Místopředseda dr Heller (zvoní): Slovo má pan sen. Mikulíček.

Sen. Mikulíček: Dámy a pánové! Zostření bídy následkem vykořisťování jak práce námezdné. tak práce samostatných zemědělců a malorolníků vyžaduje zostření patlale o vacích metod těchto vykořisťovaných. A nevystačí se již dnes na zabránění odporu vykořisťovaných proti jejich takřka opravdové vzpouře starými zákony, nevystačí se ústavním zřízením ani již tak, jako se vystačilo ve starém Rakousku, a proto se musí soustavně oklesťovat jak shromažďovací, tak také tiskové právo těch, kteří se brání vším právem proti vykořisťování. To je hlavní příčina, proč se takové reakční zákony ocitají na stolech zákonodárných sborů v demokratické republice, proč se takto ukazuje knuta lidem obývajícím tento stát, o nichž se uvnitř i za hranicemi tohoto státu lže, že jsou osvobozeni. Jaká je zde svoboda? Masaryk řekl: ťSvoboda nemá ceny, když je při ní prázdný žaludek.Ť Polovic lidu umírá podvýživou. My členové zákonodárných sborů to na svých osobách necítíme - říkám to i včetně nás - ale běžte ven mezi lidi, na Příkopy, na Václavské náměstí, na Národní třídu, každý den tam lidé padají hlady! Statisíce rolníků je před exekučním výprodejem. Jsou to lidé svobodní podle slov Tomáše Masaryka? Nejsou. A jsou svobodní politicky, když se soustavně kus po kuse oklesťují politická a ostatní práva občanstva tohoto státu přes výslovné znění zákona, přes výslovné znění ústavní lištny, která má býti fundamentem právního řádu tohoto státu?

Pánové, hegemonie německo-maďarská, nebo řekněme raději německá, poněvadž Slováci byli součástí maďarské hegemonie, vytvořila trestní zákoník na národy obývající monarchii rakousko-uherskou r. 1803. Ze strachu před šířícími se myšlenkami velké francouzské revoluce stvořila reakce rakousko-uherská trestní zákoník a habsburská monarchie rakousko-uherská vystačila s ním až do r. 1914, až do mimořádných poměrů válečných, kdy se začala ministerskými nařízeními a jinými opatřeními zostřovati opatření trestního zákoníka. To bylo ve starém, reakčním Rakousku. Vy jste s ním nevystačili, vy jste musili trestní zákoníky doplniti zákonem na ochranu republiky, podle něhož mění trestný jen spáchaný čin, nýbrž je trestný i náběh k tomuto trestnímu činu., resp. příprava k němu, a teď ještě rozšiřujete zákon na ochranu republiky i na ochranu jednotlivých osob. Pánové, domyslete důsledky tohoto ustanovení 14 zákona na ochranu republiky! Jděte mezi lid a poslouchejte názory na vedoucí politiky! Lid žínali spoustu vedoucích politiků, poněvadž to není ještě dávno, 15, 20 let, kdy tito politikové byli chudí jako kostelní myš a dnes z ničili jsou zámožní lidé, stydící se za to, že byli kdysi řemeslníky nebo chudými učiteli. Jak se má dívati na tyto politiky lid, který dnes sténá pod tíhou břemen daňových a dávkových? A když teď bude tyto politiky kritisovati, bude podle zákona, který projednáváme, stíhán a souzen, že kritisuje osoby, které jsou zástupci demokraticko-republikánské formy. (Předsednictví se ujal předseda dr Soukup.)

Podařené je stanovisko pánů, kteří jsou sice dnes v aposici, ale svého času bývali ve vládě, jak stanovisko pána z národně-demokratické strany, tak také stanovisko pana řečníka přede mnou. (Zpravodaj sen. Fr. Novák: Nejsou tu!) No dobře, ať si to přečtou ve stenografickém protokolu. Nejzuřivějšími obhájci reakčních zákonů byli, tito pánové, když byli ve vládě. (Sen. dr Farkas: Teraz sú vašimi spojenci!) Pane doktore, to b-s sté těžko dokazoval. Kdyby to řekl obyčejný dělník. nedivil bych se. ale vy jako právník byste to neměl říkati. Nejzuřivějším obhájcem reakční tiskové novely zákona byl pan ťdrkŤ, dr Kohn nebo dr Kahánek, jak se dnes jmenuje, který pere do dnešní koalice. Mnozí z vás, ani vy, pane doktore (obrácen k sen. dr Farkasovi), ani páni z čsl. socialistické strany nevědí, v jaké situaci se později octnou. Nevíte, nebudete-li jednou sami biti holí, kterou na nás připravujete. Jako veřejný činitel jsem již zažil situaci, v níž se bývalé vládní strany dostaly do oposice, a viděl jsem, jak si v ní počínaly. Velmi dobře si pamatuji, když jsme dělali obstrukci s českými socialisty - soc. demokraté křičeli jen ve svých lavicích - jak nynější aktivní ministr pan dr Franke rozkopal ministerskou lavici, a když mu to jeden agrárník vytýkal slovy ťČlověče, vždyť jsi byl ministrem, nekopej do tohoŤ, odpověděl: ťCo bych do toho nekopal, já v té vládě ne jsem!Ť Je to zásadní oposice: když ve vládě sám nejsem, ať ji čert vezme, když nejsem u tučného sousta, ať jsou hladoví všichni? Přece jsem-li v zásadní oposici, budu v ní do té doby, až směr, pro který jsem v oposici, zvítězí, a pak nebudu ve vládě používati reakčních ustanovení k potírání odpůrce, ovšem pod pláštíkem, že hájím stát, demokracii a vlast, a když se dostanu do oposice, nebudu dělati horší koza-činy, než mnozí oposičníci, obstrukčníci, kteří nikdy ve vládě nebyli. Není jisto, že tímto zákonem, který dnes na občanstvo tohoto státu připravujete, nebudete jednou sami škaredě karabáčováni. Pan zpravodaj Novák se ironicky usmívá. Myslí si asi: My, selská jízda, Anglobanka, velkostatkáři, cukrovarníci, lihovarníci, Zemka, my se nikdy do oposice nedostaneme. Ale nepamatuje, že kdysi ťplavovlasý hrdinaŤ kul plány, dostati agrárníky z vlády a udělali rudočernou koalici. Může se statí, že se jednou bič, který dnes pletete na oposici, sveze pěkně po vašich zádech. (Výkřiky komunistických senátorů.) Všechno na světě se může státi.

Mluví se o obhajování silné demokracie a v důvodové zprávě se dokonce uvádí - pro normálního člověka je to dosti těžko pochopitelné - že stejně jako svoboda tisku je atributem demokracie, je demokracie nejbezpečnější zárukou svobody tisku A proto, že je demokracie nejbezpečnější zárukou svobody tisku, tisk se konfiskuje, bude se zastavovali, nebude se směti prodávat a dopravovat. To všechno proto, že demokracie je podle předložené důvodové zprávy nejlepší zárukou svobody tisku. Nevím, srovnává-li se to se zdravým rozumem. Má-li se demokracie státi zřízením, které znemožňuje většině občanů, obývajících t. zv. demokratický stát, ochranu občanských, hospodářských, politických i kulturních. práv, nevím, neměl-li by tu býti zákon, jako je druhé přikázání boží: Nevezmeš jména demokracie nadarmo. Hitler to nabývá jinak. (Zpravodaj sen. Fr. Novák: Sověty tomu také říkají jinak!) Sověty to nabývají diktaturou pracující třídy. Buďte tak upřímní a řekněte: je to diktatura Preisse, Živno, Anglobanky, je to diktatura trustů, abyste široké masy lidu neklamali tím, co si tyto široké masy myslí pod slovem ťdemokracieŤ.

My víme dobře, že vláda ve státě kapitalistickém i ve státě dělnicko-rolnickém používá státního aparátu k ochraně panující třídy. Ano, ale přiznejte to tak, jako my přiznáváme, že všechny mocenské prostředky jsou tam k ochraně pracující třídy, rolníků a dělníků, přiznejte, že vy tu celého státního, zákonodárného, kriminálního, soudcovského, lékařského vysokoškolského aparátu používáte jenom k propagaci a k ochraně panující třídy! Jen to přiznejte, my od vás nic nechceme, ať lidé vědí, co je pravda.

Zde se mluví o demokracii. Ale rozpustili jste už nějakou kapitalistickou organisaci? Rozpustili jste už některý trust? Zakázali jste někdy, aby se poradili lichváři kteréhokoliv odboru, jak mají lichvou být vymačkány nové desítky a stamiliony z kapes mnohdy chudých konsumentů, kteří dávají poslední krejcar na nákup potravin? Nikdy se to ještě nestalo. Zakázali jste někdy kapitalistický časopis? Zavřeli jste jediného kapitalistického lichváře? Ano, zavřeli jste na chvilku vrahy 142 horníků má dole Nelson, abyste je na kauci propustili. Co je to kance? Pánové, takový Löcker, když má 6 mil. Kč ročně, proč by nemohl dát jednu čtvrtinu svého ročního příjmu na kauci, když mu běží 6 mil, i v době, kdy seděl v kriminále? Ale kdo to platí, kdo odnáší to, že má Löcker 6 mil. Kč ročně? Kdo to odnáší? Konsumenti bez rozdílu národnosti a náboženství v celém Československém státě, poněvadž cena uhlí se projevuje v každém předměte denní potřeby. Demokracie vůči zlodějům v bankách je velmi shovívavá. Praskla Moravsko-slezská - nikdo zavřený! Praskla Bohemia, chybělo 236 mil. - a jeden pán dostal půl roku podmínečně! Jestli měl tolik za nehty, že [ ] soudy československé musily přiznat, že kradl tolik, že ho není možno osvobodit, jistě měl dosti prostředků nakradených z Bohemie, aby mohl ztráviti zimu na Rivieře a léto, když je tam horko, v Ostende a být tak rok mimo hranice Československé republiky, aby tu garanční lhůtu beztrestně přestál. Ale tito lidé aspoň po vzoru staré rakouské taktiky byli trestní. Víte velmi dobře, vždyť jste všichni nad 45 let - že za 1 mil. korun seděl 1 rok v kriminále dvojnásob posvěcený páter msgre Drozd. Dnes platí: Když kradeš, nekraď málo, kraď hodně, aby sis nakradl aspoň 10 mil., abys mohl dát í mil. advokátům: ti už vědí, jak to zařídit, aby z tebe udělali kleptomana, nervově nemocného člověka. Pak půjdeš do sanatoria za 200 až 300 Kč denně, za ¹/₂ roku budeš zdráv a budeš užívat nakradeného!

Aby se neřeklo, že uvádím nějaké smýšlené věci: Hlasivec se nemohl dočkat smrti svého taťky, aby se inu tak dostalo jeho l O mil. jmění, zastřelil ho vlastní rukou, vlastního taťku, ze zadu, zákeřně! A ačkoliv je trestním zákoníkem stanoveno, že vrah nesmí dědit po své oběti, Hlasivec byl určitou dobu v sanatoriu pro nervově choré, nic mu při tom nechybělo, čeho je k pohodlnému životu potřebí, za určitou dobu byl propuštěn jako zdravý a jmění otce, jejž zavraždil, mu bylo odevzdáno. Kdyby to býval udělal synek dělníka-ne, že bych to doporučovali, trestuhodný čin vždycky musím odsoudit - byl by odsouzen a do smrti by nevylezl z vězení. Ale ví se, jak ovlivniti situaci. Zde v předloze zákona teprve žádáte, aby nabylo zákonného podkladu ustanovení, kde nynější osnova jde dále a připouští, aby bylo správním úřadem zakázáno rozšiřování takových tiskopisů v prodejnách a stáncích, v nichž se prodávají tabákové výrobky, poštovní ceniny nebo kolky, jakož i v místnostech a stáncích, umístěných v budovách sloužících veřejné dopravě, zejména na nádražích. Pánové, není nikde státní zástupce, vrchní prokurátor, aby ty pány z ministerstva, kteří již před lety zakázali prodej určitých druhů legálně vycházejících tiskopisů, ačkoli neměli pro to zákonného podkladu, dal potrestati, protože zneužili úřední moci? Vidíte, jak bezhlavě, nepromyšleně, bezmyšlenkovitě se postupuje proti tisku a zvláště proti tisku, který jedině nekompromisně a nekorupčně obhajuje zájmy pracující třídy, proti tisku komunistické strany. (Zpravodaj sen. Fr. Novák: Také proti tisku národně-demokratickému, jak řekl p. sen. Havlín! V tom jste s nimi v jedné řadě!) Promiňte, snad nemíníte jako pan sen. Farka s, že jsme na jedné platformě, jak se Stříbrným, tak také s p. inž. Havlínem. Dnes se oklesťuje tisková svoboda, která již dříve nebyla takovou, jakou na př. si ji představovali ti, kteří měli možnost zvrátiti u nás po převrate kapitalistický právní řád. Jaký jest ohromný rozdíl mezi dnešní tiskovou svobodou a tiskovou svobodou z dob Havlíčkových!

Vy dobře víte, že staré Rakousko, když chtělo Havlíčkovi zakázati vydávání novin v Praze, muselo pro to hledati důvody, musely se ať formaline nebo jakýmkoli jiným způsobem vyvolat nepokoje, na příklad bumlováním má Příkopech atd., aby nad Prahou mohlo býti vyhlášeno stanné právo a na základě tohoto stanného práva byly zakázány oposiční Havlíčkovy noviny. Co však udělal Havlíček? Sebral svůj redakční a administrační aparát, odstěhoval se do Kutné Hory a vydával dál noviny v Kutné Hoře. Ale nač vy budete odkát, až bude příčina k vyhlášení stanného práva? Máte moc v rukou a když máte moc, máte také právo - že se to může jednou zvrátiti, na to nemyslíte - a proto státní zástupce, který propustí v mnohých. případech v časopisech vládní strany věci daleko horší a nepravdivější, než byly napsány v tisku. oposičních stran, zkonfiskuje oposiční tisk a má základě několikeré konfiskace soud vynese rozsudek, že může býti tisk zastaven. Dříve mohl býti zastaven na 3 měsíce, teď dokonce na několik let. Co bylo první příčinou - je tomu asi 10 let - reakční tiskové novely? Tehdy se jako houby po dešti rodily korupční aféry v tomto státě, korupční aféry, na nichž věrně podíle Baťovy metody bylo 99% pravdy. Pamatuji se dobra, když jsem dostal za úkol od své strany při rozpočtové debatě v r. 1923 odkrýti svinstvo korupce lihové, že když jsem vystoupil a dostal jsem materiál z různých. konkurenčních zájmových skupin - zájmových na výrobě lihu - když jsem sestoupil s tribuny, vrhl se na mne tisk koaličních. stran tehdy tak, že snad ani pes by nebyl vzal kůrku od člověka. Nebyla to pravda, co Mikulíček tvrdil - štval koaliční tisk - že se ukradlo v lihové aféře lze státní pokladny přes 300 mil. Kč přímo i nepřímo. Že Prášek byl ten, který uplácel různé vlivné osobnosti a Mikula jako komunista měl (zájem na tam, aby republika Československá byla postavena do špatného světla jak uvnitř, tak za hranicemi. A najednou měl Prášek jíti gratulovati na hrad presidentu Masarykovi. Snad jste nechtěli předkládati Masarykovi také zájem na tom, aby republika byla postavena do špatného světla. Ale Masaryk řekl: Nemohu přijmouti člověka, který je příliš nasáklý špiritusem. On to snad těmito slovy neřekl, ale v tom smyslu udělal gesto. A snad měl také strach, kdyby někdo v blízkosti tak postaveného vedoucího činitele agrární strany a předsedy tohoto senátu zapálil cigaretu, že by tam mohl vzniknouti požár (Veselost.), poněvadž lihové výpary jsou krajně zápalné. - Pak již to byla pravda, co jsme tvrdili my při propuknutí korupční aféry lihové. A za tři léta poté v rozpočtovém výboru, když byla soc. demokracie v aposici, prohlásil v rozpočtovém výboru soc. demokrat posl. Remeš, člen tehdejší lihové ťpětkyŤ, že v březinu 1923 při odevzdávání státního hospodaření s lihem do rukou soukromé společnosti, která má sídlo v Celetné ul., byla státní pokladna zkrácena - on neřekl, že okradena, nýbrž zkrácena - o ¹/₄ miliardy Kč.

Po lihové aféře vylétla aféra pražcová, po této pražcové aféře přišlo mutějovické uhlí, které se snad ještě dnes uplatňuje v určitém tisku, dnes už oposičním, fašistickém Po mutějovickém uhlí přišla čokoláda, přišlo zadávání staveb, přišlo odpisování daní, kdy vlastenečtí advokáti za korupční palmáre - když je palmáre abnormální, melo by se, co je přes normu, zkonfiskovati - odpisovali velkostatkářům, velkoprůmyslníkům desetimilionové daňové povinnosti. A tu, když se to přímo korupcemi hemžilo a když bylo nebezpečí, že by svět veřejně o tom četl, přiběhla tehdejší vládní koalice, složená z 5ti českých stran, z nichž jedna je dnes v oposici, národní demokracie, lidová, agrární, soc. demokratická a česko-socialistická, s tiskovou novelou jako prvním náhubkem na tisk oposiční Pánové se domnívali, že tím zavrou ústa oposici a že snad z těch, kteří kritisují jejich korupční činy, nadělají přátele, ale zmýlili se. Právě před 10 lety p. redaktor dr Kahánek, tehdejší redaktor Českého slova, byl nejzuřivějším obhájcem tohoto náhubkového tiskového zákona, dnes ovšem. když se karabáč vozí po jeho hřbetě, čeká, až mu Hitler nebo kdokoli jiný pomůže k moci, že snad by tohoto všestranného náhubku na tisk použil on proti jeho dnešním tvůrcům. Co bude zítra, nikdo neví. Vy ovšem dostanete rozkaz od určitých kruhů, aby se to a ano zařídilo a musí se to zaříditi, třebaže mnozí z dnešních vládních stran, až se dostanete do oposice, velmi těžce pocítíte, co jste sami na sebe upletli. Pánové, já už se pohybuji v politice přes 30 let a tak mnohé pány, kteří dnes zde rozhodují, jsem pokládal takřka za svaté, kteří v tehdejší nevědomosti dělnické snažili se organizovati a uvědomovati dělníky, aby byli schopni bojovati za svá práva. Kus po kuse jsme tehdy rvali těchto práv pro pracující třídu. Velmi dobře se pamatuji jako kluk na boje za všeobecnou kurii. pak za všeobecné právo hlasovací, když jsem tehdy má táborech lidu referoval, a hlavně se velmi dobře pamatuji na boje za volební právo do zemského sněmu a posléze po převrate na boje za úplnou rovnoprávnost. Vážení, jak nazírají na svoji lepší minulost li, kteří dnes rozhodují v tomto státě? Jak nazírá na př. pan předseda tohoto senátu dr Fr. Soukup na to, že pod jeho předsednictvím. bude tento náhubkový zákon odhlasováni, když on sám jako člen vídeňského parlamentu křičel nahlas do všech čtyř stran světových: ťNesneseme, aby každý erární trouba se zlatým límcem nám diktoval, co smíme a co máme psáti!Ť

Vážení, přirovnejte tehdejší konfiskace ke konfiskacím dnešním a uznáte, že tehdy bylo daleko více svobody jak tiskové tak i shromažďovací. Politickou svobodu jsme kus po kuse na držitelích moci rvali. Co si má člověk mysliti o místopředsedovi posl. sněmovny, byv. velkém básníku, Stivínovi-Foltýnovi, který se ve svém vlastenectví českém za války zvláště vyznamenal tím, že skládal oslavné básně o vítězné rakouské armádě, a který, když viděl, že dvě třetiny proletariátu internacionálně organizovaného jde za námi, za levicí, dělal komunistům jednoho z největších nepřátel. On to byl, nynější místopředseda sněmovny Josef Stivín, který s tohoto místa řekl prvnímu aktivnímu ministru republiky Československé: Krvavý pse! On to byl, který s tohoto místa hlásal: Oko za oko, zub za zub. A vezměte si dnes jeho články.

Vím, že okolí Lobkovického paláce a různé tučné sinekury příliš silně působí na určité velmi pevné, bývalé - prý - revoluční charaktery. (Zpravodaj sen. Fr. Novák: Vy se také ještě změníte!) Pane kolego, to už vás zuby boleti nebudou, ani vaše děti už zuby boleti nebudou, když se změním. Já jsem zůstal zedníkem, jakým jsem nastoupil svou životní dráhu a vrátím se k té práci za 30, 40 Kč denně. To se velmi mýlíte. Ovšem, že každý cikán hádá podle své planety. Taký důsledek bude míti tento zákon? Pánové, zastavíte tím revoluční a hlavně dělnický tisk? Nemaře příkladu z okolních říší, jaký to má výsledek? (Zpravodaj sen. Fr. Novák: Buržoustský také!) Buržoustský nezastavíte, ťNárodní listyŤ a Stříbrného tisk také nezastavíte, zastavíte Stříbrnému třeba ťšejdremŤ, ale on vydá ťRachejtliŤ. Je to prašť jako uhoď, je to stejné v obsahu i v obrázcích, linie je táž. A když mu zastavíte ťRachejtliŤ bude vydávati třeba ťČarodějniciŤ nebo opíše si nadpis časopisů z klerikálních spisů a dá tomu třeba název ťKladivo čarodějnicŤ podle známé Koniášovy knihy z doby, kdy pálili české knihy.

Jaký to bude míti důsledek? Snad nemyslíte. že milionová masa, která trpí hlad a bídu, bude čekati za plotem nebo v předsíni, až zemře hlady. Ne! Najde si a musí si najíti cestu, jak se dohodnouti v nutném a spravedlivém boji za svůj život. Mnozí jste zapomněli vašeho politika Tondy Švehly, který říkal: ťRaději na ně vidím, mohu má ně dávati pozor. Kdybych je dal do podzemí, kdoví, kde by to někde najednou vybouchlo, abych neletěl s tím výbuchem.Ť Dnes už ani takových Švehlů mezi vámi není, Podávejte se za hranice na severu, co se stalo se zničením oposičního tisku. Kdyby to mělo trvati déle, jakože to dlouhou dobu trvati nebude, tak by se z německého národa, z toho nejkulturnějšího národa, stal takřka národ polovy vinutých politických analfabetů. Což chcete donutiti lidí, aby četli jenom to, co si poručí ten, kdo má vládu v rukou a kdo je příčinou toho krajního zbídačení nebo aspoň spoluvinen na zbídačení širokých mas pracujícího lidu? Zeptejte se, kolik milionů výtisků se dnes rozšíří po Německu časopisu ťRote FahneŤ a nemá ani poštovní dopravy ani snížené sazby pro opravu tiskovin; zkrátka to všecko, co vy dnes na oposiční tlak chystáte, je v Německu zavedeno už 1¹/₂ roku, jenže tam to zavedl Hitler pod firmou nacionálně-sociální diktatury, resp. v zájmu třetí říše, kdežto vy to zde zavádíte pod heslem: posíliti demokraticko - republikánskou státní formu. Pánové, to nepomůže. (Hlasy: Tak proč to kritisujete?) Mou povinností je, abych na ty věci poukázal. Nedovedu si představiti, že byste to chtěli zaříditi tak, aby referent přečetl důvodovou zprávu a ostatní aby ani necekli, jen to odkývali a dost.

Nepomůže vám ani nejreakčnější zákon, když nedovedete rozřešiti nejdůležitější hospodářské otázky v tomto státě. Poukazujeme na to při každé příležitosti, poukázal jsem na to při posledním jednání národohospodářského sboru v přítomnosti min. Hodži, kde se líčila ústy pánů z agrární strany, z jejíž řad je také referent tohoto reakčního zákona, katastrofa a bída mas rolnických v tomto státě. Bída v masách dělnických i v masách desítek tisíc inteligence je ještě větší než v masách rolnictva, poněvadž rolník, třeba prodlužený, má do-šek nad hlavou a kousek políčka, které mu dá brambor a kousek chleba. Co tedy pomohou nejreakčnější zákony, když hlavní příčinou nespokojenosti je to, že nedovedete rozřešiti nejpalčivější hospodářské otázky, že jste v tom bezmocní, že nemůžete tu nespokojenost mírniti jinak než vyvlastněním velkokapitalistických velkozlodějů. To však nemůžete udělati, protože jste výkonným orgánem kapitalistických vydřiduchů; proto nemůžete nastoupiti jinou cestu, než po které kráčíte. Lid, který toho má už víc než dost, bude vidět, že chce-li skutečně žíti fysicky a dýchat politicky i kulturně, musí celý těmto režim sloužící vydři-duchům v zájmu své existence poslati ke všem čertům. Jiná cesta nezbývá. (Potlesk komunistických senátorů.)

Předseda (zvoní): Dalším řečníkem je pan sen. Keresztury.

Sen. Keresztury (maďarsky): Ráč dovoliť, veľavážený senát, abych svoju reč zahájil istou malou subjektívnou vecou. Keď som vstupoval dnes do vrát tejto budovy, nevdojak zablúdil môj zrak na prápor vlajúci na štíte tejto budovy, a keď som sa na moment zastavil, tak sa mi zdalo, ako keby tento inak veľmi pestrofarebný prápor nebol trojfarebný, ale čisté jednofarebný, a ako keby táto farba bola temne čierna. Táto temne čierna farba vrhla svoj tieň i na moju dušu. A pod dojmom tohoto tieňa prekročil som dnes prah tejto siene a keď som teraz vystúpil na túto tribúnu, abych svoju reč predniesol, ani teraz sa nemôžem vymaniť z tohoto tmavého tieňa.

A akože bych sa ho mohol sprostiť, veľavážené dámy a páni, veď velaosvietený senát republiky Československej sišiel sa dnes k veľkému pohrebu, k pohrebu tlačovej slobody. Akože by tedy nemala byť moja duša smutná a akože by nemal tmavý tieň tohoto pohrebu zastrieť dušu každého senátora? Veď všetko, čo vláda uvádza k odôvodneniu tohoto návrhu. je. veľavážený senát - dovoľte mi to podobenstvo - ako keď pouličná dievka veľkomesta snaží sa rúžom zastrieť pobledloťf svojich líc a rtov.

Prvou náležitosťou každého zákona je, aby bol jasný, aby jeho textácia nenechávala zadné dvierka. Avšak účel tohoto návrhu zákona je veľmi nejasný a jeho textácia veľmi pružná. Tohoto návrhu zákona sa bojí vlastne každý, lebo nikto nevie vopred, kam uhodí. Jeho textácia je do tej miery elastická, že až návrh jakožto doplnenie zákona tlačového dostane sa do Sbierky zákonov, tu orgánovia, ktorí tento zákon budú prevádzať alebo budú činiť opatrenia v duchu toho zákona, nájdu tisíc ciest a spôsobov, aby delikventov mohli odsudzovať tak ako budú chcieť.

Veľavážený senát! Tlačová sloboda je ľudským statkom nadobudnutým veľa utrpeniami, je to vlastníctvom a právom človeka. Je ona vlastníctvom a právom každého štátneho občana, avšak svrchovane svätým právom je ona pre občana štátu demokratického. Lebo veď pojem demokracie samej zahrnuje v sebe jakožto prvotné právo, aby každý štátny občan mohol svoje myšlienky a city vyjadriť tak, ako sa ony v jeho duši zrodily, a totiž aby každý mohol vypovedať city, ktoré mu ležia na srdci a na duši.

Táto naša republika, veľavážený senát, nemá ústavu stavovskú, ale demokratickú. Ráčte sa len podívať povedzme na menoslov ministrov, niet medzi nima ani jediný, u ktorého by sa mohlo zistiť právo rodnej atavity. Tuná, ako sa povedá, svojou schopnosťou a nadanosťou dostal sa každý tam. kde je. Pripúšťam, že je tomu tak. ako to dotyční tvrdia, avšak čo vidíme dnes? Tí ministri. ktorí svoje pozície môžu ďakovať práve voľnej tlače, práve tí zvedajú svoje ruky proti slobode tlače. Nuže páni, to je veľmi mierne rečeno nevďačnosť, uvádzam to len príkladmo, lebo veď ich príležitostná konexia s tlačou je iba konexia priebežná, avšak pre našu demokratickú republiku je sloboda tlače základným pilierom, na ktorom spočíva alebo s ktorým padá celá hmotná a mravná existenčná oprávnenosť tejto republiky.

Veľavážený senát! Nedovediem si predstaviť štátnu formu demokratickú bez dokonalej a plnej tlačovej slobody. Veď tlač sú vlastne ústa každého občana štátu demokratického, lebo v tlači vteľuje a oživotvoruje sa myšlienka a vôľa každého občana. Tento návrh stavia pri najmenšom do podivného svetla našu demokraciu. a to preto. lebo práve veľavážení páni ministri sú tí. ktorí tlačovú slobodu ostrihujú. Nuže, čo by to mohlo byť iné, než prvý a najdôležitejší krok k ústave stavovskej alebo k diktatúre? Je to kŕčovité prilnutie k moci, ktorú majú v rukách. Je to dokument. že v tejto republike niet nikoho. v jehož duši a rozumu by mohla vzkrsnúť dôležitá myšlienka v prospech štátu. Je to dokument, že moc môže byť len v ich rukách.

Dostane-li sa tento návrh zákona do Sbierky zákonov tak. ako je osnovaný, tu vytvorí sa u nás nový stav. A tento nový stav, veľavážený senát, budú tí, ktorí majú dnes moc v rukách. Vznikne mohutná medzera v múre tohoto demokratického štátu pre ústavu stavovskú.

Pánovia, nie je radno hrať sa s ohňom, lebo snadno môžu sa zapáliť šaty toho, kto si s ohňom hraje. Na strmom svätú nesmie sa učiniť ani jediný krok, lebo po prvom kroku už niet zastavenia. Krásnym a duše ľudí uspokojujúcim činom by bolo - veď to požaduje vymoženosť a majestátna revelácia ľudskej duše, plná tlačová sloboda - keby vláda tento návrh odvolala, trebárs ho už poslanecká snemovňa prijala. Lebo čo bude na príklad vtedy. keď dnešná vláda snáď padne? Veď asfalt politiky je hladký ako zrkadlo. K uklznutiu a upadnutiu na ňom netreba viac než malinký kúsčiček p čmáraníc o vej korky, a keby sa tak stalo, ako že by páni ministri po svojom páde mohli svoju pravdu obhajovať bez plnej voľnosti tlače? Alebo snáď sa páni ministri nazdávajú, že tento zákon týka sa len tlače dnešnej opozície a že proti ním tento zákon nebude použitý držiteľmi moci, ktorí po nich príjdu? To je ťažký omyl. U stola hazardných karbaníkov niet priateľstva; tým menej priateľstva je u stola politiky. Príkladom na to poslúžia sériové udalosti v Nemecku, ktoré sa pred našima očima sťa vo filme odohrávajú.

Že tento návrh zákona je chystaný iba ku zlomeniu a zničeniu tlače opozičnej. tomu nasvedčuje i to že už i dosiaľ boly takmer na každej stránke opozičnej tlače veľké medzery, veľké biele okná. Ľudové prejavy opozičnej tlače boly každú chvíľu cenzurované. konfiškované, na pol roka zakazované. Dôkazom toho je každodenná molestácia listu ťPrágai Magyar HirlapŤ a preca tento list vôbec nepísal a ani nemohol písať veci proti štátu. Tieto opozičné listy obhajovaný čisté len zákonom chránené a v zákonoch založené práva menšín, žijúcich v tomto štáte. a za tieto práva bojovaly.

Ochrana práv založených v pozitívnych zákonoch a boj za ne nemôže byť nazývaný protištátnym činom. Je to iba zákonná obrana a forma obrany práv položených v zákonoch. A cenzori preca našli tisíce príležitostí ku konfiškovaniu článkov a k zakazovaniu týchto listov. A jestliže tento zákon dostane sa do Sbierky zákonov tak, ako bol pôvodne v návrhu predložený, tu opozičná tlač onemie. Proti tomu však sa musíme. veľavážený senát, postaviť nielen my opozičníci, ale musia sa proti tomu postaviť i všetci členovia senátu, už či sú to ministri alebo Vládní senátori.

Tento návrh nemožno junktimovať s ochranou štartu, so zákonom na ochranu štátu. Nemožno tak učiniť preto, lebo štát potrebuje ochrany len vtedy, keď sa dostavia pomery, ktoré nie sú normálne, na pr. v prípade války. Veď vo válke disponuje štát úplne s naším imaním, s našimi životy i s našou tlačou. Dnes. aby sa mi nedostalo výtky hriešnej opozície, ako to pán minister zahraničia posledne o opozícii povedal, pravím len toľko, že práve podľa prejavu pána ministra zahraničia je v tomto štáte v tejto republike úplný mier, úplný kľud a blahobyt. Nuže je-li tomu tak, tu sami disponujeme našimi životy, sami disponujeme naším imaním a tedy i našou tlačou.

Drakonické ustanovenia, ktoré obsahuje tento návrh, nasvedčujú tomu, že opozičné listy musia byť umlčané. Vlastne tedy tento zákon nie je pripravovaný na ochranu Štátu, ale na ochranu dnešných držiteľov moci.

Mne sa vidí, že chce-li niektorý opozičný list uverejniť nejakú zprávu, i keď touto zprávou je celý svet preplnený, ani vtedy ju nemôže úplným kľudom sdeliť, lebo nad hlavou visí mu stále Damoklov meč. Nuž a tedy ako bude uspokojená tuha obecenstva po zprávach? Snáď tak, že vláda sama bude vydávať list, lebo veď len ona bude vedeť, aké zprávy možno vlastne uverejňovať bez rizika. Avšak i úradnému listu môže sa prihodiť prapodivný prípad, že raz prinesie zprávu, ktorá nebude pravdivá; nuž a potom čo bude? Bude sa sám trestať? Tomu ťažko uveriť.

Tiež povinné uverejňovanie vládnych prejavov je podivnosťou, čo môžem chápať len tak, že týmto povinným sdeľovaním chcete vlastne zavádzať opozičné občianstvo. Veď už dosiaľ sme videli, že vlastne práve opozičná tlač uverejňovala vládne prejavy najobšírnejšie. Bolo-li tomu tak dosiaľ, prečo má to byť na základe oktroja vnucované opozičnej tlači, jestliže nie preto, aby opozičný volič bol zavádzaný. (Sen. dr Farkas [maďarsky]: Veď to ani sám vážne nemyslíte!) Myslím to veľmi vážne, lebo nepovedal bych to, kebych to vážne nemyslel. Je to moje subjektívne presvedčenie. Alebo na pr. tu máme povinné sdelenie 800 slov. Nuž to bude veru znamenať nemalú hmotnú obeť pre tú opozičnú tlač, ktorá sa hmotne a existenčne už beztoho ťažko prebíja.

Už i parlamentný opozičný rečník pribil, že ak sa tento návrh dostane do Sbierky zákonov, tu zanikne právna ochrana menšín. A preca do tohoto práva už boly vrazené mnohé medzery. Tu je na pr. najnovší prípad reálneho gymnázia maďarského v Bratislave. Na maďarskom reálnom gymnáziu v Bratislave boly v minulom roku v prvej triede zriadené dve pobočné triedy. (Sen. dr Farkas [maďarsky]: Čo to má spoločného so slobodou tlače?) Prosím, ja na to len vybočujem, aby sa to celý svet dozvedel, že na maďarské reálne gymnázium v Bratislave zapísalo sa 120 žiakov. avšak prijaté bolo len 60, lebo nechcú zriadiť pobočky. Nuže, čo má robiť tých 60 žiakov, ktorí boli z bratislavského maďarského reálneho gymnázia vylúčení?

Už fakt sám, že slobodu tlače musí opozícia obhajovať voči vláde, ukazuje na to, že tu nie je všetko v tak veľkom poriadku, ako to ukazujete na vonok, Že vraj je treba zákona proti pornografii? Veď proti pornografickej literatúre je už zákon, len ráčte ho tak presne a prísne prevádzať, ako prísne postupovali ste dosiaľ oproti tlači opozičnej a uvidíte, že pornografická literatúra ihneď zanikne.

Tiež starý tlačový zákon ponechal veľmi mnoho zadných dvierok. Ako som sa už zmienil: jestliže tento návrh takto sa dostane do Sbierky zákonov, tu vlastne bude koniec tlačovej slobode a radšie zrušte otvorene slobodu tlače, lebo nominelná tlačová sloboda je o veľa horšia, než faktický zákaz tlače.

Veľavážený senát! Verím - ač veľmi mňa to bolí, že musím dochádzať k tomuto presvedčeniu - že tento senát odhlasuje tento tlačový zákon. ale som si istý, že odhlasuje ho len preto, lebo hlasovanie v tomto senáte deje sa zdvihnutím ruky. Veď tento tlačový návrh nechce nikto; dojde-li k hlasovaniu, snadno je pozdvihnúť ruku, avšak tvár treba zároveň skloniť až po ľavicu, aby ani náš sused nevidel, ako hlboko sme sa zapýrili.

Tým potom bude všetkému konec, lebo do deníku senátu sa nedostane to, kto hlasoval pro a kto proti. A preto ja pánu predsedovi navrhujem, aby nariadil verejné hlasovanie nominelné, lebo my sme za naše úkony i pred svetom odpovední. Jestliže výsledok prostého hlasovania dostane sa do deníku, senátu, tu budúce doby nebudú videť, kto hlasoval pro a kto hlasoval proti. Ja však v mene svojho klubu rozhodne protestujem proti tomu, aby sme i my zaradení boli medzi tých, čo tento tlačový návrh odhlasovali. Protestujem proti tomu v mene slobody svedomia.

Předseda (zvoní): Slovo k prohlášení si vyžádal pan sen. Pichl. uděluji mu slovo.

Sen. Pichl Vážený senáte! Osnova, kterou právě projednáváme a která má značně změniti nejen zákon o ochraně republiky, nýbrž i zákon o tisku, vyvolala v širokých vrstvách lidových živý odpor, ale nejen odpor v širokých vrstvách lidových, nýbrž zejména v řadách československého novinářstva. Je to samozřejmé, poněvadž se dotýká životní podmínky čsl. tisku. Mé postavení novináře a zároveň předsedy Syndikátu čsl. novinářů koliduje s postavením koaličního senátora a já nejsem ničeho tak dalek, jako toho. abych na tomto místě kritisoval celou materii. Ale poněvadž při jednání o této osnově v poslanecké sněmovně a zejména také při zákoně, o němž zítra budeme jednati, při zákoně o úpravě poměrů zaměstnanectva ve vyšších službách dvakrát se pojednávalo o naší organisaci, rozhodli jsme se včerejšího dne v předsednické schůzi učiniti veřejné prohlášení, které zní:

ťSyndikát československých novinářů jako zastupitelstvo všech československých novinářů z povolání bez rozdílu politických směrů a velikosti nebo druhu listů vytkl si od počátku své činnosti za hlavní svůj úkol vybudovati náležitě postavení československého novináře po stránce stavovské, mravní i hmotné.

V této své snaze dbal Syndikát československých novinářů vždy a bude dbáti i příště rovnou měrou zájmů a potřeb celého novinářského stavu; nečiní rozdílu mezi jednotlivými skupinami skutečných novinářů ani nerozlišuje nějaké novináře třídy vyšší a tříd nižších, nýbrž staví v ohledu stavovském na roven všechny, kdož skutečně vykonávají trvale povolání novinářské v různých jeho formách, ale se stejnou podstatou, stejným posláním a stejnou odpovědností.

Jednotlivé cíle, které Syndikát vytyčil, aby byl splněn jeho celkový hlavní úkol, jsou: 1. soustavná moderní úprava jednotného tiskového práva pro celou republiku v duchu svobody tisku; 2. pensijní a nemocenské pojištění novinářské; 3. pojištění novinářů v nezaměstnanosti; 4. zákonná úprava pracovního poměru redaktorského; 5. zřízení veřejnoprávní tiskové komory.

Za tyto požadavky bojuje Syndikát všemi silami již déle než desetiletí. Bylo-li dosaženo jíž v některých směrech uspokojivého řešení a nepopiratelných úspěchů, je to právě jen výsledek práce i úsilí Syndikátu a nikoho jiného! (Souhlas.)

Tak zejména uskutečnění velikého díla pensijního pojištění novinářského, které již jest v účinnosti sedmý rok, stalo se jen po vytrvalém náporu Syndikátu a jeho zástupců. Taktéž pojištění v nezaměstnanosti zajišťuje československým novinářům Syndikát jako jediná z novinářských korporací československých. Syndikát československých novinářů prokázal tu naprosto jasně, že jest představitelem. a zastáncem všech skutečných československých novinářů z povolání. Toto právo a tuto povinnost i odpovědnost, která z toho plyne, nedá si Syndikát nikým upírati.

Z iniciativy a za součinnosti a vedení Syndikátu byla v letech 1929 a 1930 vypracována osnova nového tiskového zákona; nestala se však dosud zákonem, protože vládní i parlamentní kruhy převážnou většinou jsou přesvědčeny, že nynější neklidná doba nehodí se pro definitivní úpravu tiskového práva v duchu co největší svobody tisku, jak to Syndikát žádal a stále žádá. Naopak převládá mínění, že mimořádné poměry vynucují si mimořádná opatření a dílčí úpravy tiskového práva. Proti všem těmto dosavadním dílčím úpravám vznesl Syndikát závažné a odůvodněné námitky. Pokud jde o poslední tiskovou novelu, postavil se proti ní naprosto odmítavě a toto své stanovisko také na koaličních poradách, k nimž byl jeho zástupce dodatečně po veřejném odmítnutí osnovy pozván. zdůraznil a odůvodnil. Jestliže však v poslední novele stejně jako v předcházejících dílčích úpravách tiskového práva byly provedeny proti původním návrhům změny, které znamenaly zlepšení ve smyslu novinářů, stalo se tak jediné pod tlakem vystoupení Syndikátu.

Za součinnosti zástupců Syndikátu i vydavatelů novin byla již také vypracována osnova zákona o úpravě pracovního poměru redaktorů. Osnova je v podstatě hotova. Že dosud nebyla předložena Národnímu shromáždění, stalo se hlavně vzhledem k zákonu o zaměstnancích ve vyšších službách. U novinářského zákona jde o úpravu podstatně jiných poměrů povolání novinářského. Vypracovaná osnova v celku zachycuje dnešní skutečný stav věcí v pracovním poměru redaktorů a neznamená tedy žádné zvýšení nákladů vydavatelských. Její uzákonění bylo zástupcům Syndikátu přislíbeno členy vlády a poslaneckými kruhy. Novináři nemohli samozřejmě žádati, aby bylo škrtnuto ustanovení, podle něhož se na ně vztahují předpisy zákona o zaměstnancích ve vyšších službách, stejně jako se na ně doposud vztahovaly předpisy zákona o obchodních zaměstnancích, protože tím by byli zbaveni až do uzákonění osnovy o pracovním poměru redaktorů zákonné ochrany vůbec. Žádají však a budou se i nadále energicky domáhati toho, aby ve smyslu dřívějšího jednání a slibů stala se zákonem osnova o pracovním poměru redaktorů, která jest hotova a až na podřadné věci dohodnuta.

Rovněž trvá Syndikát československých novinářů na splnění svého požadavku, aby zřízeno bylo veřejnoprávní zastoupení tisku v tiskové komoře. Příslušná osnova, vypracovaná za součinnosti Syndikátu, je taktéž již hotova a čeká, aby byla předložena Národnímu shromáždění.

Posléze upozorňuje znovu Syndikát naléhavě na neupravené poměry novinářů ve státních službách a na nutnost řešení této palčivé otázky.

Syndikát československých novinářů prohlašuje, že půjde dále neochvějně za splněním těchto požadavků, které jsou požadavky celého novinářského stavu, ale jejichž splnění je zároveň důležitým zájmem veřejným a státním. Neboť jediné v náležitém vybudování postavení novinářova po stránce právní. mravní i hmotné lze hledati cestu ke zvýšení úrovně tisku a k tomu, aby tisk plnil náležitě důležité poslání, které mu připadá v demokratickém státě.Ť

Splňte tyto požadavky, usilujte úpravou právních i hmotných poměrů novinářů o zvýšení mravní úrovně novinářstva a pak nebude třeba projednávati podobné zákony, jaký, bohužel, musíme projednávati dnes. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Rozprava je skončena.

Byl mi podán návrh sen. Mikulíčka a soudr. na přechod k pořadu.

Žádám o jeho přečtení.

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

Návrh sen. Mikulíčka a soudr.:

Navrhujeme, aby se o zprávě ústavně-právního výboru k usnesení posl. sněmovny (tisk 1354) o vládním návrhu zákona, kterým. se mění a doplňují zákon na ochranu republiky a zákony tiskové (tisk 1359), nejednalo a přešlo se přes ni k pořadu.

Zpravodaj sen. Fr. Novák (rep.): Doporučuji zamítnutí tohoto návrhu.

Předseda (zvoní): Přistoupíme ke hlasování.

Senát je způsobilý se usnášeti.

Budeme hlasovati ve čtení prvém, a to nejprve o návrhu sen. Mikulíčka a soudr., na přechod k pořadu.

Bude-li zamítnut, budeme hlasovati o celé osnově zákona, jeho nadpisu, nadpisech jednotlivých částí a úvodní formuli podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek proti tomu není.

Kdo souhlasí s návrhem sen. Mikulíčka a soudr. na přechod k pořadu, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh sen. Mikulíčka a soudr. je tím zamítnut.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem, nadpisy jednotlivých částí a úvodní formulí ve čtení prvém, podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem. nadpisy jednotlivých částí a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové ve čtení prvém souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 1354.

Podle §u 54 jedn. řádu z usnesení předsednictva senátu budeme ještě v této schůzí hlasovati o projednávané osnově také ve čtení druhém.

Ad 1. Druhé čtení osnovy zákona, kterým se mění a doplňují zákon na ochranu republiky a zákony tiskové (tisk 1359).

Táži se pana zpravodaje sen. Fr. Nováka, zda navrhuje nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. Fr. Novák (rep.): Nikoli.

Předseda: Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem, nadpisy jednotlivých částí a úvodní formulí, přijatou právě ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem, nadpisy jednotlivých částí a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové také ve čtení druhém, souhlasně s předchozím, usnesením posl. sněmovny tisk 1354.

Kdo souhlasí ještě s resolucí otištěnou ve zprávě výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluce tato byla schválena.