Místopředseda Klofáč (zvoní): Ke slovu je přihlášen pan sen. Petřík. Dávám mu slovo.

Sen. Petřík: Slavný senáte! Velký počet přihlášených řečníků k projednávané osnově dokazuje, že má mimořádnou důležitost, a je vadou předsednictva senátu, že tuto okolnost nepředvídalo a že nám - výborům - uložilo, abychom ve 24 hodinách podali zprávu, aby návrh zákona mohl býti dnešního dne projednán.

Vážení, projednávaná předloha má tolik obsahu, že by bylo bývalo potřebí, aby některé body byly buď radně objasněny nebo po případě i opraveny. Protože byla tak krátká lhůta, nebylo nám nikomu - myslím, žádné straně, nejen naší - možno, abychom se v klubovních schůzích poradili, jaké stanovisko máme zaujmouti a abychom je také zastávali v obou výborech, tj. národohospodářském a také v ústavně-právním. Nebylo nám ani umožněno, abychom se poradili s předsednictvem našeho klubu, jaké stanovisko máme zaujmouti, nebo jaké opravy a změny můžeme žádati, nebo bylo-li by možno odročiti projednávání a svolati dnes schůzi, jak jsem to žádal. Ovšem, já jsem žádal, aby pokračování schůze bylo svoláno na 9 hod. ve čtvrtek. Ve středu večer jsme návrh projednávali v národohospodářském výboru a já jsem žádal o odklad a o požádání, aby páni ministři, zejména p. ministr spravedlnosti a zemědělství se dostavili do výboru a aby nám učinili výklad k určitým věcem, kde jsme měli pochybnosti. Prosím, aby - pokud by to bylo vypadalo, že snad není dosti chuti zákon projednávati - bylo to vysvětlováno v tom smyslu, že to nebylo rušení. Náš zemědělský stav nemá nepřítele - vždyť naše strana má silné hnutí domkářské. Tak jako chceme, aby dělník mohl býti důstojně a lidsky živ, stejně tak musíme chtíti a chceme, aby také zemědělec byl důstojně živ a jsme tedy pro to, co zemědělcům může v jejich velmi kritickém postavení ulehčiti.

Jde o to, aby všichni zemědělci mohli býti na výhodách zákona zúčastněni. A vážení, to je ta největší pochybnost, kterou k tomuto zákonu mám, to je ten důvod, proč jsem chtěl míti k němu vysvětlení nebo doplnění. Nikdo nebude - a zvláště pokud jde o nás, kteří jsme z venkova - podezřívati zemědělský stav, tedy rolníky a řekl bych i naše domkáře z toho, že by platiti nechtěli. Nikdo s touto myšlenkou nepřišel, ze žádné strany, ani ze strany živnostenské nebyla tato věc přednesena, naopak každý je přesvědčen, že zemědělci platiti chtějí a musejí, poněvadž se konečně na ně jíti může; a pokud jde o výjimky, setkáváme se s nimi v každém stavu, a právě zde jsou velmi řídké.

Je potřebí vzíti v úvahu, že zemědělec může platiti do roka jen jednou, tj. po sklizni, a je-li před sklizní a má-li vykonati větší plat, nemůže tento plat uskutečniti, protože dnes je nouze o peníze, a je-li předlužen, nemůže si peníze opatřiti. V této době mu také není možno poraditi, aby prodal dobytek, poněvadž dobytek před sklizní potřebuje. Nemůže si tedy žádným způsobem pomoci a tak je jistě správné a nutné, aby exekuce, které by snad doléhaly k vůli daním nebo jiným věcem na něho, byly zastaveny až do doby po sklizni. Zemědělci, kteří platiti mohou, budou zajisté tak moudří, že nebudou využívati nebo zneužívati tohoto zákona, neboť střádati si dluhy není jistě jejich zvykem a také by tím nic neprofitovali. Bylo by chybou, kdyby se zákon měl vykládati tak, že platiti nemusí nikdo, že to mohou všichni odsunouti. Ale je nutno vzíti v úvahu - a to mně tanulo na mysli - bylo-li potřebí, aby byly exekuce odloženy ve všech případech, tj. i v těch, kdy tomu, na koho se exekuce měla vésti, není už pomoci, kdo je už dávno utopen, třeba před dvěma, třemi lety, a který věčnými námitkami provedení exekuce zdržuje... (Sen. Sechtr: Ještě před smrtí lékaři operují člověka v domnění, že ho uzdraví!) Dobře, kolego, ale řeknu ti případ, o kterém sám uznáš, že pomoci není. (Sen. Sechtr: Jen s ohledem na vděk k p. ministru spravedlnosti, který se neobyčejně zasloužil o to, aby tato předloha byla projednávána, ti odpovídati nebudu, ale jinak bych ti odpověděl řízně!) Ty mě nevyprovokuješ, poněvadž já jsem ke každému, kdo se mnou polemisuje a o kom si myslím, že to nemůže tak dobře věděti jako já, velmi slušný a tudíž tu slušnost zachován také vůči tobě, poněvadž vím, že v té věci si při nejmenším rovni nejsme.

Chci poukázati na jeden případ: Na českém západě je jeden dvůr s výměrou 75 ha. Tento dvůr byl prodán někomu, kdy již na něm byla provedena meliorace. Vážení, ale tento dvůr byl zaplacen jen z malé části a od té doby, co dotčený koupil ten dvůr, nemohl doplatiti nic více, než co tehdy sehnal mezi příbuznými. Tento dvůr byl hnán do dražby. Když už byla dražba povolena, vznesl majitel námitku, že se nesmí prodávati inventář - ne dobytek - nýbrž stroje, nářadí, tedy mrtvý inventář, poněvadž patří jeho otci. Vedl se spor o to, zda inventář patří otci nebo ne, tento spor trval dlouho a když bylo rozhodnuto, že nepatří otci, je nařízena nová dražba, která se má konati letos v květnu. Na těch 75 ha již v r. 1932 nebylo oseto a ovšem i osázeno brambory a pod. ani 5 ha, 70 ha leží ladem. (Sen. Sechtr: Nemáš tam také něco půjčeno?) Podívej se, když se ke mně nechováš slušně, tak nechtěj ode mne na nic odpovědět a nech si to. Já dovedu s tebou velmi dobře zacházet, ale vyžadoval bych stejné ohledy k sobě.

Samozřejmě, když měl v květnu přijít dvůr do dražby, není oseto ozimem a jařinou nic. Poněvadž odklad nastane do konce tohoto roku, nebude zaseto na podzim a na jaře zase nic, protože dražba tak rychle nebude provedena, aby na jaře mohlo býti dobře zaseto.

Představte si, že se v tomto případě neplatí žádné požární pojištění, že si věřitel musí všecko platiti, aby, kdyby to shořelo, nevyšel naprázdno, že se neplatí žádné daně, ani obratová, ani jiná. A pomůže se tomuto člověku odkladem dražby? (Sen. Sechtr: Často se pomůže!) Vím, ale nepomůže se každému, a to se mohlo zjistiti po případě nějakým řízením a nemusil býti odklad. To je jedna věc, na které by mi konečně ani nezáleželo, ale je to jedna z námitek pro to, co předcházelo.

Druhá věc, která je nejdůležitější pro toho, kdo je zemědělec. Povšimněte si výkladu dvou důvodových zpráv. Náš pan kol. Stržil je zde velice objektivní a říká: "Nechť, kdo je zemědělcem, určí soud", ale pan kolega Novák jde již ve své zprávě ústavně-právního výboru tak daleko, že vymezuje pojem, kdo je zemědělec: "Zemědělec je ten, kdo se samostatně se svou rodinou na pozemcích živí bez jiného základního nebo poměrně vedlejšího výdělku."

Víme, že máme v organisaci lidi, kteří mají 28, 30 i více strychů půdy, ti jsou jistě zemědělci, ale ti s těmi sedmi, osmi strychy a na chudých půdách v horských oblastech s dvanácti, to nebude ani jeden zemědělec. (Hlas: A těch je většina!) Těch je většina, těch je 1¹/₄ milionu a těch přes 5 ha je jen 500.000. A prosím, na tyto drobné lidi se nebude vztahovati úleva.

Vážení, oni si budou mysliti, že se úleva na ně vztahuje, když se na ně povede exekuce k vůli dlužným daním ve výši 400, 500 Kč. Ten člověk si bude mysliti, že se úleva na něho vztahuje. Já mu ale budu musit říci, že ne. On mi řekne: Proč jsi tam, proboha! Ty jsi se nechal napálit při zákonu o živelních pohromách, kdy malý zemědělec byl veden jako zemědělec v uvozovkách a 2 roky se mu nedal ani haléř, když vyhořel nebo přišel o své zemědělské plodiny krupobitím nebo povodní. Dnes máme toho "zemědělce" v zákoně. Jak já k tomu přijdu? Prosím, když u toho sedím v národohospodářském výboru a když o této věci jsem jednal, chtěl jsem, aby mi bylo vyjasněno, co se rozumí pod tím zemědělcem. Byl bych právě rád, kdyby to bylo stylisováno tak, jako to má Stržil ve svých případech, ale takhle se mi ten pojem vyjasňuje tak, že to můj zemědělec býti nemůže.

Představte si, že je tu ještě řada lidí, kteří u pozemkového úřadu zaplaceno nemají. A pozemkový úřad si dá dluh do knih a hned vymáhá exekučně. Jakým způsobem zastavíme exekuci, když ten můj člověk zemědělcem nebude? On sice proti provedení exekuce dá námitky, že se na něho vztahuje tento zákon. Ale kdo vede exekuci, má právo podat stížnost proti tomu, a tvrditi, že dlužník není zemědělcem, a soud o dlužníkovi rozhodne: Jsi zemědělec, nejsi zemědělec! Rozhodne-li podle zprávy ústavně-právního výboru, tak moji lidé zemědělci nejsou a musí se na nich exekuce provést.

Vážení, když jsou nezaměstnaní, muž, tedy majitel té domkářské usedlosti, je nezaměstnaný, děti nezaměstnané, kde má vzít peníze? U něho nebylo potřebí ohledu, aby nebyl hnán do exekuce před sklizní? A o tuto věc mi šlo, když jsem činil námitky v národohospodářském výboru a když jsem chtěl, aby mi věc byla od pana ministra nebo od obou pánů ministrů vyjasněna.

A vážení pánové, s jakou chutí máme pak jíti do nových osnov? Mluví se o oddlužení zemědělství. To se provede zase tak, že ten můj člověk nebude zemědělcem? Je vůbec možno tyto zákony dělat s sebou? Je otázka, zda je možno, dělat to s sebou, zda tu odpovědnost mohu vůbec nést.

A teď, vážení, přišli na mě zástupci obcí. Bude se projednávat, a prostě v poslední chvíli, tak jako v poslední chvíli přišly pojišťovny a jiné věci... Jak věci dopadnou, každý si vysvětluje s nejhoršího stanoviska, jak to nikdo, ani my, nemyslí. Jak pak budeme dělat nouzové práce, když máme lidi bez zaměstnání v obcích, které mají založen příjem na dani pozemkové, ve venkovských obcích? Když se nebudou platit daně, nedostanou obce ani přirážky. Co pak se obec může neustále omezovat na příjmech a neustále se jí mohou dávat nové a nové úkoly? A vážení, těch úkolů, které se daly obcím po tom okleštění příjmů samosprávných, je taková spousta! (Místopředseda Votruba převzal předsednictví.)

Chci jich jenom několik říci: Je to povinnost 20% ošetřovací taxy v nemocnicích za nemajetné občany, to jest ne za chudé občany, nýbrž za nemajetné, za ty, kteří prokáží, že ošetřovací taxu platit nemohou. Za ty musí obec zaplatit. Obec připlácí na důchody přestárlých, podle počtu svého obyvatelstva. Obec platí 10% z daně pozemkové, tedy 10% z pozemkové daně, která se v obci vybírá, na živelní pohromy Zemědělské radě. Obec má povinnost vydržovati tolik a tolik plemeníků. Vždyť to dříve nebývalo, co se obci ukládá! A neustále se obci berou příjmy. Ty obce mají jistě také právo přednést mně to a říci: Petříku, jak pak toto bude?

A vážení, další námitka. Jenom tak přednáším, proč jsem měl rozpaky a proč jsem chtěl míti vysvětlení. Jde o lidové peněžní ústavy, raiffeisenky, okresní hospodářské záložny, spořitelny, nebo vůbec záložny. Upisujeme půjčku. To jsou ústavy, které půjčují zemědělcům ponejvíce hypotekární úvěr. Ale zemědělci nemusejí platit dlužné úroky a amortisaci, oni nebudou muset platit až do Nového roku, poněvadž je odklad exekucí. Mají-li však nějaké vklady u peněžních ústavů, pro úroky nebo pro vklad si přijíti mohou, ale platit dluh a úroky nemusejí. Když nemohou, je to něco jiného. Ale což jestli mohou, a nebudou platit? V tom je ta věc, že se nebude zjišťovat, jestli zemědělec může nebo nemůže platit, a že se to také nemůže zjišťovat. Byl bych rád, kdyby zemědělci nechtěli zneužívati tohoto zákona.

Jiná věc. A jsem již hotov, máme krátkou lhůtu, skáču tak jen od jednoho ke druhému. Jedná se o důchod invalidní, anebo důchod starobní. Nedostane-li nemocenská pojišťovna příspěvky, bude-li tedy oddáleno placení, nic se takovému dělníkovi nestane, poněvadž, i když není přihlášen a neplatí za něj zaměstnavatel, on má svůj nárok, a nemocenská pokladna si ho musí vymáhati na tom, kdo jej nepřihlásil. Ať si to vymůže, nebo nevymůže, to jest jiná věc. Ale totéž není s důchodem starobním. Ten se neplatí dělníkem, a když ho zaměstnavatel neplatí, tak ten důchod propadá a dělník nemá právo, aby ho vymáhal. A představme si, co s tímto odkladem ztratí někdo, kdo čeká na to, aby bral ten důchod starobní. On teď přijde o 8 měsíců. Ale potřebuje 100 měsíců zaplacených. Kde je nabere, když mu tímto způsobem budou unikati, když tak těžko nalezne zaměstnání? A pak, když zaměstnání má, přichází o tu dobu. I to padá tedy dosti na váhu.

Vážení! Přednáším to jenom proto, abych dokázal, že moje námitky nebo žádosti o opravu zákona, pokud by byly možné, byly odůvodněné.

Ke konci vyjadřuji upřímné přání svoje a stejně upřímné přání mých klubovních kolegů, aby se tímto zákonným odkladem pomohlo potřebným zemědělcům. A je mým přáním, aby skutečně ti, kterým se odklad poskytuje a kteří by ho potřebovali, po sklizni platiti mohli, aby sklizeň byla dostatečná a aby jim svou cenou i hojností dala tolik, aby si mohli koupiti to, co nutně potřebují, a aby ten stav, ve kterém už dlouhou dobu jsou, začal se zlepšovati. Stejně tak žádám od nich a myslím, že to nemusím nijak důrazně žádat, aby měli též oni pochopení pro potřeby a tíseň dělníka, kterou on prožívá v této době. (Potlesk.)

Místopředseda Votruba (zvoní): Další slovo má pan sen. Wenzel.

Sen. Wenzel (německy): Slavný senáte! Následkem panující, již od několika let trvající a stále vzrůstající hospodářské krise, která se ještě zostřuje úpadky bank a pochybenými státními zárukami, jakož i nákladnými státními úvěrovými operacemi, spěje obzvláště selský a živnostenský stav vstříc úplné zkáze. Hospodářské poměry těchto obou stavů nabývají v přítomné době hrozivého vývoje, takže, nebude-li co nejrychleji zjednána pomoc, jeví se katastrofa nevyhnutelnou.

Neslýchaný pokles cen, který všechny zemědělské výrobky a tím práci našeho pracujícího selského stavu vůbec nesnesitelnou měrou znehodnotil, jakož i klesající kupní síla obyvatelstva, která zase stav obchodnický a živnostenský připravuje o jakoukoli možnost práce, byly a jsou zajisté hlavními příčinami bezútěšného zadlužení těchto obou stavů. Namísto však, aby byl stát dosud zde účinně a pomocně zasáhl, aby snad sedlákům opatřeními proti velkému meziobchodu, který jim všechny zemědělské výrobky odebírá za babku, aby ceny na cestě ke spotřebiteli vyšrouboval nepoměrně vysoko, pomáhal k lepším cenovým podmínkám anebo přiměřenými finančními opatřeními konsumní a kupní sílu obyvatelstva posiloval, místo aby ji jako dosud neustálým snižováním mzdy a platů, jakož i restrikčními opatřeními systematicky oslaboval, anebo místo aby ulevil daňovými úlevami selskému a živnostenskému stavu, který se octl v tak těžké hospodářské tísni, stát nepohnul rukou a dal vývoji věcí volný průběh, ba dokonce neslýchaně nákladnými záchrannými akcemi ve prospěch cizozemských bank a bankovních akcionářů, kteří většinou mají vinu na vší československé bídě, jakož i neustálým sjednáváním cizozemských půjček za lichvářské úroky připravil národní hospodářství o poslední reservy.

Tyto záchranné akce ve prospěch cizozemských a lidu cizích, hospodářství výslovně poškozujících živlů a nutné shánění neslýchaných lichvářských úroků pro různé zahraniční půjčky pohnuly stát a jeho vládu k stále tísnivějším daňovým opatřením proti domácímu obyvatelstvu, jehož pracující stavy tím ještě rychleji byly vydány úplné hospodářské zkáze a záhubě.

K tomu ještě přistupuje, že náš v poslední době přijatý exekuční řád ve způsobu účinnosti přece nebyl zcela přizpůsoben potřebám zemědělských a živnostenských podniků, které se octly v tísni, takže se podle tohoto nového exekučního řádu s bezohledností postupuje proti pracujícím stavům, které se bez viny octly v nejtěžší tísni.

Daňových peněz státu stále ubývá, jeho prameny příjmů, jak přece vidíme ze statistiky, stále se zmenšují, a ježto se dosud nenalezlo žádné východisko, aby se čelilo tomuto bezútěšnému průběhu věcí a této katastrofě, byly neustále předpisovány nové daně, sjednávány půjčky za lichvářské úroky. Tak uzavírá se kruh neustále se úžící, předlužení domácí půdy neustálými exekucemi stále více a více vzrůstá a ohrožuje tímto způsobem přímo existenci nejen lidu, nýbrž také státu.

Sporé náznaky státní pomoci pro zemědělství vyčerpávaly se dosud, mezitím co stav obchodnický a živnostenský vůbec úplně vyšly na prázdno, v oboru zemědělství v úplně nedostatečných, ba z části přímo pochybených zákonech a opatřeních. Připomínáme na tomto místě jen zákon o automobilní dopravě.

Rychlá, racionelně organisovaná doprava zboží a osob má beze vší pochybnosti pro racionalisaci v zemědělství veliký význam. Místo aby se hospodářská výkonnost osobních a nákladních automobilů byla zlepšila způsobem hospodářství přiměřeným, viděli jsme pravý opak toho. Tak se stalo, že dnes na příklad následkem tohoto zákona musí nájemní auto pro osoby při výkonu 15.000 km ročně zapravovati na silniční dani 2.450 Kč, dopravní dani 1.800 Kč, na dávce z benzinu 5.000 Kč, takže za nájemní dopravní auto dlužno zaplatiti 9.500 Kč na daních a dávkách.

Jestliže již zemědělští parlamentní stavovští zájemníci na základě svého smýšlení snad se domnívají, že nájemní dopravní auto samo nepatří k zemědělským hospodářským nutnostem, pak musíme přece oproti tomu uvážiti, že nákladní automobil se stanoviska dopravy zboží má pro zemědělství, živnosti, obchod a průmysl význam, který nesmíme podceňovati. Nákladní automobil je přece oproti železnici v daleko větší výhodě, poněvadž se doprava zemědělského zboží děje podstatně přímou cestou od místa podání až k vlastnímu cíli dopravy, kdežto při dopravě zboží po železnici dlužno provésti nejprve dopravu ke dráze, pak dopravu po železnici a bezprostředně dopravu zboží od dráhy k příjemci. Vidíme tedy zde již při těchto opatřeních, která byla vytvořena pomocí hlasů vládních stran, těžké zatížení zemědělských výrobních poměrů. Odůvodňuji tento názor takto: Za živnostensky provozovaný dvoutunový nákladní vůz při výkonu 15.000 km ročně platí majitel 10.459 Kč na daních, za pětitunový nákladní vůz rovněž při výkonu 15.000 km ročně platí majitel 27.880 Kč.

Připomínám na tomto místě obilní syndikát, jehož úmyslem byla podpora domácích cen v zemědělství. Ve skutečnosti však je tento obilní syndikát, jakož i úprava dovozu dobytka jednostranným poskytováním výhod velkým společnostem pro obchod s dobytkem a s obilím. Takovýmito nedostatečnými, ba dokonce úplně pochybenými zákony a opatřeními nelze ani třebas jen nuzně odpomoci nynější neslýchané nouzi v zemědělství.

Aby se nyní v poslední hodině zachránilo, co ještě možno zachrániti, a aby se zabránilo dalším těžkým pohromám, žádá německá národně socialistická strana dělnická, podstatně rozšířená, okamžitá nouzová opatření nejen pro zemědělství, nýbrž také pro stav živnostenský. Považujeme samozřejmě pomocná opatření, osnovou zákona zamýšlená, pro zemědělství za příkaz přítomné chvíle. Musíme však povážiti a míti na mysli, že spojitost řemesla s venkovem je tak veliká a úzká, že obzvláště samotné výsady pro zemědělství znamenají velké hospodářské nebezpečí pro řemeslníky a živnostníky na venkově. Na německé straně snaží se německá vládní strana svazu Bund der Landwirte aby se ihned provedla pomocná opatření pro zemědělství. Mám po ruce zásady strany Bund der Landwirte a politické strany křesťanského německého venkovského lidu. Podle zásad strany Bund der Landwirte patří k německému venkovskému lidu sedláci, malorolníci anebo polní zahradníci, zahradníci, domkáři, zemědělští dělníci a zaměstnanci a také venkovští řemeslníci a živnostníci. Jak ze stanov této strany vidno, uchází se o všechno možné, a jestliže se již Bund der Landwirte jako strana uchází o venkovské řemeslníky, dlužno se také v poznání stavu věcí pokoušeti na základě předloženého zákona o to, aby řemeslníci a živnostníci byli pojati do pomocných opatření. Dříve vyráběla řemesla také dopravní prostředky, jako vozy, postroje pro tažná zvířata a j. Na venkově způsob takové výroby zůstal asi stejný. V jednotlivých podnicích řemeslníků vyráběly se zcela podle přání jednotlivých zákazníků. Velmi různé jsou druhy povozů, tažených koňmi; máme podle statistiky asi 1¹/₂ mil. tažných zvířat, jejichž okování vyžaduje živnostenský výkon. Vyplývá z toho, že jsou tu asi 3 mil. kusů dopravních prostředků, které se na silnicích pohybují pomocí zvířecí síly. K této finanční závaznosti sedláků k živnostníkům a naopak dlužno u nynější osnovy zákona rovněž přihlížeti, tím že se živnostník, řemeslník působením tohoto zákona dostane do mnohem obtížnější situace.

Na venkově však mnozí řemeslníci jsou vedlejším povoláním také zemědělci. Tak jsou tři čtvrtiny kovářů v Československu vedlejším povoláním také zemědělci, stejné procento najdete u kolářů a podstávkářů. Také u jiných oborů řemesel možno zhusta konstatovati užší spojitost řemesla se zemědělstvím. U řezníků provozuje skoro polovina vedle řemesla také zemědělství. Tak to shledáváte u mlynářů v 35%, u kovářů v 60%, u podstávkářů v 39%, rovněž poměrně u obuvníků, truhlářů, tesařů, zedníků, krejčích, u pekařů a malířů. Z tohoto důvodu jsem se pokusil podati pozměňovací návrh v ten smysl, aby se úprava provádění exekuce proti zemědělcům nestala jen pro ně samotné, nýbrž aby ochrany došel také živnostenský stav, který v sobě chová venkovský charakter.

Zastupuji vůbec jménem své strany stanovisko, že takovéto krátkodobé a povrchní pomocné opatření pro zemědělství samotné nedostačuje. Pro poměry v Československu jest, aby se především pomohlo selskému stavu, první podmínkou předložiti konečně parlamentu zákon o vyvazení zemědělství z dluhů. Příčiny bídy na venkově a cesta, která pro rolníka a venkovského živnostníka vede vzhůru, jsou nám známy. Vedlo by příliš daleko pouštěti se na tomto místě do tohoto problému. Proto zasazuji se jménem své strany o pravidelné moratorium a nikoli o krátkodobý odklad exekuce u zemědělců. Toto moratorium v nejširším rozsahu má jak sedlákům, tak také obchodníkům a živnostníkům poskytnouti bezpodmínečně nutný a nevyhnutelný již oddech, v jehož průběhu by vláda musila provésti opatření a zákonodárné změny, jichž je potřebí, aby se oběma stavům do uplynutí moratoria pomohlo zase přiměřeně na nohy.

Prosím tudíž jménem své strany, abyste se zajímali o můj pozměňovací návrh a prohlašuji zároveň, že budeme hlasovati pro návrh, který byl předložen jako osnova zákona.

Místopředseda Votruba (zvoní): Dále je přihlášen pan sen. Hubka. Prosím, aby se ujal slova.

Sen. Hubka: Slavný senáte! Můžeme býti o významu a účelnosti projednávané osnovy různého názoru. Jedno však zůstává faktem, a to, že tato osnova je mimořádným zásahem do pravidelného chodu právních a finančních zvyklostí tohoto oboru. Je faktem také, že tato osnova, má-li v úmyslu někomu pomoci, přináší řadě jiných zájemců škody. Tito zájemci jsou buďto z oboru soukromníků, nebo na této osnově mají zájem interesenti veřejnoprávní. Bylo by tedy potřebí, abychom ke správnému rozhodování o tom, máme-li, či nemáme-li dávati souhlas k této osnově, měli náležitý podklad, a ten by bylo možno opatřiti statistickým materiálem. Statistický materiál pro tuto osnovu vůbec chybí. Ne snad, že by ho nebylo vůbec, vždyť přece o zatížení zemědělského stavu se mluví již dávno a velmi často, rozlišují se hypotekární dluhy a osobní dluhy u zemědělců. Bylo by tedy možno zcela jistě při dobré vůli opatřiti statistická data, která by byla podložila jednu z hlavních zásad této osnovy, jestli se má řešiti tato záležitost způsobem generelním nebo individuelním. Ačkoliv ani v této osnově není dán přesný termín, co je zemědělec - a tuto věc bychom měli opravdu jednou vyřešiti; je zajímavo, že ani pan referent ministerstva spravedlnosti v předvčerejší schůzi národohospodářského výboru nemohl nám s právního stanoviska říci definici o zemědělci - přes to přese všechno, pokud se této osnovy týče, musíme přece pohlížeti k tomu, koho se tato osnova týká. Vždyť máme zemědělce malé i velké, máme zemědělce, jimž touto osnovou pomoci lze, a zemědělce, kterým ani touto osnovou nepomůžeme z nesnází, ve kterých se octli. Máme zemědělce, kteří do svého nepříznivého stavu se dostali bez své vlastní viny v důsledku hospodářských poměrů, a máme zemědělce, kteří přišli z vlastní viny do nepříjemné situace, buď z ledabylé správy svého majetku nebo z nákladného života. My máme v úmyslu pomáhati těm, kteří opravdu pomoci potřebují, kteří opravdu pomoci zasluhují a kterým tato pomoc bude vítána a něco platná. Proto by bylo bývalo dobře, kdybychom měli podloženo ciframi: tolik a tolik malozemědělců můžeme touto osnovou zachrániti, a pak bychom byli řešili tuto otázku s hlediska generelního a individuelního. Sama důvodová zpráva vládní dotýká se této zásady a říká, že generelní řešení odkladu exekucí bude prováděno z toho důvodu, aby se ušetřilo na rozšíření administrativního zatížení soudních orgánů a aby se ušetřilo vydání, které by bylo způsobeno jednotlivcům v případě individuelního řešení odkladu exekucí. To ovšem naprosto nemůže stačiti a vyvážiti důvody, které jsou proti této osnově. Proto by bylo bývalo, jak znovu zdůrazňuji, velmi účinné, kdybychom byli do rukou dostali poněkud obšírnější materiál, který by byl postup vlády v této věci jinak zdůvodňoval než pouhými slovy důvodová zpráva vládní.

Lituji, že při projednávání této otázky ukázala se opětně nedostatečnost režie v tomto domě. Do národohospodářského výboru senátu nedostavil se ani jeden z pánů ministrů. Nebylo to proto, že by snad páni ministři neměli dosti ochoty přijíti do výboru senátu. Dověděl jsem se, že pan ministr spravedlnosti byl zde v budově, a byl tu také, viděli jsme ho. Pan ministr spravedlnosti projevil ochotu do výboru jíti, ale bylo mu řečeno, že to nebude potřebí, že celá záležitost bude vyřízena během 5 minut a že by bylo zbytečné mrhání času, kdyby pan ministr do schůze národohospodářského výboru se dostavil. Taková režie jest ovšem velmi špatná, když sám člen vlády se nabízí do výboru se dostaviti. Kdyby tam byl býval pan ministr přítomen, celá debata národohospodářského výboru a hlasování o této věci byly by dopadly docela jinak. Tedy správnou režií byli bychom celou záležitost vyřídili jinak, než jak se to právě stalo. Já bych prosil pány z předsednictev jednotlivých výborů, aby nebrali jednání výborů senátních jenom tak na lehkou váhu a aby pro příště postarali se o to, abychom sami z vlastní iniciativy nemusili se dovolávati jednotlivých členů vlády, a domáhati se toho, aby výklad nám byl podáván v následujících schůzích, anebo abychom se nemusili spokojiti s tím, že ne zrovna dosti závažný zástupce příslušného referátu může podati výklad, kterého členové Národního shromáždění v určitém případě potřebují.

Jestliže projevujeme ochotu, a my tuto ochotu projevujeme rádi, abychom do toho řetězu preventivních opatření z prostředků veřejných, jež jsme pro zemědělce od r. 1929 udělali, zařadili také tuto osnovu, jestliže projevujeme tuto ochotu, měli bychom a chtěli bychom míti tu dobrou naději, aby tato osnova přinesla skutečný nebo positivní výsledek. Žel, že přes všechno, co jsme tu ve prospěch zemědělců na poli zákonodárném přinesli a co bylo vyvoláno z iniciativy těch kruhů, které říkají, že zemědělským otázkám věnují největší pozornost, positivních výsledků jsme se nedočkali, a zdá se mi, že z této osnovy se také nedočkáme. Obtíže zemědělského stavu tkví nejen v opatřování ochrany, nýbrž také ještě někde jinde, a tak se mi zdá, že i těm zemědělcům budeme musiti raditi podle toho starého osvědčeného přísloví: "Člověče pomoz si sám a Pán Bůh ti pomůže!" Pomoz si sám - a tu jsme právě u důležité věci, kterou bych rád připojil k tomu, co jsem zde řekl o obsahu osnovy. Já totiž vidím, že pomoc těch, kteří by si především měli navzájem pomáhati, není tak účinná, tak důsledná a tak programová, jak by měla býti.

V této osnově dovoláváme se na př. výtěžku letošní sklizně. Tane mi na mysli otázka, co už bylo učiněno - už jsme poměrně dosti hluboko v roce - od počátku tohoto roku, aby výtěžek sklizně zemědělcovy byl pro tento rok zajištěn? Zdá se mi, že bylo učiněno velmi málo, ba, že nebylo učiněno nic. Výsledek sklizně u zemědělce je spojen s řadou jednotlivostí, ve kterých zemědělec hraje poměrně podřadnou úlohu. O zemědělce a se zemědělcem stará se o výsledek jeho práce řada faktorů, také bezosobních, a konečně i řada těch, kteří mají za účel právě výtěžek sklizně co nejvíce podporovati, tj. sledovati ceny zemědělských produktů. A kdopak určuje tyto ceny? Především obilní obchod, plodinová bursa a dnes také obilní syndikát.

Nuže, vážení pánové, pusťme se trochu hlouběji do tohoto problému a řekněme si, kdo má dnes v rukou obilní obchod, kdo je vedoucím jeho činitelem na plodinové burse a kdo rozhoduje ve vyřizování věcí obilního syndikátu? Zdá se mi, že to jsou jedni a tíž faktoři, a to příslušníci té organisace politické, která má ve svém programu především na pořadu zájem zemědělců. (Hlas: Uhlí!)

O uhlí by nám snad také někteří z těch pánů mohli pověděti, ale já bych rád, aby nám jednou někteří páni ze strany republikánské podrobně vysvětlili úlohu, kterou v těch všech otázkách hraje pan dr. Feierabend. O tomto pánovi se mluví velmi často a velmi široce. Snad jsou naše posudky o působení tohoto pána nesprávné, ale čert aby se v tom vyznal! Hraje pan dr. Feierabend v otázkách zemědělských úlohu milovníka nebo intrikáře nebo komické, staré? Prosím vás, pánové, řekněte nám to už jednou!

Pan dr. Feierabend je předsedou Jednoty hospodářských družstev, je presidentem plodinové bursy a předsedou obilního syndikátu, tedy těch nejdůležitějších faktorů, které stanoví ceny zemědělských produktů, zejména rostlinných. Záleží nám velmi na tom, je-li cena příslušné obilní plodiny na plodinové burse taková a taková - řekněme: žito za 95 Kč - aby ten malý zemědělec, když žito prodává, skutečně také tu cenu za ně dostal. Ale on dostane pouhých 60 Kč. Od koho je dostává? Od hospodářských družstev. Ta mají obilní obchod z 90% v rukou. Proč se tato hospodářská družstva nesnaží dostati tuto cenu zemědělských produktů, zejména rostlinných, na takovou výši, aby rentabilita zemědělské produkce byla taková, aby zemědělec skutečně mohl býti živ, aby nemusil dělati dluhy a abychom mu nemusili pomáhati tak mimořádným způsobem. Byl bych velmi rád poučen po této stránce o funkci p. dr. Feierabenda. Nepotřeboval bych se ptáti p. ministra financí, byl bych rad, kdybyste mně to řekli vy, poněvadž vy jste s p. Feierabendem v bezprostřední blízkosti, znáte jeho funkci, jeho činnost a víte, kde je potřebí tohoto pána držeti v určitých mezích. Proto by bylo docela dobře, kdybyste to, co se o něm povídá, uvedli jednou na pravou míru.

Rozumí se samo sebou, že by ta otázka levného úvěru pro zemědělce, ať úvěru provozního nebo hypotekárního, rovněž padala na váhu. Myslím, že jsme po této stránce udělali již velmi značný krok kupředu, že jsme poskytli možnost levného úvěru také stavu zemědělskému.

Pokud se týče otázek exekučních, rovněž bych velmi rád poukázal na to, že, když se dovoláváme ochrany zemědělců ve věcech exekučních se strany soukromých zaměstnanců, po případě také veřejnoprávních činitelů, že by v otázkách exekučních měli dbáti také zemědělci sami příslušníka svého vlastního stavu. Mohl bych posloužiti doklady o tom, jak určitá hospodářská družstva ženou zemědělce bezdůvodně do exekucí v obavě, že by snad mohla ztratiti peníze, které tomu zemědělci byly půjčeny. Hospodářská družstva se totiž minula, jako mnohá jiná družstva a zejména také konsumy, svým posláním. Nejsou jen obchodníky obilím, nýbrž i různými prostředníky a snaží se udržeti tento svůj rentabilní obchod tím, že, když přinutí zemědělce, aby jim obilí odváděl, přinutí ho také, aby jim za toto obilí z jejich vlastních skladů odebíral různé předměty a tak těmto zemědělcům prodávají své skladištní zásoby za poměrně drahé peníze, poněvadž zemědělec, který je od nich do určité míry úvěrové odvislý, musí od nich všechno kupovati, a důsledek toho je, že ten zemědělec je úplně v rukou těchto skladištních družstev. Tato skladištní družstva postupují s neobyčejnou rigorositou a velmi přísně vůči svým dlužníkům a tak je v mnohých případech zemědělec hnán do exekuce právě těmi, kteří by jako zemědělci měli příslušníka svého stavu především chrániti.

Bylo by také dobře, kdybychom vedle těchto preventivních opatření, která tu jsou a jichž je řada, měli možnost jednati o zákonitých opatřeních ve prospěch zemědělců, to jest ve prospěch jejich produkce. Co jsme se tu již namluvili, kolikráte jsme se tu namáhali jednak svými referáty v plenu sněmovny nebo ve výborech, jednak podáváním interpelací, aby zákon o plemenitbě dobytka byl změněn, ale všechno je marné! Proti tomuto zákonu a jeho praktikování mluví zemědělci bez rozdílu politického přesvědčení. Na venkově je hotová revoluce proti tomuto zákonu, ale všechno je marné, zákon o plemenitbě domácího dobytka zůstává dále v platnosti. Já jsem zase v poslední chvíli v rozpočtovém výboru senátu upozorňoval u přítomnosti p. ministra, kam jdou všechny ty peníze, které na tento účel jsou věnovány, že positivní výsledek tu vlastně není žádný.

Zrovna tak je to se zákonem o pachtech. O těchto věcech tu bylo již hovořeno a já se jen připojuji k vývodům, které tu byly předneseny, a znovu a znovu se důtklivě domáhám, aby zákon o pachtech byl vládou předložen a námi projednáván.

Slavný senáte! Pokládal jsem za účelné, promluviti o těchto věcech. Můj osobní poměr k těmto otázkám je velmi dobře známý. Dal jsem také najevo svým hlasováním v národohospodářském výboru, jak se na tyto věci dívám. Nejen můj osobní poměr, nýbrž i poměr mé strany k řešení otázek zemědělských a zejména malozemědělských je velmi kladný. Konstatuji, že také pro tuto osnovu budeme hlasovati, ačkoliv o jejím výsledku máme své zvláštní názory. Je to opatření preventivní a řadí se k těm opatřením, která zde byla učiněna. Uvidíme, přinese-li určité positivní výsledky. Viděli bychom již rádi, aby nynější těžký hospodářský stav zemědělců byl vyřešen takovým způsobem, aby zemědělci se dostali do konjunktury, do příznivých existenčních poměrů. Přejeme si toho nejenom, pokud se týče dělnictva, nýbrž také pokud se týče zemědělců nebo, jestli chcete, pokud se týče zemědělců i pokud se týče dělnictva. Na dělnictvu a zemědělství závisí lepší hospodářská budoucnost celého našeho národa a státu, a přejeme si velmi upřímně a srdečně, aby tyto věci byly vyřešeny co nejdříve ku prospěchu těch, kteří toho potřebují a zasluhují. (Potlesk.)

Místopředseda Votruba (zvoní): Uděluji slovo dalšímu řečníku, jímž je pan sen. Měchura.

Sen. Měchura: Slavný senáte! Zákonu, který dnes projednáváme, (Výkřiky sen. Kindla. - Místopředseda Votruba zvoní.) ještě velmi mnoho chybí, aby se zemědělskému lidu mohlo prospěti v této dnešní těžké době, jak bychom si toho přáli.

Bylo by dobře, kdyby všechno, co zde říkal předešlý řečník p. kol. Hubka, mínil upřímně vždy při hlasování ve prospěch zemědělského lidu, aby bylo opravdu uskutečněno to, po čem dávno voláme, aby jedenkráte v této těžké době všechny strany se poznaly a přispěchaly na pomoc zemědělskému stavu, který je jedním z nejubožejších. (Sen. Kindl: Vy po tom jenom voláte!) My se na to díváme tak, že se tu mluví jen s vaší strany, a když přijde k hlasování, jste proti tomu.

Jestli se poukazuje, slavný senáte, že jsem v národohospodářském výboru mluvil proti zákonu, tj. proti vládní osnově, kterou se dočasně upravuje výkon exekucí proti zemědělcům, není to správné. Mluvil jsem naopak pro zlepšení, poněvadž návrh zdá se mi nedostatečným, a bude nutno, aby strana republikánská i všichni její členové ve sněmovně i senátě se přičinili o to, aby opravdu zemědělskému stavu v této těžké době bylo pomoženo. Chceme, aby se to stalo skutkem a ne, jak to stále s tohoto místa páni vykládají, aby se mohli při agitacích na venkově před volbami blýskati. Pro tento zákon strana vede urputný boj téměř 1¹/₂ roku a teď, když dostává se jenom částečně pomoci tímto zákonem zemědělcům, dávají všechny ostatní strany najevo nelibost. Tento zákon považuji jenom za první pomoc zadluženým zemědělcům a doufám, že i ostatní strany doznají, že v dohledné době bude nutno přikročiti k většímu řešení zemědělské krise a bídy, neboť není dnes téměř na venkově jednoho zemědělce, který by mohl o sobě říci, že jeho existence je nadále udržitelná. Mezi námi je rozdíl, když to mám již říci politicky, tento: Strany socialistické se dívají na tento zákon, že se dává zemědělcům bůhví jaká vymoženost a my - naše strana - tvrdíme, že jsme v koalici dosáhli teprve částečné úlevy ve prospěch zemědělského stavu, to je první krok k částečnému ulevení našich zemědělců. Bude se musiti pokračovat dále, neboť je viděti, bude-li letošní rok katastrofálním pro zemědělce a neúrody, že si žádný sám sobě pomoci nedovede. Bude-li situace taková i nadále, jak je dnes, naučí se i všechny socialistické strany hlasovati pro další a vydatnější úlevy zemědělskému stavu a pro úpravu zákonů, kterými se má zemědělskému stavu vyjíti vstříc, neboť tento je základním pilířem k zachránění státu.

V tomto smyslu jsem chtěl poukázati v národohospodářském výboru na tento zákon a měl jsem za to, že přece jen pánové z různých stran budou napříště hlasovati pro větší výhody zadlužených zemědělců a pro zlepšení tohoto zákona.

My hlasujeme pro podporu nezaměstnaných, byli jsme spravedliví k těmto lidem vždycky, poněvadž víme, že práci nemají a nemají tudíž z čeho žíti, ale na druhé straně žádáme a budeme trvati na tom, aby našim zadluženým zemědělcům vyšla vláda také vstříc, pomohla jim hraditi nejenom zákonem, který pro ně nemá žádných výhod a hmotných podpor, jak se dnes ve slavném senátě pořád myslí, ale nějakou částkou - snad by stačilo pro začátek 400 mil. Kč na anuity a úroky z dluhů, poněvadž tito předlužení lidé nemají již majetku a můžeme je dnes mnohé řaditi také mezi nezaměstnané.

V této těžké době je potřebí více důvěry všech stran mezi sebou a jistě by se potom našlo východisko, kterým by se pomohlo všem trpícím stavům ve státě a nebylo by tolik nespokojenosti jako dnes. (Výkřiky sen. Kindla.)

Místopředseda Votruba (zvoní): Žádám pana sen. Kindla, aby nevyrušoval řečníka!

Sen. Měchura (pokračuje): Po tomto prvním kroku musí následovati další a ještě významnější! Vláda a politické strany se musejí zabývati co nejdříve celou otázkou zadlužení zemědělců. Vždyť i v cizině v nejbližším našem sousedství se tato otázka velmi pilně řeší jako nezbytná. Upozorňuji na dalekosáhlý plán, jak vybaviti zemědělce z dluhů, s kterým přicházejí dnes v Německu a Spojených státech severoamerických. Většina států vidí, že bez vyřešení otázky zadlužení zemědělského lidu není východiska z krise. Proto ani náš stát nesmí zůstati pozadu a rychle musí přikročiti k činům a věřím, že i u ostatních stran se najde dosti dobré vůle zajistiti v této poslední době žní ceny zemědělských produktů.

Věřím v to, že aspoň částečně, když bude tento rok velmi špatný, mohou se malí lidé, když jim aspoň něco přineseme, udržeti na té výši, jako jsou dnes, ovšem, že při velmi špatné existenci. (Výkřiky sen. Kindla.)

Kdyby, pane kolego, bylo pravda všecko, co říkáte, že i vaše strana by přispěchala na pomoc těm nejbídnějším dnes, to je těm nejchudším, zadluženým lidem, bylo by dobře. Kol. Mikulíček má jiný názor než ten pán, ačkoliv patří do téže strany. (Sen. Mikulíček: Pardon, jsou tam naše návrhy!) Kdyby se opravdu začalo pracovati soustavně a neštval jeden proti druhému, vím, že by situace ve státě byla docela jiná. (Výkřiky. - Potlesk.)