Jen několik poznámek k neustálému zatěžování našeho zemědělství: Hypotekární dluhy, krátkodobé směnečné dluhy, daně a jinaké dávky, sociální břemena to všechno tvoří trvalé zatížení pro naše zemědělství, které deflačnímu procesu dodnes nebylo podrobeno. Jednu poznámku: O snížení úroků jakožto naléhavé nutnosti mluví také sám náš pan ministr financí že však fiskus z dlužných daní za běžný rok počítá 7 % úroků z prodlení a že když na příklad poplatek z převodu nebyl zaplacen do 8 dnů po podání listiny, upomínka děje se započtením 2 % poplatku za upomínku a X % úroků, o tom náš pan ministr financí jako o naléhavě nutném snížení nemluví. Proč nepředchází stát dobrým příkladem a nenutí tím všechny tyto otázky co nejdříve rozřešiti? Zmíněná a dodnes stejná břemena a zatížení musí v nějaké formě co nejdříve býti přiměřeně zmenšena, nechce-li státní správa vzíti na sebe důsledek úplného ochuzení a zbídačení našeho hospodářství, které kdysi bylo pýchou našeho státu.

Přičítám zmíněné myšlence a plánu přeorientování našeho zemědělství v jeho produkci pro budoucnost pronikavý význam a přispěje to bezpodmínečně k tomu, aby se nynější tísnivá situace zemědělství ulehčila a zlepšila. Se zmírněním příliš vysokých břemen, o kterých jsem před tím mluvil, nesmí se však váhati nemá-li úpadek našeho zemědělství v příštím roce učiniti ještě další pokroky.

O otázce, zdali případné zmírnění těchto stálých břemen má se resp. může se řešiti generelně nebo individuelně, nechci se zde dnes šířiti. Pokládám se za povinna upozorniti přiměřeně naši vládu na naléhavou nutnost řešení této otázky.

Poukázati chtěl bych zde na známý mně elaborát o nutnosti doplniti vyrovnací řád nuceným vyvazovacím řízením pro zemědělství založením vyvazovacího ústavu pro zemědělství, kterážto instituce by v jednotlivých případech měla obstarávati oddlužení resp. úpravu otázky dluhů pro zemědělství.

Vnitřní cena naší koruny se zvýšila o 25 až 30 % a nutno odbourati všechno to, co nemohlo prodělati stejný proces. Vedle zmíněných již stálých břemen běží při našem zemědělství také ještě o prémie na pojištění všeho druhu, o honoráře lékařům, zvěrolékařům, advokátům atd. Dnes je všechna výroba tak obrovsky zatížena výdaji, které v době dřívější ceny koruny nebyly daleko tak citelné jako dnes a které proto nutno zcela podstatně zmírniti, má-li býti dosaženo lepší možnosti konkurence. Jestliže má žito dnes index 3 až 3.5 a pšenice index 5 až 5.5, uhlí index 9, 12 až 14, pak nutno věru požadavek vyrovnání uznati za oprávněný. Musí však také, jak jsem přece již poznamenal, stát zmírniti břemena uložená zemědělství. Nutno dále zcela podstatně zmenšiti dědické a převodní poplatky. Otec nemůže dnes předati hospodářství svému synovi. poněvadž syn nemůže platiti tak nesmírně vysoké dědické poplatky. Naše hospodářství musí se buď přizpůsobiti zhodnocené měně anebo musí se cena koruny přizpůsobiti dnešním poměrům našeho hospodářství. Otázka: Co mně pomůže udržování koruny na její výši, co mně pomůže, stojí-li koruna sebe příznivěji v kursovní hodnotě proti švýcarskému franku, když nemám v kapse žádnou korunu, abych ji mohl vydati?

K podpůrné akci obilí několik slov Vláda považovala za vhodné, do tvoření cen u pšenice a žita zasáhnouti intervenčními koupěmi, podpůrnými koupěmi resp. podpůrnými akcemi. Jsem bohužel nucen stěžovati si do způsobu podpůrné akce pokud jde o pšenici a žito a prosím našeho pana ministra zemědělství za prozkoumání této stížnosti a za rychlé zakročení ve smyslu požadavků, které jsem vyslovil.

Podpůrná akce provádí se v prvé řadě způsobem nedosti elastickým. Podpůrné koupě neřídí se dosti přiměřeně nabídkou a poptávkou. ľ při velmi silném dovozu a tomu přiměřené nabídce nebéře se přiměřeného, bezpodmínečně nutného zřetele na tuto okolnost. Jako příklad: Po dobu řepné kampaně, kdy hlavní pšeničné kraje neměly příležitosti k výmlatu a dovoz pšenice byl dosti malý, prováděla se podpůrná akce pro pšenici. Po této době, když nastala perioda hlavního výmlatu a dodávky pšenice velice vzrostly, muselo se neustále naléhati na to. aby podpůrná akce zasáhla. Podpůrné ceny se dále nevyměřují vždy podle přirozených obchodních poměrů a podle zvláštnosti posuzování kvality místního průmyslu mlýnského. Pšenici s vysokým obsahem lepku a žito s jemnou slupkou chtějí lidé platiti jen podle záznamů pražské bursy, parita dovozu, kdežto mlynáři normálně za tyto vysokocenné kvality velmi rádi povolují příplatek. Dlužno také logicky obilí ve stanici mlýna oceňovati výše nežli takové, které podmiňuje ještě předcházející dovoz.

Bylo prokázáno, že provádění těchto opatření zplna musí zůstati v neutrálních rukách Centrocooperativu. t. j. v rukách celostátní zemědělské družstevní organisace. Podpora musí však také zůstati spojena s činností zemědělských skladištních družstev. Podpora na trhu prováděná má vždy za následek protiakci spekulace a výsledek akce podstatně trpí činností spekulace. Ústřední podpůrná akce bez přirozeného rozčlenění, bez plánu a stanovených zásad nemůže nikdy býti úspěšnou. Skladiště sloužící této podpoře mají se účelně a pro to mluví mnohé okolnosti - zřizovati výhradně v nákupních územích pod správou skladištního družstva. Ústřední veliká skladiště jsou neúčelná.

Poněvadž cena žita je stále pod cenou krmiva, dlužno v podpoře cen žita pokračovati ve formě poněkud zesílené a citelné. Otázku rozdílení chleba nezaměstnaných dlužno co nejdříve rozřešiti. Tuto otázku nesmíme však nikterak rozřešiti zase tak, jak tomu bylo při poslední akci. Měli jsme tehdy v našich krajinách veliké zásoby žita. a místo aby se žito pro chlebovou akci pro nezaměstnané bralo nebo nakupovalo z příslušného skladiště bylo na disposici z Prahy dováženo ze skladiště vzdáleného 150 až 200 km. Prosím našeho pana ministra zemědělství, aby těmto poznámkám věnoval laskavě potřebnou pozornost.

Prosím dále pana ministra zemědělství, aby laskavě brzy vyřídil otázku vytvoření vývozní organisace pro ječmen a chmel. Že tuto otázku řešiti možno jen za výhradného přibrání našich zemědělských družstevních svazů, to jest jen na podkladě těchto organisací, budiž jen mimochodem poznamenáno, ale přece dvojnásobně podškrtnuto. Na ohledech na několik malých vývozců nesmí tato veliká otázka ztroskotati. Náš vysoce hodnotný pivovarský ječmen držel až do srpna 1931 stále stejný krok s vývojem cen pšenice. Od více než dvou let leží však ceny ječmene na cenové basi ovsa. To, co naše obchodní politika v tomto směru spáchala, nutno zase napraviti.

Pokud jde o opatřování krmiv, obzvláště o dovoz kukuřice, nutno činiti výtky činnosti obilního syndikátu. Potřeby soukromého obchodu nemají zde míti rozhodující vliv, nýbrž především musí býti a zůstati směrodatnými potřeby našeho zemědělství. Naše zemědělství žádá bezvýjimečný příděl kukuřice, kterou bezpodmínečně nutno dovážeti, a jinakých krmiv svým organisacím, aby bez spekulace mohly býti rozdělovány zemědělcům, kteří jich potřebují.

Kdybychom dosáhnouti mohli otázky nucené organisace na družstevním podkladě pro obchod s obilím, pro obchod s mlékem a konečně také pro obchod s dobytkem - po mém názoru muselo by to býti beze všeho možné - a kdyby se potom vytvořila ústřední prodejna pro organisace těchto družstevních organisací, mohli bychom zajisté v tak mnohém směru bez velkých finančních obětí docíliti velmi mnohého.

Vybudování našich zemědělských družstev musí zajisté pro budoucnost býti věnován daleko větší zájem. Poukazuji zejména na naléhavě nutné vybudování zemědělského skladištního družstva na Slovensku, kterýžto moment pro nás v Čechách má velkou důležitost. Do podrobností v této otázce nemohu se bohužel pouštěti.

Několik slov k vymáhání daní a předpisování daní. Zákon o přímých daních a také zákon o dani z obratu předpisuje výslovně, že daňový úřad se nesmí uchylovati od přiznání poplatníkova, dokud mu nebyla poskytnuta možnost důkazů pravdy. Toto právo poplatníkovo bylo při redakci tohoto zákona obzvláště zdůrazněno a veřejně vyhlášeno. Berní úřady naprosto však nedbají tohoto ustanovení zákona a ve většině případů jsou všechny protesty a rekursy marné. Nanejvýše se poplatník na základě podaného odvolání dodatečně vyzve aby předložil důkazy. Poněvadž však odvolání nemá odkladného účinku. berní úřady předepsané daně jednoduše vymáhají, kdežto odvolání čeká mnoho měsíců na vyřízení. Předloží-li poplatník své záznamy a doklady, odbude ho referent berního úřad u zkrátka tím, že důkazy nestačí. že zde není řádného vedení knih atd. V čem vlastně záleží vadnost a nedostatek. ve většině případů se neřekne. I vedení knih našich účetnických spolků se většinou neuznává. Nemůže si přece každý sedlák s 50 a 100 a i s 250 strychy pozemků ustanoviti školeného a úplně spolehlivého účetního jakožto účetního odborníka. Je přece nemožno, abv naši sedláci a naši maloživnostníci měli býti nuceni k tomu. aby vedli účetnicky bezvadné knihy. Naši poplatníci jsou v-vdáni na milost a nemilost berním správám. K čemu potom zákon? Kde zůstává zde pocit spravedlnosti a nestrannosti? Jakožto znalci vyslýchají se na berních správách často lidé, kteří naprosto ničeho nevědí o podniku toho kterého poplatníka, pro kterého mají podati dobré zdání. Jen zcela mimochodem chci podotknouti. že velmi často berní úřady povolávají konkurujícího poplatníka jakožto znalce. Jak takovéto dobrozdání potom vypadá, o tom nepotřebuji se zajisté šířiti.

Několik poznámek ještě k činnosti representantů křesť.-sociální strany při její schůzích v posledním čase. Tak na př. posl. Krumpe poukázal na schůzi v Mostě před několika dny na to, jak se jeho strana velice mužně držela a jednala při projednávání zákona o stranách a zdůraznil, že toto tak mužné jednání křesť.-sociální strany uznali také Češi. Posl. Krumpe zajisté velmi dobře ví, že by k tomuto zákonu bylo také došlo, i kdyby byly všechny německé strany hlasovaly proti tomuto zákonu a že bylo zcela lhostejno. jaké stanovisko zaujala k osnově tohoto zákona křesť.sociální strana. Demagogickými prostředky musí býti potírán svaz Bund der Landwirte. neboť najdou se přece ještě sem a tam hlupáci, kteří uvěří obzvláště slovům některého kněze, i když se tento kněz uplatňuje jen jako stranicko-politický agitátor nejhoršího druhu. Na druhé straně je to však právě křesť.-sociální strana, která z účinků tohoto zákona na dvě tím postižené strany chce dělati dobrý obchod. Znám případy, kde tato strana při rozdílení uvolněných mandátů v obecních zastupitelstvech předstihla naše pány sociální demokraty v uplatňování nároků na náhradní -místa. Pan posl. Krumpe řekl o rozdílení těchto mandátů ve zmíněné schůzi v Mostě skutečně více než krásně - alespoň zní to krásně a čte se to krásně: Jeho strana že činí nárok na mandáty rozpuštěných stran, aby je jako důvěrník do nejbližších voleb spravovala. Pěkné důvěrníky postaví tato strana. Nejhorší stranicko-političtí agitátoři vysláni budou touto stranou jako důvěrníci do obecních zastupitelstev. Těmto pánům ani chrám Páně není svatým, a užívají ho k stranicko-politickým agitacím. Toho nejvyššího, co jako křesťané máme, naší víry, používá se jako prostředku ke stranicko-politické agitaci a této víry se zneužívá, jde-li o to, aby se pomáhalo politickým stranám.

Také pan sen. dr Hilgenreiner mluvil v této schůzi a zdůraznil, že se odvoláním duchovních z předních řad politického boje v Rakousku jen vyhovělo přáním duchovenstva. My bychom u nás podobné opatření vrchního duchovního pastýře jen zcela všeobecně uvítali a kdyby se pak ještě z parlamentní činnosti vyloučili bývalí tajemníci stran a redaktoři a politikové z povolání, pak myslím, že bychom mohli dojíti ke skutečně úspěšné parlamentní práci, při kteréžto práci by zájmy všech národů a vrstev našeho státu také nejlepším způsobem byly uhájeny, a to rozhodně daleko lépe nežli jak je tomu dnes.

Křesť.-sociální strana má za to, že zde po zrušení německé nár.-socialistické strany a po zastavení činnosti německé národní strany kvete pšenice a nám jako politické straně německého venkovského lidu vypověděla patrně boj na celé čáře. Především jednu věc: Dosud jsme přece proti hloupému, pošetilému štěkání řečníků na schůzích této strany nezaujali ještě veřejné obranné postavení. Pravím však panu sen. Hilgenreinerovi jakožto representantu této strany a mnohým řečníkům na schůzi toto: Kdyby se snad jemu a jeho kolegům nadále zachtělo proti naší straně bojovati jejich obvyklým způsobem, pak vytáhneme s nejtěžším kalibrem a dokážeme pánům, že jsme toho syti dát proti sobě bojovati takovýmto způsobem a dovedeme se postarati o to, aby co nejdříve zase nastal klid a pořádek. Kdyby se někdo z pánů této strany ještě jednou odvážil napadnouti našeho vůdce ministra dr Spinu v některé schůzi, pak pravím těmto pánům, že žádný zástupce této strany nepromluví již ve veřejné schůzi senátu a také venku ve schůzích dovedeme těmto pánům zameziti v jakékoli další takovéto činnosti. Dnes na př. zástupcové této strany společně s pány komunisty útočí proti tomu, že část neprodejného přebytečného žita denaturací nalezne upotřebení jako krmivo, ačkoli je pánům přece velmi dobře známo, za jaké velké cenové deprese bojovati musí naši pěstitelé obilí. obzvláště naši pěstitelé žita. Aby se odvrátil další pokles cen na trhu žita, musela naše vláda sáhnouti k denaturování určitého množství žita. Ačkoli důvody tohoto opatření jsou našim pánům křesťanským sociálům velmi dobře známy, staví se skutečnost na hlavu a štve se městské obyvatelstvo proti sedlákům. Pouliční chátra se mobilisuje a členové parlamentu této strany intervenují u jednotlivých okresních úřadů pro denaturování žita, ačkoli přece těmto pánům je velmi dobře známo, že by se ten který okresní hejtman pro tuto demagogii dotčených pánů členů parlamentu mohl jen vysmáti do obličeje.

Kdyby páni křesťanští sociálové dnes u nás seděli ve vládě, byli by právě tak jako všechny nynější vládní strany museli souhlasiti s tímto opatřením a žádný člen křesť.-sociální strany nebyl by něco vytýkal tomuto opatření. Vláda byla nucena tomuto našemu zemědělství tímto a jinými opatřeními přispěti k podpoře ceny žita, jinak měli bychom dnes cenu žita 50 Kč za 100 kg anebo snad ještě o jednu korunu méně. Páni musí však jako oposiční strana přece nějakým způsobem na sebe upozorniti, i když okamžik anebo příčina jsou sebe nevhodněji voleny. Snad má tím také býti dokázána jejich nepostradatelnost jako vládní strany.

Že však jsou ještě sedláci, ještě zemědělci, kteří jsou u této strany organisováni a patrně ještě za touto stranou běhají, je něco, co žádný rozumný člověk nemůže pochopiti. Ti, kteří stále tvrdí, že hloupí lidé nevymírají, mají přece asi pravdu. Takováto demagogická stranická politika. především se snahou štváti městské obyvatelstvo proti venkovskému obyvatelstvu nemůže míti dobré následky, a musí se jednou sama trpce vymstíti na těch, kdož jako inspirátoři k tomu podali ruku.

Panu sen. dr Hilgenreinerovi se patrně stavovské hnutí, které vede náš vůdce ministr dr Spina, nehodí do krámu. Projevil na okresním sjezdu strany více nežli ostrou kritiku našeho stavovského hnutí. Označuje naše hnutí za politický nerozum, mluví o falšování stavovské myšlenky selské, o materialistické zištnosti stavovské atd.

Mám-li na mysli, že ve stranicko-politickém boji jest nám jednati se stranami, z nichž jedna slibuje nebeský a druhá pozemský ráj jako odměnu za věrné následování. obě strany však při těchto slibech nemohou vystačiti bez demagogie, říkám si, že nás jako politickou stranu německého venkovského lidu naše cesta může vésti jen mezi těmito stranami, které obšťastňují lid. Oběma stranám jest ovšem stavovská myšlenka hrůzou. Budoucnost však jim nedá za pravdu a život půjde přes ně dále.

Pánové, že my jako němečtí sedláci nepotřebujeme pěstovati žádnou přehnanou loyalitu, po tolika letech upřímné spolupráce v zájmu tohoto státu nepotřebuji zajisté obzvláště zdůrazňovati. Jakou ztrátu jsme také my úmrtím vůdce Švehly utrpěli, o tom nepotřebuji zajisté ztráceti ani slova, poněvadž my němečtí sedláci a naše strana zajisté nejlépe dovede oceniti, co pro nás Švehla učinil. Bylo to jeho mužné zakročení v zájmu stavu, poněvadž mu bylo zcela lhostejno, zdali před ním stál německý nebo český sedlák, neboť Švehla byl jen sedlákem. My němečtí sedláci zachováme mu vždy čestnou vzpomínku. Ale nejsme patolízalové, nejsme podlézavci, nemáme zapotřebí osvědčovati dnes svou stoprocentní loyalitu, loyalitu, které jiní ještě před 4 nebo 6 týdny neměli. Žádáme však od vás, abyste nepřipustili. aby své národnosti si vědomý německý sedlák nebo občan právě pro toto vědomí své národnosti, stoje na půdě státu, byl denuncován, pronásledován anebo udavačstvím byl ohrožován ve své existenci. Nikoli, poctivě a upřímně hájiti zájmy lidu neznamená nic jiného nežli plniti povinnost. (Potlesk.)

Místopředseda Votruba (zvoní): Dále má slovo p. sen. dr Krno.

Sen. dr Krno: Vysoký senát! Úfam, že tento rozpočet na -r. 1934 je posledným deflačným rozpočtom a bude mať výsledok len vtedy, keď sa prispôsobia k tomuto rozpočtu. k tejto deflácii všetky ceny nielen zemedelské, ale i všetky druhé ceny. Zemedelstvo sa týmto cenám úplne prispôsobilo a je treba, aby sa i všetky druhé odvetvia tomuto prispôsobily. Keď sa povie to, že u nás v Bratislave sa odpredáva živá váha po 2 až 5 Kč. a v obchode sa odpredáva od 7 do 20 Kč, vidíte z toho, že zemedelec odpredáva to tak lacno, že na to dopláca, kdežto medziobchod na tom vydeláva. To isté máme pri víne Vo veľkom sa odpredáva po 2.50 až 3.50 Kč a v hostincoch, veľmi dobre viete, po čom sa predáva. Zemedelec by mohol aj lacnejšie odpredávať, ale vtedy by musely všetky tie produkty, ktoré potrebuje, byť uspôsobené k týmto cenám. My defláciu nepotrebujeme taktiež ako aj infláciu. lnflácia je pre každého kupca, ktorý kupuje niečo, zlom a v každom ohľade ohrožuje jestvovanie jednotlivcov. Ani infláciu, ani defláciu nepotrebujeme, ale potrebujeme štabilizáciu v každom smere. Keď som bol minule na ľudovom shromaždení, roľníci povedali, že so všetkým boli by spokojní, len tých ťkačiekŤ je málo. A skutočne títo naši roľníci mali pravdu. Naša finančná politika ide tak ďaleko že zaráža úver. Ani ten roľník, gazda, hospodár, ktorý má nezaťaženú nemovitosť, často nedostane úveru. Bez obehu peňazí je ťažký riadny hospodárský život. Tu by mala zasiahnuť Národná banka, ktorá by bola súčasne regulátorom a mohla by poskytnúť úver nielen na zmenky obchodné, ale aj na zemedelské, a taktiež na cenné papiere. Len týmto spôsobom prišlo by viac obeživa a oživil by sa hospodársky život. Pri tomto hospodárskom položení povinnosťou by bolo, aby štát a korporácie prevádzaly práce verejné a podnikaly. V tomto rozpočte nevidíme žiadné také návrhy. My sa tomu nedivíme, lebo z riadnych daňových príjmov takéto výdaje znášať nie je možné; a poneváč to nie je možné, musíme mysleť len na pôžičku. Pôžička môže bvť zahraničná alebo tuzemská a ja myslím, že po pôžičke práce musíme mysleť ešte ďalej, aby sme mohli zamestnávať nielen náš priemysel, ale aj živnostníctvo, a tým by sa dostalo iste občerstvenia i zemedelstvu. Pán Stöhr, môj predrečník, hovoril, že teraz potrebuje roľník o mnoho viac obilia predať než skôr, aby mohol splatiť pôžičku. To je pravda, ale nech nezabúda, že keby náš Československý štát, naša vláda nebola zakročila, nebola dala clá a týmto spôsobom nebola pomohla zemedelstvu, ceny by boly bývaly ešte horšie a hospodárilo sa ešte horšie. V dôsledku toho musíme byť vďační za to. čo naša vláda spravila. Nie je možné aby vláda určila tieto clá bez dorozumenia druhých strán. Panujeme v koalícii a v dôsledku toho dorozumenie v koalícii je potrebné. Práve aj u chmeľa vidíme, ako tieto okolnosti hrajú tu veľkú rolu. Keď bol v Amerike zákaz piť alkohol, boly ceny chmeľa nízke, ale akonáhle prestal zákaz alkoholu, ceny stúply z 300 Kč na 2000 Kč. Toto sú ceny, ktoré zapríčiňujú vonkajšie okolnosti, ale nie my. To isté máme s pšenicou. Ceny klesly preto, lebo Amerika má veľké plochy a tie osiala a na týchto plochách sa toľko pšenice urodilo, že ju mohla za bagatel predávať. To isté je pri jačmeni. Náš jačmeň bol hľadaný. všade ho brali do cudziny a teraz je na minimálnej cene lebo práve Nemecko ho neodoberá. To sú okolnosti, za ktoré štát ani žiadna vláda nemôže, a tieto treba do povahy vziať.

Ako starostovi mesta Bratislavy dovoľte mi, aby som niekoľko slov prehovoril o tomto meste, o ktorom sa píše teraz tak mnoho v cudzozemských časopisoch, zvlášte maďarských. a hlavne sa píše o tom. že sa tam prevádzalo sčítanie ľudu nespravodlivým spôsobom a že sa jedna časť obyvateľov, to je maďarská národnosť, pozbavila svojich práv. Pánovia, to je nepravda, to musím odmietať. U nás sa sčítanie ľudu dialo tým najporiadnejším spôsobom. Predložím vám tuná, že r. 1880 bolo v Bratislave zo 48.000 obyvateľov len 7.537 Maďarov, kdežto r. 1910 zo 73.450 obyv. už 31.705, tedy 43 %. Následkom toho vzrastol počet maďarskej národnosti za 30 rokov o 274 %, kdežto druhej národnosti len o 53 %. Pri terajšom počte obyvateľstva vzrast čsl. národnosti je len 63 %, avšak vzrast celého obyvateľstva je len 41 %. Že i pri tomto sčítaní ľudu je ešte vždy okolo 20.000 Maďarov, následok toho je to, že vzrast počtu maďarských obyvateľov klesol zo 22 % na 18 %. Toto sa stalo riadnym spôsobom, lebo z tých 31.000, ktorých bolo r. 1910, mnohí vyvandrovali, pri prevrate mnohí nechceli složiť sľub a jedna časť vrátila sa k slovanskej a nemeckej národnosti, ku ktorej patrila. V dôsledku toho je jasné, že tuná sa nikomu krivda nestala a nestane.

Inak, jestli vás to zaujíma, môžem vám ukázať, aké bolo školstvo pred prevratom a teraz. V Bratislave bolo pred prevratom 24 ľudových škôl. Z týchto ľudových škôl nebola ani jedna škola ani slovenská, ani nemecká. (Slyšte!) To boly školy výlučne maďarské. R. 1933 máme elementárnych škôl československých 11, nemeckých 8, maďarské 3, československo-nemeckých 5, nemecko-maďarskú jednu, československo-nemecko-maďarské 2. spolu 33 škôl. Tuná máme meštianske školy. Meštianskych škôl bolo 8 pred prevratom, teraz 13, a síce z toho 5 československých, 2 nemecké, 2 maďarské, 2 československo nemecké, 1 československo-maďarská a 1 nemecko-maďarská. Slovom školy úplne odpovedajú počtu obyvateľov a tým požiadavkám, ktoré sú potrebné. Tuná máme stredné školstvo. Pred prevratom boly v Bratislave 4 stredné školy, ani jedna nebola iná ako maďarská, teraz máme 4 československé stredné školy, 1 nemeckú, 3 maďarské, úhrnom 8.

Taktiež to máme s odbornými školami. To je ešte zrejmejšie. Tuná pred prevratom bolo 6 maďarských škôl, to bolo dohromady 6, po prevrate teraz je 21 československých odborných, 13 nemeckých, 7 maďarských, 4 nemecko-maďarské, 1 židovská, tedy dohromady 46.

Z tohoto je zrejmé.... (Sen. Hubka: Co o tom píší v Budapešti?) O tom nepíšu. Je zrejmé. že práve tuná tie hlasy, ktoré boly v Budapešti roznášané, neodpovedajú pravde.

Ako starostovi mesta Bratislavy dovoľte mi, aby som s tohoto stolca poďakoval menom mesta vláde Československej republiky za všetko to, čo vykonala v prospech tohoto mesta. Mesto Bratislava bolo pred prevratom malým mestom a len tým, že bolo pripojené a vtelené do Československej republiky, stalo so mestom väčším a môže ďakovať za celý svoj vývoj.

Veľmi mňa teší, že môžeme konštatovať, že v rozpočte ministerstva železníc sa nachádza jedna položka, ktorá je pre Bratislavu veľmi výhodná, a síce peronizácia nádražia. Nádražie v Bratislave je v tak mizernom stave, že potrebuje skutočne opravy a žiaducné by bolo, aby toto nádražie, táto peronizácia čím skôr prevedená bola. Ale postrádam v tomto rozpočte ďaľšie náklady štátnych železníc, a síce premiestenie koľajníc, umiestenie nádražia nákladného, údolnú priehradu atď.

I v kultúrnom ohľade od prevratu mesto spravilo všetko možné, postavilo nákladom 17 mil. ľudových škôl a ešte chystá za ďaľších 16 mil. Kč škôl. Cez to nám chybí ešte 120 tried ľudových, ktoré nemôžeme postaviť pre krízu a preto, že nemôžeme následkom tejto krízy pôžičku dostať. Ináč mesto by bolo vždy ochotné v tejto veci ďalej pokračovať.

Dovoľte mi, aby som upozornil tuná slávnu vládu na rozhodnutie zastupiteľského sboru zo dňa 13. decembra 1932, čís. 123134/1932, v ktorom žiadalo mesto a obrátilo sa na Národné shromaždenie. aby bolo postavené na roveň všetkým mestám v historických zemiach.

Za veľmi vážnu vec považujem návrh mesta Prahy, ktoré navrhuje, aby sa zakázala stavba na periferiách, lebo nič nie je horšie pre mesto, ako stavať na periferiách. To je spojené s najväčšími výdavkami, tam treba previesť kanalizáciu, elektrizáciu, vodovod, tam treba postaviť cesty, takže keby mesto zdarma ešte dávalo pozemky vo vnútornom meste, ešte by vždycky lepšie vyšlo, ako keď povolí stavby na periferiách. Ja bych myslel, pánovia, že by bolo dobre, keby ste v tomto ráčili zakročiť a bolo by to v prospech každého mesta. (Sen. Hubka: Je třeba říci to, co tady říkáte vy, vašim kolegům v posl. sněmovně! Ti se staví právě proti tomu!) Ale je to nesprávné, práve tuná je to potrebné.

Rozpočet ministerstva spravodlivosti neobsahuje potrebné investície, ktoré by vyžadovaly jednotlivé súdy. (Sen. Šťastný: To je nemoc našeho rozpočtu!) S vďakou musím spomenúť, že stavba bratislavského súdu bola čiastočne dokončená a najvyššou žiadosťou a najožehavejšou žiadosťou by bolo, aby krajský súd z Komárna bol preložený do Nov. Zámkov a tam bola postavená nová budova. Naše súdnictvo je preťažené a často s tými najväčšími ťažkosťami môže konať svoju povinnosť. O ťažkosti úradovania svedčí na Slovensku okolnosť, že dosiaľ nemáme unifikované zákony a často sa stávajú také anomálie, ktoré mnohí ľudia nie sú vstave si vysvetliť. Bolo by dobre, keby sa čím skôr previedla skutočná unifikácia všetkých práv, čím by sme sa tým užšie spojili v jeden celok. Stávajú sa prípady, že na pr. novelizoval sa náš exekučný zákon, a síce tak, že to bolo na úkor veriteľa. Podľa exekučného zákona, ktorý je platný v historických zemiach, pohľadávka sa zabaví, a síce súd sám ju zabaví, kdežto u nás takúto pohľadávku pred tým zabavoval exekútor. Teraz sa to unifikovalo a preto zabavuje ju tiež súd u nás, ale bola vynechaná z tohoto zákona t. zv. manifestačná prísaha, takže u nás veriteľ sa nemôže domáhať toho, aby dlžník preukázal, kde má vlastne svoj majetok.

Taktiež máme zákon nový, ktorý sme nedávno vyniesli, to je zákon o ochrane cti, č. 108/1933. Tu máme priechodné ustanovenia, podľa ktorých platí prvý a druhý diel tohoto zákona i pre spory, ktoré boly započaté už pred týmto zákonom. Čo sa stalo? Podľa zákona, ktorý je platný na Slovensku, je premlčacia lehota 3mesačná, kdežto podľa tohoto 2mesačná. Akonáhle platí tuná 2mesačná lehota, všetky tieto spory, ktoré boly podané po 3 mesiacoch, sa premlčaly a súd jeden za druhým zastavuje spory z formálnych príčin.

Pri unifikovaní zákonov by som doporučoval, aby sa bral zreteľ hlavne na to, aby sme hľadali materielnú pravdu a aby sme nehľadali formalizmus. Je pravda, že mnohé naše zákony podliehajú formalizmu, lebo bez formalizmu nieto zákona, ale je treba, aby toho formalizmu bolo čím menej, preto, že niektoré formálné chyby nezadrží aby nebol trestaný, aby nestratil možnosť ďaľšej obrany. Na pr. kto podľa civilného poriadku zamešká prvý rok, je, ako by bol k smrti odsúdený, a nemôže vlastne proti tomu nič robiť.

Všetky tieto zákony by sa maly čím najskôr previesť a unifikovať, to je tá najväčšia potreba. lebo ľud myslí, že sa mu krivdí.

Intervenoval som v záležitosti našich frizérov, ktorí chcú, aby mali na Štedrý večer a na Silvestra otvorené svoje obchody. (Sen. Hubka: Podle nejnovějšího nařízení jim to je dovoleno!) Mne riekli v ministerstve obchodu, že to nepôjde. (Sen. Hubka: Do 3 hod. odpol.!) Ovšem, rád to berem na vedomie, ale je treba, aby tie ustanovenia boly jednotné pre celú republiku Československú (Zcela správně!), lebo týmto spôsobom sa robí nedôvera a jeden si myslí. že je ukrivdený na druhom. Tu je treba v tejto veci spraviť poriadok. (Hlasy: Třeba zrušiti ministerstvo unifikací!) Áno, to je celkom istá vec.

V poslednom čase zjavujú sa veľmi ťažké veci, ako to ráčite vedeť, i v novinách sa o tom objavujú zprávy, že dľa nového zákona bolo zastavené asi 120.000 dražieb a všade, kam idete, najdete zadlženého zemedelca, ktorý nevie platiť, ktorý nevie odpovedať svojim povinnostiam, neplatí úroky z dlžôb atď. Každý môže sa pokonávať, môže sa pokonávať živnostník; obchodník nutno je, aby toto pokonanie v určitom spôsobe bolo možné i pre zemedelca. (Správně!) Inak nemôžeme dostať stav do poriadku. Toto nútené pokonanie by muselo byť zvláštné a zjednodušené, že by to nebolo spojené s trovami, a týmto spôsobom by tuná obce a odborníci hrali veľký zástoj. K tomu by bolo potrebné nielen pokonanie, ale tiež aby bol snížený úrokomer zemedelcovi, a to nielen snížený, ale v niektorom prípade bude potrebné, aby štát prijal i garanciu za intabulované pohľadávky, ktoré banka dľa dlhodobého úveru pod ľa svojich stanov mohla požičať. To je požiadavka všetkých našich zemedelcov a myslím, že oprávnená. lebo keď štát prevezme záruky za jednotlivé družstvá, prečo by neprevzal záruky za tieto pohľadávky, ktoré sú zavtelené a ktoré nemôžu byť obrátené vtedy, keď sú štátom garantované?

V cudzozemsku teraz šarapatí t. zv, František Jehlicska, ktorý bol poslancom dakedy slovenského ľudu. Tento človek zneužil dôvery tohoto ľudu už vtedy, keď bol zvolený. Patričný bol poslancom v pezinskom okrese a krátko po tom poďakoval sa z mandátu, vzdal sa mandátu údajne pre nemoc, ale opravdová príčina bola tá, že sa zriekol akejkoľvek politickej činnosti vzdor tomu, že prísahal na každom ľudovom shromaždení že skôr zbledne jeho prsten, ktorým bol označený ako sub auspiciis promovaný, ako že by on zradil slovenský ľud. A dlho netrvalo, zradil slovenský ľud. išiel a stal sa najskôr kaplanom v Pešti, pozdejšie univerzitným profesorom. Po čas války dal sa na všetky možné veci, medzi iným napadal profesora Picklera, v zastúpení vtedajšieho ministra Apponyiho, sám som tomu nerozumel, lebo to boly filologické veci, a po prevrate prišiel k nám a poneváč sa mu hneď nevyhovelo, odišiel a išiel so svojím kamarátom jednať na mierovú konferenciu. Tento človek stále štve, hneď je v Poľsku, hneď vo Viedni, ide do Londýna a vydáva sa za zástupcu Slovákov v Ženéve. (Sen. Hubka: Kdo mu dává na to peníze?) Však to je záhada.

V mene československých poslancov môžem vyhlásiť, že on nemá právo zastupovať slovenský ľud, to právo máme výlučne my, ktorých zvolil slovenský ľud na základe všeobecného volebného hlasovacieho práva. My všetky jeho návrhy odmietame a jeho vyhlašujeme za jednoduchého padúcha (Hlasy: A vlastizrádce!) a vlastizradcu.

Ako zástupca vinohradníkov som tak smelý vás upozorniť na stav nášho vinohradníctva. Hovorí sa: Nie je všetko zlato, čo sa blyští. Keď prijdete do Bratislavy, myslíte si, že vinohradníci pod viechou sú najväčší a najbohatší ľudia. Sú niektorí z nich, ale to nie sú všetci vinohradníci, tam celé okolie a celý vidiek, 100.000 duší, závisí od vinohradníctva, a to zamestnáva neviem koľko, 100.000 robotníkov a nádeníkov. A tento pomer je tým väčší, poneváč niektorí zemedelci sa mimo zemedelstva zaoberajú ešte s vinohradníctvom.

Prebytok vína, ač práve nie sme sebestační, tiež ten účinok má, že nie sú vstave odpredať svoje víno a leží im ono roky a roky. Oni by mali vlastne z tejto úrody zaplatiť dane, sociálné poplatky a všetko, ale nie sú vstave a nemôžu si pomôcť. Preto obraciam pozornosť ministerstva zemedelstva na túto okolnosť a prosím, aby v budúcnoročnom rozpočte - práve tak ako je to na Podkarpatskej Rusi, kde je jedna taká štátna pivnica - bolo pamätané na založenie aspoň jednej štátnej pivnice. Táto by požičala, poskytovala úver týmto vinohradníkom. (Sen. Šetmec: To by boly tiež varranty na víno!) Varranty, povedzme.

Dozvedám sa, že ministerstvo financií malo v úmysle nielen nerozšíriť výhody vinohradníctva, ale i ďalej ich odaniť, a síce zvýšiť nápojovú daň 2korunovú. Stanovisko ministerstva financií je absolutne nesprávné, lebo víno, ktoré sa odpredá za 2 Kč, sa nemôže odaniť 2 Kč, to je nemožná vec. Ale upozorňujem ministerstvo financií na druhú okolnosť: k nám sa dováža vysoko alkoholizované víno, ktoré obsahuje často 20 až 25 stupňov alkoholických. Vínová šťava riadne vykysnutá nemôže obsahovať viac ako 15% alkoholu. (Sen. inž. Botto: 13 a niekoľko!) Asi 15%. Teda tých 10% alkoholu prichádza vo víne ako neodanený alkohol, kdežto u nás sa platí od alkoholového litra 24 Kč. To by bolo ako remedium a ako náhrada za túto eventuálnu daň, ktorú by chceli vyrúbiť.

Ja s radosťou konštutujem, že ministerstvo financií od tohoto upustilo, poneváč by z toho nič nemalo, len škodu, lebo konzum by sa zmenšil a ináč by to nedonieslo žiadny osoh.

Zákon o výčape vína pod viechou, ktorý je hlavne v Bratislave ožehavý, v posledné časy sa veľmi presne prevádza a je často spor medzi vinohradníkmi a živnostníkmi. Žiaducné by bolo, aby tieto diferencie boly nejakým spôsobom urovnané a aby tuná ministerstvo obchodu zasiahlo a upomernilo tieto rozdiely.

Slovensko s radosťou sleduje zahraničnú politiku vlády a snahu okruh Malej dohody rozšíriť a postaviť silnú stenu proti našim nepriateľom. Naša demokracia je natoľko vyspelá, že plnou mierou chápe snahu a postup našej vlády v zahraničnej politike a môže byť uistená, že v tejto veci stojí celé Slovensko za ňou. Vzdor všelijakým nedorozumeniam som presvedčený, že každý Slovák rozumný a spravodlivý je pre československú jednotu. Úplne schvaľujem. že vláda proti všelijakým nezralým a nesvedomitým elementom, ktoré len škodia našemu menu a zhoršujú našu situáciu zahraničnú, zakročuje ráznym a dôstojnym spôsobom. Nakoľko je mi známo, náš ľud slovenský s radosťou pozdravuje zakročenie vlády, ktoré smeruje k tomu, aby nikto, kto napadá alebo ohrožuje celistvosť štátu, našu národnú demokraciu, našu slobodu, nemohol robiť tieto zločiny beztrestne.

S radosťou konštatujem, že sa v rozpočte ministerstva nár. obrany mnoho neškrtalo. Dosiaľ sme žili v nádeji, že mierové smluvy s našimi spojencami sú dostatočnými zárukami pre náš štát a pre našu samostatnosť. Keď sa však v našom súsedstve vynorily ideje sjednotenia všetkých síl, zrušenia všetkých autonomií, posílenia armády, nemôžeme stáť na strane autonomizmu, ale musíme pracovať k vybudovaniu silného, jednotného demokratického čsl. štátu. (Výborně!)