Vedení strany apeluje na pracující lid v Československu: Osud komunistické strany Československa je osudem pracujícího lidu v Československu. (Výkřiky sen. Pánka.) Braňte její existenci proti jejím nepřátelům, pečujte o její zmohutnění a posílení, aby tím spíše mohla státi v čele vašich zápasů o existenci i o svobodu. (Zpravodaj sen. Pánek: K čemu máme nový jednací řád?)

Tato otázka souvisí také s projednávanou předlohou, a jestliže p. zpravodaj mne tady vyrušuje výkřiky, prosím, aby můj věcný a pro veřejnost nutný projev srovnal se stenografickým zápisem svého referátu, který právě těžce skončil a uvidí rozdíl mezi věcností mé a své řeči. (Sen. Mikulíček k sen. Pánkovi: Já jsem upozorňoval na to proto, že i vládním senátorům se to zdálo už trochu zvláštní. Proto jsem vás na to upozornil a nemyslel jsem na vaši osobu! - Místopředseda Klofáč zvoní.)

Předložená osnova přímo... (Zpravodaj Pánek: Já jsem pouze vykládal jednotlivé paragrafy zákona, nic jiného a to je mou povinností jako zpravodaje!) Pane kolego, prosím vás, neprovokujte mne, abych nezačal reagovati na vaši řeč. (Zpravodaj sen. Pánek: To můžete beze všeho! A co se stane?) Vypadal byste velmi směšně. (Výkřiky sen. Kindla a Pánka.)

Účelem předložené osnovy zákona je především persekuce a v druhé řadě úmysl restrikční. Vláda pod záminkou stíhání osob nařčených z protistátní činnosti chce se zbaviti desetitisíců státních zaměstnanců, které hodlá propustiti, a chce se jích zbaviti bez odstupného a bez pense, čili krátkou cestou bez splnění povinností, ke kterým se stát jako zaměstnavatel zavázal. Rozhořčení mezi státními a veřejnými zaměstnanci, zejména po posledním snížení požitků, je samozřejmé a roste zejména nyní, když je všeobecně známo, že vláda v brzké době přikročí k novému útoku na existenci státních a veřejných zaměstnanců. Tento útok se připravuje a státní a veřejní zaměstnanci jsou o něm také zpraveni. Kromě toho, uvážíme-li, že stoupající drahota ztěžuje též existenci státních a veřejných zaměstnanců, vidíme, že veliká kategorie občanů této republiky, státních a veřejných zaměstnanců, je právem rozhořčena, nespokojena a že samozřejmě bude nucena brániti se proti dalším útokům na svoji existenci, že bude nucena k boji, obraně a útoku. A tu vláda, jsouc si vědoma tohoto stavu.

Přichází s tímto persekučním návrhem, enom záminkou se tu jmenují protistátní živly, poněvadž, chce-li vláda propustiti jenom od železnic desetitisíce zaměstnanců, samozřejmě, že ani sama nebude je viniti z protistátní činnosti, ale to jest jen záminkou k oklamání státních zaměstnanců, že se tu nepůjde v propouštění, v persekuci do velikých rozměrů, nýbrž že tu jde pouze o propuštění několika nespolehlivých a protistátních elementů. Státní a veřejní zaměstnanci se přesvědčí, že nejen tyto, t. zv. protistátní elementy budou propouštěny, nýbrž že vláda sáhne k propouštění velikého množství zaměstnanců bez rozdílu politického přesvědčení a že také budou propouštěni zaměstnanci přesvědčení národně-socialistického a soc.-demokratického především. (Sen. Kindl: A také lidovci, když nebudou schvalovat politiku vládní!) Je příznačno, že právě, když jste rozdávali tuto vládní osnovu na lavice senátní, spáchal sebevraždu železniční zaměstnanec Novák v Ústí, podle zpráv příslušník národně-sociální odborové organisace, protože byl z persekučních důvodů propuštěn. Ministr železnic potom se omlouval, že prý je to omyl ve jméně, že se propuštění týkalo jiného a že ten chudák jenom náhodou to odnesl. Není to pravda. Zaměstnanci se přesvědčí, že tu nejde jen o t. zv. protistátní živly, nýbrž že tu jde o organisovaný útok na existenci značného počtu státních a veřejných zaměstnanců.

Předloha tato ovšem velmi podstatně odporuje ústavní listině, která zaručuje i státním zaměstnancům svobodu politického přesvědčení, a zdůrazňuje, že politické přesvědčení nesmí býti překážkou k dosažení úřadu a hodnosti v republice. Ale jako už v několika případech, také při zákonu na ochranu republiky a jeho novelisaci nerespektuje vláda svými návrhy zásadní ustanovení ústavní listiny,nýbrž nechává je stranou, na papíře a dělá zákony zřejmě proti jejímu duchu; tak je tomu i v tomto případě. (Výkřiky sen. Mikulíčka. - Místopředseda Votruba převzal předsednictví.)

Pan zpravodaj řekl, že proděláváme určitý válečný stav. Ano, pane zpravodaji, proděláváme určitý válečný stav. To vláda a vládní strany - mezi ně patří i vládní strany socialistické - vedou válku proti pracujícímu lidu, proti většině obyvatelstva tohoto státu, aby v tomto státě vyhrála menšina vykořisťovatelů, korupčníků a defraudantů daní. (Výkřiky sen. Mikulíčka a Pánka.)

Místopředseda Votruba (zvoní): Žádám o klid!

Sen. Haken (pokračuje): Je pravda, že zákon vyvolá nejistotu v řadách státních a veřejných zaměstnanců, že vychová spoustu denunciantů a šplhavců, kteří z osobních důvodů či z politické nevraživosti budou udávati své spoluzaměstnance a ti budou pak v rukou vysoké, fašisticky orientované byrokracie, která bude tento zákon prováděti.

Vážení pánové, brněnský rozsudek, vyslovený za úrok na vojenské kasárny, je dostatečným svědectvím, jak je vysoká byrokracie i t. zv. soudcovská neodvislost fašisticky orientována. Uvážíme-li, že prostá dělnice dostane za výkřiky >Ať žije Sovětský svaz< 4 měsíce těžkého žaláře, uvážíme-li, že dělníci i komunističtí poslanci dostávají 4, 6 a 8 měsíců těžkého žaláře bezpodmínečně se ztrátou volebního práva za výroky směřující na příklad proti válečnému nebezpečí, a srovnáme-li s těmito soudními výroky výrok brněnského soudu, pák není potřebí zde mluviti o fašistické orientaci a třídní zaujatosti čsl. soudů, nejvyšší soud v to počítajíc. (Výkřiky sen. Kindla a Mikulíčka.)

Nejlépe kvalifikoval předlohu zákona v ústavně-právním výboru pan dr Karas, senátor za stranu lidovou, čili klerikální, ale, prosím, on to nemínil ironicky, nýbrž zcela vážně, když řekl: >Dostává se satisfakce středověké církevní inkvisici, poněvadž tato předloha není ničím jiným než inkvisicí.< - Ano, tato předloha uzákoňuje inkvisiční soudy pro státní a veřejné zaměstnance. To je pravda a děkujeme p. dr Karasovi, že to tak směle a otevřeně přiznal. I to srovnání se středověkou inkvisicí je na místě. Za to v nečestnější situaci jsou socialističtí vůdcové, kteří tuto podstatu zákona zakrývají.

Již v ústavně-právním výboru jsem k tomuto výrok dr Karasa připomněl, jaké byly výsledky té krvavé středověké inkvisice. Inkvisitoři se koupali v krvi kacířů. Nejtěžšími tresty, mučením kacíře pronásledovali, ale výsledek byl ten, že kacířství rostlo jako houby po dešti, poněvadž k tomu byly hospodářské i tehdejší politické poměry vhodné. Za vedení inkvisice byla poražena římská církev, a nikoliv kacíři a také zavedením této moderní inkvisice nebudou poraženi státní zaměstnanci. Vy neumlčíte jejich přesvědčení. Snad je budou více tajiti, ale tím více budou pracovati proti vašemu nelidovému režimu. Jako krvavá inkvisice středověká neporazila a ne-umlčela kacíře, tak také pokrokové síly směřující k nápravě společnosti, jež jsou i v řadách státních a veřejných zaměstnanců, nebudou tímto inkvisičním zákonem umlčeny. (Potlesk komunistických senátorů.)

Místopředseda Votruba (zvoní): Uděluji slovo dalšímu řečníku, jímž je pan sen. Stolberg.

Sen. Stolberg (německy): Slavný senáte! V poslanecké sněmovně zamítli němečtí a maďarští oposiční poslanci předloženou osnovu zákona a toto zamítnutí odůvodnili ve společném prohlášení.

V souhlase s tímto postupem bylo mně uloženo, abych jménem německé křesťansko-sociální strany lidové, německé národně-socialistické strany dělnické, německé strany živnostenské, německého pracovního a hospodářského souručenství a křesťansko-sociální strany Slovenska prohlásil toto:

Především budiž konstatováno, že při zamítnutí předložené osnovy zákona jsme naprosto vzdáleni toho, abychom brali v ochranu někoho, kdo se zjevně prohřeší proti bezpečnosti státu a proti jeho zákonům. Ale máme za to, že platné trestní zákony a platné služební předpisy s disciplinárními předpisy naprosto dostačují, aby se účinně čelilo trestné činnosti veřejných zaměstnanců proti bezpečnosti státu. Jestliže vláda a výborová zpráva poukazují k tomu, že podnět k osnově zákona daly mimořádné poměry doma i v sousední cizině a že zákon má zůstati tak dlouho v platnosti, pokud tyto poměry potrvají, pak nutno poukázati k tomu, že dosud veřejní zaměstnanci - bez rozdílu národnosti - nezavdali příčinu k tomu, aby se proti nim podával návrh zákona na ochranu státu.

Formulování trestní skutkové podstaty v §§ 2 a 3 osnovy je tak neurčité, že při jejich výkladu ponechána volnost jakékoli libovůli. Je tudíž oprávněnou obava, že provádění zákona zneužito bude k politickým persekucím a že zákon směřuje k tomu, aby u osob tomuto zákonu podléhajících znemožnil jakoukoli politickou činnost, která je v oposici k panujícím stranám. Tak zákon nebude met sloužiti tolik k ochraně státu, jako k ochraně panujícího režimu. Tato tendence zákona jeví senám býti tím povážlivější, ježto se disciplinární dozor politické správy rozšiřuje na široký okruh osob, které dosud nikdy nepodléhaly státní moci disciplinární a jejichž podrobení pod tuto disciplinární moc jest úplně bezdůvodné.

Jeví se nám nespravedlivým, jestliže podle § 4 osnovy mohou býti osoby zákonu podléhající trestány také pro činy třetích osob, a to pro činy, jimž zabrániti jim není možno. Je dále nespravedlivo, jestliže se podle § 2, odst. 1 mohou úplně odejmouti odpočivné požitky, poněvadž nárok na odpočivné požitky nastal placením pensijních příspěvků. Musila by tudíž z odpočivných požitků zůstati nedotčena alespoň část, která pojistně technicky odpovídá zaplaceným příspěvkům.

Je dále nespravedlivé, jestliže se potrestání rozšiřuje na nevinnou rodinu, obzvláště na pozůstalé.

Konečně považujeme za povážlivé, že trvání zákona není lhůtou omezeno a že jeho zrušení se přenechává uvážení vlády. Rovněž protestujeme proti tomu, že trestní ustanovení tohoto zákona mají platiti také ještě tehdy, když zákon sám byl zrušen. Neboť za normálních dob zajisté bude možno vystačiti s platnými předpisy trestními a disciplinárními.

Zákon je způsobilý vzbuditi úplně zbytečné a nemoudré znepokojení u všeho úřednictva. Je dále způsobilý vypěstovati nedůstojné a zhoubné denunciantství; zajisté není způsobilý zvýšiti ducha, horlivost ve službě a vážnost stavu úřednického.

Ze všech těchto důvodů musíme zásadně zamítnouti předložený zákon, který hrubě odporuje zásadám pravé demokracie a otřásá právním postavením veřejných zaměstnancům (Potlesk.)

Místopředseda Votruba (zvoní): Uděluji slovo dalšímu řečníku, jímž je pan sen. Hubka.

Sen. Hubka: Slavný senáte! Námitka, že osnova zákona, o němž se tu hovoří; je zbytečná nebo lépe řečeno, nadbytečná, není jen tak lichá. Faktem je, že pro dosavadní udržení pořádku máme tolik zákonitých předpisů a administrativních opatření, že vykonávání těchto předpisů a opatření stačilo by úplně, abychom se mohli spolehnouti na řádný, klidný vývoj poměrů v republice. Administrativa odvolávala se na to, že dosavadní předpisy nevyhovují po stránce energického postupu při konstatování a trestání trestních činů.

Nuže, přicházíme s touto osnovou, abychom nedostatky, po jichž nápravě státní správa volá, v tomto směru odstranili. Bude ovšem záležeti na tom, aby státní administrativa, opírajíc se o zákon, postupovala tak, abychom zase nezůstávali v určitých případech na poloviční cestě a nemusili snad znovu doplňovati zákonitá opatření, když tato opatření podle našeho soudu by stačila, kdyby jenom administrativa, státní správa, byla na svém místě. Názory na tuto osnovu se liší a vidíme to také z projevů řečníků kteří mluvili přede mnou. Je potřebí položiti si otázku: Proti komu se činí tento krok? Prohlašuji jasně a zřetelně: Toto opatření není opatřením ani proti žádnému národu tento stát obývajícímu, ani proti žádnému stavu a proti žádné třídě. Otázka zní trochu jinak, totiž: Pro koho a pro co se činí toto opatření? A tu lze na tuto otázku odpověděti, že se tato opatření činí z toho důvodu, aby byl udržen pořádek ve státě, jehož je v dnešní době jistě velmi potřebí. Kdo má nějaká zvláštní, řekněme revolucionářská smýšlení, prosím, ať tato smýšlení provází beze všeho také činem (Výkřiky sen. Mikulíčka.), ale ať také nese důsledky tohoto svého zvláštního smýšlení. Být revolucionářem a schovávati se za pec, to dovedou jenom zbabělci, pane kolego! (Sen. Mikulíček: Vyžeňte mně mého kluka z vojny! - Sen. Kindl: Vy jste zbabělec!) Kdo se k takovému smýšlení přiznává, ať není zbabělec! Jenom zbabělec se dovede schovávati za demokracii a zákony republiky. A při tom se domníváte, že my budeme hráti úlohu kasičku, lehkomyslníků a hlupáků! (Výkřiky sen. Mikulíčka.)

Místopředseda Votruba (zvoní): Prosím o klid!

Sen. Hubka (pokračuje): Nebuďte zbabělec, neutíkejte, když jde o kůži, neschovávejte se za pec a za kamna, když jste revolucionářem! (Sen. Mikulíček: Kolik vrátila vaše šíraná z válečných půjček?) Prosím vás, s tím na mne nechoďte. Vy jste také bral z pozemkové reformy (Sen. Mikulíček: Ne z válečných půjček!) a nevrátil jste nic. Ať jste bral tak nebo tak, to je jedno! (Sen. Mikulíček: Dokažte to!) Dokažte, že jste vrátil, co jste dostal! (Sen. Mikulíček: Dostal jsem 4 měřice půdy z pozemkové reformy!) Dostal jste, bral jste, kdyby to byla jen měřice. (Výkřiky sen. Kindla.) Vy mlčte, vy jste zbabělec, vy jste nedávno utíkal z Hradu! (Výkřiky sen. Kindla. - Místopředseda Votruba zvoní.) Vy jste revolucionáři ve Vodňanech v hospodě, ale když máte ukázat revolucionářské smýšlení, jste zbabělci. Proti vám půjde to, co tu usnášíme. (Výkřiky sen. Kindla a Mikulíčka. - Místopředseda Votruba zvoní. - Sen. Mikulíček: Proč váš místopředseda sem ³/₄ roku nepřišel?)

Místopředseda Votruba (zvoní): Žádám pány sen. Kindla a Mikulíčka, aby nerušili jednání!

Sen. Hubka (pokračuje): Ještě jednou konstatuji, že jste dostal. Vraťte to, kamaráde! (Sen. Mikulíček: Já jsem rolník a mám na to právo, ale vy jste právo neměli!) Z jakého práva jste to dostal? Z práva zákona demokratické republiky. (Sen. Mikulíček: Vy jste bral z válečných půjček! - Místopředseda Votruba zvoní.) Já jsem nebral nic, ale já mluvím o vás. O vás mluvím! (Sen. Mikulíček: Dostal jsem to z práva zákona!) Vy se dovoláváte zákonů republiky, na kterou kašlete. A poněvadž republika přinášela také vám, tak jste bral, kamaráde! Jen se'toho vzdejte! (Sen. Mikulíček: Vyžeňte mého kluka z vojny!) Co bych vám ho vyháněl? Ať slouží a koná povinnost vůči republice! Ať jde do Ruska a tam nebude sloužit. (Výkřiky sen. Mikulíčka.)

Tímto krokem nebudeme a nemíníme měniti smýšlení jednotlivců. Chceme a musíme prokázati, že v tomto státě státní správa a zákonodárné sbory nesmějí hráti úlohu kasičku, lehkomyslníků nebo dokonce hlupáků.

Já mohu, slavný senáte, posloužiti řadou obrázků, ze kterých vysvítá, jak bychom vypadali, kdybychom se 'klidně dívali na to, co se u nás děje. Konstatuji jenom ještě toto: já jako funkcionář určité národní jednoty měl jsem sám a se svými spolupracovníky řadu příležitostí, abychom upozorňovali vedoucí činitele tohoto státu na různé zjevy, které se dějí v pohraničí, v jazykově smíšeném území, takové věci, že jsme byli povinováni upozorniti vedoucí činitele ve státní administrativě na tyto obrázky. Žel, že všechna naše upozorňování neměla toho výsledku, aby representanti státní správy také z vlastního názoru se zblízka podívali do pohraničních míst a tam sami mohli konstatovati, jaká situace tam je a jak poměry tam vypadají. Naopak přiházelo se nám, když jsme přicházeli s určitým upozorněním, že materiál, který jsme přednesli, byl sledován, ale nebyli trestáni, nebyli posazeni na lavici obžalovaných ti, kteří způsobili tyto nepořádky, nýbrž že byli trestáni informátoři, kteří státní správu na výstřelky jednotlivců upozorňovali.

Nuže, slavný senáte, dovolte mi, abychom, jak jsem již řekl, několika málo obrázky ukázali na to, jak bychom vypadali, kdyby skutečně nebyla sledována náprava současných poměrů.

Tak v Tachově je přímo nepochopitelno, že ještě v 15. roce trvání československé samostatnosti najdou se u okresních úřadů státní úředníci i na místech vedoucích, kteří neovládají státního jazyka. Dokladem toho je přednosta okresního soudu v Tachově Štěpán Jässl a okresní soudce téhož soudu František Hoři, nadšený německý nacionalista. Asi před 6 týdny byl suspendován přednosta okresního soudu v Nýrsku p. Golditsch, protože ve společnosti v kavárně u Treybalů v Nýrsku provolával nadšeně >Heil Hitler<, což opakoval i v sousedních Dešenicích. Věc nyní vyšetřuje četnictvo v Nýrsku, které by si mělo připamatovati, že pan přednosta při slavnosti slunovratu paradoval v buršácké cerevisce, opásán trikolórou, tedy vyzdoben, jak se na přednostu čsl. soudu nesluší a nepatří.

Mám zde další případ. Je to leták obce fašistické v Brně, vytištěný v Bučovicích. Píše o vládě a zákonodárných sborech jako o společnosti dobrodruhů a korupčníků. Který censor to propustil a jak byl potrestán?

Ve Znojmě státní zástupce Strecker odepřel úřadovati česky. Vyřizoval spisy německy a od své podřízené síly dával je překládati do státního jazyka. Tuto praksi změnil teprve na rázné zakročení nadřízeného úřadu. Pan Strecker dával svoje nesympatie otevřeme na jevo i v úřadě a vyslovoval se posměšně před českými úředníky o legionářích z bitvy u Zborová. Tento státní zástupce působí ve smíšeném území a vyřizuje i patrně trestní akty o hakenkrajclerských výtržnících, kteří roztrháním a pošlapáním zneuctili státní vlajku.

Mám příklad ještě o působení jiných u okresních soudů a jsem tomu velmi povděčen, že je přítomen pan ministr spravedlnosti, o kterém vím, že jistě si těchto věcí všimne a postará se o nápravu.

Jiný pramen nepořádku v jazykově smíšeném území jsou hakenkrajclerští učitelé a profesoři, kteří jsou zvláště^ nebezpeční, poněvadž jde tohoto protistátního hnutí šíří ve svých školách mezi školní mládeží, pracují sice tajně, ale účinně.

Poslechněme si i v této věci několik zajímavých případů.

V Břvanech u Loun je každému občanu známo, že správce školy Julius Sachs je smýšlením hakenkrajcler, je dokonce duší, rádcem organisace hakenkrajclerské, ale vystupuje tak opatrně, že marně vyšetřující orgány mohly by mu dokázati protistátní činnost.

V Přečaplech - okres Chomutov - byla- činnost německého učitele Klingra tak nápadná, že musil okresní úřad zahájiti s ním vyšetřování. Dále učí v Přečaplech učitelka Fischerova z Udlic, manželka německého učitele z Udlic, který tajně udržuje spojení mezi Chomutovem a tamními vesnicemi. Často jest ji viděti s bratrem, jak obcházejí vesnice, ovšem dělají to chytře, jen aby se jim dokázati nic nemohlo. O nic lepší jest něm. odb. uč. Fiedler v Chomutově, který velmi často jest viděn v hakenkrajclerské společnosti.

V Kundraticích u Chomutova byli všichni němečtí učitelé tamní německé školy, vyjímaje řídícího učitele, v době, kdy bylo povoleno nositi odznaky hakenknajclerské, organisováni ve straně něm. nár. socialistů. Jakmile odznaky byly zakázány, vystoupili. Zato pilně navštěvují turnérské slavnosti v krojích.

Učitel Arnošt Fischer byl jako kandidát strany hakenknajclerské zvolen starostou obce Kunratic, nyní se funkce vzdal, a to jen z toho důvodu, poněvadž se obává, že by nedostal místo řídícího učitele na tamní škole, o něž se chce ucházeti.

V Měděnci němečtí učitelé, kteří byli organisováni v hnutí hakenkrajclerském a mnozí jako vedoucí, během posledního půl raku vystoupili a funkcí se vzdali, jen aby se jim nic dokázati nemohlo.

V Mradicích u Skupic jest velmi silné hakenkrajclerské hnízdo. Za noci jsou velmi často pomalovány české byty: Heil Hitler! Správci české školy byl hozen do okna papírek tohoto znění: >Du tschecihische Sau! Die Rache kommt!<

Řídící učitel německé Školy v Počeradech u Zátce bojí se každého (projevu proti státu, jen aby neztratil chleba. To mu vsak nevadí, aby nezakoupil si radioaparát; poslouchá denně říšské stanice, zvláště Hitlerovy přednášky, německé hymny a bojovné hakenkrajclerské písně. Podobně si počíná tamní německá učitelka.

Lepší poměry nejsou na německé škole ve Staňkovicích. Loyální na pohled řídící učitel Tursch nevynechá žádné příležitosti, aby nedopustil se provokace proti státu. O státních svátcích vyvěšuje státní vlajku, ale jen z půdy a stočenou, ač na budově jest zařízení k vyvěšování státní vlajky.

Učitel Müller, obecní starosta, je německým nacionálem, který tiskne vše české, takže v obci této ustálil se duch krajně nepřátelský vůči všemu českému. V jeho činnosti podporuje ho učitel Mocker, o kterém jest všeobecně známo, že sympatisuje s hákovitým křížem.

Ve Strupčicích u Chomutova učitel Karel Prade byl zapsán v seznamu haknkrajclerů a také vedl při posledních volbách do obce kandidátní listinu. Později se ovšem funkcí vzdal.

V Šumperku na škole byl učitel Ferd. Fritsch, který kandidoval na II. místě do obecních voleb. Byl pak přeložen do Vysoké. Než tam přišel, nebylo tam organisace haknkrajclerské, nyní je tam organisace nejsilnější ze všech politických stran.

Učitel německé školy v Nové Vsi u Hory sv. Šebestiána Markl byl před 3 měsíci na ustavující schůzi haknkrajclerů, kde vytýkal předsedovi téže strany, že není Němcem, když dává práci i českým ženám - pletení čepic a klobouků.

V Benešově n. Ploučnicí, kde jsou učitelé opatrní, v haknkrajclerském hnutí pracuje školník Karel Hocke. V květnu t. r. se konala ve škole instrukční schůze delegátů úderných oddílů z celého kraje. Schůze, která ovšem hlášena nebyla, konala se ve škole, což umožnil syn školníkův.

V tomto městě je hnutí haknkrajclerské velmi silné a zvláště dobře je zasazené v továrně Mauthnerově, kde hlavním činitelem hákovitého kříže je disponent František Allinger, Arnošt Trodel, Karel Keller, Stronbach, Koppert, Hugo Dietel, Raimund Schicht, Fr. Rohrig, František Spott, Fr. Bábel, Rudolf Schillhabel, Karel Schillhabel, Fr. Schillhabel, Fr. Schonfeld, Fr. Franze, Jan Frind, Fr. Wagner, Ed. Heller. Do Mauthnerovýoh závodů není přijat žádný zaměstnanec, dokud se neprokáže haknkrajclerstou legitimací. Tak opanovalo toto hnutí, podporované hakenkrajclerským starostou, tento závod.

V České Kamenici je na německé chlapecké škole měšt. odb. uč. J. John, haknkrajcler, který již 1. května 1931 při táboru něm. soc. dem. zvolal >Heil Hitler<. Tenkráte případ vyšetřovalo četnictvo, ale nic se nestalo. Rovněž inspektor školní Schindler, kterému byl případ hlášen, nevyvodil z něho důsledky, neboť učitelstvo velmi chrání.

V Kvildě na Šumavě byli dva němečtí učitelé z Knížecí Pláně. Ti oba řídili všechny akce hnutí, ale tak opatrně, že ani četnické prohlídky u nich konané nepřinesly dokladů o této činnosti konané skrytě pomocí důvěrníků z různých obcí, kteří k nim chodili na porady, jimiž se pak všichni řídili. Oba jmenovaní učitelé byli v seznamu říšsko-německého vyzvědače, který se měl u nich hlasití, ale byl zatčen a je ve vyšetřování. Zemská školní rada nalezla dosti závažných důvodů v jejich protistátní činnosti, oba přeložila má jiná místa. A jest jisto, že tito pánové na novém působišti budou pokračovati ve svých činech.

Tak, jako pracují v tomto směru, jak naznačuji, někteří jednotlivci z řad státních a veřejných zaměstnanců, tak také je činná na tomto poli celá řada zaměstnanců v institucích a podnicích rázu soukromého. Na př. ElektrizitätsVerband der nordlichen Bohmerwaldbezirke zaměstnává výhradně Němce, politické příslušníky haknkrajclerů. Veškeré haknkrajclerské hnutí ve Stříbře vychází od elektrárenského svazu ve Stříbře a také vedoucí německých národních socialistů Ernest Wilhelm je u této společnosti zaměstnán. Pro stát má tento elektrárenský svaz, dodávající velké oblasti západních Čech elektrický proud, v míru a hlavně v mobilisaci. velkou důležitost a je skutečně kupodivu, že takový podnik je v.rukou našich největších nepřátel. Kapitálově je stát zúčastněn na společnosti částkou 300.000 "Kč, země Česká 600.000 Kč, obce a okresy 3,360.500 Kč a průmyslové podniky 300.000 Kč. Stát i země Česká pro své kapitálové účastenství měly by míti vliv na správu podniku a domoci se nápravy, aby tento nebyl haknkrajclerským hnízdem, státem a zemí podpor o váným. Je tudíž potřebí, aby chystaný zákon o podvratných živlech se vztahoval i na zaměstnance poloveřejné. Podobnou společnost má československý stát na Dunaji v Pasově. Je to paroplavební společnost, na níž je československý stát kapitálově účasten. Na 1. května, kdy oslavovala se památka Schlageterova, na budově této společnosti vyvěšena byla sice československá vlajka, ale vedle ní visela vlajka velkoněmecká se znakem haknkrajclerským. To ovšem není potřebí, když 'zrovna takovou společnost má v Pasově Jugoslávie, která něco podobného nikdy v budovách, na nichž je kapitálově zúčastněna, netrpí.

Nová kapitola, ke které je potřebí při té příležitosti poukázati: zaměstnávání cizích příslušníků. Mám zde konkrétní případ, jak takový cizí příslušník v celém kraji >blahodárně< působí. V Dlouhé Vsi u Sušice je sirkárna firmy Schell a Neffe. Je u ní zaměstnán říšskoněmecký příslušník Rajmund Thomann, vášnivý přívrženec skobové-ho kříže, který více než svého zaměstnání hledí si kulturní práce mezi místními a sousedními Němci. Možno směle tvrditi, že vzmáhající se haknkrajclerství v Dlouhé Vsi a okolí je jeho dílem. Takovým způsobem odvděčuje se státu, který mu dovoluje přebývati zde a vydělávati si čsl. koruny. Důvod Schellovy firmy, že jej zaměstnává jako nenahraditelného odborníka, zhola neodpovídá skutečnosti. Dnes je v naší republice dostatečný počet kvalifikovaných dělníků a řemeslníků všech možných oborů. Firma by je mohla nalézti, kdyby ovšem chtěla, i v samé Sušici, kde továrna na zápalky >Solo< před časem propustila část svých zaměstnanců-odborníků jak Čechů, tak i Němců. Ti jsou dnes bez jakékoli výdělečné možnosti a s nemalým rozhořčením pozorují, že je v republice zaměstnán za veliký plat cizinec, který ještě proti státu a národu československému štve, zatím co oni, loyální občané, žijí se svými rodinami v bídě.

Mám zde doklady o tom, jak vypadá složení zaměstnanců v továrně Mannesmannových závodů v Chomutově. Je zde zaměstnáno 8 příslušníků rakouských a mezi ostatními zaměstnanci jest jich plných 70. Mám zde jejich seznam, kteří se otevřeně a přímo hlásí do haknkrajclerského hnutí. Prosím, na tyto poměry jsme se dívali až dosud klidně, nezbývá než splniti přání státní administrativy, aby mohla ve všech směrech, o kterých jsem mluvil, působiti tak, aby v republice rostl pořádek. Já jsem osobně toho názoru, že volnost a svoboda určitého státního zaměstnance, řeknu na př. některého příslušníka soudcovského stavu, pro nás v této době, v době mimořádných okolností, nemůže míti takovou váhu a takovou důležitost, abychom se za všech okolností za to stavěli. Budiž mi dovoleno, že řeknu, že mi čerta záleží na tom, jestli se dotknu piana okresního soudce v Nýrsku nebo v Hoře Sv. Šebestiána, zdali se bude moci volně stěhovati či nestěhovati, na jeho volnosti a jeho svobodě mi nezáleží, mne záleží na svobodě a volnosti mého národa a mého státu. (Výkřiky sen. Mikulíčka.) Můj národ a můj stát je mi daleko víc, nežli jednotlivý člověk, který dovede bráti od státu československé peníze, ale nemá tolik loyality, aby se k československému státu také podle toho choval.

Je doba mimořádná, je potřebí mimořádných opatření. Tato mimořádná opatření tu jsou, a je na státní administrativě, aby na jich podkladě také zjednala pořádek. (Potlesk.)

Místopředseda Votruba (zvoní): Rozprava je skončena.

Byl mně podán dostatečně podporovaný návrh sen. Hakena a soudr.

Žádám, aby byl přečten.

Tajemník senátu dr Šafarovič (čte):

Podepsaní navrhují, aby se přes jmenovanou předlohu přešlo k dennímu pořadu.

Místopředseda Votruba: Uděluji slovo panu zpravodaji sem. Pánkovi k doslovu.

Zpravodaj sen. Pánek: Slavný senáte! Bylo zde vytknuto, že odkládáme zákon o odpovědnosti ministrů a presidenta republiky. Konstatuji, že to činí senát velmi nerad. Když jsme dali vládě do rukou zmocňovací zákon, bylo by ovšem na místě, abychom jí také uložili určitou odpovědnost. Bohužel, doba k projednání tohoto tak důležitého návrhu byla tak krátká, že jsme musili - i když neradi - sáhnouti k odkladu. Nebudiž zapomínáno, že tato osnova byla r. 1924 velmi dokonale a podrobně projednána senátem a že byla téhož roku předložena posl. sněmovně, ale že posl. sněmovna teprve za 9 let, až když se otázka stala tak akutní, přikročila ku projednání této předlohy, avšak v podstatě a zásadně ji změnila. Myslím, že senát musí aspoň tyto změny prozkoumati již také z toho důvodu, poněvadž je soudním tribunálem presidenta republiky a vlády. Musí tedy ovšem věděti, v jakém smyslu se osnova změnila, poněvadž změna, pokud jde o trestnost a trestní činy, je velmi podstatná, i pokud jde o administrativní činy. Ale tím, že to senát odkládá, nestalo se žádné neštěstí, poněvadž senát letos předlohu tu vyřídí, a odpovědnost ministrů běží tři léta od té doby, kdy ministr přestal býti ministrem, a není tu tedy nebezpečí, že by snad některý ministr eventuelně ušel odpovědnosti pro činy, které by spáchal na základě zmocňovacího zákona.