Místopředseda Votruba (zvoní): Uděluji slovo dalšímu řečníku, jímž je pan sen. Kostka.

Sen. Kostka (německy): Slavný senáte! Pan řečník přede mnou velmi správně poznamenal, že bychom se měli zabývati méně politickými jako spíše hospodářskými věcmi, neboť právě při projednávání obecních otázek derou se především hospodářské otázky jako naše ne.naléhavější úloha do popředí úvah. Parlamenty zabývají se však zde věcmi, které označujeme slovy ťustanovení na ochranu demokracieŤ. Rozšíření zákona na ochranu demokracie patří sem, dále zostření tiskového zákona a dále také nyní ve výborech projednávané disciplinární zostření, a také předložený zákon sledovati má zde tento účel a má v budoucnosti demokracii státu lépe chrániti, nežli tomu bylo dosud.

Vnucuje se předem každému úvaha, že dnes celý svět je rozdvojen ve dva tábory. Na jedné straně stojí lidé, kteří se nemohou nasytiti toho, aby všechno, co dosud vytvořilo svobodomyslné a demokratické smýšlení, kritisovali a ničili. Všechno zlo v politice a hospodářství pochází podle této víry jedné skupiny lidí jen ze smýšlení směru svobodomyslného, liberálního, demokratického, člověk že právě není stvořen pro svobodu a že to má na světě mnohem lépe, když méně myslí a cítí a když sám je veden. Zdali bude veden za nos, uvidíme teprve v budoucnosti. My jako obhájci demokratických názorů víme zcela dobře, že také při demokratickém vedení státu je bezpodmínečně potřebí autority a že stát může velmi utrpěti, jestliže se této autority nedostává, ať v korporacích, ať v obyvatelstvu všeobecně. Ale vidíme dnes a věříme také tomu, že na druhé straně diktatura, oligarchie, anebo ať se to jmenuje jakkoli, samovláda atd., nutně vésti musí k holému a brutálnímu násilí, které na konec nezná již žádných překážek. Vidíme na celém světě celé stavy zničených v zájmu a ku blahu domnělého všeobecného blaha - viz Rusko anebo národnostní menšiny těžce ohroženy - viz Itálii - anebo konečně svobodu politického přesvědčení a smýšlení ve prospěch jediného politického směru a jediné politické linie potlačenu a terorisovánu a celé skupiny lidí, které dosud věrně sloužily národu a celému státu, z rasové domýšlivosti anebo z jiných politických důvodů potírány, vyvlastňovány a terorisovány. (Sen. dr Heller [německy]: Tomu se říká čerstvý vánek!) Čerstvý vánek vám ukáži. Je falešné říkati, že všechno, co se stalo za tohoto hnutí v Německu, je špatné; je mnoho skryto pod pláštíkem nového směru, což bychom měli v následcích a v příčinách velmi přesně pozorovati, což by především mělo každé dělnické hnutí velmi dobře uvážiti, neboť v tom se projevují také jeho chyby. (Sen. Niessner [německy]: Obzvláště postup proti marxistickým stranám! - Sen. Po ach [německy]: K vraždám nutno zvláště přihlížeti!) Jistě najdeme celou řadu věcí, odsuzuji to, neboť to neoznačuji za demokracii, je to naopak velice vzdáleno demokratického smýšlení. Ale k čemu potřebujeme vracím tuto otázku pánům, kteří mně přerušili: k čemu potřebujeme v tomto státě, kde máme zákon na ochranu republiky, kde máme dnes dobře účinkující tiskový zákon, i když některé soudy nechtějí činiti to, co jim právě policejní ministr poroučí - nuže, kontrola je dobrá, a budete ze svých novin z dřívějších dob věděti, že je dobrá - k čemu potřebujeme v republice, kde máme disciplinární předpisy pro úředníky, které věru stačí, a kde také přece v obci máme dosti dozoru, i když nikoli v politickém směru, tož přece ve finančním směru, k čemu potřebujeme v tomto státě ještě dalších zákonů na ochranu republiky v rozsahu, jak zde byly navrženy?

Velevážení! Mám za to, že na city nelze působiti zákonem, národnostní city nedají na sebe působiti, víte to zcela dobře z dřívějších dob, na city lze lépe působiti, když smýšlení čelíme blahovolným smýšlením s druhé strany, když se obzvláště vědomí spravedlnosti posiluje opatřeními, které stát zavádí, a my učiníme mnohem lépe, když v tomto smyslu na ochranu republiky, na ochranu demokracie uposlechneme slov nejdemokratičtějšího presidenta této republiky, který v poslední době kdysi řekl: ťDemokracie je stav, ve kterém lidské bytosti sebe navzájem nepoužívají jako prostředku k osobnímu prospěchu.Ť Prohlubujme takovéto projevy smýšlení u nás všech, hledejme v tom prostředky na ochranu demokracie, a mohu vás ubezpečiti, že jak na německé, tak také na české straně mnohem lépe pochodíte v tomto státě takovými věcmi, jak je vaše hlava státu navrhovala a doporučovala, nežli zákony. Ovšem, musily by se také tyto city u vás projeviti ve smyslu spravedlnosti, ve smyslu blahovůle, u vás, kteří jakožto většina máte moc v tomto státě ve svých rukou.

Projednávati podrobnosti zákona má přece zajisté poměrně málo smyslu, poněvadž přece v předběžných poradách úplně byl objasněn, je nezměnitelným usnesením a návrhy zde nemají účinku. Chtěl bych poukázati jen na jedno, totiž na nejdůležitější ustanovení předloženého zákona. Zdali již jednou odložení volebního terminu - a zdali slučování obecních voleb s jinými volbami můžeme označiti za něco dobrého, je velkou otázkou - neboť, jestliže každého, kdo v obci pracuje, můžeme vyjmouti z politického smýšlení, jestliže různé politické živly, tíhnoucí v různých směrech, v obecním hospodářství můžeme hospodářsky sblížiti, učinili jsme pro obecní hospodářství více, nežli když je zpolitisujeme. Ukáže se právě v nejbližší době, zdali dovedeme obrovský tlak, který dnes spočívá na všech obcích, nějakými prostředky odstraniti. Jsem dnes pevně přesvědčen, že jen v dohodě můžeme zde dále vésti a zachrániti celý náš společný život, neboť stojíme před hlubokou, hlubokou propastí, a je velmi snadno, že nerozvážný krok strhne tisíce a tisíce do této propasti. Obce jsou dnes v hospodářském ohledu tak hluboko, jako snad tomu nebylo v posledních desetiletích, snad v posledním století. (Souhlas.) Většina obcí stojí, chceme-li to říci zřetelně, zejména v průmyslových krajinách, před konkursem. Měly by vlastně ohlásiti konkurs. To není žádná maličkost pro člověka, který je si vědom své odpovědnosti, a když nyní chci vyprávěti - zmínil jsem se o tom již ve výboru - že jsme se v obci se 40.000 obyvateli asi před 8 dny musili usnésti na zkrácení svého obecního rozpočtu pro tento rok o 10 % - škrtli jsme tedy z nynějšího rozpočtu usnesením obecního zastupitelstva částku 31/2 milionu - pak znamená to pro obec, která již dříve spořila, něco přímo hrozného; neboť jde již o školy, o trvání celku. Nelze nic více opravovati, není zde ničeho více pro charitativní péči o nezaměstnané a musíme si rozvážiti, zdali dnes ještě můžeme prováděti další úkoly v oboru produktivní péče o nezaměstnané.

To je problém. A ačkoli se můžeme velice těšiti z toho, že obyvatelstvo poskytuje státu půjčkou práce obnos 2 miliard, nevím dnes jako člověk vědomý si své odpovědnosti, zdali budu moci v nejbližší době zúročiti a amortisovati půjčku, jestliže sjednám půjčku v některé obci nebo v některém okresu. Nuže, co to znamená? To znamená, že bída v průmyslových okresech bezpodmínečně pokračuje a že jednoho krásného dne nebude více prostředků pro charitativní péči, pro kterou jsme v posledním roce - poměrně střední město - poskytnouti musili přece jen obnos jednoho milionu. Jsme dnes nuceni zaváděti zvláštní obecní dávku jakožto nouzovou dávku, a podali jsme v té příčině návrh ministerstvu. Doufáme, že ministr financí nám zde nebude činiti potíže, neboť obce nemohou dnes již jinak. Nedostává se nám pro tento rok. chceme-li začíti s produktivní péči o nezaměstnané, pro kterou jistě u vlády nalezneme ochotu, částky asi 800.000 Kč, které naše obec k tomuto účelu potřebuje.

To nejsou žádné maličkosti pro jednotlivou obec, obzvláště pro obce, které to s celým svým rozpočtem béřou vážně a které nechtějí obyvatelstvo v budoucnosti zavázati k něčemu, co obce pak nemohou platiti. Moratorium je rychle vysloveno, ale ve svých následcích může přinésti s sebou strašlivé věci. Obce s něčím takovým začnou, spořitelny, peněžní ústavy následují, neboť jsou strženy s sebou, a zaplatiti to musí na konec občan, neboť ten své vklady u spořitelen učinil, důvěřuje v ručení obcí anebo společnosti.

Tvrdím také, že v budoucnu musíme odstraniti nespravedlnosti, které tu dnes jsou v podpoře nezaměstnaných. Není přípustno, aby v budoucnosti stát jednotlivému dělníku poskytoval podporu v nezaměstnanosti 10 nebo 12 Kč denně, kdežto vedle sedí dělnická rodina, která tento obnos od státu neobdrží ani týdně. My na příklad máme v našem okresu u podpory v nezaměstnanosti obnos 5 Kč týdně za osobu. Představte si, že někdo má žíti z 5 Kč týdně! To je hádanka. kterou nikdo nedovede rozřešiti. Při tom obyvatelstvo systematicky hyne, slábne a vůči těmto věcem stojí tu bez pomoci. Tažte se, co z toho na konec vzejde! Z toho na konec vzejde zjev, že obyvatelstvu vlastně nepůjde více o práci, neboť ti lidé ani tehdy, když se nějaká práce vyskytne, nebudou chtít ji převzíti, když 2, 3 roky musili žíti za těchto strašných poměrů.

Proto jsou to hospodářské úkoly, které zde stále musíme projednávati a které zajisté také v nejbližší době budou musit intensivně zaměstnávati vládu, obzvláště pokud jde o podpory v nezaměstnanosti.

V zákoně se mluví o tom, že volební právo hlasovacími lístky bude zlepšeno, také právo námitek. je zlepšeno. Zajisté provedena byla zlepšení, která uzná každý, kdo poněkud zná volební právo. Odpor musí u nás vzbuditi ustanovení o potvrzování starostů. Jsem sám starostou autonomní obce, byl jsem potvrzen, neboť autonomní obce měly toto ustanovení již dříve. Ale je to kus samosprávy, který se zde jednoduše obětuje za něco, o čem bychom přece zde musili blíže jednati. Kdy nebudou moci dotyční fungovati jako starostové? Myslím, že zde není kriteria, neboť musí se zkoumati smýšlení dotyčného. Jestliže se dotyčný dopustil činu státu nebezpečného. pak patří před soud a bude jistě také pohnán před soud. Je-li smýšlení státu nebezpečného, nemůže se státi starostou. Co je v tomto státě smýšlením státu nebezpečným? O tom, myslím, není v zákoně úplně jasno, a není pochyby, že se tím, jak jsem již poznamenal ve výboru, dostáváme do trní, kde bude bujeti denunciace, pomluvy a takových věcí více a kde z toho na konec na jedné straně vzejdou překážky pro samosprávu a na druhé straně rozladění, zloba a roztrpčení. To jsou věci, ke kterým dlužno dobře přihlížeti, neboť nelze vlastně - to opětuji ještě jednou - smýšlení regulovati zákonem, nýbrž smýšlení dlužno loyalní, otevřenou, blahovolnou ochotou obzvláště ve státech, kde vedle sebe pracovati mají různé národnosti, navzájem přibližovati.

Podal jsem návrh, který se týká jednoho ustanovení zákona, totiž náhradní volby náměstků. Měli jsme případ, že prvá volba provedena byla v plenu. Nyní podle návrhu je v tomto případě určitou skupinou ta, která má voliti při náhradní volbě. Máme za to, že jest účelné, aby v takovémto případě volilo zase plenum.

Jsem se svými vývody u konce. Měl bych říci ještě velmi mnoho, kdybych zde mohl zevrubně mluviti o hospodářských věcech v obcích. Doporučuji vládě, aby také nyní v letní době velice dbala toho, aby všechny hospodářské otázky obcí docházely většího povšimnutí, a aby přiměřenými opatřeními alespoň poněkud usnadněny byly skutečně bezútěšné poměry, které se zde vždy víc a více vzmáhají. (Potlesk.)

Místopředseda Votruba (zvoní): Dalším řečníkem je pan sen. Mikulíček. Prosím, aby se ujal slova.

Sen. Mikulíček: Pánové, předložený návrh je pokračováním reakčních zákonů, kterými si dnes buržoasie za pomoci socialistů vypomáhá, aby okleštila práva pracujícího lidu. A projednávaný návrh o prodloužení mandátů obecních funkcionářů je právě vymožeností t. zv. socialistických stran, které ve strachu před soudem dělnické třídy bojí se nových voleb a odůvodňují demokracií odložení voleb o plná 2 léta. Byl k tomu potřebí skutečně kus česko-socialistického eskamotérství, aby se dokázalo, že odložení voleb o 2 léta a potvrzování starostů státní byrokracií je v zájmu čisté a silné demokracie. Již v důvodové zprávě se uvádí, že každé volby a zvláště volby do obcí zůstavují v řadách obyvatelstva jistý neklid, napětí, jehož je se radno dnes vyvarovati. Jaký neklid a jaké napětí, aby občané rozhodovali o tom, kdo bude říditi jejich obec, komu budou platiti, pokud jsou přímými poplatníky, přirážky, kdo bude od nich vybírati dávky a poplatky, které dnes ve většině obcí převyšují přímé přirážky. Starý reakcionářský rakouský systém se nebál připustiti občany každé 3 roky k zvolení nového obecního úřadu, starosty a radních. Naše ťsilná a čist፠československá demokracie se bojí hlasovacího lístku, poněvadž hlasovací lístek vzbuzuje neklid, který není dnes žádoucí. Ne, hlasovací lístek je odložen proto, že je zde strach před poplatníky, před voliči, a hlavně před poplatníky nepřímých daní a dávek, před poplatníky dělnickými, kteří, jak jsem řekl, už dnes platí větší množství poplatků do obecních pokladen než poplatníci přímí.

Od r. 1927 neuplynul tak dlouhý čas, kdy spatřil světlo světa zákon č. 77, oklešťující hospodaření samosprávy, a zákon č. 125, oklešťující právní postavení samosprávy. A tehdy páni socialisté obou směrů, sociální demokraté i čeští socialisté, poněvadž byli v oposici, nazývali tyto zákony přímo zločinem na demokracii. Ať si jenom někdo přečte - je-li zaznamenána - dlouhou řeč k oběma těmto návrhům zákona nynějšího ministra spravedlnosti dr Meissnera. Celé hodiny mluvil ve výborech sněmovny jako oposiční poslanec k těmto předlohám, nazýval je zločinem na právech lidu, zločinem na demokracii. A dnes je pan ministr dr Meissner tak poctivý a důsledný, že používá těchto zákonů, které nazýval zločiny, proti komu? Ovšem, že proti dělníkům, proti pracující třídě.

Není tomu dávno, co jsem byl na volební schůzi před obecními volbami ve Dvoře Králové, kde bylo 2.000 lidí. Mluvčí českých socialistů, českosocialistický poslanec a člen zemského výboru, svalovali všecek krach, všechen bankrot obecního hospodaření, všechnu nemohoucnost obecní správy na tyto dva zákony č. 77 a 125. Když jsem se potom přihlásil o slovo, ačkoliv mi předem zaručili volnost slova, pak pan starosta Dvora Králové zhasl světla, ačkoliv v sále bylo 2000 lidí.

Jste dnes u vlády, zavádíte ještě horší reakční zákony, než byly zákony čís. 77 a 125. Proč se nepostaráte o odstranění křivd spáchaných na občanech těmito zákony? Za starého Rakouska nebylo všeobecného hlasovacího práva do obcí, ale občané, kteří neměli volebního práva, nebyli ani v měřítku 1/10 povinni připláceti do obecní pokladny. Obecní hospodaření bylo postaveno na přirážkách k přímým daním. Vy jste dnes kapitalisty, kteří se vykazují desetimilionovým a stamilionovými zisky, osvobodili od povinnosti platiti potřebnou kvotu na obecní hospodaření, zákonem čís. 77 převalili jste břemena spojená s obecním hospodařením na nepřímé dávky a daně a teď oklešťujete práva voličů, kteří si musí vydržovati obce ze svých pramizerných prostředků.

Neklid prý vzbuzují každé nové volby. Ne neklid, ohromný strach pánů socialistů, že přijde ocelové koště a že budete vymeteni z míst, která vám už dávno nepatří, poněvadž dělnictvo se přesvědčilo, že za tučné prebendy jste zradili zájmy pracující třídy. Vymetli by vás. Je zde zákon o volbách do nemocenských pokladen, který byl uskutečněn ještě v dobách feudálního Rakouska, kdy 4 velkostatkáři volili jednoho poslance a 10.000 malorolníků a maloživnostníků také jednoho poslance. Poněvadž nemocenské pojištění musili si udržovati dělníci. tento feudální parlament dal dělníkům právo, aby v těchto nemocenských pojišťovnách také rozhodovali. A kde jsme dnes my? 23 let přes výslovné znění zákona nebyly provedeny volby do okresních nemocenských pojišťoven, poněvadž pánové ze socialistických řad by byli vymeteni. Měřítkem voleb do okresních nemocenských pojišťoven nejsou volby do obcí, okresů nebo státu, tam volí jen dělníci, -poněvadž si jen dělníci platí a poměr dělnických sil se měří ve volbách do závodních výborů. Podívejte se, jak vypadá čas od času výsledek voleb do závodních výborů, jak dělníci poznávají zrádnou činnost svých vůdců. A právě proto se nedbá zákona, přes to, že se neustále holedbáte a oplýváte slovem demokracie a že jste odhlasovali tento zákon, stále odsunujete volby. Když byli páni ze socialistických řad za panské koalice v oposici, hodně křičeli nahlas po volbách do nemocenských pokladen, aby nasypali písek do očí dělnictvu. Již jako velikou výhodu a výsadu oznamovali v novinách, že Šrámek, ministr sociální péče, slíbil vypsati volby do nemocenských pojišťoven - a dnes, téměř za 4 roky, kdy je ministrem sociální péče sociální demokrat, se volby do dělnické instituce, kam dělníci si platí, kde bonzové sedí za nepřiměřeně vysoké odměny, odkládají. Proč? Poněvadž asi podle důvodů ve zprávě ťjakékoli volby zůstavují v řadách obyvatelstva jistý neklid.Ť (Výkřiky sen. Kindla.)

Zákon čís. 125 učinil z obecních starostů přímo čeledíny okresních hejtmanů. Podle tohoto zákona může býti starosta pro neuposlechnutí rozkazu, který musí oněm býti dán výslovně, ale i pro opominutí povinností, které nemusí dělnický starosta znáti, trestán vězením nebo pokutou nebo suspendován. Tentýž pan ministr dr Meissner. který tento zákon nazval zločinem na demokracii a na právech občanů, dnes za účinnosti téhož zákona ministruje.

Pan referent uváděl spoustu důvodů z ciziny. To je to nejkrásnější, že vy vždy z ciziny si vezmete ty nejreakčnější a nejhorší příklady. U nás nemůže úřadovati starosta ve Zlámané Lhotě jenom 4 roky, poněvadž se nezapracuje, ale president největšího státu světa, Spojených států, se za 4 roky zapracuje do presidentství. A když za 4 roky ho neodstraní nějaká, jak se několikrát stalo, jiná moc, jsou nové volby na presidentský stolec. Ve Švýcarsku spolkový president je volen každý rok, tedy každý rok se musí zapracovati do svého úřadu, ale u nás ani v té obci, kde starosta je po třetí a třeba po šesté volen, v obci, která má 210 čísel, která má 500 až 1.000 obyvatel, nemůže se starosta za 4 roky zapracovati? Spíše asi nemůže nikoho druhého pustiti do toho hospodaření, poněvadž ve spoustě obcí mnoho starostů si myslí, že obec je kopec, a než se ve většině tento kopec rozveze, čili nežli se ta obec rozkrade, bude to trvati řadu let, a proto nepustí nikoho do toho hospodaření, poněvadž by se mohlo státi, co jsme četli v novinách, že tam a tam starosta zpronevěřil 25 a jinde 40 tisíc. Dokud na tom drží pokličku a nepustí nikoho do tohoto hospodaření, je dobře, jakmile někdo do toho nahlédne, je zle a pan starosta rukuje ke státnímu zástupci a mnohdy přímo za mříže. Tedy vždy z té ciziny se béře jenom to reakční. Proč, pánové, i při hospodářských věcech z ciziny se neopičíte také po zemích klasické demokracie, na př. po Anglii, kde daň důchodovou platí člověk, až když má 24.000 Kč příjmu, když je svobodný a 42.000 Kč příjmu, když je ženatý, kde také pozemkovou daň platí rolník až tehdy, když svobodný má přes 24.000 Kč příjmu a ženatý přes 42.000 Kč příjmu? Proč tam nehledáte vzor? Co je spatné, co je proti pracující třídě, toho se použije, ale co by mělo pracující třídě prospěti, to se přehlédne, o tom se v důvodové zprávě vůbec nemluví.

Čtyřleté období bude prodlouženo na 6 let - pánové mají zatím dva roky pokoj a myslí si: po 6 letech to nějak dopadne. Evropou letí vlna reakce, kdo ví. dojde-li vůbec k příštím volbám a neví se, zda by to nebyly volby, jako jsou v sousední říši, kde i ty nejloyálnější strany, které schválily Hitlerovo vládní prohlášení, jsou dnes odkopnuty. - Konec konců hlavní věcí našich pánů socialistů je, držet se těch, kteří mají moc, abychom si sem tam nějaký úřad udrželi a abychom si vysloužili jako Noske doživotní pensi; co bude dělat pracující třída, je vedlejší.

Podle §u 49 - zase silná a vzorná demokracie - budou mandáty skupiny, která nebude míti dost kandidátů na kandidátní listině, rozděleny stranám. Já jsem už v ústavně-právním výboru poukazoval na případy, kde z důvodů hospodářského teroru není v některých obcích možno získati dost kandidátů na kandidátní listinu a kde je jen málo odvážlivců, kteří se dají zapsati na kandidátní listinu. Pak, když je po volbách, je boj méně ostrý a spíše se to snese. Tedy občané projevují proti určitým stranám svou nedůvěru a odpor tím, že je nebudou voliti, nýbrž budou voliti skupiny nebo osoby, jimž věří. Ale zákon sebere této skupině mandáty a zastoupení a rozdělí je mezi ty skupiny, které důvěry občanstva nezískaly.

Právě tak demokratické je podpis vání námitek proti volbám, nemá-li skupina tolik členů, kolik jich musí býti podepsáno na kandidátní listině. Staly se případy, že v obcích, kde bylo odevzdáno několik set hlasů, nebylo možno pod tlakem hospodářského teroru získati 30 podpisů na námitky proti volbám. Tedy budou-li sebe větší nehoráznosti a nesprávnosti při provádění voleb, bude se zase nanovo 30, 50 až 100 voličů musit v dáti všanc hospodářskému a politickému teroru, budou-li chtíti uplatniti opravné prostředky proti nesprávnostem při volbách. Nevím, je-li toto demokracie. V důvodové zprávě se uvádí, že dříve podléhal celek teroru jedince, ale pak je na úřadech, aby o takových námitkách brzo rozhodly a toho jedince zkrotily, nikoli aby to táhly několik roků. Oháněti se takovou demokracií je více než eskamotérství.

Já už tu křičím s tohoto místa i v ústavně-právním výboru po několikáté, že v rodišti Tomáše Masaryka nevládne vůbec zákon, že 21/4 roku tam vládne německý úředník Kretschmer, který musil po převratu s tatíkem utéci z Mikulova. Jeho tatík byl okresním hejtmanem v Mikulově a musil utéci do Rakouska. Marné intervence na zemské správě politické, marné bombardování ministerstva vnitra. Pokud nejsou poměry v Hodoníně, rodišti Tomáše Masaryka, prvního presidenta tohoto státu, zralé, aby tam občané žili jako občané plnoprávní, svých práv nezbavení, poněvadž prý je nebezpečí, že by tam nežádoucí živly dostaly velkou většinu hlasů, ať tam raději vládne pan Kretschmer; však mu několik jednotlivců poradí, co má a co nemá dělati.

Nejpodařenější je nové ustanovení §u 63, že starosty, pokud jsou starosty v sídlech okresních úřadů, bude potvrzovati ministerstvo vnitra, ostatní zemský úřad. Pánové, udělali jste ze státní administrativy papírnický závod. I brněnská ťSvobodaŤ, list nejsilnější strany, agrární, strany min. předsedy Malypetra, se hrozí nad tím, že v území 140.000 km2 je třikrát tolik sekčních šéfů, ministerských a odborových radů, než bylo v Rakousku, které bylo územně 5krát tak veliké. Tento list píše, že tito jednotliví vysocí byrokraté mají 120.000, 130.000 Kč ročně. Brněnská agrární ťSvobodaŤ to píše. Tam není možno jednotlivá akta vyříditi v žádoucí době, není možno dosáhnouti, aby se rychle postupovalo, a najednou dáte této byrokracii do rukou schvalování volby starostů v 15.600 obcích - tuším. V návrhu zákona nežádáte - a v tom je pravý typ reakce - že když ten byrokrat na Zemské správě toho starostu neschválí, aby alespoň musil uvésti důvody, proč tak činí. Vždyť pojem práva, ani ne pojem demokracie, káže, jsem-li rovnoprávným občanem a mám-li býti z těch práv, která má druhý spoluobčan, vyřazen, aby se uvedlo, proč se tak děje, proč nejsem zárukou rádného hospodaření, když jsem to nikdy nezkusil, když jsem před tím nikdy nestarostoval. Z jakých příčin je takový občan zbaven práva býti starostou? Když se občanstvo někde v obci za takového poctivého chlapa, o němž podle jeho jednání v různých funkcích, v Občanské záložně, raiffeisence a v různých spolcích ví, že je poctivým chlapem, postaví, ale byrokrat po slyšení okresního úřadu navrhne neschváliti ho a občané se po druhé za tohoto člověka postaví, bude obecní zastupitelstvo rozpuštěno. Nepostaví-li se za tohoto občana a zvolí kohokoliv jiného, bude úřadem určen občan, který musí starostovati pod následky §u 68 předloženého návrhu, podle kterého může býti odsouzen až k 500 Kč pokuty nebo do kriminálu, čili ten občan, bude-li se chtíti vyvarovati takovéhoto diktátu se strany státní byrokracie, musí něco spáchati, aby byl podmínečně odsouzen a tím zbaven volebního práva, aby ho byrokracie nemohla jmenovati obecním starostou a tak aby se vyvaroval pokuty 500 Kč nebo tolika a tolika dnů kriminálu. A něco takového si dovolí ještě socialista odůvodňovati jako demokratické.

Občané pověří určitého spoluobčana, aby řídil jejich obec, svěří mu obecní přirážky, dávky, budou mu věřiti, že bude správně postupovati i při těch různých smírných řízeních jako hospodářských konfliktech - také při urážkách na cti se tak děje, když 2 lidé nechtějí jíti k soudu - ale ne, panu byrokratovi se zdá bůhví z jakých příčin - nemusí je ani udávati, třeba se ten byrokrat s ním pohádal, nebo je v jiné politické straně, je jiného náboženství nebo je bez vyznání - že ho nepotvrdí a postaví-li se občané ještě jednou za tohoto člověka, bude obecní zastupitelstvo rozpuštěno.

A nota bene ještě něco jiného, co zase dokazuje tu demokracii. Hlavně apeluji na vás, páni socialisté - u pánů, kteří jsou vyslovenými obhájci kapitalistů, jeto přirozené - ale není tomu tak u socialistů. Uvádí se, že předloha tato má míti zpětnou platnost. Tedy starostové, zvolení před 2, 3 roky, kteří vedli obec řádně ke spokojenosti alespoň většiny občanů, těch, kteří platili dávky, poněvadž je platiti musili v každém kousku chleba, masa, v každém litru piva... (Místopředseda Votruba zvoní.) Hned budu hotov.

Ale ten občan si to rozlil na Kladně s Pražskou železářskou nebo s jinou společností, která bude míti vliv na toho byrokrata, nebo si to ten občan rozleje v západočeském kraji se společností Weinmannů, o níž se podle ťHospodářského obzoruŤ dostala do veřejnosti zpráva, že měla r. 1932, v roce vypjaté krise o 50 % větší zisk než r. 1931, ačkoliv mezd vyplatila o 4 mil. méně. Ten občan by šel na správu společnosti, aby zaplatila přirážky, ale tato společnost si zařídí u sv. byrokracie, aby ten občan nebyl jmenován starostou. A jak říkám, když bude zvolen starostou druhý občan, musí tento člen obecního zastupitelstva funkci přijmouti, jinak by se vysazoval trestním následkům. Čili, pánové, co zavádíte? Zavádíte v jiné formě nový středověk. Snad výrobci lavic, rákosek, výrobci starých dřevěných oslů, na nichž musili seděti naši předkové, výrobci třírohých klobouků pro dráby mají nadějí, že budou míti nějaké zaměstnání. Ale s demokracií toto celé ustanovení nemá jistě, jak uznáte, nic společného, je vyloženě, 100%ně reakční. Poslední dobou postupují vyloženě reakčně zástupci nejen kapitalistických, nýbrž i socialistických stran. Socialisté selhali v hájení zájmů pracující třídy a i tato předloha podle kulisních zpráv je vymožeností i pro socialistické strany a za to měšťáci budou zkracovati podpory v nezaměstnanosti.

Místopředseda Votruba (zvoní): Upozorňuji opětně pana řečníka, že již jeho lhůta uplynula!

Sen. Mikulíček (pokračuje): To bych se musil přihlásiti ještě jednou ke slovu. (Výkřiky zpravodaje sen. Riedla.) Podle jednacího řádu mám přece právo přihlásiti se po druhé ke slovu.

Selhalo zde i to, co vláda ústy pana předsedy Malypetra prohlásila, že je potřebí k záchraně rolníků před zničením podniknouti určité kroky. Pan Bechyně i Malypetr líčili, jak jsou rolníci zničeni, že dostávají ani ne 75% indexových cen, kdežto uhlobaroni trží za uhlí a koks 150 až 205 %, ale proti uhlobaronům a proti ostatním si vláda pana předsedy Malypetra netroufá a není dosti silná, ale ničiti pracující třídu a oklešťovati její práva, k tomu je silná.

Proto nezbývá nic jiného, než aby pracující třída se obrátila zády ke všem, kteří jsou ve vládě, ale i k tomu Gajdovi, který v poslední době hází hesla mezi nespokojený lid. Vždyť mezi lid ani jediný z vás se nesmí odvážiti, není-li to schůze stoupenců, která byla organisována z celého okresu. Máme-li býti uchráněni před hospodářským zničením, a máme-li si zachovati svá politická práva, nepomůže nám nic jiného, než aby čím dále tím více zkracovaní živnostníci, malorolníci a dělníci se spojili a ubránili se tak nejen reakci, nýbrž vybojovali si v této jednotné frontě lidsky snesitelný život. (Potlesk komunistických senátorů.)

Místopředseda Votruba (zvoní): Dalším řečníkem je pan sen. Sláma.

Sen. Sláma: Slavný senáte! Za náš klub činím toto prohlášení:

Klub senátorů strany živnostenské usnesl se na tomto prohlášení: Při projednávání zákona, kterým se mění a doplňují tiskové zákony, promluvil za náš klub sen. kol. Thoř. který se řídil směrnicemi uvedeného návrhu zákona a podrobil kritice nedemokratický režim nynější vlády. Že se řídil duchem návrhu jmenovaného zákona, dokazuje § 2, odst. 1, kde mimo jiné je tento pasus:

Kolportáž tiskopisů, které přímo nebo nepřímo podvracejí nebo hanobí demokratický řád Československé republiky, může býti zakázána. Tohoto znění použil sen. Thoř ve svém referátě a ukázal na nedemokratické jednání nynější vlády a užil slov:

ťPodívejte se, po mém soudě je demokracie jenom ve firmě jednotlivých stran, národní demokracie, sociální demokracie, jiné demokracie u nás nemáme.Ť Tím se neodchýlil nikterak od kritiky předložené osnovy, ale přesto byl předsedou žádán, aby mluvil k věci. Hned na to mluvil za předsednictví dr Hellera sen. Niessner, který mluvil o všem možném, co k objasnění svého referátu za dobré uznal, jako o poměrech v Německu, o fašismu, klerikalismu a pod. a mimo to, že překročil lhůtu o 3/4 hodiny, napomínám nebyl. Z.toho vidíme, že se jednacího řádu v jeho ostrých ustanoveních používá jen vůči oposici a že demokracie selhává i na tomto poli. Týden před tím mluvil p. sen. Modráček, ne však k věci; mluvil o Napoleonovi, o Hitlerovi, o Německu, a napomínán též nebyl. Překročil také řečnickou dobu. Vládní koalice si odhlasovala, že musí každý mluviti k věci, ale sama tohoto ustanovení nedodržuje. Žádáme proto předsednictvo senátu, aby dbalo samo schválených zákonů, drželo se přesně jednacího řádu pro všechny a ne jen pro oposici. Měl jsem povinnost přečísti za náš klub toto prohlášení. (Výkřiky sen. Ant. Nováka.)

Slavný senáte! Opět je předložen jeden zákon, který má aromatickou vůni demokracie, že zkrátka vyvolává rozpaky v občanstvu, jestli se to může skutečně nazvati demokracií. Nevadilo by, kdyby se prodloužilo volební období ze 4 na 6 let, kdyby to bylo podstatně odůvodněno tím, že poměry v našem státě jsou skutečně takové, že je nebezpečno hnouti dnes s určitým ustanovením našich výborů nebo kdyby bylo nebezpečí, že dnešní složení, zvolené na demokratických principech a základech, může rozvrátiti dnešní náš právní řád. Za takové situace by bylo plně odůvodněno, kdyby se sáhlo k takovému prostředku a řeklo se: Za nynější doby je nutné prodloužiti volební období nebo je zákonem odstraniti.

Slavný senáte! Dnes však není ani toho, ani onoho důvodu. není důvodu, že by se po celé republice vyvíjela podvratná činnost v našich zastupitelstvech. Ojediněle se objevuje, ale na to nemusil býti sděláván zákon, na to máme trestní řády, podle kterých se můžeme říditi. A na druhé straně zase není ani důvodu, proč by se měla lidu bráti jeho demokratická forma, kterou měl ústavou zaručenu, býti totiž po 4 letech volán k volebnímu osudí a rozhodovati, jaký směr má pro příští čtyřletí vládnouti v té nebo oné obci a v jakém složení.

Podle mého názoru to není demokracie; je to strach a ze strachu dělá se opatření, kterému se dává nádech demokracie. Právě těmito zákony se neupevní dnes důvěra voličstva a lidu k vládě a k dnešní vládní koalici, nýbrž naopak těmito zákony bude lid daleko více roztrpčen, poněvadž lid je přesvědčen, že se to neděje v zájmu státu, v zájmu obcí, nýbrž že se to děje v zájmu dnes vládnoucích koaličních stran. Může se to schovávati do čeho chce, do jakékoli formy, jak zde pan referent uváděl, že v tom je kousek demokracie a že je to dobrá věc. To se dá všechno pěknými slovy odůvodniti, ale prakticky a takticky se to ničím odůvodniti nedá. Říká-li se v důvodové zprávě, že se tak děje proto, že se musí šetřiti, že se musí uspořiti výdaje na volby, pak bych řekl, že se těmito příčinami finančního rázu mělo basírovati hned ve všech našich obcích, ve vládě, aby se udržel finanční základ každé jednotky.

Jestliže dnes porovnáváme zbytečným způsobem promrhaný majetek našich komun, všech našich útvarů okresních, krajských, zemských v důsledku špatného rozumění naší finanční politice, pak částka na volby je minimální proti ztrátám, které jsme utrpěli.

Máme u nás města, obce i městyse, které jsou vedeny demokraticky, ale právě v důsledku demokracie, demokratického vládnutí jsou obrovsky zadluženy a přetíženy. (Sen. Ant. Novák: Uveďte laskavě konkretní případ!) Máte to zrovna v Brně. (Sen. Ant. Novák: Prohospodařilo se tam nějakým trestným způsobem?) Neřekl jsem, pane kol. Nováku, že nějakým trestným způsobem, protože dnes v komunální politice se dá taková věc dělati beztrestně.

Dá se to dělati schválením většiny a je to beztrestné. (Sen. Ant. Novák: Jmenujte určité konkretní případy, kde se zbytečně prohospodařilo!) Nebudu vám je vykládati teď. Kdybych mohl mluviti hodinu, tak vám je řeknu a možná, že by vám ty důvody nebyly příliš vhod. (Výkřiky sen. Ant. Nováka.)

Místopředseda Votruba (zvoní): Prosím, neračte vyrušovati řečníka!

Sen. Sláma (pokračuje): Říkám to proto, a pan sen. Novák si to může vzíti laskavě k srdci, proč se to vlastně stalo. Poněvadž podle demokratických norem a forem přišli k vládnutí do obcí lidé, kteří na obec neplatili ani haléře, ale za peníze druhých poplatníků budovali a chlubili se tím, že budují, nebylo to budování potřebné a dluhy těchto obcí vzrostly enormním způsobem. Tehdy se mělo dbáti na obecní finance.

Nesouhlasil bych ani s kol. Mikulíčkem, že zákon čís. 77 uškodil obecním samosprávám. Těm uškodilo špatné hospodaření. (Sen. Ant. Novák: Kde?) Jděte se podívati! Vezměte statistiku... (Sen. Ant. Novák: Takové fráze mluviti s tribuny je nedůstojné! Jmenujte určitý případ!) Vezměte statistiku a tam se dovíte, jak se hospodařilo! (Sen. Ant. Novák: Jmenovat! Já ji znám!) Když ji znáte, tedy se neptejte. (Sen. Ant. Novák: Jmenovat konkretní případ!) Na to nemám času. V těchto věcech s vámi nebudu polemisovati. Musím jíti k jádru své řeči. Jestliže jsme měli přirážkový systém, kde bylo 12.000 přirážek, tedy se musilo něco učiniti, aby přirážkový systém byl usměrněn. To jsem již jednou řekl. (Sen. Ant. Novák: Kde bylo 12.000 přirázek?) V Číně, prosím, běžte se zeptati. A jestliže je na druhé straně případ, že bylo 300 % přirážek v obci řádně vedené, tak bylo nutno tyto věci usměrniti. To není záhuba obecního hospodářství, všichni občané musí platiti nepřímé daně jako přímé, ti, co platí přirážky, musí též platiti přímé daně. V těchto věcech se stávaly chyby, a právě že ty chyby mají dnes odnášeti určité strany a zejména strany vládní koalice, protože by s nimi lid dnes zúčtoval, prodlužuje se zákonem volební období ze 4 na 6 let, aby některé strany, které tak moc dobře hospodařily, nedostaly od voličstva vyznamenání.

Mluví se o stabilitě. U nás by byla stabilita v obcích, kdyby občanstvo mělo dnes důvěru ve své zástupce a kdyby zástupci tam hospodařili, nikoliv jako straníci, nýbrž jako lidé, kteří mají svěřený majetek opatrovati a rozšiřovati, totiž řádně spravovati. Není-li tomu tak, pak ovšem důvěra občanstva klesá a nedůvěra stoupá. A když pak přijde i takový zákon, který je míněn v dobrém duchu, o kterém se říká. že toho demokracie vyžaduje, pak občanstvo říká: Běžte nám k čertu s tou demokracií. to už je na výsost falešná demokracie, to je zprofanování demokracie.

Zajímavé je, že se tady vychází zdánlivě jednomu požadavku vstříc, totiž, že prý se ruší vázané kandidátní listiny. Něco vám řeknu: Kdybychom vzali všechny volební systémy všech států a srovnali je dohromady. tak nenajdeme, že byste z některého toho volebního systému cizích států něco vzali. ani toho nejmenšího. Zajímavé je, že při té demokracii se občanstvu říká: My jsme vám vyšli vstříc, můžete měniti - ale my se budeme řídit podle našeho, jak jsme se usnesli - zvoleni budou ti, které my určíme. To znamená, ze ti, kteří budou navrženi, to mají zajištěno, i kdyby všichni toho prvního škrtli. (Sen. Ant. Novák: Pane kolego, nehlasoval vás vůdce Mlčoch pro volební řád?) To se zeptejte jeho, já myslím, že pro tento řád nehlasoval. (Sen. Ant. Novák: Ano, pro tento hlasoval!) Tak jste špatně informován. (Sen. Ant. Novák: To asi ne!) To jste špatně informován.

Lid si žádá úplné změny kandidátních listin, úplně volné nakládání, koho má voliti. Já bych se toho nebál, když pan zpravodaj zde říká, že mohou 2 poslední vyjíti a býti zvoleni. Proč by nemohli, když lid si je zvolí? Dovolte laskavě, copak menšina nemůže míti zdravé, rozumné názory, a nemůže menšina lépe vládnouti než většina? Přece známe složení v obcích. Koaliční strany, které tam jsou, scházejí se kolikrát na názoru menšiny a je to zdravé. Ovšem, to je možné tenkrát, když je dobré souručenství a ochota k práci. Pak to jde. Tedy není tu obavy, kdyby se menšina toho zmocnila, že by se v té obci špatně hospodařilo. Ale jak je to namířeno, je to namířeno tak, jako vůbec veškeré hospodářství ve státě, totiž proti oposici. Tak je to i s tímto zákonem, který je taktéž namířen proti oposici v obcích.

Vážení pánové, upozorňuji na toto. Ve starém Rakousku měli jsme ve vládách různé konstelace, a u nás od převratu máme také různé konstelace ve vládách. Také nyní tvoří jednotlivé skupiny politické konstelace. Ale ani jednou se nestalo, že by vystoupili někteří z těch, kteří dnes tento demokratický zákon schvalují, odporučují a navrhují. a neříkali: udělali jsme něco špatného. Mohlo by se státi, že by se ten zákon mohl praktikovat zase proti nim. Ono tomu obyčejně vždy tak bývá, že někdo něco utvoří a pak je to proti němu. Já bych si nepřál, aby se v budoucnosti stalo, že by se takovým způsobem mělo odpláceti za špatné činy nynějším činitelům.

Přál bych si, aby vládní většina, která dělá takové věci pod dojmem skutečné potřeby a nutnosti, také se všemožně snažila, aby si v dnešních kritických dobách uchovala důvěru lidu a ne, aby se rozjitřovaly mysle lidu poznáním, že demokracie je u nás vůbec zrušována, že je už jen na papíře, že o demokracii se jen mluví, ale že ve skutečnosti demokracie u nás není. (Výkřiky sen. Mikulíčka.)

Já také nenahlížím, že by bylo správné schvalovati starosty, vždyť to může býti ostrou zbraní i proti oposici. Vláda dnes schválí nového starostu. Při dnešním systému, i když oposice dostane většinu, dostane důvěru lidu, vláda neschválí starostu z té většiny (Hlas: A nemusí udávat důvody!) a nemusí udávati důvody, vláda dá prostě starostu z menšiny nebo opačně menšině může býti přidělen starosta z úplně nepřátelského tábora, který bude bagatelisovati veškeré dobré návrhy a počiny této většiny, takže zde nebude mnohdy možná ani práce a součinnost starosty se sborem, který zastává. Pánové, tomu říkáte demokracie? Berete lidu právo, aby si nemohl) zvoliti se svého střed u všechny, kteří mu mají v obci hospodařit, šetřiti nebo jakýmkoli způsobem pracovati. Berete mu právo rozhodovati o věcech, které je mu dáno ústavou. To není žádná demokracie. Zejména všechny socialistické strany nesmějí říkati, že v tom je demokracie. Přijdete-li mezi lid. řekne vám, je-li toto demokracie, a v pozdějších dobách poznáte, jak se tato demokracie vymstí na vás.

Já jsem s polemikou ztrávil čas, který mi nyní chybí, ale řeknu jedno: Tento zákon, ať je odůvodňován jakkoliv, ať je vykládán jakkoliv, je dělán proto, aby bylo dosaženo hlavního účelu, aby byly volby odloženy o 2 roky. Dnešní vládní koalice se domnívá, že za 2 roky tyto poměry budou lepší, že za 2 roky lid zapomene na všechno to, co se udělalo proti němu v tomto státě, že se pro ten lid neudělalo nic, ale, pánové, pak vám řeknu, že jste na obrovském omylu, protože nejdete mezi lid, nevíte, čeho potřebuje a co žádá. Úplně se zklamete a za 2 roky se přesvědčíte, že mnozí, kteří schvalují všecko, co je protilidové a říkají tomu demokracie, jednou budou litovati. (Potlesk.)