Místopředseda Klofáč (zvoní): Zahájíme debatu.
Lhůtu řečnickou navrhuji na čtvrt hodiny.
Není námitek proti tomu? (Námitek nebylo.)
Námitek není.
Slovo má pan sen. Votruba.
Sen. Votruba: Slavný senáte! Ačkoliv to nebývá nikdy mým zvykem, přece dnes cítím povinnost, abych se vrátil k řeči p. kol. sen. Koukala ze včerejší schůze. Pan sen. Koukal v projednávané předloze o báňské inspekci učinil v závěru tento výrok: ťObracím se na vládu, zejména na ministerstvo vnitra, poněvadž není možno, aby bylo dále trpěno znásilňování horníků, pokud jde o jejich politické přesvědčení. U nás na Ostravsku jsou to zejména někteří čeští inženýři kteří asi z nedostatku technických vědomostí vrhají se do politiky a lámou charaktery horníků.Ť A dále pravil o důlních inženýrech: ťOni zneužívají dnešní hospodářské situace, vyhrožují, a jen ten může pracovat 4 nebo 5 směn, kdo donese legitimaci Národního sdružení. To je něco tak špinavého, k čemu se propůjčuje takový inteligent, že to nikde jinde neexistuje.Ť (Výkřiky senátorů čsl. strany soc. demokratické.)
A ve spojení s větou o Národním sdružení pravil: ťVyzývám vládu, hlavně ministerstvo vnitra, aby si všímalo všech událostí, zejména po této stránce, aby tato hanebná skvrna, která je na naší republice, byla odstraněna.Ť
Pokládám za svou povinnost, abych jménem našeho klubu, tyto invektivy proti důlním inženýrům i proti Národnímu sdružení odmítl. Mohu říci, bohudík, poměry v tomto sboru nedají se nikterak přizpůsobovat k poměrům v soc. pojišťovnách. Zde u nás v tomto sboru, a v to pevně doufám, máme všichni na ramenou hlavu a v hlavě máme mozek. Způsob a tón řeči p. kol. Koukala není důstojný tohoto sboru a neodpovídá vážnosti senátu. (Sen. Karpišková: Ale vždyť je to pravda!) Jestliže je to pravda, pak zbývá p. kol. Koukalovi jediná cesta, aby se nekryl imunitou (Tak jest) a aby toto řekl veřejně na některé ze schůzí, na které chodí. (Výkřiky: Zcela správně! - Sen. Koukal: Psal jsem o tom!) Krýti se imunitou, není projevem žádné osobní statečnosti. (Sen. Koukal: Psal jsem o tom a podepsal jsem to!)
A nyní dovolte, abych se vrátil po tomto malém intermezzu, které.jsem pokládal za svou povinnost, k předloze, kterou právě projednáváme. Dovolte mi, abych jako předseda našeho senátního klubu, dále jako předseda soukromozaměstnaneckého odboru při naší straně a v neposlední řadě také jako sám soukromý úředník a dlouholetý odborářský pracovník. organisovaný v Jednotě soukromých úředníků již od 1. března 1908. promluvil několik slov k předloze, kterou právě projednáváme. Prohlašuji jménem klubu předem, že my, národně demokratičtí senátoři, budeme velmi rádi pro tuto osnovu hlasovati, neboť 1. národní demokracie má podstatný podíl na tomto zákoně, 2. zákon je splněním starého dluhu soukromému úřednictvu a 3. zákon tento byl sdělán cestou naprosto demokratickou na základě obapolné dohody mezi zaměstnavateli a zaměstnanci.
Stanovisko našeho klubu je toto: Je známo, že zákonné normy o pracovním poměru soukromých úředníků jsou velmi roztříštěné. (Sen. Kindl: To se nemá číst!) Pane kolego, podívejte se do §u 44 jedn. řádu a uvidíte, že mám právo přečísti zde oficiální mínění klubu! Ostatně vám nepřísluší, abyste mne tady korigoval. (Výkřiky sen. Mikulíčka.) Veliká většina soukromých úředníků podléhá zákonu o obchodních pomocnících z r. 1910. báňští úředníci zákonu hornímu z r. 1854, na Slovensku jsou pak ještě zákony uherské a pro zaměstnance zemědělské je tak zvaný zákon statkový. Všechny tyto zákony jsou ještě rakouské. Je to charakteristický a velmi bolestný zjev, že v ohledu služebního práva soukromých úředníků odrakoušťujeme se teprve tímto zákonem, tedy po 16 letech naší státní samostatnosti.
Soukromé úřednictvo domáhalo se již od převratu velmi hlučně nové zákonné úpravy, která by odpovídala změněným poměrům sociálním, politickým a technickým a která by také unifikovala roztříštěné zákonodárství v tomto směru. Národní demokracie tyto snahy vždycky podporovala.
Teprve r. 1923 vypracovalo ministerstvo spravedlnosti návrh nového služebního zákona, ale vyjádření odborových organisací zaměstnaneckých na jedné straně a odborových organisací zaměstnavatelských na druhé straně velmi podstatně se lišila, takže návrh zůstal velmi dlouhá léta ležeti. V dubnu r. 1931 obrátily se zaměstnanecké organisace na konfederaci zaměstnavatelských organisací a speciálně na jejího úřadujícího místopředsedu p. posl. dr Hodáče, aby konfederace se zaměstnaneckými organisacemi sestavila návrh služebního zákona pro soukromé úředníky. Vlivem posl. dr Hodáče rozhodla se konfederace kladně a podstoupila velmi dlouhé a obtížné jednání o novy zákon. Zde je nutno konstatovati, že byla to právě nár. demokracie a její vedoucí činitel posl. dr Hodáč, která toto příznivé stanovisko konfederace zaměstnavatelských organisací svým vlivem prosadila, a jest uspokojena tím, že to umožnila tout00 cestou demokratické spolupráce složek zaměstnavatelských a zaměstnaneckých, kterážto zásada jest programem naší strany. Také celé jednání o osnovu, národní demokracie podporovala a jmenovitě posl. dr Hodáč. který byl místopředsedou oné odborné paritní komise a který také svým vlivem v kritických okamžicích zasahoval a řešení zaměstnancům příznivé nalézal. Máme tedy podstatný vliv na tuto osnovu, která jest úspěchem organisací soukromoúřednických a zaujímáme tudíž k ní stanovisko kladné.
Řekl jsem již, že osnova zákona jest starým dluhem soukromému úřednictvu, a žaluji zde veřejně, že soukromému úřednictvu, které jest tak důležitým a vskutku nepostradatelným činitelem naší výroby, obchodu a veřejného národního hospodářství, bylo věnováno dosud tak málo pozornosti a péče. O předloze možno tedy říci: přichází pozdě, ale přichází přece!
Osnova upravuje služební poměr, a zlepšuje velmi četná ustanovení o služebním poměru velmi podstatně. Jest také její předností, že veškeré normy pro úpravu služebního poměru soukromého úředníka se zde unifikují a že - jak již řečeno - zákonem tímto se nyní odrakoušťují. Zákon podstatně prodlužuje výpovědní lhůty a proti dosavadnímu stavu kdy bylo možno dáti výpověď do roka 24krát, omezuje tento počet do roka jen na 4 dny ve většině případů, a v některých případech dává omezení toto na 12 dnů. Odstraňuje se zde ze zákona potupné ustanovení, podle kterého bylo možno soukromému úředníku, pracujícímu v podniku celý život a plně se osvědčivšímu. dáti výpověď jednoměsíční, a to nejen k poslednímu, nýbrž i k 15. dni v měsíci. U báňských úředníků bylo možno dáti výpověď.dokonce každý den.
Konstatuji jménem klubu, že tato osnova není vládní osnovou, nýbrž že je to osnova vypracovaná paritní odbornou komisí, složenou polovinou ze zástupců zaměstnavatelů a polovinou ze zástupců zaměstnanců, a že byla dosažena dohodou. Je to tedy řešení dohodou zájemců, tedy řešení naprosto demokratické, a soukromé úřednictvo ukazuje zde ostatnímu občanstvu cestu, jakým způsobem demokracie má býti prováděna.
Zákon má ovšem velmi mnoho nedostatků, kterých jsme si vědomi. I p. zpravodaj na ně poukázal a já v této věci s ním plně souhlasím. Poukazuji zde příkladem na § 34, který obsahuje velmi tvrdá ustanovení, podle kterých může zaměstnavatel s úředníkem rozvázati služební poměr okamžitě, tedy jaksi trestně. Jsme si toho vědomi, že zaměstnavatelé mohou tohoto paragrafu zneužívati, ale doufáme tolik v jejich demokratické smýšlení, že tomu tak nebude. Ostatně tento paragraf jest jen opsán ze starého zákona a doufáme, že při nejbližší příležitosti také tento paragraf změníme. Ale jsou zde také četná jiná ustanovení, na př., že výpovědní lhůtu, jinak kvartálně předepsanou, je možno změniti tak, že nemusí končiti kalendářním čtvrtletím, nýbrž kalendářním měsícem, a ještě řada jiných ustanovení. Ale doufáme, že jako byla nalezena cesta k sestavení tohoto zákona, který jest prvním pokusem a který proto tedy má určité nedokonalosti, že také v budoucnosti bude nalezena cesta k opravě těch ustanovení, která nevyhovují anebo která zkušeností ukáží se nedostatečná a nevyhovující.
Za národní demokracii prohlašuji ochotu vždy o těchto zlepšeních jednati a je podporovati. Jsem rád, že můžeme soukromému úřednictvu dáti tento zákon, a doufám, že přinese soukromému úřednictvu i státu a jeho národnímu hospodářství značné užitky.
Jak zákon o pensijním pojištění cestou vývoje na základě dohody zaměstnanců se zaměstnavateli byl neustále zlepšován ve prospěch zaměstnanců, tak - doufám - také tento zákon prodělá tentýž vývoj. (Potlesk.).
Místopředseda Klofáč (zvoní): Uděluji slovo dalšímu řečníku, jímž je pan sen. Kindl.
Sen. Kindl: Pánové! Projednávaná předloha zase není tím, zač ji všichni vydáváte. Předloha tato zase toho mnoho nedá soukromým zaměstnancům, ale hodně bude toho, co se jim bude brát. My máme asi 400.000 soukromých zaměstnanců. Podívejte se, jak to dnes mezi nimi vypadá, jak zaměstnavatelé využívají krise, jak se zaměstnanci zacházejí! Podívejte se do obchodů, jak se dělá 14, 16 hodin denně, někde i více, v době, kdy vy říkáte, že platí ještě zákon o osmihodinové době pracovní. V některých obchodech, i po zavření, musejí zaměstnanci do 11, případně až do 1 hodiny v noci dělati komise a připravovati na druhý den (Výkřiky sen. Mikulíčka.), takže zákon o osmihodinové době pracovní je vůbec zrušen. Podívejte se na jejich platy, jak si dnes zaměstnanci musejí dáti snižovati mzdy, pracovati za mizerný plat, protože zaměstnavatel ví, že zaměstnanec nemůže v dnešní situaci jíti pryč, neboť by byl odsouzen k smrti hladem! Proto zaměstnavatelé dávají nejhorší platy, a také podmínky při přijímání jsou nejhorší. Situace je pro zaměstnance stále horší. V zákoně se říká, co se všechno dělá, ale, pánové, vy jste vydali také leták k soukromým zaměstnancům. Někde to vychvalujete. Nár. socialisté tu mají: ť Zavádí zvýšenou ochranu v nemoci. Prodlužuje dovolené a výpovědní lhůty. Chrání služební záruky (kauce).Ť A pan zpravodaj, také z této strany, tu říkal, že je to dílo kompromisu, že to nemůže znamenati nic dobrého pro zaměstnance, když vidí takové nedochůdče, které dělá dohromady několik lidí, každý z jiné strany, jeden přítel a druhý nepřítel soukromých zaměstnanců. V letáku se povídá: ť Právě schválená osnova zákona o soukromých zaměstnancích je dílem. kompromisu, na kterém bylo odborovými organisacemi zaměstnanců a zaměstnavatelů pracováno téměř po 3 léta. Návrh byl sjednáván v době pro zaměstnance krajně nepříznivé.Ť Právě tato krajně nepříznivá doba způsobuje, že tato osnova, která je předložena a která se projednává, je nedostatečná. Dále se tam povídá: ťZákon tak, jak byl právě přijat posl. sněmovnou, nás neuspokojuje, neboť jeho ustanovení ani zdaleka neodpovídají oprávněným požadavkům zaměstnaneckých vrstev, ani obsahu návrhu, který jsme před 14 lety předložili k ústavnímu projednání.Ť A povídají dále: ťNepovažujeme proto naše úsilí za moderní úpravu pracovního práva soukromých zaměstnanců za skončené.Ť Tedy zase budou moci míti zaměstnanci několik let naději, že to ještě není skončeno, že se to zase bude lepšiti. A proto pánové, když teď uvádějí, jaké bude míti důsledky provádění zákona při jeho zneužívání zaměstnavateli, připravují zaměstnance již předem: My jsme s tím nesouhlasili a budeme se starati, aby to pro příště bylo zlepšeno. Kdy to ťpříštěŤ bude, to pánové nepovídají.
Druhá strana koaliční, také socialistická, ještě s větším humbukem říká: ťDruhý velký zákon pro soukromé zaměstnance odhlasován parlamentem! Dlouholeté úsilí našeho svazu korunováno úspěchem!Ť A když já jim tu někdy říkám, že mluví o úspěchu, říkají: My o něm nemluvíme, my víme, že to nemůže býti tak pěkné, když je to také dílem kompromisu. Teď jsem je chytl na švestkách, jak se říká, nemohou popříti, že říkali, že to je korunováno velkým úspěchem. Ale až se zaměstnanci dovědí o důsledku zákona, až bude prováděn v praksi a až jej budou na svých zádech cítiti, potom vám za toto korunování úspěchem poděkují!
Dnes situace ukazuje, že tento zákon nebude znamenati nic pro zaměstnance proto, že v dnešní situaci se nebudou moci ani brániti tomu, co zde dáváte, poněvadž budou se dělati kolektivní individuální smlouvy, a co to bude znamenati pro takového zaměstnance, až přijde o místo a bude žádati o práci? Zaměstnavatel uvidí, že je delší dobu bez práce, že je vyhladovělý a že musí přijmouti zaměstnání, nechce-li zemříti hlady, a řekne mu: Já vás přijmu, ale podepíšete mi tuto smlouvu. Ale v té smlouvě bude všechno, co zde dáváte, zrušeno. Říkáte, že se zlepší dovolená,.že se zlepší výpovědní lhůta; vždyť již dříve byla kvartální a teď je možno dáti ji také na měsíc. A jak vymůžete kvartální lhůtu v dnešní situaci? Vždyť v §u 53 je nezměnitelné ustanovení, že s výjimkou odst. 3, 10, 12 atd. všechny paragrafy, které něco dávají v této předloze, mohou býti zrušeny, poněvadž se udělá smlouva, na niž se nebudou výhody, které zde máte, vztahovati. Kdyby zaměstnanci skutečně tento zákon prostudovali, kdyby neposlouchali, co se jim říká, jak se jim ten zákon vychvaluje, jistě by již dávno s vámi zatočili, že jsou takovým způsobem vámi klamáni. Oni vždy, když takovým barnumským způsobem mluvíte, vám věří, myslí, že to nebude takové, jak jim říkáme my, nebo jak se píše na jiné straně, avšak přesvědčí se, až se bude prováděti zákon v praxi, ze jsme měli pravdu zase jen my. (Sen. Havlena: Vy máte vždy pravdu nejpravdovatější!) Ano, o tom se dělníci přesvědčují a říkají: Tomu, co jste říkali loni, dnes věříme, vidíme, že jediné vy mluvíte pravdu Tak tomu bylo při kterémkoli zákoně, který jste dělali; na př. když jste státním zaměstnancům snižovali platy, upozorňovali jsme předem, když jste jim dávali vánoční přídavek, že jim dáváte něco málo, abyste jim do druhé kapsy sáhli a vzali jim odtud víc. Nevěřilo se tomu, ale pak jste jim hned druhý rok vzali polovic vánoční výpomoci a 10% ze služného. Následující rok jste jim vzali celou vánoční výpomoc a ještě 2 až 4% ze služného. Neudělali jste to hned, proto jste si odhlasovali zmocňovací zákon, abyste nemusili zdvihati ruce, aby vás státní zaměstnanci neplácli přes ruce, které se zvedají pro takové zákony.
Některá ustanovení budí na první pohled zdání zlepšení, ale jdeme-li dál na kořen věci, vidíme, že skutečně je to jen na oklamání zaměstnanců, že je to děláno k tomu, aby byli opět uspokojeni v dnešní době, když se všude bouří proti tomu, aby byli ukolébáni, uspáni. Ale až se zákon bude prováděti v praxi, půjdete mezi ně a budete je chtít uspat, ukolébat tím, že předloha nestojí za nic, že jste byli oklamáni a že příště se musí situace zlepšiti, že uděláte předlohu, která bude zaměstnancům vyhovovati. Zaměstnanci mají dnes dovolenou, vy jim říkáte, že je upevněna. Jděte mezi zaměstnance, kteří si odbyli dovolenou v dnešní době! Zaměstnavatel řekne: Nemohu dáti dovolenou, není-li vám to vhod, můžete jíti a zaměstnanec, aby mohl zůstati v zaměstnání, musí býti ochoten zříci se dovolené. Totéž platí o práci přes čas. V obchodech se pracuje přes čas. Ať si zaměstnanec vzpomene a řekne, aby mu. zaměstnavatel zaplatil práci přes čas. Řekne mu: Copak vám budu platiti? Když vám to není recht, vezmu druhého, který to bude dělat rád, ale chcete-li zůstati, musíte pracovati přes čas. To je potom ilusorní ustavení o tom, když dnešní situace to ničí, když dnešní situace nutí každého, aby dělal, zač musí, a vy ho ještě k tomu donutíte, poněvadž když zaměstnanci kladou své požadavky a když by chtěli na příklad stávkou dosáhnouti zlepšení svého postavení, vy, pánové, jdete k nim a říkáte jim: V dnešní době nejde nic dělat, musíte se spokojiti s tím, co máte, buďte rádi, že máte to. Totéž, co se dělá dnes dělnictvu, dělá se i soukromým zaměstnancům. Dělník pracuje za 8 až 10 Kč denně a když dělníci říkají: Vždyť mně to nestačí ani na chléb pro rodinu, vždyť nemám v čem chodit, nemám košili, nemám, co bych si oblékl, mně to nestačí, tu přijdou páni z řad socialistických a řkají: Buď rád, že máš to, jest jich-ještě spousta, kteří nemají ani tolik, buď rád a drž, jak se říká česky, hubu, abys nevylítl ven. Ale jsou i místa, že se dělají v závodech agitace ve prospěch Národního sdružení. Ano, dělá se to, ale dělá se agitace i z řad socialistů, kteří mají v závodě moc a vyhrožují přímo dělnictvu, že musí vstoupiti do jejich organisace, a i když dělník jest u nich organisován a je už nespokojen s vaší politikou, kterou vy s dělnickou třídou děláte, hned se mu vyhrožuje: Jen mlč, nebo se postaráme o to, že vylítneš ze závodu. Poukáži právě na Strakonice, jak to tam vypadá. Tam v závodu strakonické fezárny je dnes sociálně demokratický sekretariát. V závodě ředitel nevezme dělníka, nepřinese-li od soc. dem. sekretariátu lístek, že byl v sekretariátu. Taková je situace. Tak se to provádí ve všech závodech. Totéž se děje v plzeňské Škodovce, kde dělníci říkají sami: Víme, že se nemůžeme jinak hájiti, my nesouhlasíme s tím, ale co můžeme dělat? Neozveme-li se, vylétneme ihned na dlažbu, poněvadž oni se postarají o to, abychom vylétli. Podívejte se, mezi soukromými zaměstnanci neexistují ani žádní důvěrníci. O výpovědních lhůtách totéž. Remunerace totéž. Zaměstnanec má třebas nárok na remuneraci, podle tohoto nedochůdčete bude míti také nárok na remuneraci, ale nesmí se o ni brát, jinak vylétne ze zaměstnání. Co je mu potom platný tento zákon, který mu má k tomu dopomáhat, když na druhé straně, jak jsem již řekl, individuální kolektivní smlouvy se budou dělat,. ale všecky tyto možnosti, které jsou tady, budou znemožněny zaměstnavatelem. To už vám musí dávat dobré vysvědčení, když Národní demokrat z Národního sdružení vám zde dává vysvědčení, že přes to, že jsou v oposici, budou pro tento návrh hlasovat. Vždyť jsou to většinou zástupci zaměstnavatelů, zástupci kapitalistů a ti tento návrh zákona blahovolně přijímají, poněvadž vidí, že nebude ve prospěch zaměstnanců, nýbrž že bude zase ve prospěch zaměstnavatelů, jejich lidí, a proto také plnou mocí budou to schvalovat.
Máme zde § 29, o kterém se už dlouho psalo, že měl býti škrtnut. Vypadá to sice tak, jako kdyby byl škrtnut, je to však teď tentýž paragraf, ale má jméno § 34; je tedy škrtnut, ale přeměněno je číslo paragrafu, takže teď vypadá takto.
Podali jsme také návrhy, které by v podstatě znamenaly opět pro zaměstnance něco, oč by se také zaměstnanci mohli opřít, ne aby se to zase těmi paragrafy vzadu.rušilo. Ale jak to dopadne s těmi návrhy, už předem víme, poněvadž ode všech těchto návrhů utečete. Budete říkat, že jsou to návrhy demagogické, ale je jisto, že když půjdeme s nimi před zaměstnance, že zaměstnanci budou pro ně hlasovati jednomyslně, poněvadž skutečně by jim něco dávaly. Ale vy máte zde dílo -kompromisní, ať vypadá jak chce, má to několik tatínků a potom to nemůže státi za nic, poněvadž to má tatínky černé i bílé, zelené i rudé a když to přijde na svět, tak to potom za nic nestojí. Dokud budou moci i u nás jako v kterémkoliv státě rozhodovati kapitalisté a všichni ti statní, bude to stále stejné. Ať je to koalice taková nebo taková. musí sloužiti kapitalistům, poněvadž u nás je kapitalistický stát a v kapitalistickém státě vládnou kapitalisté, žádní poslanci, žádní ministři, ať přináleží ke kterékoli straně. Kapitalisté diktují, co se zde odhlasuje a co ne a vy se tím řídíte. Principál je kapitalista a ty drátky, co má natažené na prstech, vedou k hlavám různých koaličních stran, které musí odhlasovati, co se jim nadiktuje. Proto takovéto návrhy zákonů nemohou nikdy zníti ve prospěch ať dělníků nebo soukromých zaměstnanců, vždycky znějí ve prospěch kapitalistů. A zase se to oddaluje tím, že se jim říká, že se to příště změní. To se nemůže jinak změniti. Napřed musí býti odstraněna vláda kapitalistů, musí býti nastolena vláda pracujících a pak budou míti dělníci, zaměstnanci i úředníci tolik, aby mohli žíti jako lidé. Ale nebudou Lockerové, Preissové, Baťové, kteří by měli milionové příjmy. Tenkráte nastane ta demokracie, ale proletářská demokracie.
Vy mluvíte stále o demokracii. Stále slyšíme demokracie, demokracie. Mluví o ní oposiční i koaliční strany. Ale když vám někdo mluví o demokracii, o svobodě, vždycky se ptejte, pro koho je ta demokracie, a uvidíte, že demokracii mají Preissové, Löwensteinové a různí kapitalisté, ale proletariát má demokracii v tom, že je bit, ať je to úředník nebo dělník, pendrekem, když se domáhá většího kusu chleba.
Tyto naše návrhy jsme stavěli jako demonstrativní. Jsou to pozměňovací návrhy a jimi skutečně by bylo něco uděláno pro tyto zaměstnance. Zamítnete je, poněvadž na to nebylo kdy, všecko se dělá na poslední chvíli. Napřed jsme byli čtvrt roku doma a nedělali jsme nic a teď najednou, když je velké horko, pospícháte do lázní a na prázdniny, teď se chytnou tyto předlohy a najednou se má promrskat jedna jako druhá, aby k tomu nebyla ani žádná debata, aby se tu nemohlo odkrýti to, co proti pracujícímu lidu pášete. (Výkřiky.) Já nebudu doma, i když půjdu na prázdniny, půjdu mezi dělnictvo a budu bouřiti dělnictvo proti tomu, co vy připravujete, abychom jim ukázali cestu, jakou mohou jíti. My jim budeme ukazovati cestu k jejich cíli a budeme žádati, aby tyto jejich aktuální požadavky byly splněny. Půjdeme k tomuto hlavnímu cíli, k dobytí moci, a potom nastane ta pravá proletářská demokracie, ale potom, až vy všichni potáhnete ke všem čertům; ať jste černí nebo rudí, nebo zelení, půjdete tam, kam vás již dělníci dávno měli poslati. Ať je to předloha jakákoli, vždycky jenom je slibováno, ale zase se nikdy nestane nic. Jediné proletářská vláda, vláda pracujících, může dáti každému tolik, aby mohl žíti jako člověk, kapitalistický řád musí zmizeti. (Potlesk komunistických senátor.)
Místopředseda Klofáč (zvoní): Rozprava je skončena.
Byl mně podán dostatečně podporovaný pozměňovací návrh sen. Kindla, Hajníkové a soudr. Žádám, aby byl přečten.
Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):
Pozměňovací návrh sen. Kindla, Hajníkové a soudr:
K §u 1 odst. 1:
Začátek znějž:
ť(1) Ustanovení tohoto zákona platí pro pracovní poměr osob:
a) které podléhají zákonu o pensijním pojištění zaměstnanců ve vyšších službách a které při provozování obchodu jsou ustanoveny, aby převážně konaly buď služby kupecké (obchodní pomocníci) nebo služby vyšší, nikoli kupecké, a všechny osoby, zaměstnané při kancelářské práci,Ť.
V lit. c) buďtež na konci vypuštěna slova ťjménem a na účet svých zaměstnavatelůŤ.
V lit. d) budiž za slova ťživnostenský řád (zákon)Ť vloženo ťa všechny osoby, zaměstnané v půjčovnách, čítárnách, u knihkupců, antikvariátů, v obchodech s uměleckými věcmi, hudebninami, se zbraněmi a střelivem, zaměstnanci divadelních a zábavních podniků, kin, zaměstnanci drogerií, lékáren, šoféři atd.Ť.
K §u 4:
V odst. 2 budiž na konci vloženo ťkterá však v žádném případě nesmí býti horší nežli smlouva hromadnáŤ.
V odst. 3 budiž na konci vloženo ťpodle hromadné smlouvy, platné v nejbližším místě neb krajiŤ.
K §u 5:
V odst. 1 budiž za slovem ťZaměstnavatelŤ místo slova ťvyd፠vloženo ťje povinen vydatiŤ.
Odst. 2 budiž škrtnut. odst. 3 budiž označen jako odst. 2.
V §u 6 budiž konec od slov ť vyzván, aby se dostavilŤ nahrazen slovy ťpozván, aby se dostavilŤ.
V §u 7 budiž odst. 3 škrtnut.
K §u 8:
V odst. 3 budiž konec od slova ťmusíŤ do konce škrtnut.
Odst. 4 budiž škrtnut.
Odst. 5 budiž nahrazen zněním: ťNese-li na zrušení smlouvy zaměstnavatel byť jen částečnou spoluvinu, platí takové sankce, jako kdyby zaměstnavatel rušil smlouvu sám.Ť
V odst. 6 buďtež slova ťsoudně vymáhányŤ nahrazena slovem ťuplatňoványŤ.
V §u 9 buďtež v odst. 2 na konci slova ťode dne splatnostiŤ nahrazena slovy ťode dne přerušení pracovního poměruŤ.
K §u 11:
Odst. 2 budiž nahrazen zněním: ťZa obchod ujednaný za zaměstnavatele zaměstnancem přísluší zaměstnanci provise v každém případě, když zaměstnavatel ujednání plní nebo obchod výslovně neodmítl.Ť
V odst. 3 buďtež počáteční slova ťNení-li jinak umluvenoŤ škrtnuta a začátek bude zníti ťZaměstnanci přísluší provise...Ť.
V odst. 4 buďtež škrtnuta slova ťnení-li jinak ujednánoŤ.
K §u 12:
V odst. 1 buďtež počáteční slova ťNení-li jinak ujednánoŤ škrtnuta a začátek bude zníti ťZaměstnance nabude práva...Ť.
Odst. 3 znějž: ťProvise jsou splatné a zúčtují se koncem každého kalendářního měsíce. Skončí-li se pracovní poměr před dobou zúčtování, je provise, na kterou zaměstnanec nabyl práva podle odst. 1, splatná dnem, kdy se poměr končí. Náleží-li provise ze smluv, sjednaných s postupným plněním, je po skončení pracovního poměru provise splatna za všechna další plnění ihned najednou předem.Ť
V odst. 4 buďtež slova ťna žádost zaměstnanceŤ nahrazena slovem ťměsíčníŤ a dále buďtež škrtnuta slova ťale jen potud, pokud zaměstnanec výpisu potřebujeŤ.
V §u 14 buďtež odst. 2 a 3 škrtnuty.
K §u 15:
V odst. 1 budiž první věta nahrazena zněním: ťMezi zaměstnancem a zaměstnavatelem může býti dohodnut smluvně podíl na zisku, avšak neodvisle od zaměstnancova pevného platu, jehož výše ujednána §em 4, a nesmí v žádném případě podíl na zisku ovlivniti výši tohoto platu.Ť
Odst. 3 budiž nahrazen zněním: ťZaměstnavatel je povinen bez vyzvání dokázati zaměstnanci správnost vykázaného zisku.Ť
§ 16 budiž nahrazen zněním:
ť(1) Zaměstnanec má nárok na vánoční remuneraci, splatnou k 15. prosinci každého roku, a to ve výši jedné dvanáctiny všech ročních požitků.
(2) Má-li zaměstnanec nárok i na jiné periodické odměny nebo na jiné zvláštní odměny, přísluší mu z nich, tak jako i z vánoční remunerace, když byl pracovní poměr zrušen před dospělostí nároku, částka, která odpovídá poměru pracovního období, za něž se odměny poskytují, k době, po kterou v tomto období pracovní poměr trval.Ť
V §u 17 budiž odst. 1 nahrazen zněním:
ťNa žádost místních skupin zájmových organisací zaměstnanců neb jejich ústředen musí býti okresním úřadem zakázáno, aby v podnicích určitého druhu nebo v určitých místech nebo pro určité obvody nebyly zaměstnancům poskytovány na srážky platu obytné místnosti, strava nebo prostředky spotřeby.Ť
§ 18 budiž nahrazen zněním:
ťZaměstnavatel je povinen poskytnouti zaměstnanci zálohu na plat ve výši aspoň úměrné v běžném kalendářním měsíci odpracované pracovní době.Ť
§ 19 budiž nahrazen zněním:
ť(1) Nemůže-li zaměstnanec konati práce pro nemoc nebo úraz, který si nezpůsobil úmyslně, podrží právo na plat až do tří měsíců.
(2) Tato lhůta se prodlužuje za každých 5 let zaměstnání o jeden měsíc.
(3) Právo podle odst. 1 přísluší ženám vždy v případě porodu.
(4) Pojištěnec, jenž byl podroben léčebné péči pod dozorem lékařským, nesmí býti z důvodů tohoto léčení propuštěn ze zaměstnání a nesmí mu býti dána výpověď po dobu léčení. Zavede-li se léčebná péče, je takové propuštění nebo taková výpověď bezúčinnou, došlo-li k ní po podání návrhů nebo žádosti o léčebnou péči.Ť
V §u 21 buďtež slova ťpředčasně propuštěnŤ nahrazena slovem ťvypovídánŤ a slova ťo čtrnáct dnůŤ nahrazena slovy ť o šest týdnůŤ.
K §u 22:
V odst. 1 buďtež slova ťpo čtrnáctidennímŤ nahrazena slovy ťv době svéhoŤ.
V odst. 2 buďtež v obou případech slova ťpřes tři dnyŤ nahrazena slovy ťpřes sedm dníŤ.
V §u 23 buďtež v odst. 3 slova ťzrušen bez výpovědiŤ nahrazena slovem ťvypovězenŤ.
V §u 24 nechť odst. 1 zní: ťNemůže-li zaměstnanec konati práce pro plnění své branné povinnosti, podrží svůj plat a veškeré požitky po dobu tří měsíců.Ť
§ 25 nahrazuje se zněním: ťPrávo zaměstnance na plat zaniká, byl-li zaměstnanec právem propuštěn.Ť
K §u 26:
V odst. 1 budiž v prvé větě slovo ťpeněžitéŤ nahrazeno slovem ťcelkovéŤ a konec odstavce od slova ťa je-liŤ nahrazen zněním ťZa stravu a jiné opatření, jež zaměstnanec nemohl užíti, je zaměstnavatel povinen zaplatiti mu náhradu v penězích.Ť
Odst. 2 budiž nahrazen zněním: ťTrval-li pracovní poměr v různých zaměstnáních ve smyslu tohoto zákona ne více než 5 roků, dovolená činí dva týdny. Trval-li přes 5 let, tři týdny, a trval-li přes 10 let, čtyři týdny. Pro zaměstnance mladší 20 roků prodlužuje se dovolená o jeden týden.Ť
Odst. 4 budiž nahrazen zněním: ťDovolená musí býti nepřetržitá. Je-li zaměstnanec z důležitých důvodů zaměstnavatelem z dovolené odvolán, musí zaměstnavatel zaměstnanci hraditi všechny výlohy i škody, zaměstnanci s odvoláním dovolené vzniklé. Zbytek dovolené má zaměstnanec právo nastoupiti do 4 neděl po přerušení původní dovolené, avšak tento zbytek se prodlužuje o jeden týden. Rozdělení dovolené na nejvýše dvě období může se státi jedině na zadost zaměstnance. Pro zaměstnance, kteří mají děti školou povinné, budiž dovolená stanovena v měsících školních prázdnin, přejí-li si toho.Ť
Odst. 8 budiž škrtnut.
§ 27 budiž nahrazen zněním: ťZaměstnanec neztrácí práva na dovolenou v žádném případě.Ť
V §u 28 budiž v odst. 1 škrtnut dovětek ťjak to vyžaduje a umožňuje způsob provozováníŤ.
V §u 30 buďtež odst. 1 až 3 nahrazeny zněním: ťJe-li pracovní poměr smluven na dobu přechodnou nebo na zkoušku, může býti zrušen oběma stranami jen v prvém měsíci, kdykoliv týdenní výpovědí. Trvá-li déle než jeden měsíc, stává se poměrem trvalým.Ť
K §u 31:
Odst. 2 budiž nahrazen zněním:
ťVýpověď může býti dána:
a) trval-li pracovní poměr ne více než 5 let, vždy ke konci kalendářního čtvrtletí na dobu tří měsíců,
b) trval-li více než 10 let, vždy ke konci kalendářního čtvrtletí na dobu 6 měsíců,
c) trval-li přes 10 let, vždy ke konci kalendářního čtvrtletí na dobu 12 měsíců.Ť
Odst. 3 a 4 se škrtají.
V odst. 5 se škrtají slova ťněkteré osobyŤ.
§ 32 i s nadpisem ťc) Předčasným zrušenímŤ se škrtá.
§ 33 nahrazuje se zněním:
ťZaměstnanec jest oprávněn ihned zrušiti pracovní poměr předčasně, když zaměstnavatel neplní vůči zaměstnanci zákonná neb smluvní ustanovení, nebo když se zaměstnavatel dopustil podvodu, nebo chtěl-li svého zaměstnavatelského postavení zneužíti k finančnímu, hospodářskému nebo mravnímu poškození zaměstnance.Ť
§ 34 nahrazuje se zněním:
ťZaměstnavatel může pracovní poměr zrušiti toliko v těch případech, když byl zaměstnanec trestán pro zločin proti zaměstnavateli, v žádném případě však nesmí zaměstnavatel pracovní poměr zrušiti na nátlak činitelů třetích.Ť
§§ 35 a 36 se škrtají.
V §u 37 škrtne se poslední věta odst. 1.
V §u 38 v obou odstavcích místo ť§§ 36 a 37Ť nechť stojí ť§ 37Ť.
§ 39 nahrazuje se zněním:
ťJe-li vina na předčasném zrušení pracovního poměru oboustranná, přísluší zaměstnanci vždy náhrada.Ť
K §u 41:
Odst. 1 znějž:
ťZemře-li zaměstnanec, jemuž zaměstnavatel přenechal podle smlouvy o práci služební byt, třeba byt vykliditi do jednoho měsíce; má-li zaměstnanec vlastní domácnost, je zaměstnavatel povinen najíti pozůstalým náhradní byt za stejných podmínek, za nichž požívali bytu služebního.
Odst. 2 se škrtá.
Odst. 3 a 4 nahrazují se zněním:
ť(3) Vystoupí-li zaměstnanec z pracovního poměru, je povinen vykliditi služební byt, nemá-li vlastní domácnost, bez zbytečného odkladu, má-li však vlastní domácnost. platí výpověď z bytu v místě obvyklá.
(4) Osoby nemocné a šestinedělky nesmějí býti nuceny vykliditi byt, pokud nejsou práce schopné.Ť
V §u 42 nechť odst. 3 zní:
ť(3) Aby mohl vydati účet, má zaměstnanec právo nahlédnouti do knih a dokladů, pokud se týkají jeho činnosti. Jestliže mu to zaměstnavatel nedovolí, odpadá tato povinnost vyúčtování se strany zaměstnance.Ť
V §u 43, odst. 1 se poslední věta nahrazuje zněním: ťZaměstnanec má však právo tyto dva půldny v týdnu si libovolně rozděliti v době téhož týdne.Ť
K §u 44:
V odst. 2 se konečná slova ťjdou náklady na jeho vrubŤ nahrazují slovy ťzaplatí jen kolkovnéŤ.
Odst. 3 nechť zní:
ť(3) Zaměstnancovy listiny, které byly v úschově zaměstnavatelově, musejí býti do 3 dnů po nastoupení místa zaměstnanci vráceny.Ť
V §u 45, odst. 2 se poslední věta nahrazuje zněním: ťZaměstnavatel ručí za rádné uschování a vrácení listiny zaměstnanci.Ť
K §u 46:
Odst. 1 a 2 nahrazují se zněním:
ť(1) Skončí-li se pracovní poměr, nesmí zaměstnavatel odepříti uvolnění záruky, může jen ve sporných případech uložiti záruku na své útraty u příslušného soudu.
(2) Záruky dané k zajištění toho, že určité práce budou provedeny, buďtež vráceny do 3 dnů po provedení těchto prací.Ť
Odst. 3 se škrtá.
V §u 47 nechť odst. 1 zní:
ť(1) Mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem nesmí býti žádná taková úmluva. která by zaměstnance omezovala v jeho výdělečné činnosti po skončení pracovního poměru.Ť
§§ 48 a 49 se škrtají.
§ 51 nechť zní:
ť(1) Zcizí-li zaměstnavatel svůj závod nebo propachtuje-li jej, pokračuje se nezměněně v pracovním poměru nejméně po dobu jednoho roku.
(2) Za škody vzešlé změnou zaměstnavatele zaměstnanci ručí dřívější majitel závodu v každém případě, zejména však tehdy, je-li zaměstnanec nucen přerušiti pracovní poměr v důsledku změněných pracovních úkolů a poměrů, nebo že měl k tomu důležité důvody v osobě nového zaměstnavatele.
(3) Zůstane-li zaměstnanec u nabyvatele (pachtýře), musí tento dodržeti výše zaměstnaneckých - platů, jaké byly v době převzetí závodu.Ť
V §u 52 nechť odst. 2 zní:
ť(2) Byl-li pracovní poměr takto zrušen výpovědí zaměstnavatelova dědice před uplynutím doby, na kterou byl smluven anebo ve které by se byl skončil smluvenou výpovědí, musí zaměstnavatel vypovězenému zaměstnanci nahraditi škody tím vzešlé.Ť
§ 53 nechť zní:
ťPráva vyplývající zaměstnancům z tohoto zákona, t. j. ze všech jeho ustanovení, nemohou býti v žádném případě nikým, nijak a se žádnou výjimkou, žádnou smlouvou či jiným způsobem zkrácena a jsou pro zaměstnavatele v každém případě naprosto závazná.Ť
K §u 56:
V odst. 1 se slova ťs výjimkou §§ 45 a 46Ť nahrazují slovy ťzejména pro §§ 45 a 46Ť.
.Odst. 2 nechť zní:
ť(2) Působnost tohoto zákona vstupuje ihned v platnost zejména v otázce výpovědi pro zaměstnance, kteří byli v den účinnosti tohoto zákona v pracovním poměru a měli výpovědní lhůty ujednány smlouvou horší nežli zákon stanoví. Výpovědní lhůty. ujednané individuelní nebo hromadnou smlouvou, nesmějí býti, pokud jsou v platnosti v rozsahu lepším, tímto zákonem zhoršovány.Ť