Středa 21. února 1934

Předseda (zvoní): Další slovo má pan sen. dr Holitscher.

Sen. dr Holitscher (německy): Dámy a pánové! Nechtěl bych opomenouti příležitosti, že dnes zase jednou je na denním pořadu předloha. která zcela nepatrně přihlíží k nouzi nezaměstnaných - je to skutečně jen kapka do moře - aniž bych zase jednou neobrátil pozornost veřejnosti na osud nezaměstnaných Bohužel jsou lidé již jednou takoví, že časem s klidem béřou skutečnosti. které je v prvém okamžiku nesmírně rozčilují, které v nich budí všemožné vášně a názory, že si také zvykají na nejhorší a nejstrašnější věci. o čemž jsme přece během posledních let měli opětovně smutnou příležitost se přesvědčovati. Tak je tomu také bohužel s osudem statisíců, kteří od dlouhé doby postiženi jsou strašlivou kletbou nezaměstnanosti a o které se veřejnost, stát a úřady starají jen potud, pokud to právě musí nezbytně býti.

Dámy a pánové! Já jako lékař v okresu, který je nezaměstnaností nejtíže postižen, jenž tam od let působím v nemocenské pojišťovně, v okresu, ve kterém jest od let 8.000 až 10.000 nezaměstnaných, nečítaje v to veliký počet omezeně pracujících, ve kterém již dnes je daleko přes 1.000 mladých lidí, kteří dosud vůbec nikdy nebyli v práci, ať již proto, že si nemohli práci opatřiti, ať již proto, že jejich rodiče je vůbec nemohli dát něčemu se naučiti a kteří od doby vystoupení ze školy zůstali bez práce, já, jenž se denně stýkám s nezaměstnanými, mám zajisté právo a povinnost, dovolávati se s tohoto místa zase jednou všech instancí, které jsou povolány k tomu. aby usnadňovaly osud těchto lidí.

Na místě toho, aby trvající a vzrůstající nezaměstnanost vedla k tomu. by se tato otázka projednávala vážněji nežli tomu bylo dosud, bylo naopak to, co se učinilo pro nezaměstnané, během let stále více zmenšováno působením špatného stavu státních financí a demagogie jistých kruhů Připomínám jen zhoršení gentského systému, snížení státního příspěvku, připomínám, že vyživovací akce byla stále víc a více omezována tím, že se s mnoha stran - nepotřebuji je zde jmenovati. víte přece všichni. kdo to byl - vždy znovu poukazovalo k tomu, že se vyživovací akce zneužívá, že do vyživovací akce pojati jsou mnozí, kteří by na ni neměli nároku, poněvadž měli nějaký malý vedlejší - příjem, malý důchod, zadlužený domek. Tím způsobem byl rozsah vyživovací akce stále více a více omezován.

Dámy a pánové! Můžeme-li pozorovati (Předsednictví převzat místopředseda Votruba.), jakou měrou trpí tělesné a duševní vlastnosti lidí postižených nezaměstnaností, vidíme-li, jak se rok od roku zhoršuje zdravotní stav dětí v rodinách nezaměstnaných, pozorujeme-li nezaměstnané mladé lidi. kteří dosud nikdy nemohli si sami vydělávati na své živobytí, kteří závisí buď od poukázky na potraviny, dostanou-li vůbec nějakou, anebo od poukázky na potraviny svého otce, který se s nimi musí děliti o těch 20 Kč týdně na potraviny, pak můžeme pochopiti a porozuměti, že tito lidé nám již nedůvěřují. že ztrácejí víru v budoucnost a že stále více jsou zatlačováni do extrémních táborů, ať doprava, ať doleva, a že se dávají svésti falešnými proroky. kteří pro ně mají prázdné sliby, tak jak to také vidíme v sousedních státech; když to všechno vidíme, pak musíme pro vývoj do budoucna míti nejhorší úsudky.

Budiž mi jako lékaři dovoleno vybrati jeden bod z tohoto velikého oboru péče o nezaměstnané. Nechci mluviti o velkých otázkách, o které běží Vím, že se v tomto oboru zde letos nic nestane a snad do jisté míry také mnoho státi nemůže. V době ve které Československá republika by byla musila pomýšleti na budoucnost že také u nás snad jednou může nastati doba všeobecné nezaměstnanosti, v době ve které bv bylo bývalo možno opatřiti stabilní podklad proti nezaměstnanosti. bylo to zmeškáno. poněvadž se nedbalo varovných hlasů, které se tehdy ozývaly. Nechci dnes podávati žádné návrhy stran péče o nezaměstnané podle gentského systému. Tento systém stojí přes péči pana ministra dr Czecha dnes stále ještě před zhroucením, takže nevíme, jak odborové organisace přečkají tyto časy. Chtěl bych jen novému ministru sociální péče klásti na srdce vyživovací akci, napomenouti ho, aby nedal na sebe působiti vliv zemských úřadů a četnictva, které vždy směřují k tomu, aby se ještě více snížil počet potravinových lístků, aby se dohlíželo na okresy. aby se všemožným způsobem vykonával nátlak na obce, jen aby vůbec sníženy byly náklady vyživovací akce a podpor v nezaměstnanosti a aby vždy pomýšlel na to že běží o osud statisíců nevinných lidí s jejich rodinami a dětmi

Chtěl bych vyjmouti jeden bod, který až do loňského roku byl vůbec úplně zanedbáván a který se mne jako lékaře obzvláště týče. Je to léčebná péče o nezaměstnané Až do loňského roku se o tento problém vůbec nikdo nestaral. Máme zákon o ošetření chudých, které se uložilo obcím. aniž by se kdo staral o to, jak tento zákon prováděti. Ve městech to přece ujde, ale když se přijde na vesnici, vidíme, jak se ošetření chudých provádí Tento zákon pochází však ze starého Rakouska, z doby, kdy v každé obci bylo několik obecních chudých - nemluvím o velkých městech - kde chudí táhli od domu k domu dostali kousek chleba a trochu polévky. Když někdo onemocněl na vesnici. přišel obvodní lékař, předepsal nějaké užívání a tím byla otázka vyřízena. Nikdo nepočítal s tím, že jednoho krásného dne budou zde statisíce nezaměstnaných a že v obci bude polovina nezaměstnaných a že musí býti nějakým způsobem postaráno o lékaře. Loňského roku se s různých míst intervenovalo u ministerstva sociální péče a prohlašovalo, že se věc musí uspořádati Konala se veliká anketa které se zúčastnily všechny možné úřady, jakož i úředníci a zástupcové lékařských organisací atd ve které podávány byly krásné návrhy, jak tomuto stavu odpomoci. Potom však povstávali za sebou zástupcové ministerstva financí, Ústřední sociální pojišťovny a ministerstva sociální péče a každý promluvil vlastně jen tato dvě slova: Ani haléř Bez peněz však je těžko takovou věc prováděti A přece byla provedena a vybudována a považuji za svou povinnost-abych zde upozornil na obětavost lékařů ve státě bez rozdílu národnosti. Čeští a němečtí lékaři postavili se do služeb věci a ošetřují od let všechny nezaměstnané bezplatně To není žádná maličkost. V malém okrese chomutovském ze 70.000 obyvatel ošetřovali všichni lékaři v okresu v tomto roce asi 4.780 případů bezplatně, jen jediný lékař tak neučinil. Odborní lékaři, roentgenologové prováděli snímky roentgenem a prozařovali, zubní lékaři ošetřovali bezplatně. Kancelářské práce kterých je zapotřebí - můžete si pomysliti, že to všechno bez kancelářské práce nejde - konají bezplatně kolegové a někteří páni, kteří se k tomu přihlásili. To však by nebylo ještě to nejhorší. Ale jak sháníme peníze na zaplacení receptů? Neboť aby lékař dával léky zadarmo, nelze žádati Jak seženeme peníze, aby se porodním asistentkám něco zaplatilo za porody, jak seženeme peníze, aby se lékařům zaplatily výlohy za jízdy a jiné výdaje? Po tom se nikdo neptá. Ministerstvo sociální péče během roku jednou z nějakého pramene vymačkalo od finančního ministra a poskytlo nějaký obnos který byl rozdělen mezi okresy. Na chomutovský okres připadlo nyní v zimě při 10.000 nezaměstnaných 3.000 Kč jako jednorázový příspěvek. A my v našem okrese potřebujeme, jen abychom zaplatili léky a jiné výlohy, průměrně 5.000 až 6.000 Kč

Jsem však nejen lékařem. jsem také předsedou okresního komitétu pro léčebnou péči o nezaměstnané. Naší věcí jest, abychom všemožným způsobem sehnali peníze a můžete s představiti, co to znamená obdržeti něco od obcí které samy hladovějí. Považuji tento stav za trvale nesnesitelný. Můžeme od lékařů žádati aby poskytovali pomoc, také bezplatně, jednou. dvakrát desetkrát. stokrát. Ale nezaměstnanost zůstává. Nechci býti neblahým prorokem, doufám. že v nejbližších měsících jíž bude nezaměstnanosti ubývati a že hospodářství bude lépe prospívati nežli dnes, ale to se nestane z dneška na zítřek Musíme však počítati s nezaměstnaností, pokud pro racionalisaci a různé jiné okolnosti není trvalou, musíme počítati s nynějším stavem a tu nutno nějakým způsobem zjednati pomoc. Navrhovali jsme. aby nezaměstnaní byli pojištěni v nejnižší třídě nemocenského pojištění, kterýmžto obnosem by poněkud bylo možno platiti léky a lékařům. což by. činilo ročně asi 23-24 milionů Kč Nebylo však možno tento obnos sehnati takže bylo nutno omeziti se na dobrovolné dary a příspěvky. To však je stav, který trvale nelze udržeti Nezapomínejme co to mravně znamená pro nezaměstnaného a pro zdraví lidu nemůže-li se nezaměstnaným poskytovati lékařská pomoc. Vidíme již venku povstávati řadu dětských nemocí, kterých jsme v letech lepší konjunktury byli ušetřeni, již příšernou měrou se vzmáhá rachitis skrofulosa nemoc nečistoty svrab, následkem nemožnosti opatřiti si mýdlo a stísněného přebývání v nevětraných bytech. Varuji všechny, kdož jsou povoláni pečovati o zdraví lidu, a považuji za naléhavou povinnost vlády a parlamentu pečovati o to, aby tomuto stavu učiněn byl konec. (Potlesk.)

Místopředseda Votruba (zvoní): Dalším řečníkem je pan sen. Mezö. Uděluji mu slovo.

Sen. Mezö (maďarsky): Ctená snemovňa! Od tých čias, čo republika jestvuje, každoročne sa tu pojednáva o gazdovskom moratoriu, aniž by to malo nejakého výsledku. I teraz vysunuje vláda dobu moratoria, avšak pravé, konečné riešenie nie je vstave táto fašistická vláda produkovať. Nezamestnaní sú zdaňovaní, malí gazdovia sú zbiedačovaní stálymi daňovými bremenami v dobe, kde títo mali gazdovia nemôžu so svojej produkcie ani život svojich vlastných rodín zabezpečiť.

Dnes tuná v senáte každý snaží sa hovoriť krásne, aby noviny maly o čom písať, aby krásné reči senátorov dostaly sa do novín. Mňa tento účel nevedie, ja nie pre to rečním, lež preto abych tlumočil prianie pracujúceho ľudu a poukázal na to. ako sa tuná zachádza s pracujúcim ľudom Keď v Rakúsku strieľali do pracovníkov delami, u nás bijú do robotníkov gumovými obuškami. Nášho súdruha Josefa Pénza zatvorili do pivnice a tam ho zbili do krvi

Takýmito metodami táto fašistická vláda svoj život nepredľži. Strana komunistická je na stráži, aby fašizmus nemohol tuná zvíťaziť. strana komunistická organizuje všetky vrstvy pracujúceho ľudu. aby sa ľud čo najskôr pozbavil jarma ktoré mu vláda vsadila na šiju. Pracujúci ľud bude bojovať proti daniam. gumovým obuškom a žalárom a vyslobodí sa zpod jarma fašistického. (Potlesk.)

Místopředseda Votruba (zvoní): Dávám slovo dalšímu řečníku, jímž je pan sen. Füssy.

Sen. Füssy (maďarsky): Ctená snemovňa! Senát už po tretie pojednáva otázku odkladu exekúcií gazdov. Zvlášte strana agrárna vychvaľuje veľmi tento návrh, ktorý však sotva je niečim iným než volebným trikom kortešovským. K ničomu sa nehodí, leda k tomu, aby noviny a agrárnickí tajomníci mohli rozširovať medzi voličmi: Ajhľa, aké dobré zákony vynáša Národné shromaždenie v prospech gazdov. Avšak beda tomu gazdovi, ktorý by vložil svoju dôveru vo výhody tohoto zákona, že by snáď tento zákon mohol od jeho hlavy odvrátiť príšeru hospodárskej ruiny.

Dôvodová zpráva návrhu veľmi správne -konštatuje, že gazdovia octli sa v neblahej situácii zadlženia bez vlastnej viny. lebo zadlžili sa investičnými náklady v dobe, kedy právom mohli počítať s určitými príjmy, ktoré sa však nedostavily. A tedy naozaj treba pomôcť gazdom a dôvodová zpráva návrhu už zasa spomína tu krásny sľub, že práve pojednávaný návrh je len určitou časťou opatrení, ktorými chce vláda - hlavne vládna správa zemedelská - uskutočniť odbremenenie gazdov. Ale je to len a zostane to stále len krásnym sľubom, lebo pán minister zemedelstva na všetko stačí časom, len práve na vypracovanie návrhu na odbremenenie gazdov nenašiel ešte dosiaľ času.

Jestliže pán minister zemedelstva v dôvodovej zpráve návrhu doznáva, že zákon o odklade exekúcií je len dielčou pomocou v prospech zadlžených gazdov, ja musím konštatovať. že i dielčiu pomoc znamenal by odklad exekúcií len vtedy keby všetky druhy exekúcií boly odložené z moci zákona na dobu v zákone ustanovenú. Zákon tento v dnešnej jeho forme znamená pre gazdov len nové bremeno Lebo ešte i súkromný veriteľ ktorý dodal zemedelcovi na pr. hospodárske stroje, dá vykonať exekučné pokračovanie voči gazdom - ač exekučné pokračovanie už samo o sebe je veľmi drahé - len zabavené hnuteľné a nehnuteľné veci nemôže dať vydražiť, naproti tomu veriteľ mal možnosť navrhovať vnútenú správu.

Podľa práve pojednávaného návrhu bolo by síce zavedenie vnútenej správy znesnadnené, potiaľ by sa tedv situácia zlepšila, avšak silne sa znehodnocuje návrh, rešp. zákon tým, že dlžník, tedy podmet exekúcie, musí navrhovať odloženie exekúcie, proti čomu veriteľ môže podať protinávrh, a o týchto protivných návrhoch rozhoduje potom súd v pokračovaní tak rečeno naprosto separátnom, mimospornom, ale každopádne nákladnom a drahom. Uvážime-li k tomu, že dva najväčší nepriatelia gazdu, i remeselníka, obchodníka a továrnika, t. j. exekútor berný a exekútor od nemocenskej pokladnice môžu i naďalej nerušene a bez prekážok pôsobiť na dvore gazdovom, tak musíme konštatovať, že táto pomoc je velmi problematická, že sa hodí len pre stranícku reklamu, avšak vážnej úlevy neprinesie.

Všetkv tieto obavy predniesol som už v roku lanskom pri senátnom pojednávaní tak zv. zákona o moratoriu a vtedy so strany agrárnej snažili sa uspokojiť mňa tým, že veď jasná stránka zákona vyjde najavo až pri jeho prevádzaní, A veru nič dobrého nepriniesol starý zákon a ešte menej pomôže tento nový, práve pojednávaný. (Sen. Danko: To není pravda!) Skutkami možno dokazovať bezvýslednosť starého zákona. Moje doplňovacie a pozmeňovacie návrhy nevzal senát v úvahu. a bez týchto návrhov znamená zákon o odklade exekúcií - a odvažujem sa tvrdiť to čo najrozhodnejšie - len nové bremeno a hromadenie dlžôb pre zemedelca.

Ctený senát! Chcem použiť tejto príležitosti k tomu. abych na členov senátu vzniesol túto výzvu: Chceme-li už raz niečo vážne podniknúť v záujme osôb bez vlastnej vinv zadlžených, aby i tieto mohly sa dočkať konca hroznej krízy hospodárskej, čo už dozaista dlho meškať nemôže, tu musíme vyniesť zákon, ktorý by musel pomôcť najširším vrstvám dlžníkov, tedy mimo gazdov i remeselníkom a obchodníkom. nevynechávajúc ani robotníkov. Na tomto poli znamená len začiatok prejednávaný návrh. ktorý činí opatrenia v odklade exekúcií vedených proti nezamestnaným. Tento návrh je o veľa kratší a je preto i lepší než návrh o odklade exekúcií vedených proti zemedelcom

Dôvody vládneho návrhu dovolávajú sa toho, že na odbremenenie gazdov má ministerstvo zemedelstva svoj program a na ňom práve pracuje. Veľakráť už odznel tento krásny sľub, ale nič sa z neho neuskutoční. Na stálé sľubovanie máme my len jednu odpoveď: Vážne musíme požadovať ďalekonosnú nápravu hospodárskych galíb. a to počínajúc utváraním príležitostí pracovných. V katastrofálnom hospodárení však vedie vláda v čele. Peniaze, a to z veľkej francúzskej pôžičky 1.600 mil. Kč z r. 1932 a z tuzemskej pôžičky práce výše 2.000 mil. Kč z roku minulého boly a sú preč; ani peniaze - ani investičný program.

Slovensko musí byť sanované - počúvame už poldruha desaťročia, a to isté slvšíme zasa silnejšie teraz od majstra veľkých sľubov. Od tejto poľutovaniahodnej konštatácie nepohne sa vláda ani o krok ďalej. A predsa ťažko nemocný ľudský organizmus. ktorý očakáva sanáciu, liečenie, nikdy sa nevvlieči. i keby všetci profesori sveta ho obstúpili a vo sbore spievali: ťTohoto človeka treba liečiť.Ť Z tohoto človeka nikdy nebude človek zdravý, nedostane-li sa mu životného lieku, ba odníma-li sa mu i tá najprostejšia strava, tak že jeho choré telo už ani nevegetuje. Vieme veľmi dobre i tože zanedbaná choroba sa sama od seba nikdy nezlepší. ale zhorší, a už i staré príslovie tvrdí, že márne sa pripravujú lieky, keď choroby pre dlhé meškanie zmohútnely v organizme.

Vyslovíme sa tedy presne: Nám nech nikto nenamlúva, že hospodársky život Slovenska musí byť sanovaný, lebo tak múdri sme my i bez ministerského rozumu, ale áno požadujeme aby vláda na miesto konštatácií ihneď zahájila faktickú pomocnú akciu. Lebo dostane-li sa do pohybu tvorivá práca na celej čiare, tu robotníci ktorí zasa budú chodiť do tovární. živnostenských dielní a na stavby, zakúpia potraviny gazdom produkované, gazda za utržené peniaze sa ošatí, lebo veru už je až do nemožnosti ošarpaný. zaplatí svoje dlžoby živnostníkovi, obchodníkovi i banke. a tak získa platebnej schopnosti gazda, drobný a veľký živnostník. obchodník banka a robotník, a potom bude ozajstné hospodárske zmrtvýchvstanie, na oblasť celého štátu rozprestrierajúca sa sanácia, a potom nebude treba vynášať takéto nevyspelé zákony, akým bude i návrh práve prejednávaný, ani nebude treba prázdnymi sľubv prikrmovať soslabený hospodársky organizmus na Slovensku.

Ale keď už nieto všeobecného, veľkého programu a skoro štyri miliardy posledných dvoch štátnych pôžičiek zmizely tak bezo stopy ako štyri poháry vody v rieke Dunaja, prečo mešká vláda so zákonitou konverziou zemedelských dlžôb? Prečo nemožno krátkodobé zemedelské dlhy s vysokým úrokom zákonite zmeniť v dlhy umorovacie s lacnými úroky? Niet peňazí - povedá sa. Nuž ale odkiaľ berete ročných 60 milionov Kč na podporu bánk. octnuvších sa v nesnádzach? Môžme konštatovať, že tuná v republike na všetko sa najdú peniaze, len na pomoc základu štátu, vrstve zemedelskej, niet peňazí, len sľuby a polovičaté zákony.

Ctený senát! Pán minister financií prichádza stále s novými a stále väčšími bernými nároky a práca berných exekútorov je vykonávaná s krutosťou, presahujúcou všetky fantastické predstavy. Ale ako ani tí najukrutnejší exekútori nikdy nebudú vstave rozptýliť finančné starosti štátu a ani na kríze nič nezlepšia, iba ju ešte zhoršia podporami v nezamestnanosti. almužnami a verejnými kuchyňami, práve tak nebude pomožené ani do úpadku preťaženej vrstve zemedelskej takými pošetilými opatreniami. akým je i návrh práve prejednávaný.

Místopředseda Votruba (zvoní): Uděluji slovo dalšímu řečníku. panu sen. Slámovi.

Sen. Sláma: Slavný senáte! Od posledního prodloužení platnosti předložené osnovy zákona nastaly v předloze některé změny Ovšem předpokládali jsme, že změny budou širšího rázu. že budou řešeny na základě hospodářského plánu buď velkého nebo malého. Ale ke svému velkému překvapení shledáváme. že u nás se sice mluví o velkých a malých hospodářských plánech, ale konečně nemáme žádného hospodářského plánu, nýbrž že vždy, když jde o aktuální otázky týkající se nějakého stavu, prostě uděláme zákon, prodlužujeme a zas prodlužujeme neustále se prodlužuje, a to z toho důvodu, poněvadž slavná koalice a slavná vláda se nemohou dohodnouti.

Považuji toto prodloužení za kámen úrazu, poněvadž nepomůže rolnickému stavu a ztěžuje situaci, poněvadž situace není řešena na podkladě záruky státu nebo země, aby rolnický stav z dnešní kritické situace mohl se dostati do lepších kolejí. (Výkřiky sen. Kotrby.)

Na druhé straně zhoršuje se ta věc tím, že se předkládá návrh zákona téhož znění, týkající se nezaměstnaných. Ale čím je tento zákon nejvíce zhoršen, je to. že jsou z něho vyňaty střední produktivní vrstvy. Ovšem je tu odstavec zejména v důvodové zprávě který má dáti určité cukrátko do veřejnosti pro voliče, aby se řeklo, že slavný senát nebo slavná vláda jedná také o příslušnících národa z těch vrstev, které to žádají. Prosím, tam se dá docela klidně pasus, že také těm kteří jsou samostatně výdělečně čin í, bude tento zákon dobrodiním, ale jen tenkrát, když je stát připravil o majetek velkými břemeny, kdy jsou bez zaměstnání a v krisi a jestliže mají určité výdělečné příjmy po případě příjmy továrního dělníka.

Tedy v tomto slova smyslu má prodloužení tohoto zákona velké mezery. Nenamítám nic proti tomu, jestliže socialistické strany si vyhradily, že tam přijde ustanovení o nezaměstnaných. Nemám nic proti tomu. já vycházím ze stanoviska, máme-li míti v hospodářském slova smyslu určitou soustavu. že si musíme všímati všech vrstev v národě a žádnou nepomíjeti. Ale z téhož důvodu tam měla býti též osnova týkající se celého středního stavu.

Je tam také určité dobrodiní. které se dává živnostnictvu a obchodnictvu, a to že může do 300 Kč vymáhati pohledávky, které nejsou tímto zákonem chráněny. Jak to vypadá v praksi? Znamená to. že živnostník dává práci a materiál, týkající se jednoho týdne do 300 Kč; jestliže má více zákazníků, 9 nebo 10, tak se to zkrátka týká 10 neděl a celý rok může dávati na dluh, může kupovati materiál, vypláceti dělníky, musí platiti sociální příspěvky, daně, ale starej se, obchodníče a živnostníče, jakýmkoli způsobem, jak seženeš tyto potřeby, jest tvojí věcí a není starost í státu. aby se o tvé poměry staral.

Pánové. v tom vězí obrovské nedostatky. Počítali jsme, že bude nahrazen tento zákon určitou hospodářskou soustavou, velkým plánem že tento velký plán vyřeší -otázky týkající se malých vrstev v tomto státě Bohužel, musíme říci, že tím se vlastně rozvrací celý hospodářský proces. Dáváme-li výhody rolnictvu a dáváme-li výhody nezaměstnaným zákonitým odsunutím exekucí, tedy porušujeme hospodářský proces. fluktuaci peněz. A je to nejdůležitější, čeho by si měl každý dnes v našem národě všimnouti. Jestliže někdo objednává nebo kupuje a neplatí zdržuje peněžní oběh a škodí tím naší produktivitě. Jestliže druhý má vyráběti. kupovati, veškeré povinnosti konati a peníze nedostává, značí to, že přichází do krise, do úpadku, že se zruinuje celá jeho existence. (Sen. Kotrba: Podporuje se nezaměstnanost!) Ovšem. to je samozřejmé

Mám zde ukázku poměrů ve středním stavu, ne co se týká exekucí, nýbrž vyrovnání a konkursů od r. 1928, když se začala u nás horšiti hospodářská struktura a nastával začátek krise. Kdybych měl zde statistiku exekucí. které byly vedeny na střední stavy, bylo by to snad o 100% horší než v zemědělství, poněvadž tyto exekuce se týkají vesměs berních úřadů. berních správ, které nepřiměřeným způsobem vymáhají od živnostníků neoprávněně peníz, který mu předepsaly. Tento zákon měl dbáti aby tato křivda byla odstraněna potud, než jsou vyřízena odvolání, podaná příslušnými členy toho neb onoho odvětví.

Měli jsme r. 1928 u zemědělství vyhlášených konkursů 9, u živností a obchodů 467, r. 1929 bylo u zemědělců 10 konkursů, u obchodů a živností 592, r. 1930 u zemědělců 16, u živností a obchodů 788, r. 1931 u zemědělců 33. u živností a obchodů 908. R. 1932 již není zde uváděna bilance konkursů, poněvadž to spadá již do tohoto zákona, jen pro živnosti 1.460. V půl roce 1933 se zvýšil tento počet rapidním způsobem a činí, za půl roku 1.120 konkursů. Zahájená vyrovnání, kterých bylo r. 1928 činí u zemědělců 38, u živností a obchodu 1.982, r. 1929 u zemědělců 63, u živností a obchodu 2.683, r. 1930 u zemědělství 169, u živností a obchodu 3.877, r. 1931 u zemědělství 298, u živností a obchodu 3.997, r. 1932 to u zemědělství odpadá v důsledku zákona, ale u živností a obchodu to činí 4.651 proti 1982 r. 1928. Tedy je viděti, jaký je tu vzestup! Za polovinu r. 1933 je 2.920!

Vážení pánové! Z toho je nejlépe viděti, jaká krise je ve středním stavu, jaká krise je v živnostech a obchodu. Měl-li stát úmysl udržeti si poplatníky. lidi samostatně výdělečně činné, kteří nejsou státu na obtíž. kteří od státu nic nežádají, naopak musejí mu odváděti velké daně, tedy právě z toho důvodu měl by býti brán zřetel při této předloze na střední stav a mělo by býti naň pamatováno, jako je pamatováno na zemědělství, po případě teď na nezaměstnané.

Celá struktura v našem národohospodářství a hospodářství je v rozkladu, jak jsem již řekl, nemáme žádného plánu. Řešíme každou důležitou věc takovým způsobem, jak říkají obuvníci, flikujeme, příštipkujeme. Neřešíme soustavně věci hospodářského rázu, které mají sloužiti ozdravění naší produktivity. Ovšem, špatné hospodářství vede pak k demoralisaci veřejnosti. Demoralisace veškeré veřejnosti přináší nám korupci ve veřejné správě. A je zajímavé, že právě v poslední době se objevují zjevy, které souvisí čistě s tím, že není si váženo dnes vládního režimu občanstvem, že občanstvo vůbec si hledá pomoc jakoukoliv cestou, když se mu sahá na existenční-podmínky, po případě dopouští se věcí, které by v řádném a spořádaném státě nebyly možny.

Připomínám na př. stavbu údolní přehrady u Vranova a Bítova. To je kapitola, ke které se bude musiti ještě později mluviti. Máme případy, jak stálo v novinách, že úředník ministerstva soc. péče bral úplatky 1 milion Kč od firmy, které zprostředkoval dodávky pro ministerstvo národní obrany. Máme případy, kdy úředníci veřejné správy musili státi před soudem pro pomáhání si k penězům určitým způsobem, zejména úředníci od finančních úřadů. (Výkřiky sen. Kindla.) Tedy právě demoralisace veřejných poměrů vede k těmto věcem, které v žádném řádném státě nemohou býti trpěny a nemohly by přijíti do chodu, kdyby byl správný dozor.

Dále nám přináší tato demoralisace protekcionismus. U nás právě v důsledku demoralisace každým způsobem se používá všeho možného k dosažení výhod, jak je vidno také z jednání o kartelech Prosím, kartely jsou chráněny. Proč? Protože v nich sedí spousta příslušníků různých politických stran! Udělal se zákon na ochranu kartelů místo na jejich zrušení. Dále máme těžký průmysl, který je protěžován odpisem daní, benevolencí, příplatky, tak jako by byl složkou, která by byla jediná ve vládě a která by sama nesla veškerá státní břemena.

Dále máme protežování, pokud se týká odpisu daní. Vzpomínáte si, že byl nedávno soud s centrálním ředitelem Zajíčkem, a víte, jakým způsobem se odpisovaly velkostatkáři a velkoprůmyslníku Larischovi daně. V poslední době máme případ, kde dr Chytil v Kyjově je dlužen na 1 1/2 mil. Kč daní, a vláda a úřady nezakročily, aby tento peníz vymáhaly. K této věci se ještě vrátím při jiné příležitosti. abych dokumentoval objektivnost našich úřadů vůči velkým a malým. Na druhé straně všichni drobní a malí pod protekcionismus vůbec nespadají. To u nás přivádí demoralisaci špatně prováděné sociální spravedlnosti. To nejlépe vidíme po těchto dvou zákonech: jeden je pro rolnictvo, jeden pro nezaměstnané, a oba jsou proti zájmu středního stavu, proti živnostnictvu a obchodnictvu. Je viděti, že u nás je demoralisace v sociální spravedlnosti, že nastává a nastupuje právě trestání. To právě přináší demoralisaci. Nastává také trest a otroctví, a to tím, že střední stav je trestán za to, že podniká a že pracuje, je trestán, že musí v dobách krise odváděti nepoměrně vysoké příspěvky nejenom co se týká sociálního rázu, nýbrž i rázu finančního, tedy daňového, a žádný jiný stav tyto věci neodnáší. Otroctví je v tomto stavu proto, že berní úřady diktují, jaký zisk musí občan míti, i když nedělá. To je moderní otroctví ve státě, kde si říkáme, že jsme demokratickým státem, a kde má někdo právo diktovati občanu: Ty musíš vydělati i za těch těžkých dob tolik, co já přikáži. Zde vidíte, že i v moderním státě existují otroctví a tresty. To je právě to, co je vlastně špatné, totiž že nemáme žádné demokracie, že vše to, co se píše a mluví o demokracii, je prostě lež. My jsme očekávali, že poměry u nás pod dojmem všeobecné nespokojenosti budou se říditi ve prospěch státu a občanstva, že se bude respektovati právo občana demokratickou ústavou mu zaručené, my jsme předpokládali, je-li stát ve špatných hospodářských a finančních poměrech, že vláda vykoná povinnost nejen vůči státu, nýbrž i veškerému občanstvu, že se poděkuje, vypíše nové volby a tímto způsobem se postará, aby zastupitelstvo státu bylo postaveno na nejširší basi všech vrstev v národě, aby tyto nejenom rozhodovaly, nýbrž také nesly odpovědnost. Pak by se mohlo před celou veřejností říci: Ve střední Evropě existuje stát, který dbá, aby demokracie v tom státě byla udržena. Ale vláda udělala jiné kroky.

Vláda tyto věci samozřejmě neprovedla. Vláda provedla reorganisaci, a to reorganisaci doleva. Vláda prostě ignorovala složky občanské, které mají míti největší interes na poměrech ve státě, a udělala si vládu čistě stranickou. A dnes tímto způsobem jsou socialistické strany na vrcholu moci v našem státě. Socialistické strany mají největší počet mandátů, ale budou také míti největší odpovědnost. Přes to, že min. předseda je ve druhé straně, budou odnášeti také odpovědnost, protože i ta hesla socialistická už jsou zprofanována. Už neexistuje ťvolnost, rovnost, bratrstvíŤ, to je všecko pohádka, to je všecko zprofanováno. Existuje diktatura stran a vládnutí pro strany. Neexistuje žádná demokracie. A jestliže se takovým způsobem bude postupovati, jaké budou konce? (Výkřiky sen. Stejskalové.) Bude-li taková odvaha k provádění věcí postupovati dále, tedy můžeme konstatovati, že to dospěje tak daleko, jak to dospělo v sousedních státech. Nechceme to, vážení pánové, chtěli bychom, aby u nás nastala pravá demokracie, aby nastala spolupráce. Ale pak zde nesmí býti jeden stav nebo dva, které by diktovaly, a dva stavy, které by odnášely veškeré oběti státu, musí tu býti ta pravá demokracie, musí tu býti nejen práva, nýbrž také povinnosti. (Výkřiky sen. Kindla a Stejskalové)-Jen ještě mluvte, paní kolegyně, já si odpočinu.

Místopředseda Votruba (zvoní): Neračte vyrušovati řečníka.

Sen. Sláma (pokračuje): Právě, že dnešní hospodářská struktura potřebuje nápravy, jsem plně přesvědčen, že dnešní vláda bude míti strašně mnoho obtíží, které přijdou tímto rokem, že se státní finance nenapraví tak lehoučkým způsobem, že se poměry hospodářské nezlepší tak lehkým způsobem, jenom neustálým prodlužováním zákonů a příštipkováním, nýbrž že se bude musiti přikročiti k tomu, jako to udělala Francie, když přišla do úzkých, že se bude musiti vytvořiti národní vláda pro všechny. (Sen. Kindl: Fašistická!) Kdyby fašistická vláda byla taková, že by se stavěla za požadavky všech občanů ve státě, také by nebyla špatná, ale musila by se stavěti za rovnoprávnost všech občanů ve státě. (Výkřiky sen. Kindla.)

Poměry jsou dnes tak špatné, že uznáváme, že se rolnictvu vede špatně, ale nemůžeme uznati, že by se tímto způsobem rozřešila krise, která dnes je v rolnickém stavu. Prohlásil jsem už posledně při projednávání zákona: Nezávidíme to! Hlasovali bychom pro ten zákon také dnes, třebaže nás, živnostníky a obchodníky, poškozuje, ale nebudeme pro něj hlasovati z toho důvodu, že protestujeme proti režimu, který u nás byl zaveden, a že chceme, aby režim ten byl změněn ve prospěch veškerého státu. (Potlesk.)

Místopředseda Votruba (zvoní): Jako další řečník je přihlášen pan sen. Kindl. Dávám mu slovo.

Sen. Kindl: Opět se projednává zákon, který jedná o dočasných opatřeních, jimiž má býti zabráněno exekučnímu a konkursnímu řízení proti nezaměstnaným! Když už jsou nezaměstnaní tak zbídačeni, když jste na ně uvalili takovou tíhu, když tolik už jste jim vzali, tedy aby se neřeklo, že děláte jen protilidové zákony, udělá se teď takovýhle příštipek. takovýhle zmetek a říká se: Teď taky něco pro nezaměstnané! Tím se má zakrýti, co bude následovati proti nezaměstnaným. Dříve se odbouraly podpory v nezaměstnání podle gentského systému, odbouraly se nezaměstnaným tak zv. Czechovy žebračenky, vyřadili se z podpor nezaměstnaných svobodní, vyřadili se ti, kteří nebyli v těchto třech letech zaměstnáni po 3 měsíce. To jsou největší chudáci; člověk, který nebyl v posledních 3 letech zaměstnán po 3 měsíce, je přece na tom nejhůře, poněvadž po tak dlouhou dobu neměl ani to štěstí, aby byl ty 3 měsíce zaměstnán, a proto má býti odsouzen přímo k smrti hladem, nedají se mu ani Czechovv poukázky na stravovací akci! (Výkřiky.)

Mimo to se připravuje ještě zákon o zhoršení nemocenského pojištění, zákon o zhoršení sociálního pojištění horníků, útok na celou existenci pracujícího lidu, a proto se to schovává za tento zmetek zákona, aby útoky mohly býti jím kryty. Domníváte se, že pracující lid nebude na vás chvilku dávati pozor, až mu zase podle zmocňovacího zákona něco pěkného připravíte, což se potom vydá vládním nařízením a on snad se nebude moci bránit.

V dnešní době, kdy je všude bída, pracující lid přímo zmírá hladem, jsou zde nemoci z podvýživy, podle úřední statistiky je tolik a tolik procent dětí stiženo křivicí, poněvadž nejsou dostatečně živeny; prodáváte lidu vašeho národa cukr za 6.40 Kč 1 kg a pro anglické koně jej prodáváte za 60 hal.! Anglické koně nedostanou křivici, andělskou nemoc, ale děti, váš příští národ. na který spoléháte. takovým způsobem ničíte. A abyste zakryli veřejnosti, co se dále připravuje, proto má vás tento zmetek zákona zachránit. Koalice se o to hodně dlouho hádala, nemohla se dohodnouti o tomto zmetku zákona, hádali jste se tam o slovíčka, ačkoli ve skutečnosti to nemá pro pracující lid ceny, v tomto zákoně se mu nedává naprosto nic, poněvadž jste jej udělali takovým způsobem, že zase u soudu bude možno vykládati jej různým způsobem. Proto páni advokáti strčili hlavy dohromady, aby tento zmetek zákona vyšel tak, aby si jej soudcové mohli vykládati podle toho, proti komu bude exekuce vedena.

I tento zákon se bude zase vztahovati na toho, kdo v posledních třech letech nebyl aspoň 3 měsíce v zaměstnání, které podléhá nemocenskému pojištění. Ale na ty, kteří jsou 3-4 léta nezaměstnaní, a nemohli býti tedy 3 měsíce pojištěni, poněvadž nebyli zaměstnáni v práci, která podléhá pojištění, na ty se tento zákon vztahovati nebude? (Předsednictví převzal místopředseda Donát.) Nebo jsou tu ti, kteří byli švindlem ošizeni. Různí pánové to dělají, že toho, kdo má býti pojištěn, nepojistí, a u soudu se řekne, že to nepodléhá pojištění, ačkoliv podle zákona, jak jsme dokazovali, nemocenskému pojištění podléhají Nemáme u nás ve straně advokáty, jsme jen pracující, přišli jsme přímo z továren, dolů, závodů nebo kanceláří sem do této místnosti, abychom zde hájili zájmy pracujícího lidu(Sen. Sechtr: Nezapírej Šmerala!) Ale nemáme zde v tomto senátě zástupce s vysokoškolským vzděláním. Podali jsme náš pozměňovací návrh, který není tak nejasný, který je o mnoho kratší než váš návrh vládní a který je také lehce srozumitelný. Páni inženýři, kteří zde zastupují národní demokracii, si při posledním jednání také dovolili říci na adresu naší ženy, anebo nás všech, že prý by si měla vzíti hospodářskou čítanku, že tomu nemůže rozuměti. Já jsem udělal poznámku, že ten pán by si asi nejspíše přál, aby zde byli jen samí advokáti a inženýři, a on řekl, že by to bylo nejlepší, aby zde hájili zájmy pracujících jen inženýři a advokáti. Pánové, vždyť není pravda, že ten, kdo seděl 16 let ve školských lavicích - nebo jestliže několikráte propadl, i déle - má patent na rozum. Nikdo nemůže říci, že je nejlepším politikem, nikdo nemůže říci, že je nejlepším národohospodářem. Naši zástupci, kteří sem přijdou, jsou lidé, kteří nechodili dlouho do škol, poněvadž byli vehnáni tímto systémem hned do práce, aby již jako školní mládež pomáhali svým rodičům. Ale poněvadž nevyseděli ve školských lavicích jako určití pánové, vytýká se jim to Kdyby byli měli možnost choditi tak do školy jako mnozí pánové, kteří zde mluví za inteligenci, možná, že by to dovedli daleko lépe než oni to dovedou a možná, že by to přivedli i dále než oni. Je potřebí, aby se inteligence neoceňovala podle toho, jaké má školské vysvědčení, tak jako se to dnes dělá v Sovětském svazu. Tam přijde od nás inženýr a vytáhne celý balík spisů a říká: ťPodívejte se, to jsou má vysvědčení,Ť ale oni říkají: ťTo na nás neplatí, my vás postavíme tamhle k práci a ukažte nám. co umíte, ukažte nám z prakse, co dovedete, na papírové vysvědčení my nedáme kór nic.Ť U dělnické třídy a vůbec u lidstva má některý člověk inteligenci vrozenou, která se nedá koupiti, a měl-li táta náhodou trochu větší měšec, že nechal chlapce choditi o něco déle do školy, nesmí si myslit že mu tím koupil moudrost. Na to my nic nedáme. Víme. že se z dělníka stal i právník. víte že u pražského ředitelství byl dělník, který potom vedl nejlepší statistiku u pražského ředitelství drah. Studoval doma při své těžké práci v noci, dovedl také doma vystudovat a složil zkoušku s nejlepším prospěchem. Pracující lid nemá nic jiného než svůj poctivý charakter a ten svůj poctivý charakter si také uchrání i proti takovým lecjakým pochybným lidem, kteří naň útočí. Vždyť přece víte, že není možno všecku inteligenci házeti d o jednoho pytle. Ale máme mezi inteligencí také takové Zajíčky! Takový chlap říkal také, že je inteligent, ale nemá charakter, co je to platné. Přece jen snad jest lepší poctivý. charakterní dělník, jen když není podvodník. zloděj a korupčník.

Pracující lid nevychodil školy, ale pamatujte si. že každý z nás vychodil školu života, a tato škola života byla pro nás perná. Probili jsme se všichni touto školou života těžce a dobyli jsme si určité postavení svým vlastním přičiněním, nikoli za tátův měšec nebo za dary, které se také nahoře pánům dávají.

V Sovětském svazu nedělají takovéto zmetky zákonů, jako vy děláte zde. V Sovětském svazu dělají zákony pro pracující a také jim tam každý dělník rozumí. Jak jsem již řekl dříve, advokát dr Heller v Prachaticích, který v Sovětském svazu byl, mně řekl: ťMně se to tam líbilo, je to tam pěkné, ale pro nás advokáty tam není nic, poněvadž oni si dělají takové zákony, že jim každý dělník ze závodu rozumí a není potřebí mu je vykládati.Ť

U nás máme advokátů a inženýrů, kapitalistické státy jsou jimi přeplněny, ale nemají zaměstnání. A tato vysoká inteligence není schopna vyřešiti hospodářskou krisi, přes svoji inteligenci nemůže dáti nezaměstnaným práci a chléb, přes to že je hodně inteligentní a má národohospodářské školy. Máme zde dobré politiky atd., ale není možno vyřešiti krisi Ale bolševističtí dělníci si dovedli tuto krisi vyřešiti, nepotřebovali k tomu tolik právníků a inženýrů. Dovedli to udělati podle svého, podle toho. jak to slouží pracující třídě.

A nyní kapitalistické státy honem všecky navazují styky se Sovětským svazem. (Sen. Sechtr: To máš radost!) Proč navazují kapitalistické státy styky se Sovětským svazem? Ne proto, že by se vám líbily hezké oči bolševiků, nýbrž protože jest to jediný stát na světě, který může platiti. Celý kapitalistický systém na světě, celý kapitalistický řád se hroutí, jeden druhému již nevěří, všude je to prodluženo, žádný není schopen platiti, zamrzají pohledávky, které máte v druhých státech. Proto se všichni obracejí na Sovětský svaz, poněvadž je to jediný stát v celém tom kapitalistickém vření, který je dnes schopen vyrábět, prodávat, kupovat a také platit. Kapitalisty do Sovětského svazu táhne jenom kapitalistický zisk, nic jiného. V Sovětském svazu nemusejí dělati inflační politiku jako jinde, na př. u nás. Nemusejí to zakrývati tím, že je to ve prospěch širokých vrstev pracujících, že se budou platiti znehodnocenou korunou ty dluhy, které si dělník nadělal atd. V Sovětském svazu se to nemusí zakrývati jako u nás, poněvadž tam dělají politiku plánovitou, hospodářskou politiku. pro spotřebu a nikoli pro zisk. V Sovětském svazu není krise, není nezaměstnanosti, v Sovětském svazu se nemusejí dělati zákony na zastavení exekucí proti nezaměstnaným. V Sovětském svazu je zaměstnán každý. Kdo chce pracovati, práci dostane a každý je řádně odměněn. V Sovětském svazu však není vykořisťovatelů, nejsou tam ti. kteří by utiskovali dělnickou třídu a mohli na úkor jejích přebytků žíti A k tomu co bylo v Sovětském svazu, musí dojíti ve všech kapitalistických státech.

Vážení, dnes jedině komunismus může zachrániti lidstvo, jedině komunismus to bude, který převezme veškerou moc v příštích letech ve všech kapitalistických státech. Komunisté přijdou k moci A co budou dělat? [ ], pak nebude třeba dělat takovéto zmetky zákonů. pak bude nejhlavnější heslo: Kdo nepracuje, ať nejí, ať nám nevládne! (Potlesk komunistických senátorů.)


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP