Místopředseda Votruba (zvoní): Zpravodaj výboru soc. politického p. sen. Koukal si nepřeje slova k doslovu, proto přistoupíme ke hlasování.

Prosím pány senátory, aby zaujali svá místa. (Děje se.)

Senát je způsobilý se usnášeti.

Budeme hlasovati o osnově zákona ve čtení prvém, a to vzhledem k uvedenému pozměňovacímu návrhu takto: o čl. ľ až IV podle zprávy výborové; pak o doplňovacím návrhu sen. Kindla a soudr., aby za čl. IV vloženy byly nové články V a VI a aby čl. V a VI podle zprávy výborové byly přečíslovány na čl. VII a VIII. Bude-li tento návrh zamítnut, budeme hlasovati o čl. V a VI, nadpisu zákona a úvodní formuli podle zprávy výborové.

Jsou snad proti tomuto mnou navrženému způsobu hlasování námitky? (Nebyly.)

Nejsou. Budeme tudíž tak pokračovati.

Kdo souhlasí s tím, aby čl. I až IV osnovy zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Čl. I až IV se schvalují.

Kdo souhlasí s návrhem sen. Kindla a soudr. na vložení nových článků (V a VI) a na přečíslování dosavadních článků V a VI na čl. VIl a VIII, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí s tím, aby čl. V a VI, jakož i nadpis a úvodní formule zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvaluje se.

Tím celá osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena ve čtení prvém podle zprávy výborové tisk 1203 souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 1196.

Podle §u 54 jedn. řádu z usnesení předsednictva senátu provedeme ještě v této schůzi druhé čtení projednávané osnovy.

Ad 1. Druhé čtení osnovy zákona, jímž se mění a doplňují některá ustanovení obecného horního zákona (tisk 1203).

Táži se pánů zpravodajů, zda navrhují nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. dr Karas:

Navrhuji opravu tiskových chyb ve č. III osnovy, by tam v §u 2, řádek 4 shora a v § u 8, řádek 2 shora místo ťslovenskéhoŤ stálo správně ťSlovenskéhoŤ.

Místopředseda Votruba (zvoní): Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí, přijatou právě ve čtení prvém, také ve čtení druhém s opravou navrženou zpravodajem, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena také v čtení druhém s opravou navrženou zpravodajem, souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 1196.

Kdo souhlasí s resolucemi, otištěnými ve zprávě výborové tisk 1203, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Navržené resoluce se přijímají.

Přistoupíme k dalšímu odstavci pořadu, jímž je:

2. Druhé čtení osnovy zákona (tisk 1040), kterým se mění některá zákonná ustanovení o trestu smrti a o doživotních trestech na svobodě (tisk 1154).

Zpravodajem je pan sen. dr Milota.

Táži se pana zpravodaje, zda navrhuje nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. dr Milota: Nikoli.

Místopředseda Votruba: Není tomu tak, přistoupíme tedy ke hlasování.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byly přijaty ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijímají se také ve čtení druhém podle zprávy výborové tisk 1 54.

Dalším odstavcem pořadu je:

3. Druhé čtení osnovy zákona (tisk 1039) o náhradě členům volebního soudu (tisk 1153).

Táži se pánů zpravodajů - za výbor ústavně-právní sen. dr Veselého, za výbor rozpočtový sen. dr Karasa - zda navrhují nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. dr Veselý: Nenavrhujeme.

Zpravodaj sen. dr Karas: Nikoli.

Místopředseda Votruba: Není tomu tak, přistoupíme tedy ke hlasování.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byly přijaty ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijímá se v uvedeném znění také ve čtení druhém, podle zprávy výborové tisk 1153.

Kdo souhlasí s resolucí výboru ústavně-právního, otištěnou ve zprávě výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedená resoluce se přijímá.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž je:

4. Zpráva výborů zahraničního a národohospodářského o vládním návrhu (tisk 1138), kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu obchodní a plavební smlouva mezi republikou Československou a královstvím Bulharským, podepsaná dne 29. srpna 1933 (tisk 1192).

Zpravodaji jsou: za výbor zahraniční sen. dr Rozkošný, za výbor národohospodářský sen. inž. Marušák.

Uděluji slovo zpravodaji za výbor zahraniční, p. sen. dr Rozkošnému.

Zpravodaj sen. dr Rozkošný: Slavný senáte! Při jednáních o smlouvách s okolními státy zabýváme se obyčejně jen nějakými dodatky ke smlouvám.

Výbor zahraniční vzal proto s potěšením na vědomí, že se podařilo vládě československé sjednati s královstvím Bulharským obchodní a plavební smlouvu, která nahradí posavadní prozatímní úpravu obchodních styků, sjednanou výměnou not ze 16. října 1925 a uvedenou v platnost s účinností od 6. listopadu 1925 vládní vyhláškou ze dne 4. listopadu 1925, č. 226 Sb. z. a n.

Toto zjištění činí výbor zahraniční proto, že za nynějších neutěšených vzájemných obchodních styků mezi jednotlivými státy, kdy se obchodní styky států upravují obyčejně toliko nesmělými doplňky, jejichž platnost bývá často již předem na krátkou dobu a na krátkou výpověď omezena, činí uzavření obchodní a plavební smlouvy s královstvím Bulharským čestnou výjimku.

Bulharský trh byl pro československé zboží se zřetelem na geografickou polohu a posavadní obchodní styky v letech dřívějších důležitým, v posledních letech však poklesl pokud se týče vývozu do Bulharska ze 177,984.000 Kč roku 1928 na 63,118.000 Kč roku 1932 a pokud se týče dovozu z Bulharska ze 113,905.000 Kč r. 1929 na 53,562.000 Kč r. 1932; je tedy co litovati, že nedošlo ke sjednání smlouvy v letech dřívějších, kdy vzájemný obchod obou států byl ještě čilejší a kdy by tedy také smlouva pro Československo byla mohla dopadnouti příznivěji.

Vyvážíme do Bulharska bavlněné příze a látky, len, konopí, jutu a zboží z vlněné příze, papír a zboží z něho, sklo a skleněné zboží, železo, stroje a elektrické stroje a přístroje; dovážíme z Bulharska hlavně tabák, kukuřici, ovoce a zeleninu a výrobky živočišné.

Snahou naší delegace bylo, aby se touto úmluvou poměry zlepšily. Když pak Bulharsko sáhlo k regulování obchodních styků měnovými opatřeními a povolovacím řízením, bylo nutno, aby se obě Národní banky dohodly o úpravě platebních styků při dovozu mezi oběma státy, což se stalo výměnou dopisů obou bank v měsících květnu a červnu r. 1933, čímž byla sice upravena technická stránka, jinak byla však zachována na obou stranách autonomie v devisovém či povolovacím řízení, což přirozeně nemohlo potřebám obou států vyhovovati, pročež došlo k jednání o obchodní smlouvu, jehož výsledkem jest tato ke schválení předložená smlouva, která bude platiti dva roky ode dne, kdy vstoupí v platnost.

V protokolu, jenž byl sepsán při podpisu smlouvy, pak je obsaženo ustanovení o možnosti kratší výpovědní lhůty, kdyby se změnilo zatížení v oboru celních sazeb.

Důvodem k tomu je, pokud jde o výrobní zájmy republiky Československé do Bulharska, toto:

Bulharský celní sazebník má vyjádřeny celní sazby ve zlatých lvech, které se přepočítávají různými koeficienty. Ježto Bulharsko neváže ve svých obchodních smlouvách těchto koeficientů, pokládala československá vláda za nutné vyhraditi si možnost zkrácené lhůty výpovědní, kdyby případnými změnami koeficientů mělo býti změněno celní zatížení. Tohoto ustanovení lze použíti i tehdy, kdyby se jednalo o zmíněnou změnu i takových celních sazeb, které nejsou smluvně upraveny. Navzájem mohlo by se i Bulharsko dovolati ustanovení tohoto protokolu, došlo-li by v republice Československé ke svrchu vzpomenutým změnám.

Měla-li by jedna ze smluvních stran úmysl změniti nebo změnila-li by zatížení v oboru celních sazeb, má druhá smluvní strana právo žádati, aby o věci bylo zahájeno jednání ve lhůtě 15 dnů.

Neskončila-li by tato jednání do dalších 15 dnů dohodou obou stran nebo rozhodla-li by se přes to jedna ze smluvních stran uvésti v účinnost nové zatížení, má druhá strana právo vypověděti tuto smlouvu se lhůtou 30 dnů od uplynutí shora zmíněné druhé lhůty 15 dnů.

Konečně došly ministerstvo zahraničních věcí dodatečně připomínky ministerstva železnic, podle nichž bylo třeba v českém překladu smlouvy nahraditi:

1. v čl. XXl. odst. 1 až 4 a v oddílu, týkajícím se úpravy veterinárních styků (čl. 1, odst. 3, 4, 5, 6) a v závěrečném protokolu k čl. XXI, odst. 3 všechna místa. kde se mluví o dopravě, dopravních sazbách, dopravní trati, slovy: ťpřeprava, přepravní sazby přepravní tratiŤ a obdobně.

2. Mimo to by bylo třeba provésti ve čl. XX určitou stylistickou opravu a

3. v čl. XXI, bod 4) a, b, by bylo před slovo ťúmluvyŤ vsunouti ještě slovo: ťmezinárodníŤ, které vypadlo při opisování čistopisu.

Výbor zahraniční jednal o tomto vládním návrhu ve své dne 17. ledna 1934 konané schůzi a z důvodů nahoře uvedených i z důvodů ve zprávě národohospodářského výboru obsažených navrhuje toto usnesení:

Národní shromáždění republiky Československé souhlasí s obchodní a plavební smlouvou mezi republikou Československou a královstvím Bulharským, podepsanou dne 29. srpna 1933. (Souhlas.)

Místopředseda Votruba (zvoní): Zpravodajem za výbor národohospodářský je p. sen. inž. Marušák. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. inž. Marušák: Vážený senáte! Dosavadní obchodně politický poměr mezi republikou Československou a Bulharskem je rázu provisorního a byl sjednán výměnou not ze dne 16. října 1925. Tato provisorní úprava obchodních styků byla uvedena v platnost s účinností od 6. listopadu 1925 vládní vyhláškou ze dne 4. listopadu 1925, č. 226 Sb. z. a n. Do té doby nemělo Bulharsko, vyjma Německo, se žádným státem obchodní smlouvy. Československo je tudíž na druhém místě mezi státy, které první uzavřely s Bulharskem provisorní obchodní smlouvy.

Předložená obchodní a plavební smlouva mezi republikou Československou a Bulharskem, podepsaná v Praze dne 29. srpna 1933, je výsledkem obchodního jednání, k němuž došlo v létě tohoto roku a jež bylo s obou smluvních stran vedeno snahou upraviti vzájemně obchodně politický styk řádnou obchodní smlouvou. jež by obsahovala také ustanovení celně-tarifní povahy.

l když se snad s naší strany pokládalo za účelné vyčkati, jaký směr bude sledovati bulharská vláda ve své všeobecně obchodní politice a jaké stanovisko k němu zaujmou státy jiné, mající zájem na vývozu do Bulharska, vycházela čsl. vláda při sjednávání předložené řádné obchodní smlouvy se zřetele na geografickou polohu a dosavadní poměrně velkou důležitost obchodního styku s Bulharskem. který je patrný z těchto dat:

Rok	Vývoz do Bulharka v 1000 Kč	Dovoz z Bulhar. v 1000 Kč
1927	147.918	111.870
1928	177.984	77.580
1929	172.943	113905
1930	93.469	114.290
1931	82.805	101.474
1932	63.118	53.562
1933 (za prvých osm měsíců)	9.560	42.627

Pro vývoz čsl. výrobků do Bulharska přicházely v úvahu hlavně tyto skupiny zboží: Bavlněná příze a látky; len, konopí, juta a zboží: vlněná příze a zboží; papír a papírové zboží; sklo a skleněné zboží; železo a železné zboží; stroje a přístroje; elektrické stroje a přístroje.

Jen v uvedených položkách činil čsl. vývoz do Bulharska: V r. 1929 146 mil. 448.000 Kč, v r. 1930 71,212.000 Kč, v r. 1931 67 842.000 Kč. v r. 1932 51,194.000 Kč, za 7 měsíců v r. 1933 6,585.000 Kč.

Z Bulharska se pak dovážely hlavně tyto druhy zboží: tabák, obilí, kukuřice, ovoce. zelenina, výrobky živočišné a odpadky. Bulharský dovoz k nám činil v uvedených položkách: V r. 1929 112 mil. 660.000 Kč, v r. 1930 113,989.000 Kč. v r. 1931 99,772.000 Kč, v r. 1932 53,043000 Kč, za 7 měsíců v r. 1933 41,430.000 Kč.

Předložená smlouva se skládá ze všeobecné části, dvou celně-tarifních příloh a přílohy upravující některé otázky veterinární.

Všeobecná část upravuje právní postavení příslušníků obou států, pokud jde o usazování pobyt, výkon povolání atd. (čl. I až VII). Pro zboží obou států je stipulována ochrana značení původu (čl. VIII), zásada paritního zdanění (čl. IX), nakládání podle zásady nejvyšších výhod (čl. X a XI), z níž stanoveny jsou výjimky (v čl. XII) pro pohraniční styk, pro celní unii pro multilaterární úmluvy a pro výjimečné úmluvy, které by jedna strana sjednala pro zemědělské výrobky s některým ze středoevropských států k dosažení užší hospodářské spolupráce. Dále je sjednán zvláštní režim pro dočasný a zpětný vývoz zboží (čl. XIV až XVll), pro vzájemnou výměnu zboží platí volnost dovozu, z níž jsou stipulovány t. zv. klasické výjimky. Mimo to si obě strany vyhrazují že mohou za mimořádných okolností zachovati nebo zavésti pro určité druhy zboží zákazy neb omezení dovozu a vývozu. o čemž se mají dohodnouti (čl. XIX a závěrečný protokol k němu). Obě vlády se zároveň dohodly o administrativní úpravě otázek sem spadajících.

Pro určité druhy zboží byla dohodnuta cla, jak je to obsaženo ve zvláštním výkaze.

Československo získalo naproti tomu slevu, resp. vazbu cel pro určité své výrobky. Kdyby došlo k aplikaci zmíněných práv a výsad na bulharskou pšenici a kukuřici, budou určité poskytnuté celní koncese prohloubeny, resp. nové poskytnuty. V příloze B upraveny jsou podle těchto zásad celní sazby pro toto čsl. zboží: chmel, pivovarskou smůlu, zinkovou bělobu, obkládačky a dlaždice atd.

Pokud jde o svrchu vzpomenuté veterinární otázky, možno ještě uvésti toto:

Přílohou C upravuje se dovoz. hlavně hus, kachen a drůbeže. vepřového masa, syrového a škvařeného sádla a masných výrobků. některých zvířecích surovin a živočišných výrobků. Příloha má podrobná ustanovení,.jaké předpisy musí se zachovávati. aby byl dovoz jmenovaného zboží připuštěn.

Předložená obchodní a plavební smlouva upravuje definitivně obchodně politický poměr mezi Československou republikou a Bulharskem. Hospodářská krise, která zejména na Bulharsko jako stát zemědělský dolehla velice tíživě, bude příčinou, že nenastane pravděpodobně ihned značnější vzestup vzájemného obchodu. Přesto však vítáme, že k dohodě došlo, stejně tak jako jsme uvítali, že došlo ke zlepšení poměrů mezi Bulharskem a jeho sousedy, kteří jsou našimi spojenci. Je pro nás potěšitelné, že mezi Bulharskem a Jugoslavií nastalo upravení vzájemných poměrů a že mezi Bulharskem a Rumunskem nastává sesilování vzájemného sblížení.

Bulharsko jako stát slovanský je Československu velmi blízké a my se upřímně těšíme, že s ním, jako se spřízněným státem. budeme moci úzce spolupracovati.

Podle čl. XXXI, odst. 4 této smlouvy trvá její platnost 2 roky ode dne, kdy vstoupí v platnost.

Podle odst. 5 tohoto článku možno smlouvu vypověděti 3 měsíce před uplynutím její dvouleté platnosti Nebylo-li tohoto práva použito se žádné strany, platí smlouva dále po tak dlouho, pokud nebude vypovězena. při čemž výpověď bude účinkovati po třech měsících od doby učiněného oznámení o výpovědi.

Při zasedání konaném při podpisu této smlouvy shodli se zmocněnci na tomto dodatku:

Měla-li by jedna ze smluvních stran úmysl změniti nebo změnila-li by zatížení v oboru celních sazeb. má druhá smluvní strana právo žádati aby o věci bylo zahájeno jednání ve lhůtě 15 dnů.

Neskončila-li by tato jednání do dalších 15 dnů dohodou obou stran nebo rozhodla-li by se přes to jedna ze smluvních stran uvésti v účinnost nové zatížení, má druhá strana právo vypověděti tuto smlouvu se lhůtou 30 dnů od uplynutí shora zmíněné druhé lhůty 15 dnů

Důvody které k tomu vedly československou vládu, uvedl již podrobně pan zpravodaj za výbor zahraniční a proto je nebudu opakovati.

Vážený senáte! Ještě bych si dovolil dodatkem upozorniti na celkový stav našeho obchodního spojení s Bulharskem jak se vyvíjí když již máme statistiku z uplynulého r. 1933.

Je zajímavo, že náš vývoz do Bulharska. který činil v r. 1932 ještě 7.5% celkového dovozu. klesl v r. 1933 na pouhých 4.5%. A my, kteří jsme byli na čtvrtém dovozním místě jsme klesli na místo šesté.

Bulharsko v r. 1933 zmenšilo oproti r. 1932 svůj vývoz okrouhle o 35% Ale je velmi zajímavo přes to že jsme tak poklesli, ačkoliv jsme s Bulharskem takřka sousedním státem prostřednictvím řeky Dunaje že na př. Německo nekleslo ve svém vývozu, nýbrž naopak stouplo. Německo jehož vývoz do Bulharska v r. 1932 činil 24%. v r. 1933 stouplo vývozem na 38%, tedy skoro 40% celého dovozu do Bulharska má Německo ve svých rukách. Mám za svou povinnost, abych upozornil na tuto vysoce důležitou okolnost.

Upozorňuji ještě na celkový pokles našeho vývozu a naší obchodní bilance s ohledem na statistiku, kterou již máme za uplynulý rok. R. 1930 činil náš zahraniční obchod. dovoz i vývoz, celkem 40 miliard Kč, r. 1932 15 miliard a r. 1933 už jen 11 miliard; náš vývoz je poněkud aktivní, je silnější než dovoz, ale přes to činí pouze 5¹/₂ miliardy, t. j. ¹/₄ toho, co jsme měli ještě r. 1930. 75% veškerého svého vývozu jsme v uplynulém roce ztratili. To je katastrofa, která nás nutí, abychom při projednávání důležitých zahraničních smluv si to uvědomovali a naznačili si cesty, jak pracovati k tomu, abychom se z této kritické situace dostali.

Německo, aby se zmocnilo Balkánu. vedlo světovou válku a nevzdalo se plánu na opanování Balkánu a Malé Asie ani dnes. Chce toho dosáhnouti pomocí Dunaje. Dnes má zregulován Mohan, pomocí Mohanu může do Dunaje dostávati lodi lehčího ponoru. ale má projekt. který je už také schválen mezinárodní dunajskou společností. který má státi 15 miliard Kč a za které se má kanál mohanský upraviti takovým způsobem aby lodi. které přicházejí ze Severního moře do Rýna i velké zámořské lodi - mohly se dostati přímo bez překládání do Dunaje a pak až do Černého a Egejského moře.

Německo má v programu usplavniti i rakouskou část Dunaje která je dnes potíží pro německý vývoz na Balkán ve větších lodích. Je naší povinností, abychom po této stránce Německo předešli a abychom se postarali o odstranění všech překážek. které se staví v cestu naší plavbě z Bratislavy po Dunaji do Černého moře. K tomu máme dlouholetý plán, ale ten nám nestačí se zřetelem na krisi. Máme program rozdělený až do r. 1956. To je příliš dlouhá doba na to. Malá dohoda v uplynulých dnech v Praze se zabývala touto otázkou, vypracovala svůj plán a zvolila zvláštní komisi pro úpravu plavby na Dunaji, která má jednak zjednodušiti formality, jednak soustřediti dopravu ze všech států dohromady. Potom má pro každý stát vykázati vlastní neutrální přístaviště. (Výborně!)

Proti tomuto plánu vypracovala Mezinárodní komise podunajská také svůj vlastní plán, podle něhož nákladem 1.200 mil. franků mají býti odstraněny všechny překážky pro normální, řádnou a lehkou plavbu. Financování tohoto plánu má býti mezinárodní a amortisaci kapitálu mají prováděti státy podunajské Je naší povinností. abychom se ve vlastním životním zájmu starali o to, aby ty to plány byly co nejdříve aktivovány.

Když jsem mluvil o Německu. není od místa zmíniti se také o tom, že Německo brzdí náš vývoz po Labi a Odře. Ono totiž neupravuje Labe v našem sousedství a následkem toho naše těžší lodi nemohou vůbec plouti na Labi a ani lehčí lodi, je-li sucho. nedostanou se do německého území Německo to dělá cílevědomě ono nerado nese že Labe je zmezinárodněno, a dělá tomu překážky. Totéž je na Odře. Vyčkává. až provedeme kanál dunajsko-oderský pak teprve chce upraviti svůj pohraniční úsek.

Bylo to, myslím, v předvánoční debatě rozpočtové, kde kol. sen. inž. Winter zcela správně upozornil že za dnešních okolností by to byla naše sebevražda, kdybychom prováděli plány Německa, plány sice naše ale které slouží německým obchodním zájmům, kdybychom na příklad dnes pořídili Německu průplavy. kdybychom usplavnili řeky, které vedou do Odry nebo do Labe. Prozatím. jak věci stojí, pokud Německo nám bude dělati překážky, tak i ty peníze které dáváme do Labe, aby po něm mohly plouti lodě velké nosnosti, zůstanou nevyužity, nebudou se rentovati Proto si prozatím musíme pomáhati tak, jako to dělá na příklad továrník Baťa, který říká: Co mně to pomůže, když se dostanu do Dunaje až někdy r. 1956? Chci se tam dostati hned a takovými prostředky, jak na to stačím. A proto upravuje si sám řeku Moravu aby se do Dunaje dostal Dává příspěvek zemi a státu na její zregulování a zavlažovací kanály rozšiřuje vlastním nákladem a bude jich používati pro lodě menšího ponoru aby se dostal do Dunaje dříve, než stát provede projektované splavnění řeky Moravy. Považuji to za dnešních poměrů za správné řešení této otázky. Je nutno. abychom si vyřešili nejen otázku Dunaje nýbrž i otázku komunikací železničních a silničních na východ. aby náš obchod, který je dnes na tom zle, nějakým způsobem se z toho zase dostal. Pí sen. Chlebounová mluvila v rozpočtové debatě o tom. že bychom všude potřebovali míti před očima mapu republiky - vyvolalo to určitou veselost - ale ten námět je úplně správný. Vážení pánové, musíme si přiznati. že ani my nemáme stále před očima přesné mapy naší republiky že nemáme přesně v hlavě svých sousedů. ani komunikačních spojů jakých potřebujeme jak pro obchod tak pro obranu státu. Myslím, že by bylo správné, kdybychom i -u nás v senátě měli vyložené mapy. v nichž by byly také zakreslené naše obranné a spojovací tepny s našimi sousedy abychom se podle toho mohli orientovat zejména při sjednávání obchodních smluv

A konečně budiž mně dovoleno, abych poznamenal toto: Jestliže náš zahraniční obchod klesl už takřka na nulu. musíme si hledat náhradu jiným způsobem. My dnes dostáváme zahraniční obchod jen kompensacemi, ať takovými nebo onakými. Náhradu za zahraniční obchod musíme si hledati v domácím konsumu Ale o ten náš domácí konsum se bohužel nestaráme, poněvadž kdybychom se oň starali, neměli bychom dnes přes 700.000 nezaměstnaných. To všechno jsou konsumenti. kteří okamžité od nás budou kupovati, ale žádají abychom jim jako kompensaci dali zaměstnání Nevyhneme se tedy řešení otázky nezaměstnanosti snížení-m pracovní doby. vnitřní kolonisací atd. A čím dříve tyto věci vyřešíme, tím spíše nastoupíme správnou cestu a tím spíše vyřešíme také zemědělskou krisi, krisi výrobní, krisi živnostenskou a také krisi státně zaměstnaneckou, abychom nemuseli pořád přistupovati k bolestným opatřením srážkovým.

Slavný senáte! Výbor národohospodářský projednal smlouvu ve schůzi 28. listopadu 933 a doporučuje slavnému senátu její schválení s uvedeným dodatkem, jak byl přečten Dále navrhuje výbor, aby senát přijal resoluci o uznání Ruska. která je dole otištěna. (Souhlas.)

Místopředseda Votruba (zvoní): Zahajuji rozpravu a navrhuji, aby řečnická lhůta stanovena byla 20 minutami. (Námitek nebylo.)

Námitek není, lhůta řečnická je stanovena.

Uděluji slovo přihlášenému řečníku, jímž je p. sen. inž. Winter.

Sen. inž. Winter: Slavný senáte! Musíme vítati. že konečně přicházíme k projednání smlouvy s Bulharskem Musíme vítati projednání každé smlouvy, jenom musíme litovati. že k tomu dochází tak pozdě.

Je zajímavo jak čteme v důvodové zprávě. že Bulharsko nabídlo naší republice již sjednání smlouvy, avšak republika vyčkávala. neboť pokládala za účelno vyčkati, jaký směr bude sledovati bulharská vláda ve své všeobecné obchodní politice a jaké stanovisko zaujmou k němu i jiné státy interesované na vývozu do Bulharska. Tedy na to jsme čekali A bohužel, už jsme se dověděli, jaké stanovisko bulharská vláda zaujala. Německo nečekalo Toto stanovisko naše bylo prý odůvodněno tím že jsme nechtěli platiti ústupků Bulharsku Německo se toho neobávalo, platilo ústupky a ze zprávy pana kol. Marušáka. kterou právě teď přednesl, jste slyšeli že se Německu vyplatilo, že nečekalo. Náš vývoz do Bulharska poklesl, jak řekl kol. Marušák, ze 7¹/₂ na 4¹/₂%, ale německý vývoz do Bulharska stoupl z 24 na 38%. Zde vidíme, jak se naší republice ťvyplatiloŤ, že vyčkávala jaké stanovisko zaujmou jiné státy. Německo to je ten jiný stát. který zaujímal stanovisko, že ihned sjednal smlouvu, jakmile Bulharsko ji nabídlo a bylo možno ji s jednati. Proto jeho vývoz do Bulharska neklesl. nýbrž stoupl. A my, kteří jsme dělali obchodní politiku opatrnou, dostali jsme se k tomu, že náš vývoz poklesl o polovic. nejen absolutně značně, ale i relativně o polovic.

My jsme podle důvodové zprávy ztratili na vývozu do Bulharska již 115 mil Kč. A tu je zajímavo se podívati, které jsou to odbory které toto vyčkávací naše stanovisko vlastně zaplatily. V prvé řadě je to textilní průmysl. R. 1929 vyvezli jsme textilií podle zprávy, která je předložena, v součtu za 71,700.000 Kč, r. 1932 jenom za 27,563.000 Kč. r. 1933 za prvních devět měsíců jsme vyvezli jenom za 4,247.000 Kč (Sen. Havlena: Co to je hned nezaměstnaných!) To se projevuje pak ve věším po.tu nezaměstnaných. Pak.je to kovodělný průmysl. R. 1929 vyvezl za 54,727.000 Kč.- r. 1932 jenom za 7,899.000 Kč a r 1933 za prvních devět měsíců už jenom za 904.000 Kč. Už to není ani jeden milion Kč, z těch 54 mil. Kč jsme se dostali pod jeden milion. Papírnický průmysl dodal r. 1932 do Bulharska ještě za 7,546.000 Kč, ale r. 1933 za prvních devět měsíců jenom za 395.000 Kč, tedy ani ne půl milionu. Sklářství r. 1932 vyvezlo do Bulharska za 5.927.000 Kč, r. 1933 za 784.000 Kč.

Nevím, jak se zlepšil tento stav v podzimních a zimních měsících, ale podle toho co právě kol. inž. Marušák v závěru svého referátu přednesl, ovšem veliké zlepšení nenastalo.

Bylo řečem. že prý klesla kupní síla bulharského zemědělce. To je pravda, kupní síla bulharského zemědělce poklesla stejně jako kupní síla všech ostatních, také našich zemědělců. Ale je zajímavo. že tento bulharský zemědělec, jehož kupní síla poklesla, který dříve kupoval své pluhy a jiné stroje od čsl. podnikatele Bächera v Roudnici, dnes je kupuje od Kruppa v Essenu. Pro československý vývoz kupní síla poklesla, ale pro německý vývoz do Bulharska kupní síla bulharského zemědělce zůstala zachována.

Jsem přesvědčen, kdybychom byli měli sjednanou obchodní smlouvu s Bulharskem dříve. že nemusilo k těmto koncům dojíti a že místo Kruppa byli bychom hospodářské stroje do Bulharska vyváželi my.

Není to ovšem jenom Bulharsko. Takových bojišť máme velmi mnoho. kde ty průmyslové bitvy prohráváme jednu za druhou. A nejsou to jenom státy jako Bulharsko, které nejsou v nejlepším styku s naší republikou, jsou to dokonce i státy s námi spřátelené, které se od nakupování od nás odvrací a kupují více v Německu. Jugoslavie, Rumunsko, tedy naší političtí spojenci, pokud jde o obchod, přecházejí také k Německu.

To není, jak zde podotkl kol. Havlena, jenom otázka peněz, to je otázka živobytí. Každá koruna, o kterou přichází náš vývoz, znamená také ztrátu chleba našich dělníků.

Pokles našeho vývozu od r. 1932 do r. 1933 representuje ztrátu, když počítáme 300 pracovních dnů a 50 Kč na jednoho dělníka denně, 321.000 dělníků, kteří ztratili celoroční zaměstnání. To je podle statistiky našeho zahraničního obchodu a ono to také přibližně souhlasí se statistikou nezaměstnaných. My tím podlamujeme nejen hospodářskou schopnost našeho průmyslu, nýbrž i brannou schopnost našeho průmyslu, na kterou pan ministr zahraničních věcí klade veliký důraz. A výkonnost průmyslu, to není jenom otázka hospodářská, to je také otázka státní a otázka obrany státu.

Referát p. ministra zahraničních věcí byl po této stránce velmi zajímavý a opravňoval k nadějím že již máme dohodu mezi průmyslem a zemědělstvím. Ale z přednášky, kterou nedlouho na to pronesl p. ministr zemědělství, bylo bohužel zase viděti že ještě tak daleko ta dohoda není. Jsem přesvědčen že je nezbytně státní potřebou, abychom dosáhli rozumné dohody mezi naším průmyslem a zemědělstvím. Naše strana nestaví se na stanovisko jednostranné proti zemědělství, naopak, vždyť máme ve svých vlastních řadách veliký počet zemědělců, jejichž zájem jsme povinni také hájiti J sem přesvědčen, že zájem zemědělců je docela dobře možno uvésti v soulad se zájmem průmyslu. Vítal bych velice rád, kdyby z porad, které se vedou za zavřenými dveřmi neoficiálními osobnostmi, vyšla nějaká rozumná dohoda, která by mohla býti platformou nejenom pro náš hospodářský a politický život doma, nýbrž i pro naši politiku zahraniční Je to dohoda zemědělsko-průmyslová Tato otázka je velmi důležitá pro naše styky s Malou dohodou. Konference která nedávno skončila a o které se zmínil kol. Marušák, skončila se sice na papíře příznivě, výsledky byly uspokojivé, jakožto první náběh prohloubení hospodářské Malé dohody. ale, bohužel, přece jen více méně ta dohoda byla snadná. Bylo možno dohodnouti se o jednotné úpravě v železnictví, o jednotné úpravě v otázkách poštovních a tak dále, t. j. o unifikaci zákonodárství, ale do hospodářského života to pořád ještě nešlo. Já se bojím, až to přijde na konkretní otázky hospodářské, že budeme zase tam, kde jsme byli dříve.

Slavný senáte! Myslím, že naše situace je taková, že si nesmíme nechati ujíti jediné příležitosti abychom průmyslu a vývozu pomohli. To, co dnes zde řekl kol. Marušák, je velmi správné. My ovšem, jak jsem již řekl ztrácíme jednu bitvu za druhou. Jedna taková ztracená bitva je sovětské Rusko. Podal jsem návrh jménem našeho klubu aby bylo zahájeno jednání o uznání sovětského Ruska. Tento návrh se nemůže dostati zatím z iniciativního výboru. Mně šlo o to, abychom si pospíšili a přišli dříve než Amerika. Ovšem vidíme, že jakmile Amerika začne jednati, tak jedná po americku. To bylo úžasné, jak rychle to bylo provedeno. Trvalo to několik dní a dohoda byla podepsána. Rusko je pro nás velmi důležitým územím. Prof. Bajkov měl v prosinci v obchodní komoře v Praze přednášku, ve které uvedl některá data o našem vývozu do Ruska a dovozu z Ruska k nám. R. 1922 činil náš vývoz do Ruska 93 mil. Kč, r. 1925 404 mil., r. 1931 489 mil.- ale r. 1932 jen 121 mil. a za 10 měsíců r. 1933 pouze 58 mil. Kč. Tedy se 489 mil. Kč jsme se dostali na 58 mil. Kč. Zato ovšem dovoz z Ruska k nám stoupá: r. 1922 činil 21 mil. Kč, r. 1925 33 mil. Kč. r. 1931 278 mil. Kč r. 1932 už je také pokles, 164 mil. Kč, r. 1933 za 10 měsíců 95 mil. Kč. Tedy saldo se jeví takto: r. 1922 plus 72 mil. Kč pro nás r. 1925 plus 371 mil., r 1931 plus 211 mil. kdežto r. 1932 už jsme pasivní 43 mil. Kč, a za prvých 10 měsíců r. 1933 máme další schodek 32 mil.

Bylo zde řečeno, že o obchod s Ruskem není co státi, poněvadž Rusové prý neplatí. Je těžko dokazovati, že by neplatili; naopak bylo konstatováno Vítkovickými závody, že Rusové bezvadně platí a že nevynechali jedné lhůty. Zaplatili správně téměř 1¹/₂ miliardy. Také min. předseda pruský Goering ve známém procesu lipském prohlásil, že Rusové neplatí své směnky, ale nebylo ani třeba,aby se ruská vláda proti tomu oficielně ohradila, jako to učinila, a přece každý ví. že Rusové platí své směnky bezvadně. Je pravda, že si vyžadují dlouhodobé úvěry, ale v den splatnosti směnku také správně proplatí. To je také viděti v diskontu jejich směnek. V prvé polovině r. 1933 splatilo Rusko na své zahraniční dluhy 4 miliardy našich korun a snížilo svůj dluh na pouhých 14 miliard. V důsledku toho poklesl diskont negarantovaných ruských směnek s 30 % na pouhých 14 až 16 % a při směnkách, garantovaných Německou říší, klesl s 12 na pouhých 9 až 10 %. Je tedy viděti. že stanovisko min. předsedy Goeringa i stanovisko některých kruhů u nás není zcela správné, nýbrž naopak, že ruské směnky jsou dnes hledané a ruský trh žádoucí a dodávky do Ruska byly by tedy zvláště pro nás žádoucí.

Uvážíme-li na př., že z celého našeho vývozu parních kotlů šlo r. 1931 do Ruska 88.6%, je z toho viděti, jakou důležitost měl vývoz našeho průmyslu do Ruska, a co to znamená ztrácíme-li tento trh. Je pochopitelné, že se Rusko obrací především tam, kde jest uznáváno, a právě tak, jako jsme to slyšeli od kol. Marušáka o Bulharsku, je tomu také s Ruskem. Rusové místo od nás kupují dnes ve Francii a v Polsku. zatím co náš vývoz do Ruska klesá nejenom absolutně nýbrž i relativně, takže jsme se dostali na jedno z posledních míst. Vývoz z Polska do Ruska stoupl o 271.9 % a vývoz z Francie do Ruska o 144.4 %. To je pouhý důsledek toho. že tyto státy s Ruskem sjednaly obchodní a státní smlouvy. Je evidentní, že i pro náš hospodářský život bylo by velmi důležité, abychom již takovou dohodu měli. Ale, vážení pánové, jsem přesvědčen, že máme také státní zájem na tom. abychom se s Ruskem již dohodli. Vždyť nám nemůže býti lhostejno, jaké stanovisko k naší republice zaujímá největší slovanský stát, který má 160 mil. obyvatel, a my, kteří jsme ve středu Evropy, v sousedství ne právě zvláště přátelském, musíme si hledati přátele na všech stranách.

Jako technik poukazuji na to, že je i pro náš technický dorost neobyčejně důležité, abychom se s Ruskem dohodli. Rusko bylo vždycky velkým konsumentem našich technických sil. Velmi mnoho českých inženýrů kteří nedostali zde místa. odcházelo před válkou do Ruska. Byla to sta a tisíce českých inženýrů, kteří byli zaměstnáni v ruských službách. To vše je dnes uzavřeno. Vážení pánové, my máme již tisíce inženýrů, mladého technického dorostu bez zaměstnání. Tito lidé marně obcházejí kanceláře podnikatelů úřady státní i samosprávné - nikde je nechtějí, poněvadž všude je technických sil nadbytek. Co mají ti lidé dělat? To je důležitý problém, neboť tento technický dorost propadá neodvratně zkáze nejen materielní ale bohužel i morální. Je pro nás velmi důležité, abychom tento velký reservoir našich technických sil měli zase otevřený. Ale nebylo by to jen odbytiště našich techniků. Pobyt našich techniků v Rusku byl by velmi kladnou položkou pro naši kulturu, pro vzájemné kulturní styky mezi Ruskem a Československem, a byl by také velmi důležitou položkou hospodářskou, poněvadž čsl. inženýři kteří by byli v Rusku zaměstnáni, byli by pionýry čsl. hospodářského života.

Z toho důvodu doporučuji při této příležitosti. aby tato důležitá otázka byla s největším urychlením projednána a při vedena ke zdárnému konci. Jménem strany prohlašuji že budeme hlasovati jak pro návrh tak i pro resoluci která byla předložena (Potlesk.)

Místopředseda Votruba (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen debata je skončena.

Táži se pánů zpravodajů přejou-li si doslovu.

Zpravodaj sen. dr Rozkošný: Nikoli.

Zpravodaj sen. inž. Marušák: Nikoliv.

Místopředseda Votruba: Není tomu tak. Přikročíme tedy ke hlasování.

Prosím paní a pány senátory, aby zaujali svá místa. (Děje se.)

Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením podle zprávy výborové ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvalovací usnesení bylo schváleno ve čtení prvém podle zprávy výborové tisk 1192.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce pořadu, jímž je:

5. Zpráva výborů zahraničního a národohospodářského o vládním návrhu (tisk 1155), kterými se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení protokol o interpretaci čl. XX obchodní úmluvy ze dne 23. dubna 1925 mezi republikou Československou a republikou Polskou, podepsaný ve Varšavě dne 26. října 1933 a uvedený v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 24. listopadu 1933, č. 212 Sb. z. a n. (tisk 1193).

Zpravodaji jsou: za výbor zahraniční sen. Plamínková, za výbor národohospodářský místo sen. Hubky sen. Černý.

Uděluji slovo zpravodaji za výbor zahraniční, pí sen. Plamínkové.

Zpravodaj sen. Plamínková: Slavný senáte! Je zajímavo, že máme podávati zprávu o výkladu článku XX smlouvy s Polskem, která již vlastně není v účinnosti - je to smlouva z r. 1925 - ale poněvadž se jedná právě nyní o novou smlouvu, a ukázaly se určité nejasnosti. které přebírá ze smlouvy staré. jde o to. aby se zjasnily některé momenty Mimoto nejistota, nejasnost znamenaly pro soudní spory určité obtíže a tedy máme vládní návrh, o kterém mám referovati, jak p. předseda zde řekl. Zpráva zahraničního výboru zní asi tak:

V obchodní úmluvě československo-polské ze dne 23. dubna 1925 jsou v překladě jak českém tak polském nepřesnosti, které připouštějí možnost různé interpretace, jež nebyly smluvními stranami intendovány. Tak v poslední části prvé věty prvního odstavce článku XX byla přeložena slova ťsans discrimination de leur provenance ou destinationŤ ťbez ohledu na to. odkud přichází nebo kam jest určenŤ, ačkoli smluvní strany chtěly zajistiti zboží nakládanému resp. předávanému k přepravě výhody článku XX bez ohledu na to, odkud zboží pochází a rovněž beze zření na zemi určení, totiž bez ohledu na to, zda jde o zemi smluvního státu, nebo státu třetího. Má tedy zníti správný překlad ťbez ohledu na původ nebo destinaci zbožíŤ.

Další nejasnost vznikla použitím francouzského termínu ťtarif communŤ v jiném významu, než jak ho užívají Francouzi. 1 jest nutno pro zjasnění věci vyložiti význam tohoto termínu. V první větě prvního odstavce článku XX má znamenati toto slovo svazové tarify ťvnitrostátníŤ, v druhém pak odstavci téhož článku ťmezinárodníŤ tarify svazové.

Tímto výkladem se znemožní pro první oddíl, aby jedna ze smluvních stran mohla požadovati dle dnešního textu českého i polského, aby dovozné bylo stanoveno na podkladě nejnižších tarifů mezinárodních; ale naopak prohibiční klausule k tarifům mezinárodním jsou přípustny, zatím co jsou zakázány k tarifům vnitrostátním.

Nepřesnosti v znění článku XX obchodní úmluvy československo-polské měly přirozeně. též účinek na soudní rozhodování v případných sporech. Bylo tedy nutno, aby byla odstraněna různá interpretace článku XX a sjednána interpretace autentická. To děje se protokolem, který vláda předložila vládním návrhem (tisk 1 155) senátu Národního shromáždění. Zahraniční výbor usnesl se doporučiti slavnému senátu přijetí tohoto vládního návrhu. (Souhlas.)

Místopředseda Votruba (zvoní): Uděluji slovo zpravodaji za výbor národohospodářský, p. sen. Černému.

Zpravodaj sen. Černý: Slavný senáte! Národohospodářský výbor doporučuje slavnému senátu, aby vyslovil souhlas s vládním návrhem, týkajícím se protokolu a výklady článku XX obchodní úmluvy s republikou Polskou ze dne 23. dubna 1925 (č. 212 Sb. z. a n.).

Místopředseda Votruba (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen. Debata odpadá a odpadá také doslov zpravodajů.

Přistoupíme ke hlasování.

Žádám pány senátory, aby zaujali svá místa. (Děje se.)

Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením podle zprávy výborové ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvalovací usnesení bylo přijato ve čtení prvém podle zprávy výborové tisk 1193.

Tím je pořad schůze vyřízen.

Oznamuji, že dal jsem dodatečně dovolenou na včerejší schůzi p. sen. Stodolovi.

Podle §u 40 jedn. řádu sděluji, že se předsednictvo senátu usneslo, aby se příští schůze svolala písemně nebo telegraficky s pořadem, jenž bude určen.

Konstatuji, že žádný návrh nebyl podán.

Končím schůzi.

(Konec schůze v 19 hod. 12 mm.)