl zostřen dozor státní a vzata disposice zastupitelstvům libovolně stanoviti výdaje. Vyšším úřadům bylo dáno právo rozpočet přezkoumávati. To bylo jistě účelné opatření. Za součinnosti dnešní koalice, ve které sedí socialisté, byl tedy zákon zesílen. Chci upozorniti, že moje předpovídání z r. 1927 se splnilo do takové míry, že po 4 letech v r. 1931 sama strana pana Ant. Nováka uznala odůvodněnost zákona č. 77, aby byl ten šroub ještě více utáhnut. (Souhlas.)
Místopředseda Donát (zvoní): Byly mně podány dostatečně podporované pozměňovací návrhy - a to návrh hlavní a návrh eventuální - sen. Nedvěda a soudr. a resoluční návrh sen. Foita. Prosím, aby byly přečteny.
Zástupce tajemníka senátu dr Trmal (čte):
1. Pozměňovací návrh sen. Nedvěda, Pilze, Fidlíka, Hajníkové, Csehyho a soudr.:
Navrhujeme usnesení zákona v tomto znění:
"§1.
(1) Obce, okresy a země k úkolům a povinnostem vůči pracujícímu lidu opatří si úhradu od bohatých vrstev, ukládáním a vybíráním přirážek k přímým daním v neomezené výši.
(2) Obecní, okresní a zemské přirážky buďtež ukládány a od všech fysických a právních osob vybírány, jejichž roční důchod přesahuje 50.000 Kč.
§ 2.
Obce mohou na své sociální, školské, zdravotní a komunikační úkoly zaváděti zvláštní daně z majetku, přesahujícího hodnotu 500.000 Kč, zvláštní surtaxi k velkým důchodům z kapitálu a zvláštní přirážky k pozemkové dani velkých sedláků a velkostatkářů.
§ 3.
Obce mohou vybírati a zaváděti nové dávky na zřejmý luxus, na spekulaci a kořistnictví:
a) Dávku z velkých luxusních bytů, vil a paláců.
Tato dávka budiž uložena každé osobě, která nemá žádných rodinných příslušníků a obývá více než dvě obytné místnosti mimo jednu místnost pro služebnou, nebo osobě, která má rodinné příslušníky a obývá více obytných místností, než kolik má členů rodiny, mimo jednu místnost pro služebnou, nejvýše však pět obytných místností mimo kuchyň; z každé takové místnosti podle majetkových poměrů a ročních příjmů od 1000 Kč do 5000 Kč ročně, při čemž letohrádky, letní vily takovýchto osob buďtež postiženy dávkou od 5000 Kč do 10.000 Kč ve prospěch té obce, na jejímž katastru jsou postaveny vila nebo letohrádek.
b) Dávku z luxusního osvětlování.
Tato dávka budiž uložena z každé přepychově zařízené a zvláště osvětlené místnosti, jež má více než 500 svíček; z každé takové místnosti podle velikosti a světelných těles budiž uložena dávka od 500 Kč do 1000 Kč ročně.
c) Dávku z přepychových zařízení velkých bytů, vil a paláců.
Dávka tato budiž uložena z každého přepychového zařízení místnosti podle ceny přepychových předmětů od 50 Kč do 1000 Kč ročně z každé přepychově zařízené místnosti.
d) Dávku z luxusních, veřejně nepřístupných zahrad a parků.
Dávka tato budiž uložena z každé luxusně zařízené letní i zimní zahrady a parku, které jsou veřejnosti nepřístupny a slouží pro majitele a jeho rodinné příslušníky, podle velikosti luxusu od 1.000 Kč do 5.000 Kč ročně.
e) Dávku za vstup do barů a luxusních zábav v uzavřených místnostech.
Dávka tato budiž vybírána od každé osoby, vyjma osoby zaměstnané v takovém podniku a osoby veřejné kontroly obecní, při vstupu do místnosti barů a zábavních a luxusních podniků od 50 Kč do 500 Kč podle rozsahu podniku.
f) Dávku z banketů, luxusních hostin a čajových večírků.
Dávka tato budiž uložena každému pořadateli banketu, hostiny a čajového večírku. Každý pořadatel (hostitel) takového banketu, hostiny neb čajového večírku jest povinen ohlásiti jej komisi obecního úřadu. Obec uloží a vybere podle rozsahu takového každého podniku dávku od 1.000 Kč do 5.000 Kč.
g) Dávku z luxusních aut.
Tuto dávku jest uložiti každému majiteli luxusního auta, kterému neslouží jako prostředek dopravní pro jeho existenci, nebo který má více než 50.000 Kč ročního důchodu, anebo majetek více než 500.000 Kč. Auta lékařů a veřejné zdravotní služby, jakož i nájemní auta, jejichž majitelé je sami obsluhují a slouží jimi za obživu, jsou vyloučena z této dávky. Dávku jest uložiti od 500 Kč do 5.000 Kč ročně.
h) Dávku z luxusních jezdeckých koní a kočárů.
Dávka tato budiž uložena všem majitelům jezdeckých koní a kočárů, které jim neslouží jako dopravní prostředek anebo výdělečný prostředek, anebo mají více než 50.000 Kč ' ročního důchodu aneb více než 500.000 Kč majetku. Dávku jest uložiti u každého jezdeckého koně od 500 Kč do 2.000 Kč a z každého kočáru od 100 Kč do 500 Kč ročně.
i) Dávku z luxusních psů.
Tato dávka budiž uložena všem majitelům luxusních psů vyjímaje psy hlídací a takové, které slouží k obživě - podle majitelových i hospodářských poměrů od 500 Kč do 2.000 Kč ročně z každého luxusního psa.
j) Dávku z honitby a loveckých pušek.
Tato dávka budiž uložena každému majiteli honitby a lovecké pušky, který ji provozuje, anebo dává jiným provozovat, anebo nájemci honitby podle rozsahu a počtu zvěře od 500 Kč do 5.000 Kč, při čemž z každého hosta a za den honitby jest vybírati zvláštní příplatek k dávce, a to z hosta na den od 20 Kč do 100 Kč. Společné honitby, které provozují zemědělci, domkáři společně na svých pozemcích, jsou od této dávky osvobozeny. Z každé lovecké pušky, které používá majitel, aniž ji potřebuje ke svému povolání (jako hajný a pod.), pouze na luxusní honitbu, budiž uložena dávka podle ceny pušky od 100 Kč do 1.000 Kč ročně.
k) Dávku z nezastavěných pozemků, určených podle plánu ke stavbě budov, ale nezastavěných z důvodů spekulačních.
Tato dávka budiž uložena všem majitelům stavebních parcel, kteří z důvodů spekulačních, ač mají vlastní obydlí a hospodářské i provozovny, nepostaví na těchto pozemcích budovy, ani je neprodají za běžnou cenu na stavbu obytných domů do jednoho roku, a to z každého čtverečního metru od 1 Kč do 10 Kč ročně, podle velikosti a ceny pozemků.
I) Dávku z mimořádných zisků (bank, těžařů, majitelů cukrovarů, majitelů podniků k výrobě válečného materiálu a pod.). Tato dávka budiž vybírána od každé osoby, která ze svých funkcí ve správních radách dostává veliké odměny a tantiémy, podle obnosu 150 Kč dávky z každých 1.000 Kč, počínaje od částky 6.000 Kč ročně.
§ 4.
Pohledávky bank vůči předluženým obcím a okresům za nezaplacené úroky a úmor se škrtají.
§ 5.
Úroky ostatních finančních ústavů pro předlužené obce a okresy se snižují na 2 %.
§ 6.
Obce a okresy, které by uvedenými finančními prostředky nemohly sanovati svá hospodářství, dostanou potřebný příděl od státu.
§ 7.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Tímto dnem pozbývají platnosti všechna zákonná ustanovení tomuto zákonu odporující, zejména příslušná ustanovení zákonů č. 76, 77 a 125 z r. 1927, jakož i zákona č. 169 z r. 1930.
Provedení tohoto zákona ukládá se ministrům vnitra a financí."
Odůvodnění: Finanční a politická krise samosprávy je důsledek krise celého kapitalistického řádu. Avšak tak těžké zadlužení samosprávy je zaviněno zejména dosavadním zákonodárstvím, jež pronikavě zasáhlo do finančních a hospodářských otázek samosprávy, chrání v podstatě bohaté vrstvy a uvaluje tíhu hospodářství ve formě nejrůznějších dávek na vrstvy pracujících. Jsou to zejména zákony čís. 76, 77 a,125 z r. 1927, jakož i zákon č. 169 z r. 1930.
Bohatým vrstvám ustanoveními těchto zákonů, zejména přirážkovým limitem, byly ušetřeny miliardové sumy na úkor samosprávy a tím jen možno vysvětliti katastrofální zadlužení samosprávných svazků. Vládní návrh o financích územní samosprávy nepomůže ani zdaleka samosprávě z této situace, pomoci samosprávě se může jen tehdy, když bohaté vrstvy budou donuceny, aby více na samosprávu platily, jak se toho dožadujeme v našem návrhu,
2. Eventuální pozměňovací a doplňovací návrh sen. Nedvěda, Pilze, Fidlíka, Csehyho, Hajníkové a soudr.:
Ke čl. I:
1. § 1, odst. 1 pozměňuje a doplňuje se takto:
,,(1) Pro léta 1936 a další stanoví se výše přirážek obecních a okresních všem právnickým a fysickým osobám podle výše důchodu takto:
U všech právnických a fysických osob, jejichž roční důchod činí od 24.000 do 30.000 Kč, nebo u těch, jejichž majetek jev, ceně od 120.000 do 180.000 Kč, stanoví se nejvýše přípustné obecní přirážky do 100 %.
U všech právnických a fysických osob, jejichž roční důchod činí od 30.000 do 40.000 Kč, nebo u těch osob, jež mají majetek od 180.000 do 230.000 Kč, stanoví se nejvýše přípustné obecní přirážky do 200 %, okresní do 50 %.
U všech právnických a fysických osob, jejichž roční důchod činí ód 40.000 do 50.000 Kč, nebo u těch osob, jež mají majetek od 230.000 Kč do 300.000 Kč, stanoví se nejvýše přípustné obecní přirážky do 300 %, okresní do 100 % a zemské do 50 %.
U všech právnických a fysických osob, jejichž roční důchod přesahuj 50.000 Kč, nebo j u těch osob, jež mají majetek vyšší jak 300.000 Kč, mohou býti vybírány přirážky vzestupné; obecní i nad 300 %, okresní i nad 100 % a i zemské nad 50 %.
Všem společnostem průmyslovým, obchodním, zemědělským a peněžním, jakož i všem peněžním ústavům, jež provozují podnik za účelem ziskuchtivosti, mohou býti předepsány přirážky podle majetku, zisku a rozsahu jeho, a to obecní i výše 500 %, okresní i výše 300 % a zemské i výše 200 %.
Společenstvům, jejichž majetková hodnota je vyšší jak 3 mil. Kč, mohou býti předepsány zvláštní sociální přirážky, a to i kromě obcí, kde podnik má své provozovny, také i obcemi, kde bydlí dělníci, zřízenci a úředníci v takovém podniku zaměstnaní, a to do 10 takových zaměstnanců 25 a za každých dalších takových 10 zaměstnanců 15 % na hrazení nákladů sociálních, zdravotních a kulturních.
Přirážky obecní, okresní a zemské, jakož i zvláštní sociální přirážky mohou býti předepsány i výrobním, nákupním a prodejním podnikům (filiálkám), jež jsou v katastru obce, okresu a země, i když ústředí podniku má sídlo jinde. Stavební, výrobní a spotřební družstva, jež mají za účel pozvednouti životní 1 úroveň pracujících vrstev, jsou od obecních, okresních a zemských přirážek osvobozena.
Nedosáhne-li se úplné úhrady rozpočtové potřeby takto stanovenými přirážkami, může obec (okres) vybírati jakékoliv dávky a poplatky z luxusních a přepychových předmětů, jakož i jiné dávky i poplatky, postihující bohaté vrstvy, a nemusí vybírati dávky, pro které vláda vydala vzorná pravidla.
Rozhodnutí o tom, jaké dávky a v jaké výši budou vybírány, přísluší zastupitelským sborům obecním (okresním, zemským)."
2. § 1, odst. 2 a 3 pozměňují a doplňují se takto:
"(2) Přirážky k dani činžovní mohou v letech 1936 a dalších býti vybírány pouze od těch osob, jež obývají byty přepychové. Přepychovým bytem rozumí se takový, jenž má více obytných místností, nežli je Členů rodiny."
3. § 1, odst. 5 pozměňuje a doplňuje se takto:
"(5) Nedosáhne-li se úplné úhrady rozpočtové potřeby ani nejvyššími přirážkami, ani dávkami a poplatky, zejména v obcích s chudým obyvatelstvem, uhradí na žádost obce rozpočtový schodek stát ze svých prostředků."
Ke čl. III:
§ 1, odst. 1 pozměňuje a doplňuje se takto:
"(1) Placení úroků a anuit z dluhů za finančně slabé obce a okresy, jež výnosem přirážek, dávek a poplatků nehradí ani potřebu svého rozpočtu na běžné hospodářské, sociální, kulturní, školské a komunikační úkoly obce (okresu), převezme dnem 1. ledna 1935 stát.
(2) úroková míra pro pohledávky věřitelských ústavů vůči svazkům samosprávy za minulá léta, jakož i pro léta 1935 a následující, stanoví nejvýše 2 %."
Odůvodnění: Přirážkovým limitem jsou chráněny nejvíce bohaté vrstvy. Naše pozměňující návrhy zejména sledují, aby na bohaté vrstvy mohly býti obecní přirážky uvaleny podle výše majetku a důchodu.
Dávky, pro které vláda vydala vzorná pravidla, jsou vesměs, kromě dávky z přepychových bytů a luxusních psů, dávky vůči pracujícím vrstvám.
Naše návrhy zejména sledují, aby byly vybírány dávky z přepychových předmětů a velkých zisků (z vytěženého uhlí) a dávky, pro které vydala vláda vzorná pravidla, aby svazky územní samosprávy vybírat nemusely.
3. Resoluce sen. Foita a druhů:
Vládě se ukládá, aby vhodným opatřením zrušila povinnost moravských obcí odváděti 23 % ní příspěvek k úhradě příjmů učitelstva, remuneraci za substituce pro učitele výpomocné a za nadpovinné výkony při vyučování podle čl. I moravského z. z. ze dne 15. července 1914, čís. 53 z. z.
Odůvodnění: Je bezesporné, že obce v bývalé zemi moravské jsou výše uvedenou povinností zatíženy daleko více, než obce v ostatních zemích. Moravské obce musí přispívati 23 % na úhradu v resoluci uvedenou a toto zatížení je tím horší a pro obce a jejich rozpočty tíživější od zavedení přirážkového limitu podle zákonů č. 77/1927 a č. 169/1930, protože k úhradě těchto příspěvků nesmějí vybírati zvláštních přirážek nebo dávek. To znamená, že při přirážkové sazbě 350 % spotřebuje se na příspěvek na učitelské platy asi 61/2 %, Při přirážkové sazbě 200 % asi 111/2 % celkového výnosu obecních přirážek. Tedy nejenom, že moravské obce jsou zatíženy břemenem, které v jiné zemi neexistuje, ale ještě se jim tím jejich zatížení rozpočtu znemožňuje, nebo alespoň ztěžuje plnění vlastních úkolů obecní samosprávy. Je tedy jejich požadavek po zrušení výše uvedené povinnosti více než odůvodněn.
Vzhledem k tomu, že určité důvody zabránily, aby tento spravedlivý požadavek moravských obcí byl již vyřešen v osnově o samosprávných financích, navrhujeme, aby vládě bylo uloženo zjednati nápravu a připraviti příslušné návrhy.
Místopředseda Donát (zvoní): Uděluji slovo panu zpravodaji sen. Foitovi k doslovu.
Zpravodaj sen. Foit: Vážený senáte! Především připomínám, že budu velmi stručný. Bylo zde proneseno mnoho hovorů, týkajících se jiné materie, nežli dnes projednáváme v osnově tisk 1488. Bylo zde připomenuto, že zákon č. 77 byl schválen již za mimořádných poměrů. Jsou prý obce, že neměly dluhů a snad i dnes nemají, kdežto jiné se předlužily. O zadlužení neb předlužení rozhodovaly také jiné zjevy: Pozemkový majetek, luka, pole, průmyslové podniky a po případě velcí poplatníci. Ještě větší nepoměr mezi příjmy a vydáním je u okresů. Příklad: Mor. Ostrava měla příjmů v době průmyslového rozkvětu 8 mil. Kč, ale okresy horské měly příjem jen 200 až 300 tisíc Kč. Máme i okresy, které si dovedly zjednati i mimořádný příjem, jako na př. kroměřížský okres, který přijal loni za ovoce 300 tisíc Kč a letos něco přes 200 tisíc Kč. To bych aplikoval na finance ostatních okresů. Bylo by třeba, aby i v tom směru se zařídily.
Zákon prý měl býti projednán v klidnější době. I s tím bych souhlasil, avšak s připomínkou, že samospráva nemohla čekati, poněvadž byla ve velmi těžké finanční situaci, útěchou je, že zákon je pouze přechodný a prozatímní.
Další kolega připomenul, že je veliký nepoměr úroků, které platí zadlužená samospráva. Snížení úroků a úprava splatnosti dluhů má ozvěnu i v tomto zákoně a spočívá v tom daleko větší pomoc nežli přislíbená peněžní hotovost. Poukázáno také na veliké náklady spojené s revisí, a tu připomínám, že nemůže a nesmí okres ani zemský výbor v této své působnosti těžiti a vydělávati.
Další: Dělba práce mezi vládou a samosprávou je záležitost, kterou připomínáme při každé příležitosti a budeme i v budoucnosti připomínati, dokud nenastane náprava.
Padla zde výtka, že se měly dříve sanovati okresy. V tomto smyslu také podalo ministerstvo vnitra svůj původní návrh, pro nás Moravany a bratry Slováky nepřípustný z důvodu, že skoro celá vyrovnávací částka připadla by na sanaci okresů českých, jejichž zadlužení je nepoměrně vyšší nežli okresů na Moravě a na Slovensku.
Vítám i to, že bylo připomenuto, že kuratorium je neúplné. Budeme se domáhati při každé příležitosti, aby bylo doplněno praktickými činiteli ze samosprávy. Bylo zde vzpomenuto slov pana presidenta Masaryka, že pravá demokracie nastane, až se organisační ústředí samosprávná dohodnou ve všem a všude s ministerstvem vnitra, resp. s ministerstvem financí. To chceme také a budeme sledovati, ovšem je také potřeba dobré vůle jmenovaných ministerstev.
Souhlasím i s tím, že demokracie státu nemůže býti bez demokracie samosprávy. Tak zvaná sanace týká se, jak bylo uvedeno, všech obcí, měst a okresů až na hlavní město Prahu, netýká se také všech ostatních hlavních měst, Brna, Bratislavy a Užhorodu.
Ke konci doporučuji ještě jednou, aby osnova zákona tisk 1488 byla schválena tak, jak se na ní usnesl rozpočtový výbor a jak byla schválena posl. sněmovnou. (Souhlas.)
Místopředseda Donát (zvoní): Prosím pány, aby zaujali svá místa. (Děje se.)
Vzhledem k pozměňovacím návrhům budeme ve čtení prvém hlasovati takto:
Nejprve o návrhu sen. Nedvěda a soudr. na nové znění celé osnovy zákona.
Bude-li tento návrh zamítnut, budeme o předložené osnově zákona hlasovati takto: nejprve o §u 1 čl. I podle event. pozměňovacího návrhu sen. Nedvěda a soudr.; bude-li tento návrh zamítnut, budeme hlasovati o této části, jakož i o zbytku čl. I a o čl. II podle zprávy výborové; pak o §u 1 čl. III podle event. pozměňovacího návrhu sen. Nedvěda a soudr.; bude-li zamítnut, budeme hlasovati o tomto paragrafu, jakož i o zbytku čl. III, pak o čl. IV až VI, o nadpisu zákona, nadpisech jednotlivých článků, nadpisech jednotlivých paragrafů a úvodní formuli zákona podle zprávy výborové.
Jsou proti tomu námitky? (Nebyly.) Nejsou. Budeme tudíž tak hlasovati.
Kdo souhlasí se zněním celé osnovy zákona podle pozměňovacího návrhu sen. Nedvěda a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh se zamítá.
Kdo souhlasí, aby § 1 čl. I zněl podle event. pozměňovacího návrhu sen. Nedvěda a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh se zamítá.
Kdo souhlasí, aby čl. I a čl. II zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Schvaluje se.
Kdo souhlasí, aby § 1 čl. III zněl podle event. pozměňovacího návrhu sen. Nedvěda a soudr., nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby čl. III až čl. VI, nadpis zákona, nadpisy jednotlivých článků, nadpisy jednotlivých paragrafů a úvodní formule zákona zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím tato část a tudíž celá osnova zákona s nadpisem, s nadpisy jednotlivých částí a jednotlivých paragrafů a úvodní formulí schválena byla ve čtení prvém podle zprávy výborové, souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 1488.