Místopředseda Donát (zvoní): Slovo dále má pan sen. Jokl.

Sen. Jokl (německy): Slavný senáte dámy a pánové! Bylo by to pštrosí politikou, aktem zlého sebeklamu, kdybychom se, uznávajíce starosti všedního života, uzavírali v přítomném okamžiku tomu, že beze vší pochybnosti jdeme vstříc budoucnosti, na kterou musíme pohlížeti s největší obavou. Odzbrojovací konference, které jsme ještě před rokem hleděli vstříc s velikými nadějemi, je takřka mrtva, třináctiletá přípravná práce rozpadla se v niveč a běží vlastně již jen o to, jakým způsobem má býti proveden pohřeb odzbrojovací konference. Nad to však není naprosto vyloučeno, že silvestrovské zvony znamenají také umíráček pro Společnost národů. Fašismus pracuje k tomu, aby torpedoval Společnost národů, která při všech svých nedostatcích, jež jsme opětovně uznali, obzvláště, že není společností národů, nýbrž společností vlád, že strpěla slabost oproti porušování stanov Společnosti národů a jejích smluv, nedostatek výkonné moci, těžkopádnost činnosti, přes všechny tyto nedostatky přece byla a jest útvarem, který je vybudován na demokratickém základě a znamená ochrannou hráz malých států proti eventuelním loupeživým, imperialistickým úmyslům velkých států a který se snažil zachovati lidstvu mír prostředky civilisace. Fašisticky militaristické Japonsko vystoupilo ze Společnosti národů, poněvadž Společnost národů vznesla námitky proti loupeživému tažení Japonska do Mandžurska. Po něm následovala nacionálně fašistická vláda Německa, poněvadž nemohla prosaditi legalisaci svého šíleného zbrojení. A nyní hrozí Italie, kterou třetí říše vzala do vleku, že vystoupí ze Společnosti národů. Bude snad mnohý, který považuje jednání třetí říše za impulsivní, nerozmyšlené, ale není tomu tak. V postupu třetí říše shledáváme určitý, dobře rozmyšlený, předem již ohlášený plán.

Naší diplomacií a veřejností příliš málo povšimnut vyšel dne 16. října 1932 "Otevřený list" Hitlerův k Papenovi. Bylo to v době, kdy se konaly ještě dostihy mezi Hitlerem a Papenem o přízeň Hindenburgovu, o přízeň vojenské kasty Německa. V tomto "Otevřeném listě" Hitlerově k Papenovi stanoví se celý systém zahraniční politiky, kterou dnes pěstuje Německo. V tomto "Otevřeném listě" se přesně předpovídalo, proč Německo musí opustiti Společnost národů a jak inscenovati toto opuštění Společnosti národů. Tento list vychází z rovnoprávnosti Německa, které, tak praví se doslova, nelze docíliti diskusemi na mezinárodních konferencích. Aby mezinárodní diplomacie přiznala Německu právo na zbrojení, je potřebí, aby Německo předem zbrojilo. To jest heslo nikoli pro diplomacii, nýbrž pro hnutí lidu Francie že nižádným způsobem nebude moci na to přistoupiti, aby toto zbrojení legalisovala, Německo že bude musit opustiti Společnost národů, aby mělo volnou ruku - a pak že možno ozbrojení provésti pomalu s poukazem na poměry na Východě.

Že ve třetí říši je válka skutečně prostředkem pokračování v politice, jak to již svého času vyslovil Clausewitz, shledáváme potvrzeno především v bibli pro třetí říši, v díle Hitlerově "Mein Kampf"ale také v řadě jiných řečí, pronesených před rokem 1933. Bylo by mně snadno podati vám na důkaz toho řadu cifer, dovolte mně jen, abych vám z díla "Mein Kampf" sdělil jeden z nejmarkantnějších výroků. Praví se tam: "To musíme si přece dobře ujasniti, že znovunabytí ztracených území neděje se slavnostním dovoláváním se milého pána Boha anebo zbožnými nadějemi v nějakou společnost národů, nýbrž jen mocí zbraní..., že se ztracená území nenabývají znovu jazykovou pohotovostí nabroušených parlamentních hub, nýbrž že třeba jich dobýti nabroušeným mečem, tedy krvavým zápasem." Hitler mluví dvěma hlasy. Jeden hlas, který jest určen pro ucho za hranicemi, káže míra druhý hlas mluví k německému lidu, káže přípravy k válce, vyhubení nepřítele. Kdo by byl tak naivní věřiti prvému hlasu, toho musilo by poučiti o lepším to, co se dnes děje ve třetí říši. Od týdnů, od měsíců provádí se ve třetí říši horečné zbrojení ve všech oborech, na vodě, na zemi, ve vzduchu, zhotovují se děla, tanky a připravují se otravné plyny, ba dokonce pomýšlí se na možnost bakteriologické války. Toto tajné zbrojení není naprosto naším planým tvrzením, nýbrž můžeme podati o tom také důkazy. Již v zahraničním výboru posl. sněmovny poukazováno bylo na obrovský dovoz surovin do Německa, kterých je třeba pro zhotovení předmětů zbrojení, na dovoz železa, mědi a niklu. Jdou obrovské transporty švédských a španělských rud přes přístavy v Emdenu a Lübecku. Německý ocelářský kartel nabyl kontroly švédského kovového trustu. Dne 11. října objevila se před dřívějším překladištěm firmy De Muinick Keyzer v Martenshoek v Holandsku nákladní loď "Roelfina ". Dvéře nákladiště, které byly po léta zavřeny, se otevřely a bylo -naloženo obrovské množství beden. Loď měla místo určení Düsseldorf. V tomto skladišti, které jde na firmu Esmeijer v Rotterdamu, leželo od skončení světové války veliké množství speciálních částí soustruhů a jiných předmětů, potřebných pro zpracování kovů, kterých je zapotřebí pro hotovení válečného materiálu a které němečtí váleční továrníci tehdy dopravili do Holandska v bezpečí. Tam ležely části strojů, jichž bylo zapotřebí k postavení soustruhů, které mohou zhotovovati hlavně děl v délce 12 m.

Poukázal jsem ve včerejší schůzi branného výboru na to, že se obzvláště válka ve vzduchu připravuje ve třetí říši všemi prostředky. Stavějí se letadla, která v nejkratší době mohou býti zařízena na vrhání pum, stavějí se bitevní letadla, která za několik málo hodin mohou býti vyzbrojena, opatřena strojními puškami a - lehkými děly. Poukázal jsem k tomu, že v řadě měst zřízeny byly továrny na letadla, že celá řada firem obdržela příkazy k výrobě letadel, která se staví obzvláště pod názvem poštovních letadel. Německo před dlouhou dobou provádělo pokusy vyráběti z uhlí benzin. Pokusy byly zastaveny, poněvadž přišly příliš draho, nyní se zahájily. Ukazuje se, že se projevuje snaha na místo levného petroleje používati jiného, dražšího paliva, poněvadž se počítá s možností, že nebude možno si je opatřovati z ciziny. V továrně na vagony v Gotha stavějí se pancéřové železniční vozy. Továrna na automobily "Bayrische Motorwerke" v Eisenachu dříve Dixi-Werke, vyrábí těž pancéřová auta. Mnichovský hlavní závod těchto "Bayrische Motorwerke" dodával poslední zimy pancéřové vozy pro říšskou obranu. Tanky staví se ve Würtenbergu v továrně Volmer v Biberachu podle návrhů pana Volmera v Berlíně. V Porýní pracuje se horečně na výrobě lehkých strojních pušek, zde je to obzvláště firma Simson v Suhlu, která vyrábí nejen strojní pušky, nýbrž také jiné zbraně. Rovněž je u menších podniků, jako Hänel, Walter a jiných plno práce. Také továrna na browningy v Zella-Mehlis má vysokou konjunkturu. V Drážďanech je dřevařský průmysl zaměstnán výrobou pažeb pro pušky. Mimo to mohli jsme se dozvěděli, že v železné huti Thale se vyrábějí miny a ocelové přílby. Vyrábí se také těžká děla, která pro Německo jsou úplně zakázána. "Bochumer Verein" dodává těžké granáty, v Oberndorfu na Neckaru vyrábějí se pěšácké zbraně nejtěžšího druhu. Krvavá internacionála zase vzkvétá.

Francouzský státník Herriot poukázal při ratifikaci franko-ruské přátelské smlouvy v komoře k tomu, že jsou určité německo-ruské podniky, ve kterých se vyrábějí těžká děla. Vyslovil naději, že to nyní přestane. Objednávky těžkých děl činí se také u firmy Beaufort v Landskrona ve Švédsku. 8 firem v Holandsku je zaplaveno německými objednávkami pro zbrojní průmysl. V holandských Zeissových dílnách vyrábějí se také optické nástroje. Švédský průmyslový svaz sděluje, že oživení výroby ocele následkem velkých německých objednávek z poslední doby trvá. Německé objednávky zušlechtěné ocele jsou mimořádně velké.

V německém průmyslu zbrojení panuje vysoká konjunktura a projevuje se to obzvláště v kursech akcií. Všechny akcie německého válečného materiálu stouply od r. 1932 obrovsky. Akcie Berlin - Karlsruher Industriewerke, které vyrábějí střelivo pro pěchotu, stouply - z kursu 16 marek v r. 1932 do ledna 1933 na 60 marek. Akcie Bayrische Motorwerke, které vyrábějí letadla a vrhače min, stojí v říjnu 1933 mezi 120 a 138 marek, kdežto r. 1932 stály ještě 28 až 34 marek Akcie I. G. Farben, které vyrábějí bojové plyny, obchodovaly se loňského roku při kursech mezi 81 a 108 marek, dnes je kurs již 115 až 144 marek. Düsseldorfer Rheinmetall- werke které vyrábějí dělostřelecké střelivo, neplatily od r. 1929 žádné dividendy; pro r. 1933 ohlašuje společnost placení dividendy. Chemické továrny v Německu provádějí pod kontrolou národně-socialistické strany pokusy s výrobou otravných plynů. V Kranowitz, pohraniční stanici Hlučínska, již na pruské půdě počalo se v těchto dnech se stavěním zákopů, bezpečných proti plynům. V Ratiboři, půl hodiny jízdy drahou od Bohumína, byl podobný rozkaz dán před několika měsíci.

O podobném důkladném zbrojení na moři mohl bych rovněž podati zprávu. Loděnice Wilhelmshafen postavila nový křižník o největší rychlosti který má obdržeti jméno "Brunswig". Má býti třikráte silnější nežli dosavadní křižníky a má býti vyzbrojen šesti děly 28 cm, osmi děly 25 cm a 88 děly menšího kalibru. Až do r. 1936 mají býti dostavěny tři další pancéřové křižníky. Podél celého pobřeží Severního moře panuje neobyčejná činnost. Všude se zřizují přístavy pro letadla a baterie, opatřené pohyblivými těžkými děly.

Ve francouzské komoře bylo v těchto dnech konstatováno, že německá armáda čítá 920.000 mužů a že během pěti dnů může postaviti 45 divisí, 25 divisí doplněním říšské obrany a 20 národně-socialistickými oddíly; SA, SS, pracovní služba Stahlhelm a podobné branné organisace mohou postaviti 1¹/₂ milionů lidí. O Německu se vždy tvrdilo a vysloveno bylo také s oficielních míst, že SA a SS jsou vlastně strážnými oddíly. To není správné, neboť ve skutečnosti dostávají SA a SS plný vojenský výcvik. Chtěl bych jako důkaz uvésti toto: Od 11. září cvičí se u kulometné setniny pěšího pluku č. 7 v Neisse příslušníci SA při těžkých a lehkých kulometech, s puškami 98 a pistolemi 08. Můžeme konstatovati, že dělostřelecké spolky, které jsou v třetí říši, podnikají t. zv. weekendové výlety, které záležejí v tom, že na př. dělostřelecký spolek v Gleiwitz jede do Cosel, tam dostanou vojenský oděv a konají cvičení u děl. SA v Gleiwitz má veliký počet těžkých strojních pušek. Dne 25. listopadu 1933 konaly se v Annabergu u Kanderzin velké manévry SA a SS, které trvaly 3 dny. Dne 4. a 5. října byly manévry 133. a 134. praporu brigády Plauen poblíž našich hranic. V rozhovoru v rozhlasu se zcela otevřeně přiznalo, že SA je vojenskou organisací, a uvádělo se, že se rozděluje na oddíly motorové, jezdecké, bezmotorového létání, výzvědné, zákopnické, námořní atd. Před nedávnem konal se pochod SA v Breslau s 25.000 členy SA. Veliká část pochodujících SA mužů byla vyzbrojena puškami. O pracovním táboře v Gleiwitz víme, že se tam od časného rána až pozdě do noci cvičí a manévruje. Ve směrnicích, poukazech, které vyňaty jsou z věstníku SA, pravilo se: Mužové SA musí býti vychováni tak, aby vykazovali vysoký stupeň zdatnosti v poli. Musí umět využíti terénu a pohybovati se jako ve válce. Střelecká služba musí se nacvičiti do dokonalosti. Při střelecké službě nutno se naučiti položiti se a lézti s puškou.

S věcným zbrojením jde zároveň také zbrojení ducha. V Německu jest od listopadu 1932 na vysokých školách řada stolic, profesorů pro vojenskou vědu. Generál Muff, velitel páté pěší divise, byl jmenován řádným profesorem vojenské vědy na universitě v Tübingen. Takovéto stolice vojenské vědy jsou dále na universitě v Berlíně, Lipsku, Marburgu, Königsbergu a v řadě jiných vysokých škol, jež všechny jsou obsazeny vojenskými osobami. (Předsednictví převzal místopředseda Votruba.)

Jako směrnice jaksi pro vojenskou vědu bylo vybráno dílo jakéhosi Emila Banze. Toto dílo je tak nehumánní, tak agresivní, že když vešlo ve známost veřejnosti, vůdčí osoby třetí říše se formálně od díla odvrátily, avšak jen formálně, neboť mohli jsme tyto dny konstatovati, že toto dílo přece bylo zavedeno ve všech školách. Vyšlo nákladem Armenen-Verlag, kteréžto nakladatelství tyto dny obdrželo úřední dokument, dopis pruského ministra vnitra (značka 2 F 88 b Nr. 10/33), ve kterém se praví: "I když listina knih doporučení hodných dosud nevyšla, chtěl bych přece zdůrazniti, že to, co ve vašem nakladatelství vyšlo, znamenitým způsobem vyhovuje duchu doby." Tato kniha Banzeova byla tedy jen formálně zakázána. Z tohoto díla "Wehrwissenschaft", které má býti knihou pro školy a university, chci vám sděliti jen dva citáty. Praví se na jednom místě: "V úvahu přichází zamoření spodní a užitkové vody bacily tyfovými, dále zavlečení tyfu blechami a moru uměle nakaženými myšmi." - "Nepochybným jest jedno: Biologická válka je danou zbraní pro odzbrojené, bezbrannými učiněné národy."

To všechno jsou přípravy pro zcela zjevnou brutální výbojnou válku. Kdo zná program národně-socialistické strany, není ani na okamžik v pochybnosti o tom, co je konečným cílem této politiky, praví se přece v programu strany bod 1: "Zřízení uzavřeného národního státu, který zahrnuje všechny německé kmeny. Všichni, kdož jsou německé krve, ať dnes žijí pod dánskou, polskou, českou, italskou nebo francouzskou svrchovaností, mají býti sloučeni v Německé říši."

Ale máme hlasy, které nám ještě mnohem zřetelněji prozrazují cíl tohoto zbrojení. Při zahájení hornoslezského sněmu byla pronesena řada řečí. Mezi jiným mluvil také nynější krajský hejtman poslanec Adamczyk, který zcela jasně řekl: "Přijde hodina a den, kdy pozdravíme větší Slezsko." Národní socialista Daniel řekl: "Zcela obzvláště slavnostně prohlašujeme, že se nikdy nevzdáme nároku na východní horní Slezsko. Náš nárok na východní horní Slezsko a Hlučínsko je nezadatelný a nepromlčitelný." Hornoslezský vrchní president Brückner prohlásil: "Údolí Nisy nezačíná teprve od Görlitz, nýbrž v tomto území patří k tomu město, které nám jest ještě odepřeno." Tím je míněn Liberec. Vrchní president Brückner řekl pak na konec: "Dokud žije generace frontovních vojínů a Hitlerova mládež, nebude moci pražská vláda zadržeti spojení z Berlína do Vídně a z Ratiboře do Vídně."

Zamítáme s veškerou rozhodností a protestujeme proti tomu, aby si někdo, kdo bydlí mimo náš stát, chtěl osvojovati rozhodování o našich životních otázkách. Znovu prohlašujeme slavnostně: Kdyby se třetí říše měla pokoušeti chtít rozšířiti státní hranice přes náš stát, zavléci nekulturnost a barbarství do našich území, pak tomu zabráníme všemi prostředky, které máme po ruce. (Potlesk.)

Dámy a pánové! Stojí mimo všechnu diskusi, že nová válka pravděpodobně bude krutá a prudká, že zastíní všechny hrůzy, jichž jsme se dožili ve světové válce. Jednu myšlenku chtěli bychom obzvláště připamatovati, kterou r. 1920 pronesl tehdejší zpravodaj o branném zákonu, bývalý min. předseda Udržal: "Víme, že také naše strategická poloha nás často přiměje k tomu, že nejtěžší problém obrany státu přenecháme řešiti spíše ministru věcí zahraničních nežli ministru války."

Tato slova chtěli bychom obzvláště zdůrazniti. Jisto je, že Německo, také třetí říše, morálně je vázáno tzv. Kelloggovým paktem, jejž podepsalo, a ve kterém se praví: "Vysoké smluvní strany prohlašují slavnostně jménem svých národů, že použití války k řešení mezinárodních sporů odsuzují a že se jí jakožto nástroje státní politiky ve svých vzájemných vztazích zříkají."

Kdybychom dnes mohli počítati se Společností národů, schopnou akce, ba kdyby se dospělo jen tak daleko, že by zde byla jednotná vůle mezi Francií a Anglií, nepotřebovali a nemuseli bychom budoucnosti hleděti vstříc s přílišnou obavou, jak tomu je dnes. (Sen. Stöhr (německy): Já strach nemám!) To máte patrně naivní smysl.

Socialistická internacionála žádala vždy rovnost práv a povinností evropských mocností a vždy zastávala názor, že rovnost vycházeti má nikoli z opětného ozbrojení poražených národů, nýbrž z odzbrojení vítězných mocností. V tomto smyslu vyslovujeme se proti každému opětnému ozbrojení Německa, proti všem koncesím německému národnímu socialismu a hitlerismu, proti každému vyjednávání s vojenskými vládami a žádáme všechny sankce, které jsou možny, aby se čelilo porušení stanov Společnosti národů.

Provokativní chování třetí říše, které se nejdrastičtěji projevuje tím, že má pohraniční konflikty se všemi svými sousedy, nutí tyto sousedy k zavedení obranného stavu. Francie, Anglie, Belgie, Dánsko a Švýcarsko tak učinily. Toto nebezpečí sesiluje se ještě tím, že v poslední době proniklo do veřejnosti, že třetí říše vzhledem k tomu, že je sotva možno proraziti pásmo pevností Francie, chce do jižní Francie vpadnouti podle okolností Švýcarskem. Je válečným prostředkem v národnostně smíšených státech podporovati a pěstovati iredentismus, a je známo, že na podporu iredentismu v jednotlivých státech od dubna do srpna t. r. holandská národně-socialistická strana v Belgii a nár.-socialistická strana ve Švýcarsku obdržely peněžní částky. "Der neue Vorwärts" poukazuje z dobře informovaného pramene k tomu, že pro Československo bylo vydáno 5 mil. Kč, a připojujeme se zde k prohlášení, jež v této otázce podal náš kolega posl. Heeger v posl. sněmovně.

S otázkou doplnění našich obranných opatření ventiluje se otázka prodloužení vojenské doby služební ze 14 měsíců zase na 2 roky. Musíme konstatovati, že málokdy bylo vysloveno něco tak diletantského, co ukazuje tak malou znalost reálních skutečností. Takovouto myšlenku může vysloviti jen ten, kdo chce míti pouhé mírové vojáky, nikoli však ten, kdo chce vychovávati vojsko k obraně vlasti. Neboť i když se konstatuje, že válka budoucnosti bude převahou válkou strojů, válkou nejdokonalejších strojů, je přece skutečností, že mimo to bude zapotřebí ještě velikého množství lidí k výrobě válečného materiálu, k dopravě, zabezpečení etap a jako náhrady pro službu na frontě. Chtěl bych poukázati k tomu, že když Francie uzavřela r. 1918 příměří, měla ve válečném průmyslu zaměstnáno více než 1.7 mil. dělníků. Vedle speciálních oddílů bude zde muset býti veliký počet všech jiných vojáků. Tento výcvik může se však díti jen v pokud možno krátké vojenské době služební. Poukazuji k tomu, že na přípravné odzbrojovací konferenci r. 1926 američtí delegáti přesvědčivě, a to na základě zkušeností ze světové války vyložili, že výcvik vojáka vyžaduje nejvýše 6 měsíců. Tuto skutečnost možno doplniti ještě dalšími daty. Nikoli tedy prodloužení, nýbrž další zkrácení služební doby výcviku jest problémem.

V této souvislosti chtěl bych promluviti několik slov proti politice, která se obrací proti průmyslu tohoto státu. Všechna odvětví průmyslu přicházejí v případě vážného konfliktu v úvahu jako výrobce válečného materiálu, a ten, komu jde skutečně vážně o obranu země, měl by působiti k tomu, aby byla odstraněna politika jejíž ostří jest obráceno proti průmyslu, která směřuje k jeho zatlačení a zničení. Vysoce vyvinutý průmysl je rovněž nutným předpokladem pro obranu země jako soběstačné opatření potravin. Chemická továrna, ocelárna, továrna na stroje rovnají se svou cenou části vojenského oddílu. Byla již uvedena řada důkazů, že extrémní agrární kurs těžce poškozuje naše národní hospodářství. (Sen. Stöhr (německy): Podle vašeho názoru!) Pane kolego, chcete-li ubíti průmysl, chcete-li pěstovati politiku, která znemožňuje průmysl, pak nesmíte vůbec vyslovit myšlenku o obraně země.

Chtěl bych se několika slovy zabývati případem, který se udál v rozpočtovém výboru, a to nevraživým výrokem kol. dr. Hilgenreiner a proti emigrantům. Mínil, že to nejsou nejlepší živly, které k nám přešly z Německa. Každý že by mohl nalézti v Německu obživu, kdyby neměl máslo na hlavě. Pravil, že většina je zatížena zločiny a že se nemohou vrátiti do Německa, aniž by byli potrestáni. Musíme plným právem předpokládati, že pan kol. dr. Hilgenreiner ví zcela přesně, že ti, kteří uprchli z Německa, neučinili tak proto, poněvadž zamítají politiku hitlerovského ráje, nýbrž proto, poněvadž většina z nich věděla, že je nečeká nic jiného nežli koncentrační tábor se všemi svými hrůzami a týráním. V těchto koncentračních táborech nejsou jen marxisté, židé a komunisté, v těchto koncentračních táborech nalézají se také křesťansko-sociální tajemníci a kněží. Teprve v posledních dnech bylo v Bavorsku zatčeno zase 140 katolických kněží, poněvadž se ujímali rodinných příslušníků těch, kteří jsou v koncentračních táborech. Chtěl bych panu kol. Hilgenreinerovi jen doporučiti, aby četl to, co bylo možno čísti velikými písmenami v křesťanskosociálním časopise "Egerland" téhož dne, kdy učinil svůj výrok. "Musíme říci všem" - stálo tam - "že je velmi pěkné nazývati se křesťanem, znamená však mnohem více křesťanem býti, to jest osvědčovati spravedlnost a křesťanskou lásku." S osvědčením křesťanské lásky věru nelze uvésti v soulad výrok pana kol. dr. Hilgenreinera v rozpočtovém výboru.

Pan kol. dr. Feierfeil lámal dnes dopoledne ve své řeči kopí pro třetí říši. Podrobnostmi v mých vývodech je jasně a přesně prokázáno, že Německu nyní nejde o to, aby opravilo domnělou lež o vině na válce, nýbrž že jiné věci jsou hybnou pákou. Pan kol. Feierfeil mluvil o zákonu o stranách. Musím konstatovati, že bylo by si mnohého přáti při provádění zákona o stranách, jehož znění je přece dosti jasné. Udělalo se to zase tak "udělejme to hodně komplikované, i když věc je jednodušší," a bylo vydáno prováděcí nařízení, které je s to, aby věc pokud možno znesnadnilo a na dlouhé lokte odkládalo provedení toho, co je v zákoně vysloveno. Následek tohoto výnosu je také, že jednotliví okresní hejtmani činí rozdíl mezi osobami, které byly více a které byly méně činnými u rozpuštěných a zastavených stran, výklad to, který zákon předem odmítá. Jestliže však pan kol. Feierfeil s falešným nadšením prohlašuje, že odmítá zákon o stranách, chtěl bych konstatovati, že to byla právě křesťansko-sociální strana, která jako první ohlásila své nároky na mandáty těchto stran a že ve své skromnosti jde tak daleko, že si činí nárok přímo na všechny mandáty obou rozpuštěných stran. (Sen. Stöhr (německy): Vy jste také nebyli skromní!) My máme zajisté více morálního oprávnění to žádati, nežli strana, jejíž činnost, jak nám dokázala řeč kol. Feierfeila, záležela v tom, aby těmto stranám a jejich činnosti dělala zeď.

Poukázal bych k tomu, že nám v dřívějších letech opětovně byla slibována reforma zákona o státním občanství a o domovském právu. Musíme v praxi udělování státního občanství v poslední době konstatovati krok nazpět. Kdežto po nějakou dobu převládala liberálnější praxe, nyní se zase v mnohých případech žádosti za státní občanství zamítají bez udání důvodů.

Starou kapitolou našich stížností provádění zákona o vyživovacích příspěvcích. Nejen že nebyly odvolány protilidové výnosy, které jsem uváděl loňského roku, moravskoslezský zemský úřad dovolil si novou věc, a to učiněn byl pokus, odejmouti příslušníkům narukovaného vyživovací příspěvek tím, že se jednoduše prohlásilo, že příslušníci děti nemají nároku, poněvadž žena má vlastní výdělek a že tudíž nezáviseli od výdělku narukovaného.

Obor, ve kterém by si bylo přáti trochu rychlejší práci, je zjišťování cen kartelovaných výrobků. Slyšeli jsme před několika měsíci oznámení, že se nyní energicky zakročí proti cementářskému kartelu, papírnickému kartelu, cukernímu kartelu a jiným. Dodnes postrádáme však jakéhokoli hmatatelného úspěchu a jakéhokoli pokroku.

Budeme samozřejmé následkem své koaliční povinnosti, ale také poněvadž chápeme situaci v našem státě hlasovati pro státní rozpočet. (Potlesk.) Místopředseda Votruba (zvoní): Dalším řečníkem je pan sen. Ikert. Uděluji mu slovo.

Sen. Ikert (německy): Slavný senáte! Za těchto těžkých hospodářských dob nebylo věru lehkou úlohou předložiti nám vyrovnaný státní rozpočet. Čas bude muset ukázati, zdali zařazené cifry v jednotlivých kapitolách se budou všude shodovati. Obava, že v té příčině všechno snad se neshoduje je tím bližší, máme-li na mysli, že těch, kteří dnes ještě mohou státu odváděti dávky stále ubývá, že příjmy na daních stále klesají a že také příjmy státních podniků začínají stále víc a více klesati. Musíme však uznati, že práce, kterou vykonala úsporná komise právě při letošním rozpočtu, přece jen zasluhuje plného uznání. Uvážíme-li, že rozpočet ještě roku 1929/30 vykazoval na straně výdajů 11 miliard, a víme-li, že rozpočet letos snížen byl na 7.6 miliard, pak musíme říci, že to nebyla snadná práce, poněvadž to samozřejmě bolelo všude tam, kde tyto škrty musely býti provedeny. Ale budeme za dnešních hospodářských poměrů nuceni hledati také ještě dále úsporná opatření, neboť nesmíme se domnívati, že nám bude možno rozpočet nadále udržeti v dnešním sestavení. Budeme muset hledati různé možnosti, abychom při jednotlivých kapitolách ještě ušetřili. A bylo by věru ještě mnoho věcí, kde by bylo lze provésti úspory. Poukazu ji zde jen na kapitolu, o kterou je veliký spor a o které naproti v poslanecké sněmovně právě s naší strany často se mluvilo. Je to kapitola -menšinové školství. Mohu uvésti příklad z mého volebního okresu, z mé domoviny, který ukazuje, že takováto politika pro nás všechny, kdož máme zájem na našem státě, je velice politováníhodnou. Je smutné, když se zřizují třídy menšinových škol pro 5, 6 až 8 dětí, jak je tomu na příklad ve Stvolínkách, Blíževedlech, Kynastu-Cukmantlu, kde by tyto děti měly příležitost choditi do lepších a výše organisovaných škol, jako v Úštěku, Zahrádkách anebo České Lípě, které jsou vzdáleny jen 2 až 4 km a kde by následkem velmi dobrého spojení autobusem a železnicí mohly snadno navštěvovati lépe organisované školy. Čeští kolegové musí se mnou býti za jedno, že by se zde také ještě mohlo spořiti, poněvadž právě tento druh výdajů žádné straně nijak neprospěje, ale vždy přispívá k tomu, aby se na německé straně pociťovalo jisté popichování jehlou. Na druhé straně vidíme, že ministr vyučování ve svém úsporném výnosu nařídil, že v jedné školní třídě může býti namačkáno 55 až 60 a také více dětí. Jestliže na jedné straně vidíme, že možno vyučovati tak veliký počet dítek v jedné školní třídě, že se na druhé straně pro 4 až 8 dětí zřizují školní třídy, musí to jistě vzbuditi v obyvatelstvu oprávněnou kritiku. Ale myslím, že budeme nuceni hledati také ještě jiné prostředky, abychom uspořili, což snad již v nejbližším rozpočtu bude naléhavou nutností. A zde si říkám, že na příklad u naší státní administrativy, která po našem názoru je daleko předimensovaná také by byly možnosti úspor. Také v tomto směru bude nutno se pokusiti o nalezení prostředků a cest, aby dosaženo bylo zjednodušení a zlevnění naší státní správy. Neboť je zjištěno, že právě naše státní administrativa mezi všemi státy evropskými je nejdražší. Zdali si to v budoucnosti při této neblahé hospodářské situaci nadále můžeme dovoliti, o tom bych velice pochyboval. A budeme nuceni v tomto směru hledati ještě různé cesty, abychom dosáhli úspor.

Naše zemědělství, naše živnostnictvo a také dělnictvo jsou u konce svých sil a z nich nelze nic více vyčerpati. Muselo se bohužel již při loňském a také při letošním rozpočtu sáhnouti k tomu a přibrati lidi s pevným platem, aby se provedla úsporná opatření. Musíme -jen bohužel konstatovati, že se tato úsporná opatření neprovádějí v tom smyslu, jak jsme si je představovali, totiž progresivně, že čím vyšší plat, tím také se podle procent vyměřuje srážka. Lineární zkrácení platů vzbudilo samozřejmě u lidí s pevným platem, kteří sotva ještě pobírají existenční minimum, obrovské roztrpčení a musíme již říci, že by bylo sociálně mnohem pochopitelnější, kdyby se u těch, kteří béřou přes 50.000 až 80.000 Kč byly provedly větší srážky. To by bylo sociálně srozumitelné a vedlo by také k tomu, že by se nižší zaměstnanci, kteří se dnes sotva mohou probíjeti životem, spokojili s menším platem, poněvadž by si museli říci že toto opatření bylo nutno provésti, aby chráněni byli před tím, že by se jim prvního některého měsíce nemohl plat vůbec vypláceti.

Musím také letos zase, jak jsem to učinil skoro u každého rozpočtu, poukázati k tomu, že zemědělství dospělo ke konci svých sil, že padá pod břemeny, která se mu ukládají. Poukazuji zase k tomu, že zadlužení našeho zemědělství které ještě před dvěma lety bylo mnohem nižší, stouplo již skoro na 40 miliard hypotekárních dluhů a na 7 až 8 miliard jinakých dluhů. Takovéto zatížení není nikterak snesitelné, i musíme žádati, aby se alespoň našim středním a malým rolníkům vycházelo vstříc tím, že by se jim daně vyměřovaly spravedlivěji. Tu musíme bohužel konstatovati, že tomu tak není. Ačkoli ceny našich výrobků od tří až čtyř let klesly o 50 až 70%, musíme konstatovati, že se k tomu při vyměřování paušálu důchodové daně a daně z obratu nepřihlíží tou měrou, jak by bylo zapotřebí. Neboť nesmíme zapomínati, že k zaplacení daně 600 až 1.000 Kč ještě před 4 lety bylo zapotřebí snad 5 až 6 metrických centů obilí, kdežto dnes je zapotřebí skoro trojnásobného množství. A měřím-li to na příkladě cen dobytka, pak musím říci, že nutno odváděti na daních trojnásobné množství dobytka. Nechci se při tom dlouho zdržovati, ale musím poukázati k tomu, poněvadž je to požadavek jejž klásti musí právě malorolníci, kterým stát pokud možno musí poskytnouti ochranu. Kol. Stöhr dotkne se těchto věcí mnohem blíže ve svých vývodech, které bude míti příležitost přednésti ještě v této debatě, já chtěl bych jen ještě poukázati k tom u, že u finančních úřadů je letošního roku bohužel úmyslem, přes obrovsky pokleslé ceny paušály pro důchodovou daň značně zvýšiti oproti loňskému roku. Okresní vedení naší strany a naše zemědělské organisace vyjednávaly v této příčině již s našimi berními správami, a tam jim bylo řečeno, že na rozkaz zemského finančního ředitelství paušální sazby pro daň důchodovou mají býti letošního roku mnohem vyšší než roku loňského ačkoli na příklad cena vepřů značně poklesla a u obilí tomu není lépe Mléčné výrobky, které jsou jedinou existenční možností našich malorolníků, klesly již tak hluboko v ceně, že olej k mazání již je dražší nežli naše máslo. U finanční správy musí býti uznání nelze žádati nic nemožného a nutno při vyměřování paušálních sazeb pro daň z obratu a důchodovou daň přihlížeti k mnohem nižšímu utváření cen našich výrobků.

Starým požadavkem, který musíme vždy každého roku přednášeti, poněvadž ministerstvo financí dosud našim požadavkům nikterak nevyhovělo, jest, aby konečně jednou přiměřeně byl snížen poplatek z nemovitostí a darování, který hlavně zatěžuje naše mladé zemědělce, když přejímají hospodářství. Podklady pro tento poplatek z nemovitostí a darování byly vytvořeny v době, r. 1921, kdy cena pozemků, budov a nářadí byla mnohem vyšší nežli dnes, a ještě dnes používá se přes hospodářskou tíseň těchže sazeb. A jestliže některá rodina je tak nešťastna, že v krátké době musí hospodářství několikráte předávati, pak přejde polovina ceny hospodářství na fiskus. Následkem toho je to požadavek, který vždy musíme klásti při projednávání rozpočtu, aby totiž ministerstvo financí poplatek z nemovitostí přiměřeně změnilo.

Dalším našim požadavkem jest, aby daň z obratu našich zemědělských družstev byla zrušena, poněvadž znamená dvojí zdanění. Tomuto našemu oprávněnému požadavku nevěnuje ministerstvo financí bohužel potřebné pozornosti. Dalším požadavkem v tomto směru jest, aby vlastní potřeba, která se spotřebuje v zemědělské domácnosti, byla osvobozena od daně z obratu. Toto osvobození je ve většině evropských států již provedeno, u nás však nepochopitelným způsobem nikoli.

Jiný požadavek směřuje k tomu, aby zemědělské výměnky byly osvobozeny od daně z darování, neboť nejde zde o darování, nýbrž o závazek. Tím postiženi jsou právě nejchudší mezi chudými, a prosím pana ministra financí, aby v této příčině pokud možno vyhověl.

Mluví se mnoho o snížení úroků. Žádáme v této souvislosti, aby úroky z prodlení u dlužných daní byly sníženy ze 7 na 3%. Neboť když se již úroky snižují, pak má stát jíti dobrým příkladem napřed a snížiti úroky z prodlení.

Břemena, která nám ukládá sociální pojištění, jsou pro nás za dnešních poměrů nesnesitelná. Podmínky pro stanovení procentních sazeb jsou dnes u zemědělství zcela jiné, nežli jaké byly v době zavedení sociálního pojištění. Tehdy jsme měli ceny obilí od 200 až 250 Kč, ceny dobytka od 8 až 9 Kč, ceny másla 32 Kč. Za těchto předpokladů byly stanoveny prémie pro sociální pojištění. Mezitím zvýšeny byly v době, kdy se nám vedlo špatně a dnes jsme tak daleko, že musíme říci, že nemůžeme pokračovati dále, poněvadž sociální pojištění vyžaduje příspěvků, které již u středního zemědělce jsou vyšší nežli daň sama, poněvadž musí platiti také za zaměstnance samého.

Pánové! Při projednávání rozpočtu upozornil jsem u kapitoly sociální pojištění pana ministra dr. Czecha na různé možnosti, aby se šlo novými cestami za příčinou úlev v péči o nezaměstnané. Bude nemožno v budoucnosti zařaditi někdy plně do výrobního procesu našich 500.000 až 600.000 nezaměstnaných. Musíme tedy hledati nové cesty. Technika učiní vždy víc a více lidí zbytečnými. Nyní nalézáme na našich vesnicích v českém i německém území desetitisíce malodomkářů, při kterých dány jsou všechny podmínky pro plánovitou osídlovací politiku. Mají domek, chlév, malou stodolu, krávu nebo kozu, nářadí, nemohou však se svojí rodinou žíti ze 3 až 5 strychů pole. Tak jsou nuceni jíti do města a do průmyslových závodů a ubírati tak částečně dělníkům chléb. Zde by bylo možné východisko. Stát obhospodařuje asi 200.000 ha zemědělské půdy a podle výkazů nejvyššího účetního úřadu těžce na to doplácí, což je přece zcela přirozené. Neboť jestliže dnes soukromý zemědělec se svou egoistickou láskou k půdě nemůže sehnati výrobní náklady, pak je zajisté samozřejmo, že také stát musí pracovati se ztrátou. Máme dnes celou řad u majitelů zbytkových statků, 50 až 60, kteří by své zbytkové statky pozemkovému úřadu rádi vrátili, poněvadž nemohou již dále. Také jiní zemědělci jsou silně za dluženi a byli by zajisté na konec dobrovolně ochotni dáti část svého pozemkového majetku k disposici osídlovací akci, kdyby tím mohli sanovati zbývající pozemkový majetek. Kdyby tito lidé dostali půdu za takovou cenu, za kterou ji pozemkový úřad velmi často přenechával a kdyby stát dal dlouholeté anuity k splácení, pak byla by zde možnost osídliti mnohé desetitisíce nezaměstnaných lidí, kteří již mají přirozený podklad pro osídlení. Osídlení ovšem, kde by si tito lidé musili teprve stavěti budovy, bylo by pochybené, poněvadž náklady budovy přesahují cenu pozemku. Jak by se akce měla utvářiti v podrobnostech, o tom musili by rozhodnouti povolaní činitelé. Ale schůdná cesta je tím dána, a tak by se pracovnímu trhu ulevilo o mnohé tisíce. A my bychom vytvořili existence a především také se stanoviska státu klidný a konservativní živel. Pan ministr dr. Czech dotkl se sice ve svém letošním exposé částečně mých vývodů, které jsem přednesl loňského roku v této příčině v rozpočtovém výboru, pochyboval však o tom, zdali do této celé osídlovací akce možno vkládati velké naděje. O tom lze býti různého názoru. Mám za to, že při trochu dobré vůli všude tam, kde je dána možnost, v tomto směru bylo by lze pracovati.

Je také ještě jiná cesta, kterou bylo by lze se bráti všude tam, kde jsou dány předpoklady. Také zde měly by se těmto lidem přikázati 1 až 2 strychy pozemku a říci jim, že budou pracovati jen 3 dny, aby také jiní nezaměstnaní, kteří nemohou nalézti práci, měli možnost zaměstnání, ostatní obživu pro své rodiny mohli by si opatřiti na půdě 1 až 2 strychů. Tímto způsobem bylo by také možno opatřiti několika lidem možnost existence. Jsou to osobní názory, ale mám za to, že když si celou věc řádně promyslíme, nelze říci, že by zde nebyla možnost ukázati péči o nezaměstnané alespoň částečně jiné cesty a pokusiti se o částečné zabránění nezaměstnanosti.

Když už mně dáno bylo slovo, chtěl bych poukázati ještě na kapitolu železniční správy. Shledáváme, že naše železnice jsou dosti silně pasivní, že ročně musíme dopláceti několik set milionů, musíme však na druhé straně říci, že by bylo nutno ještě mnohé provésti, aby tento podnik veden byl podle obchodních zásad. Tu musím, bohužel, říci, že jsem pozoroval, že tomu tak vždy není. Právě v mé domovině vidím, že mnohé autobusové linky běží zcela souběžně se železnicí a vidím také, že se k cestujícímu obecenstvu neprojevuje nejmenší ochota. Také zde měl by stát pokud možno vykonávati službu zákazníkovi a to v tom směru, že by se třeba státní jazyk umístil na prvém místě, a pro mne také pokud možno velikými písmenami, že by však také alespoň jazyk menšiny, která v tomto území obývá, umístěn byl v těchto podnicích aby cestující obecenstvo vědělo, kde vůz má stanici svého určení, jaká pravidla jsou umístěna uvnitř atd. To by byl obchodně vedený podnik a služba zákazníkovi. V této příčině mohla by si železnice vzíti příklad z pražského obchodního světa, neboť přijdu-li dnes v Praze do některého obchodu - nerozumím skoro nic česky - budu v každém obchodě obsloužen ve svém jazyce, poněvadž jinak mluviti neumím a tito lidé konají službu zákazníkovi, čímž vydělávají peníze. Proto měla by si železniční a také poštovní správa vzíti pražský obchodní svět za příklad. Chceme-li znenáhla zmírniti pasivum našich železnic, bude také zapotřebí spolupracovati v tomto směru, aby náš stát učiněn byl šťastnějším nežli je dnes.

Chtěl bych poukázati ještě na jednu věc a položiti přímo otázku naší železniční správě. Ve státních lesích dělají se pražce pro naše železnice. Místo aby se tyto železniční práce dodaly přímo dráze, přikáží se nejdříve velkoobchodníkovi, který z toho má svůj obchod. Nevím jak je veliký, ale obrovské množství, které zde přichází v úvahu, dá vydělati pěkné peníze. Můžete mi věřiti, že takovéto věci jak u českého tak také u německého obyvatelstva musí vyvolati velké roztrpčení, poněvadž si musí říci že rozpočet nemůže býti uveden do rovnováhy, když se takto hospodaří. Chtěl bych pana ministra železnic poprositi, aby v tomto směru zjednáno bylo jasno a má-li se věc tak, jak tisk oznamuje aby co nejrychleji zjednána byla náprava.

Přicházím ke konci svých vývodů a přál bych si jen aby všechna přání a kritiky, které jsme já a moji kolegové přednesli při projednávání rozpočtu, padly na úrodnou půdu. Neboť my všichni musíme se snažiti, abychom z tohoto svého státu učinili stát, ve kterém se cítíme šťastni. Chceme-li to, pak musíme také vymýtiti všechno, co přispívá k tomu aby se jednotlivci v tomto státě mohli obohacovati na úkor milionů chudých, kteří zde musí žíti. Proto chceme v tomto směru spolupracovati a také v budoucnosti se snažiti abychom zde zase přivodili lepší poměry. V tomto smyslu prosím, abyste chápali naši oprávněnou kritiku státního rozpočtu. Budeme se také nadále snažiti, abychom v tomto státě s vámi všemi spolupracovali a chceme jen doufati, že se tak stane ku blahu veškerého obyvatelstva našeho státu. (Potlesk.)