Místopředseda dr Hruban (zvoní): Dalším řečníkem je pí sen. Hajníková. Uděluji jí slovo.

Sen. Hajníková: Vážený senáte! Řeči, které zde jsou vedeny, slyšíme již po celé 3 týdny, slyšíme je mluviti, čteme je v novinách a budeme je snad slyšeti a čísti ještě dlouhou dobu. Kdyby nebylo osecké katastrofy před 3 týdny, nebyl by dnes na náš stůl předložen návrh tohoto zákona. Bylo zde mluveno a bylo i v novinách psáno, že senát již projednal tuto osnovu zákona, kterou odevzdal posl. sněmovně. kde docela klidně zákon ležel v šuplíku od r. 1932. (Předsednictví převzal místopředseda Votruba.) Před 12 dny mluvil zde pan předseda senátu a my stoje vzdali jsme čest padlým hrdinům práce. Pan předseda senátu tehdy řekl: ťHavíři jsou pionýry lidské civilisace, havíři konají povinnost vůči národu a státu za všechny, ti jsou hodni ochrany, a my pro ně budeme dělati vše, co nám káže srdce, cit a rozum.Ť (Výkřiky sen. Kindla. - Sen. Sechtr: Nevyrušuj svoji řečnici!) l o snesu, pane senátore Sechtře!

Pánové, co nám káže srdce, cit a rozum? Věříte, že odhlasujete-li návrh zákona, který máte dnes na stole, změníte vražedný systém na šachtách? Já jako žena horníka, která od nejútlejšího dětství prožívá hrůzy hornického života, věřím, že se nezmění celý ten systém ani o milimetr. Pánové, co praví váš návrh zákona? ťPodmínky převzetí a zejména ustanovení o náhradě upraví zvláštní zákon.Ť Jak bude vypadati ten zákon? Můžete udělati zákon, kterým byste postihli uhlobarony? Můžete věřiti, že i kdybyste tam dali klausuli jejíž plnění by bylo s to postihnouti uhlobarony, bude se zákon plniti? Věříte, že uhlobaroni si dělají něco z vašich zákonů? To vidíte na tom, že se neplní ani nejprimitivnější zákon, který byl uzákoněn za starého. prohnilého, prokletého Rakouska. V tom zákoně se praví, že mužstva, která rubají uhel, musejí býti od sebe tak vzdálena, aby případný hluk, který povstává v podzemí. nerušil vykonávání práce od jedné party ke druhé Jak to vypadá ve skutečnosti? Pánové tam postavili t. zv. železné muže, železná tělesa, která svým rachotem přehlušují hluk nejen jednoho mužstva, jedné t. zv. party, nýbrž přehlušují hluk práce všeho osazenstva na té které sloji. A kde jsou báňské úřady, které mají míti dozor nad prací v podzemí? Věříte. že takové katastrofy dějí se jen na Oseku? Denně vyvážejí se mrtvoly, denně vyvážejí se lidé s polámanýma nohama, žebry a rukama z podzemí nejen na severu nýbrž i na Kladensku, v Mor Ostravě. zkrátka ve všech revírech, kde uhlobaroni kutají. kde mají svá těžiště. Všude se dějí katastrofy, ala protože to nejsou katastrofy hromadné, poněvadž se dějí po jednotlivých obětech, nevěnují jim úřady svou péči, nesnaží se zameziti příčiny jednotlivých katastrof.

Právě v dnešní době rozviřuje hornickou veřejnost otázka bratrských pokladen. Horníci platí si do svých hornických pokladen celá desetiletí. (Sen. Kindl: Horníci tomu říkají bratrská okradna!) Ano, ťbratrské pokradnyŤ říkají havíři svým ústavům, které je mají zabezpečiti pro případ stáří. Do těchto bratrských pokladen platí si horníci po celou dobu své práce, která trvá v mnohých a v mnohých případech 30 až 35 roků.

Jak vypadá dnešní život a výdělek takového horníka? Pánové, jděte se podívati při výplatách horníků a uvidíte, že není ojedinělým případem, že horník při výplatě dostane do ruky cedulku s výpočtem své mzdy - oni říkají cedulka a je to výpočet kolik korun má donésti na šachtu jako doplatek, poněvadž dvakráte v měsíci dostal t. zv. zálohu po 1 50, nejvýš 180 Kč.

Ale do té bratrské pokladny se mu strhuje. Kdyby dělal v měsíci 10 směn, musí zaplatiti tolik, jakoby pracoval celých 26 nebo 27 směn.

A nejenom to. Pánové, pan řečník přede mnou zde mluvil, že má býti chráněn také nahoře pozemek, pod kterým uhlobaroni dolují. Chci z praktického života poukázati na toto: Na Kladensku není jediného pramene vody, který tam byl před dobou, kdy uhlobaroni začali rubat. Projděte na Kladensku hornické obce a nenajdete tam 5% domů, aby nebyly poškozeny, domů, které stojí na pozemcích, pod kterými společnosti dobývají uhel. A zákon. který byl uzákoněn za starého Rakouska říká, že uhlobaroni. tedy podnikatelé, musí ručiti za škody, vzniklé poddolováním ať dole nebo nahoře. A víte, jak podnikatelé ručí za ty škody? V dobách kdy se ještě jakž takž báli anebo snad snažili se plniti aspoň částečně ten zákon, nahrazovali majitelům domů poškozené majetky, dávali svými dělníky opravovati poškozené domy a za znehodnocení toho domu dávali určitou peněžní částku. Celková oprava i s částkou za odškodnění činila mnohdy 5.000 až 6.000 korun. A dnes takoví zástupci podnikatelů nabízejí majitelům domů nejenom na opravu, nýbrž i za odškodnění cca 50 Kč.

Pánové, jestliže ten majitel domu chce si dát svůj dům opraviti, potřebuje jenom pro dělníka na dvě směny těch 50 Kč, to ostatní musí dopláceti ze svého jenom proto, že pod jeho majetkem doluje společnost, která vykazuje mnoho a mnoho milionů čistého zisku za rok a která neuzná za vhodno plniti aspoň nejprimitivnější své povinnosti.

Zde je několik odstavců, na které by bylo potřebí poukázat. Vy ve vašem návrhu navrhujete určité pokuty. Tak § 248 zní: ťPodnikatel hor, který poruší předpisy §§ 206 až 206 d) ve znění čl. I zákona ze dne 17. května 1912.... trestá se pokutou od 400 do 20.000 Kč.Ť

A další paragraf zní: ťOdpovědný závodní správce.... bude potrestán pokutou od 200 do 20.000 Kč.Ť Pánové, věříte. tomu, že tento paragraf přiměje jak podnikatele, tak odpovědného závodního správce, aby se poctivě staral o zabezpečovací práce? Máme již 3 týdny od katastrofy osecké a dosud není těmi odborníky, úředníky, nalezena příčina, ale kdybyste šli do hornických oblastí a mluvili s hornickými dětmi, každé hornické dítě vám řekne, kde je příčina, každé hornické dítě vám bude vyprávěti, že jeho otec, když přišel ze šichty domů. denně a denně vyprávěl ženě a dětem: Mámo a moje děti zlaté. nevím. zdali přijdu zítra ze šichty živ a zdráv, poněvadž poměry jsou tam takové, že by bylo třeba celý báňský úřad a celou správu závodu dáti do kriminálu, poněvadž vydávají naše životy v nebezpečí smrti. Takhle to vypadá ve všech těch hornických revírech, pánové. Těm, kteří vydělávají miliony ročně, nezáleží na tom, budou-li, až padne nových 142 nebo snad více obětí. odsouzeni k pokutě 200 nebo 20 tisíc Kč.

ťVnucená správa může býti také zavedenaŤ - praví § 3 ve čl. III - ťneodstraní-li držitel hor závady v bezpečnostních opatřeních, ohrožující život nebo zdraví zaměstnanců, ač byl báňským úřadem vyzván, aby závady odstranil.Ť Pánové, máme spoustu příkladů, kde členové závodních rad žádali odstranění nebezpečí - a víte, co se stalo? Rozšířili řady nezaměstnaných, protože nebylo nikoho, kdo by se jich ujal; když správa závodu je pro štvaní navrhla k propuštění, nepřišel báňský úřad, aby řekl: Ty závady jsou tu, oni měli právo žádati odstranění, my se za ně stavíme, my nedovolíme, aby byli z práce propuštěni. A to není ojedinělý případ. Takových členů závodních rad, kteří mají míti určitou imunitu v závodě, bylo propuštěno velmi mnoho jenom proto, že se postavili v čelo dělníků a žádali odstranění určitého nebezpečí.

Odst. (3) §u 4 praví: ťVnucený správce je povinenŤ - zde se mluví o tom, že by podnikateli v určitých případech mohl býti přidělen vnucený správce - ťzachovávati úřední tajemství o skutečnostech, které zvěděl při výkonu vnucené správy.Ť Co to znamená? Takový vnucený správce nebude smět povídat o celoroční bilanci, nebude smět mluvit o čistém zisku, o investičních vkladech, o úsporách atd., to všechno bude musiti z titulu správce závodu zamlčet, protože je mu to nařizováno zákonem. A pánové, vy dáváte do rukou podnikatelů přímo moc, aby za 2 roky mohli vyhoditi každého dělníka, který by se postavil proti nebezpečí, anebo který by se postavil na ochranu dělníka.

Článek IV povídá: ťZaměstnanec báňského podniku, který vypovídal podle pravdy jako svědek před soudem, úřadem nebo před jiným veřejným orgánem v řízení. v němž se vyšetřují bezpečnostní poměry na dolech, může býti do dvou let po skončeném výslechu propuštěn ze služby toliko se souhlasem hornického rozhodčího soudu. Tohoto souhlasu není třeba v případech, kdy bez něho může býti propuštěn ze služby i člen závodní rady.Ť

Přátelé, co znamená tento odstavec? Který rozhodčí soud se propůjčí k tomu, aby -osvobodil horníky, kteří se postaví proti správě závodu? Já nevěřím - a celá dělnická a zvláště hornická třída nevěří - že by tento zákon mohl přinésti něco dobrého pro jejich práci.

Čl. V praví: ťVláda vydá z důvodů veřejného pořádku, bezpečnosti státní a bezpečnosti provozu i účinného provozování hor a zejména pro styk s osazenstvem nařízením předpisy o přiměřené jazykové způsobilosti....Ť

Pánové, tam v podzemí, kde se valí vřelá voda, leží a hnijí svorně vedle sebe dělníci němečtí, dělníci čeští, dělníci různých jazyků, kteří tam na severu pracují. Nikdy za jejich života je nenapadlo, že by tam Čech měl lépe ustláno než Němec, že by Němec dostával lehčí a lépe placenou práci než Čech Po celý svůj život pracovali klidně vedle sebe, stejně vykořisťovaní, stejně ubíjení a terorisovaní, stejně se nesměli ozvat, stejně nad nimi svištěl karabáč popoháněče, stejně se nad nimi vznášelo nebezpečí propuštění z práce. A dnes chtějí pánové, prý z důvodů veřejného pořádku. bezpečnosti státní a bezpečnosti provozu i účinného provozování hor uzákoniti takovýto zákon!

Předešlý pan řečník zde říkal, že se nenašel ani -jediný řečník který by se postavil proti zestátnění dolů Pánové. co si slibujete od zestátnění dolů? My máme přece na zkoušku zestátněné doly - a jak to tam vypadá? Včera v ústavněprávním výboru poodhalil pan sen. Mikulíček roušku s těch zestátněných dolů, ukázal, jak na jednom havíři, který vydělá za rok cca 5000 Kč - za rok, pánové - vydělá správa státního závodu 32.000 Kč Na jediném horníku! Chcete-li zestátniti doly jen pro tento účel, pak by vám horníci za takové zestátnění. za takový lék pěkně poděkovali.

Mluvilo se zde též o tom, že majitelé dolů tam na severu nepostarají se o urovnání poddolované půdy. Není tomu dávno, co se zde jednalo o kolonisaci, o tom, že se tam mají posílati nezaměstnaní dělníci. Tedy do toho kraje, kde je tolik bídy, tolik hladu, do toho kraje, nad kterým dnes pláčí všechny měšťácké listy, všichni měšťáčtí řečníci, mají se posílati nezaměstnaní, aby tu bídu a hlad tam ještě rozšířili.

Pánové, my jsme zde podali návrhy a nevěříme, i když by byly přijaty, že by se zamezilo příčinám hromadných vražd a smrti v podzemí. Ale přece jen věříme, že by se omezily ty vraždy - ovšem, musily by se zákony, které případně budou odhlasovány, také dodržovat, musil by zde býti také někdo, kdo by donutil každého k dodržování těch zákonů. (Sen. Stejskalová: Na uhlobarony nemají pevnou ruku, po které volal pan Klofáč, jenom na havíře!)

Právě jsme byli svědky toho, jak všechny noviny se rozepsaly o katastrofě, že máme národní smutek. Také horníci z druhých hornických oblastí věřili v ten národní smutek a řekli si: Obětujeme jednu směnu, a půjdeme na té poslední cestě doprovoditi naše kamarády v tom Oseku. A jeli. Víte, pánové, co se teď dálo? Správa závodu, ne že by jim nechtěla zaplatiti směnu - to horníky ani nenapadlo, aby žádali zaplacení směny - ale žádala, -aby tyto směny byly jim započítány do dovolené. Správa závodu je chce okrást, každého o jednu směnu z jejich dovolené. Jestliže je to národní smutek, pak jej má celý národ, ke kterému se také počítají havíři, právo projeviti a jíti doprovoditi své kamarády na poslední cestě. A nejenom to. Když hrozí nebezpečí a některý horník vystoupí v závodu a ukazuje dělníkům na to, že odepřením práce v tom kterém dole, kde je bezprostřední nebezpečí, by se mohl vyvarovati smrti, že je potřebí než sjede do dolu, aby žádal o odstranění příčiny nebezpečí, takový horník, který se odhodlá k tomuto vystoupení, pravidelné bývá ze závodu propuštěn. A když se najdou jeho kamarádi, kteří provádějí v obci sbírku ve prospěch ne toho propuštěného, nýbrž ve prospěch jeho rodiny, pak přijdou vaše úřady, vaši četníci, a sbírky, které dělnické rodiny daly ve prospěch postižených rodin, zabaví a odvádějí ve prospěch státní pokladny. Totéž se týká sbírek při stávkách, totéž se týká všech sbírek ve prospěch ať už kterýchkoli postižených dělnických rodin při boji proti tomuto systému, který dnes vládne,

Dnes se v dolech čeká inspekce tedy se uklízí. V dolech se dnes odstraňuje uhelný prach, který vybuchl při té katastrofě Po každé katastrofě, nejen na Osecku se v každém dole přijme honem několik dělníků na zajišťovací práce a než se inspekce dostaví. okamžitě je důl dáván do pořádku. aby inspekce složená z báňských úředníků a jiných t. zv. odborníků nemohla tam nic protizákonného nalézti. A proto, pánové, podáváme naše návrhy a věříme, že se tak omezí pro příště příčiny hromadných vražd. Myslíte-li vy upřímně všechno to povídání a psaní ve vašich listech, pak musíte s námi pro tyto naše návrhy hlasovati.

Věřím, že ani tyto naše návrhy neodstraní docela různá neštěstí Žádný zákon, který bude uzákoněn ve státě kapitalistickém, nemůže úplné odstraniti nebezpečí, anebo možnost zabití dělníků v podzemí, ale přece jen má možnost je omeziti Pánové musíme si dnes říci. že jenom. bude-li provedena změna celého dnešního systému a vládnoucí třídy, jestliže dělníci nebudou roztříštěni a půjdou do jednoho houfu a postaví se jako jeden muž proti všem vykořisťovatelům a jejich pomahačům. jestliže se jim v jednotné frontě podaří rozbíti dnešní kapitalistický systém a poslati jej tam, kde již dávno měl býti, a jestliže se podaří nastoliti jiný systém, systém vlády dělníků, jenom tenkráte můžeme zameziti nejenom takové hromadné katastrofy osecké, ale všecky katastrofy jednotlivé, jako je dnes ve všech revírech vidíme. (Potlesk komunistických senátorů.)

Místopředseda Votruba (zvoní): Uděluji slovo dalšímu řečníku, jímž je p. sen. Johanis.

Sen. Johanis: Dámy a pánové. včera to byly 3 týdny co slavíme jakési jubileum katastrofy osecké. a my dnes v senátě uzavřeme toto jubileum reformovaným zákonem jehož účelem je, aby bylo čeleno podobným katastrofám, jaká se stala dne 3. ledna v Oseku. I aktem ježe za ty 3 týdny slovy i tiskem bylo proneseno mnoho kritiky o událostech v Oseku, ale celkově lze říci že toto zlo přináší z části dobro v tom smyslu, že si všichni činitelé nejenom v našem státě, nýbrž. doufejme, i ve státech jiných, kde se báňské podnikání provádí snad uvědomí, že práci hornické a báňské vůbec je nutno věnovati větší pozornost, než se dosud dělo. Nejenom s této tribuny, také v posl. sněmovně a v našich výborech, jak v ústavně-právním, tak také ve výboru soc.-politickém, bylo předneseno mnoho podnětů, takže lze říci, že zákon. který projednáváme, nezůstane snad jenom na papíře, nýbrž lze počítati s tím, že jednak bude v báňském podnikání zostřen dozor, který je v zákoně nařízen, jednak ukládány tresty úředníkům, kteří provádějí práci zejména ti kteří provádějí dozor - i těžařům aby podobné poměry, jaké jsme viděli dne 3. ledna v Oseku a při pohřbu, kteří jsme se ho zúčastnili, se neopakovaly, i když jsme si všichni vědomi, zejména my, kteří máme čest zastupovati hornické revíry - u mne je to doba 27 let a znám báňské podnikání ve státním podniku na Příbramsku i jiných podniků z doby, kdy jsem projížděl hornické obvody - že nejsme tak naivní, abychom se domnívali, že snad se úrazy nebo veliká risika práce v báňském podnikání vůbec zamezí.

Ale správně se všemi debatéry zdůrazňuje - a to je nutno konstatovati že opatření, která se činí zejména zákonným projednáváním, i opatření, která učinila státní správa po katastrofě osecké jsou jaksi důsledkem nejenom zostřené odpovědnosti, nýbrž i důsledkem toho že v Oseku bylo zjištěno mnoho nedbalosti To je nutno přece jen s této tribuny říci. Tu nedbalost chci adresovati i státní správě, poněvadž věřím, že kdyby byla bývala v příslušném oddělení, které vedl b v. sekční šéf Fischer, ve věcech důlní inspekce větší pečlivost, než dosud byla, že mohly přece jen revírní úřady, které inspekce prováděly - snad lépe vésti věc v patrnosti: to však nebylo možné, pokud v čele revírního úřadu byl úředník jakým byl vládní rada Jůzl.

Panem býv. sekčním šéfem dr Fischerem snad se budeme zaměstnávati ještě při jiných příležitostech. poněvadž jsme v soc. politickém výboru řekli, že bude nutno přece jen konstatovati, pokud měl v akciích podíl na některém podniku. Tvrdí se to o Ostravsku. Ale není správné, tvrdí-li se, že se to nedá zjistiti a že je to věcí soukromou. Správně řekl p. kol. Marušák, že by to bylo věcí soukromou, kdyby si koupil akcie někdo jiný; ale koupí-li je sekční šéf, není to věcí soukromou, zvláště známe-li jeho život a uvědomíme-li si, že byl duchově spiat s těžaři a nikoliv s úředníky. Nejdu tak daleko, abych chtěl, aby cítili s horníky na dole zaměstnanými.

Snad se k té věci vrátíme v soc.-politickém výboru, poněvadž jsme si vyžádali, aby ministerstvo nám přece jen řeklo pokud úředníci a zejména býv. přednosta příslušného odboru konal svou povinnost a pokud bral účast na podnikání těžařském pokud tedy byl účasten toho, že mu těžaři poskytovali řadu výhod ve formě honění, že několik dnů dlel na Ostravsku a nebyl v úřadě. To se všechno zkoumá a vyšetří a doufejme, že budeme moci tuto zprávu doplniti a říci. byl-li tento odbor ministerstva veř. prací v rukou spolehlivých či nikoliv.

Chtěl bych se dotknouti ještě jiné věci, která byla konstatována nejen ve výborech. (Hluk.)

Místopředseda Votruba (zvoní): Prosím o klid.

Sen. Johanis (pokračuje): To je nedostatek inspekčních úředníků pro dozor u revírních báňských úřadů. Chtěl bych to charakterisovati na čtyřech revírech. Slánský revír má 2 právník-y-techniky, kteří mají vzdělání oboustranné,- pak 1 technickou sílu. Revír má celkem 14 dolů a 7.654 osazenstva, ale jenom 3 úředníky.

Ještě křiklavější poměr je v revíru mosteckém. Ten má 59 dolů, 16.984 osazenstva, ale jenom 8 úředníků, vlastně do r. 1932 9. Ve výboru i ve zprávě. které se mi dostalo, bylo zjištěno že v důsledku resystemisace jsou 3 úředníci restringováni. takže obvod má na 59 dolů jen 6 právnických sil a přes 16.000 osazenstva.

Pánové, stejný poměr je na Ostravsku. Tam máme 35 dolů, 27.210 osazenstva, 7 technických sil, 2 právníky - to bylo také r. 1932. I když početně také tento stav je restringován, ukazuje, jak to bylo ve výboru správně zdůrazněno, že počet úředníků u revírních báňských úřadů, kteří jsou povoláni zejména dozírati na pořádek a dolování, je poměrně malý. Teď si však musíme přimysliti, že jim nenáleží jen dozor, nýbrž zejména báňské spory právní, tedy že zaměstnanci, jak je zjištěno. zejména úředníci, jsou poměrně více zaměstnáváni kancelářskými a právnickými věcmi než dozorem v dolech.

Teď bych spojil otázku, kolik máme příštího dorostu a jak se nám na vysoké báňské škole v Příbrami vyučují příští báňští úředníci. Poněvadž se šetří jak pokud jde o státní správu, tak pokud jde o těžaře máme na vysoké báňské škole v Příbrami ubohý stav. Na hornickém odboru je dnes v prvém ročníku 12 řádných posluchačů, ve druhém jen 9, ve třetím 29. ve čtvrtém 16. Dohromady je ve všech čtyřech ročnících vysoké báňské školy příbramské v odboru hornickém 66 řádných posluchačů, 2 mimořádní tedy 68. Mnohem lepší stav je na odboru hutnickém. Na téže škole bylo v odboru hornickém ve školním roce 1931/32 zdejších posluchačů 26, cizinců 14 ve školním roce 1932/33 zdejších 27, cizinců 15. Pánové. proč je tak malý počet posluchačů na hornickém odboru vysoké báňské školy? Při jedné příležitosti to zde bylo již vzpomenuto: Běda tomu kdo jde -na vysokou báňskou školu a nemá protekci! Jistě se nedostane do služby. Stát nemá tolik míst a těžaři, jak to bylo správně připomenuto, neberou absolventy vysoké báňské školy příbramské nýbrž a to zejména těžaři severočeští a ně.kteří ostravští - berou systematicky absolventy vysokých báňských škol německých. Je pochopitelné, že je tu velká sociální bída, a proto slyšíte, že se pořád tluče do vysoké báňské školy v Příbrami. Patrně pánové chtějí, aby se příště báňským zkušenostem studenti učili v Praze ve Stromovce nebo na Karlově náměstí, a nechápe se, že vysoká báňská škola jest jedině možná v Příbrami, jak jsem to již jinde řekl, poněvadž má hned vedle státní doly, které jsou 1.400 až 1.700 metrů hluboké. Tam se může posluchač vysoké báňské školy vyučiti pro báňské podnikání. (Sen dr Witt: Ostrava by se pro to také hodila!) O tom není sporu, ale myslím. že nebudete tak závistiví, abyste nám to tam fedrovali.

Tím, že nemohou absolventi vysoké báňské školy dostati místa - zejména doma - pochopitelně škola hyne a nemá také žádnou naději do budoucnosti. Dostali jste všichni memoranda, jimž věnujte pozornost. poněvadž se touto věcí budeme zabývati při jiné příležitosti.

Zákon, který se projednává, dámy a pánové, má ještě jiné pozadí. o kterém zde byla zmínka. Chci se dotknouti jedné z choulostivých otázek, totiž nejen opatření pozůstalých po 142 zabitých, nýbrž i poměrů v báňském podnikání. Ty jsou oproti jinému podnikání takové, že si jich musíme všímati. V trestnicích máme teď moderní inspekci. Jako politický vězeň znal jsem trestnice před 30 roky. Byl jsem s jednou naší kolegyní v pankrácké trestnici před 3 měsíci a viděl jsem rozdíl zařízení v trestnicích, když jsem to porovnával s dobou před 30 roky. Trestnicím se věnuje v moderní době státní správou dokonalá péče a snad z důvodů lidských i to chápeme. Ve výboru soc.-politickém jsem řekl a opakuji, jestliže trestancům v trestnicích, tím spíše dělníkům, v tomto případě na dolech, musí se věnovati táž pozornost. Bylo-li řečeno, že katastrofa 3. ledna v Oseku jest národním neštěstím, musíme si býti vědomi, že nejde jen o důsledky katastrofy, pokud přinesla křiklavý počet zabitých, ale upozorňuji, že náš sociální a kulturní pracovník na severu Čech, spisovatel Cajthaml nazval doly krvavými poli. Já bych to doložil daty, abychom si byli vědomi, kolik obětí na úrazech a smrtelných úrazech zvlášť přinášejí báňští zaměstnanci v jednotlivých letech, pokud zaznamenáváme data z naší republiky. Počet těžkých a smrtelných úrazů od r. 1919 je podle jednotlivých dolů tento: r. 1920 3.581 úrazů, r. 1921 již 4.670, r. 1922 5.679, r. 1923 již 6.098, r. 1924 7.083, r. 1925 6.358, r. 1926 6.706, r. 1927 7.013, r. 1928 6.704, r. 1929 7.617 - tato číslice je největší v 15 letech - r. 1930 7.522, r. 1931 jest již pokles, t. j. 6.638 a r. 1932 5.552. V těchto 2 letech však máme v báňském podnikání průměrně o 20 méně zaměstnanců a tím se vysvětluje pokles číslic. V těchto číslicích jsou smrtelné úrazy, které měly za následek v krátké době smrt, těch bylo 2.037.

Je zajímavo sledovati, jak úrazy v hornickém podnikání postupují od pondělí do soboty. V pondělí bylo podle úředně zjištěných dat úrazů 933, t. j. 16.81 %, v úterý 1.047, t. j. 18.86 %, ve středu 959, t. j. 17.27 %, ve čtvrtek 896, t. j. 16.14 %, v pátek 1.130 úrazů, t. j. 20.35 %. Tedy vidíte, že od pondělka do pátku následkem únavy a následkem těžké práce počet úrazů těžkých a smrtelných stoupá, a je to jen důkazem, že práce havířova je těžká a že je nutno budovati podle toho ochranné zákonodárství, jak jsem to připomněl při jiné příležitosti.

Chtěl bych této kapitole věnovati několik slov. Zde bylo řečeno, že úplně nezamezíme úrazy, že ani moderní technika nezamezí katastrofy. To by bylo omluvou jen tehdy, kdyby to nebylo v lidských silách, ale zde bylo konstatováno, že to v lidských silách jest, zejména u moderní techniky, když se nebude na tom šetřiti, a to je problém, nechceme-li při dozoru a jeho provádění šetřiti na ochranných opatřeních. Mluvil jsem pro stanovisko, které v soc.politickém výboru vyniklo, že musí státní správa zejména dbáti, aby počtem nešetřila při inspekci, ale také aby zaplatila lépe, než aby zaplatil soukromý těžař tomu, kdo by dozor prováděl, z toho důvodu, aby byl neodvislým vůči těžařům, a za druhé, aby měl chuť, aby ho jeho úplná neodvislost podněcovala, dávala mu iniciativu, zkrátka aby dozor byl prováděn dostatečně.

Teď k otázkám opatření ochranného. Když zákon, který projednáváme a který za chvilku patrně odhlasujeme, má na mysli trestati, stupňovati tresty pro závodního jako pro generálního ředitele, musíme si býti vědomi, že jde o to, aby pro ty, kteří mají dostati důchod, když se už podrobí práci báňské a když jsou v nebezpečí při podnikání, bylo opatření jak invalidní, tak starobní, sirotčí a vdovské poměrně lepší než u jiných pracovníků, kteří nemají takového risika. A když se říká, že je opatření nedostatečné, podívejme se, že po deseti letech, podle pojištění provisního, má báňský zaměstnanec nárok na 1.380 Kč provise, po 15 letech na 1.816 Kč - to je ročně - po dvaceti letech na 2.340 Kč, po 25 letech na 2.820 Kč. Nebudu uváděti cifry dále, ale chci jimi jen připomenouti, že v poměru k pojištění dělnickému jsou tyto důchody malé, poněvadž těžaři zruinovali také pojištění tím, že zejména předčasně vysazovali dělníky v posledních 5 letech z práce. Ti dělníci šli na bedra bratrského pojištění a je pochopitelné, že dnes tímto stavem trpí pojištění bratrské, tedy zvláště pojištění provisní, a horníci chybují, zejména jejich organisace, že se brání, aby byli vtěleni do pojištění dělnického všeobecného. Je-li pojištěno pro invaliditu a stáří průmyslových a zemědělských dělníků v republice dnes při průmyslové krisi 1,900.000 a zaměstnanců v báňském podnikání máme jenom 84.000, musíme si býti vědomi, když těch, kteří mají menší risiko, jest 1,900.000 v hospodářské krisi - normálně bylo pojištěno průmyslových a zemědělských zaměstnanců 21/2 mil. - že ten velký počet s menším risikem vždycky spíše vyváží risiko důlní, které je při báňském podnikání, když jde o počet 84.000, podle dat, která vykazuje ministerstvo veřejných prací o zaměstnancích v báňském podnikání.

Já se otevřeně hlásím k zásadě jednotnosti pojištění a chci jenom s této tribuny prohlásiti - jak jsme to s dr Wintrem řekli, když se r. 1922 zákon o provisním opatření pro havíře dělal že se stavovského hlediska je chybou, že se báňští zaměstnanci brání sloučení s ostatními dělníky, kteří mají menší risiko; a malé důchody a malé provise jsou toho dokladem.

Při sanaci bratrského pojištění, která bude musiti býti co nejdříve, bude zajímavé, jestli osecká katastrofa bude míti vliv na to, aby ti, kteří těží a vydělávají, přispívali k sanaci více než původně chtěli. Tato otázka naráží při realisování na překážky jen proto, že se těžaři dosud systematicky bránili jakémukoliv příspěvku, i když nepatrnému, aby bratrské pojištění mohlo býti sanováno.

Soc.-politický výbor přijal také krátkou resoluci, kde žádá, aby senát dal podnět při této věci, aby bylo revidováno poslední rozhodnutí o slevě ceny uhlí. Odpusťte, přicházíme do této debaty s cenovou otázkou, poněvadž v obecenstvu bylo přijato s velkou nespokojeností to, že právě těžaři severočeští, kde, jak je známo, brakování národního jmění děje se v nejvyšší míře, kde bezpečnostní opatření, jak je dokázáno, prováděna jsou s největší nedbalostí, kde poměrné zisky se odvádějí z největší části do ciziny, byli ušetřeni zejména toho, aby z t. zv. otopného uhlí-kostek neposkytovali slevu žádnou, jenom byla dohodnuta sleva 10 % u t. zv. ořechu, který se zejména ve středních Čechách nejméně konsumuje.

Myslím, že státní správa udělá dobře, když po všech těch událostech a zejména po zjištění finanční prosperity severočeských dolů bude se zaměstnávati také touto otázkou.

Při událostech na dolech, které patří rodině Stejskalově, vyšlo na jevo, že finanční správa má tam 18 mil. Kč nedoplatků daní. Nemám přehledu o tom, jak se to dělá v jiných revírech, ale bude nutno, aby zejména rozpočtoví činitelé se podívali, jak bylo možno, že u poměrně malého podniku - bylo tam zaměstnáno asi 450 osob - mohl dluh narůsti na částku 18 mil. Kč. Snad bude nutno přece jen zjistiti, proč finanční orgánové takovýmto způsobem nechají u jednoho podniku narůsti takový dluh. Snad je též pochybnost o tom. zdali dnes finanční správa tento dluh dostane zpět.

Dotýkám se toho jenom letmo, poněvadž mám za to, že se k této otázce ještě vrátíme.

Pánové, v závěru chci říci toto: Zákon, který odhlasujeme, bude velikým činem a bude mluviti do řad báňských, do celé veřejnosti, bude mluviti také morálně, poněvadž státní správa za nynějšího režimu i oba zákonodárné sbory ukazují velice silnou vůli.

Jako při jiných zákonech bych opakoval, že bude záležeti příliš mnoho na tom, jak budou prováděny. Řekl jsem to již při zákoně kartelovém a dnes se ukazuje, že můj apel byl správný; mám za to, že paritní komise a provádění tohoto zákona není na výši doby se zřetelem k tomu, s jakými tendencemi jsme tento zákon dělali. Odpusťte, že to srovnávám se zákonem, který jsme odhlasovali.

Mám obavu a dojem, že zákon nebude nic platný, jestliže zákonodárné sbory nevěnují pozornost tomu, co odhlasujeme, totiž přísnému dozoru a těm apelům, které vyšly z obou výborů v resolucích. A tu jde o režim. Nynější režim ve státě musí si býti vědom, že dozory a tresty, provádění zákona jsou jenom zárukou, aby k podobné katastrofě, jako se stala v Oseku v lednu, nedošlo.

Všichni bychom si toho přáli, ale bude věcí členů zákonodárných sborů a zejména příslušných výborů, aby sledovali, jak se příslušný zákon provádí, aby k podobnému národnímu neštěstí, jako se stalo 3 ledna, nedošlo, a kdybychom nemohli docela tomu zabrániti, aby to nebylo v takových hrůzách, jako jsme byli svědky před třemi týdny na severu Čech. Končím. (Potlesk.)

Místopředseda Votruba (zvoní): Dalším řečníkem je pan sen. Pilz. Prosím, aby se ujal slova.

Sen. Pilz (německy): Slavný senáte! Prosím, abyste mně prominuli, nemluvím-li k předloze, nýbrž chci-li jen použíti příležitosti, abych promluvil několik slov ke svému včerejšímu vydání.

Byl jsem včera senátem vydán, aniž jsem k tomu mohl zaujmouti stanovisko anebo se ospravedlniti. Odůvodnění je zcela zvláštní, totiž že prý jsem dne 4. června v Jablonci při zakázaném dni mládeže organisoval a pořádal demonstraci, a to hlavními ulicemi Jablonce do Mšena n. N. Ve Mšeně byl prý tento demonstrační průvod četnictvem rozehnán. Přes výzvu se lidé nerozcházeli, jak se praví, a byli četnictvem rozehnáni. Byl jsem podezříván, že jsem tento průvod vedl nebo organisoval. Nuže, dovolte mně, pánové: Já jsem tam vůbec nebyl! Samo o sobě je podezření četnictva již urážkou, které není rovno, ježto není pro to důkazu. Byl jsem daleko vzdálen od Mšena, na druhé straně města, odejel jsem nahoru do hor. Z policejního obvodu jabloneckého jsem vůbec nevyšel. Mluvil jsem s policejním komisařem, ten nezakročil, když se několik lidí shromáždilo ve skupinách, a odešel. Poněvadž den mládeže byl zakázán, řekl jsem já a posl. Hadek lidem: Jděte nahoru do hor, udělejte si výlety, den mládeže je zakázán, hleďte, ať vyjdete ven, na Königshöhe, na Spitzberg anebo na Ještěd, všude, kam chcete dělati výlet. Já jsem však z policejního obvodu nevyšel, policie neměla příčiny zakročovati. Řekl jsem policejnímu komisaři: ťNepotřebujete míti starosti, nikdo již není ve městě, lidé šli ve skupinách z města a za 10 minut je úplný klid.Ť Ale četnictvo, kterého jsem vůbec neviděl, činí oznámení a podezřívá mne, aniž jsem byl při tom. Mám jako důkaz množství svědků, že jsem byl zcela jinde.

Ale na základě podezření četnictva byl jsem imunitním výborem vydán. Imunitní výbor odůvodňuje to takto: Příslušné úřady odhadují mimořádné okolnosti při projevech, které jsou proti klidu a pořádku, a takovéto předpoklady byly dány v tomto případě. Neboť doba je po stránce hospodářské a sociální mimořádně citlivá. Zkušenosti opravňují k tomuto názoru. Přes zákaz byl prý jsem zúčastněn a učinil se podezřelým, že jsem k tomu zavdal příčinu. Tím prý zjevně byl porušen zákon. Tedy protože mne četnictvo podezřívá, že jsem porušil zákon, dává senát podle §u 24 svolení abych byl vydán soudům

Nyní několik slov všeobecné povahy o této věci. O sobě samo je podezření pro každého z vás urážkou. neboť skutečnosti zde přece vůbec nebylo. Měl bych příčinu žalovati nyní četnictvo pro nezměrnou urážku, ale nemohu tak učiniti, poněvadž vím, že se četnictvo trestně nestíhá. To si může dovoliti proti poslancům vysloviti podezření, i když pro to nemá žádného důvodu. Nejvýše musilo by důvodem býti to, že bydlím v jabloneckém okresu. Staré Rakousko bylo jistě korupční stát, Češi byli pronásledováni a utiskováni a svého času byl dr Kramář dokonce odsouzen k smrti. Ale ve starém Rakousku se nestalo, aby některý poslanec byl vydán bez odůvodnění jen na podezření četnictva. Nyní v Československu. v domnělé demokracii, vydává se poslanec pro podezření četnictva. Staří sociální demokraté, starý Schäfer anebo , nemohli by si jistě vzpomenouti. že před 20 lety byl některý poslanec vydán na základě podezření. Ale dnes kdy tito pánové sedí spolu v koalici, je to možné, vydati poslance bez jakékoli příčiny.

Co lze tedy říci k tomuto odůvodnění imunitního výboru? Což jsou si páni vědomi toho, že tím se vlastně dopouštějí politické hlouposti? Nebojím se odpovědnosti. poněvadž nic dále z toho nemůže býti nežli vetká blamáž. Ale k tomu, co imunitní výbor uvádí jako odůvodnění, možno jen říci že je to politický sadismus anebo politická perversita. Jinak to vůbec nelze označiti, neboť nebylo přece vůbec žádné příčiny.

Ještě jednou krátce ke skutečným poměrům: Nevyšel jsem vůbec z obvodu města Jablonce, sám jsem jednal s policejním komisařem a ten mně řekl, není vůbec žádné příčiny zakročovati, protože lidé vyšli ve skupinách z města. Byl jsem na druhé straně města. mám pro to řadu svědků, že jsem jel autobusem přes Jablonecké Paseky a Lučany do hor. Byl jsem od místa činu vzdálen přes hodinu.

Místopředseda Votruba (zvoní): Upozorňuji pana řečníka, že nemluví k projednávanému předmětu.

Sen. Pilz (pokračuje): Jsem ihned hotov. Mezitím co jsem byl jednu hodinu vzdálen, zakročilo četnictvo proti jedné skupině lidí a tlouklo do nich. Večer téhož dne dovídám se náhodou ve Mšeně: Na druhé straně města narazila skupina lidí na četnictvo a byla zbita. Když jsem byl hodinu vzdálen, mám za to býti vydán? Není to bezedný skandál? To vám nepřinese žádné růže, to neučiní senát tím, čím má býti, demokratickým zařízením, kde se hájí právo. Myslím. takový případ zde ještě nebyl, co senát trvá. - Vydá se člověk pro neodůvodněné podezření které nebylo prokázáno.

Proto pravím ke konci: Dělejte, co chcete, pro mne stačí úplně, že tato instituce není již oprávněna konati právo nad dělníkem. (Potlesk komunistických senátorů.)

Místopředseda Votruba (zvoní): Rozprava je skončena.

Byl mně podán dostatečně podporovaný doplňovací návrh sen. Kindla a soudr.

Žádám aby byl přečten.

Zástupce tajemníka senátu dr Bartoušek (čte):

Doplňovací návrh sen. Kindla a soudr.:

Za čl. lV budiž vsunut nový článek V tohoto znění:

ť1. Na každém dole zvolí si osazenstvo ze svého středu, tajnou volbou, báňského dělnického inspektora a jeho náhradníka na dobu jednoho roku. Práva a úkoly členů závodních rad nejsou tímto opatřením dotčena.

2. Celozávodní schůze osazenstva může kdykoliv usnesením odvolat hornického báňského inspektora a zvolit jiného. Totéž týká se i náhradníka.

3. Člen i náhradník báňské dělnické inspekce nesmí býti ve vykonávání své funkce držitelem horního závodu ani nikým jiným omezován, nesmí býti také propuštěn z práce ani v období vykonávání své funkce, ani po prošlém volebním období.

4. Členové báňské dělnické inspekce jsou placeni z prostředků státních v plné výši mzdy havíře, a to po dobu vykonávání funkce báňského dělnického inspektora.

5. Úkolem báňské dělnické inspekce jest:

a) Prováděti dozor nad udržováním a prováděním hornopolicejních ustanovení zákonných nebo úředních nařízení o ochraně dělnictva i hygieně;

b) prováděti komisionelní řízení;

c) navrhovati zlepšení bezpečnostních opatření na dolech;

d) nařizovati dodržování a zařizování všech bezpečnostních opatření a všech opatření takových, která se týkají ochrany zdraví a životů horníků, a kontrolovati jejich provádění.

6. Příkazy a nařízení členů báňské dělnické inspekce, týkající se ochrany života i zdraví horníků a bezpečnostních opatření v dolech i na povrchu, musí správa dolu bezodkladně provésti a příslušná bezpečnostní opatření, nařízená členem báňské dělnické inspekce, zaříditi.

7. Každé neprovedení příkazů bezpečnostních opatření nařízených báňským dělnickým inspektorem k ochraně životů a zdraví horníků, trestá se pokutou od 50.000 do 100.000 Kč. V případě nedobytnosti pokuty trest na svobodě od jednoho do dvou roků. Opakované neprovedení příkazů báňského dělnického inspektora má za následek okamžitou ztrátu práva horního provozování.

8. Výnosu pokuty budiž použito ve prospěch sociálních zařízení pro horníky, jejich vdovy a sirotky, a to podle rozhodnutí osazenstva.

9. a) V každém revíru budiž zřízen záchranný oddíl nejméně 25 členný, složený z vycvičených horníků, vybavených všemi prostředky, potřebnými pro záchranné práce na dolech;

b) ochranný oddíl zřídí, vybaví a vydržuje báňský úřad na účet majitelů horních podniků.Ť

Za tento nový čl. V budiž vsunut nový článek VI tohoto znění:

ť1. Obchodní výtěžky podniků na dobývání nerostů v území ČSR., jakož i vedlejší závody na zpracování nerostů, jsou podrobeny mimořádné dani ze zisku podle tohoto zákona.

2. Zastavení podniku, nebo převod na jinou právnickou či fysickou osobu, jakož i jiné změny v poměru poplatného podniku nepřekážejí předepsání a vybírání daně podle tohoto zákona.

3. Daň činí

z prvních započatých nebo plných 10.000

Kč výtěžku..... 5 %,

z nejbližších započatých nebo plných

20.000 Kč výtěžku... 10 %,

z nejbližších započatých nebo plných

30.000 Kč výtěžku... 20 %,

z nejbližších započatých nebo plných

40.000 Kč výtěžku... 40 %,

z dalších započatých nebo plných 200.000

Kč výtěžku..... 50 %.

4. Výnosu daně bude použito na plné odškodnění pozůstalých po zabitých hornících, na plné odškodnění horníků v hornictví zmrzačených, na plnou podporu nezaměstnaných a částečně zaměstnaných horníků, na placení báňské dělnické inspekce, na vydržování záchranných oddílů a na sanaci hornického pojištění.Ť

Článek. označený v tisku 1866 jako čl. V budiž označen jako čl. VII a článek Vl jako čl. VIII.

Místopředseda Votruba (zvoní): Slovo k doslovu uděluji panu zpravodaji sen. dr Karasovi.

Zpravodaj sen. dr Karas: Slavný senáte! Bylo zde tvrzeno. že prý nebezpečnou práci v dolech ještě zhoršuje ten ťšpársystémŤ jak se strany těžařů, tak se strany státního dozoru. Není pochybnosti, že je na tom mnoho pravdy, ale právě ohledně státního dozoru ten ťšpársystémŤ, který způsobil nedostatečné obsazení míst báňských úřadů, má býti odstraněn resolucemi, které slavný senát zde podává, aby báňské úřady byly dostatečně schopnými silami obsazeny.

Mluvilo se zde také o tom, že je nutno zkrácení pracovní doby v dolech. Samozřejmě se myslí zkrácení pracovní doby bez snížení mzdy, poněvadž není možno představiti si, že by zde mohly býti ještě sníženy mzdy dělníků. Ale to jest ovšem problém mezinárodní. My zejména jako stát exportní počítáme mzdu zároveň do ceny výrobků. Jestliže státy sousední a jiné nezkrátí pracovní dobu pod 8 hodin, pak nemůžeme býti v tomto směru pionýry, neboť tím by náš export byl úplně zničen. Zkrácení pracovní doby jest si přáti, neboť strojní zařízení dnešní i při tak velikém vytváření statků odůvodňuje také menší dobu pracovní u dělníka, poněvadž dnes za menší dobu pracovní se dá udělati tolik statků, jako se dalo udělati dříve za delší dobu pracovní, ale my jako stát malý nemůžeme v této věci jíti jako pionýři napřed.

Mluvilo se o starobním pojištění a bratrských pokladnách, v jakém špatném jsou stavu. Myslím, že mohu souhlasiti úplně s panem sen. Johanisem, že je potřebí, aby především těžaři přispěli, když bohatnou z mozolů horníků, kteří při dnešním způsobu doby pracovní nemají býti z čeho živi, ke schodku bratrských -pokladen, a nikoli aby k tomu přispíval stát.

Mnoho se mluvilo ohledně jazykové kvalifikace a možnosti dané vládě, aby upravila po případě kvalifikaci dozorčích orgánů těžařských v dolech. Myslím, že v tom směru u nás je to skutečně špatné. Bylo zde již tvrzeno se strany p. řečníka Johanise, že většina inženýrů v báňských podnicích jsou cizinci, jazyka českého neznalí, kteří vystudovali v cizině. Je zajímavo, že berlínský Börsen-Courrier časopis hakenkrajclerský, asi před týdnem se pozastavil nad tím, jak říšskoněmecké noviny mohou mluviti proti báňským inženýrům na těch podnicích. Vždyť prý jsou to příslušníci němečtí, studovali v Německu, a sám tedy přiznává, že jsou to jejich lidé.

Bylo by třeba, aby českým inženýrům bylo umožněno se uplatniti, neboť je pravda, že inženýr, který absolvoval báňskou akademii v Příbrami, nedostane na těchto dolech místo. My máme zjev, že státní doly zaměstnávají báňské inženýry jako obyčejné směnaře. Když báňský inženýr nemůže dostati zaměstnáni, nemá majetek a nemá co jíst, dá se zapsati do státního dolu jako obyčejný směnař za plat obyčejného horníka, neboť nemůže na soukromých dolech dostati místo.

Také byla nadhozena otázka zestátnění soukromých dolů. Sen. Mikulíček včera mluvil v ústavně-právním výboru o tom, že prý na státních dolech to není lepší než na soukromých. Myslím, že právě zástupci dělnictva musí uznati, že kdekoliv státní podnik zaměstnává dělnictvo, je stát vždy lepším zaměstnavatelem než zaměstnavatel soukromý.

Ohledně těch státních dolů chtěl bych říci, že stát má v Mostě 5 dolů, které měly čistého zisku 15 mil. Kč, na Ostravsku má 2 doly, které měly čistého zisku 6 mil. Kč. Jsou to vesměs doly, které pracují za horších podmínek a s menším osazenstvem než doly soukromé. Soukromé doly, jak jsem již uvedl, vydělaly maximálně 3 mil. Kč a některé dokonce nic. Z toho je viděti, že státní doly hospodaří při nejmenším stejně dobře jako soukromé, nebo ještě lépe. Povážíme-li, jaký ohromný kapitál a jaké hodnoty leží v uhlí, musíme chtíti, aby se i na státních dolech hospodařilo s tímto majetkem lépe, poněvadž se ukázalo, jak nerozumně hospodaříme dnes s tímto přírodním bohatstvím, a musíme uznati, že je třeba, aby se stát toho zmocnil a nenechával to soukromníkům, kteří jsou většinou cizinci a kteří náš stát pronásledují a nenávidí.

Pí sen. Hajníková se pozastavovala nad tím, že vnucený správce si prý má vésti důvěrně. To vyplývá již z toho pojmu správce. Správce vede cizí majetek a cizí podnik a musí býti vázán těmi podmínkami jako jiný soukromník. On má hleděti, aby řídil podnikání, hájil bezpečnost, aby žádným nebyla porušována, a nikoliv aby prozrazoval hospodářské tajnosti.

Pan sen. Johanis mluvil o slevě ceny uhlí, ale snad neví, jaký to by-l s tou slevou uhlí, abych užil toho slova, podfuk veřejnosti. Bylo sleveno na ceně uhlí, na t. zv. kostce č. 2, to je hnědé uhlí, ale komisi úřednické, která projednávala restrikci platů úřednických, bylo hlášeno, že uhlí, na kterém se slevilo 10 %, se do Prahy dovezlo za celý rok 34 vagonů, kdežto uhlí, na kterém nebylo sleveno nic, hnědá kostka č. 1 atd., dováží se do Prahy ročně 65.000 vagonů. Těch 34 vagonů neublížilo ani těžařům a nebylo na prospěch ani soukromníkům, poněvadž by si byli musili přestavěti kamna a upravovati rošty. S tímto cenovým opatřením se prostě nesmíme chlubiti.

Vytýká se, jak je možno, že firmou Stejskal, která dluží státu tak ohromné částky, se nezabýval rozpočtový výbor. V rozpočtovém výboru již před 4 lety se upozorňovalo na to, že dodavatel Stejskal, který dodával státu všemožné věci, také tabák za 400 mil. Kč, státu dluží daně, že poctivě státu neplatí, ale dostává od něho zaplaceno za dodávky jím učiněné a že by se měl nad tím ministr financí pozastaviti a přičiniti se, aby Stejskal také daně platil. Jsou tomu 4 léta, kdy se to stalo v přítomnosti ministra financí, ale dosud se nestalo žádné opatření, poněvadž dnes, jak je vidět, na poměrně malém dolu Stejskalově zůstalo 18 mil. Kč.

Myslím, že dnešní zákon znamená skutečně veliký krok k zamezení nebezpečí v dolech, neboť nedával-li dosavadní zákon státní správě prostředků, aby mohla donutiti takového uhlobarona k nápravě - dříve byla pokuta pouze 10 zl. maximálně - dnes to může býti až 250.000 Kč. Ale bylo-li s komunistické strany řečeno, že uhlobaron by se ani toho nelekl, nesmíme zapomenouti, že čl. III osnovy, o níž jednáme, v posledním odstavci §u 1, praví, že jestliže držitel hor neuposlechne takového nařízení a neodstraní závady, může se zavésti vnucená správa. To je nejcennější prostředek, kterého potřebujeme, abychom přinutili těžaře učiniti potřebné opatření. Z toho důvodu právě, že to je krásný krok kupředu, abychom zabezpečili horníky před nebezpečím a postavili se proti těžařům, doporučuji, aby senát tento zákon schválil a aby zamítl doplňovací návrh, který podává strana komunistická, sen. Kindl a soudr. Návrh ten zejména žádá, aby komise z horníků vytvořená - dělnická inspekce - měla výkonnou moc. Je přece potřebí, aby tu komisi ještě kontroloval odborník. Tu možnost máme tím, že čl. IV osnovy hájí horníka, který bude státní inspekci upozorňovati na vady. V tom směru je tedy učiněno opatření a proto navrhuji, aby pozměňovací návrh sen. Kindla a soudr. byl zamítnut. (Souhlas.)