Že naše zemědělská družstva ve funkci komisionářů společnosti obilního monopolu nepochodí obzvláště dobře, k tomu budiž zde zvlášť poukázáno. Naše skladiště zajisté sotva vystačí s 3 Kč u žita a se 4 Kč u pšenice jakožto provise za 100 kg obilí pro monopolní společnost zakoupeného, z čehož platiti dlužno všechny výlohy uskladnění, úroky z půjčených peněz, 3 % daně z obratu, manco atd. Jak daleko naše skladiště jakožto komisionáři monopolní společnosti s těmito sazbami provise vystačí, to přece uvidíme po uplynutí letošní kampaně. Budeme se muset tou otázkou ještě zcela vážně zabývati a čím dříve vystoupíme, tím bude lépe.
Jakožto zástupcové krajin letošním katastrofálním rokem nejtíže postižených, kde obzvláště nedostatek jakéhokoli krmiva se již dnes velmi nepříjemně pociťuje, kde vyřešení otázky zakoupení 90 % celé potřeby krmiva jednotlivým zemědělcům způsobuje těžké starosti, shledáváme na druhé straně nabídku ovsa a také krmného ječmene dosti značnou a působí veliké starostí, kam s touto velikou nabídkou. Vývoz ovsa působí správě společností obilního monopolu také veliké starosti. Bylo by po našem názoru dnes velíce na místě, kdyby společnost obilního monopolu dala zemědělcům postižených území oves a krmný ječmen k disposici za ceny, které by monopol za to dostal při vývozu. Touto otázkou měla by se monopolní společnost zcela vážně zabývati, i vznášíme k našemu ministerstvu zemědělství stejně oddanou jako naléhavou žádost, aby této otázce věnovalo potřebný zájem a aby co nejdříve podniklo přiměřené kroky.
Jako politické straně německého venkovského lidu nastává nám svatá povinnost při stavovském hnutí tak spolupracovati, aby se nám podařilo vytvořiti takovou stavovskou vázanost, které potřebujeme, aby náš venkovský lid mohl také žíti. K tomuto stavovskému svazku venkovského lidu patří však především také náš zemědělský dělník. Že my německý venkovský lid jsme nepřítelem dělníka, to není pravda, neodpovídá skutečnostem a jest jen výronem štvaní, vykouzleného politickými štvavými apoštoly, kteří se snaží z tohoto štvaní vytlouci pro politické strany výhody a kapitál. Nesvědomitost určitého tisku přispívá k tomu svou hřivnou od několika desetiletí. My sedláci a zemědělci víme a jsme si také plné vědomi toho, že se svými zemědělskými dělníky jsme spiati tak, že osud jednoho stejně se dotýká osudu druhého. I když tak leckterá strana, obzvláště však naše t. zv. lidové strany, předstírají, že se také považují za povolány hájiti zájmy našeho rolnického stavu a našeho venkovského lidu, pak je to všechno jen vyslovené chvástání a zjevný klam. Dosud žádná z t, zv, lidových stran neprojevila vážnou snahu o zájmy našeho rolnictva a našeho venkovského lidu; o nějakém bojí o hájení zájmů tohoto stavu nebylo lze dosud vůbec mluviti. Ukázalo se však dále, že nejsou, nemohou býti samospasitelné strany, že t. zv. lidové sírany nemohou současné hájiti zájmy různých stavů. Dosud jen politická strana německého venkovského lidu, svaz zemědělců, stoprocentně hájil a hájiti dovedl zájmy německého rolnictva, zájmy německého venkovského lidu. Politická strana svazu zemědělců snažila se však také stoprocentně chrániti a hájiti národnostní zájmy našeho sudetského Němectva. Svaz zemědělců jakožto německá občanská strana musí se starati také o to, aby nad povolání a stavy zachována zůstala linie našeho národního života, a musí si také vždy býti vědom této své národní povinnosti. Sledovati tyto snahy leží také podle našeho plného přesvědčení v nejvlastnějším zájmu našeho státu. Za všech okolností musíme se v prvé řadě snažiti, abychom splnili úlohu, německému sedlákovi, německému venkovanu zabezpečiti existenci na jeho zděděné hroudě. Musíme dětem a vnukům našich sedláků a zemědělců zabezpečiti existencí na hroudě, musíme se snažit zachovati naši vesnici. Musíme se snažit, sjednotiti ve venkovském stavu všechny ty, kteří k němu patří a musíme se stavětí proti všem, kteří nám v této snaze chtějí brániti. Tak mnohé problémy vysoce důležitého významu čekají na naléhavé řešení. Dosažení tohoto cíle klade všem poctivě smýšlejícím obyvatelům venkova požadavek, aby zcela a plně konali svou povinnost.
Jestliže to pří všech těch problémech, které čekají na vyřešení, jde hodně pomalu kupředu a sem tam to tak dobře neklape po případě nechce klapati, nesmíme se však dále příliš mnoho diviti anebo dokonce poklesnouti na mysli. Je nutno poznati, že věčné hledání a tápání po nejlepší cestě, věčné zkoušení představuje celé naše bytí. Nesmíme zoufati, nedaří-li se vše ihned, anebo nedopadne-li to tak, jak jsme si toho přáli. Je nutno, aby každý stál na svém místě a konal svou povinnost.
Od mnoha let již tvoří politika svazu zemědělců klidný pól v sudetskoněmecké politice.
Svaz zemědělců bude se snažiti, aby nejlepším způsobem vyhověl své úloze, provésti sjednocení německých sedláků a německého venkovského stavu. Svaz zemědělců splní však také svou další úlohu, provésti sjednocení veškerého sudetského Němectva, i když zde bude nutno odkliditi s cesty ještě mnohé a velké potíže. Heslo >sloučení všech sudetskoněmeckých sil k dosažení a vybojování našich všesudetskoněmeckých cílů< poneseme od domu k domu, od chaty k chatě a nemůže nám dosažení tohoto cíle nikdy a nikdy býti zabráněno. Dosažení tohoto cíle může nám býti sice ztíženo, nikdy však zabráněno. Všechny obtíže však v pevné víře ve své dobré právo odstraníme, to nechť si všichni naši odpůrcové laskavě uvědomí. Budeme s veškerou energií a vytrvalostí po cestě jednou započaté pokračovati a žádná moc nedovede nás zatlačiti s této cesty. Jakožto strana selská, strana venkovského lidu nevznášíme nikdy nárok na t, zv. >totalitu< ve smyslu jediného politického vedení sudetského Němectva. Domáháme se totality jinak uzpůsobené: chceme jednotnost a politické semknutí sudetského Němectva a tímto názorem je také naše stanovisko ke všem ostatním sudetskoněmeckým stranám a organisacím zajisté nejlépe vyznačeno.
Co se v našem sudetském Němectvu přiznává ke státu a k republikánsko-demokratickému názoru na stát, má býti zachyceno a přivedeno na společnou linii postupu, má tvořiti německé národní společenství. (Sen. Polach [německy]: Při tom si nic nemyslíte, to může Henlein také říci!-Sen. Reyzl [německy]: To je obyčejná fráze /) Vyprosil bych si, abyste mne poručníkovali, že bych musel zatajovat své nejvlastnější přesvědčení a nesměl je projeviti.
Že politické organisaci svazu zemědělců jakožto zástupci německého venkovského lidu v zahájeném procesu sjednocení připadá veliký význam a že mu také musí připadnouti vedoucí úloha, budiž poznamenáno jen mimochodem, S tohoto stanoviska musí na politiku svazu zemědělců pohlížeti a jí posuzovati sudetskoněmecké občanstvo a německy smýšlející dělnictvo. Výrok >město a venkov ruku v ruce< musí obdržeti nový speciálně sudetskoněmecký smysl. (Sen. Polach [německy]: Vy budete určovali, kdo z dělníků smýšlí německy! - Sen. Reyzl [německyJ: Řekněte raději, zdali s Henleinem či proti němu!) Prosím neračte se rozčilovati, konstatují jen skutečnosti a snažím se projednávati otázku v rukavičkách.
Vším tím, co hlavní a tělesný orgán německé sociálně demokratické strany >Sozialdemokrat< za posledních týdnů podnikl proti naší politické straně, nechci se zabývati, vedlo by to snad přece příliš daleko a pohnulo by mne k výkladům, kterým bych se z jistých důvodů chtěl vyhnouti. Řeknu však zde dnes toto:
Bylo by po mém názoru již velmi na čase, kdyby všichni ostatní konečně pochopili, že my, německý selský lid, my, německý venkovský lid, zamýšlíme zůstati takovými, jakými jsme a jakými chceme býti, jakými musíme zůstati, a že si žádným způsobem a v žádné příčině nedáme něco předpisovati. My, německý venkovský lid, přejeme si spoluprácí nejen s dělnictvem, nýbrž také s jinými stavy, poněvadž to odpovídá demokratickému způsobu smýšlení, kterážto demokracie v naší selské ideologií jest alespoň tak zakotvena, jako v marxistické, i když si nepřičítáme, že máme tuto demokracii sami spachtovánu. Budiž mí dovoleno, abych pánům zde také řekl, že my němečtí sedláci a zástupcové venkovského lidu zcela rozhodně, odmítáme všechny jiné nežli naše demokratické metody a že si také všechny pokusy vměšovati se do našich vnitřních poměrů strany pro budoucnost zdvořile, ale co nejrozhodněji zakazujeme. Nedáme si také předpisovati, od koho se máme nebo nemáme odloučiti. Působí to více nežli směšně, když se druzí snaží hráti si vůči nám na po-ručníky. Když všechno to, co se během posledních týdnů psalo v listě >Sozialdemokrat< proti politické straně svazu zemědělců a proti našim ministrům nebo proti naší německé venkovské mládeží, jednomu nebo druhému redaktoru tisku naší strany pomalu lezlo z krku, že toho už nemohl snésti a pak ve svém listě časopisu >Sozialdemokrat< anebo našim pánům sociálním demokratům řekl své mínění a pravdu ve formě trochu nelíčené, to nesmějí páni bráti příliš tragicky. Prohlašujeme, že nejsme ochotni tančiti podle píšťalky jiných.
Řeknu pánům o snaze vytvořiti jednotu v našem sudetském Němectvu svůj ryze osobní názor: Cítíme se zavázáni činiti všechno, abychom dosáhli jednotnosti našeho sudetského Němectva, a že nám nikdo anebo žádná politická strana v této snaze nebude brániti, to budiž zvláště zaznamenáno. Jsme přesvědčeni, že nás v této snaze musí podporovati a budou podporovati všichni, kdož poctivě smýšlejí se svým lidem a kdož nepěstují politiku pro politiku anebo jako obchod. Nemůžeme však ani připustiti, aby národně uvědomělý německý občan tohoto státu považován byl bůhví za co anebo aby pro toto své národní stanovisko byl považován za zakukleného nepřítele státu anebo dokonce pronásledován. (Sen. dr Höllischer [německy]. Co znamená národní! Myslíte, že existuje také jednotnost s haknkrajclery? - Výkřiky sen. Reyzla, Polacha, Niessnera a dr Holitschera.)
Nepěstujeme politiku pro politiku, ani jako obchod. Nepřipustíme, aby národně uvědomělý muž, německý občan pro toto své národní vědomí mohl býti nějak pronásledován anebo označován za zakukleného nepřítele státu. Tento názor museli byste sdíleti se mnou. (Sen. dr Höllischer [německy]: Nikoli!) Kdyby takovýto národně smýšlející člověk proto byl pronásledován, byli bychom dokonce povinováni ho chrániti.
Dnes, v době, kdy denunciantství tak nádherně vzkvétá, musíme právě my jako politická strana německého venkovského lidu v národním ohledu konati plně a zcela svou povinnost a každému poskytnouti ochrany a podpory, kdo stoje na půdě našeho státu a jeho ústavy v politickém ohledu by snad potřeboval ochrany nebo podpory.
Naše politická strana musila se po mnohá léta v sudetskoněmecké politice bráti cestou více nežli trnitou. Dnes se ukazuje, že politika, kterou svaz zemědělců provozoval a od let sledoval, přece musí býti uznána za takovou, kterou zájmy našeho sudetského Němectva zajisté nejlépe byly chráněny a mohou býti chráněny. Nepotřebuji se blíže zabývati dobou, kdy svazu zemědělců jakožto zastánci aktivistické politiky připravovány byly nejtěžší boje; nechci se zabývati dobou, kdy demagogie a ryzí politika hesel znamenala u mas úspěch za úspěchem a kdy rozumem a poctivou vůlí přímo nic už nebylo lze vyříditi.
Musím však jistým pánům a činitelům jen ve zcela krátkých poznámkách uvésti následující na paměť, poněvadž se mi zdá, jakoby ti pánové přece velmi rychle a lehko zapomínali. Když svaz zemědělců hájil aktivismus a jako politická strana zcela otevřeně byl vládě k službám, útočili sociální demokraté ještě do voleb 1929 proti svazu zemědělců pro jeho reálně politický obrat k aktivismu velmi prudce a obzvláště směřoval boj a útok proti representantu svazu zemědělců, ministru dr Spinovi. Poukázáno zde budiž na spis, který r. 1925 uveřejnilo představenstvo sociálně demokratické strany: >Dokumente der Reaktion<, ve kterémžto spise se objevují úsudky, jako >systém potlačování<, >hlasovací stroj<, >zdánliví demokraté<, >neodpovědní diktátoři< atd.
Že se dnes i o loyalitě svazu zemědělců s jisté strany pochybuje anebo se odvažuje pochybovati, to působí zajisté více nežli směšně, povážíme-li, že přece ještě před několika lety svaz zemědělců pro svou aktivistickou politiku také od našich pánů soc. demokratů byl přímo obviňován ze zrady na lidu.
V souvislosti chtěl bych zde poukázati na vlastní prohlášení pana sen. dr Hellera na sjezdu strany ze dne 7. září 1930, kdy sen. dr Heller za velikého potlesku řekl: >Naše účastenství ve vládě může potrvati jen tak dlouho, dokud v tomto ohledu možno hájiti zájmy dělnictva; ani den déle, to je pro nás rozhodující!< Tedy nikoli zájem státu, nýbrž jen zájmy marxistické třídní politiky byly pro německou soc. demokracii pokud jde o aktivismus rozhodujícími.
Dodnes pánové nepodali žádného závazného prohlášení, kterým by byli odvolali své tehdejší stanovisko, to budiž jen mimochodem poznamenáno. (Potlesk.)
Místopředseda Kahler (zvoní): Dále má slovo pan sen. inž. Koubek.
Sen. inž. Koubek: Slavný senáte! Pan min. předseda zmínil se ve svém prohlášení o rozpočtu na r. 1935 a zdůraznil při tom, že rozpočet tento není rozpočtem deflačním, jako byly rozpočty v minulých letech, nýbrž že v tomto rozpočtu jsou vydání státní přizpůsobena příjmům státním tak, aby rozpočet zůstal v rovnováze, aby nebyl překročen, jak tomu bylo v letech minulých, kdy rozpočet státní na papíře též byl v rovnováze, ale ve skutečnosti, jak všichni víme, byl ve své sumě značně překročen.
Myslím však, že se naše poměry nezměnily anebo aspoň nezlepšily tak, aby cifry, které se udávají jako zvýšení příjmů státních, odpovídaly skutečnosti, že nebude dosaženo těch příjmů, jak se v rozpočtu předpokládá, že i rozpočet na r. 1935 bude překročen a státní hospodaření v r. 1935 skončí značným deficitem.
Dále se pan min. předseda zmínil ve svém exposé o tom, že nebylo možno v rozpočtu na r. 1935 zrušiti srážky s platů státních zaměstnanců, které byly zavedeny v r. 1932 a 1933.
Při odhlasování těchto srážek s platů státních zaměstnanců bylo vládou slibováno, že se přičiní, aby byly poměrně sníženy ceny životních potřeb tak, aby státní zaměstnanci za své zmenšené platy mohli si opatřiti tolik životních potřeb, jako si opatřili dříve za svoje platy vyšší.
Tento slib splněn nebyl, naopak dnes vidíme, jak ceny životních potřeb stoupají následkem devalvace a ještě více následkem obilního monopolu, čímž ceny i ostatních hospodářských plodin značně stouply a mají tendenci stoupající.
Státní zaměstnanci byli tímto opatřením vlády značně poškozeni, a to tím více, že zároveň byl zrušen časový postup a zavedena systemisace, která nezabezpečuje platy státních zaměstnanců takové, jako byly dříve.
Mimo to byli státní zaměstnanci poškozeni novým vládním nařízením z loňského roku, kdy bylo stanoveno, že 10 % systemisovaných míst nebude obsazeno, že na tato místa nebudou přijaty nové síly, aby bylo ušetřeno na osobních výdajích. Následek tohoto nepřijímání nových sil je, že dnes značná část inteligence, která vychází z našich škol, zůstává bez místa, poněvadž nejsou do státní správy přijímány nové síly, a v jiných oborech, jak sami víte, nejen nejsou nové síly přijímány, nýbrž naopak síly zaměstnané jsou propouštěny. Vydáno bylo nedávno nařízení o t. z v. aspirantech, avšak toto opatření vlády nepomůže nikterak naší nezaměstnané inteligencí, poněvadž dosud nebylo zrušeno vládní nařízení o neobsazováni 10 % systemisovaných míst, takže aspiranti mohou býti příjímání do státních služeb pouze na místa, která přesahují 10 % systemisovaného stavu. Bude-li toto vládní nařízení zrušeno, teprve pak bude pomoženo inteligenci, která na místa toužebně čeká a která trpí dnes velmi tímto stavem. Mimo to bude nutně třeba, aby byli urychleně pensionování všichni státní zaměstnanci, kteří přesloužili anebo kteří z jiných důvodů by mohli býti dáni do pense. Bude třeba, aby též bylo provedeno propuštění hospodářsky a finančně zajištěných vdaných státních zaměstnankyň, kterýžto návrh jsem již před dvěma lety podal, čímž by bylo mnoho míst znovu uprázdněno.
Snížením platů státních zaměstnanců jsou postiženi nejen státní zaměstnanci sami, nýbrž i vrstvy jiné, poněvadž snížením platů státních zaměstnanců bez snížení cen životních potřeb bylo znemožněno státním zaměstnancům opatřili si za svoje platy tolik životních potřeb jako dříve. Státní zaměstnanci byli nuceni snížiti svojí životní úroveň, omeziti svoje nákupy, čímž trpěly ostatní stavy snížením obchodního obratu - trpěli tím jak zemědělci, tak živnostníci a ostatní výrobci. Kupní síla byla podlomena nejen u státních zaměstnanců, nýbrž i u ostatních vrstev obyvatelstva. Dělnictvo dnes nemůže nakupovati a konsumovati v takové míře jako dříve; zastavením podniků, omezováním výroby, snižováním jeho mezd je mu znemožněno opatřovati si v dostatečné míře a-nebo aspoň v takové míře jako dříve životní potřeby. (Výkřiky sen. Mikulíčka.) Postiženi byli i zemědělci, poněvadž u zemědělců ceny zemědělských plodin, ceny zemědělských výrobků zůstaly nezměněny, kdežto, jak sami víte, ceny těchto životních potřeb v maloobchodě a ceny výrobků průmyslových zůstaly proti dřívějšímu stavu rovněž nezměněny. Tedy podlomena byla kupní síla jak u státních zaměstnanců, tak i u dělnictva, podlomena byla kupní síla i u zemědělců, kteří musejí při svých nákupech platiti poměrně vyšší ceny, než dostávají za svoje zemědělské výrobky. Podlomením sil byl zmenšen konsum, byl zmenšen obrat, čímž zase utrpěli živnostníci, čímž utrpěla i naše výroba, která se musela snížiti a přizpůsobiti skutečnému odbytu. (Sen. Mikulíček: Jste v začarovaném kruhu!) Zemědělec trží za své výrobky průměrně sotva 41/2kráte tolik jako před válkou, ale nakupovati musí 8krát dráže než tehdy; stejně je tomu u státního zaměstnance, jehož plat je dnes valorisován na 41/2 násobek platu předválečného, který však rovněž musí nakupovati 8krát dráže než dříve. Postiženi jsou ovšem i dělníci, jejichž mzdy jsou stlačeny skutečně na nejmenší míru. Postiženi jsou i ti, kterým nebylo dopřáno zúčastniti se výrobního procesu a jsou dnes úplně nezaměstnaní.
Jak jsem se již dříve zmínil, ceny životních potřeb, ceny průmyslových výrobků aspoň v maloobchodě zůstávají nezměněny. Důsledkem toho je nejen snížení životní úrovně všech vrstev obyvatelstva, nýbrž i zadlužení všech středních stavů, neboť jsou nutné věci, jichž člověk potřebuje a je nucen opatřiti si je za každou cenu a vydlužiti si na to. Proto dnes vidíme, jak všechny tyto stavy jsou značně zadluženy, a je nutné, aby jim bylo pomoženo a zabráněno jejich zničení.
Pan předseda vlády ve svém prohlášení naznačil cesty, které by vedly k zlepšení. Vláda je povinna postarati se, aby byla zvýšena nákupní schopnost všech vrstev obyvatelstva, ať jsou to zemědělci, dělníci, státní zaměstnanci či ostatní vrstvy, což se může státi u zemědělců jediné tím, že ceny zemědělských plodin a výrobků budou zvýšeny a přizpůsobovány cenám výrobků průmyslových a životních potřeb v maloobchodě. Dělnictvu může býti pomoženo pouze tím, bude-li zmírněna nezaměstnanost a bude-li postaráno, aby dělník dostal práci a za ni spravedlivou odměnu, která by stačila k slušnému jeho živobytí.
Bude nutně třeba, aby především bylo provedeno oddlužení všech vrstev, které dnes stojí před úplným finančním zhroucením a jimž většinou hrozí ztráta existence. V novinách se píše o odlužení zemědělců. Podle toho, jak má vypadati, nebylo by tím asi zemědělcům nikterak pomoženo, protože částka, která má býti na to věnována, je nepoměrně malá.
Má býti pomoženo i obcím, a to sanací samosprávných svazků, aby se mohly starati o nezaměstnané, aby mohly prováděti nutné práce, aby zamezena byla nezaměstnanost. K tomu by bylo nutné, aby ve větší míře byla prováděna produktivní péče o nezaměstnané, aby za částky, které jsou věnovány nezaměstnaným a jsou úplně neplodně vyhozeny a nikomu neslouží, bylo alespoň něco pro stát a veřejnost vykonáno.
V ministerstvu je zřízen fond pro produktivní péči, ale směrnice, které vydalo ministerstvo pro její provádění, obcím přímo znemožňují těžiti z tohoto fondu a prováděti tuto péčí. Podle nich dostane příspěvek na podporu produktivní péče jenom ta obec, která bude platiti nezaměstnaným právě tolik, jako přispěl na odstranění nezaměstnanosti stát. Přispívá-li dnes stát 8 korunami denně na jednoho dělníka, vyžaduje po obcích, aby tutéž částku věnovaly na odstranění nezaměstnanosti. Mimo to poskytnutí tohoto příspěvku z fondu produktivní péče o nezaměstnané vázáno je na podmínku, že dotčená obec musí míti 8 % všeho obyvatelstva nezaměstnaného a že při těchto pracích smí býti používáno jen nezaměstnaných, kteří berou podporu, ať již podle gentského systému, ať již ve formě stravovacích lístků. Při dnešní finanční situaci obcí je to skoro nemožné a proto vidíme dnes, že mnoho obcí neuchází se o příspěvky z tohoto fondu, poněvadž nejsou s to hraditi tutéž částku, kterou dává stát na odstranění nezaměstnanosti.
Nejhůře jsou ovšem no tom obce horské nebo chudé jako na Valašsku, kde obce jsou tak zadluženy nebo kde daňová základna je tak malá, že mnohdy nestačí příjmy těchto obcí ani na vydržování školy, tím méně na úrokování kapitálu, který si tyto obce na stavbu škol nebo jiné zařízení musily vypůjčiti. Dnes došlo to tak daleko v těchto obcích, že obce nemohou platiti ani za čištění škol. V jedné obci stalo se dokonce, že letos nemohli ani vyčistiti školu, poněvadž zůstali dlužní za loňské a předloňské čištění a letos jim to nikdo zadarmo dělati nechce. Vyučování mohlo býti v těchto obcích udržováno pouze tím - obec nemohla si opatřiti otop - že obyvatelstvo musilo si v lese nadělati otop a dovézti jej, aby dětí mohly choditi do školy, V jedné obci došlo to dokonce tak daleko, že děti nemohly dostati na konci roku vysvědčení, poněvadž obec neměla peněz na blankety, a na dluh jim je nikdo nechtěl vydati. (Sen. Časný: Kdybyste tu obec jmenoval, tak by se musila styděti!) Jsou to Velké Karlovice. Obecní přirážky má obec zabaveny, státní příspěvek, který má dostati z vyrovnávacího fondu, byl stržen na ošetřovací útraty, nebylo zde krejcaru. Obecní policajt nemohl dostati plat a obec nemohla opatřiti blankety na vysvědčení. Proto celých 14 dní trvalo, než děti dostaly vysvědčení. (Výkřiky sen. Mikulíčka.)
Vláda snažila se vzhledem k dnešnímu stavu, aby řešení dnešní těžké hospodářské a finanční situace dalo se většinou na podkladě družstevním, a dále tím, že zavedeny jsou monopoly, trpěny jsou kartely, které právě ceny průmyslových výrobků udržují na nepřiměřené výši. Bude-li tento systém prováděn nadále, musí vésti k zotročení všech vrstev obyvatelstva, právě tak jako v jiných státech, poněvadž za chvíli, bude-li tento systém soustavné prováděn, bude zde pouze několik velkých družstev, závodů a případné několik monopolních společností, které soustředí veškeren obchod ve svých rukou a které učiní veškeré vrstvy obyvatelstva na sobě závislými, neboť jest jisto, že prováděním tohoto systému všechny střední vrstvy budou úplně ožebračeny a zničeny.
Tento systém jest ovšem daleko nebezpečnější. Stalo se dokonce v jednom závodě, na kterém je závislo dnes mnoho lidí, že žádá od svých zaměstnanců, které si platí, nejen práci, nýbrž bere jim i svobodu přesvědčení, musejí jednati tak, jak jim chlebodárci káží, musejí se í v ostatním ohledu přizpůsobiti svému chlebodárci. Ovšem takovýto stav není dlouho možný a vidíme na tomto příkladu jasně, kam takové soustředěné a veliké podniky povedou. Dnes je nutno, aby provedena byla revise družstevnictví, neboť družstevnictví stává se nebezpečným i státu. Politické strany hledí si družstevnictvím zajistiti své voliče, učiniti je hospodářsky odvislými od určitých, politických stran.
Je třeba revidovati kartelové ceny. Byla sice zřízena 15. prosince minulého roku komise, již měly býti předloženy kalkulace všech kartelů k přezkoumání, což však, jak samí víte, nebylo dosud provedeno. Je nutno, aby kalkulace cen prodejních byla provedena novou komisí, která by odborně zjistila, zda ceny výrobků průmyslových i jiných, za které se dnes prodává, odpovídají dnešním poměrům. V poslední době vidíme všeobecnou snahu, že stát hledí podporovati střední stav, že hledí zabrániti jeho zničení, poněvadž dobře chápe, že jediné střední stav udržuje veškerou kulturu mezi lidem, že je prostředníkem mezi zaměstnavateli a zaměstnanými, kteří ostře stojí proti sobě (Výkřiky senátorů čsl. soc.-dem. strany dělnické!)
Je nutno, aby se střední stav udržel, poněvadž to zaručuje samostatnost našeho národa a další trvání našeho státu. Naše strana prohlašuje tímto, že bude spolupracovati k dosažení rovnováhy ve státním rozpočtu a hospodaření a že se vždy zúčastní na všech pracích vlády, které budou směřovat ke zlepšení života všeho občanstva bez rozdílu politické a náboženské příslušnosti. (Potlesk.)
Místopředseda. Kahler (zvoní): Dále má slevo pan sen. Mikulíček.
Sen. Mikulíček: Paní a pánové! (Hlasy: Co je to páni a pánové?) Paní a pánové! Promiňte, právě v tom je vtip, ukazující, že se pracující lidé hádají o čárku nebo tečku nad i zatím co kapitalisté bez rozdílu rabují kapsy ať toho nebo onoho bez rozdílu národnosti nebo náboženství, ať má čárku nebo tečku nad i. (Výkřiky komunistických senátorů.)
Především vznáším pozdrav vítězné sociální revoluci ve Svazu sovětských socialistických republik, která včera oslavovala 17 lete výročí svého vítězství. (Výkřiky komunistických senátora.)
Je štěstím pro pracující lid na celé zeměkouli, že se soudr. Leninovi podařilo přivésti sociální revoluci k vítězství a že pod vedením soudr. Stalina, muže přímo ocelových nervů, tato vítězná sociální revoluce buduje nový spravedlivý pořádek, ve kterém je zabezpečen blahobyt pro pracující dělníky a rolníky v SSSR., zatím co všechny kapitalistické státy jsou v úplném hospodářském i kulturním rozvratu. (Výkřiky.) Na druhém místě musím s tohoto místa co nejostřeji protestovati proti protiústavní persekuci komunistických poslanců Gottwalda, Krosnáře, Kopeckého a Štětky (Sen. Chlebounová: Diety dostávají!) hned budu o tom mluvit, paní kolegyně na které jest vydán zatykač pro činy nespáchané a kteří nemohou plniti vůli svých voličů resp. vůli své strany, která soustřeďuje 3/4 milionu produktivně pracujících občanů tohoto státu.
Jest při nejmenším neslušností, paní kolegyně, že vůči vám, jako dámě, se tak vyslovuji, vytýkati komunistickým senátorům a poslancům diety, poněvadž 3/4 milionu komunistických voličů zaplatí více než 100 krát do státní pokladny na různých poplatcích, i do obecních a samosprávných pokladen na dávkách to, co vybírají na dietách komunističtí poslanci a senátoři. Račte si prohlédnouti finanční zákon, který znám velmi podrobně, kde stojí ciferně dokázáno, že všechny kapitalistické živly, které těží z práce druhých, platí v různých daních l miliardu do státní pokladny, kdežto na nepřímých daních, které z velké většiny platí dělnické masy, okrouhle 7 a půl miliardy. Sám ministr dr Engliš, když se měla zvyšovati daňová povinnost, řekl: Daňová nosnost je již vyčerpána do krajnosti.