Místopředseda Klofáč (zvoní): Dávám slovo k doslovu panu zpravodaji sen. Pánkovi.

Zpravodaj sen. Pánek: Opětuji svůj návrh na zamítnutí právě přečteného návrhu.

Místopředseda Klofáč. (zvoní): Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

Budeme hlasovati ve čtení prvém, a to tak, že nejprve dám hlasovati o osnově zákona podle pozměňovacího návrhu sen. Kindla, Hajníkové a soudr.; bude-li zamítnut, budeme hlasovati o osnově zákona, nadpisu zákona a nadpisech jednotlivých paragrafů a úvodní formuli najednou podle zprávy výborové.

Jsou nějaké námitky? (Nebyly.)

Nejsou.

Budeme tudíž tak pokračovati.

Kdo souhlasí s tím, aby osnova zákona zněla podle pozměňovacího návrhu sen. Kindla, Hajníkové a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh se zamítá.

Kdo souhlasí s tím, aby osnova zákona s nadpisem, nadpisy jednotlivých paragrafů a úvodní formulí zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem, nadpisy jednotlivých paragrafů a úvodní formulí byla schválena ve čtení prvém, souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 1368.

Podle §u 54 jedn. řádu z usnesení předsednictva senátu budeme ještě v této schůzi hlasovati o projednávané osnově také ve čtení druhém:

Ad 5. Druhé čtení osnovy zákona o pracovním poměru soukromých úředníků, obchodních pomocníků a jiných zaměstnanců v podobném postavení (zákon o soukromých zaměstnancích) (tisk 1372).

Táži se pana zpravodaje sen. Pánka, zda navrhuje nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. Pánek: Nemám změn.

Místopředseda Klofáč (zvoní): Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem, nadpisy jednotlivých paragrafů a úvodní formulí, schválenou právě ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem, nadpisy jednotlivých paragrafů a úvodní formuli byla schválena podle zprávy výborové také ve čtení druhém, souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 1368.

Kdo souhlasí s resolucí, otištěnou ve zprávě výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluce tato se přijímá.

Místopředseda dr Hruban (převzav předsednictví - zvoní): Dalším předmětem pořadu je:

6. Zpráva výborů živn.-obchodního a soc.-politického k usnesení posl. sněmovny (tisk 1361) o návrhu posl. Skopala Procházky, Kleina, Tučného, Sedláčka, Kirpalové, Zierhuta a druhů na změnu a doplnění zákona o zubním lékařství a zubní technice (tisk 1366) [podle §u 35 jedn. řádu].

Zpravodaji jsou: za výbor živn.-obchodní sen. Šolc, za výbor soc.-politický sen. Koukal.

Dávám slovo prvému zpravodaji za výbor živn.-obchodní - panu sen. Šolcovi.

Zpravodaj sen. Šolc: Slavný senáte! Zákon ze dne 14. dubna 1920, č. 303/20 Sb. z. a n. o zubním lékařství a zubní technice již od svého vyhlášení dal podnět k úsilí o jeho novelisaci, směřující k odstranění mezer a nedostatků, na které poukazováno bylo jednak koncesovanými zubními techniky, pomocníky a učni, jednak kruhy universitními.

Koncesovaní zubní technici usilovali především o to, aby dosavadním zubním technikům byl přiznán titul dentista, aby mohli svoje provozovny přiměřeně označovati a aby bylo jejich oprávnění k výkonům, jež jinak náležejí do oboru lékařské prakse, ještě rozšířeno.

Zubotechničtí pomocníci a učni usilovali všemožně o to, aby živnost zubní techniky byla na trvalo zachována, především však o to, aby ti, kteří byli již před vyhlášením zákona č. 303/20 v učení a dosud výučního listu nedosáhli, mohli jako před vydáním citovaného zákona dosáhnouti koncese zubotechnické.

Z universitních kruhů tlumočen byl požadavek, aby předepsaný výcvik lékařů na odborné zubní lékaře mohl se díti také na zubních klinikách universitních.

Řada iniciativních návrhů podaných ve sněmovně poslanecké i senátu N. S. snažila se v duchu výše zmíněných požadavků napraviti mezery a nedostatky zákona 303/20. Po svízelném jednání v subkomitétu živn.-obchodního výboru posl. sněmovny, v němž zasedali také zástupci výborů soc.-politického a zdravotního, došlo se konečně k dohodě, jejíž výslednicí stalo se předložené usnesení posl. sněmovny ze dne 3. července 1934.

Zásada, že umělá náhrada zubů a chrupu jest odvětvím vědy a umění lékařského, zůstává usnesením posl. sněmovny nedotčena. Do novelisované osnovy vkládá se ustanovení o úpravě titulu lékařů, kteří odborně vykonávají zubní lékařství. (čl. I, § 1, druhá věta odst. 1). Osnova ponechává vládnímu nařízení, aby stanovilo podmínky, za jakých se nabývá zvláštní odborné způsobilosti na zubních klinikách tuzemských lékařských fakult anebo na Státním ústavu pro zubní lékařství.

V odst. 3, čl. I, § 3 stanoví osnova, že profesoři a docenti zubního lékařství na československých fakultách jsou oprávněni vykonávati odbornou praksi a užívati titulu odborného lékaře.

V §u 2, odst. 2 téhož článku vychází se vstříc zubotechnickým pomocníkům, kteří v době vyhlášení zákona č. 303/20 byli již v učení a v důsledku toho nemohli dosáhnouti oprávnění k samostatně provozované živnosti zubotechnické.

§ 3 upravuje otázku přístupu k praktické zkoušce zubotechnické, a to nejpozději do jednoho roku po udělení koncese zubotechnické, dále pak stanoví právo míti pomocné síly laboratorní a zakazuje přijímati učně jak zubním technikům, tak i lékařům.

§ 5 zavádí výhradně pro zkoušené zubní techniky titul dentista, kterého jen tito smějí používati. Podotýkám, že tímto se rozlišují dosavadní zkoušení zubní technici na 2 kategorie, takže se zde zavádějí znovu dvě kategorie, které budou pochopitelně vzájemně konkurovati, a proto se usnesl výbor ve své většině, aby pro podzimní zasedání připravena byla osnova zákona, která by tento § 5 pozměnila tak, aby zde nebylo rozdílu mezi zkoušenými zubními techniky a mezi dentisty, tak aby obě tyto skupiny požívaly stejného titulu.

V celku lze říci, že usnesením posl. sněmovny ze dne 3. července 1934 uskutečňuje se řada požadavků samostatných zubních techniků, jakož i pomocníků. Ovšem že po vyhlášení této novely zákona č. 303/20 vzhledem k tomu, že ani lékaři, ani zubní technikové nesmějí přijímati učně a budou moci zaměstnávati jen tak zvané pomocnické síly laboratorní, jest živnost zubotechnická odsouzena k zániku.

Je potřebí ještě poznamenati, že ve výboru živn.-obchodním byly činěny námitky proti odst. 4 §u 9, kde se opětně nechávají otevřená dvířka tomu, aby v pozoruhodných případech bylo možno uděliti oprávnění k samostatnému vykonávání zubní techniky osobám vstoupivším do učení živnosti zubotechnické po 6. květnu 1920. Aby zde bylo jasno, usnesl se živn.-obchodní výbor na resoluci, která jest otištěna ve zprávě, takže, bude-li se vláda říditi touto resolucí, přestanou námitky proti §u 9, odst. 4.

Usnesením posl. sněmovny ze dne 3. července 1934 sen. tisk 1361 vyřízeny jsou také iniciativní návrhy podané v senátě N. S. tisky 54, 70 a 298.

Živn.-obchodní výbor usnesl se ve dnešní schůzi doporučiti slavnému senátu, aby schválil usnesení posl. sněmovny ze dne 3. července 1934 tak, jak je obsaženo v senátním tisku 1361 i s resolucí v tisku 1366 obsaženou. (Souhlas.)

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Dávám slovo zpravodaji za výbor soc. politický, panu sen. Koukalovi.

Zpravodaj sen. Koukal: Slavný senáte! Zákon na změnu a doplnění zákona o zubním lékařství a zubní technice, jak jej schválila posl. sněmovna, obsahuje tyto zásady:

1. Zásada, že oprava chrupu a zubů jest umění, které přísluší lékařům, zůstává nezměněna. Změna proti zákonu číslo 303/1920 spočívá jen v tom, že zubní lékaři, kteří nabyli zvláštní způsobilosti na zubních klinikách tuzemských lékařských fakult nebo na státním ústavu pro zubní lékařství, budou užívati příště titulu ťodborný zubní lékařŤ.

2. Všichni zubní technikové, kteří ve smyslu zákona 303/20 neměli nároku na dosažení koncese zubotechnické, poněvadž do 6. května 1920, tedy do vyjíti zákona č. 303, nebyli vyučeni, nacházeli se však již v učení před účinností citovaného zákona, nabývají novým zákonem práva na dosažení koncese.

3. Všichni koncesovaní a zkoušení zubní technici, kteří měli již před 6. květnem 1920 koncesi na provozování zubotechnických prací, mohou podle tohoto zákona dosáhnouti ještě také titulu ťdentistaŤ; ostatní, kteří byli již 6. května v učení a dosáhnou tímto zákonem práva na dosažení koncese, budou míti jen titul ťzkoušený zubní technikŤ. Zde je jistá nespravedlnost. Nový zákon dělí zubní techniky na dvě části, což povede jistě k novým bojům a sporům. Soc. politický výbor se proto přiklonil k názoru, že po prázdninách předloží návrh zákona na změnu §u 5, odst. 1 zákona v tom směru, že všichni zkoušení zubní technikové, kteří dosáhli koncese zubotechnické vůbec a kteří vyhověli všem podmínkám, stanoveným v §u 3, odst. 1 tohoto zákona, mohou užívati titulu ťdentistaŤ.

4. Všichni, kteří vstoupili do učení po 6. květnu 1920, nemohou dosáhnouti koncese a mohou býti činní jen jako síly laboratorní. - § 9, odst. 4 tohoto zákona byl sporný, poněvadž dovoluje, že vládním nařízením mohou býti stanoveny zvláštní podmínky, za kterých v pozoruhodných případech bylo by lze uděliti oprávnění k samostatnému vykonávání zubní techniky i osobám, vstoupivším do učení živnosti zubotechnické po 6 květnu 1920. Byla obava, že toto ustanovení bude míti za následek zneužívání zákona protekčními zásahy. Aby se tomu předešlo, schválena byla sociálně-politickým výborem připojená resoluce, která ustanovení § 9, odst. 4 doplňuje vysvětlením, že neběží o udílení koncesí, nýbrž o udílení práva ke zřizování zubotechnických laboratoří bez styku s pacienty.

5. Další pozoruhodné ustanovení tohoto zákona spočívá v tom, že odborní zubní lékaři, dentisté a zkoušení zubní technici nesmějí zaměstnávati učně, až na ty, které dnes ještě mají. Tímto ustanovením je tedy živnost zubotechnická odsouzena.k vymření. Práva vdov a nezletilých descendentů zůstávají ovšem nedotčena.

Ostatní ustanovení zákona pojednávají o právech používání titulu, o odborném vzdělání, zejména také o odborném vzdělání laborantů, pomocných sil v laboratořích atd.

Zákon tento je konečným výsledkem dohody mezi organisacemi lékařů a zubních techniků. Tento zápas byl veden mezi těmito zájemníky celou řadu let. Je to tedy dílo kompromisu a má míti za účel hlavně učiniti těmto bojům konec. Vyhovuje požadavkům lékařů a také z části i zubním technikům.

Soc.-politický výbor senátu připojuje se k návrhu výboru živn.-obchodního, souhlasí s resolucí a souhlasí s vysvětlivkami k §u 5, odst. 1 v důvodové zprávě a doporučuje slavnému senátu, aby předlohu zákona schválil ve znění, jak ji schválila posl. sněmovna.

Velectění-pánové, nepatří to k věci, ale dovolte mi několik málo slov. Nerad to dělám, poněvadž to nesouvisí s touto věcí, ale na vývody kol. Votruby musím říci: Pane kolego, trvám na tom, co jsem řekl, pevně, mohu to dokázati, nekryji se nijak za imunitu, několikráte jsem o tom psal a podepsal se a nebyl jsem žalován. Můžeme vám to dokázati a k doplnění toho uvádím, že nejen čeští dělníci jsou připravováni o koaliční svobodu, nýbrž že do Národního sdružení jsou tímto způsobem hnáni i dělníci němečtí a polští. (Potlesk.)

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Ke slovu jsou přihlášeni páni sen. dr Rehák a Thoř.

Než dám slovo prvnímu přihlášenému řečníkovi, navrhuji řečnickou lhůtu v trvání 15 minut. (Námitky nebyly.)

Námitek proti tomu není.

Řečnická lhůta je tedy stanovena na 15 minut.

Dávám slovo panu sen. dr Rehákovi.

Sen. dr Rehák: Slávny senát! Návrh novely zákona 303/20, prijatý snemovňou poslaneckou, obsahuje okrem vecí, ktoré nie sú sporné, v podstate toto:

1. Právo vykonávať výkony zubolekárske - lebo podľa §u 1 dotyčného zákona ťje umelá náhrada zubov a chrupu súčasťou zubného lekárstvaŤ rozširuje sa na 800 až 1200 učňov zubnej techniky z r. 1920. Tento počet odpovedá približne počtu zubných lekárov vychovaných na štátnom ústave pre zubné lekárstvo a na zubných klinikách za 10 rokov.

2. Udeľuje sa jednej kategorii zubných technikov - totiž tým, ktorí 6. mája 1920 mali koncesiu zubotechnickú - titul dentistu. Tento titul vo svetových jazykoch a vo väčšine kultúrnych štátov je označením zubného lekára, t. j. odborníka so vzdelaním vysokoškolským. Týmto titulom tvorí zmienený návrh novú kategoriu zubných technikov, kategoriu, ktorá školením a výcvikom nelíši sa ničím od ostatných, ktorým tento titul sa nepriznáva. Už dnes postihnuté kategorie zubných technikov sa o tento titul hlásia: Po práve nepatrí žiadnej kategorii z nich. Prečo by sa im tedy mal dať? Preto, aby pacient bol klamaný?

Už zákon 303/1920 určil živnosť zubných technikov, ktorí smú prevádzať výkony lekárske v ústach pacientových, na vymretie! Prítomná novela stav určený k zániku kriesi. Novela táto ide proti pokroku: Kým iné štáty snažia sa o lepšie vzdelanie všetkých tých osôb, ktorým je sverené ľudské zdravie, a nie v poslednej rade tiež o lepšie vzdelanie tých, ktorí ošetrujú chrup, u nás stav remeselných liečiteľov bez náležitého vzdelania má byť udržaný a čo do počtu dokonca rozmnožený.

Zubným technikom dostalo sa výcviku dielenského, remeselného. Laborator, to je ich pravé pôsobište, nie však výkony lekárske, a dokonca už nie operatívne zákroky v ústach Ak ich preca vykonávajú, bez toho, že by to odborne doviedli, stávajú sa títo ľudia škodcami ľudského zdravia.

Prečo nemá byť daná zubným technikom, ktorí túžia po samostatnosti, koncesia na zubotechnické laboratoriá, v ktorých by vyrábali umelé zuby a chrupy pre zubných lekárov, event. pre skúšaných zubných technikov? Takéto laboratoriá osvedčujú sa v cudzine - Spojené štáty severoamerické. Italia, Maďarsko, Nemecko - veľmi dobre.

Novela dáva titul dentistu ľuďom, ktorím nepatrí, z dôvodov, o ktorých nikde niet ani zmienky. Slovo dentista nie je u nás vžité; cudzinec rozumí pod ním zubného lekára, odborníka s vysokoškolským vzdelaním. Naši zubní technikovia nemajú ani vzdelania, ani tých vedomostí, ako na príklad dentista americký: akým právom hlásia sa tedy o tento titul?

Novela dáva titul dentistu jednej kategorii zubných technikov, ktorá neliší sa od ostatných ani školením, ani vedomosťami.

Proti osnove stojí celé lekárstvo v jednej fronte odporu. Najrozumnejšie by bolo celú vec odložiť, až bude vyriešená dohodou tak. aby nebolo treba zákon tento za krátko znova novelizovať.

Zákon, ktorý dáva právo prevodzovať zubné lekárstvo - lebo o lekárske výkony predovšetkým ide, a nie o zhotovovanie protéz - ľuďom, ktorých vedomosti na tento úkol nestačia, je zákon špatný. Tu nejde o kolíziu záujmov dvoch stavovských skupín, - ale ide o to, či pripustíme, aby tak dôležitý úsek zdravotníckej pečlivosti, akým sa zubné lekárstvo v posledných 10 rokoch stalo, sverený bol remeselníkovi bez lekárskeho vzdelania.

Táto záležitosť nie je otázkou záujmovou. ale je otázkou odbornou - zdravotníckou. Preto boli vyžiadané odborné posudky nielen lekárskych komôr, ale aj štátnej zdravotnej rady. Táto najvyššia poradná inštitúcia zdravotnícka v našom štáte vyslovila sa o predlohe naprosto odmietave. Pochopiteľne! Veď 14ročné skúsenosti s remeselníkmi, ktorým dal zákon právo liečiť, sú priamo hrozné. Na príslušných klinikách všetkých štyroch československých univerzít bol sobraný materiál preukazujúci zcela jasne, že činnosť tak zodpovedná nepatrí do rúk laikov. A tými zubní technici sú a budú tak dlho, kým sa im nedostane lekárskeho vzdelania. Stane-li sa taký prehmat, že zákon ľuďom s erudiciou len dielenskou - remeselnou dá právo liečiť, tak dochádza k zjavom. ktorých sme svedkami: Ťažké poškodenia na zdraví, ba i rad zavinených úmrtí pacientov padá na ťarchu činnosti týchto remeselných liečiteľov bez patričného vzdelania. Nehovorím pri tom ani o milionoch zubov vytrhnutých zbytočne, o bolestiach a utrpeniach pacientov liečených neodborne a preto špatne. Zákon, ktorý takéto zjavy pripúšťa, je špatný. V dobe, keď lekárom všetkých oborov predlžuje sa doba odborného výcviku, v dobe, keď trvanie výcviku zubných lekárov má byť zdvojnásobené, nemožno trpeť, aby bol počet remeselných liečiteľov so vzdelaním nedostatočným rozmnožovaný.

A nemožno ani k tomu mlčať, aby široké vrstvy obyvateľstva boly vystavované nebezpečiam, ktoré neodborné liečenie so sebou prináša.

Nech strany, ktoré presadzujú a obhajujú novelu, postavia proti dôvodu dôvod, nech sdelia, o ktorých odborníkov sa vo svojom názore opierajú, nech vyvrátia posudky odborných autorít z fakúlt, kliník a štátnej zdravotnej rady.

Vyžiadané dobrozdania odborných inštitucií neboly rešpektované bohužial! Tvrdenie. že zubný technikovia poškodzujú zdravie svojich pacientov, pochádza z miest príliš vážnych, než aby bolo možno cez ne prejsť; a tvrdenie to vyvrátené nebolo. Je to samozrejmé. Doklady, o ktoré sa opiera, sú príliš presvedčivé, než aby o nich, kto len trocha veci rozumie, mohol pochybovať.

Z týchto dôvodov prehlašujem za našu stranu, že uzákonenie tejto osnovy zo zdravotných aj štátnych dôvodov nemôžem podoprieť. (Výborně!)

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Dalším řečníkem je pan sen. Thoř. Dávám jemu slovo.

Sen. Thoř: Vážený senáte! Je příznačné, jakým způsobem se u nás v parlamentě projednávají důležité, velmi vážné zákony. Dnes na příklad máte na programu řadu nesmírně vážných otázek, ale projednávají se s takovým spěchem, že není vůbec možno, ba je vyloučeno, abyste mohli zaujmouti k nim správné stanovisko, poněvadž jste dostali tisk v posledním okamžiku, takže jste si jej vůbec nemohli ani přečísti. Tedy to je nevážnost. (Výkřiky.) Výbor to dostal také tak. My jsme dostali do rozpočtového výboru včera předlohu bez důvodové zprávy, tam byly dvě řádky a to byl celý zákon, tak se to předkládá. (Výkřiky.)

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Prosím, aby řečník nebyl vyrušován. (Výkřiky sen. Johanise.)

Sen. Thoř (pokračuje): Tak jste se měli o to postarat! To je povinností, aby nám to bylo dáno dříve. (Stálé výkřiky. - Místopředseda dr Hruban zvoní.) To je nevážnost k parlamentu, to je nevážnost ke členům zákonodárného sboru, když se takovým způsobem s námi zachází. (Sen. Koukal: Do živnostenského výboru jste nikdo z vás nepřišel!) To mělo býti daleko dříve všechno projednáno, prostudováno, promyšleno, aby k tomu člověk mohl zaujmouti své stanovisko. (Výkříky sen. Karpiškové.) Nechte si, paní kolegyně, vaše řeči pro sebe. (Sen. Karpišková: Kdybyste byli ve vládě, tak byste takhle nemluvil!) Byli jsme ve vládě, ale nedělali jsme to, co děláte vy! Zde je naprostá nevážnost k parlamentu, poněvadž nesmírně důležité návrhy zákonů dávají se nám v posledním okamžiku. A to není snad jenom letos. Pamatuji se, že při jedné takové konečné schůzi, tuším r. 1923 nebo r. 1924, bylo na programu asi 92 bodů, takže to je vůbec už zvyklostí těchto vlád. (Výkřiky. - Sen. Koukal: Do výboru nechodíte, to je nevážnost k parlamentu!)

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Neračte vyrušovat řečníka. (Opětné výkřiky čsl. soc. demokratických senátorů.)

Sen. Thoř (pokračuje): To mi nevytýkejte, já tam jsem vždycky. (Opětné výkřiky.)

Máme projednati resp. schváliti o projednání se nedá vůbec mluvit, je to, abych tak řekl, promrskání - tuto osnovu. Je zde většina, a co se jí předloží, většina schválí. Má se zde schváliti zákon, jímž se mění a doplňuje zákon o zubním lékařství a zubní technice.

Vážený senáte, kdo pozoruje postup naší vlády, musí přiznati, že krok za krokem se jde k vymýcení soukromého podnikání. Je to křivda na těch lidech, kteří konají svědomitě svou povinnost ke státu, k veřejnosti a kteří mají také určitá práva. To je křivda, která musí býti jednou smyta. Vždyť řadu návrhů a zákonů, které byly přijaty, bude musiti parlament, který přijde po vás, skutečně novelisovati a rušiti. Ty zákony jsou absolutně neudržitelné a myslím, že je neudržitelný i tento zákon.

My jsme podali pozměňovací návrh. Lituji, že se nemohu obírati jednotlivými paragrafy, poněvadž jsem přesvědčen, že by to bylo úplně zbytečné, nic bych tím nedosáhl, jenom upozorňuji, že jsme podali pozměňovací návrh. Bylo zde slibováno se strany obou pánů referentů, že se má snad v podzimním zasedání přijít s nějakou novou novelisaci, která by zubním technikům více vyhovovala. Jsou také jednotlivci z jednotlivých klubů, kteří mluvili se zástupci zubních techniků a slibovali jim pomoc. Jsem žádostiv, jak se zachovají k pozměňovacím návrhům, které jsme předložili.

A tu bych prosil a očekávám v zájmu soukromého podnikání - vždyť všechny strany, co jste zde, tvoříte živnostenské odbory a slibujete živnostníkům, že je budete podporovati, hájiti a chrániti že ten slib splníte v tom, že pro naše návrhy budete hlasovati. My ovšem tento návrh zákona odmítáme a budeme hlasovati proti němu.

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Rozprava je skončena.

Byly mně podány dostatečně podporované pozměňovací návrhy sen. Thoře a druhů a sen. Kianičky a druhů.

Žádám, aby byly přečteny.

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

Pozměňovací návrhy:

1. sen. Thoře, Kianičky, Pastyříka, Horáka, Slámy, Kotrby a druhů:

Podepsaní navrhují, aby § 5, odst. 1 byl změněn v tom smyslu, aby označení dentista mohli užívati nejen zkoušení zubní technici, kteří měli koncesi (oprávnění) do 6. května 1920, nýbrž i ti, kteří toto oprávnění měli v den vyhlášení tohoto zákona.

2. sen. Kianičky, Thoře, Kotrby, Horáka, Pastyříka, Slámy a druhů:

§ 9, odst. 4 nech znie:

ťKaždý do 10. července 1934 pripovedený zubotechnický zamestnanec má právo, keď podmienkám zadosť učiní, na koncesiu zubotechnickú.Ť

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Dávám slovo k doslovu zpravodaji výboru živn.-obchodního, panu sen. Šolcovi. (Hluk.)

Prosím o klid.

Zpravodaj sen. Šolc: Slavný senáte! K debatě, které se zúčastnili dva řečníci z oposice, jeden výhradně proti zákonu a druhý, kterému je tento zákon se stanoviska živnostenského ještě slabý, chci poznamenati ještě toto:

My sami se ve většině díváme i na tuto novelu jako na likvidaci stavu zubních techniků a sami cítíme velmi dobře, že zde je třeba pro vzrůstající počet inteligence zejména ze strany lékařské učiniti taková opatření, aby se lékařům vyšlo vstříc. Ale na druhé straně nemůžeme strpěti, aby se proti stavu zubních techniků páchala nespravedlnost, jaká se beze sporu spáchala zákonem z r. 1920, ale zejména jaká se spáchala na oněch učních, kteří byli v učení v době kdy zákon byl vydán, a kteří šli do učení zubní techniky v době kdy si sami představovali, že budou samostatně působiti jako živnostníci, jako zubní technici v samostatné živnosti.

Z tohoto důvodu byly podány v posl. sněmovně i v senátu iniciativní návrhy. Pan kol. Thoř se nemusí při té příležitosti omlouvati a vymlouvati na neznalost látky, poněvadž o této věci se diskutovalo nejméně ³/₄ roku a u nás i v posl. sněmovně byly podány iniciativní návrhy, které se nesly v tomtéž smyslu a měli jste možnost velmi dobře si je přečísti. Chci jen konstatovati jeden fakt proti řeči pana kol. Thoře: V živnostensko-obchodním výboru se o této osnově mluvilo po dva dny, v pondělí 9. července a dnes 11. července, ale v pondělí do živnostensko-obchodního výboru ze strany p. kol. Thoře nikdo nepřišel (Sen. Thoř: Já jsem byl nemocen!), do dnešní schůze pak, kde se o zákonu hlasovalo, přišel p. kol. Kianička již po schůzi. Tedy z toho je patrno, jak pánové měli zájem na této předloze. A proto námitky p. kol. Thoře odmítám a prosím, aby předloha byla přijata tak, jak je obsažena v senátním tisku 1361. (Výborně!)

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Pan zpravodaj sen. Koukal si slova nepřeje?

Zpravodaj sen. Koukal: Ne.

Místopředseda dr Hruban: Budeme tedy hlasovati. (Hluk. - Výkřiky.)

Prosím o klid.

Prosím dámy a pány, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)

Budeme hlasovati ve čtení prvém, a to nejprve o čl. I.

O uvozovací větě čl. I a o změnách §§ 1 až 4 budeme hlasovati podle zprávy výborové. O změně odst. 1 §u 5 ve čl. I budeme hlasovati podle pozměňovacího návrhu sen. Thoře a druhů; bude-li zamítnut, budeme hlasovati o tomto odstavci, jakož i o zbytku §u 5 a o §u 6 ve čl. I, dále o uvozovací větě čl. II a o změnách odst. 1 až 3 §u 9 podle zprávy výborové.

O odst. 4 §u 9 budeme hlasovati podle pozměňovacího návrhu sen. Kianičky a druhů; bude-li návrh tento zamítnut, budeme hlasovati o tomto odstavci, jakož i o zbytku osnovy zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli podle zprávy výborové. Námitek proti tomu není? (Námitky nebyly.)

Není námitek. Budeme tudíž tak hlasovati.

Kdo souhlasí s úvodní větou čl. I, jakož i s §§ 1 až 4 podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Část tato schvaluje se podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí, aby odst. 1 §u 5 zněl podle pozměňovacího návrhu sen Thoře a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh se zamítá.

Kdo souhlasí s tím, aby odstavec tento, jakož i zbytek §u 5, dále § 6 ve čl. I, uvozovací věta čl. II a odst. 1 až 3 §u 9 zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Části tyto se schvalují podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí s tím, aby odst. 4 §u 9 zněl podle návrhu sen. Kianičky a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh se zamítá.

Kdo souhlasí s tím, aby tento odstavec, jakož i zbytek osnovy zákona, nadpis a úvodní formule zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím tato část a tudíž celá osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena ve čtení prvém podle zprávy výborové souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 1361.

Podle §u 54 jedn. řádu z usnesení předsednictva senátu budeme ještě v této schůzi hlasovati o právě schválené osnově také ve čtení druhém.

Ad 6. Druhé čtení osnovy zákona, jímž se mění a doplňuje zákon ze dne 14. dubna 1920, č. 303 Sb. z. a n., o zubním lékařství a zubní technice (tisk 1366).

Táži se pánů zpravodajů - za výbor živn.-obchodní sen. Šolce, za výbor soc.-politický sen. Koukala - zda navrhují nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. Šolc: Nikoli.

Zpravodaj sen. Koukal: Ne.

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Návrhy na opravu nejsou.

Budeme tedy hlasovati.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí, schválenou právě ve čtení prvém, také ve čtení druhém. nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové také ve čtení druhém, souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 1361.

Kdo souhlasí s resolucí otištěnou ve zprávě výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluce tato se přijímá.

Tím je tento odstavec pořadu vyřízen.

Předseda (ujav se předsednictví zvoní): Projednáme nyní poslední odstavec pořadu dnešní schůze:

7. Návrh posl. sněmovny, aby byla prodloužena lhůta daná §em 43 úst. listiny ku projednání usnesení senátu o osnově zákona o umořování listin (tisk 1325-IIl).

Navrhuji, aby této žádosti posl. sněmovny bylo vyhověno a lhůta prodloužena byla o 4 měsíce.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh se schvaluje a senát prodloužil posl. sněmovně lhůtu danou §em 43 úst. listiny o 4 měsíce.

Tím je pořad dnešní schůze vyřízen.

Podle §u 40 jedn. řádu sděluji, že se předsednictvo senátu usneslo, aby se příští schůze. svolala písemně nebo telegraficky s pořadem, jenž bude určen.

Žádný návrh k tomu podán nebyl.

Vážený senáte! Dnešní schůzí končíme zasedání senátu před letními prázdninami. S klidem a zadostiučiněním můžeme hleděti na práci, vykonanou od Nového roku do dnešního dne. Senát konal v tomto období 31 schůzí plenárních a 144 schůze výborové se dvěma schůzemi subkomitétů. Předsednictvo senátu konalo 8 schůzí, z nichž 2 byly schůzemi společnými s předsednictvem sněmovny poslanecké. V senátě bylo za tuto dobu rozdáno 31 návrhů vládních, 22 usnesení sněmovny poslanecké, 32 návrhy iniciativní, 123 zprávy výborové v 77 tiscích, 24 interpelace ve 13 tiscích a 23 odpovědi na interpelace v 10 tiscích. V plenu bylo projednáno 38 předloh vládních, z čehož 23 usnesení sněmovny poslanecké a z toho 3 jako usnesení posl. sněmovny o iniciativních návrzích poslanců. Kromě toho bylo v senátě ratifikováno 20 smluv mezinárodních.

Jak data sněmovny poslanecké, tak i tato data senátu osvědčují, že naše Národní shromáždění pracuje, že je orgánem živým a že je každé chvíle schopno zdolati i nejtěžší úkol zákonodárný, jenž se mu předloží, nebo jehož se z vlastní iniciativy a v dohodě s vládou uchopí. Není třeba prokazovati, že ve vší této zákonodárné činnosti osvědčil se senát orgánem účelným a užitečným, že vždy s největší pílí a odbornou znalostí projednal všechny osnovy přikázané mu vládou, že měl plné pochopení také pro všechna usnesení sněmovny poslanecké, že vzájemný poměr obou sněmoven i poměr senátu k vládě byl vždy nesen duchem loyality a rozumné dohody, že tu nikdy nebylo žádných konfliktů a že proto také tento stav byl jednou z velkých podpor a záruk našeho republikánského režimu parlamentního a demokratického.

Mimořádné doby dnešní, jaké nemají příkladu v dějinách Evropy, a všeobecná nejistota, co bude zítra, i největší krise hospodářská, jež katastrofálně doléhá na všechno hospodářství světové, zasahuje ovšem svými důsledky i do naší vlasti, ukládajíc nám imperativně, abychom v této světové vichřici vytrvali a pevně i odhodlaně drželi vše to, co ve svém státě máme.

Přeji-li vám všem, vážení přátelé, několik neděl zotavení, vím dobře, že tyto t. zv. parlamentní prázdniny nejsou pro nás dobou oddechu a klidu a že nekonečné starosti a potřeby dnešní doby budou na nás doléhat bez rozdílu, zasedá-li senát čili nic. Všichni budeme ovšem i nadále státi na svých místech a konati, co bude v našich silách.

Budiž mně dovoleno, vážený senáte, abych oznámil, že tajemník senátu sekční šéf dr Jindřich Šafařovič odchází koncem tohoto měsíce na vyžádaný odpočinek. Vy všichni dr Šafařoviče znáte. Celých 40 let jeho životní práce srostlo s touto budovou a jejími dějinami. My starší pamatujeme dr Šafařoviče již z doby před 40 lety, kdy vstoupil do služeb zemského výboru a byl již tajemníkem starého sněmu Českého království po celá dvě desetiletí před válkou. Po převratu byl dr Šafařovič povolán do sekretariátu revolučního Národního shromáždění, jež v této budově zasedalo po celé dva roky, načež po schválení ústavní listiny a zřízení dvou komor Národního shromáždění stal se dr Šafařovič tajemníkem senátu a zůstal v této funkci a v této budově od samého počátku senátu až do dnešní doby, tedy skoro po celých 15 let. Vy všichni jste poznali dr Šafařoviče jako úředníka absolutně nestranného a svrchovaně loyálního (Tak jest!), jenž každému členu senátu ve všem, co bylo možno. s mimořádnou ochotou vyšel vstříc a jehož jedinou a svrchovanou ctižádostí bylo, aby práce senátu šly spolehlivě a bezvadně a každý v senátě aby se mohl cítit svobodně a volně jako doma. (Tak jest!) Předsednictvo senátu vzdalo svému tajemníkovi dr Šafařovičovi upřímné díky za všechnu obětavou a rozšafnou životní práci 40 let na poli našeho zákonodárství a jsem přesvědčen, že mohu tuto vděčnost tlumočiti také jménem Vás všech s upřímným přáním, aby našemu tajemníkovi byla dopřána ještě dlouhá řada let plného zdraví (Výborně!) a byl přesvědčen, že my všichni, kdož jsme byli jeho spolupracovníky, jeho milé a přátelské součinnosti s námi nikdy nezapomeneme. (Hlučný potlesk.)

Nástupcem dr Šafařoviče byl předsednictvem senátu ustanoven jeho dosavadní zástupce dr Bedřich Bartoušek, jenž v této budově a v jejích zákonodárných sborech působí již déle

Vážený senáte, bylo to 24. května t. r., když jsme v historickém sále Vladislavském na Hradě pražském po čtvrté za jásotu všeho obyvatelstva našeho státu zvolili svým presidentem Tomáše Masaryka. Jsme šťastni, že náš president ve svých 85 letech je zdráv a toto jeho obdivuhodné zdraví že jest neotřeseno. Jsme šťastni, když mu ke konci tohoto zasedání senátu můžeme poslati své nejvroucnější pozdravy v přesvědčení, že nám zůstane ještě dlouho a dlouho zachován ku prospěchu našeho státu a pro dobro všeho našeho obyvatelstva. (Hlučný dlouhotrvající potlesk.)

Vážený senáte! Končím schůzi a přeji vám všem šťastné prázdniny.

(Konec schůze v 18 hod. 16 min.)