Po převratu bylo příčinou tohoto zatížení též spoléhání se obcí na pomoc se strany státu. Víte zajisté všichni, že tenkráte bylo propagováno heslo "investovati, stavěti", ale nikdo se nestaral o úhradu výpůjček, které musely býti k tomu účelu udělány a které vzhledem ke stavu obcí byly úplně nesnesitelné. Propagovalo se zkrátka heslo: však to někdo zaplatí.
Též dozor se strany státu v první době po převratu nebyl takový, aby mohl tomuto neodpovědnému hospodářství zabrániti. Víme všichni, že se státní dozor až do r. 1927 omezoval většinou pouze na schvalování výše přirážek a na schvalování různých výpůjček, kterých bylo potřebí k provádění různých investic. Zákon z r. 1927 dal úřadům daleko větší pravomoc, dal jim do ruky dozor nad obcemi. Ale tímto zákonem nenastala veliká změna, nýbrž jsme viděli, že to byly mnohdy úřady, které, pokud se týče povolování výpůjček a provádění různých investic, zamhuřovaly někdy obě oči. (Sen Ant. Novák: Kdo hospodaří na, okresech? Okresní hejtman!) Okresy byly aktivovány až počátkem r. 1929, nikoliv před r. 1927. Zákon z r. 1927 je ve skutečnosti dobrý, a kdyby skutečně jeho předpisy byly tenkráte dodržovány, nemusili bychom se dnes starati o sanaci samosprávných financí. Ale, jak jsem řekl, bylo to právě vinou úřadů, které měly dozírati, ale které podlehly různým vlivům, chtěly se zalíbiti někde navrch. Když se podnikaly nákladné stavby škol, stavby silnic, regulace potoků atd. (Různé výkřiky.), slibovaly tehdy obcím a svazkům různé subvence a podpory se strany státu a v případě, že by pak nebylo úhrady na veškeré ty výdaje, slibovaly jim, že úrokování a umořování těchto dluhů hrazeno bude z vyrovnávacího fondu, který byl tenkráte zaveden proto, aby ve financích jednotlivých obcí a okresů zavedeno bylo jakési vyrovnání.
Neboť účelem vyrovnávacího fondu bylo, zavésti ve financích obcí a okresů jakési vyrovnání, aby totiž chudším obcím, které nebyly s to, aby ze svých příjmů hradily úrokování a umořování půjček a výlohy na své potřeby, poskytovány byly z vyrovnávacího fondu určité příspěvky.
Ovšem tohoto vyrovnávacího fondu bylo mnohdy značně zneužíváno. Víme dobře, že rozpočty obcí namnoze byly nafukovány, prováděny byly různé stavby investice, jež v zájmu obce nebyly namnoze nutný, poněvadž obce si myslely, že tyto výdaje jim budou hrazeny z vyrovnávacího fondu. Právě v poslední době projednává se jedna taková aféra, kde obec po léta předkládala rozpočty, kde vykazovala potřebu a žádala, aby její výdaje byly uhrazeny z vyrovnávacího fondu, ale při revisi se zjistilo, že tyto peníze si ukládala na knížku, dnes má 300.000 Kč uloženo. (Sen. Ant. Novák: Máme řadu afér, kde nevíme, kolik ještě pánů půjde do Brna!) Já jsem právě nikoho nejmenoval, a není to ani příslušník vaší strany, je to příslušník docela jiné strany. Vidíte, že jsem v té věci úplně nestranný.
Příčinou nynějšího kritického hospodářského stavu v obcích byl většinou nesprávný daňový systém. Víme dobře, že v poslední době jsou obecní finance velice poškozovány tím, že během roku prováděny jsou různé odpisy na daních a obec, která své příjmy má přesně v rozpočtu uvedeny, ztrácí tím značné příjmy na daních, rozpočet nemůže býti dodržován a obec se musí starati, aby jiným způsobem ztráty, které jí byly způsobeny odpisy daňovými, byly nahrazeny. (Předsednictví převzal místopředseda Donát.)
Dále víme, že v poslední době ztrácely obce mnoho na svých příjmech omezením, případně zastavením průmyslové výroby v obcích, čímž ztrácely obce značné částky při předpisech daňových na dani výdělkové, která tvořila v některých obcích podstatnou část obecních příjmů. Dnes tato daň výdělková odpadla, odpadly přirážky k ní předpisované a obce jsou tím velice poškozeny.
Obce zatíženy jsou též v poslední době tím, že novostavby jsou dnes úplně osvobozeny od daní. Je to zajisté správné, uznávám to, ale uvádím to proto, abych jaksi motivoval, že i tím jsou obce poškozeny, neboť z obyvatel, kteří tyto novostavby obývají, nemají žádného prospěchu mimo ty dávky, které platí, ale musely jim zříditi nové komunikace, vodovody, kanalisace atd., které zatížily ostatní poplatníky, musely zříditi školy, kam by chodily děti těchto obyvatel novostaveb, ale výlohy s tím spojené musejí nésti obyvatelé původní.
Další příčinou trudného poměru nynějších hospodářství - samosprávných svazků jsou i různé zákony, které zde byly odhlasovány a kterými byly sníženy příjmy obcí. Je to pachtovní zákon, který jistě způsobil obcím veliké úbytky, pokud se týče příjmů z pronajatých pozemků, jsou to i monopoly, obilní monopol i živočišný, který jistě způsobí značný pokles obecních příjmů. Též na Slovensku jsou některá města a obce, které měly značné příjmy z tržních poplatků, které dříve dostávaly z dovozu na trh. A bude-li zaveden monopol živočišný, utrpí ještě daleko větší ztráty než dosud.
Další příčinou kříse samosprávných financí je to, že stát přenášel na obce plnění různých úkolů, že v přenesené působnosti žádal od nich značné spolupůsobení, jež bylo spojeno s velkými výlohami, na které jim sám buď nic nebo málo přispíval, čímž byly obce velice zatíženy. Není třeba, abych to dokazoval. Víme dnes, že agenda obecní vzrostla proti dřívější agendě dvakrát nebo třikrát, že dnes tam, kde pracoval jeden úředník, jsou dnes úřednicí dva nebo tři právě proto, že úřady obce musí spolupůsobiti při provádění různých zákonů a nařízení.
Příčinou nynější krise samosprávných financí je i dnešní hospodářská krise, neboť jest jisto, že dnes obce musí přispívati na chudinství daleko více než dříve. Jisto je, že dnes jsou obce daleko více zatíženy nezaměstnaností než byly zatíženy driver Obec musí dnes nezaměstnaným namnoze úplně zdarma poskytovati byty, které jinak měla pronajaty, musí jim poskytovati různé výhody, jako na př. u nás se poskytuje nezaměstnaným úplně zdarma elektrické světlo na osvětlení bytů. Obce musí jim namnoze odpisovati různé obecní dávky a poplatky, které nezaměstnaní nemohou platiti. Tím ovšem obecní finance jsou značně poškozovány, obec je na svých příjmech značně zkrácena.
Jinou příčinou dnešní krise obecních financí je též pokles důchodu obyvatelstva, neboť jisto je, že poklesne-li důchod obyvatelstva, není toto obyvatelstvo s to přesně plniti své povinnosti vůči obci. Dnes musí obec mnoho příjmů, které má dostati, vymáhati exekučně a mnoho z nich musí odepsati. Jest tedy jisto, že je dnes nutno, aby finance samosprávné byly upraveny, poněvadž nebude-li dnes obcím pomoženo, hospodářství obecní v mnoha obcích se úplně zhroutí a následky toho pro stát i pro veřejnost byly by jistě nedozírné.
Předložená osnova zákona je, jak už bylo zde řečeno, jistě nedostatečná, je to jen jakási injekce, jakýsi první krok k ozdravění obecních a vůbec samosprávných financí. (Výkřiky komunistických senátore.) Zákon dnes projednávaný stará se pouze o oddlužení samosprávných svazků, ale nestará se nijak o to, aby deficity obecních a okresních rozpočtů, které musí býti dnes hrazeny výpůjčkami, byly nějak vyrovnány. V tomto směru musí jistě přijíti návrh zákona, který provede úpravu hospodářství a běžných rozpočtů obcí, poněvadž jinak tento zákon, který máme odhlasovati, minul by se účinkem. Peníze na oddlužení obcí byly by pak vyhozeny, pomohly by obcím pouze na chvíli živořiti, ale nikterak by nezastavily hospodářské jejich zničení. Rozpočty samosprávných svazků v zemi Moravskoslezské končí deficitem, jak samy úřady stanovily, 118 mil. Kč ročně. Z vyrovnávacího fondu dostaly tyto obce a samosprávné svazky 42 a 1/2 % mil. Kč. Zůstává tedy neuhrazeno 75 mil. Kč. Dnes podle tohoto zákona, který máme odhlasovati, dostane země Moravskoslezská na oddlužení 44 mil. Kč, takže neuhrazeno z běžných rozpočtů samosprávných svazků zůstane ještě 35 mil. Ke, které podle zákona z r. 1930 mohou býti uhrazeny výpůjčkou na úhradu běžných výdajů.
Ovšem tato cifra se značně zvýší, uvážíme-li, že z tohoto vyrovnávacího fondu, ze kterého země Moravskoslezská má dostati 42 a 1/2 % mil. Kč, bude 15 mil. Kč přiděleno fondu oddlužovacímu, neboť podle tohoto zákona z vyrovnávacího fondu má býti 35 % dáno fondu oddlužovacímu, a následkem toho se deficity samosprávných svazků moravskoslezských zvýší z 35 mil. Kč na 50 mil. Kč ročně, které zůstanou neuhrazeny a o jichž uhrazení musí se starati obce; podle zákona z r. 1930 budou se musiti starati tím způsobem, že budou se snažiti dostati výpůjčky na uhrazení těchto deficitů. Ovšem obec má právo úrokování a umořování výpůjček zařaditi do rozpočtu na příští rok a následek toho bude, že deficity samosprávných svazků budou rok od roku stoupati.
Má-li tento zákon skutečně samosprávě pomoci, bude nutno odstraniti příčiny, které způsobily zadlužení obcí, a ne se pouze starati o částečné uhrazení dluhů obcí. Především bude nutno, aby příjmy obcí z přirážek, dávek a poplatků byly nějakým způsobem zajištěny. V druhé řadě bude třeba, aby obcím byla poskytnuta náhrada za různé úkoly, které samospráva převzala a které koná pro státní a veřejné úřady. Je též třeba, aby při sdělávání nových zákonů, které budou na příště ohlašovány a které obce zatíží - bude to na př. dnes připravovaný zákon o újezdních školách, kterým také budou obce zatíženy - hledělo se k tomu, aby obce za břemena, která na ně zákon uvaluje, dostaly náhradu. Bude vydán zákon o zřízení leteckých krytů, který také zatíží obce, a proto bude třeba, když budou finance obecní stabilisovány, aby v zákoně bylo postaráno o to, jakým způsobem budou obcím výlohy s tím spojené nahrazeny. Jak jsem řekl, tento zákon je prvním krokem k sanaci samosprávy a může jí pomoci. V prvé době pomůže jen obcím, které stojí na pokraji záhuby a kterým by - kdyby tohoto zákona nebylo nebo kdyby nezačal brzy působiti - jistě hrozilo nebezpečí, že ztratí obecní majetek, který je dnes již exekvován, takže jsou v situaci, že by jejich hospodářství bylo případně úplně zničeno.
Poněvadž tento zákon obcím pomáhá, bude naše strana proň hlasovati. (Potlesk.)
Místopředseda Donát (zvoní): Uděluji slovo dalšímu řečníku, jímž je pan sen. Goth.
Sen. Goth (německy): Slavný senáte! Předloženou osnovu zákona možno považovati za nouzový zákon, který má míti za účel pomáhati zadluženým samosprávným korporacím, poskytnouti jim možnost zlepšiti jejich příjmy a na druhé straně má obcím, a okresům něj tíže zadluženým umožněno býti oddlužovacím řízením vésti nadále trochu spořádaně jejich hospodářství.
Že tento zákon po dlouhých poradách a anketách přece ještě pojat byl do konečného programu tohoto zákonodárného období a v posledních hodinách před uzávěrou má býti ještě vyřízen, ukazuje, že vláda plně uznala vážnost tísnivé situace samosprávných korporací a že jest ochotna tímto zákonem učiniti alespoň první krok pro odstranění této tísně. Musíme konstatovati, že je to prozatím velmi malý, tápavý krok. Ale chceme uznati, že zákon neobsahuje jen, jako jeho dosavadní předchůdci, ustanovení, která samosprávu omezují, nýbrž že projevuje snahu přinésti pomoc. Této pomoci je nezbytně potřebí. Je známo, že dluhy obcí, pokud máme před sebou data z německých obcí, jsou hrozivě vysoké, že průměrně jedna čtvrtina všech výdajů připadá jen na splácení anuit, že jen pro 85 % půjček je úhrada z ústavů, podniků, zařízení a poplatků, a že 65 % dlužno platiti z vlastních prostředků obecních. Zbědované obecní finance vedly stoupající měrou k tomu, že se obce se svými dlužními závazky octly v prodlení. U velkých peněžních ústavů, u spořitelen a záložen, u sociálního pojištění možno nyní počítati se sty milionů nesplacených anuit. Při této situaci obecních financí dlužno uvítati každý krok, který vede k příznivé úpravě.
Nešetřilo se výtkami, že samosprávné korporace neuměly hospodařiti dosti šetrně, že žily nad své poměry. Zamlčuje se však skutečnost, že dnešní smutný stav obcí zaviněn byl hlavně pokusy, zásahy finanční povahy na škodu obcí a omezujícími opatřeními. Zhoubné účinky kříse na obecní hospodářství nám nikdo nebude popírati. Ale hlavní příčina toho, že obce tak těžce utrpěly, spočívá v dosavadním obecním zákonodárství. Již novela z r. 1921 nevzala při úpravě limitu přirážek přiměřeného zřetele na znehodnocení peněz. Pak přišel zákon z r. 1927, pro obecní hospodářství přímo zhoubný. Zmiňuji se dále o nevypočitatelných téměř ztrátách na přirážkách z daní, příliš pozdě předpisovaných, nezaplacených, anebo pro pozdější nedobytnost odepsaných. Odnětí podílu daně z obratu a daně z motorových vozidel, což pro střední města, jako já takové zastupuji, znamenalo ztrátu až do jednoho milionu a více, svémocné omezení přirážek jsou tak rušící momenty ve vývoji hospodářství samosprávných korporací, že se nelze diviti, jestliže jsme se octli na dnešním nejnižším bodu.
Dotační fond, který stísněným obcím měl za to poskytnouti ekvivalent, nemohl nikdy splniti očekávané naděje. Příděl z fondu vázán je nejtísnivějšími podmínkami co do vybírání předepsaných poplatků. Tento fond se ostatně tak zmenšil, že jeho příspěvky klesly
na směšné minimum. Naproti tomu pracovní výkony obcí v přeneseném oboru působnosti znamenají stále vzrůstající plus. Není skoro žádného oboru veřejné správy, ve kterém by obcím nebylo uloženo provádění zákonitých opatření. Bylo zjištěno, že od r. 1938 v 21 zákonech a nařízeních stanovena je spolupůsobnost obcí. Kdo může blíže nahlédnouti do správy, musí konstatovati, že část obecních úředníků je zaměstnána zdoláváním úkolů přenesené působnosti. Víme, že služba a vzájemná služba jsou zde rozděleny velmi nestejně.
V nové osnově, kterou máme dnes před sebou, dochází příští úprava přirážek vyřízení přece jen pro samosprávné korporace příznivého, takže 300 % možno vybírati bez jakéhokoli omezení a pro 350 % stačí jednoduché usnesení většiny. Je také možno sjednávati půjčky pro investice produktivní péče o nezaměstnané. Chtěl bych zde poznamenati, že by to byla veliká výhoda pro opatření práce v nejbližší době, kdyby skutečnému opatření peněz nestály v cestě s druhé strany překážky skoro nepřekonatelné.
Z předlohy dlužno obzvláště zdůrazniti článek o úpravě dluhů, pro kterou vláda poskytuje ročně částku 150 milionů. Pomocí této částky možno při 6,4 % anuitách upraviti asi 2 miliardy dluhů a možno četným obcím zabezpečiti spořádané hospodářství. Možno jen doufati, že dobrý úmysl zákona při praktickém provádění této akce neobrátí příslušné orgány v pravý opak. Zde bude muset obzvláště platiti věta, že dlužno se snažiti, aby se u slabého zákona při praktickém, jeho provádění uplatnily ještě dobré jeho stránky.
Dlužno uvítati, že stát klade na sanaci obzvláštní váhu a že je ochoten poskytnouti k tomu zvláštní prostředky, aby se samosprávné korporace mohly zase pomalu vzchopiti, což vlastní silou již nemohou, čeho na předloze litujeme, aniž bychom vládě dávali vinu, je to, že nedosahuje dosti daleko a co do otázky úhrady zanechává nejistotu, že znamená jen nejskromnější začátek nastávajícího, jak doufáme, ozdravění hospodářství samosprávných korporací.
Při této příležitosti poukazuji k tomu, že četné obce a okresy chystají pro léto veliké investice, jejichž provedení závisí od dosažení potřebných půjček, ale ve většině případů nutno prodělati celou cestu utrpení, aby se dosáhlo cíle. Nemluvím o takových obcích
a okresech, kterým se nedostává materielní schopnosti poskytnouti bezpečnou záruku za půjčku. Mluvím o těch případech, které možno realisovati, kdyby nás neposílali po celé měsíce, ba léta, od jednoho úřadu ke druhému a kdyby vyřízení nebylo protahováno byrokratickými formalitami a tím, že se spisy nechávají ležeti. Příslušným ústředním úřadům dostalo by se určitě vděčného uznání obcí a nezaměstnaných lidí, kteří čekají na práci, kdyby starý úřední šiml konečně jednou zmizel.
Dnešní osnova nemůže, jak jsem se již úvodem zmínil, přinésti úplnou sanaci samosprávných korporací. Musíme se smířiti s tím, že nynější poměry nepřipouštějí okamžitě úpravu, která by zasahovala dále. Z tohoto důvodu mám jménem své strany prohlásiti, že přirozeně budeme hlasovati pro předlohu, a mám projeviti naději a přesvědčení, že po prvém kroku následovati budou také další kroky, až obce a okresy dosáhnou zase takového hospodářského podkladu, který je učiní zase schopnými života. (Potlesk.)
Místopředseda Donát (zvoní): Slovo má pan sen. Mikulíček.
Sen. Mikulíček: Pánové a dámy! V posledním půl roku převalilo se přes Evropu spousta důležitých událostí, a zákonodárné sbory, najmě senát Československa, nezaujaly k těmto ožehavým životním otázkám vůbec stanoviska. Schůze se tu odbývají 20 až 25 minutové, a chce-li kterýkoliv senátor zaujmouti k těmto všeobecným věcem stanovisko, tu obyčejně předsednictvo senátu mu to, prý podle jednacího řádu, nedovoluje.
Tedy dnes má senát snad výjimečnou schůzi, neboť trvá již skoro tři hodiny. Řeší se tu otázka jistě pro 151/2 tisíce obcí a měst velmi důležitá, ale i toto řešení nezachrání obce před hospodářským bankrotem, jako vůbec v kapitalistickém zřízení nelze nic užitečného zachrániti, poněvadž většiny prostředků vymačkaných z pracujících dělníků, rolníků a inteligentů se používá na věci neproduktívni. Samospráva je v krachu. Proč? No, prostě proto, že široké masy domkářů, dělníků a jiných produktivně pracujících nemají prostředků, že jste miliardářské pijavice r. 1927 zákonem o stabilisačních bilancích osvobodili od poměrného placení na obecní zřízení.
Prosím, šéfredaktor listu nejsilnější vládní strany píše v úvodnících o miliardách, které
si kapitalisté v tomto státě na základě zákona o stabilisačních bilancích dali na bok. Mluví o jediné firmě Petschek, že má těchto stabilisačních úspor 500 mil. Kč. (Slyšte!) Kolik mělo přijíti z těchto peněz na přirážkách obci, okresu a zemi, když přece čistý příjem nad 140.000 Kč podléhá 4 % důchodové dani a tato základna daňová se násobí 6krát pro přirážky obecní, okresní, zemské, pro příplatek na učitelské platy a jiné a jiné? O kolik set milionů je tu zkrácena samospráva v těchto pětistech milionech našetřených u firmy Petschek?
Kladenští uhlobaroni vyvolali před 3 měsíci boj, že nemohou vydržeti stejně vysoké mzdy a stejný počet zaměstnanců, že je nutno snížiti mzdy o 20 % a zaměstnanců vyhodit 25 %. Vezměte si jejich účetní bilanci a zjistíte, že za posledních 7 let na základě zákona o stabilisačních bilancích, pro který jste vy všichni páni z měšťanských koalicí hlasovali a který pánové ze socialistické nynější vládní koalice dosud neodstranili, ačkoliv bylo to slibováno již před půl rokem, kladenské podniky nadhodnotily si svůj majetek o 1670 mil. Kč, a tím 10 % amortisační odpis činí téměř 17 mil. Kč ročně, ze kterých by byly musely zaplatit jenom na dani výdělkové a přirážkách samosprávných téměř 4,5 mil. Kč. Je potom div, že obce i okres na Kladensku krachují?
Ale, vážení, těchto pět společností na Kladensku zařadilo do svých bilancí za 6 let 5/4 miliardy investic. Vám je známo, že ten, kdo prohlásí, že investoval výdělek, neplatí z něho ani důchodové, ani výdělkové daně. Pět čtvrtí miliardy! A jděte se tam podívat, zda uvidíte ty stavby nebo stroje, do nichž by byly vložily pět čtvrtí miliardy! Viděl jsem zázrak světa, Dněprostroj, 760 m dlouhou a 65 m vysokou přehradu. Strojírna vyrábí 560.000 kwh denně a stálo to dohromady 280 mil. rublů. Ale tam neodváželi stavitele potom do kriminálu tak, jak vy odvážíte stavitele vašeho Vranostroje do Brna a jinam. Kolik uniklo z těch pět čtvrtí miliardy pro samosprávu na přirážkách! Vážení, cukrovar May v Hradišti loňský rok bilancoval při zpracování 480.000 q řepy čistým ziskem 5560 Kč, na 1 q hotového cukru 76 hal. čistého zisku. To že je berní správa v Uh. Hradišti spravedlivá vůči podnikání velkému a malému, když na druhé straně tu mám listinu 10 postižených, z nichž je 70 % nezaměstnaných a jimž byly zabaveny: vepř, slepice, šatník, koza, vepř, šatník a postel, selata, králík, šatník a koza, šatník atd. atd.? Prosím, když jsem s těmito postiženými, na něž se vztahuje výhoda min. nařízení z 22. prosince 1934 - poněvadž jsou nezaměstnaní, nemají býti exekučně vyprodáváni, aspoň tak já rozumím min. nařízení z 22. prosince 1934, že nezaměstnaný požívá téže výhody jako rolník, že exekuční prodej má býti u něho zastaven - šel na berní úřad a dotazoval jsem se na příslušného referenta, kývne na mne přes 10 lidí přednosta a praví: "Pane senátore, pojďte sem." Zavede mne do kanceláře a tam se na mne osopí: "Jak jste si dovolil bez předchozího ohlášení sem zajíti?" Já jsem řekl: "Co, tak se na Slováka nesmí chodit!" Volal na mne četníky nebo policajty. "Zkuste to! Dobře, zkuste to!" Divíte se potom, že při letoře tamějších lidí, když je tam takový úředník, dojde ke konfliktům? Divíte se potom Medzilaborcům, když zde vezmou králíka, kozu, lůžko, šatník, zatím co tentýž úřad nebo berní správa spolkne zprávu, že cukrovar May vydělá 67 hal. na 1 q cukru? Firma Baťa měla zaplatiti 100 mil. Kč převodních poplatků po úmrtí šéfově. Zákon o akciových společnostech ji "zbavil této povinnosti, kterou musí zaplatiti každý baráčník. Psalo se v novinách, když sám pan ministr Dostálek dal z tendenčních důvodů zprávu, že ruší správkárny, že firma Baťa platí 31 mil. Kč výdělkové daně, to znamená, že by přirážky musily vynésti 260 mil. Kč, ale ony zatím vynesly 3,200.000 Kč. To je 200 % přirážek!
Firma Baťa měla také do státní pokladny přispěti něčím z těch sta milionů, co vydělala přes válku na dodávkách c. k. rakouské armádě. Ministerstvo financí poslalo tam komisi z revisního oddělení. Tato komise revidovala 7 měsíců, 7 měsíců jí tam nic nechybělo v prvotřídním hotelu ve Zlíně a po 7 měsících předseda této komise pan rada Jirák zažádal o pensionování, byl dán do pense, ale zůstal ve Zlíně u firmy Baťa jako daňový poradce. Myslím, že k tomu není potřebí žádných komentářů. A tentýž úřad, který takto pro-pouští z povinnosti poplatníka jak státních daní, tak samosprávných velké milionáře, prodává exekučně kozy, prasátka, králíky, slepice, šatníky a postele. (Předsednictví převzal místopřeseda Kahler.)
A jak je to s přirážkami, tak je tomu s živelními pohromami. Intervenoval jsem minuly týden v záležitosti drobných domkářů a rolníků o živelních pohromách zde u Zemědělské rady. Týkalo se to občanů z 10 obcí u Č. Brodu. Jen dva z nich jsou komunisté, ostatní domovináři. Peníze z akce pro podporu postižených živelními pohromami jsou pryč a ti chudáci neviděli ani krejcar. Okr. komise, která vyšetřovala škodu, uznala domkáři, že má 1.600 Kč škody, ale nebylo doporučeno, aby mu byla poskytnuta určitá náhrada, kdežto majitel zbytkového statku dostal desítky tisíců korun. Tedy, vážení, za takovýchto okolností [ ] u nás lidé odsuzováni podle zákona za to, že prý podrývají demokraticko-republikánskou formu státní. Tak vypadá demokracie? Divíte se těm Míčům a Medzilaborcům, že se brání, když se jim bere poslední, čeho nutně potřebují, zvláště když čtou, jak se pěkně prostřednictvím Sokolů advokátů šavrdů a Sokolů Marešů a jiných odpisují těžké desítky milionů daní Pálfyům, Larischům a jiným? Nezdá se vám, že případ, že Zajíček sdělil Topinkoví, sekretáři soc.-demokratické strany, že Larisch okrádá stát o desítky milionů a sociální ústavy hornické o miliony, si zasloužil větší pozornosti, než mnohé z prstu vycucané velezrádné aféry, nezdá se vám, že ten případ, který Zajíček uváděl, republiku více poškodil? Ale přes to se přejde. Lide se sice rozčilí, ale řekne se: Zajíček je v kriminále a kdo ví, mluvil-li pravdu.
Vážení, projednávali jsme v rozpočtovém výboru účetní uzávěrku za r. 1933. R. 1933 byly všechny vládní noviny plné chvalozpěvů na půjčku práce, která prý roztočí kola, ale před 14 dny pan Modráček jako zpravodaj řekl, že výtěžek z půjčky práce byl většinou poukázán ke krytí rozpočtových schodků a dále, že podle rozpočtu nebylo provedeno silničních, melioračních a vodocestných prací za 270 mil. Kč. To bylo to roztočem kol? Tak se hází nezaměstnaným a trpícím písek do očí!
Dále bylo konstatováno, že státní lesy a statky - je to konečně v účetní uzávěrce - mají poměrně ohromný deficit, a při tom se státní lesy a statky v pravém slova smyslu rozkrádají.
Mám potvrzeno, že z hodonínských státních lesů bylo vydáno 400 metrů palivového dříví. Vydávací příkaz má číslo jednací 2315. Zjistil jsem, že toto dřevo nedostávali chudáci, nýbrž majitelé vlastních lesů, kteří tedy z vlastních lesů dřevo prodávali. Pan lesní rada v Hodoníně odpověděl mně na intervenci takto: Pane senátore, někdo jistě kolem toho chodí a ten
někdo, má-li právo, má vliv na rozdělování. Považuji za samozřejmou věc pomoci chudákovi, který ke mně přijde,aniž bych se ho tázal, má-li legitimaci červenou, zelenou nebo červeno-bílou, ale zde se té samozřejmé věci využilo k agitaci pro agrární stranu na Hodonínsku. Věc rozděloval pan sekretář Kunc z Hodonína. Protestoval jsem proti tomu a uváděl jsem, že mohou z vlastní kapsy rozdělovati svým politickým straníkům, ale ne z pokladny podniků, na které doplácí všechno ostatní poplatnictvo 361/2 mil. Kč.
A nyní ještě několik slov k jisté ožehavé věci. Demokracie a republika! Máte tu zákon, že každý dělník, který si platí příspěvky do odborové organisace, má tím zaplacenou pojistku pro případ nezaměstnanosti. Vážení pánové, znám případy a zvláště případ, který přímo řval u pana Čuříka, kde se zakupovala léta, kde většina členů měla při benevolenci ministerstva soc. péče ne členství vydržené, nýbrž členství zakoupené, a znám. případ, že v Hornoněmčí u Uher. Brodu dělník si vypůjčil 168 Kč na zakoupení příspěvků, ale během dvou let nedostal ani haléře! Tak to dělal pan Čuřík a my vám blahopřejeme k tomu přírůstku. A takové případy staly se v Hruškách, ve Tvrdonicích, Kosticích, jsou stovky zakoupených let u dnešních členů organisace zelené, zemědělské jednoty.
A tu mám případ Svazu tesařů v Československu. Ve Svazu tesařů, který není příslušníkem žádné politické strany a žádné odborové ústředny, nýbrž je samostatný, je přes půl tisíce legionářů, jsou tam členové, kteří přes 30 let platí příspěvky, a poněvadž té benevolence, které v tak velkých rozměrech používal pan Čuřík, Chloupek et comp. na Slovácku, používal z části Svaz tesařů, před půldruhým rokem zastavilo se Svazu tesařů proplácení podle gentského systému. A když se Svaz obrátil po zamítnutí min. rady na správní soud, marně čeká již od prosince 1933 na rozhodnutí. Vážení pánové, zde s tohoto místa obviňuji přímo soc. demokratického ministra Alfréda Meissnera z této nespravedlnosti vůči 8000 postižených rodin nezaměstnaných tesařů.