Místopředseda Donát (zvoní): Dále má slovo pan sen. Tichi.
Sen. Tichi (německy): Slavný senáte! V květnu r. 1933 při projednávání zákona o moratoriu pro zemědělství jsme předpokládali a předpovídali. že nepůjde jen, jak se tvrdilo o provisorium až do žní, nýbrž že zde nastoupí trvalé zatížení, které vždy znovu bude prodlužováno. Dnes projednáváme nejen prodloužení tohoto zákona, nýbrž jednáme zároveň o podobných zákonitých opatřeních o ochraně nezaměstnaných proti exekuci a konkursu. Očekávali jsme tento vývoj, očekávali jsme však při tom také, že stejná nebo podobná zákonitá opatření spoluprojednávána budou také na ochranu živností a obchodu. Bohužel nic takového se nestalo a shledáváme to také pochopitelným při nynějším složen í vládní většiny, ze které ještě vystoupila poslední skupina, která jakž takž chránila zájmy živnosti a obchodu, totiž národní demokraté. Tím živnostenský vliv byl ještě značně oslaben. Pro ostatní panstvo ve vládní většině živnosti a obchod asi neexistují. Mohli bychom pro to uvésti nesčetně příkladů z poslední doby. Chtěl bych zde jen poukázati na řeč pana min. předsedy Malypetra, kterou nedávno přednesl do rozhlasu, kde k obyvatelstvu promluvil, aby je informoval o příštích měnových opatřeních. Během této řeči, která jednala jen o nouzi zemědělství a dělnictva, nebylo slyšeti ani slova o skutečné nouzi obchodu a živností, o které pan min. předseda asi ničeho neví Musíme přece míti za to, že předseda vlády musí věděti o tom, jak obrovská nouze panuje dnes mezi malými a středními živnostníky. Dovídáme se přece o tom z novin a všech jiných zpráv. že exekucí, vyrovnání a konkursů neubývá. nýbrž přibývá, a pan min. předseda musil by dále věděti, že v tomto státě podle poslední statistiky je 800.000 lidí kteří samostatně provozují obchod a živnosti. to je skoro jeden milion cenných občanů pro stát, kteří dosud jen státu dávali. státu obětovali a od státu ničeho nedostávali. Nesmí se přehlížeti, mluví-li se o významu živností a obchodu. že podle poslední statistiky jest jen v německé části Čech 90.000 samostatných zemědělců, naproti tomu skoro 100.000 samostatných obchodníků a živnostníků. Po dlouhou dobu bojujeme proti názoru nejvyšších míst, že tento stát jest jen státem sedláků a dělníků, a nerozumíme tomu že se dodnes úplně přehlíželo. že nutno provozovati jinou politiku a že není přípustno, aby se ve státě provozovala jen jednostranná třídní politika která musí roztrpčovati a která, jak jsme to v poslední době viděli také v sousedním státě, vede k věcem zajisté nikoli potěšitelným. Chceme-li se zabývati živnostenskými otázkami v tomto státě, ve kterém je skoro milion lidí. kteří patří k této skupině povolání, musíme se také podívati na poměry obchodníků a živnostníků. Jděte ven a podívejte se na řádění berních exekutorů které se obrací skoro výhradně proti živnostníkům a obchodníkům, podívejte se na šílený berní šroub, který se přitahuje jen u živnostníků a obchodníků, podívejte se na vysoká sociální břemena, kterými skoro výhradně postiženi jsou živnostníci, když průmysl své podniky většinou zastavil, a sledujte přidělování státních dodávek! Pak uvidíte, že všechny naše stížnosti nejsou prázdnými frázemi, nýbrž že jsou plně oprávněny. Jestliže se stále mluví o tak zvaném blahobytu stavu živnostenského, pak zdá se. že se poukazuje jen na určité lidi, kteří tu jsou také mezi obchodníky a živnostníky a kterým se vede hospodářsky lépe. Takovéto lidi shledáváme ovšem také u jiných stavů, u zemědělců, úředníků, a i u dělníků jsou lidé, kteří mají malé zemědělství a pod. a kteří oproti jiným dělníkům, kteří skutečně trpí nouzi, hospodářsky jsou na tom lépe. Ale většina živnostníků a obchodníků postižena je dnes těžce hospodářskou krisí, většina jsou podle statistiky maloživnostenské podniky s jedním až nejvýše třemi dělníky.
Dámy a pánové, to všechno jsou věci, které při projednávání této předlohy musíme zdůrazniti, poněvadž nemůžeme porozuměti tomu, že se provádějí jednostranná opatření na ochranu zemědělství. Jsme pro to, hlasovali jsme pro to, aby se takováto opatření provedla také pro nezaměstnané dělníky. nemůžeme však pochopiti, že se podobná nebo stejná opatření neprovádějí také pro živnostníky a obchodníky. Nestěžujeme si, že by nynější vládní většina neměla pro to porozumění, víme, že jsou ve vládní většině určité skupiny, které by těmto tužbám živnostníků a obchodníků vyšly vstříc, že však jsou zde jiné skupiny, které křižují tyto dobré úmysly. Musíme tedy s tohoto hlediska pohlížeti na obě předlohy, které dnes projednáváme.
Hlasovali jsme pro tento zákon v květnu 1933, když přijat byl zákon o moratoriu pro zemědělství, a také v prosinci 1933, když se v zákonodárných sborech projednávalo prodloužení tohoto zákona, a také dnes neodepřeme svého souhlasu oběma těmto zákonům, poněvadž je nám známa nouze v zemědělství a poněvadž víme, že v těchto mimořádně těžkých dobách je také potřebí takovýchto opatření, ale také v kruzích zemědělských nalezneme dnes - a konstatoval jsem to již tehdy - jiné názory o nutnosti a dobrodiní tohoto zákona. Víme, že se exekuce budou hromaditi, víme, že úvěr pro zemědělství stále víc a více se úží - vidím to u našich peněžních ústavů a spořitelen - a víme, že se prodloužením tohoto zákona situace samosprávných korporací, které jsou poukázány na obecni přirážky, stane obtížnější a snad dokonce místy by mohla vésti ke katastrofě. Konstatovali jsme již tehdy, že moratorium jednoho stavu musí míti za následek insolvenci jiného stavu. Nestavěli jsme se nikdy na stanovisko, že se má zavésti všeobecné moratorium pro celý stav obchodnický a živnostenský. Hájili jsme jen stanovisko, že v této hospodářsky těžké době je takovýchto opatření potřebí, že však nesmějí platiti generelně pro celý stav nebo pro celou skupinu, nýbrž jen pro toho, kdo takovéto ochrany potřebuje, bez rozdílu, je-li to sedlák, dělník. úředník anebo živnostník.
Také moratorium na ochranu nezaměstnaných má své světlé a stinné stránky. Budeme hlasovati pro to, poněvadž takovéto opatření považujeme za správné. Nesmíme však zapomínati, že schopnost úvěru tak mnohého nezaměstnaného tím utrpí, že venku kupec, známe poměry dobře, nezaměstnaným, kterým opakem ke konsumním spolkům, které nemohou poskytovati úvěru, rád poskytoval úvěr.... (Sen. Reyzl [německy]: Ale nemluvte přece!) Pane kol.Reyzle, kde poskytují úvěr konsumní spolky? Obchodník poskytuje úvěr chudým lidem, vím to zcela dobře, poněvadž myslí, že peníze také dostane. Tímto opatřením bude musiti býti tento úvěr za všech okolností omezen, čehož litujeme a co nepovažujeme za správné.
Jestliže pánové z vládní většiny mají za to, že se změnou §u 4 učinilo něco zvláštního pro živnosti. pak my o tom pochybujeme. Čtěte jednou ustanovení §u 4, kde se praví: Totéž platí o osobách, které kdysi provozovaly živnost a této živnosti se pro hospodářské poměry musily vzdáti a nemají žádného příjmu.
Myslíte skutečně, že se tímto ustanovením nějak pomůže obchodu a živnostem, které takovéhoto dobrodiní potřebují? Zde po našem přesvědčení jde jen o lidi, kteří s živností nemají více nic společného, to jsou lidé, kteří hospodářsky upadli, u kterých exekuce beztak nemá žádného velkého výsledku, kdežto my dobrodiní zákona žádáme a opětovně jsme žádali pro takové živnostníky, kteří ještě dnes svou živnost provozují, kteří se však stali imobilními. To jsou tisíce hodných lidí, kteří jsou pronásledováni exekucemi, nejen od soukromých osob, nýbrž také od peněžních ústavů a hlavně od berních úřadů, u kterých není ochrany. (Sen. Mikulíček: Těm se podle účetní uzávěrky odepsalo 160 mil. Kč!) Komu? (Sen. Mikulícek: Bankám!) Ano, bankám. Tyto exekuce jsou pro tyto lidi neštěstím. Když se zabaví sklad zboží, když se při exekucích prodá za nízkou cenu, a vidíme to ve městech, kde se takovéto dražby provádějí v aukčních síních, pak nelze více zabrániti shroucení takovéto existence.
S tohoto hlediska pohlížíme na obě tyto předlohy zákonů a byli bychom si jen přáli, aby se také pro živnostníky a obchodníky vydala podobná nebo stejná ustanovení, poněvadž takovéto ochrany potřebují. Budeme přes svou kritiku těchto předloh hlasovati pro ně a doufáme, že poměry v dohledné době přinesou s sebou, že vláda vypracuje také stejný nebo podobný zákon pro živnostníky. (Potlesk.)
Místopředseda Donát (zvoní): Dále má slovo pan sen. Mikulíček.
Sen. Mikulíček: Pánové! Již před desetiletími učil Karel Marx, že průvodním zjevem zkomírání kapitalismu bude nejen ožebračení námezdních proletářů, nýbrž i zničení středních stavů. Dnes jsou pracující rolníci a živnostníci před úplným zničením, takže i vláda kapitalistického státu musí svoliti k moratoriu, které ovšem nemůže malorolníky a živnostníky trvale zachrániti. Ale ani náplasti předloženého zákona nedává vláda dobrovolně. Je k tomu nucena rolnickými revoltami, které se při exekučních prodejích tak často odehrávají a které hrozí po celém venkově Československé republiky hromadnou vzpourou. Je to spravedlivý odpor proti 15letému režimu vlády, složené z jedné polovice z buržoasních a z druhé polovice ze sociálfašistických stran, z režimu, který vyhání rolníky z usedlostí, kde jejich předkové po celá staletí hospodařili.
Vláda byla donucena podati jak tuto projednávanou předlohu, tak také minulé předlohy o zastavení exekučního výprodeje u zemědělců. Leč, jaký duch vládne ve vládní koalici, dokazuje včerejší schůze ústavně-právního výboru, kde referent p. sen. Novák navrhoval, aby podle této předlohy byli chráněni majitelé půdy až do 1.250 měřic. (Veselost komunistických senátorů.)
Druhý odstavec v této navrhované předloze je rovněž třídního charakteru. Malý rolník bude nucen zaplatiti živnostníkovi pohledávku do 300 Kč, ale jakmile pohledávka půjde nad 300 Kč, veliký sedlák nebo statkář, u kterého bude míti živnostník nebo obchodník nebo kdokoli pohledávku nad 300 Kč nebo nad 1.000 Kč. bude používati ochrany tohoto zákona. (Sen. Kindl: Schwarzenberg a Pálffy také?) Samozřejmě, to jsou největší vlastenci.
K tomuto zákonu podali jsme návrh, který mění celý zákon. a bude-li zamítnut tedy návrh eventuální
Co žádáme ve svém návrhu?
Žádáme, aby § 1 zněl:
ť (1) Exekuce, zahájené proti domkářům, drobným zemědělcům, živnostníkům, obchodníkům a všem pracujícím, jichž roční příjem nepřesahuje 16.000 Kč, se zakazují, přesahuje-li roční příjem věřitelů 30.000 Kč ročně.Ť
Pánové, nikdo ze socialistických stran nemůže to nazvati demagogií, poněvadž zamítnete-li v rozpočtové debatě naše návrhy, aby příjem státních zaměstnanců nepřevyšoval 3.000 Kč měsíčně, uznáváte, že 3.000 Kč je málo, a ponecháváte pro vysokou státní byrokracii příjem trojnásobný, než my navrhujeme, pak nemůžete tvrditi, že zařaditi do tohoto zákona pod ochranu lidi, jichž roční příjem nepřesahuje 16.000 Kč, je demagogie.
Dále navrhujeme:
ť (2) Taktéž nemůže býti na návrh věřitelů proti dlužníkům uvedeným v odst. 1 prohlášen konkurs na jejich jmění.
(3) Daňové pohledávky státu proti dlužníkům uvedeným v odst. 1 se škrtají.Ť
To navrhujeme zase právem, to není žádná demagogie.
Ve finančním zákoně stojí, že se má vybrati do státní pokladny pozemkové daně něco přes 67 mil. Kč. Ono se to nevybere, podle účetní závěrky vybere se sotva 50 mil. Kč. Domovní daně, na kterou by se také náš návrh vztahoval, celkem i s činžovní daní má se vy brati podle prelimináře finančního zákona 184 mil. Kč a 67 mil. Kč, t. j. 251 mil. Kč. Pánové, jistě chudáci, kteří mají pod 16.000 Kč příjmů, participují na této daňové povinnosti sotva jednou čtvrtinou, možná, že ani ne touto částkou. Řekne někdo: Kde nabere stát příjmů, kterých nutně potřebuje ke své existenci? Co nám zde sděloval referent účetní uzávěrky pan sen. Modráček? Že ubyla na dlužných daních částka 240 mil Kč, zaplaceno bylo pouze 80 mil. Kč a 160 mil. Kč byl odepsáno. Ovšem, zajímavá by byla statistika, kdo zaplatil a komu bylo odepsáno.
Pro případ zamítnutí našeho návrhu podáváme event. návrh k projednávané předloze, kde navrhujeme: ťV exekučních věcech proti zemědělcům (§ 9), které byly již zahájeny do dne, kdy tento zákon nabude účinnosti, zastavuje se dnem účinnosti zákona exekuční řízení; až do dne 31. prosince 1934, kdy tento zákon pozbude účinnosti, nesmí býti žádné exekuční řízení na dlužníky zahájeno.Ť
Co povídáme tímto naším návrhem? Myslím, že se dostaneme mezi nejchudší rolníky a domkáře daleko více než vy, pánové z tábora agrárního nebo jiného, kde nám ti lidé povídají: Co nám pomůže, že nemůžeme býti vyprodáváni, když každou chvíli na Slovensku a Podkarpatské Rusi přijde fiškál, u nás advokát, který event. přinese soudní výměr, kterým bylo pro pohledávku zahájeno exekuční řízení a kterým soud přiznal tolik a tolik výloh atd.? Na př., jak jsem zjistil, je půl hodiny od bytu Ščereckého na Podkarpatské Rusi vesnice Závadce, kde bývalý zámožný rolník z vaší agrární strany byl dvakráte exekvován a byly mu učiněny exekuční výlohy ve výši plných 28% dlužné jistiny. Prodat ho nemohli, poněvadž podléhá ochraně zákona, který nabyl účinnosti v květnu, ale jednou přijde doba, kdy to zaplatiti musí.
Byl jsem svědkem v Saldoboši v č. 301, kde leží na posteli stařec stoletý, který má platiti domovní daň Jiného majetku kromě domku nemá, proto se mu zabaví a prodá 6 polštářů a 6 ručníků s pěkným ukrajinským vyšíváním. které byly skutečnou okrasou celého baráčku. Ten stoletý stařec leží na posteli a vedle něho je 70letá žena Máte-li úmysl chrániti zemědělce a nezaměstnaného, zamítnutím našeho návrhu nepomůžete nic těm lidem, poněvadž pohledávky jejich věřitelů se o různé výlohy, které si dovedou napočítati advokáti, jimž je soud přizná a které se připočtou ke starému dluhu, enormně zvýší a místo základní položky 500 Kč musí dotčený zaplatiti 700, 750, po př. 800 Kč.
Vážení! Co je příčinou bídy zemědělců? Co zavinilo onen stav, jak jsem již řekl v začátku své řeči, že my rolníci jsme vyháněni z usedlostí, na nichž naši předkové - a kroniky různých obcí to dokazují jmény a čísly domů - staletí hospodařili? Vždyť ten český rolník i ten slovenský, ukrajinský, polský i maďarský nežije v Československu lépe než žili naši dědové Už jsem kolikráte líčil při jiných a jiných příležitostech, proč. Co je příčinou té bídy? Prosím, vezměte si obilí! Za pomoci státu, za pomoci státních dotací, varantních listů atd. nebylo možno dostati v srpnu a v září za žito více než 60 až 65 Kč, ba včera člen vládní strany, lidové, prohlásil v národohospodářském výboru. že se na Českomoravské vysočině prodávalo žito za 55 Kč 1 q. A dnes najednou je žito zaznamenáno ve včerejším záznamu bursy 109 Kč! Z 65 na 109! Vážení, kde je hospodářský důvod tohoto ožebračení drobného zemědělce, který musil prodati, poněvadž buď exekutor klepal, nebo musil ošatit děcka, která neměla bot, šatstva, ničeho? Počítejte stamiliony, kolik ztratil pracující zemědělec na tomto žitě, a stamiliony, které na tom dnes vydělávají! 65 až 109, rozpětí 44 Kč! Počítejte, že se u nás spotřebuje 15 milionů q žita a že se jím obchoduje jenom z jedné třetiny. /3 se hradí vlastním žitem, které vypěstuje zemědělec na vlastní půdě doma. 5 milionů q žita přichází do obchodu a lichva na něm vydělává 44 Kč na 1 q, čili malý rolník je tu zkrácen o téměř půltřetího sta milionů Kč.
Zač byla pšenice v srpnu a září? Včera byla na pražské burse za 152 Kč. Zase je tu diference nejméně 22 Kč až 25 Kč. Zač byl ječmen po žních? Prosím, na Slovensku, byl jsem na Žitném ostrově a tam prodávali ječmen za 56 Kč, 58 Kč 1 q. Včera byl ječmen znamenán na pražské burse 105 Kč! Oves se kupoval po žních za 45 Kč, nejvíce za 50 Kč 1 q, včera na pražské burse byl znamenán 83 až 84 Kč. Pánové, spočítejte desítky milionů metrických centů obilí, které se vymámilo. Ono se to v kapitalistickém státě netrestá, on je to obchod v mezích zákona, žádný toho domkáře a malého rolníka nenutí, aby to prodával, nutí ho systém, který na něj navalil tolik břemen, že je nemůže unést, a který z něho dělá kromě toho námezdně pracujícího dělníka, poněvadž rolník, který je zaměstnán jen při rolnictví, je nucen prodávat.
A což lichva s ostatními předměty? Což lichva s elektřinou? Myslíte, že v elektrisovaných obcích, kde má rolník elektrický pohon, to dělá malou položku? Jestli na jedné straně řekne sekční šéf z ministerstva veř. prací, že jedna kw hodina franko Praha přijde na 21 hal. a v Přerově přijde na 25 haléřů a na druhé straně nám se tam prodává za 3.30 Kč, to není vyložená lichva? Spočítejte miliardy, o které jsou pěstitelé řepy v pravém slova smyslu okrádáni, poněvadž jste udělali cukrovarnický monopol, na jedné straně na řepě a na druhé straně na cukru, který konsumují! Zemědělec dostane jednu jedenáctinu za jeden kg cukru v řepě, a zač potom musí kupovat cukr u cukrovaru? O kolik milionů byli zkráceni pěstitelé ječmene kartelem pivovarů, když je potřeba 3 milionů q k výrobě piva? Teď je pokles, vývozu žádného není a obyvatelstvo nemá prostředků, aby pilo pivo. Ale kdyby to byly jen 3 mil. q, je to proti r.1926 nižší příjem u rolníků pěstitelů ječmene o více než 626 milionů Kč. A co s bramborami a lihem? Prosím, to je totéž. Čili vezměte jeden artikl zemědělské výroby za druhým, od rolníka se to bere za ceny přímo směšné a konsumentovi se to prodává za ceny několikanásobné. Dnes už není možno navalovat nové daně na zemědělce a proto pánové pomýšlejí na zřízení mléčného syndikátu. Ve ťVenkověŤ píše někdo pod značkou ťSrpŤ, kolik vydělávají v Praze tři společnosti, kolik procent čistého zisku mají v mléčném obchodu. Nepasteurisované mléko je prý nezdravé. Vážení, jděte se podívati do albánských krajů, kde jsou lidé živi jen kyselým nebo přímo nadojeným mlékem s kouskem chleba nebo bramborem, a najdete tam stoleté lidi! Jen ho dejte člověku tři nebo čtyři litry denně, může je píti i neceděné, jak je žena nese z chléva, jen když ho bude míti dost, tuberkulosu zažene. Ale pasteurisujte mu je, převařujte mu je a dávejte mu je za 2.20 Kč litr v láhvi, když je koupíte od zemědělce za 60 hal., a on jistě dostane tuberkulosu, poněvadž ho nebude míti dost, poněvadž za 1 litr musí dáti tolik, zač by koupil 3 litry.
Mluvil jsem tu už několikráte o tom, jak tíživá je pro rolníky paušální obratová daň, jak je krajně nespravedlivě rozdělena. Vy jste věděli, pánové od zeleného praporu, co děláte, když jste to paušalovali, proč jste to nerozvrhli podle bonity půdy, aby ten, kdo má první třídu bonitní, platil první třídu paušalované daně, aby ten, kdo v téže katastrální obci má půdu osmé bonitní třídy, platil podle osmé třídy obratovou daň. Vždyť paušální obratová daň je vyšší než přímá pozemková daň. Když člověk jede na Roudnicko, vidí, jak je to podle pozem. reformy rozvrstveno. Chudák má takovou půdu, že když zakopne, kopne do písku, ale pan posl. Biňovec resp. jeho syn nebo kdo, ale Biňovec na tom hospodaří - držel pořád ochrannou ruku nad Vodochody, pořád říkal věřícím lidem: Nebojte se, já jako místopředseda pozemkového úřadu držím nad tím ochrannou ruku, až mu to pod tou rukou zůstalo, nejkrásnější dvůr se 400 měřic půdy, a ten platí stejnou obratovou daň jako tam, kde čerti dávají dobrou noc, kde zajíci zničí úrodu nebo kde ji voda sebere, anebo je na kopcích nepřístupných pro člověka, který nemá řádný potah.
A co je s vysokými úroky, které se lichvářsky vybírají na zemědělcích? Uveřejňujete statistiku - zvláště p. Řehoř - sen. Vraný ve ťVenkověŤ pláče nad tím - on ovšem pláče nad jinými, u sebe nemá nad čím plakat - jak je zemědělství zadlužené, počítá se, že je dlužno 40 miliard. Nevěřím tomu, ale i kdyby to byly 2/3, je to ohromná částka, kterou musí zaplatiti na úrocích. Většinou se musí platiti 6 až 7% a kdyby to bylo 30 miliard, znamená to přes 2.000 mil. Kč úroků ročně Nezdá se vám, může-li býti nižší úroková míra ve Francii, Anglii, v Německu a jiných státech, že by se mělo také u nás dolehnouti na ty, kteří tak nešetrně drancují kapsy chudáků, kteří musejí čistý výnos své práce odváděti v podobě úroků lenochům, kteří mnohdy způsobem nepoctivým pomohli si k penězům, kterými dnes zotročují pracující rolníky? A jak se to dělá, když přijde shůry boží dopuštění a zničí úrodu? Zase se píše v novinách, a v zákonodárných sborech roní se krokodýlí slzy, volá se o pomoc.
Je tomu 5 nebo 6 týdnů, co jsem byl ve slánském okrese v obci Kačice. Tato obec je od Lán, sídla presidenta státu, vzdálena asi 1/2 hodiny cesty. Tam dostali na krupobitní pohromu 28.000 Kč podpory. Starosta tamější - nevím přesně, ke které, ale k vládní straně patří, buď byl sociální demokrat a přešel k agrárníkům, nebo opačně - nechal si pro sebe 13.000 Kč z 28.000 Kč, svému švagrovi dal 9.000 Kč, a ostatní dostali chudáci, kteří paběrkovali. Tak jsem byl informován od člena obecní rady v obci Kačicích. A když lidé svolali veřejnou schůzi, aby učinili usnesení proti nespravedlivému rozdělení, okresní hejtman slánský schůzi zakázal, a když jsme chtěli konati schůzi důvěrnou, vrazili tam četníci a vrchní strážmistr řekl, že vší mocí, kterou má k disposici, zamezí, aby se schůze konala. Řekl jsem: Pane vrchní, jakým právem tak mluvíte? Podle § u 2 shromaždovacího zákona, když všechny náležitosti jsou provedeny, máte právo přijíti a kontrolovati, má-li každý lístek, a máte podle zákona povinnost opustiti místnost. Ale on přesto schůzi nedovolil. To jest ovšem jen jeden z mnoha tisíc případů.
Tedy vážení, kudy z té bídy ven? Stesky zde pronášené snad vás několik odposlouchá snad je to ve stenografickém protokolu, do tisku to přijíti nemůže, protože vaše demokracie nesnese správného informování lidu, vaše demokracie, třeba v ústavě je svoboda tisková, zkonfiskuje takové zprávy, vaše demokracie je hluchá k žalobám chudých rolníků na Slovensku a Zakarpatsku, kteří platí nejméně 12 až 16% úroků, i Legiobance, jejíž přední činitelé tak nezištně pracovali v Rusku že dnes mají několik desítek filiálek Plných 16% úroku, a marné jsou všechny stesky. Stěžoval jsem si na tyto věci u zemského úřadu v Užhorodě, že je to vyložená lichva, trestní čin, vím, že místopresident pan Jech si to zapsal, ale více se asi nestane nic. Je zřejmé, že zničení rolníci a živnostníci nemají od vás nic k očekávání, dobrovolně jim nic nedáte, ani zákon, který projednáváme, nespatřil dobrovolně světlo světa. Je nebezpečí, vře to na všech stranách, nejen u milionů nezaměstnaných nýbrž i u milionů ožebračených rolníků a živnostníků. A kudy je z toho cesta ven? Nic jiného nezbývá, než že pracující rolníci musejí se revolučním bojem zbaviti všech svých parasitů, všech lichvářů se zemědělskými produkty i lichvářů úrokových. A poněvadž jsou tito lichváři chráněni vládním systémem tohoto kapitalistického státu, musejí rolníci ruku v ruce s námezdným proletariátem společným bojem povaliti kapitalistický řád i s jeho ochrannou mocí a vybojovati novou společnost bez lichvářů a parasitů lidské práce, kteří dnes ožebračují nejen námezdné proletáře, nýbrž i pracující venkovany. Pracující rolníci mohou býti osvobozeni jen vlastním bojem spolu s námezdným proletariátem po vzoru Sovětů, kde jsou dělníci i rolníci zbaveni lichvářských pijavic a sami rozhodují nad výtěžkem své starosti a své těžké práce. (Potlesk komunistických senátorů.)
Místopředseda Donát (zvoní): Společná rozprava je skončena.
Přistoupíme k oddělenému hlasování o každé ze společně projednávaných osnov zvláště.
Nejprve budeme hlasovati o odst. 1 pořadu:
Ad 1. Hlasování o osnově zákona o exekucích a konkursech proti nezaměstnaným (tisk 1214)-
Byl mně podán dostatečně podporovaný pozměňovací návrh sen. Kindla a soudr.
Žádám, aby byl přečten.
Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):
Pozměňovací návrh sen. Kindla a soudr.:
§ 1 nahrazuje se ustanovením:
ť (1) Exekuce zahájené proti nezaměstnaným se zakazují.
(2) Taktéž nemůže býti na návrh věřitelů prohlášen konkurs na jmění nezaměstnaného.Ť
V §u 2 buďtež v odst. (1) škrtnuta písm. b) a c), jakož i odst. (2).
§ 3 budiž škrtnut.
§ 4 budiž nahrazen ustanovením:
ťZa nezaměstnané ve smyslu tohoto zákona se považují osoby, které nemají zaměstnání vůbec nebo jsou zaměstnány jen omezeně či střídavě.Ť
Místopředseda Donát (zvoní): Přejí si páni zpravodajové doslovu?
Zpravodaj sen. Pánek: Ne.
Zpravodaj sen. Koukal: Nikoliv.
Místopředseda Donát: Prosím, aby páni zaujali místa. (Děje se.)
Vzhledem k podanému pozměňovacímu návrhu budeme ve čtení prvém hlasovati takto:
O §u 1 nejprve podle pozměňovacího návrhu sen. Kindla a soudr.; bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.
O §u 2 nejprve podle pozměňovacího návrhu sen. Kindla a soudr.; bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.
Pak o návrhu sen. Kindla a soudr. na škrtnutí §u 3; bude-li tento návrh zamítnut, budeme hlasovati o tomto paragrafu podle zprávy výborové.
Pak o §u 4, a to nejprve podle pozměňovacího návrhu sen. Kindla a soudr; bude-li zamítnut, budeme hlasovati o tomto paragrafu a §u 5, jakož i o nadpisu a úvodní formuli zákona podle zprávy výborové.
Jsou námitky? (Nebyly.)
Nejsou.
Budeme tudíž tak hlasovati.
Kdo souhlasí s tím, aby § 1 zněl podle pozměňovacího návrhu sen. Kindla a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby § 1 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Schvaluje se.
Kdo souhlasí, aby § 2 zněl podle pozměňovacího návrhu sen. Kindla a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí s tím, aby § 2 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Schvaluje se.
Kdo souhlasí, aby § 3 byl škrtnut podle návrhu sen. Kindla a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí s tím, aby § 3 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Schvaluje se.
Kdo souhlasí, aby § 4 zněl podle pozměňovacího návrhu sen. Kindla a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí s tím, aby §§ 4 a 5, jakož i nadpis a úvodní formule zákona zněly podle zprávy výborové. nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Schvaluje se.
Tím celá osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena ve čtení prvém podle zprávy výborové tisk 1214.
Nyní budeme hlasovati o odst. 2 pořadu:
Ad 2. Hlasování o osnově zákona o dočasných opatřeních v exekučním a konkursním řízení proti zemědělcům (tisk 1215)-
Byly mně podány dostatečně podporované pozměňovací návrhy sen. Mikulíčka a soudr. a resoluční návrhy sen Thoře a druhů a sen. Tichiho a druhů
Prosím, aby byly přečteny.
Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):
1. Pozměňovací návrh sen. Mikulíčka a soudr.:
Zákon znějž:
Zákon
ze dne..... 1934
o zákazu exekucí a konkursního řízení proti domkářům, drobným zemědělcům, živnostníkům, obchodníkům a všem pracujícím.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
(1) Exekuce, zahájené proti domkářům, drobným zemědělcům, živnostníkům, obchodníkům a všem pracujícím, jichž roční příjem nepřesahuje 16.000 Kč, se zakazují, přesahuje-li roční příjem věřitelův 30.000 Kč ročně.
(2) Taktéž nemůže býti na návrh věřitelů proti dlužníkům, uvedeným v odst. 1, prohlášen konkurs na jejich jmění.
(3) Daňové pohledávky státu proti dlužníkům, uvedeným v odst. 1, se škrtají.
§ 2.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení Tímtéž dnem pozbývají platnosti všechna zákonná ustanovení jemu odporující: provedou jej ministři spravedlnosti, financí a vnitra v dohodě se zúčastněnými ministry.
2. Eventuální pozměňovací návrh sen. Mikulíčka a soudr.:
§ 1 znějž:
ťV exekučních věcech proti zemědělcům (§ 9), které byly již zahájeny do dne, kdy tento zákon nabude účinnosti, zastavuje se dnem účinnosti zákona exekuční řízení; až do dne 31. prosince 1934, kdy tento zákon pozbude účinnosti, nesmí býti žádné exekuční řízení na dlužníky zahájeno.Ť
V §u 3 škrtá se celý odst (3).
3. Resoluční návrh sen. Thoře, Pastyříka, Kotrby, Kianičky, Horáka, Slámy a druhů:
Ministr financí se vyzývá, aby vydal nařízení, kterým se poplatníkům na dlužné daně povolují pokud možno nejmírnější splátky, a bylo-li proti předepsané dani podáno odvolání, aby zastaveny byly do konečného vyřízení podaných rekursů všechny daňové exekuce.
4. Resoluční návrh sen. Tichiho, Eichhorna a druhů:
Vláda se vybízí:
Ustanovení zákona o opatřeních v exekučním a konkursním řízení proti zemědělcům rozšířena buďtež také na živnosti, obchod a domovní majetek pro pohledávky daňové a hypotekární,
Místopředseda Donát (zvoní): Přejí si páni zpravodajové doslovu?
Sen. Danko: Nemám nič
Sen. Novák Fr. (rep.): Nikoliv.
Místopředseda Donát (zvoní): Vzhledem k podaným pozměňovacím návrhům sen. Mikulíčka a soudr. budeme ve čtení prvém hlasovati takto:
Nejprve o návrhu sen. Mikulíčka a soudr. na nové znění celé osnovy zákona.
Bude-li tento návrh zamítnut. budeme hlasovati o osnově po jednotlivých paragrafech zprávy výborové.
Nejprve budeme hlasovati o §u 1 podle event. pozměňovacího návrhu sen. Mikulíčka a soudr.; bude-li zamítnut. podle zprávy výborové.
O §u 2 budeme hlasovati podle zprávy výborové.
O §u 3 budeme hlasovati nejprve podle event. pozměňovacího návrhu sen. Mikulíčka a soudr.: bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.
O zbytku osnovy zákona s nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové.
Jsou proti tomu námitky? (Nebyly.)
Námitek není. Budeme tudíž tak hlasovati.
Kdo souhlasí s návrhem sen. Mikulíčka a soudr. na nové znění celé osnovy zákona s nadpisem a úvodní formulí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí se zněním §u 1 podle event. pozměňovacího návrhu sen. Mikulíčka a soudr, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh se zamítá.
Kdo souhlasí s tím, aby §§ 1 a 2 zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Schvalují se.
Kdo souhlasí s tím, aby § 3 zněl podle event. pozměňovacího návrhu sen. Mikulíčka a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí s tím, aby § 3, jakož i zbytek osnovy zákona s nadpisem a úvodní formulí zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Schvalují se.
Tím celá osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena ve čtení prvém podle zprávy výborové tisk 1215.
Podle §u 54 jedn. řádu z usnesení předsednictva senátu budeme ještě v této schůzi hlasovati o obou projednávaných osnovách také ve čtení druhém..
Nejprve budeme hlasovati o prvé osnově:
Ad 1. Druhé čtení osnovy zákona o exekucích a konkursech proti nezaměstnaným (tisk 1214)
.Táži se pánů zpravodajů - za výbor ústavně-právní sen. Koukala a za výbor soc.-politický sen. Pánka - zda navrhují nějakou textovou změnu?
Zpravodaj sen. Pánek: V §u 1, odst. (3) má ve druhé řádce místo: ťvěřitelůŤ státi správně ťvěřiteleŤ. Jiných změn není.
Místopředseda Donát (zvoní): Kdo souhlasí s osnovu zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí, přijatou právě ve čtení prvém. také ve čtení druhém, s uvedenou textovou změnou, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena také ve čtení druhém podle zprávy výborové tisk 1214, s opravou navrženou zpravodajem.
Kdo souhlasí s resolucí výboru ústavně-právního, otištěnou ve zprávě výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Resoluce tato se přijímá.
Nyní budeme hlasovati ve druhém čtení o osnově druhé:
Ad 2. Druhé čtení osnovy zákona o dočasných opatřeních v exekučním a konkursním řízení proti zemědělcům (tisk 1215)-
Táži se pánů zpravodajů - za výbor ústavně-právní sen. F. Nováka (rep.) a za výbor národohospodářský sen. Danka zda navrhují nějaké textové změny?
Zpravodaj sen. F. Novák (rep.): V §u 3, odst. (2) za slovy ťO pohledávkách živnostníkůŤ má býti dodáno: ťproti zemědělcůmŤ.
Místopředseda Donát (zvoní): Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí, přijatou právě ve čtení prvém, s uvedenou textovou změnou také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena také ve čtení druhém podle zprávy výborové tisk 1215, s opravou navrženou zpravodajem.
Budeme hlasovati o podaných návrzích resolučních.
Nejprve budeme hlasovati o přečtené resoluci pp. sen. Thoře a druhů.
Zpravodaj sen. Novák F. (rep.): Doporučuji přijetí této resoluce.
Místopředseda Donát: Kdo souhlasí s touto resolucí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Resoluce je přijata.
Dále budeme hlasovati o resoluci sen. Tichiho a druhů.
Zpravodaj sen. Novák F. (rep.): Doporučuji zamítnutí této resoluce.
Místopředseda Donát: Kdo souhlasí s návrhem na zamítnutí resoluce sen. Tichiho a druhů. nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Resoluce se zamítá.
Přerušuji schůzi na 1/2 hodiny.
(Schůze přerušena v 15 hod. 2 min. - opět zahájena v 15 hod. 38 min.)
Předseda (zvoní): Zahajuji schůzi.
Projednáme nyní další, poslední odstavec pořadu:
3. Druhé čtení osnovy zákona o trest. stíhání presidenta republiky a členů vlády podle §§ 34, 67 a 79 úst. listiny (tisk 1202).
Táži se pana zpravodaje sen. dr Havelky, zda navrhuje nějaké textové změny?
Zpravodaj sen. dr Havelka: Nikoliv.
Předseda: Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byly přijaty ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí schvaluje se podle zprávy výborové tisk 1202 také ve čtení druhém, souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 1097.
Kdo souhlasí s resolucí výboru ústavně-právního, otištěnou ve zprávě výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Uvedená resoluce se přijímá.
Tím je pořad dnešní schůze vyřízen.
Sdělení předsednictva
Rozdaný tisk
mezi schůzí: Usnesení posl. sněmovny tisk 1217.
Z předsednictva přikázáno
výborům soc.-politickému a rozpočtovému usnesení posl. sněmovny tisk 1217 a k návrhu předsedovu stanovena jmenovaným výborům k podání zprávy lhůta 24 hodiny.
Změny ve výborech.
Do výboru rozpočtového za sen. Tichiho nastupuje sen. Eichhorn;
do výboru soc.-politického za sen. Reyzla nastupuje sen. dr Holitscher.
Dovolenou
na schůzi dne 19. února 1934 dal předseda dodatečně sen. Šimkovi.
Podle §u 40 jedn. řádu sdělil předseda, že předsednictvo senátu se usneslo, aby příští schůze se konala v pátek dne 23. února 1934 o 9. hod. s
pořadem:
1. Zpráva branného výboru k usnesení posl. sněmovny (tisk 1216) o vládním návrhu zákona, jímž se mění některá ustanovení branného zákona (tisk 1218).
2. Zpráva výborů soc.-politického a rozpočtového k usnesení posl. sněmovny (tisk 1217) o vládním návrhu zákona, kterým se prodlužují a doplňují zákony týkající se bytové péče (tisk 1219).
Schůze skončena v 15 hod. 41 min.