Chtěl bych vyzdvihnouti ten moment, že hlasujíce pro předlohu žádáme, aby zamýšlená opatření a předpisy, určené §em 12, byly tak stylisovány, aby platily nejenom pro civilní státní zaměstnance, kteří jsou uvedeni v platovém zákoně č. 103 a o nichž se zmiňuje § 9, nýbrž také pro dělníky, ať jsou ve státních báňských podnicích, na drahách, poštách, v leteckých závodech, tabákových továrnách a jinde, tak aby tento zaměstnanec věděl, že výhody zaměstnanců, kteří spadají pod platový zákon, platí také pro něho. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Společná rozprava je skončena.

Páni zpravodajové se vzdali doslovů.

Senát je způsobilý se usnášeti.

Budeme hlasovati ve čtení prvém, a to o každém odstavci pořadu zvlášť.

Nejprve tudíž budeme hlasovati ve čtení prvém o odst. 2 pořadu:

Byl mně podán návrh sen. Hakena a soudr. na přechod k pořadu.

Vzhledem k tomu budeme ve čtení prvém hlasovati nejdříve o návrhu sen. Hakena na přechod k pořadu; bude-li zamítnut, o celé osnově zákona, nadpisu, nadpisech jednotlivých paragrafů a úvodní formuli podle zprávy výborové najednou.

Jsou nějaké námitky? (Nebyly.)

Nejsou námitky.

Budeme tudíž tak hlasovati.

Kdo souhlasí s návrhem sen. Hakena a soudr. na přechod k pořadu, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh se zamítá.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem, nadpisy jednotlivých paragrafů a úvodní formulí podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem, nadpisy jednotlivých paragrafů a úvodní formulí byla schválena ve čtení prvém podle zprávy výborové, souhlasně s usnesením posl. sněmovny tisk 1403.

Nyní budeme hlasovati o odst. 3 pořadu:

Byl mně podán v této věci návrh sen. Hakena a soudr. na přechod k pořadu.

Vzhledem k tomu budeme ve čtení prvém hlasovati nejdříve o tomto návrhu sen. Hakena a soudr.; bude-li zamítnut, budeme hlasovati o celé osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli podle zprávy výborové.

Jsou nějaké námitky? (Nebyly.)

Nejsou.

Budeme tudíž tak hlasovati.

Kdo souhlasí s návrhem sen. Hakena a soudr. na přechod k pořadu, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem, nadpisy jednotlivých částí a úvodní formulí byla schválena ve čtení prvém podle zprávy výborové, souhlasně s usnesením posl. sněmovny tisk 1407.

Dále budeme hlasovati o odst. 4 pořadu:

Byly mně podány dostatečně podporované pozměňovací a resoluční návrhy sen. Hakena a soudr.

Zástupce tajemníka senátu dr Trmal (čte):

Návrhy sen. Hakena a soudr.:

A. Pozměňovací návrhy:

§ 1 budiž doplněn novými odstavci (1 a) a (2 a):

>(1 a) Státním zaměstnancům, jichž pensijní základna nedosahuje 24.000 Kč ročně, započítává se vojenská služba pro zvýšení platu celá.

(2 a) U zaměstnanců, jichž pensijní základna nedosahuje 24.000 Kč, provede se započtení v nejvyšší platové stupnici.<

V §u 2 nechť odst. 1 zní:

>(1) Ve služebním poměru úřednického aspiranta (§ 7, odst. 2 platového zákona ze dne 24. června 1926, č. 103 Sb. z. a n.) se hodnotí vojenská služba presenční v rozsahu uvedeném v §u 1, odst. (1 a) jako služba v tomto služebním poměru skutečně ztrávená.<

V §u 11 budiž odst. l doplněn novým odstavcem (1 a):

>(1 a) U zaměstnanců, jichž pensijní základna nedosahuje 24.000 Kč, platí tento zákon i tehdy, když nastoupili službu před účinností zákona.<

B. Resoluční návrh:

Vládě se ukládá, aby v nejkratší době předložila senátu návrh zákona, podle něhož všichni zaměstnavatelé budou povinni poskytnouti dělníkům a nižším soukromým zaměstnancům, povolaným k vojenské službě presenční, aspoň dva týdny platy, resp. polovinu měsíčního platu; podle kterého bude dělníkům a nižším soukromým zaměstnancům po dobu vojenské služby presenční zachováno pracovní místo, nastoupí-li opět práci do 15 dní po skončené vojenské službě presenční; a podle něhož zaměstnavatelé budou povinní platiti za dělníky a nižší soukromé zaměstnance po dobu vojenské služby celé příspěvky do nemocenského pojištění.

Předseda (zvoní): Vzhledem k podaným pozměňovacím návrhům budeme ve čtení prvém hlasovati takto:

o §§ 1 a 2 nejprve podle pozměňovacích návrhů sen. Hakena a soudr., budou-li tyto návrhy zamítnuty, budeme o těchto §ech 1 a 2, jakož i o §u 3 až 10 hlasovati podle zprávy výborové. O §u 11 budeme hlasovati nejprve podle pozměňovacího návrhu sen. Hakena a soudr., bude-li návrh zamítnut, budeme o tomto §u 11, jakož i o zbytku celé osnovy zákona, o jeho nadpisu a úvodní formuli hlasovati podle zprávy výborové.

Námitek není? (Nebylo.)

Není jich. Budeme tudíž tak hlasovati.

Kdo souhlasí s tím, aby §§ l a 2 zněly podle pozměňovacích návrhů sen. Hakena a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí s tím, aby tyto §§ l a 2, jakož i §§ 3 až 10 zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvaluje se.

Kdo souhlasí s tím, aby § 11 zněl podle pozměňovacího návrhu sen. Hakena a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí s tím, aby paragraf tento (11), jakož i zbytek osnovy zákona s nadpisem a úvodní formulí zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Přijímá se.

Tím tato část a tudíž celá osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena ve čtení prvém podle zprávy výborové, souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 1408.

Podle §u 54 jedn, řádu z usnesení předsednictva senátu budeme ještě v této schůzi hlasovati o projednávaných osnovách zákonů také ve čtení druhém.

Nejprve o odst. 2 pořadu:

Táží se pánů zpravodajů - za výbor branný sen. F. Nováka (rep.) a za výbor rozpočtový sen. Foita - zda navrhují nějaké textové změny.

Zpravodaj sen. Fr. Novák (rep.): Nikoli.

Zpravodaj sen. Foit: Ne.

Předseda: Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem, nadpisy jednotlivých paragrafů a úvodní formulí, schválenou pravé ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem, nadpisy jednotlivých paragrafů a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové, souhlasně s usnesením posl. sněmovny tisk 1403 také ve čtení druhém.

Tím je vyřízen odst. 2 pořadu.

Dále budeme hlasovati ve čtení druhém o odst. 3 pořadu:

Táži se pánů zpravodajů - za výbor branný sen. Šachla, za výbor rozpočtový sen. Plamínkové, zda navrhují nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. Šachl: Nemám změn.

Zpravodaj sen. Plamínková: Rovněž ne.

Předseda: Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí, schválenou právě ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové, souhlasně s usnesením posl. sněmovny tisk 1407 také ve čtení druhém.

Tím je vyřízen odst. 3 pořadu.

Dále budeme hlasovati ve čtení druhém o odst. 4 pořadu:

Táži se pánů zpravodajů - za výbor branný sen. Šťastného, za výbor rozpočtový sen. dr Karasa - zda navrhují nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. dr Šťastný: Nemám.

Zpravodaj sen. dr Karas: Rovněž ne.

Předseda: Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí, schválenou právě ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové také ve čtení druhém, souhlasně s usnesením posl. sněmovny tisk 1408.

Kdo souhlasí s resolucí, otištěnou ve zprávě výborové tisk 1414, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluce tato se přijímá.

Kdo souhlasí s resolučním návrhem sen. Hakena a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se, čímž je tento odstavec pořadu vyřízen.

Budeme projednávati další - poslední - odstavec pořadu:

Zpravodaji jsou za výbor techn.-dopravní pan sen. inž. Winter. za výbor ústavně-právní pan sen. Pánek.

Dávám slovo zpravodaji za výbor techn.-dopravní, panu sen. inž. Wintrovi.

Zpravodaj sen. inž. Winter: Slavný senáte! Motorové vozidlo, které vpadlo před 30 lety do idylického klidu silnic a městských ulic, na kterých se až do té doby pohybovaly jenom potahy a jako nejrychlejší dopravní prostředek velocipéd, svou velikou rychlostí zrevolucionovalo nejen život na silnících a ulicích, nýbrž zrevolucionovalo život vůbec, vnutivši mu svoje šílené tempo. A to jsme vlastně ještě v začátcích vývoje motorového vozidla! Vidíme, jak dosažitelná rychlost stoupá nejen od roku k roku, nýbrž den ze dne, a nevíme, kde se zastaví. Silnice, jejíž technický vývoj se zastavil před 100 lety, když železnice jí odňaly dálkovou dopravu a odsoudily ji k podřadné rolí komunikace toliko místního významu, procitá s příchodem auta ze svého stoletého spánku jako trnová Růženka pod polibkem princovým. Musí velmi mnoho doháněti, aby se vyrovnala kroku svého prince. A snad jenom ta okolnost, že silnice není dostatečně technicky vyspělá, určuje jisté hranice překotnému vývoji motorového vozidla.

Motorové vozidlo těžko se smiřuje s omezením, které mu opožděná silnice ukládá, bouří a vnáší do života na silnici zmatek, jehož útraty platí nejen ono samo, nýbrž i vše ostatní, co se na silnici pohybuje. V >Autosportu" čteme: >Za 15 let zemřelo na silnicích více Američanů, než jich padlo ve všech válkách, které kdy U. S. A. vedly, včetně revoluce, války r. 1812, mexické, občanské, španělsko-americké a světové. Rok co rok mluví statistiky o 30,000 zabitých a milionu zraněných a obě tyto cifry jdou na účet bezohledných řidičů motorových vozidel.<

Proto se společnost musí brániti proti nebezpečnému zneužívání té veliké síly, kterou technika člověku poskytuje výbušným motorem, který je dosud nejdůležitějším faktorem motorismu. Nebezpečnost jeho stoupá nejen se stoupající výkonností motoru, nýbrž hlavně se stoupajícím počtem vozidel, která již dávno přestala býti přepychem a výsadou bohatých a stala se lidovým dopravním prostředkem, který vnikl do všech krajů i zapadlých vesnic a do všech oborů hospodářského života. Pro obranu proti nebezpečí z motorových vozidel nestačí již polovičaté nařízení, tu je třeba jasných zákonných předpisů. Proto také všechny státy vydávají nové zákonné předpisy, kterými upravují jízdu motorovými vozidly. Z posledních uvádím jenom: v Rakousku nařízení ministra obchodu a dopravy ze dne 12. května 1930; v Německu nařízení ze dne 15. července 1930; v Anglii nařízení ministra dopravy ze dne 17. listopadu 1930; ve Švýcařích zákon ze dne 15. března 1932 a nařízení ze dne 25. listopadu 1932.

Na území Československé republiky jsou jízda motorovými vozidly a ručení za škody z jejich provozování upraveny 22 různými zákony, vládními nařízeními, nařízeními ministerstev, presidentů zemských správ, vyhláškami místodržitelství a zemských vlád jednotlivých zemí. Jiná právní ustanovení platí v zemi České a Moravskoslezské, jiná na Slovensku a Podk. Rusi. Nejstarší z předpisů jest ze dne 31. října 1875, tedy již skoro 60 roků starý. Je pochopitelné, že při překotném technickém pokroku jsou nejen tento, nýbrž i jiné předpisy již dávno předstiženy. Roztříštěnost právních předpisů činí nutnou jejich kodifikaci a unifikaci. A k tomu, když Československá republika přistoupila k mezinárodní úmluvě o jízdě motorovými vozidly ze dne 24. dubna 1926, bylo třeba uvésti domácí předpisy v soulad s touto mezinárodní úmluvou. Dosavadní právní předpisy nevyhovují zplna také tím, že se vztahují pouze na jízdu motorových vozidel na veřejných silnicích a cestách. Avšak motorová vozidla mohou býti stejně nebezpečná také na soukromých silnicích a cestách a proto jest nutno rozšířiti zákonné předpisy, týkající se bezpečností, i na tyto cesty.

Vládní návrh zákona tisk 1310 má právě provésti tuto kodifikaci a unifikaci všech právních předpisů, které upravují jízdu motorovými vozidly. Snad bude vytýkáno, že zákon ponechává příliš široké pole vládním nařízením. Ale při neobyčejně rychlém technickém vývoji nejenom motoru, nýbrž i pohonné látky není možno upraviti celou materii zákonem, leda že bychom chtěli riskovati, že budeme takový zákon neustále doplňovati a novelisovati. Zdá se, že stojíme teprve na prahu vývoje motoru. Pokud jde o pohonnou látku, otevírá chemie perspektivy netušených možností. Za takových poměrů není možno vytvořiti zákon o jízdě motorovými vozidly jinak nežli jako zákon rámcový, který ponechává úpravu technických podrobností vládnímu nařízení, které je dosti pružné, aby se mohlo přizpůsobiti téměř dennímu pokroku techniky.

Na bezpečnost jízdy mají vliv nejenom momenty technické, nýbrž i psychické a sociální a proto se zákon nemůže vyhnouti tomu, aby nezasáhli na zdánlivě odlehlé pole otázek sociálních.

Vládní návrh zákona zcela správně sleduje zásadu: safety first! Čteme-li denní tisk, čteme-li o těch proudech krve, které denně se rozlévají na našich silnicích a cestách, krve ponejvíce nevinné, pak musíme žádati, aby zákon vzal v ochranu veřejnost před lehkomyslností, bezohledností a bohužel, často i nesvědomitostí, s jakou se užívá motorových vozidel. Jest jisto a bylo by nespravedlivé popírati, že jízda motorovými vozidly má své nebezpečí nejenom jako každý jiný provoz. ale svým charakterem nebezpečí vyšší nežli jiný provoz. Právě proto, že jízda motorovými vozidly má v sobě větší nebezpečí nežli jiný provoz. jest třeba, aby jak na stroj, tak i na člověka, který tento stroj řídí, i na provozovatele stroje byly kladeny přísné požadavky. Stroj i člověk, který jej řídí, musí míti takové vlastností, aby neohrožovaly a neobtěžovaly okolí a veřejnou bezpečnost. Provozovatel pak musí převzíti ručení za škody provozem motorového vozidla způsobené.

Vládní návrh zákona vytyčuje požadavky na stroj i člověka, který jej řídí. Určuje vlastnosti, které stroj má míti. Nařizuje, že k jízdě smí býti použito stroje, který je po stránce technické vyzkoušen a schválen, který jako vyhovující je zapsán do rejstříku motorových vozidel a na důkaz toho obdržel rejstříkovou značku. Úřad má právo každé vozidlo, které jest mu podezřelé, dáti znovu prohlédnouti. Vozidla určená pro veřejnou dopravu osob budou podrobena periodickým zkouškám.

Říditi vozidlo smí jenom ten, kdo překročil 18. rok věku, byl uznán tělesné i duševně způsobilým, jest pro tuto činnost spolehlivý, prokázal před úředním zkušebním komisařem způsobilost k řízení motorového vozu příslušné kategorie, jako řidič byl zapsán do rejstříku řidičů a na důkaz své způsobilosti obdržel vůdčí list.

Zkouška řidiče je prvním opatřením bezpečnosti, opatřením preventivním. Musí býti prováděna seriosně a ne sériové. Jsou přednášeny stížnosti, že zkušební komisař si povolá ke zkoušce také 30 kandidátů a vyzkouší je všechny za 2 hodiny. Je třeba, aby ústřední úřady věnovaly těmto stížnostem vážnou pozornost a připomenuly všem zkušebním komisařům, že zkouška řidičů je velmi důležitou záležitostí veřejného zájmu a že od ní závisí ve velké míře stupeň bezpečnosti na silnicích a ulicích.

Tresty řidičů za přestupky předpisů a způsobené škody jsou teprve opatřením druhořadým, které přichází ex post.

Bylo poukazováno na to, že 18. rok věku je nedostatečný, že člověk v tomto věku není ještě dosti zkušený a rozvážný, a bylo doporučováno, aby věková hranice byla zvýšena. Výbor presto doporučuje, aby 18. rok věku byl zachován, jednak že rozdíl tří roků není rakový, aby byla dána záruka za vyšší rozvážnost, jednak proto, že mezinárodní úmluva stanoví věk 18 roků, a tak by se mohlo státi, že po území Československé republiky by mohli sice jezdili osmnáctiletí příslušnicí cizích států, nikoliv však příslušník našeho státu.

Bylo žádáno, aby alespoň pro řidiče z povolání byl předepsán věk 21 roků. Výbor toho nedoporučuje, poněvadž by takto bylo sociálně slabým znemožněno, aby se vycvičili v řízení motorových vozidel před nastoupením vojenské služby. Služba u motorisovaných jednotek vojenských stala by se potom výsadou příslušníků zámožných vrstev.

Řidiči motorových vozidel, určených k veřejné dopravě osob, musejí ovšem vyhovovati přísnějším podmínkám. Musejí býti alespoň 24 roky staří, míti tříletou praxi řidičskou a musejí vyhovovati přísnějším podmínkám tělesné i duševní způsobilosti. Tu bude vhodno použíti výsledků zkoumání psycho-technického a doporučuje se, aby alespoň pro tuto kategorii řidičů byla zavedena povinná psychotechnická zkouška.

V zájmu veřejné bezpečnosti je třeba, aby řidič nejenom při zkoušce, nýbrž trvale vyhovoval požadavku tělesné i duševní způsobilosti. Proto je třeba tirádu přiznati právo, aby tuto způsobilost mohl dáti kdykoli zjistiti novou lékařskou prohlídkou. Řidiči vozidel, používaných k veřejné dopravě osob, budou povinni, aby se podrobovali periodickým lékařským prohlídkám.

Zájem veřejné bezpečnosti vyžaduje, aby oprávnění říditi motorové vozidlo bylo odňato osobám, které při nové lékařské prohlídky nebudou shledány způsobilými, ale také osobám, o kterých se zjistí, že nejsou spolehlivé, Nespolehlivým je ten, kdo byl potrestán pro soudně trestný čin proti bezpečnosti života, těla nebo zdraví, nebo opětně pro trestný čin proti ustanovením zákona o jízdě motorovými vozidly nebo předpisům na základě tohoto zákona vydaným nebo pro opětovný hrubý přestupek předpisů řádu silniční policie a hlavně kdo řídil vozidlo ve stavu opilosti. Tu je třeba zdůrazniti, že osoba, která ve stavu ne zcela střízlivém zasedne za volant, měla by býti trestána i tehdy, když žádnou nehodu nezpůsobila. V sovětovém Rusku jest opilý řidič motorového vozidla, který zavinil srnci člověka, trestán jako vrah.

Pro jízdu cizozemských vozidel a řidičů na území republiky platí předpisy mezinárodní úmluvy. Alf mezinárodní styk hospodářský vyžaduje, aby bylo umožněno i těm zahraničním vozidlům a řidičům, při nichž nelze této úmluvy uplatniti, aby mohli na území republiky cirkulovati, když vyhovují předpisům zákona o jízdě motorovými vozidly. Proto jest jim dána mocnost, aby se podrobili zkoušce zákonem předepsané a opatřili si tak československou značku, po př. československé povolení k jízdě.

Při této příležitostí upozorňuji na stížnosti zahraničních motoristů, kteří přijedou na území naší republiky v neděli a nemají tu možnosti doplniti svoje zásoby pohonné látky, protože benzínové čerpací stanice nejsou obsluhovány. Zahraniční motoristé přijíždějí přes hranice pravidelně s nepatrnou zásobou benzinu, protože nechtějí platit dvojí clo, a zůstanou potom blízko hranic trčeti. To je také jeden z důvodů, proč se cizí motoristé republice vyhýbají na škodu cizineckého ruchu. Tato otázka je předmětem jednání v ministerstvu obchodu a bude asi v dohledné době ku všestranné spokojenosti vyřízena. (Předsednictví převzal, místopředseda dr Hruban.)

Zákon určuje všeobecné předpisy pro bezpečnost jízdy. Především zakazuje, že osoby, jejichž rozpoznávací nebo ovládací schopnost je podstatně snížena, zejména únavou nebo alkoholem, nesmějí motorové vozidlo říditi.

Není to nic nového. Švýcarský a anglický zákon mají již stejná ustanovení. Z téhož důvodu veřejné bezpečnosti se ukládá vládě, aby nařízením vydala předpisy o zabezpečení dostatečného odpočinku řidičů z povolání v rámci zákona o 8hodinné době pracovní. Nejde tu o nárok řidiče z povolání na odpočinek, který je mu již zaručen zákonem o 8hodinné době pracovní. Jde tu o povinnost administrativních úřadů, aby z důvodů veřejné bezpečnosti musily se starati o to, aby pracovní doba řidičů z povolání nebyla protizákonně předržována. Proto Švýcary a Anglie zakazují zákonem i řidiči, že nesmí přepínati svých sil, a nařizují mu povinný odpočinek. Ten odpočinek řidičův je veřejným zájmem a výkonné orgány jsou povinny pečovati o to, aby byl zachován.