4. mládež diplomovanú.

Niet ani jednej kategórie, kde by nebolo biedy, ľ mestá i dediny sú na tom rovnako zle. Export pracovných síl za chlebom do cudziny, fyzických a intelektuálnych, patrí už len do minulosti. Hospodárske pomery svetové ženu každý národ a štát do orientácie aularkickej. Redukcia emigračných možností je hrádzou pre prirodzený odliv pracovných síl, ktoré ostaly doma v rezerve bez nádeje na mobilizáciu do práce. Je smutným zjavom, že 30ročného syna musí vydržiavať matka, vdova, ktorej ani pre vlastnú výživu nepostačuje chalupa alebo nejaká veľmi skrovná renta.

Riešiť problém nezamestnanej mládeže je predmetom medzinárodných úvah. Sú mi známe počínania interparlamenlárnej unie v tomto smere.

Interparlamentná únia zaoberá sa touto otázkou, to je príliš teoretické, o praktickom prevádzaní alebo živote nemáme ešte dnes bližších skúseností. To je faktum. Pracovné tábory, o ktoré sme sa u nás pokusili, sa nám nepodarily. T í mladi ľudia nedostali k tomu potrebnej predvýchovy, neboly vytýčené vyššie mravné ciele, za ktoré by sa idealizovali a oduševnili, a z toho súdim, že životný zákon, ktorý je v úplnej platnosti a ktorý povedá, že v práci človeka, či mladého, čí starého, účinkuje jako vzpruha alebo primeraná odmena alebo donucovacia disciplina.

My si musíme našu mládež vychovávať v školách a držať tak dlho v školách, ako sa to dá. My si ju musíme vychovávať v duchu mravných vysokých hodnôt. To je vlastenectvo, to je láska k národu (Tak jest!) a v duchu náboženských hodnôt. S takou výchovou dá sa dosiahnuť ciel vyšších duševných hodnôt, ktorých potrebujeme, aby sme náš štát udržali pevným a silným. O mládež sa môžeme všemožne a dôkladne postarať. Musíme to urobiť v rámci štátnom, musíme zriadiť komitéty zemskej a okresnej pečlivosti o mládež, ktoré by malý priamy styk s ústredným referátom pri ministerskej rade a s koordinovanými referenty v jednotlivých ministerstvách. Keď sa budeme starať o našu mládež, bude mat k nám dôveru a my môžeme získať touto mládežou to, čo si prajeme v záujme nášho štátu.

Nemajú pravdu tí, ktorí kričia, že sú školy preplnené. Čo robiť so školenou mládežou? Čo s inteligenciou? Postavme škôl toľko a tak, aby postačily pre všetky deti. Nehľadá dnes ľudí ani priemysel, ani živnosť, ani obchod. Nemôže zamestnávať zbytočné sily ani zemedelstvo. A čo má robiť upadajúci priemysel? V pracovnom tábore nebolo vytýčeného cieľa vysokej mravnej hodnoty, ktorý by bol mládež oduševňoval. Pre takéto ciele táto mládež nedostala predvýchovu ani v škole, ani mimo školy. Myšlienkové prúdy, ktorým už driev podliehala, ju zdemoralizovaly.

Pečlivost o nezamestnanú mládež je vysokým štátnym záujmom a preto musí dostať organizáciu, ktorá by sa rozvetvila po celej vlasti, O mládež sa musíme všemožne a dôkladne postarať. Mládež musí mat dôveru k činiteľom verejným a štátnym, a tú si musíme získať. Zamestnávanie praktických mladých šil závisí od oživenia produkcie v remeslách, v priemysle, v zemedelstve. Tvoriť príležitosti práce pre mládež inteligentnú môže vláda aj tým, že zasiahne do niektorých služobných otázok a odstráni tisíce prípadov inkompatibility, ktoré sa u nás až do dnes s rôznych príčin trpia.

Musíme riešiť niektoré otázky, aby sme našej mladej inteligencii dali možnosť vstupu do služieb. Musíme zrevidovať služobné pomery vyslúžilých starých ľudí, ktorí sú zralí pre penziu, a prepustiť ich do penzie. Musíme riešiť niektoré otázky, či by sa nemehla v niektorých prípadoch skrátiť služobná doba, aby výstupom vyslúžilých do penzie dostali miesta nezamestnaní mladí inteligenti.

Zamestnávanie manželských dvojíc je otázka, ktorá musí byť riešená, a musí sa tu určiť minimum platu manžela, čí je schopný vydržať svoju rodinu. Táto sociálna otázka musí byť riešená. Ďalej zákon o zákaze zamestnávať penzistov v akejkoľvek službe je veľmi potrebný, lebo penzista si sám znehodnocuje dôstojnosť inteligentného človeka, keď sa núka všade za jakúkoľvek odmenu do práce a znemožňuje tak umiestenie mladých ľudí.

Zákon aspirantský znamená starostlivosť siatu o mladých ľudí a nie je nóvum, poznali sme ho pred prevratom. Toto vládne nariadení vo smysle a na základe zákona zmocnovacieho musí byť zrevidované, lebo má i chyby, musí byť preto novelizované, lebo na pr. v stredoškolskej profesúre, v lekárstve alebo v iných oboroch vysokoškolských, kde je potrebná dlhá doba a špeciálna predvýchova, tam sa nemôže uplatniť toto vládne nariadenie, lebo je na úkor samej práce, pre ktorú sa akademik chystá.

Pozitívom v ňom je to, že dáva príležitosť vonkovským mladíkom umiestniť sa vo verejnej a v štátnej službe doma. Aspirantstvo je preca zamestnanie, ktoré má budúcnosť. Aspirantstvo podmieňuje 3 mes. prácu zdarma. S takouto praxou sme sa stretávali aj pred prevratom. Nie je to nič nového.

Negatívnou stránkou systému aspirantského je, že ho zaviedli do stredoškolskej profesúry, do súdnictva í\ do nemocníc, kde povalia povolania a odborná špecializácia potrebuje dlhú dobu pre zdokonalenie znalostí a schopností, takže dakedy 30 ročný človek, vysoko vzdelaný odborník, začína tam, kde začínajú zpravidla v inom obore pomerne veľmi mladí ľudia.

Každé nariadenie, ktoré vláda vydala na základe zmocňovacieho zákona, prichádza do zákonodarných sborov a tie sa môžu s ním podrobne pozaoberať. I s vládnymi nariadeniami 170 34 sa zaiste pozaoberáme a oznámime potrebu jeho novelizácie tam, kde by sa dokázaly chyby a krivda. Ťažká doba vyžaduje mimoriadne opatrenia. A preto sa dívam na všetko, čo vláda a zákonodarstvo podniká, ako na úprimnú a vrelú snahu vyriešiť aj tie najťažšie problémy hospodárske, kultúrne a sociálne v prospech celku obyvateľstva podľa zásad demokracie.

O tom, že je nadľudskou úlohou riadiť loď našej vlasti na búrlivom mori medzinárodného života, sme všetci presvedčení a tiež sa nemusím zvlášť zmieňovať ani o tom, že riešiť otázky vnútorného života pri pestrom národnostnom a sociálnom soskupení obyvateľstva v našom štáte, za ťažkých hospodárskych pomerov svetových nie je úlohou všednou a že k tejto práci treba ľudí na svojom mieste. A my ich - vďaka prozreteľnosti - aj máme.

Naša terajšia vláda má dobrú vôľu a schopnosť mierniť biedu, ktorá nám hrozí. Jej úsilie však môže mať iba vtedy kýženého zdaru, keď sa oň i my sami bez akéhokoľvek rozdielu pričiníme. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Uděluji dále slovo panu sen. Dundrovi.

Sen. Dundr: Slavný senáte! Používáme projednávání rozpočtu jako příležitosti k formulování určitých stanovisek naší strany k jednotlivým problémům veřejného i politického života. Není třeba, aby soc. demokraté formulovali své stanovisko ke státu a jeho potřebám, to je známé. Jde o stát náš a jsme povinni - a také to činíme - tomuto státu poskytnouti vše, čeho potřebuje nejen na ochranu a upevnění, nýbrž i k náležitému rozvoji.

Mluvím-li o ochraně státu, mám na mysli dvojí nepřátele: nepřátele vnější a nepřátele vnitřní. O nepřátelích vnějších, zahraničních, není třeba mluviti. Jsou to ti, kteří usilují o revisi mírových smluv, kteří by si přáli změnu hraníc naší republiky, kteří sledují oslabení posic, které Československá republika v mezinárodním světě má.

Máme však mnoho vnitrních nepřátel. To nejsou pouze ti, kteří stojí v cizích službách a sledují cizí zájmy, to nejsou pouze ti, kteří chtějí roztrhal, rozkouskovati tento stát; jsou ještě jiní a mezí nimi jsou mnozí, kteří se hlásí k tomuto státu, avšak svou činností podkopávají základy, o něž se republika Československá opírá; vyvolávají zmatky, budí nedůvěru a rozkládají morální sily, jež znamenají velmi mocné a silné pnuto, které vize občanství k republice. Jsou to nepřátelé, kteří útočí proti vládě, snižují její činy a veškerou práci, kterou vláda vykonala, bagatelisují zapomínajíce, že jim podkopávají fundamenty republiky Československé. Jsou to ti, kteří ve své rozkladné činnosti podkopávají zároveň základy státní autority. Prohlašují velmi část; že lnou ke státu, že máji zájem na silné a zdravé republice, ale při tom vyvíjejí činnost, která znamená oslabování té autority, již má a musí býti vláda každého státu, té autority, která musí býti respektována, má-li - a tu mám na mysli vládu, která se opírá o náležitou autoritu nebo která je vybavena řádnou autoritou - splniti své důležité poslání. A právě 'tito vnitřní nepřátelé naší republiky, ač velmi často a v posledních měsících systematicky podkopávají důvěru a vyvolávají nedůvěru ke státu a k vládě, vychvalují velmi často jiné státní režimy a jdou tak daleko, že nám je dávají za přiklad. Ukazují začasté na Itálii a při lom nevidí bídu širokých vrstev pracujícího lidu, nevidí hospodářský rozvrat, nevidí finanční krach ani zešněrování svobody, omezení volnosti a zrušení všech občanských a politických práv, která jsou v demokratickém stále základem rozumného a zdravého života. Tito stoupenci autoritativních režimů, ať státu korporativního nebo fašistického, vychvalujíce nám takovéto režimy mají před sebou jenom tvrdou pěst rozhodujících vládních činitelů nebo jedince, kteroužto tvrdou mocí jest ubíjen každý, kdo chce určitým volnějším způsobem projevovati své názory, kdo sleduje volný vznět, kdo se chce svobodně rozvíjeti a vyvíjeti.

Možná, že tito nepřátelé nynějšího režimu a také nepřátelé demokratického zřízení republiky Československé spatřují ukojení a splnění.svých cílů v uskutečnění bezprávnosti dělnické a pracující třídy. Zapomínají ovšem při tom, že takovéto režimy znamenají nejen ochromení nebo znemožnění volného a svobodného vývoje, nýbrž i stálé a stálé ohrožování míru, ohrožování pokoje a klidu, na kterémžto pokoji a klidu závisí také do značné míry slibný vývoj poměrů v naší republice.

V čele nepřátel nynější vlády stoji do nedávné doby ještě ve vládní většině se nalézající nár. demokracie. Nár. demokracie neuznává autoritu vlády, ale uznává autoritu podnikatelů v továrnách, uznává autoritu těch podnikatelů, kteří terorisují zaměstnance, kteří pro jiné politické přesvědčení zaměstnance pronásledují, kteří je zbavují velmi často pro jiné politické mínění a pro volné projevy tohoto mínění jejich existence.

Aby nám bylo rozuměno, my chápeme a velmi často s povděkem kvitujeme věcnou kritiku, my ji neodmítáme, ale odmítáme a potíráme demagogii a nepoctivost, která doznala právě v posledních týdnech velmi značného rozšíření v našem veřejném a politickém životě. Demagogie a nepoctivosti používají se zalíbením ti, kdož dnes, stojíce na půdě politiky oposiční, domnívají se, že.své politické posice posílí a že vytvoří v tomto státě ovzduší, ve kterém se bude mocí dobře dařiti demagogům a politickým nepoctivcům.

Také my kritisujeme a odsuzujeme přehmaty a zlořády nejen podnikatelů - právě v posledních týdnech jsme velmi často jejích svědky - nýbrž i jedné části naší byrokracie, byrokracie neschopné, byrokracie, která neslouží státu, nýbrž která sabotuje opatření vlády, byrokracie, která pomlouvá ministry, byrokracie, která nevidí vážné a těžké problémy našeho veřejného života, která nevidí hroznou nezaměstnanost statisíců, která nevidí nouzi a bídu dělnických a zaměstnaneckých rodin a která klidně přihlíží k vykořisťování těch, kteří ještě dnes zaměstnání a příležitost k výdělku mají.

My takovéto případy neschopné, zaujaté a úzkoprsé byrokracie zaznamenáváme v poslední době na mnohých místech na Slovensku, kde zvláště někteří okr, úředníci, okresní náčelnicí nejsou si vědomi, že mají sloužiti státu a lidu, že mají pomáhati k odčinění křivd, nedostatků a bídy a kteří přes všechny těžké problémy a vážné zjevy přecházejí, majíce na zřeteli jenom svůj osobní prospěch, své osobní choutky a své osobní obohacování. Takové byrokraty, kteří velmi často jsou ve službách určitého politického směru, kteří brání i zástupcům vládních stran v provádění normální politické agitace, takové byrokraty, kteří si nejsou vědomi vážnosti doby a dosahu nebezpečí, které právě z nerozřešených problémů hospodářských a sociálních tomuto státu hrozí, lakové byrokraty bylo by nutno urychlením odstraniti a posaditi na odpovědná místa lidi schopné, svědomité a poctivé. (Výborně!)

Jsme si vědomi, že jedním z nejožehavějších problémů našeho života je problém nezaměstnanosti. Koncem měsíce listopadu vykázali jsme v úředních číslicích 672.000 nezaměstnaných mužů a žen. Zde by si každý měl uvědomiti, komu záleží na státu a také na lidu, že by měl spolupracovati na řešení tohoto problému, že by měl spolupůsobiti ke.zmírnění nezaměstnanosti, že by měl hledati cesty k odpomoci nebo k poskytnutí pomoci těm, kdož nezbytně pomoci potřebují. A zde by měl také každý spolupůsobiti nejenom ke zjišťování, nýbrž také k odstraňování příčin tohoto nejožehavějšího a nejvážnějšího problému.

Nezakrýváme, že těžko lze dnes, v dobách zmatků, v době nejistoty odstraňovati příčiny nezaměstnanosti. Naše síly dnes stěží stačí ke zmírňování následků nezaměstnanosti, a poněvadž jsme si toho vědomi, měli by se všichni lidé dobré vůle v demokratickém stále základem rozumného a zdravého života. Tito stoupenci autoritativních režimů, ať státu korporativního nebo fašistického, vychvalujíce nám takovéto režimy mají před sebou jenom tvrdou pěst rozhodujících vládních činitelů nebo jedince, kteroužto tvrdou mocí jest ubíjen každý, kdo chce určitým volnějším způsobem projevovati své názory, kdo sleduje volný vznět, kdo se chce svobodně rozvíjeti a vyvíjeti.

Možná, že tito nepřátelé nynějšího režimu a také nepřátelé demokratického zřízení republiky Československé spatřuji ukojení a splnění svých cílů v uskutečnění bezprávností dělnické a pracující třídy. Zapomínají ovšem při tom, že takovéto režimy znamenají nejen ochromení nebo znemožnění volného a svobodného vývoje, nýbrž i stálé a stálé ohrožování míru, ohrožování pokoje a klidu, na kterémžto pokoji a klidu závisí také do značné míry slibný vývoj poměrů v naší republice.

V čele nepřátel nynější vlády stojí do nedávné doby ještě ve vládní většině se nalézající nár. demokracie. Nár. demokracie neuznává autoritu vlády, ale uznává autoritu podnikatelů v továrnách, uznává autoritu těch podnikatelů, kteří terorisují zaměstnance, kteří pro jiné politické přesvědčení zaměstnance pronásledují, kteří je zbavují velmi často pro jiné politické mínění a pro volné projevy tohoto mínění jejich existence.

Aby nám bylo rozuměno, my chápeme a velmi často s povděkem kvitujeme věcnou kritiku, my ji neodmítáme, ale odmítáme a potíráme demagogii a nepoctivost, která doznala právě v posledních týdnech velmi značného rozšíření v našem veřejném a politickém životě. Demagogie a nepoctivostí používají se zalíbením ti, kdož dnes, stojíce na půdě politiky oposiční, domnívají se, že své politické posice posílí a že vytvoří v tomto státě ovzduší, ve kterém se bude moci dobře dařiti demagogům a politickým nepoctivcům.

Také my kritisujeme a odsuzujeme přehmaty a zlořády nejen podnikatelů - právě v posledních týdnech jsme velmi často jejich svědky - nýbrž i jedné části naší byrokracie, byrokracie neschopné, byrokracie, která neslouží státu, nýbrž která sabotuje opatření vlády, byrokracie, která pomlouvá ministry, byrokracie, která nevidí vážné a těžké problémy našeho veřejného života, která nevidí hroznou nezaměstnanost statisíců, která nevidí nouzi a 'bídu dělnických a zaměstnaneckých rodin a která klidně přihlíží k vykořisťování těch, kteří ještě dnes zaměstnání a příležitost k výdělku mají.

My takovéto případy neschopné, zaujaté a úzkoprsé byrokracie zaznamenáváme v poslední době na mnohých místech na Slovensku, kde zvláště někteří okr. úředníci, okresní náčelníci nejsou si vědomi, že mají sloužiti státu a lidu, že mají pomáhati k odčinění křivd, nedostatků a bídy a kteří přes všechny těžké problémy a vážné zjevy přecházejí, majíce na zřeteli jenom svůj osobní prospěch, své osobní choutky a své osobní obohacování. Takové byrokraty, kteří velmi často jsou ve službách určitého politického směru, kteří brání i zástupcům vládních stran v provádění normální politické agitace, takové byrokraty, kteří si nejsou vědomi vážnosti doby a dosahu nebezpečí, které právě z nerozřešených problémů hospodářských a sociálních tomuto státu hrozí, takové byrokraty bylo by nutno urychlením odstraniti a posaditi na odpovědná místa lidi schopné, svědomité a poctivé. (Výborně!)

Jsme si vědomi, že jedním z nejožehavějších problémů našeho života je problém nezaměstnanosti. Koncem měsíce listopadu vykázali jsme v úředních číslicích 672.000 nezaměstnaných mužů a žen. Zde by si každý měl uvědomiti, komu záleží na státu a také na lidu, že by měl spolupracovati na řešení tohoto problému, že by měl spolupůsobiti ke.zmírnění nezaměstnanosti, že by měl hledati cesty k odpomocí nebo k poskytnutí pomoci těm, kdož nezbytně pomoci potřebují. A zde by měl také každý spolupůsobiti nejenom ke zjišťování, nýbrž také k odstraňování příčin tohoto nejožehavějšího a nejvážnějšího problému.

Nezakrýváme, že těžko lze dnes, v dobách zmatků, v době nejistoty odstraňovati příčiny nezaměstnanosti. Naše síly dnes stěží stačí ke zmírňování následků nezaměstnanosti, a poněvadž jsme si toho vědomi, měli by se všichni lidé dobré vůle a poctivých snah spojiti k prácí, která vytvoří podmínky a předpoklady pracovní příležitosti, kteroužto pracovní příležitostí umožníme existencí, zachráníme tisíce a desetitisíce dělnických zaměstnaneckých rodin.

Jak máme tvořili pracovní příležitost? Prováděním veřejných prací a hledáním cest umožňujících zvýšený odbyt našeho zboží a výrobců do ciziny. Máme již určily plán pracovní příležitosti, plán, který znamená provádění silničních staveb, regulací řek, stavby úředních budov, plán, který spočívá v oživování stavebního ruchu, neboť jsou ještě tisíce a desetitisíce těch, kteří špatně bydlí. A další součást tohoto plánu spočívá nejenom v naznačování, nýbrž v přímém provádění kolonisace půdy. To není jenom plán pracovní příležitosti, toť plán zajištění existencí statisíců.

Může se namítnouti, že je to sice velmi pěkné, máme-li vypracovaný plán pracovní příležitosti, nebo, chcete-li, hospodářského oživení, ale že nemáme s dostatek finančních prostředků, abychom tento plán mohli realisovali. Jestliže jsme dovedli opatřiti peníze pro věcný fond ministerstva nár. obrany, jestliže jsme si byli vědomi nebezpečí, které hrozí naší republice, nebudeme-li řádně zabezpečeni, a právě u vědomí tohoto nebezpečí opatřovali jsme prostředky, abychom stát řádným způsobem ochránili, abychom občanstvo zabezpečili, tedy soudím, že armáda 700.000 nezaměstnaných je rovněž velmi značným nebezpečím pro stát, pro jeho klidný a zdravý vývoj. A jestliže jsme dovedli čeliti jednomu nebezpečí, jímž byla ohrožována naše republika zvenčí, a dovedli jsme si opatřiti prostředky pro všechny ty účely, kterých ochrana státu vyžaduje, pak zde, kde jde o sociální nebezpečí, jsme povinni rovněž opatřiti peněžní prostředky, abychom zachránili, co všem nám nejenom je důležité, ale co všechno pro nás znamená, máme-li na mysli zejména budoucnost, nesmírně mnoho.

Jsme si vědomi, že řešení problému nezaměstnanosti je neobyčejně obtížné a svízelné, že i když se nám podaří 100, 200 tisíc nezaměstnaných vrhnouti na práce, které budeme prováděti vlastními silami, že stále a stále bude tu před námi trčet, bude před námi nerozřešena otázka zvýšeného exportu výrobků do ciziny, poněvadž dokud tato věc vyřízena nebude, dokud nepodaří se nám zlepšiti ještě více a mnohem více než dosud vývoz našeho zboží, do té doby budeme míti celé kraje zamořené nezaměstnaností, do té doby v celých krajích budou duše lidí naplněné zoufalstvím.

Chtěl bych říci, že pracovní příležitost bude také tvořiti a musí tvořit vývoz našich výrobků a zboží do ciziny. Zde mnozí očekávají velmi mnoho od zásahu státu. I náš průmysl. Náš průmysl v posledních dobách vyhlížel jako malé dítě, které se stále a stále musí o někoho opírat a požadovat určitou pomoc. Stát má průmyslníkům poskytovati dopravní výhody, slevu na daních, stát má některým průmyslníkům refundovati obchodové daně, stát má poskytovati některým průmyslníkům objednávky. Tedy má-li stát zde pinii krajní měrou tuto povinnost, pak soudím, že stát má ještě jinou povinnost, že stát má nejen pomáhat průmyslu a vykonávati, co;e v jeho silách, nýbrž že stát má také rozhodovat o tom, co se týče průmyslu, nejenom o clech, o celní politice, o daních, o obchodních smlouvách, nýbrž stát má povinnost, aby také rozhodoval o rozdílení a o množství výroby, o cenách výrobků, o pracovních a mzdových poměrech, o zisku podnikatelském. Máme-li již regulovat výrobu, má-li stát, a k tomu je volán se všech stran, zasahovati do výroby, pak nechť stát reguluje výrobu a upravuje vše, co s výrobou souvisí. Je to zájem vyšší, je to zájem státu, je to zájem nevážné většiny obyvatelstva státu. Pokřik průmyslu, pokřik průmyslových podnikatelů nebo ochránců podnikatelů nesmí nikoho v tomto směru zmásti. Jde o stát, jeho obyvatelstvo, a proto jsou tu nezbytnou, přímo kategorickou nutností zásahy státu do soukromého podnikání a do všeho toho, co s ním souvisí. Státu nesmí býti lhostejné, a já bych to řekl ještě jinak, vládě nesmí býti lhostejno, když v důsledku anarchie výrobní, když pro osobní chuti nebo nechuti některých podnikatelů a průmyslníků tisíce dělníků a zaměstnanců je vrháno ve chřtán nezaměstnanosti a když celé kraje jsou hospodářsky ničeny. Podíváme-li se do některých obvodů naší republiky, do krajů přeplněných průmyslem sklářským nebo textilním, do kraje libereckého, jabloneckého, semilského, českolipského, děčínského, pak uvidíme přímo spousty, které tu natropila hospodářská krise, uvidíme tu nezměrnou bídu desetitisíců, nejenom ten zoufalý stav živitelů rodin, ale krajní utrpení žen, nevinných dětí, jimž nedostává se nejnutnějších prostředků existenčních. To jsou kraje bohaté na průmysl, který dnes téměř úplně stagnuje, to jsou kraje, kde 3 až 4 reky zuří krise a hromadná nezaměstnanost, kde ty desetitisíce jsou živy pouze z poukázek na potraviny, které jsou jím ještě okresními úřady poskytovány v naprostém nedostatku. To je stav, který vyvolán byl těmi, kteří velmi často v posledních letech obracejí se k státu o pomoc.

Řekl jsem, že stát je povinen pomáhati, ale stát je povinen také zasahovati, je povinen určovati a také rozhodovati; vždyť tu jde o zasahování státu ve prospěch vrstev sociálně slabých, jde tu o zasahování státu, poněvadž záleží také na jeho interesech, na jeho životních zájmech, a proto zásahy státu nemohou se omeziti pouze na pole hospodářské, stát musí zasahovati také na poli sociálním. Především je třeba, aby stát s největším urychlením jež zasáhl do pracovní doby. Pracovní doba musí býti zkrácena, vyžadují toho zájmy nezaměstnaných mas, vyžadují toho zájmy státu, vyšší interesy, které každý odpovědný činitel v tomto státě musí sledovat. Oprava pracovní doby podmiňuje úpravu zprostředkování práce, regulaci pracovního trhu. S těmito zásahy podstatné souvisí odstranění z veřejných i soukromých služeb všech starých i přestárlých, aby uvolněna byla místa pro tisíce mladých ať intelektuálů, úředníků nebo dělníků, pro něž se pracovní příležitost dosud nenalezla. Nepřezírejme ten hrozivý stav, který denně jest nám předváděn, kléry se tu presentuje v těch ohromných masách zoufalých a přímo zbídačených dělníků a zaměstnanců vůbec.

My velmi často tvrdíme, že chceme míti zdravý národ. Jak chceme míti zdravý národ, když statisíce jeho příslušníku trpí podvýživou, když pracující národ, který v tomto státě tvoří převážnou většinu, je v zbídačeném postavení, je mu přímo znemožňována existence, je systematicky po 3 až 4 léta ubíjen? My proto žádáme, aby zvýšena byla ochrana pracujících.

Jestliže bylo do určité míry vyhověno volání zemědělců a ochrana zemědělců zajištěna obilním monopolem aspoň z části před nejhoršími účinky krise, ať už její příčiny byly kdekoliv, pak je nezbytně nutno pokračovati po této cestě a vytvořiti podmínky, které umožňují řádnou ochranu všech pracujících bez rozdílu.

Tyto pracující vrstvy potřebují především mzdy, potřebují rádnou ochranu ve svém pracovním a služebním poměru, a má-li se tak státi, musí býti mnoho nedostatků a vad odstraněno. My si nejsme všichni vědomí vážných a těžkých úkolů, před kterými stojíme. Nejenom my, kteří tu představujeme tábor český, ale stejné tak si nejsou vážností situace vědomi všichni občané národností německé. Ukázaly to poslední události. Zatím co vláda a zvláště zástupci soc. demokratické strany nebo soc. demokratických stran, ve vládě vynakládají veškeré úsilí, aby v péči o nezaměstnané bylo usilovněji a vydatněji pokračováno, zatím co my všichni, kteří neseme odpovědnost za poměry v tomto státě a za jeho politiku, máme mimořádný zájem o stát a o jeho ochranu, zatím co my jsme bojovali a bojujeme s nepříznivými poměry hospodářskými a sociálními, vystupují tu vedle nás v táboře německém i českém jiné politické skupiny, které pořádají vlastenecké štvanice a alarmují národ český i německý do boje proti marxismu a agromarxismu. V tomto boji se používá starých otřepaných frází. Není to nic nového, zažili jsme to již roku 1897, kdy byl po prvé zahájen vyhlazovací boj proti soc. demokracii. Používá se metod, kterým se pánové v táboře českém i německém naučili v cizině, metod, které sice v cizích státech, v Německu a v Rakousku vedly nad vlastence k moci, získaly jim rozhodující vliv ve státe, ale které u nás za všech okolností zkrachuji.

Český a německý pracující člověk, znaje velmi dobře význam a cenu samostatnosti národa a státu, znaje velmi dobře význam a cenu demokracie, svobody, občanských a politických práv, přesvědčil se o ohromném významu tohoto zřízení pro sebe, pro své snahy, nedá se nikdy zlákati na bludné cesty, které mu jsou hlásány a doporučovány politickými dobrodruhy a lidmi, kteří by se ve veřejném a politickém životě, kde by rozhodovala morálka a čistota, nesměli nikdy objevil. (Tak jest!) Český a německý pracující člověk neprodá demokracií, neprodá svá demokratická a občanská práva za nacionální sliby a nedá se koupiti za kapitalistické peníze. Víme, jakou úlohu hrály peníze kapitalistu v Německu a v Rakousku a jakou úlohu hrají peníze českoněmeckého Svazu průmyslníku i v našem českonacionálním politickém životě. Český člověk, který si vysoko cení tento stát, český dělník, který k tomuto státu přilnul celou svou duší, ten se nikdy nedá strhnouti k cestě šovinistické politiky, len příliš hodnotí demokracii, než aby popřál sluchu nepřátelům demokracie a nepřátelům demokratickém zřízení. Je také tak prozíravý, aby viděl zhoubné záměry finančních a průmyslových magnátů, záměry, které jsou již dnes znatelný a které, kdyby měly býti uskutečněny, neznamenaly by nic jiného, než takové státní zřízení, po němž volá ve svém důvěrném programu národní fronta, která se spojuje také v národní sjednocení s nár. demokracií a nár. ligou.

Slavný senáte! Jakými jsou naši nadvlastenci skutečnými vlastenci, myslím, že o tom nemusím uváděti mnoho dokladů. Nedávno bylo prokázáno, že pánové z Národní obce fašistické organisují také Němce ve svých organisacích (Sen. Potisk: A j Maďary!), také Maďary, v Bratislavě si zřídili odbočku pro Němce a Maďary. A nemusíme choditi k Národní obci fašistické, můžeme se podívali na Nár. frontu, která rovněž má velmi blízko nebo navazuje styky s pány, kteří představují nacionální tábor německý. Národní fronta, jejíž předsedou je univ. prof. dr Mareš, vydala oběžník, ve kterém říká, že se jí podařilo v poslední době navázati přátelské styky s německými nacionalisty - Henleinem - a s celou řadou odb. organisací, s nimiž jsou v jednání a které doporoučí svým členům, aby do naši strany Národní fronty vstoupili. A v tomto seznamu uvádí se nejenom Národní sdružení odb. organisací národní demokracie, nejenom československé odbor, sdružení křesťansko sociální v Brně, nýbrž i německé organisace; Fachverband der Berg-, Huttenarbeiter >Solidaritat in Zwodau, Verband der christlichen Fabriks- und Bauarbeiter in Bodenbach.