Místopředseda Votruba (zvoní): Prosím o klid!
Ke slovu již není nikdo přihlášen.
Rozprava je skončena.
Byly mně podány dostatečně podporované pozměňovací návrhy sen. Mikulíčka, Doudy a soudr., sen. Wenzela a druhů, sen. Horáka, Thoře, Pastyříka, Kotrby, Slámy, Kianičky a druhů, sen. Füssyho a druhů, jakož i resoluční návrh sen. Sehnala, Šelmece a spol.
Žádám, aby byly přečteny. (Výkřiky.)
Prosím o klid!
Tajemník senátu dr. Šafařovič (čte):
Pozměňovací návrhy sen. Mikulíčka, Doudy a soudr.:
1. Zákon znějž:
Zákon ze dne .....................
o potírání následků hospodářské agrární krise, postihující pracující rolníky, domkáře a živnostníky.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Rolníci, domkáři a živnostníci, jichž roční příjem nepřesahuje 18.000 Kč, jsou osvobozeni od všech přímých daní.
§ 2.
Rolníkům, domkářům a živnostníkům, jichž roční příjem obnáší nejméně 18.000 Kč, ne však více než 30.000 Kč, snižují se všechny daně o 50% současné výše.
§ 3.
Proti domkářům, rolníkům a živnostníkům, jichž roční příjem nedosahuje 18.000 Kč, zastavují se všechny daňové exekuce a všechny jejich daňové dluhy se škrtají. U poplatníků, jichž roční příjem je vyšší než 50.000 Kč, je všechny daňové dluhy nezaplacené během 1 měsíce vybrati exekučně.
§ 4.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení a provede jej celá vláda. Současně pozbývají platnosti všechna zákonná ustanovení jemu odporující.
2. Eventuální pozměňovací návrh:
§ 1 znějž takto:
"(1) V exekučních věcech, které budou proti drobným dlužníkům (domkářům, malozemědělcům, maloživnostníkům, drobným obchodníkům atd.), jichž majetek po odečtení dluhů nemá vyšší hodnoty než 150.000 Kč, zahájeny na návrh učiněný v době od počátku účinnosti tohoto zákona do 31. prosince 1933, smí býti prodej (dražba) věcí movitých nebo nemovitých vykonána až po 31. prosinci 1933. Útraty ostatních exekučních úkonů navržených v této době platí vymáhající věřitel, je-li jeho roční důchod vyšší než 30.000 Kč.
(2) V exekučních věcech proti drobným dlužníkům (odst. 1) zahájených již v den, kdy tento zákon nabude účinnosti, odloží exekuční soud (úřad) na návrh dlužníka výkon prodeje (dražby) věcí movitých nebo nemovitých na dobu po 31. prosinci 1933."
§ 3 znějž takto:
Ustanovení v §u 1 neplatí o pohledávkách mzdy a výživného, které je dlužník povinen poskytnouti oprávněnému podle zákona, dále o výměncích a pohledávkách věřitele, jehož roční důchod nepřesahuje 12.000 Kč a o pohledávkách korporací nebo ústavů, jež mají výhradně za účel pomoci sociálně slabým vrstvám obyvatelstva.
§ 4 znějž takto:
Nezlepší-li se podstatně hospodářské poměry drobných dlužníků do 31. prosince 1933, bude účinnost tohoto zákona prodloužena o další rok.
§ 5 doplňuje se takto:
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Provedou jej ministři spravedlnosti, financí a vnitra v dohodě se zúčastněnými ministry.
3. Eventuální pozměňovací návrh:
Nadpis zákona znějž:
Zákon, kterým se dočasně upravuje výkon exekuce proti zemědělcům a živnostníkům.
Pozměňovací návrhy sen. Wenzela a druhů:
1. § 1, odst. 1 nechť zní:
Pro zemědělce a živnostníky, proti kterým zahájeno bylo exekuční řízení na základě návrhu, podaného v době od účinnosti tohoto zákona až do 31. prosince 1933, stanoví se příročí až do 31. května 1934.
2. § 1, odst. 2 nechť zní:
Exekuční tituly již vydané nejsou během této lhůty vykonatelny, exekuční návrhy vymáhajících věřitelů mohou exekuční soudy (exekuční úřady) projednávati teprve po 31. květnu 1934.
Pozměňovací návrh sen. Horáka, Thoře, Pastyříka, Kotrby, Slámy, Kianičky a druhů:
§ 1 zákona nechť zní:
(1) V exekučních věcech, které budou proti zemědělcům, živnostníkům a obchodníkům zahájeny na návrh učiněný v době od počátku účinnosti tohoto zákona do 31. prosince 1933, smí býti prodej (dražba) věcí movitých nebo nemovitých vykonán až po 31. prosinci 1933.
(2) V exekučních věcech proti zemědělcům, živnostníkům a obchodníkům zahájených již v den, kdy tento zákon nabude účinnosti, odloží exekuční soud (úřad) na návrh dlužníka výkon prodeje (dražby) věcí movitých nebo nemovitých na dobu po 31. prosinci 1933.
Pozměňovací návrhy sen. Füssyho a druhů:
1. V § 1, odst. 1, první věta nechť zní:
(1) V exekučních věcech, které budou proti zemědělcům a proti osobám, podléhajícím ustanovení živnostenského zákona, zahájeny ... atd.
V § 1, odst. 2, první věta nechť zní:
(2) V exekučních věcech proti zemědělcům a osobám podléhajícím ustanovení živnostenského zákona, zahájených ... atd.
2. V § 3 ukončení první věty a druhá věta nechť zní:
... konečně o pohledávkách, založených na soukromoprávním poměru, které proti dlužníku vznikly po dni, kterého tento zákon nabude účinnosti. Rovněž se ustanovení §u 1 nevztahuje na věci přepychové a na věci, které by za dobu, po kterou je výkon prodeje (dražby) odložen, podlehly zkáze.
3. Nadpis zákona nechť zní:
Zákon ze dne .......... 1933, kterým se dočasně upravuje výkon exekuce proti zemědělcům a živnostníkům.
Resoluce sen. Sehnala, Šelmece a spol.:
Vládě se ukládá, aby umožnila zemědělcům a malorolníkům zúčastniti se upisování půjčky práce tím, že umožní jim efektivní zaplacení upsaných obnosů na podzim a že dá příkaz finančním úřadům, aby takovéto upsání půjčky, při kterém upisovatel - zemědělec zaváže se upsaný obnos složiti na podzim (po žních), považovaly za splacení půjčky a poskytly upisovateli veškeré daňové výhody podle zákona o této půjčce.
Místopředseda Votruba (zvoní): Přikročujeme k doslovu pánů zpravodajů.
Uděluji slovo k doslovu panu zpravodaji výboru národohospodářského, sen. Stržilovi.
Zpravodaj sen. Stržil: Vážený senáte! V debatě o osnově tohoto zákona vystřídala se celá řada pánů řečníků a braly na rozpravě účast skoro všecky politické strany. Je potřebí zdůrazniti, že všemi pány řečníky byly vytčeny jak přednosti, tak i nedostatky této osnovy.
V celku však potřebí konstatovati a kvitovati, že uznávají těžkou situaci našeho zemědělského člověka a že jsou ochotni pomoci zemědělskému stavu, a že budou hlasovati pro tuto předlohu.
Řekl jsem při odůvodňování tohoto návrhu, že je to pouze odklad, oddech v platebních povinnostech v nynější předežňové těžké době našeho zemědělce a víme také, poněvadž známe duši našeho venkovského člověka, že nebude zneužívati dobrodiní tohoto zákona. Je v povaze zemědělského člověka, že se nerad zadlužuje, a řekl bych, že spíše platí na toho venkovského člověka ještě to, že je vzorem šetrnosti a rád plní povinnosti, které jsou mu kladeny, ovšem když na to má. Dáváme mu proto tímto opatřením, tím, že mu poshovíme, možnost, aby mohl po příštích žních, na které tak dychtivě ceká, svým povinnostem dostáti. Doporučuji ještě jednou slavnému senátu přijetí této osnovy tak, jak jsem ji odůvodnil.
Místopředseda Votruba (zvoní): Pan zpravodaj výboru ústavně-právního, sen. Frant. Novák, vzdává se slova a proto přikročíme ke hlasování.
Prosím pány senátory, aby zaujali svá místa. (Děje se.)
Budeme hlasovati ve čtení prvém, a to tímto způsobem:
Nejprve budeme hlasovati o návrhu sen. Mikulíčka, Doudy a soudr. na nové znění celé osnovy zákona.
Bude-li tento návrh zamítnut, budeme hlasovati o paragrafu 1 podle eventuálního pozměňovacího návrhu sen. Mikulíčka, Doudy a soudr., bude-li zamítnut, podle návrhu sen. Wenzela a druhů, bude-li zamítnut, podle návrhu sen. Horáka a druhů, bude-li zamítnut, podle návrhu sen. Füssyho a druhů, bude-li zamítnut,
o tomto paragrafu, jakož i o §u 2 podle zprávy výborové;
o §u 3 podle event. pozměňovacího návrhu sen. Mikulíčka, Doudy a soudr., bude-li zamítnut, podle návrhu sen. Füssyho a druhů, bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
pak o vsunutí nového §u 4 a přečíslování dosavadního §u 4 na § 5 podle event. návrhu sen. Mikulíčka, Doudy a soudr., bude-li zamítnut,
o §u 4 podle zprávy výborové;
o nadpisu zákona podle zprávy výborové;
pak o eventuálním návrhu sen. Mikulíčka, Doudy a soudr. a sen. Füssyho a druhů na doplnění nadpisu zákona a konečně o úvodní formuli podle zprávy výborové.
Jsou proti tomuto způsobu hlasování nějaké námitky? (Nebyly.) Nejsou. Budeme tudíž tak hlasovati.
Kdo souhlasí s návrhem sen. Mikulíčka, Doudy a soudr. na nové znění celé osnovy zákona, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby § 1 zněl podle event. pozměňovacího návrhu sen. Mikulíčka, Doudy a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby paragraf tento zněl podle návrhu sen. Wenzela a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby paragraf tento zněl podle návrhu sen. Horáka a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby paragraf tento zněl podle návrhu sen. Füssyho a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby §§ 1 a 2 zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímají se.
Kdo souhlasí, aby § 3 zněl podle event. pozměňovacího návrhu sen. Mikulíčka, Doudy a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby paragraf tento zněl podle pozměňovacího návrhu sen. Füssyho a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby § 3 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Kdo souhlasí s event. návrhem sen. Mikulíčka, Doudy a soudr., na vložení nového paragrafu (4) a přečíslování dosavadního §u 4 na 5, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby § 4 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Kdo souhlasí, aby nadpis zákona zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Schvaluje se.
Kdo souhlasí s event. návrhem sen. Mikulíčka, Doudy a soudr. a návrhem sen. Füssyho a druhů, aby nadpis zákona byl doplněn, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby úvodní formule zákona zněla podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Tím celá osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí schválena byla ve čtení prvém podle zprávy výborové, tisk 1035, souhlasně s usnesením poslanecké sněmovny, tisk 1031.
Přikročíme k projednávání dalšího bodu pořadu, jímž je
2. Zpráva rozpočtového výboru o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1032) k vládnímu návrhu zákona, jímž mění se §§ 1, 3 a 5 zákona ze dne 12. srpna 1921, čís. 323 Sb. z. a n., ve znění zákona ze dne 10. října 1930, čís. 150 Sb. z. a n., kterým se blíže upravuje dávka z majetku a z přírůstku na majetku u majetku zabraného. Tisk 1036.
Zpravodajem o této předloze je pan sen. dr. Rozkošný. Uděluji mu slovo.
Zpravodaj sen. dr. Rozkošný: Slavný senáte! Podle ustanovení § 1 zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 323 Sb. z. a n., byla pro poměrný odpis dávky z majetku, předepsané z majetku zabraného podle zákona č. 215/1919 Sb. z. a n. stanovena podmínka, že majetek bude převzat úplně nebo částečně do lhůty 10 let, počínající podle § 3 cit. zákona dnem 8. května 1920. Do téže lhůt y byl povinen státní pozemkový úřad odváděti pro účely uvedené v § 1, odst. 1 zákona o dávce příspěvek podle §§ 5 až 7 cit. zákona. Zákonem ze dne 10. října 1930, č. 150 Sb. z. a n., byla lhůta desetiletá prodloužena na třináctiletou, tedy do 8. května 1933, poněvadž převzetí zabraného majetku pozemkového nebylo ve lhůtě stanovené prvním zákonem č. 323/1921 Sb. z. a n. provedeno. Vzhledem k tomuto časovému omezení nevztahují se zmíněná ustanovení o odpisu dávky z majetku na majetek, převzatý po 8. květnu 1933 a tímto dnem se též končí povinnost státního pozemkového úřadu k odvádění zmíněného příspěvku. Předpoklady, které vedly k určení desetileté, resp. třináctileté lhůty, se však do dnešního dne zcela nesplnily, neboť pozemková reforma, zejména na majetku církevním, není dosud úplně provedena. Mimo to zůstávají nedotčeny pozemkovou reformo u ty případy, kdy státní pozemkový úřad v dohodách o převzetí zaručil vlastníku, že převezme další nemovitosti až po uplynutí určité lhůty. Za tohoto stavu věci byli by různě posuzováni poplatníci dávky z majetku, kterým byl do 8. května 1933 jejich nemovitý majetek zabrán, a oni, jimž bude zabrán po tomto dni. Tito nemohli by totiž použíti výhod ustanovení § 1 cit. zákona. Aby tento nestejnoměrný postup u obou skupin poplatníků byl zamezen, navrhuje se prodloužení zákona č. 323/1921 Sb. n. a z., ve znění zákona č. 150/1930 Sb. z. a n. na dobu dalších 3 let, do kteréžto doby lze důvodně předpokládati, že bude pozemková reforma úplně provedena.
Změna, která se navrhuje, má tedy za účel dvě věci, a to za prvé, aby stát nepřišel o příspěvek 15% přejímací ceny, jež je povinen platiti státní pozemkový úřad na úhradu ztrát, které vzniknou poměrným odpisem dávky z majetku, a za druhé, aby nebyli při dávce z majetku zkráceni ti, s nimiž státní pozemkový ústav ještě nezúčtoval.
Rozpočtový výbor jednal včerejšího dne o tomto vládním návrhu a usnesl se doporučiti slavnému senátu, aby schválil návrh zákona tak, jak se na něm usnesla posl. sněmovna. Doporučuji tedy slavnému senátu jménem rozpočtového výboru, aby schválil zákon tak, jak je posl. sněmovnou usnesen. (Souhlas.)
Místopředseda Votruba (zvoní): Zahajuji debatu. Ke slovu je přihlášena paní sen. Plamínková. Uděluji jí slovo.
Sen. Plamínková: Vážený senáte, v tomto zákoně jde o prodloužení práva na výpočet dávky z majetku při zabraném majetku k účelům pozemkové reformy ne z obecné ceny, nýbrž z ceny přejímací, je-li cena přejímací nižší než cena obecná. Majitel zabraného majetku má právo žádati během tří měsíců ode dne, kdy přejímací cena byla stanovena, aby mu dávka z majetku byla odpisem snížena, jestliže byla stanovena z ceny obecné. Státní pozemkový úřad má povinnost k úhradě ztrát, vzniklých tímto odpisem, dáti 15% přejímací ceny, avšak pozemkový úřad započítává těch 15% přejímací ceny do ceny přídělové. Tak odnášejí na svých bedrech přídělci část dávky z majetku, což jistě nebylo úmyslem zákonodárcovým. Tak vlastně je to dávka z přídělu, místo dávky z velkého majetku, neboť malý nepodléhal záboru.
Vzpomeňme, že právě nyní v nynější etapě pozemkové reformy se jedná o velké komplexy, hlavně lesů. Okresy a obce jsou v takové finanční situaci, jakou nemohl zákon z 12. srpna 1921 předpokládati. Přirážka 15% na cenu přídělovou znamená ohromné zatížení nabyvatelů. Ale při těchto komplexech lesních jde také o stát, který má býti největším nabyvatelem lesního bohatství. To znamená, že stát připlácí těch 1 5%, o kterých se říká, že je připlácí pozemkový úřad.
Je s podivením, že tento fakt nebyl uveden v odůvodnění návrhu zákona, který je před námi, a že na př. v rozpočtovém výboru p. referent upozornil na škody, které by státu vzešly, kdyby oněch 15% přejímací ceny nedostával.
Druhý moment, na který nebylo poukázáno, je, že pozdní převzetí zabraného majetku je velká, ba nevypočitatelná výhoda těch, komu byl v letech konjunktury pozemkový majetek ponechán a přebírán teprve později v letech hubených. Jestliže tedy Národní shromáždění chce prodlužovat zákon o slevě dávky z majetku v případě, že cena obecná je vyšší než cena přejímací, jak jsem již řekla, je to zdánlivá spravedlnost, o které mluvil vládní návrh, že se všem majitelům půdy, jimž se zabírá, podle litery měří stejně, ale ve skutečnosti tomu není tak, naopak dávala republika velké dary právě těm, kteří v době konjunktury majetky drželi.
Nebylo-li tedy rovnosti v příjmech z obhospodařování, které majetník zabraného majetku měl z tohoto svého objektu, jest jen fikcí považovati za nespravedlivé, jestliže by nově půdu odevzdávající po 8. květnu 1933 neměli výhod ze zákona č. 323/21, čili kdyby tento zákon nebyl prodloužen a následkem toho neplatila již ona úleva.
Ale tato fiktivnost spravedlivosti se obrátí v úplnou nespravedlivost, jestliže se podíváme na majitele půdy, jejichž půda dodnes nebyla převzata, nebo jimž zaručil státní pozemkový úřad převzetí po 8. květnu 1933, kdy účinnost zákona, o jehož prodloužení dnes jednáme, mizí. Tedy nejprve ti, kteří měli slíbeno, že bude převzata jejich půda až po 8. květnu 1933. Doufám, že si byl jak státní pozemkový úřad, tak oni majitelé pudy vědomi, že přicházejí do doby po účinnosti zákona, když dělají úmluvu s pozemkovým úřadem, že převezme půdu později. Dělá-li však někdo úmluvu, je to úmluva dobrovolná a jestliže ji dělá výslovně s datem po účinnosti zákona, který má uleviti, tedy se zříká výhod, úlev zákona, jsou-li tu jaké, a jest jen dvojí výklad možný pro tento fakt: Buď SPÚ. prostě nahrazoval Národní shromáždění svými sliby, že zákon se jistě prodlouží a že potom se může převzíti ten majetek a nevznikne pro ně žádná škoda - a pak zde skutečně figurujeme jako ty marionety v Národním shromáždění - nebo dal majitel přednost delšímu držení majetku před výhodami tohoto zákona.
Soudím, že zde o nespravedlnosti k těmto majitelům zabrané půdy nemůže býti ani řeči, jestliže skutečně zákon nebude prodloužen.
A ti druzí, kteří dodnes nevyjednávali: Kdo byl v nesčetných případech vinen, že majetek nebyl dosud převzat? Jsou to ti, kteří se domnívali, že zvítězí svou neústupností, hnaním našeho státu před mezinárodní soud, prodlužováním věci, která stát stála ohromné peníze, nepřihlížejíc k mravní úhoně, již tito sudiči státu chtěli vědomě přivoditi. Ne stát, nýbrž majitelé pozemků jsou vinni odkladem, a je protismyslné, jestliže nyní vládní návrh argumentuje spravedlností ke krajně nespravedlivým, stát vědomě poškozujícím lidem.
Soudím, že skutečně při návrhu na prodloužení zákona z r. 1921 jde o neinformovanost mnohých členů Národního shromáždění a ovšem ani my, členové rozpočtového výboru, nemohli jsme dostat žádné vysvětlení, protože snad nebyl pozván pozemkový úřad, tedy nebyl tam nikdo, kdo by tato vysvětlení dal. Pan referent uvedl nakonec v rozpočtovém výboru, že kdyby lhůta do 8. května, kdy se tedy končí účinnost předloženého zákona, nebyla u nás dodržena, znamenala by určité vacuum v našem zákonodárství. Myslím, že SPÚ. nemusil uzavírat přejímání právě v této době a že by nebylo docela na škodu, kdybychom nebyli přijali toto prodloužení a kdyby se bylo jednalo o jiné formě tohoto zákona, která by odpovídala dnešním hospodářským poměrům i těmto politickým poměrům, ze kterých ono zdržení převzetí velkého majetku vzniklo.
Není věcně správné, aby se za zcela jiných hospodářských poměrů prodlužoval úlevový zákon, když se chudákům bere na všech stranách, a aby se stejně posuzovali lidé dobré vůle i ti, kteří mají vůči státu jen postoj negace. (Potlesk.)
Místopředseda Votruba (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen, debata je skončena.
Žádá si pan zpravodaj slova k doslovu?
Zpravodaj sen. dr. Rozkošný: Nežádám.
Místopředseda Votruba: Pan zpravodaj si nežádá slova.
Přistoupíme tedy k hlasování. Prosím pány senátory, aby zaujali místa. (Děje se.)
Budeme hlasovati ve čtení prvém, a to o celé osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli najednou.
Jsou proti tomu způsobu hlasování námitky? (Nebyly.)
Nejsou. Budeme tudíž tak hlasovati.
Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena ve čtení prvém podle zprávy výborové, tisk 1036, souhlasně s usnesením posl. sněmovny, tisk 1032.
Přikročíme tudíž k dalšímu bodu pořadu, kterým je:
3. Návrh, aby podle §u 55 jedn. řádu řízením zkráceným projednány byly osnovy zákonů:
a) kterým se dočasně upravuje výkon exekuce proti zemědělcům, tisk 1035;
b) jímž mění se §§ 1, 3 a 5 zákona ze dne 12. srpna 1921, čís. 323 Sb. z. a n., ve znění zákona ze dne 10. října 1930, čís. 150 Sb. z. a n., kterým se blíže upravuje dávka z majetku a z přírůstku na majetku u majetku zabraného, tisk 1036.
Jde o osnovy zákonů, jimiž mají býti upraveny poměry zemědělců vzhledem k nynější jejich hospodářské a finanční tísni.
Úprava tato vyžaduje co nejrychlejšího projednání a proto navrhuji, aby obě tyto osnovy projednány byly ve smyslu §u 55 jedn. rádu řízením zkráceným a aby jim byla přiznána pilnost.
Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh můj byl přijat a zmíněným osnovám byla přiznána pilnost.
Vzhledem k tomu přikročíme k hlasování ve čtení druhém.
4. Ad 3. a) Druhé čtení osnovy zákona, kterým se dočasně upravuje výkon exekuce proti zemědělcům. Tisk 1035.
Táži se pánů zpravodajů sen. Stržila a sen. Fr. Nováka, zda navrhují nějaké textové změny?
Zpravodaj sen. Stržil: Nikoli.
Zpravodaj sen. F. Novák: Nikoli.
Místopředseda Votruba: Textových změn není.
Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí, přijatou ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena také ve čtení druhém podle zprávy výborové, tisk 1035, souhlasně s usnesením posl. sněmovny, tisk 1031.
Nyní přikročíme k hlasování o tištěné resoluci ve zprávě výborové, tisk 1035.
Kdo souhlasí s touto resolucí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Resoluce se schvaluje.
Přikročíme k hlasování o resoluci sen. Sehnala, Šelmece a druhů, jež byla již přečtena.
Kdo souhlasí s resolucí sen. Sehnala, Šelmece a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Resoluce sen. Sehnala, Šelmece a druhů je schválena.
Dále projednáme:
5. Ad 3. b) Druhé čtení osnovy zákona jímž mění se §§ 1, 3 a 5 zákona ze dne 12. srpna 1921, čís. 323 Sb. z. a n., ve znění zákona ze dne 10. října 1930, čís. 150 Sb. z. a n., kterým se blíže upravuje dávka z majetku a z přírůstku na majetku u majetku zabraného. Tisk 1036.
Táži se pana zpravodaje sen. dr. Rozkošného, zda navrhuje nějakou textovou změnu?.
Zpravodaj sen. dr. Rozkošný: Nikoli.
Místopředseda Votruba: Není tomu tak, přikročíme tedy ke hlasování.
Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí přijatou ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena také ve čtení druhém podle zprávy výborové, tisk 1036, souhlasně s usnesením posl. sněmovny, tisk 1032.
Přistoupíme k dalšímu odstavci pořadu, jímž je:
6. Druhé čtení zprávy živnostensko-obchodného výboru o vládnom návrhu zákona (tisk 1010), ktorým sa menia a doplňujú niektoré ustanovenia živnostenského zákona pre územie Slovenska a Podkarpatskej Rusi zo dňa 10. októbra 1924, č. 259 Sb. z. a n., (o zriaďovaní odborných živnostenských spoločenství). Tisk 1024.
Zpravodajem je pan sen. Zimák.
Táži se pana zpravodaje, má-li nějaké textové změny?
Zpravodaj sen. Zimák: Nie.
Místopředseda Votruba: Není tomu tak, přikročíme tedy ke hlasování.
Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak,.jak byly přijaty ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Naznačená osnova zákona, nadpis a úvodní formule schvaluje se v uvedeném znění také ve čtení druhém podle zprávy výborové, tisk 1024.
Přistoupíme k dalšímu odstavci pořadu, jímž je:
7. Druhé čtení zprávy živnostensko-obchodného výboru o vládnom návrhu (tisk 1009) zákona, ktorým sa menia a doplňujú niektoré ustanovenia živnostenského zákona pre územie Slovenska a Podkarpatskej Rusi zo dňa 10. októbra 1924, č. 259 Sb. z. a n. (o zriaďovaní sväzov živnostenských spoločenství). Tisk 1023.
Zpravodajem je pan sen. Zimák.
Táži se pana zpravodaje, má-li nějaké textové změny?
Zpravodaj sen. Zimák: Nie.
Místopředseda Votruba: Není tomu tak. Přikročíme tedy ke hlasování.
Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byly přijaty ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Naznačená osnova zákona, nadpis a úvodní formule schvaluje se v uvedeném znění také ve čtení druhém podle zprávy výborové, tisk 1023.
Přistoupíme k projednávání posledního odstavce dnešního pořadu, jímž je:
8. Druhé čtení zprávy ústavno-právneho výboru o vládnom návrhu zákona (tisk 881) o poistnej smluve. Tisk 1022.
Zpravodajem je pan sen. dr. Farkas.
Táži se pana zpravodaje, má-li nějaké textové změny?
Zpravodaj sen. dr. Farkas: Áno.
Ráčite si nasledujúce tlačové chyby opraviť:
V §u 1, odst. 2, řádka 4. má býti škrtnuta čárka za slovem "prohlášen",
v §u 2, odst. 3, řádka 1. má býti místo slova "předpisům" slovo "ustanovením",
v §u 5, odst. 1, řádka 4. má státi "tohoto zástupce",
v §u 6, odst. 1, řádka 2. má býti slovo "potom", místo "po tom",
v §u 7, odst. 1, řádka 4. a 5. má býti "pojistnou příhodou" a "pojistná příhoda",
v §u 22, řádka 2. má býti "jež" místo "která",
v §u 30, odst. 2, řádka 2. má býti "jeho" místo "své",
v §u 34, odst. 2, sub d) poslední řádka má býti "kdy oznámení by bylo...",
v §u 38, odst. 1, řádka 5. má býti "plniti" místo "k plnění",
v §u 39, odst. 1, řádka 2. jest vsunouti za slovo "neprodleně" čárku,
v §u 42, řádka 6. jest škrtnouti čárku za slovem "obmyšleného",
v §u 43, řádka 1., má býti "kterého" místo "jehož",
v §u 52, odst. 1, řádka 2. má býti "pojistné příhody" místo "příhody pojistné",
v §u 54, odst. 6, řádka 3. slovo "pozdější" jest vynechati,
v §u 63, odst. 1, řádka 4. má býti "kdy" místo "když",
v §u 69, odst. 4, řádka 1. jest škrtnouti čárku za slovem "zmocněna",
v §u 70, řádka 6. má býti "z náhradové pohledávky" místo "z pohledávky náhrady",
v §u 72, řádka 2. má býti "jež" místo "která",
v §u 76, bod a), řádka 3. jest škrtnouti čárku za slovem "hodnoty",
v §u 82, řádka 1. má býti "jež" místo "která",
v §u 89, odst. 2, řádka 4. jest poslední slova "podle odst. 1." vložiti před slova "užito ustanovení",
v §u 112, odst. 1, řádka 2., čárku za slovem "hodnoty" jest přesunouti za slůvko "a",
v §u 124, řádka 2. má býti "jež" místo "která",
v §u 127, odst. 2, řádka 8. za slovem "jiného" jest vložiti čárku",
v §u 137, odst. 1, řádka 3. má býti "za dobu" místo "na dobu",
v §u 140, řádka 7. jest škrtnouti čárku za slovem "prémie",
v §u 141, odst. 1, řádka 5. má býti "plniti" místo "k plnění",
v §u 144, odst. 2. řádka 1. před slovo "zmocňuje" jest vsunouti slovo "obzvláště",
v §u 144, odst. 2, řádka 2. slovo "zvláště" budiž škrtnuto,
v § 153 v nadpisu má býti "způsobení" místo "přivození",
v §u 153, odst. 1, řádka 1. a 2., věta "způsobil-li úrazem postižený úraz" má zníti "jestliže úrazem postižený způsobil úraz",
v §u 157, řádka 1. místo předložky "O" má býti "Při",
v §u 161, odst. 1, řádka 6. má býti "oznamují" místo "oznámí".
Místopředseda Votruba (zvoní): Přikročíme k hlasování.
Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem, nadpisy jednotlivých částí a paragrafů a úvodní formulí tak, jak byly přijaty ve čtení prvém, s tiskovými změnami navrženými nyní panem zpravodajem, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Naznačená osnova zákona, nadpis, nadpisy jednotlivých částí a paragrafů a úvodní formule schvalují se v uvedeném znění také ve čtení druhém, a to podle zprávy výborové, tisk 1022, i s opravami navrženými panem zpravodajem.
Přikročíme k hlasování o dvou resolucích otištěných ve zprávě výborové.
Pan zpravodaj si přeje slova? Prosím, aby se slova ujal.
Zpravodaj sen. dr. Farkas: Slávny senát! Čo sa týka rezolúcie, podľa ktorej má vláda pamätúvať na to, aby bol zriadený fond prémiových rezerv a aby hodnoty tohoto fondu boly zapísané a vedené v patrnosti vo zvláštnom registri, - má na mysli doplniť nové ustanovenie 4. odst. § 21.
Ústavno-právny výbor bol totiž zpravodajom upozornený na ten trápny nedostatok vládneho návrhu, podľa ktorého nechá celú otázku konkurzu na majetok poistiteľa nevyriešenú, lebo ani náš nový konkurzný riad nemá zodpovedného ustanovenia o tom, čo sa stane so zákonnými nárokmi poistencov na odkúp a na prémiové rezervy, ktoré nároky oni môžu uplatňovať proti poisťovateľovi v smysle §§ 136, 137 a 141 tohoto zákona.
Bez riešenia tejto veľmi dôležitej otázky celé ustanovenie §u 21 by nemalo žiadnej ceny a nikto na svete by nemohol vedeť, čo sa stane v páde konkurzu s týmito nárokmi, a bolo by skutočne nesnesiteľné, aby tieto prémiové rezervy, ktoré sú majetkom poistníka, slúžily na uspokojenie nárokov ostatných veriteľov.
Preto treba za účelom praktického ustanovenia §u 21, odst. 4 sa usniesť na rezolúcii pre zriadenie takého zvláštneho rezervného fondu pri poisťovniach, z ktorého by mohly byť tieto zákonom zabezpečené nároky poistenca aj v páde konkurzu uspokojené.
Čo sa týka rezolúcie, podľa ktorej vláda sa požiada, aby služobný pomer poisťovacích jednateľov bol zvláštnym zákonom čím skôr upravený, má svoje dôvody v tom, že poisťovací jednatelia vzdor tomu, že majú byť považovaní za obchodných zamestnancov a skutočne sú podrobení zákonu o nemocenských poisťovniach delníckych a sú povinní dľa týchto platiť nemocenské príspevky, s hľadiska zdanenia finančné správy považujú ich za samostatných obchodníkov a nechcú im uznať daňové výhod y zamestnancom prislúchajúce. Je teda vo svrchovanej miere odôvodnená tá ich požiadavka, aby tá neistota ohľadne i ch služobného pomeru bola odstránená a aby bol ich služobný pomer riešený zvláštnym zákonom. Úctivo žiadam, aby slávny senát túto rezolúciu prijal. (Souhlas.)
Místopředseda Votruba (zvoní): Přikročíme k hlasování o těchto dvou resolucích.
Kdo souhlasí s dvěma resolucemi otištěnými ve zprávě výborové, tisk 1022, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Uvedené resoluce se přijímají.
Tím je pořad schůze vyřízen.
Oznamuji, že jsem dal dovolenou dodatečně na dnešní schůzi sen. dr. Kovalikovi.
Navrhuji, aby byla udělena zdravotní dovolená na dobu 1 měsíce sen. Fr. Scholzovi.
Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Navržená dovolená se schvaluje.
Navrhuji, aby bylo předsednictvo zmocněno svolati příští schůzi podle §u 40 jedn. řádu písemně nebo telegraficky a stanoviti její pořad jednání.
Jsou proti tomuto návrhu nějaké námitky? (Nebyly.) Není jich.
Končím schůzi.
Konec schůze v 15 hod. 55 min.