Pondělí 10. července 1933

Místopředseda Votruba (zvoní): Dalším řečníkem je pan sen. Reil.

Sen. Reil (německy): Slavný senáte! Předloha o novelisaci řádu volení do obcí jest, jak již zástupce naší strany v poslanecké sněmovně prohlásil, také jedním z těch zákonů strachu, které nyní tak četně spatřují světlo světa. Naše pozměňovací návrhy, které jsme k zákonu podali, byly v poslanecké sněmovně přehlasovány, takže zde žádných takovýchto pozměňovacích návrhů nepodáváme. Obávám se, že pozměňovací návrh pana starosty Liberce sen. Kostky, který také naše strana podala v poslanecké sněmovně, zde rovněž nebude přijat, ačkoli vzhledem k různým případům v poslední době by bylo skutečně nutno pojati jej do zákona. Pan starosta Liberce poukázal v této příčině obzvláště na případ volby místostarosty v Liberci.

Musíme říci, ačkoli pan zpravodaj mluvil velmi mnoho o demokracii, že svědčí velmi málo o demokratickém duchu, když se v tomto demokratickém státě odbourává jeden zákon po druhém, který by měl demokracii ještě udržovati. Obecní zastupitelstva, nyní zvolená, dostala na 4 roky zálohu na důvěru, a je bezprávím, když se šestileté volební období rozšiřuje také na nynější obecní zastupitelstva, neboť měla co nejdříve voličstvu poskytnouti příležitost, aby volilo zástupce na 6 let, a není přípustno, aby se funkční období nynějších obecních zastupitelstev jednoduše prodlužovalo na 6 roků. Nejsme žádnými přáteli častého volení. Nejmoudřejší by bylo normovati volební stáří tak, aby všichni voličové stejným způsobem měli volební právo pro různé zastupitelské korporace. Tato novela zákona, která prodlužuje činnost nynějších obecních zastupitelstev, bude míti snad nepříznivé účinky také proti těm stranám, které nyní pomáhají vytvořiti tento zákon, poněvadž přece nezůstanou věčně v koalici, nýbrž také pro tyto strany nastane jednou doba, kdy novými volbami vytvořena bude možnost, aby tato ustanovení projevila nepříznivé účinky také proti nynějším koaličním stranám.

Největší pochybnosti musíme míti proti jmenování starostů. Tu dlužno především položiti otázku, kteří starostové nemají býti potvrzováni. Je přece jisto, že v 90% obcí volí se za starostu mužové, kteří jsou také schopni tento úřad zastávati. Podle zákona nebude záležeti na tom, zdali ten který je schopen svůj úřad zastávati či nikoli. Bude se spíše v prvé řadě bráti asi v úvahu politické smýšlení toho kterého mandatáře, a to by se nemělo díti v žádném případě. Novela ponechává naprosto nerozřešenou otázku, které straně jednotlivý starosta nesmí náležeti, Již z toho vidíme, že toto ustanovení v budoucnosti může projeviti účinky také proti stranám, které nyní hlasují pro zákon. Nynější koalice zhoršila v mnohých bodech zákon o obecních financích a nyní má býti zhoršen také zákon o volení do obcí. Pro obce je nyní především nejdůležitějším, jak mají býti uchráněny záhuby. Pan starosta Liberce jako zástupce jedné z největších německých obcí poukázal na tuto nouzi obcí. Mám čest zastávati funkci starosty malého města a musím již říci, že právě v malých městech tíseň není menší, ježto dnes vůbec není žádné stavební činnosti. V našem městě Hostinném začalo se letos teprve s jednou stavbou a lze pozorovati nyní nejen nezaměstnanost dělníků, nýbrž namnoze také nezaměstnanost řemeslníků. Není dnes vůbec možno zaměstnávati nějak řemeslné živnosti a řemeslníci musí se o každou malou práci hádati, kdo ji má dostati. Vedle velikého počtu nezaměstnaných dělníků vidíme nyní tedy již značný počet nezaměstnaných řemeslníků. Proto je bezpodmínečně potřebí, aby vláda a vládní většina nalezly prostředky, aby obce nebyly ještě více hnány do záhuby.

Včera slavila 400leté trvání obec, město ležící nejvýš na Labi, Vrchlabí. Při této slavnosti byly v průvodu názorně předváděny osudy tohoto města, jeho zápolení v těchto stoletích, jak se těžce a s námahou udržovalo, jak jeho obyvatelstvo zápasilo, kdysi jako horští sedláci a později jako horníci, pak když se rozvinulo tkalcovství, jako výrobci lněného zboží, které jako výrobky tohoto města šlo daleko ven do světa. Když vznikla tovární výroba, dostalo také veliký počet továren. Ale dnes vidíme, že skoro všechny tyto tovární podniky zastavily práci. Kouř, který dříve vycházel z komínů, dnes zmizel. To všechno včerejší průvod velmi dobře znázorňoval a před oči předváděl tisícům soudruhů stejného osudu, kteří sem přispěchali. To bylo zápolení horských měst a horských obcí od staletí a tak tomu je až dodnes. Právě německé pohraniční okresy pociťují v nynější době nouzi mnohem naléhavěji a tísnivěji nežli snad nivy požehnanější. Proto bylo by především úlohou vlády a také její povinností, starati se o tyto německé pohraniční okresy, a prosím vládu, aby také při poskytování půjček z půjčky práce hodně mnoho připravila pro tyto německé pohraniční okresy, aby zjednáním práce nastati mohlo zlepšení tísnivé situace v těchto okresech. Je také potřebí řešiti tuto otázku velmi rychle. Je hluboce zarmucující pro někoho, kdo má spravovati obec, když denně přicházejí lidé s prosbou, aby byli přijati jako dělníci. Dříve bylo zaměstnání u obce jako dělník takřka to poslední, co někdo přijal. Obce také jen zřídka dostaly dělníky, kteří se dali do služeb obce. Dnes práci u obcí hledají všichni, ale obce je nemohou přijímati, poněvadž se jim k tomu nedostává prostředků. Proto prosím vládu, aby působila k tomu, aby také pro tyto německé pohraniční okresy zjednána byla práce, výdělek a chléb.

Co se zákona jako takového tyče, přenecháváme vládním stranám, aby nesly zaň odpovědnost. My odpovědnost za tento zákon odmítáme. (Potlesk.)

Místopředseda Votruha (zvoní): Dalším řečníkem je pan sen. dr Heller.

Sen. dr Heller (německy): Slavný senáte! Nemám v úmyslu polemisovati zde s pány z oposice, poněvadž s mnohým, co zde řekli, úplně souhlasím, ježto je pravda, že situace našich obcí je katastrofální a pomoci naléhavě je potřebí. V tomto směru připojuji se úplně k tomu, co pánové zde řekli. Ostatní stanovisko k zákonům a událostem, ze kterých tyto zákony vznikly, dostatečně vysvětlil můj kolega Niessner. Nemůžeme jinak a budeme také nadále pokračovati v naší, abych tak řekl, charitativní činnosti, abychom pány kolegy Mikulíčka a Kindla pány kolegy Böhra a Hilgenreinera, Tichiho a Kostku ochránili před požehnáním třetí říše. (Veselost.)

Ostatně ukazuje se přece již dnes, že oposice proti těmto zákonům, na kterých se zde usnášíme, není míněna tak příliš vážně, když na příklad pan kolega Tichi zde žádá, aby na základě zmocňovacího zákona, proti kterému tak prudce vystupuje, vydáno bylo moratorium pro živnostníky. To je rozpor, když někdo brojí proti některému zákonu a potom na základě tohoto zákona žádá opatření. Jestliže pan kolega Kostka míní, že oproti dnes bohužel panujícímu proudu anebo smýšlení postaviti nutno blahovolné smýšlení a že tím možno čeliti nebezpečí, které z tohoto smýšlení pochází, pak závidím mu jeho optimismus, obzvláště po zkušenostech, které jsme jinde v poslední době s hrůzou učinili. Všeobecně jsou pánové tam, kde mohou do toho mluviti málo, anebo vůbec nic, nadšenými demokraty a tam, kde jsou u vesla, není jejich demokracie tak pevná.

Ale nepřihlásil jsem se proto ke slovu, nýbrž jen abych krátce něco zjistil. § 63 novely mluví o potvrzování starostů a zcela jasně stanoví řízení, které se zde má provésti, tím jasněji, ježto § 63 v poradách ústavního výboru poslanecké sněmovny oproti vládnímu návrhu značně byl změněn a platí nyní ve znění, jaké navrhuje ústavní výbor, jaké přijala poslanecká sněmovna, jaké náš v bor navrhuje a jaké pravděpodobně bude také v senátě přijato. Podle toho je rozpuštění obecního zastupitelstva možno jen ve dvou případech. Předpokladem pro oba případy je nepotvrzení zvoleného starosty. V tomto případě má dohlédací úřad naříditi novou volbu, a jen ve dvou případech může nastati rozpuštění obecního zastupitelstva: Předně jestliže obecní zastupitelstvo příkazu o nové volbě vůbec nevyhoví, a v tom případě, jestliže obecní zastupitelstvo toho, kdo nebyl potvrzen, přes to zvolí znovu. Od toho dlužno rozlišovati třetí případ, jestliže obecní

zastupitelstvo zvolí starostou jinou osobu, která rovněž nedojde potvrzení dozorčího úřadu. V tomto případě nenastává rozpuštění obecního zastupitelstva, nýbrž jmenování nového starosty. To jest jasně v § 63 zákona vysloveno a v důvodové zprávě velmi jasně zdůrazněno.

Toto ustanovení netýká se však jen nově zvolených obecních zastupitelstev, nýbrž podle článku II zákona také obecních zastupitelstev již trvajících, takže také již trvající obecní zastupitelstva jen tehdy mohou býti rozpuštěna, jestliže v místě nepotvrzeného starosty k nové volbě vůbec nedojde anebo při nové volbě zvolen byl zase ten, kdo nebyl potvrzen.

Považoval jsem za nutné toto zde konstatovati - odpovídá to přesně. zákonu - poněvadž jisté známky z poslední doby nasvědčují snad tomu, že zde snad nepanuje úplné jasno. Klademe důraz na to, aby se, když již tento zákon bude přijat, přesně postupovalo podle jeho znění a smyslu. (Potlesk.)

Místopředseda Votruba (zvoní): Dalším řečníkem je pan sen. Hancko.

Sen. Hancko: Slávny senát! Pred nami leží predloha o zmene volebného poriadku. Očakávali sme, že touto predlohou odstránený bude dosavádny volebný poriadok, ktorý umožnením rozkladného straníckeho drobenia obyvateľstva samosprávny život v našich obciach úplne spolitizoval a vypestovaním straníckych nešvárov znepriateliac ho medzi sebou ho do mravného a hospodárskeho rozkladu a bankrotu privádzal.

Predloha dosavádny zkazonosný stav neodstraňuje, ale ho ďalej ponecháva, ba ho dovršuje tým, že trvanie mandátov ešte o 2 roky na 6 rokov predlžuje. Že miesto ozdravenia, očisty samosprávneho života dnešná vláda pareniská straníckych nešvárov a straníckeho kupčenia v obciach novou predlohou aj ďalej udržuje, a to len preto, aby svoje úplne otrasené pozície aspoň na čas mohla zachrániť, je práve v dnešnej dobe, keď je náprava tak pálčive prepotrebná, keď obce stoja skutočne pred hospodárskym bankrotom, tým najpovážlivejším opatrením vlády. Široká verejnosť jasne vidí, že predlženie mandátov neprevádza sa preto, aby náprava prišla, ale preto, aby sa dosavádny zkazonosný režim ďalej ešte aj v obciach udržal, teda preto, aby radikálna náprava nemohla prísť.

Terajšia vláda predlžuje mandáty preto, lebo sa bojí postaviť pred prísny súd ľudu. Keby sme videli, že predloha práve predložená prinesie radikálnu revíziu spolitizovaním skorumpovaného verejného života a hospodárenia v obciach a že sa novým volebným poriadkom samosprávny život v obciach odpolitizuje, hlasovali by sme ochotne za predlohu. Ale keď sa dosavádny korumpujúci rozkladný stav v obciach novými ešte aj sprísnenými opatreniami predlohy umele predlžuje a upevňuje a s nimi samospráva v obciach nebude odpolitizovaná a viazané kandidátky nebudú zrušené, Hlinkova slovenská ľudová strana bude hlasovať proti tejto vládnej predlohe.

Místopředseda Votruba (zvoní): Uděluji slovo dalšímu řečníku, jímž je pan sen. Ant. Novák.

Sen. Ant. Novák: Slavný senáte, mám za svou povinnost v úvodu odmítnouti paušální vývody p. kol. Slámy, který zde mluvil obvyklým způsobem o samosprávě, jakoby plýtvala penězi, jakoby nehospodařila. Pokud zde uváděl určitý případ, milerádi poslechneme vždycky něco konkretního. Může se to týkati obce Kopčína na Nepomucku, kde se občanstvo jednomyslně usneslo, že stavbu školy zaplatí ve dvou letech. a kde samo občanstvo dalo obecnímu zastupitelstvu návrh na zvýšení obecních přirážek. Snad by již bylo na čase, aby s této tribuny senátu, kdy již se něco vytýká, mluvilo se jasně a určitě. To paušální obviňování nemá smyslu. V samosprávě pracuje velká řada samosprávných činovníků všech politických stran, i strany p. kol. Slámy. Každý samosprávný pracovník té nebo oné politické strany nejlépe ví, jak je těžká doba a jak se nyní těžko v samosprávě pracuje, nehledě k tomu, že zákon o úpravě finančního hospodářství svazků územní samosprávy, č. 77, samosprávě namnoze práci znemožnil. Kde se objevuje plus tohoto zákona pro obyvatelstvo?

Vážení pánové, my také nejsme zvláště nadšeni předlohou zákona, která se projednává, také bychom rádi viděli, aby se projednávaly otázky samosprávné ve svém celku. R. 1932 byla jmenována komise, která má za úkol prodiskutovati otázky samosprávy a připraviti příslušné návrhy. Komise ta se ustavila a předsedou jejím je p. kol. posl. Bečák. Velmi rád bych slyšel a viděl, aby tato komise také prakticky vstoupila v činnost a samosprávě opravdu pomohla.

Mluví-li zde kol. Sláma takovým paušálním způsobem, ať se také podívá, jak vypadaly obce r. 1919, 1920, 1921 atd. a co se tam vykonalo? Nemusí jíti ani daleko. Nechť se podívá na Prahu, co tu všechno musilo býti vykonáno. A pro Prahu platí tentýž obecní řád, totéž obecní zřízení jako pro každou malou obec. Rád bych viděl, kdyby souhrn samosprávných otázek byl v nejbližší době projednán. To, co dnes projednáváme, pravda, obsahuje určité poznatky z té krátké doby, se kterými je nutno souhlasiti, a vážení pánové, já se nerozpakuji jíti ještě dále a říci, že tam mohly býti také vyřešeny jednotlivé otázky, které dnes mnohde se vyskytují. Podívejte se, při obecních volbách 10, 15, 20 kandidátek není žádnou zvláštností. Několik jednotlivců se sejde v hostinci a pro zábavu postaví kandidátku. Ono je to nic nestojí. (Hlas: To je choroba!) Je to choroba, ale ta se musí léčiti alespoň tím, že ta kandidující strana, která nedosáhne volebního čísla, si ten špás zaplatí, zaplatí si kandidátní listiny. To mělo býti a ne takové roztříštění, jaké dnes je možné.

Otázka zmocněnce. Škrtl bych ji vůbec. Divím se, že se tam vůbec dostala. (Hlas: Máte možnost to napraviti!) Zmocněnec má existovati jen po dobu voleb - nebýti toho výnosu nejvyššího správního soudu - a je představitelem strany. Po volbách nemá naprosto žádných úkolů a veškerá další povinnost připadá stranám.

Vážení pánové! Ještě jednu věc, když se již některých poznatků využilo a opravuje se. Proč ponecháváme třeba ve Velké Praze dvoje volby: do hlavního sboru a volby do místních výborů za týden. Což se to nedalo vyřešiti? Velmi prosím po volané úřady, zejména ministerstvo vnitra, aby tato otázka byla vyřešena zvláštním zákonem. Stačily na to dvě věty. Proč takhle plýtvati penězi? V Praze to stojí ohromné peníze a když je možno volby do senátu a sněmovny poslanecké provésti v jeden den, proč není možno je provésti současně také v těchto městech, hlavně ve Velké Praze?

Vážení pánové, tyto otázky samosprávy jsou dnes komplikované a těžké. Samospráva by nutně potřebovala, aby zákonodárné sbory věnovaly jí větší pozornost, ovšem věcným vážným způsobem a ne jen tak paušálně to odbývati. (Výkřiky sen. Doudy.) Všichni, kteří v samosprávě pracují, dnes přinášejí velkou oběť veřejnosti, ať je to příslušník té nebo oné strany, poněvadž úkoly a povinnosti na samosprávu vznesené jsou tak veliké. Bezpočtukráte bylo konstatováno - připravuje se jeden zákon, budeme míti možnost znovu to konstatovati - že samosprávě se ukládají stále nové a nové povinnosti, ale nikdo se neptá po úhradě, nikdo se neptá, do jaké míry samospráva může také svým povinnostem dostáti.

Vážení pánové! V osnově zákona jsou některá ustanovení, která vyplývají z poznatků učiněných za období. Řada ustanovení, která by tam měla býti, tam není, a já pevně doufám, že sbor k tomu úkolu zřízený již také bude pracovati a že celá ohromná materie o rozdělení úkolů mezi samosprávou a státem bude již v dozírné době provedena tak, aby samospráva svým úkolům mohla dostáti. Pan kol. S l á m a má pravdu úplnou, že tento zákon samosprávě neodlehčuje po stránce její výkonnosti, jejích povinností, jejích úkolů. Odstraňuje některé vady a nedostatky, prodlužuje volební období.

To je výplod přítomné doby. Prosím, ve velkých městech nevidím v tom naprosto žádné překážky. Když je 6leté období pro sněmovnu poslaneckou, když je nebylo ještě dodrženo - 8leté období pro senát, pro města 6leté období v samosprávě není žádnou chybou, žádným hříchem, ba naopak bude to do budoucna jenom účelné. My s osnovou souhlasíme tak, jak je předložena, my souhlasíme se zákonem, ale zároveň velmi naléhavě voláme, aby vláda. již přišla s definitivní osnovou, která upraví poměr, úkol a povinnosti samosprávy. (Sen. Kindl: Podle Hitlera!) Nikoli podle Hitlera! Vy, pane kolego, vy máte nejméně práva, opakuji znovu, vy máte nejméně práva kritisovati a činiti poznámky! Promiňte laskavě, vy k tomu nejste legitimován! (Výkřiky sen. Kindla. - Místopředseda Votruba zvoní.) Vy k tomu nejste legitimován! (Výkřiky sen. Mikulíčka.) Pane kolego, já odsuzuji diktaturu, ať je zprava nebo zleva, bezpodminečně, odsuzuji diktaturu fašistů jako diktaturu komunistů, bez ohledu. Budiž mezi námi jednou jasno! (Výkřiky komunistických.senátorů.)

Místopředseda Votruba (zvoní): Prosím o klid!

Sen. Ant. Novák (pokračuje): To jsme bezpočtukráte prohlásili.... (Sen. Stejskalová: Pracujete pro diktaturu kapitálu!) To není diktatura. To je ještě veliký rozdíl, a když vy poukazujete na Hitlera, prosím, bylo to zde konstatováno nedávno: Musollini i Hitler je dítkem komunismu, tedy po této stránce mně vaše poznámky naprosto neimponují a také mě nerozčilují. (Sen. Mikulíček: Budu hlasovati pro zmocňovací zákon a jsem proti diktatuře!)

Místopředseda Votruba (zvoní): Neračte vyrušovati řečníka!

Sen. Ant. Novák (pokračuje): Já se také nedám od kol. Mikulíčka vyrušovati, poněvadž kol. Mikulíček nemá právo, aby se dovolával demokracie, když sám demokracii programově potírá. On nemá práva demokracie se dovolávati. Pokud jde o předlohu samu, prosím, aby ministerstvo vnitra za součinnosti ministerstva financí v době pokud možno nejkratší tyto otázky již jednou prodiskutovalo a přišlo s novelou zákona, kde veškery souhrn samosprávných otázek bude řešen a vyřešen v zájmu samosprávy, protože samospráva koná tak veliký úkol v zájmu státu. Samospráva koná tak veliké povinnosti v zájmu státu a samozřejmě stát má povinnost samosprávě ulehčiti, aby ty povinnosti konati mohla. (Sen. Mikulíček: Co nedovede koalice, to musí dělat starý úředník!) My jsme své připomínky k zákonu č. 77 a k zákonu č. 125 o reformě správy bezpočtukráte tlumočili. My s těmito zákony nesouhlasíme a přejeme si jejich novelisaci. (Výkřiky sen. Kindla a Mikulíčka.)

Místopředseda Votruba (zvoní): Prosím o klid!

Sen. Ant. Novák (pokračuje): Tento zákon po stránce finanční, žel, nezlepšuje, ale také nezhoršuje. Po stránce finanční nikoli. (Sen. Mikulíček: A po stránce právní?) Po stránce právní je to výslednice doby, na které vy máte také část podílu. (Výkřiky sen. Mikulíčka.) Ale když se kol. Mikulíček domnívá, že jeho výkřiky jsou tak přesvědčující, že přesvědčí slavný senát a že jeho argumenty jsou tak pádné, že přesvědčí mne, opakuji, že je na velikém omylu. (Sen. Mikulíček: Přesvědčíš pana ministra?) Jestli přesvědčím pana ministra, o tom s tebou nebudu polemisovat. Ale řekl jsem, že my stojíme na půdě demokracie a přejeme si,... (Výkřiky sen. Mikulíčka.)

Místopředseda Votruba (zvoní): Neračte mařiti jednání!

Sen. Ant. Novák (pokračuje):... aby samospráva mohla se volně vyvíjeti, voláme po zákonech, které samosprávě v tomto směru pomohou. Jinak pro předlohu zákona hlasujeme. (Potlesk.)

Místopředseda Votruba (zvoní): Dalším řečníkem je pan sen. Šťastný.

Sen. Štasný: Slavný senáte! Jenom krátce několik slov. Také já se připojuji k tomu, co zde řekl kol. Novák, proti insinuacím p, sen. Slámy. Je zajímavo, že pan sen. Sláma neměl žádných výtek proti občanským stranám, neměl výtek proti zástupcům kapitálu a kapitalismu, ale měl spoustu výtek proti socialistům. V tom se velmi pěkně doplňoval s p. kol. Mikulíčkem, který rovněž tak neměl žádných výtek proti občanským stranám, neměl žádných výtek proti kapitalistům, kteří řádí někdy také v obecních samosprávách, ale měl spoustu výtek proti socialistům, kteří nemohou nic více v obecních samosprávách dělati nežli to, co jim zákon dovolí. (Výkřiky sen. Mikulíčka.) Dovolím si tvrditi, že je také plně vykonávají. A považuji za svou povinnost vzíti je zde s tohoto místa v ochranu proti útokům p. sen. Mikulíčka. (Výkřiky sen. Mikulíčka.)

Nechci dále polemisovat, ale chci říci, že bylo přece jenom něco opomenuto. Vím, že to nepatří do souboru tohoto zákona a těchto zákonných ustanovení, ale máme zde zákon.o závodních výborech dělnických a voleb do těchto výborů. Vím, že to má jinou zákonnou stránku. Ale chtěl jsem s tohoto místa poprositi vládu, aby uvážila, že i tam -je potřebí určitých oprav a úprav, pokud jde o volení, - nehledě k souboru ustanovení celého zákona - neboť dělnictvo, které volí každý rok, nevyjde z rozčilení. Půl roku po volbách je v rozčilení a neuplyne ještě půl roku od voleb a již je v novém rozčilování. To neslouží dělnickým organisacím, pokud to organisace jsou. (Výkřiky sen. Mikulíčka.) Totiž v tom slově ťorganisaceŤ je pořádkový základ. A pokud takovými organisacemi dělníci jsou, tedy těmto organisacím tento způsob volení neslouží.

Chtěl jsem s tohoto místa požádat vládu, aby pro nejbližší období zasedání Národního shromáždění připravila také osnovu zákona i v tomto směru. (Souhlas.)

Místopředseda Votruba (zvoní): Rozprava je skončena. (Výkřiky senátorů strany komunistické. - Zvoní.) Prosím o klid!

Byly mně podány dostatečně podporované návrhy sen. Mikulíčka a soudr. a sen. Kostky a druhů.

Žádám, aby byly přečteny.

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

1. Návrh sen. Mikulíčka a soudr.:

Podepsaní navrhují, aby se přešlo přes vládní návrh zákona tisk sen. 1088 o změně řádu volení v obcích k pořadu.

2. Pozměňovací návrhy sen. Mikulíčka a soudr.:

Navrhovaná změna v §u 10, odst. 1, budiž škrtnuta a ponecháno dosavadní zákonné ustanovení odst. 1 s tímto doplněním:

ťVysloví-li více než polovina voličů písemným podáním u obecního úřadu zastupitelstvu obce nedůvěru, vypíše okresní úřad nové volby v každé době, kdy se tak stalo, nejdéle však do 6 týdnů.Ť

Navrhovaná změna v §u 49 budiž škrtnuta a ponecháno ustanovení dosud platné.

Navrhovaná změna v §u 54, odst. 1 budiž škrtnuta a ponecháno v platnosti dosavadní zákonné ustanovení.

Navrhovaná změna §u 63 budiž škrtnuta.

Navrhovaná změna §u 67 budiž škrtnuta a ponecháno dosavadní zákonné ustanovení.

Navrhované doplnění §u 68, odst. 2 a 3, budiž škrtnuto.

Články II a III buďtež škrtnuty.

3. Pozměňovací návrh sen. Kostky a druhů:

V §u 66, odst. 1, škrtá se slovo ťnáměstkaŤ a připojuje se věta:

ťNáhradní volba náměstka koná se podle zásad §u 61, odst. 2, tedy nadpoloviční většinou přítomných celého kolegia.Ť

Místopředseda Votruba (zvoní): Přeje si pan zpravodaj slovo k doslovu?

Zpravodaj sen. Riedl: Ano.

Místopředseda Votruba: Uděluji panu zpravodaji slovo k doslovu.

Zpravodaj sen. Riedl: Slavný senáte! Pokud páni senátoři, kteří se zúčastnili debaty, příslušeli oposičním stranám, nenalezla předloha milosti v jejich očích, ba skoro bych řekl, že nenalezli ani chlup dobrý na této předloze. A přece si myslím, že kdyby byli věcně zkoumali předlohu, seriosně, vážně, bez zaujetí a předpojetí, byli by tam našli leckteré ustanovení, které by skutečně odpovídalo i jejich názorům na demokracii. A myslím, že také ona ustanovení, která podle jejich názoru jsou protidemokratická, by nevypadala tak strašně, jak právě o nich mluvili.

Pp. kol. Tichi a Sláma, i p. sen. Kostka rozvinuli před námi tristní obraz hospodářských poměrů v naší samosprávě. Souhlasíme naprosto s tím, co zde přednesli. Přejeme si, aby samosprávě se dostalo určité podpory - jenom že tato otázka není dnes předmětem jednání a proto také nemůžeme k ní dnes zaujmouti určité stanovisko.

Jenom na jednu věc bych chtěl přece jen reagovati. Dotkl se jí jak p. sen. Tichi, tak také p. sen. Sláma. Oba totiž viděli jednu z příčin špatných hospodářských poměrů v obcích v tom, že prý se dostaly - po převratě, mysleli k moci a k rozhodování v obcích kruhy obyvatelstva, které prý neplatí daní a přirážek. (Sen. Mikulíček: To není pravda!) Mám za to, že by snad přece jen se už mělo přestati s touto starou a naprosto neodůvodněnou ideologií. Myslím si, že by i páni ze strany, kterou zastupuje jak p. sen. Tichi, tak také p. sen. Sláma, mohli věděti, že právě kruhy, které oni zastupují, jsou velmi interesovány na tom, že v těch obcích žijí a tedy jim umožňují platit daně takoví obyvatelé, kteří podle jejich názoru neplatí daně. Nemáme totiž jenom přímé, máme také ještě daně a dávky jiného druhu.

Pan kol. Mikulíček si nemohl odepřít takovou osobní a myslím málo místnou poznámku: bylo prý k tomu potřebí typicky národně-sociálního eskamotérství, aby se v důvodové zprávě ústavněprávního výboru mohla odůvodniti tato předloha jako předloha, která má také demokratické principy na mysli. - Já bych velmi zdvořile chtěl jenom upozorniti p. sen. Mikulíčka, že zprávu podával referent ústavně-právního výboru,.a ne národně socialistický senátor. Myslím, že to tedy není naprosto na místě. (Sen. Mikulíček: To je dobré!)

Všichni páni byli toho názoru, že prý strach diktuje koaličním stranám tuto předlohu. Snad by pan kol. Mikulíček mohl věděti, že i ve vládní koalici jsou strany, které se naprosto voleb nebojí, které naopak by si voleb přály. (Sen. Mikulíček: Strana národně-socialistická první!) I národně-socialistická strana, na př. v Brně. Jakmile však se rozhodovalo o otázce, čeho potřebuje stát a čeho potřebuje strana, musil zájem strany ustoupiti zájmům státu.

Pan sen. Kostka rozvinul před námi demokratický princip do značné šíře. Našel i u nás ohlasu, ale myslím si, že také pan sen. Kostka musí uznati, že demokracie se musí brániti právě proto, aby se nedostala tam, kam se dostaly demokracie v sousedních státech. Potřeba diktuje tento zákon, a proto prosím slavný senát, aby hlasoval pro tento zákon v nezměněném znění a aby pozměňovací návrhy byly zamítnuty. (Souhlas.)

Místopředseda Votruba (zvoní): Přikročíme k hlasování.

Prosím pány senátory, aby zaujali svá místa. (Děje se.)

Ve čtení prvém budeme vzhledem k pozměňovacím návrhům hlasovati takto:

1. o návrhu sen. Mikulíčka a soudr., aby se přešlo přes tuto osnovu zákona k pořadu jednání; bude-li tento návrh zamítnut, o osnově zákona takto:

O uvozovací větě čl. I, jakož i o změnách v §u 4, odst. 1, odst. 3, podle zprávy výborové; pak

2. o §u 10, odst. 1, podle pozměňovacího návrhu sen. Mikulíčka a soudr.; bude-li zamítnut, o této části osnovy zákona podle zprávy výborové; pak

3. o odst. 6, §u 10, o doplňku - odst. 7, §u 10 - o §§ 12, 19, odst. 1, §u 22, § 25, odst. 2, §u 29, § 38, odst. 2, § 38, odst. 3, § 40, § 43, odst. 1, § 46 podle zprávy výborové;

4. o §u 49 podle návrhu sen. Mikulíčka a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;.

5. o §u 50, odst. 1 a 3 podle zprávy výborové;

6. o §u 54, odst. 1, podle návrhu sen. Mikulíčka a soudr.; bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;

7. o §u 57, §§ 60, 61, 62 podle zprávy výborové;

8. o §u 63 podle návrhu sen. Mikulíčka a soudr.; bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;

9. o odst. 1 a 2 §u 64, jakož i o nových odstavcích - 6 a 7 - §u 64 podle zprávy výborové;

10. o odst. 1 §u 66 podle pozměňovacího návrhu sen. Kostky a druhů; bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;

11. o §§ 67 a 68 podle pozměňovacího návrhu sen. Mikulíčka a soudr.; bude-li zamítnut, o těchto paragrafech a §u 75 podle zprávy výborové;

o čl. II, III, podle návrhu sen. Mikulíčka a soudr.; bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;

o čl. IV, nadpise zákona, nadpisech jednotlivých paragrafů a úvodní formuli podle zprávy výborové.

Jsou proti tomuto způsobu hlasování nějaké námitky? (Nebyly.) Nejsou.

Budeme tudíž tak hlasovati.

Kdo souhlasí s návrhem sen. Mikulíčka a soudr., aby se přešlo přes tuto osnovu k pořadu jednání, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh se zamítá.

Kdo souhlasí s uvozovací větou čl. I, jakož i se změnami odst. 1 a 3 §u 4 podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvaluje se.

Kdo souhlasí, aby odst. 1 §u 10 zněl podle pozměňovacího návrhu sen. Mikulíčka a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí, aby tento odstavec zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvaluje se.

Kdo souhlasí se zněním odst. 6 §u 10, jakož i s novým odst. 7 §u 10, s §§ 12. 19, odst. 1 §u 22, odst. 2 §u 25, s § 29, s odst. 2 §u 38, s odst. 3 §u 38, s § 40, s odst. 1 §u 43, s doplněním §u 46 novým odstavcem (4.) podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvaluje se.

Kdo souhlasí, aby § 49 zněl podle pozměňovacího návrhu sen. Mikulíčka a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí, aby paragraf tento zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvaluje se.

Kdo souhlasí se změnami odst. 1 a 3 §u 50 podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvaluje se.

Kdo souhlasí se zněním odst. 1 §u 54 podle návrhu sen. Mikulíčka a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí, aby odstavec tento zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvaluje se.

Kdo souhlasí se změnami odst. 1 §u 57, odst. 1 §u 60, se změnami §u 61, odst. 1 §u 62 podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvaluje se.

Kdo souhlasí s návrhem sen. Mikulíčka a soudr., aby § 63 byl škrtnut, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí, aby paragraf tento zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvaluje se.

Kdo souhlasí se změnami odst. 1 a 2 §u 64, jakož i s doplněním tohoto paragrafu novými dvěma odstavci - 6 a 7 podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvaluje se.

Kdo souhlasí, aby odst. 1 §u 66 zněl podle pozměňovacího návrhu sen. Kostky a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí, aby odstavec tento zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvaluje se.

Kdo souhlasí, aby § 67 zněl podle návrhu sen. Mikulíčka a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí, aby paragraf tento zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvaluje se.

Kdo souhlasí s návrhem sen. Mikulíčka a soudr., aby odst. 2 a 3 §u 68 byly škrtnuty, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí s tím, aby odstavce tyto zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvaluje se.

Kdo souhlasí se změnami §u 75 podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvaluje se.

Kdo souhlasí s návrhem sen. Mikulíčka a soudr., aby čl. II a III byly škrtnuty, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamításe.

Kdo souhlasí, aby články tyto zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvaluje se.

Kdo souhlasí, aby čl. IV, nadpis zákona, nadpisy jednotlivých paragrafů a úvodní formule zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvalují se.

Tím tato část a tudíž celá osnova zákona s nadpisem, nadpisy jednotlivých paragrafů a úvodní formulí byla schválena ve čtení prvém podle zprávy výborové tisk 1092, souhlasně s usnesením poslanecké sněmovny tisk 1088.

Přicházíme k dalšímu bodu pořadu, jímž je:

3. Druhé čtení zprávy ústavně-právního výboru o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1081) k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění a doplňují tiskové zákony. Tisk 1085.

Zpravodajem je pan sen. Pánek.

Táži se pana zpravodaje, zda navrhuje nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. Pánek: Nikoliv.

Místopředseda Votruba: Kdo souhlasí s osnovou zákona, s nadpisem, nadpisy jednotlivých částí a úvodní formulí přijatou ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem, nadpisy jednotlivých částí a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové, tisk 1085, také ve čtení druhém, souhlasně s usnesením posl. sněmovny tisk 1081.

Budeme nyní hlasovati o tištěné resoluci, navržené ústavně-právním výborem, tisk 1085.

Kdo s touto resolucí souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluce tato je přijata.

Dalším bodem pořadu je:

4. Druhé čtení zprávy ústavně-právního výboru o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1082) k vládnímu návrhu zákona, kterým se doplňuje zákon na ochranu republiky. Tisk 1086.

Zpravodajem je pan sen. dr Karas.

Táži se pana zpravodaje, zda navrhuje nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. dr Karas: Nikoliv.

Místopředseda Votruba: Kdo souhlasí s osnovou zákona, s nadpisem a úvodní formulí přijatou ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové, tisk 1086, také ve čtení druhém, a to souhlasně s usnesením posl. sněmovny, tisk 1082.

Dalším bodem pořadu je:

5. Druhé čtení zprávy ústavně-právního výboru o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1083) k vládnímu návrhu zákona, jímž se mění zákon o mimořádných opatřeních. Tisk 1087.

Zpravodajem je pan sen. dr Havelka.

Táži se pana zpravodaje, zda navrhuje nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. dr Havelka: Nikoliv.

Místopředseda Votruba: Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí přijatou ve čtení prvém, také ve čtení druhém. nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové, tisk 1087, také ve čtení druhém, a to souhlasně s usnesením posl. sněmovny tisk 1083.

Tím je pořad schůze vyřízen.

Sdělení předsednictva.

Z výboru iniciativního

podle usnesení ze dne 10. července 1933 přikázáno:

Výborům národohospodářskému a rozpočtovému návrhy tisky 1058, 1059, 1067, 1068, 1073, 1091.

Změna ve výboru.

Do výboru ústavně-právního nastupuje za sen. Kereszturyho sen. Tichi.

Místopředseda Votruba: Ve smyslu §u 40 jedn. řádu sděluji, že se předsednictvo senátu usneslo dne 10. července 1933, aby se příští schůze senátu konala ve středu dne 12. července 1933 o 14. hod. s

pořadem:

1. Zpráva rozpočtového výboru k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1089) o vládním návrhu zákona, kterým se prodlužuje lhůta k dosažení daňové výhody podle §§ 7 až 11 zákona o půjčce práce. Tisk 1098.

2. Druhé čtení zprávy rozpočtového výboru k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1089) o vládním návrhu zákona, kterým se prodlužuje lhůta k dosažení daňové výhody podle §§ 7 až 11 zákona o půjčce práce, tisk 1098, (podle §u 54 jedn. řádu).

3. Zpráva ústavně-právního výboru o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1093) k vládnímu návrhu zákona o stíhání protistátní činnosti státních zaměstnanců a některých jiných osob a o překládání soudců na jiné služební místo proti jejich vůli. Tisk 1099.

4. Druhé čtení zprávy ústavně-právního výboru o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1093) k vládnímu návrhu zákona o stíhání protistátní činnosti státních zaměstnanců a některých jiných osob a o předkládání soudců na jiné služební místo proti jejich vůli, tisk 1099, (podle §u 54 jedn. radu).

5. Zpráva ústavně-právního výboru o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1094) k vládnímu návrhu zákona o kartelech a soukromých monopolech (kartelový zákon). Tisk 1100.

6. Druhé čtení zprávy ústavně-právního výboru o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1094) k vládnímu návrhu zákona o kartelech a soukromých monopolech (kartelový zákon), tisk 1100, (podle §u 54 jedn. řádu).

7. Zpráva ústavně-právního výboru o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1095) k vládnímu návrhu zákona, kterým se ruší úřad (ministerstvo) pro zásobování lidu a činí opatření s tím souvislá. Tisk 1101.

8. Druhé čtení zprávy ústavně-právního výboru o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1095) k vládnímu návrhu zákona, kterým se ruší úřad (ministerstvo) pro zásobování lidu a činí opatření s tím souvislá, tisk 1 101, (podle §u 54 jedn. řádu).

9. Druhé čtení zprávy ústavně-právního výboru o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1088) k vládnímu návrhu zákona o změnách řádu volení v obcích. Tisk 1092.

10. Druhé čtení zprávy výborů zahraničního a technicko-dopravního o vládním návrhu zákona (tisk 785), jímž se propůjčuje vnitrostátní účinnost Úmluvě o sjednocení některých pravidel o mezinárodní letecké dopravě a jejímu Dodatkovému protokolu. Tisk 1090.

11. Návrh poslanecké sněmovny, aby byla prodloužena lhůta daná §em 43 úst. listiny ku projednání usnesení senátu o osnovách zákonů:

a) o poistnej smluve, tisk 1022-III;

b) ktorým sa menia a doplňujú niektoré ustanovenia živnostenského zákona pre územie Slovenska a Podkarpatskej Rusi zo dňa 10 októbra 1924, č. 259 Sb. z. a n., (o zriaďování sväzov živnostenských spoločenství), tisk 1023-III;

c) ktorým sa menia a doplňujú niektoré ustanovenia živnostenského zákona pre územie Slovenska a Podkarpatskej Rusi zo dňa 10. októbra 1924, č. 259 Sb. z. a n., (o zriaďovaní odborných živnostenských spoločenství), tisk 1024-III;

d) o otváracej a zatváracej hodine obchodných miestností v zemi Slovenskej a Podkarpatoruskej, tisk 1079-III.

12. Návrh, aby byla prodloužena lhůta daná §em 43 úst. listiny ku projednání usnesení poslanecké sněmovny o usnesení senátu k vládnímu návrhu zákona o trestním stíhání presidenta republiky a členů vlády podle §§ 34, 67 a 79 ústavní listiny, tisk 1097.

Konstatuji, že jiný návrh podán nebyl.

Končím schůzi.

Konec schůze v 18 hod. 52 min.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP