Přítomni:

Předseda dr Soukup.

Místopředsedové: Donát, dr Heller, dr Hruban, Klofáč, Votruba.

Zapisovatelé: dr Karas, Pichl.

Celkem přítomno 116 členů podle presenční listiny.

Členové vlády: předseda vlády Malypetr; ministři dr Dérer, dr Hodža.

Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr Šafařovič; jeho zástupci dr Bartoušek, dr Trmal.

Předseda dr Soukup zahájil schůzi v 11 hodin 57 minut.

Sdělení předsednictva

Dovolené

dal předseda: na dnešní schůzi sen. Doudovi, Langerovi, Spiesovi; dodatečně na schůzi dne 19. t.m. sen. Janíkovi, J. Krejčímu, Rovňanovi; na tento týden do 25. t. m. sen. Chlebounové, Jančekovi.

Předseda konstatoval, že senát je způsobilý se usnášeti, a k jeho návrhu udělil senát hlasováním zdravotní dovolené: na 1 měsíc (do 17. března t. r.) sen. Vydrové, na 6 týdnů, počínaje dnem 19 t. m., sen. dr Korláthovi.

Rozdané tisky.

Zprávy tisky 1214 a 1215.

Usnesení posl. sněmovny tisk 1216.

Zápis

o 252. schůzi senátu N. S. R. Čs vyložen byl podle §u 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.

Ježto nebyly v předepsané lhůtě žádným panem senátorem podány písemné námitky,pokládá se zápis ten za správný a bude vytištěn.

Z předsednictva přikázáno:

Výboru brannému usnesení posl sněmovny tisk 1216,

výboru imunitnímu žádost vrch. stát.zastupitelství v Bratislavě se žádostí kraj. soudu v Komárně za souhlas k trest. stíhání sen. Ďurčanského pro přečin podle §u 14, č. 1, 3, 5 zákona na ochranu republiky (č. 10.698 předs.).

Stanovena lhůta výboru.

K návrhu předsedovu stanovena byla výboru brannému k podání zprávy o usnesení posl. sněmovny tisk 1216 lhůta 24 hodin.

 

Předseda (zvoní): Budeme projednávati pořad dnešní schůze.

Navrhuji, aby odst. 1 a 2 dnešního pořadu byly sloučeny v projednávání společné.

Senát je způsobilý se usnášeti.

Kdo s mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku.(Děje se.)

To je většina. Návrh tento byl schválen.

Přikročíme především k projednávání odst. 1 pořadu:

1. Zpráva výborů soc.-politického a ústavně-právního k vládnímu návrhu zákona (tisk 1211) o exekucích a konkursech proti nezaměstnaným (tisk 1214)-

Zpravodaji jsou: za výbor soc.-politický sen. Pánek, za výbor ústavněprávní sen. Kou kal.

Uděluji slovo zpravodaji výboru soc.politického, panu sen. Pánkovi

Zpravodaj sen. Pánek: Slavný senáte! Vláda nám předložila návrh zákona o exekucích a konkursech proti nezaměstnaným. Hospodářská tíseň postihla všechny vrstvy našeho obyvatelstva, nejvíce ovšem vrstvy pracující, které byly zbaveny práce, výdělku a tím také chleba. Poněvadž pracující vrstvy jsou dnes z veliké části odkázány pouze na podpory v nezaměstnanosti a nemohou samozřejmě dostáti svým závazkům, nemohou spláceti dluh, který kontrahovaly v dobách dobré konjunktury, poněvadž podpory v nezaměstnanosti stačí sotva na nejjednodušší výživu.

Již loňského roku ukázala se potřeba chrániti také jiné vrstvy proti předčasným exekucím a konkursům, t. j. výrobu zemědělskou. Zemědělci, zejména drobní a střední, byli postiženi krutě všeobecnou hospodářskou krisí, katastrofálním poklesem cen zemědělských výrobků, takže samozřejmě nemohou také dostáti svým závazkům, které převzali v dobách dobré konjunktury.

Z toho důvodu již loňského roku přišla vláda s návrhem na odklad exekucí a konkursů proti zemědělcům. Totéž se zamýšlí také nyní u nezaměstnaných, poněvadž nezaměstnaní vlastní také movitý i nemovitý majetek; mnohý z těch nezaměstnaných vlastní malý rodinný domek, který si vystavěl v dobách dobrých, vydlužil se naň a nyní mu není možno, aby splácel anuity a dluhy.Jeho majetek jest ohrožen předčasným výkonem exekučním a byl by připraven právě tak jako zemědělec o všecko, co do toho podniku nebo do té stavby vložil. Takový přesun majetku v těchto těžkých dobách není dobře možný, neboť by to byl přesun majetku těch, kteří něco podnikali, něco riskovali, kteří dávali práci, chleba, tedy výdělek, na vrstvy, které ukládaly své peníze v peněžních ústavech a nyní mohou prostě ty objekty koupiti za méně než polovici. Takový přesun majetku. ať již pracujícího člověka bez zaměstnání nebo zemědělce, který nemůže v důsledku poklesu cen zemědělských plodin platiti anuity a úroky, by se podobal v pravém slova smyslu konfiskaci. My si nemůžeme představiti, co by znamenalo, kdybychom měli uvolniti všecky jenom v běhu jsoucí dražby, ať jsou to dražby na usedlosti hospodářské nebo na rodinné domky a pod. To by byla skutečná katastrofa.

Osnova má na mysli chrániti nezaměstnaného proti předčasnému dražebnímu výkonu, po případě vyhlášení konkursu. Samo sebou se rozumí, že to je pouhý odklad a že ten dluh, který zde je, snad nezmizí, také i zajištění jeho může se státi na majetku i nadále, odkládá se pouze exekuční výkon, tedy dražba sama.

Kdo je pokládán podle tohoto zákona za nezaměstnaného? Za nezaměstnaného se pokládá osoba, která v posledních třech letech před účinností tohoto zákona aspoň po tři měsíce byla zaměstnána v takovém zaměstnání, které podléhá pojištění nemocenskému.

Ústavně-právní výbor pozměnil § 4, který jedná o tom, kdo je nezaměstnaný a kdo podle tohoto zákona má býti pokládán také za nezaměstnaného, tím že rozšířil toto ustanovení i na živnostníky, kteří v posledních dobách byli nuceni vzdáti se své živnosti. Poněvadž nepodléhají nemocenskému pojištění, byli by z dobrodiní tohoto zákona vyjmuti. Podle této úpravy se to na ně také vztahuje, jestliže prokáží, že nemohou nalézti zaměstnání a že nemají příjmu, který by odpovídal aspoň příjmu podle platného mzdového tarifu nebo mzdě v místě obvyklé.

Z tohoto zákona jsou ovšem také některé pohledávky vyjmuty. Tak především se nevztahuje ustanovení tohoto zákona na výživné, které má dlužník platiti podle zákona, dále na pojistné prémie a konečně na pohledávky, které proti dlužníku vzniknou po dni, kterého tento zákon nabude účinnosti. Pojistné prémie a výživné jsou vyjmuty a může na ně býti vedena exekuce, také může býti proveden i dražební výkon sám, tedy realisace, stejně jako na pohledávky, které vzniknou po dni účinnosti tohoto zákona. Tento zákon vztahuje se tedy pouze na pohledávky, které byly učiněny před účinností tohoto zákona.

To je asi celkem v krátkosti obsah předlohy a soc.-politický výbor. který současně také schválil změny, které provedl ústavně-právní výbor, jak jsem je naznačil, doporučuje slavnému senátu schválení předlohy tak, jak je otištěna v tisku 1214. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Zpravodajem za výbor úst.-právní je pan sen. Koukal. Dávám mu slovo.

Zpravodaj sen. Koukal: Vážený senáte! Pod tíhou hospodářských poměrů trpí dnes velká část našeho obyvatelstva, zejména však jsou to zaměstnanci všech kategorií průmyslu a zemědělství, kteří již několik roků nemají zaměstnání. Nezaměstnanost u nás dostoupila katastrofálních rozměrů a krise hospodářská, která trvá již více než 4 léta, přivádí tyto nešťastné oběti do zoufalství. Úspory, které tito lidé měli, jsou následkem dlouholeté nezaměstnanosti úplně vyčerpány, podpory v nezaměstnání jsou nedostatečné a nestačí ani na nejnutnější potřeby výživy. Tento stav je stále horší a dosud není ani trochu naděje na zlepšení a není vůbec vyhlídky na pracovní možnost ani později V době lepší hospodářské konjunktury postavili si tak mnozí rodinné domky v naději, že je budou moci po částkách spláceti; do stavby vložili své těžce nastřádané peníze za mnoho roků práce. Nyní, při ztrátě zaměstnání, nejsou s to plniti závazky, které na sebe vzali, a tak jim hrozí nebezpečí z prodeje domku nebo jiných movitostí a ztráta všech jejich úspor, které do stavby nebo do svého skromného hospodářství vložili

Vláda vydala návrh zákona, který sleduje účel chrániti tyto nezaměstnané před exekucemi neb dražbami jejich majetku. aby je tak před úplnou zkázou zachránila. Ústavně-právní výbor rozšířil osnovu zákona, která sleduje tento účel, také na ty osoby, které provozovaly samostatnou výdělečnou činnost a musily pro neblahé hospodářské poměry své závody zavříti a jsou dnes bez jakékoliv existence. Ústavně-právní výbor rozšířil proto § 4 vládní osnovy o nový odst 2, který zařaďuje také tyto osoby do ochranných opatření tohoto zákona.

Vedle toho provedl další změnu. v nadpisu zákona, a to v tom směru, že tento zákon bude mít nadpis: O dočasných opatřeních v exekučním a konkursním řízení proti nezaměstnaným, analogicky, jak je to při zemědělcích. Zákon o dočasných opatřeních v exekučním a konkursním řízení proti zemědělcům neposkytuje shora uvedeným domkářům a bývalým živnostníkům ochrany proto, poněvadž nejsou zemědělci v pravém slova smyslu. Byl tedy tento zákon nevyhnutelně potřebný, poněvadž nezaměstnaní, kteří trpí nezaviněně nedostatkem výdělku, musí býti chráněni, aby nepřišli o všechno, co si dlouholetou prací nahospodařili.

Vítáme proto tuto osnovu zákona, která tento účel sleduje.

§ 1 osnovy stanoví dobu, po kterou mají býti nezaměstnaní chráněni. Doba tato stanovena jest do 31. prosince 1934. Tedy je to opatření dočasné.

§ 2 stanoví rozsah ustanovení o pohledávkách, které pod ochranu tohoto zákona nepatří.

§ 3 osnovy má opatření na ochranu věřitelů proti škodám, které mohou vzniknouti z toho, že za trvání exekuce nebo konkursu mohly by býti jejich nároky promlčeny.

§ 4 definuje pojem nezaměstnaného. Tento paragraf byl rozšířen také na osoby samostatně výdělečně činné, které musily své závody z příčin hospodářské krise zavříti a nemají jiných příjmů, které by se rovnaly aspoň příjmům nezaměstnaných, podléhajících ochraně tohoto zákona.

Dlužno dále připomenouti, že podle osnovy má dojíti k odkladu exekučních prodejů a dražeb i k odkladu prohlášení konkursu proti nezaměstnaným z úřední povinnosti soudu i bez návrhu dlužníkova. Poněvadž v praksi to bude asi sotva možné ve všech případech, na které se má zákon vztahovati, jelikož nebude vždy možno zjistiti, že je zde důvod pro odklad exekuce, bude v takových případech třeba návrhu dlužníkova. Avšak v případech, kde bude ze spisů zjevno, že podmínky odkladu jsou dány, nařídí soud, po případě administrativní nebo finanční úřad provádějící řízení, odklad z úřední moci.

Ústavně-právní výbor senát u projednal vládní návrh ve své schůzi dne 20. února t. r., provedl, jak už bylo uvedeno, v osnově některé změny a doporučuje ji slavnému senátu ke schválení ve znění otištěném v tisku 1214. Dále navrhuje slavnému senátu, aby přijal také připojenou resoluci. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Vzhledem ke sloučení rozpravy o obou prvních odstavcích pořadu přikročíme nyní k projednávání odst. 2:

2. Zpráva výborů národohospodářského a ústavně-právního k vládnímu návrhu zákona (tisk 1212) o dočasných opatřeních v exekučním a konkursním řízení proti zemědělcům (tisk 1215).

Zpravodaji jsou: za výbor národohospodářský sen. Danko, za výbor ústavně-právní sen. F. Novák (rep.).

Uděluji slovo zpravodaji za výbor národohospodářský, panu sen. Dankovi,

Zpravodaj sen. Danko: Slávny senát! Zákonom zo dňa 5. mája 1933, č 74 Sb. z. a n., bolo nariadené, aby exekučné predaje vecí movitých i nemovitých proti zemedelcom boly odložené až do 31. decembra 1933. Toto opatrenie bolo vyvolané zjavom, že proti zemedelcom, ktorí pre pokles cien zemedelských výrobkov dostali sa do hospodárskej tiesne, bolo podané toľko žalôb a návrhov na exekúcie, ichž výkonom boli zemedelci pripravovaní často o celý svoj majetok a tým i o základ existencie, že nebolo lzä v záujme celkového hospodárskeho vývoja kľudne k tomu prihliadať. Bolo očakávané, že po žatvách sa pomery zemedelcov na toľko upravia, že budú zemedelci vstave svoje záväzky, ichž splnenie bolo takto odsunuté, plne zaplatiť. Pomery na trhu zemedelských výrobkov zostaly však do konca roku 1933 rovnako nepriaznivé a predpoklady, s ktorými bolo pri vydaní zákona č. 74/1933 počítané, sa nesplnily. Bolo preto jednané o novej úprave celej otázky a keď jednania r. 1933 včas nemohly byť privedené ku koncu, bola platnosť zákona č. 74/1933 a súvislého s ním vládneho nariadenia č. 155/1933, ktorým bylo rovnako do konca r. 1933 odsunuté prehlásenie konkursov na imanie zemedelcov, prezatým predlžená do 28. februára 1934.

Vláda predkladá teraz osnovu zákona, ktorým sa otázka exekúcií a konkurzov na imanie zemedelcov nove upravuje. Nový zákon obmedzuje rozsah ochrany zemedelcom poskytnutej v tom smere, že kým k odkladu exekúcie i konkurzov podľa dosavádnych predpisov dochádza všeobecne a bez podnetu dlžníka, majú byť v budúcnosti exekúcie i konkurzy odložené vždy len na návrh dlžníka, keď boly splnené určité podmienky, a vedľa toho je rad pohľadávok z poshovenia vyňatý. Sú to pohľadávky mzdy, zákonného výživného, výmenku a iných opätujúcich sa dávok, pohľadávky živnostníkov za konané práce a dodávky a potom všetky nové pohľadávky, ktoré proti dlžníkovi vznikly po vydaní zákona č. 74/1933, t. j. po 9. máji 1933. Tieto dlhy nutno platiť bez akéhokoľvek obmedzenia, nemá-li byť úver zemedelcov podstatne ohrožený. Dosavádna ochrana proti exekúciám rozširuje sa v tom smere, že sa vzťahuje podľa nového zákona i na vnútené správy, ktoré dosiaľ boly pripustené neobmedzene. Doplnenie toto je nutné z toho dôvodu, že veritelia, keď nemohli viesť exekúciu predajom, domáhali sa uspokojenia svojich nárokov zavedením vnútených správ, a to i v prípadoch, kde výsledok zákroku bol neistý a kde týmto postupom veritelia často nič nezískali, a naopak vohnali dlžníka ešte do väčšieho zadlženia. Vnútená správa vylučuje sa ovšem len pri zemedelských podnikoch, ichž výmera nepresahuje 100 ha. Ďaľšie rozšírenie ochrany zemedelcov je v tom, že na pohľadávky zemedelcov, ktoré vznikly z predaja zemedelských výrobkov v ich podniku, lzä v dobe od účinnosti tohoto zákona do 31 decembra 1934 viesť exekúciu alebo zaisťovací úkon len do polovice.

Novotou je tiež zmena zavedená v prospech veriteľov v §e 7, odst. 1, menovite jeho bodu a) až d). V praksi vyskytly sa prípady, ktoré odôvodňujú, aby odklad exekúcie nebol povoľovaný, i keď ináč boly splnené podmienky zákonom stanovené Časove je ochrana zemedelcov proti exekúciám a konkurzom obmedzená do r. 1934.

Ústavne-právny výbor previedol v osnove niektoré zmeny štylistické a niektoré zmeny vecné, z ktorých sluší uviesť menovite:

V §e 3 (prvšom § 4) bolo vynechané ustanovenie zaradené v odst. 1, písm. e) z dôvodov, že vymáhanie pohľadávok, úrokov a anuít, ako aj kapitálových splátok z doby pred 9. májom 1933 za terajších zhoršených hospodárskych pomerov zemedelcov mohlo by privodiť zrútenie celého radu zemedelských usadlostí

V tomže paragrafu v odst. 1, písm. f) bolo ďalej jasne vyznačené, že pri pohľadávkach, na ktoré boly vydané zmenky naskoršie prolongované, je pre vznik pohľadávky rozhodná doba prvotného vzniku záväzku.

V odst. 3 tohože paragrafu bolo výslovne konštatované, že živnostníkom treba rozumeť i obchodníka.

V §e 4 (skoršom §e 2) prijal výbor dodatok, ktorým sa pripúšťa exekúcia a zaisťovací úkon na polovicu zemedelcovej pohľadávky len pre pohľadávky vzniklé po 9. máji 1933.

V §e 6, v odst. 2 bol pripojený dodatok (druhá veta), podľa ktorého v prípade zrušenia vnútenej správy zaisťuje sa veriteľovi poradie nadobudnuté poznámkou vnútenej správy, rešp. vkladom zástavného práva (pre Slovensko a Podkarpatskú Rus).

V §e 7, odst. 1 bolo ustanovenie, zaradené pod písm. c), vypustené vzhľadom na to, že tieto skutočnosti dôjdu zreteľa v pripravovanej úprave zemedelských dlhov.

Národohospodársky výbor prejednal túto osnovu zákona a navrhuje slávnemu senátu, aby schválil osnovu zákona v tom znení, ako je otisknuté vo zpráve výboru národohospodárskeho a ústavne-právneho. (Potlesk. - Výkřiky sen. Kindla.)

Předseda (zvoní): Zpravodajem za výbor ústavně-právní je pan sen. Fr. Novák ze strany republikánské

Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Fr. Novák (rep.): Slavný senáte! Katastrofálním poklesem cen zemědělských výrobků dostala se veliká část zemědělců bez svého zavinění do hospodářské situace, jaké není pamětníka. Nízké ceny zemědělských výrobků trvají na domácích i světových trzích již po několik let, odbyt jejich vázne a zemědělci namnoze za své výrobky neutrží ani tolik, kolik potřebují k uhájení nejnutnějších životních potřeb a ke splnění závazků, které vzali na sebe za doby lepší situace, kdy nemohli počítati s takovým hospodářským obratem, jaký se později dostavil. Na zemědělce, kteří nemohli plniti své závazky, byla podána spousta žalob a exekucí. Výsledek byl, že exekučními dražbami byli mnozí připraveni o veškerý svůj majetek a ocitli se v bídě.

V zájmu celkovém nebylo možno klidně přihlížeti k tomu, aby tak důležitá složka hospodářského života, jako jsou zemědělci, jádro národa, jemuž vděčí za své znovuobrození, byla takto systematicky připravována o svoji existenční základnu. Byla proto připravována řada opatření, kterými mělo býti pomoženo postiženým zemědělcům. Tak došlo nejprve k vydání zákona ze dne 5. května 1933, č. 74 Sb. z. a n. kterým se dočasně upravuje výkon exekuce proti zemědělcům. Tento zákon nesplnil všechny naděje postižených zemědělců, avšak přece jen pomohl aspoň těm, kteří byli na tom nejhůře. Znemožnil totiž, aby po dobu jeho účinnosti byl prováděn proti zemědělci exekuční prodej a exekuční dražba, nejtíživější to exekuční zásahy do majetkové sféry dlužníkovy, připravující jej mnohdy o možnost další existence. Zmíněný zákon byl opatřením docela novým, opatřením, které nemělo dosud předchůdce který by mohl sloužiti za příklad, a není divu, že záhy po jeho vydání se ukázalo, že je zemědělcům potřeba další ochrany. Řada věřitelů, kterým bylo zákonem č. 74/1933 Sb z. a n. znemožněno dojíti uspokojení svých pohledávek exekuční dražbou, snažili se vymoci zaplacení na zemědělci oklikou přes konkurs a navrhovali, aby na zemědělce byl prohlášen konkurs. Hrozilo proto zemědělcům nové nebezpečí. Aby tomu bylo zabráněno, vydala vláda na základě zmocňovacího zákona z 9. června 1933, č. 95 Sb. z. a n., vládní nařízení, kterým bylo rozhodnutí o návrhu věřitelů na prohlášení konkursu proti zemědělcům odloženo do konce r. 1933.

Bylo již zmíněno, že tato opatření byla jen pomocí z nejhorší nouze, a také v tom směru splnila svoji úlohu pro počátek hlavně potud, že znemožnila překotné prodeje a dražby zemědělcova majetku. Podle soudní statistiky bylo odloženo v době od počátku účinnosti zákona č. 74/1933 Sb. z. a n. víc než 25.000 případů exekučních soudních dražeb a od počátku účinnosti nařízení č. 155/1933 101 konkursů - všechno do konce listopadu r. 1933.

Platnost obou těchto zákonných opatření končila koncem r. 1933, ale hospodářské poniěry, které zavdaly podnět k jejich vydání, se nezlepšily, hospodářské potíže zemědělců trvají dále, ba možno říci, že se jejich situace ještě více zhoršila. Nebylo možno proto naráz upustiti od ochranných opatření, zavedených zákonem č 74/1933 Sb. z. a n. a vládním nařízením č. 1 55/1933 Sb. z. a n., a bylo zjevno, že bude nutno přistoupiti k řešení otázky odkladu exekucí a konkursů s hledisek jiných, s hledisek úpravy zemědělských dluhů, a to v rámci velkorysé celonárodní hospodářské politiky. Protože v krátké době předvánoční nebylo možno dospěti k úplné dohodě o způsobu, jak má býti konečné řešení provedeno, prodloužena byla zákonem č. 250/1933 Sb. z. a n. platnost obou shora zmíněných zákonných opatření na dobu dalších dvou měsíců, tj. do 28. února 1934. V této době měly býti provedeny přípravy k předložení nové osnovy, která měla vyhovovati přání zemědělců a přihlédnouti i k námitkám, které byly předneseny s druhé strany, a odčiniti tak jednostranné příkrosti, které se mohly vyskytnouti při provádění zákonných opatření, usnesených r. 1933.

Vláda skutečně předložila také Národnímu shromáždění osnovu zákona, kterým se otázka exekucí a konkursů na jmění zemědělců nově upravuje. Nový zákon upustil od přímočarého řešení, zvoleného zákonem č. 74/1933 Sb. z. a n., a snažil se otázku upraviti nově tak, že jednak ochranu zemědělců v jistých směrech rozšířil, jednak za určitých předpokladů ji zúžil. V posléze uvedeném směru dlužno zejména upozorniti, že kdežto k odkladu exekucí i konkursů podle dosavadních předpisů docházelo všeobecně i bez podnětu dlužníkova, mají býti v budoucnosti exekuce i konkursy odloženy vždy jen na návrh dlužníka, když byly splněny určité podmínky. Vedle toho nemá zemědělec ochrany při vymáhání řady pohledávek, uvedených v §u 4 vládní osnovy. Jsou to zejména pohledávky mzdy, zákonného výživného, výměnku, pojistných premií a pohledávek, které proti dlužníku vznikly po 9. květnu 1933 Tyto dluhy nutno platiti bez jakéhokoliv obmezení, nemá-li býti úvěr zemědělců, již beztak dnes ztížený, úplně znemožněn.

Další zúžení ochrany zemědělců lze spatřovati v ustanovení §u 7, podle něhož je vyloučen odklad exekuce, resp. zrušení její, jsou-li dány okolnosti uvedené taxativně v odst. 1, písm. a) až d), které způsobují, že dlužník-zemědělec není hoden ohledu.

Naproti tomu zákon rozšířil ochranu zemědělcovu ve dvou směrech. Již dříve bylo poukazováno na to, že vnucené správy dotýkají se zemědělcových hospodářských poměrů skoro stejně tíživě jako exekuční prodeje. Tomuto přání, vyslovenému zemědělskými kruhy, vyhovuje osnova tak, že v §u 1 ustanovuje, že na návrh bude odložena také vnucená správa nemovitosti, nebyla-li dosud nemovitost vnucenému správci odevzdána, a že vnucené správy, při nichž již k odevzdání nemovitosti vnucenému správci došlo - bez rozdílu, zda se tak stalo před účinností této zákonné osnovy či až po ní - budou na návrh dlužníků zrušeny. Rovněž nové jest ustanovení v §u 2, podle něhož se rozšiřuje ochrana nejenom proti prodejům věcí movitých i nemovitých, nýbrž i proti zabavení pohledávek zemědělců, které vznikly z prodeje zemědělských výrobků jejich podniků. Na tyto pohledávky lze vésti v době účinnosti tohoto zákona exekuci nebo zajišťovací úkon jen do polovice.

Ústavně-právní výbor projednal uvedenou vládní osnovu a vedle některých stylistických změn provedl některé změny věcné. Z posléze uvedených změn jsou větší důležitosti tyto:

Ustanovení §§ 2, 3 a 4 byla přeřaděna tak, že § 2 stal se §em 4, § 3 stal se §em 2 a § 4 stal se §em 3.

V §u 1, odst. 2 bylo jasně vyznačeno, že vnucenou správu lze na návrh dlužníka zrušiti u nemovitostí, které byly již vnucenému správci odevzdány.

V §u 3, dřívějším §u 4, bylo vynecháno ustanovení, zařazené v odst. 1, písm. e), podle kterého neplatily předpisy zákona o vymáhání úroků a anuit, jakož i smluvených pravidelných kapitálových splátek, nepřesahujících ročně 2% původní jistiny. Stalo se tak proto, že tyto částky representují značně velké sumy, a nyní v případě, když by bylo lze je vymáhati, mohly by přivoditi zhroucení dlužníka. Tomu však právě osnova snaží se zabrániti.

K §u 3, odst. 1, písm. f), dřívější g), připojil výbor dodatek, z kterého má býti jasně patrno, že byla-li k zajištěni pohledávky vydána směnka postupně obnovovaná, považuje se za dobu vzniku této pohledávky nikoli snad datum pozdější prolongované směnky, nýbrž datum původního postoupení závazku.

K §u 4 - dřívějšímu to §u 2 - byl připojen dodatek, omezující přípustnost vedení exekuce na polovici pohledávky zemědělcovy v tomto paragrafu uvedené jen pro pohledávky vzniklé po 9. květnu 1933.

K §u 6, odst. 2, byla připojena druhá věta, která má v případě zrušení exekuce vnucené správy zajistiti věřiteli pořadí nabyté poznámkou zahájení vnucené správy, resp. na Slovensku vkladem zástavního práva.

V §u 7, odst. 1, usnesl se výbor vypustiti ustanovení zařazené pod písm. c). Stalo se tak proto, že ustanovení toto týká se skutečností, kterých nelze řešiti v zákoně, který je pouhým provisoriem. Ostatní okolnosti zde zmíněné dojdou zřetele v připravované úpravě zemědělských dluhů

Tato osnova je vynucena hospodářskými poměry našeho zemědělství a nezlepší-li se tyto poměry, t. j. nepodaří-li se vhodnými opatřeními opětně zajistiti rentabilitu zemědělského podnikání, stane se otázka zadluženosti našeho zemědělství jednou z nejtěžších a nejdůležitějších národohospodářských otázek našeho státu. Jsme si vědomi, že odkladem exekucí není možno vyřešiti těžké hospodářské postavení zadlužených zemědělců, ale kdyby nebylo tohoto zákona, bylo by provedeno desetitisíce exekucí, které by znamenaly úplnou hospodářskou zkázu postižených zemědělců Takto je možno získati čas. zda se poměry během letošního roku zlepší po nové sklizni, a kdyby toto zlepšení nebylo tak pronikavé, aby skutečně pomohlo zadluženým zemědělcům, bude nutno během tohoto odkladu, t. j. do konce r. 1934 připraviti a zákonodárnými sbory schváliti zákon o vyvazení zemědělců z dluhů.

Ústavně-právní výbor proto doporučuje, aby vládní osnova zákona o dočasných opatřeních v exekučním a konkursním řízení proti zemědělcům byla ve znění upraveném ústavně-právním výborem schválena. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Zahajuji společnou rozpravu a navrhuji řečnickou lhůtu půl hodiny. (Námitky nebyly.)

Námitek proti tomu není, budeme se tedy tím říditi

Dávám slovo prvnímu řečníkovi. přihlášenému v rozpravě, panu sen. dr Kovalikovi.

Sen. dr Kovalik: Slávny senát! Ku dvom návrhom zákona o odklade exekučného a konkurzného pokračovania proti roľníkom a nezamestnaným mám česť prejaviť nasledovné: Naša strana víta každé opatrenie, ktoré poskytuje obľahčenie finančné pre poplatníctvo, pre ľud. Podané návrhy zákona môžu byť kvalifikované ako - dočasne výpomocné. ale negatívne opatrenia. totiž že nemusí sa platiť hneď, že sa platenie daňových a iných dlžôb odkladá až do konca roku, avšak sanácia pomerov vyžaduje, aby boly opatrenia aktívne, pozitívne a konštruktívne, ktoré by umožnily poplatníctvu existovať a svojim platebným povinnostiam zadosť učiniť.

Jeden návrh chce chrániť roľníctvo proti exekúciám a konkurzom a druhý návrh chce chrániť nezamestnaných proti tej finančnej ultima ratio takým spôsobom, že počnúc od 9. mája 1934 až do konca tohoto roku nesmú byť prevádzané exekúcie a konkurzy pre daňové a iné poplatky.

Výnimky činia rôzné okolnosti, ako na pr. musia sa platiť mzdy, musí sa zaplatiť výživné, musí sa platiť i živnostníctvu a obchodníctvu, musia sa platiť dlžoby až po výšku 300 Kč Odklad exekúcií a konkurzov odôvodňuje to, že hospodárska kríza dosiaľ nepovolila, že ešte trvá tak, že ani roľníctvo, ani remeselníctvo a nezamestnaní nemajú z čoho platiť. Keď sa však dokáže. že niekto platiť môže, podľa tohoto zákona platiť musí To obsahujú prítomné návrhy.

Prítomné opatrenia samozrejme nie sú ešte úplnou, dokonalou sa náciou neblahých pomerov v hospodárskej kríze, je to len ako by podaný liek nemocnému pre utíšenie bolu, nie je to však dôkladné a úplné uzdravenie nemocného. Avšak nemocný rád prijme i takéto utíšenie bolu. Aby nemoc bola dôkladne odstránená. nie je dosť len symptómy odstrániť, ale musí sa i príčina nemoci odstrániť, a tu je potrebné, ako som už spomenul, nielen to negatívne oparenie, že sa nemusí hneď platiť ale potrebné sú pozitívne. aktívne opatrenia k sanácii, aby poplatníctvo bolo i platenia schopné

Vláda sa mala už dávno postarať o to. ako bolo sľubované, že predovšetkým ceny poľnohospodárskych výrobkov nesmú klesnúť pod výrobnú cenu, ale majú byť zvýšené tak, aby to roľníctvo mohlo existovať a aby svojim platebným povinnostiam mohlo zadosť učiniť. Už som tu niekoľkoráz spomenul, že mal by sa vždy brať ohľad na to, aby slovenské roľníctvo bolo chránené proti konkurencii dovozu poľnohospodárskych výrobkov z cudziny. Vieme, že zahraničné obchodné smluvy obsahujú také ustanovenia, že môžu sa stá, ba tisíce vagonov obilia dovážať i z cudziny sem. Slovensko produkuje toľko obilnín, pšenice a iných poľnohospodárskych výrobkov, že nie je odkázané na dovoz. Česko však potrebuje dovoz Obilnín. A tu by práve slovenské výrobky mohly byť dodávané do zemí českých, čím by aj slovenskému roľníctvu bolo veľmi pomožené

To by bol druhý spôsob dôkladného liečenia neblahých hospodárskych pomerov. Znehodnotenie našej koruny niečo pomohlo roľníctvu tým spôsobom, že ceny obilnín, pšenice a iných výrobkov o niečo sa zdvihly. (Sen. Mikulíček: Kolik pracujících rolníků má ještě obilí? Ti mají již dávno vše prodáno!) Dobrý hospodár nepredá hneď svoje obilie, ale drží ho na taký čas, až sa zdvihne na cene, a práve naše opatrenie menové natoľko pomohlo. že cena niektorých poľnohospodárskych výrobkov, ako pšenice, sa zdvihla. Ale to nie je stálé a nie je dostatočné.

Za tretie potrebné je. aby sanácia poľnohospodárstva nastala poskytnutím úveru roľníctvu. Sám som mal príležitosť videť niekoľkoráz, že roľníctvo darmo požadovalo pôžičky od bánk, sporitelieň alebo peňažných ústavov. Vieme preca veľmi dobre, že teraz úver dostať je velmi ťažké ba môže sa riecť nemožné, keď ešte samy úrady robia obťaže a znemožňujú podanie úveru skrze banky. Postup dosiahnutia úveru musí sa obľahčiť. ľ keďže v prítomných návrhoch exekúcie a konkurzy sa zastavujú, odďaľujú, nesmie to odstrašiť banky, sporiteľne, peňažné ústavy od poskytnutia úveru, lebo tieto návrhy zákona neobsahujú nič takého, čo by ohrožovalo poskytnutie úveru roľníctvu. Pán minister orby včera pri prejednávaní prítomných návrhov sdelil, že sa chystajú návrhy o úprave roľníckych dlhov. Toto je prepotrebná vec a túto zprávu musí roľníctvo a každý s radosťou vítať, že už radikálne chce sa pomáhať a pomôcť roľníctvu, aby to zadlžené roľníctvo mohlo už raz byť zo svojho ťažkého postavenia vytiahnuté a tým potom aby aj ľahšie mohli roľníci dostať úver Ani roľníctvo ani nezamestnaní ani remeselníctvo ani obchodníctvo nesmie byť vymáhaním daní a iných dlhov zničené, lebo keď sa jednotlivec zničí, tak potom utrpí škodu aj štát, lebo stratí poplatníka. Keď je jeden tak zničený, že nemôže ani v budúcnosti dane platiť, to je aj škoda pre štát. Finančné úrady a berné správy majú tedy tak pokračovať, aby poplatníka nezničily, a tu je na mieste toto nemecké príslovie: ťLeben und leben lassen! Ť - Žiť a nechať žiť, aby aj štát mohol žiť, ale aby aj to poplatníctvo mohlo žiť. Preto musí sa nájsť taký spôsob, aby poplatníctvo zničené nebolo.

Musím tuná uviesť jeden klasický príklad z nášho kraja, kde opravdu hrozí zničenie nielen jednotlivcovi, ale celej obci a celému družstvu pašienkovému, ktoré pozostáva zo 132 rodín. Dovolím si tento príklad ako veľmi charakteristický a vec objasňujúci predniesť, poneváč úzko súvisí to práve s tými návrhy zákona, ktoré chcú pomáhať roľníctvu. Tak zvedavý som a budem zaisté zvedavý, či aj v tomto prípade, ktorý tuná chcem uviesť, bude tomu ľudu, bude tej obci pomožené Jedná se tu o jednu veľkú, chudobnú obec na našom kraji v hornom Trenčiansku medzi horami, kde sú neúrodné role a polia, len samé skaly, len samá skalka a lesv. Táto obec pred tým, nakoľko nemohla zo svojich chudobných poličiek vyžíť, živila sa dôchodkami, ktoré mala z lesnej práce, tam sa drevo rúbalo a vyvážalo a z toho po staletí žila tá obec. Teraz majiteľ lesa bol prinútený les predať, aby mohol svoje dane zaplatiť. Táto chudobná obec, aby zabezpečila budúcnosť svojej mladej generácie, bola prinútená kúpiť ten les, aby sa nedostal do cudzích rúk, aby ona ešte vždy mohla ťažiť a existovať pomocou tohoto lesa. Prez to, že chudobná bola táto obec, bola prinútená les kúpiť, a keďže peniaze nemala, musela si peniaze v banke vypožičať a vyzdvihnúť. Ale zaplatila tiež t. zv. kolonizačný poplatok, ktorý ešte s istým percentom činil do 80.000 Kč Ráčte uvážiť, to je len jeden malý poplatok, ktorý táto obec musela složiť pozemkovému úradu. Vyše dvoch rokov to trvalo. kým náš pozemkový úrad schválil túto kúpu Pravda, obec v tom domení kúpila ten les, že si predá z neho drevo a že bude potom môcť z toho zaplatiť dlh banke a aj svoje poplatky. Tu je chyba, tu je byrokracia, ktorá zapríčiní škodu ľudu. Vyše dvoch rokov to trvalo, než pozemkový úrad schválil túto kúpu. To je jedna vec. Druhá vec je, že úrady zasa dva roky či rok zdržovaly povolenie odpredaja dreva. Tak dlho to trvalo, roky, že potom zatým sa znehodnotila cena dreva. Tak bola tá milá obec, v čom úfala, že bude môcť predať svoje drevo a zaplatiť svoje podlžnosti, pre byrokraciu. pre dlhotrvanie tých žiadostí, zklamaná a teraz prišla do takého stavu, že nemôže platiť, že nemôže drevo predávať, lebo medzi tým cena dreva klesla. Vzdor tomu berný úrad požaduje teraz zasa zaplatenie toho prevodného poplatku. čo činí 46.000 Kč. Svojho času bolo povedané tej obci advokátmi - a to sú zasa advokáti, ktorí preca majú znať zákony, lebo ľudu majú povedať pravdu: Len kupujte, budete platiť len prevodný poplatok, ako sa platí z prídelu, kdežto berný úrad teraz požaduje celý poplatok, čo je dvojnásobné. Ten ubohý ľud je opravdu v takom biednom postavení v tej obci, že nemá na soľ a má teraz sosbierať 46.000 Kč a zaplatiť bernému úradu.

Už som intervenoval i na pozemkovom úrade, i na ministerstve financií, ale tam sa držia litery zákona. Povedajú: To nebolo z prídelu, to bola kúpa z voľnej ruky, to je iná vec. Ministerstvo financií povedá: Nič nemôžeme pustiť, tuto je litera zákona, musí platiť. Tak prosím. ako to bude s tou našou obcou? Načo máme potom tieto zákony, ktoré chcú pomáhať tomu roľníctvu a poplatníctvu? Ja viem, že i pozemkový úrad i ministerstvo financií najde spôsob. že sa pomôže roľníckemu ľudu, ktorý nie je vstave z tej role sa uživiť. (Výkřiky sen. Fidlíka.) Stačí, aby táto obec zaplatila len prevodný poplatok z prídelu. I s tým mohol by byť spokojný štát i ministerstvo financií. Úfam, že preca bude toľko uznania, že sa nenechá to poplatníctvo takto zničiť.

Čo sa týka zákona o odklade exekúcií a konkurzov proti nezamestnaným, tedy samo sebou sa rozumie, že vítame i tento návrh, ako vítame návrh pre pomoc roľníctvu. Naša strana víta a prijíma tiež návrhy, kde sa pomáha roľníctvu, remeselníctvu a nezamestnaným. Rada to prijíma. A tu musím pri nezamestnaných spomenúť, že nie je dosť tá negatívna pomoc, že nemusí sa hneď platiť, ale musí sa pomáhať tým nezamestnaným, obzvlášte u nás na Slovensku. Práve dnes pred poludním zasedal národohospodársky sbor v parlamente, kde sa jednalo o slovenské cesty. Tu by bola príležitosť nezamestnaným dať prácu a tie cesty, ktoré sú na Slovensku potrebné, budovať nielen z tých krajinských príspevkov, ale aj z tak zv. silničného fondu, tedy so štátnou pomocou. Referent o tých cestách sdelil, že na Slovensku vyše miliardy sa už vydalo na úpravu ciest kdežto v zamoravských zemiach 2/3 toho. Na Slovensku je viac potrebná úprava ciest ako v zamoravských zemiach. Tedy nielen takéto návrhy, ako sú prítomné, majú pomáhať ľudu. ale má sa pomáhať aktívnou, konštruktívnou a kladnou. pozitívnou prácou, poskytovaním práce. Nie podpory nezamestnaným, ale prácu treba dať, a zvlášte u nás na Slovensku. A vtedy, keď všetky tieto sľuby, ktoré sú dané, sa uskutočnia, tak bude odpomožené Úfame a žiadame aby tak bolo. Končím. (Potlesk senátorů slovenské strany ľudové.)