Dal bych příklad. Kdyby bylo bývalo respektováno mínění úsporné komise, byl by se stavěl palác pro státní pozemkový úřad na některém pozemku na periferii, jak tehdy úsporná komise hájila, nebo kdyby dům, který se tehdy stavěl pro ministerstvo zemědělství, mohl býti určen pro státní pozemkový úřad, mohli jsme příliš mnoho ušetřiti, poněvadž barák na Václavském náměstí, který se koupil pro státní pozemkový úřad se zřetelem, jak jej znáte, stál s poplatky asi 13 mil. Kč, byl objektem drahým, a to byla příčina, pro kterou zastávala úsporná komise, zřízená na základě zákona z r. 1921, názor, aby se pro pozemkový úřad stavěla budova nová. Žel tomu, tehdejší rozpočtový výbor, resp. vláda, viděla, že v úsporné komisi - která už byla, do lecčehos vniká a leccos ovládá, poněvadž její referenti zvolení pro jednotlivé obory se zapracovávali a do jisté míry měla zapracované také své jednatele, poněvadž podle zákona tehdy každý referát měl právo dostati své příslušné odborné referenty z resortu, který zastupoval - bylo by docházelo k stálým a novým konfliktům, a bylo vysloveno přání, aby komise zastavila svou činnost. Přiznám, že dr Kramář neměl respektovati ty námitky, měla se úsporná komise svolávat dále, ale myslím, že dnes už ty rekriminace nám nejsou nic platný. Já jen se zřetelem k tomu, co je ve zprávě ústavně-právního výboru a co se traduje o úsporné komisi, tento fakt konstatuji, abych připomněl, když už rekriminace nejsou nám nic platné, že musíme vítat, že dochází k projednávání zákona, jehož účelem je zřízení nové úsporné a parlamentární komise, jejíž existence bude už působit preventivné.

Pánové, my, kteří máme co dělat s administrativou, a vy spolkaři a organisátoři, víte, že v každých stanovách měli jsme už dávno vždycky ustanovení, že vedle výboru, který spravuje spolek, zpravidla volíme dozorčí nebo kontrolní komisi atd. Už v tradicích veřejného i spolkového života vždycky se vidělo, když se ustaví nějaký orgán, spolek nebo organisace, že se zároveň zřizuje kontrolní orgán. Už to mluví pro to, že orgán, který chceme mít ustavený podle zákona, který projednáváme, má být orgánem významným. Naše strana každou akci v tamto směru podporovala, snažila se už ve staré úsporné komisi, aby měla své vynikající lidi, kteří administrativu ovládají, aby konečně měli vliv na chod úsporné komise, a musím vítati podnět, že dochází k projektu na nový kontrolní orgán, který už svou prevencí musí vykonati určité dílo. Já se o tom stručně zmíním.

Bylo mínění o staré úsporné komisi, že mnoho věcí, které chceme dělat úspornými komisemi, zastanou rozpočtové výbory. Je vás mnoho, kteří procházíte rozpočtovým výborem, buď ve sněmovně, nebo v senátě. Je nesporné, že členové sněmoven mají velikou moc iniciativní a intervenční a do jisté míry zasahující, když se rozpočet projednává. Ale uvidíme za chvilku, jak to vypadá v praksi. V praksi vidíme, že členové rozpočtového výboru nemohou mít tolik času, aby šli na detaily a u úsporné komise její činnost spočívá jako ve veřejném životě v tom, aby se kritisovalo, aby se debatovalo, jak to děláme v rozpočtových výborech, nebo jak to děláme ve sněmovnách, tam se musí jíti na detaily, tam se musí jíti na věc, a nejenom ten, kdo bude členem této úsporné a kontrolní komise. To nestačí. Nestačí, aby někdo byl členem úsporné a kontrolní komise, chodil do schůzí a tam věci vyřizoval. Víme, že ve staré úsporné a kontrolní komisi jsme přišli k poznání, že musíme jíti za věcí, na kterou jsme byli upozorněni, na kterou byl předložen spis, abychom se v této úsporné komisi přesvědčili o celé řadě věcí a měli tak Bezprostřední názor na věc. Členové úsporné a kontrolní komise nemohou dáti na spis, nebo jenom na referát příslušného šéfa, případně referenta. Proto je nutno po této stránce říci, že si pro počátek neslibuji velkých činů od této komise. Hlavně musíme býti trpěliví, a to již proto, poněvadž tato úsporná komise narazí na celou řadu překážek. Po mém názoru narazí na překážky i u členů a vlastních kolegů v zákonodárných sborech, po př. u členů vlády. Je nutno, abychom s tím počítali. Narazí ale také na úředníky a můžeme počítati s tím, že budou dělány intriky, a to všecko bude nutno překonati a teprve tehdy, až se tyto dětské choroby překonají, můžeme počítati s tím, že v pozdější době úsporná a kontrolní komise vykoná po stránce dozoru a úspor své určité dílo, jak to žádá § 1 projednávaného zákona.

Dále bych řekl, že může vykonávati úsporná a kontrolní komise v příštích letech, ať je v ní kdokoli, mnoho práce, když bude pokračovati v pracích, na kterých přestala rozpočtová >Sedma<.

Pánové, pamatujete se, že včera, předevčírem a v posledních dnech vůbec členové rozpočtové >Sedmy< se těmito věcmi zaměstnávali a o nich se zmiňovali veřejně. Dokonce jsem četl, že jeden z nich tvrdí, že, kdyby byl býval čas ke zkoumání a pitvání připraveného rozpočtu na r. 1933, že by se bylo našlo úspor více, nežli se jich našlo. A to je správné. Pánové nepitvali příliš mnoho, vidíme různé delegace do ciziny, kde se vydává příliš mnoho zbytečně peněz. My to často vidíme. Asi před týdnem jsem četl, že naši zástupcové byli v Americe a jednali tam, jak bychom se revanžovali v Chicagu na výstavě za to, že zde byli páni na našem sokolském sletu. K čemu je potřebí posílati zvláštní delegaci ministerstva železnic do Chicaga? Což si neuvědomíme, že to stojí příliš mnoho peněz, což to nevyřídí vyslanectví nebo korespondence? Potřebujeme k tomu posílati do Ameriky delegaci? Tak je tomu také jinde. Ukazuji na tomto charakteristickém příkladě, že by bylo možno, aby příští orgán, který chceme míti, zkoumal tyto věci.

Považuji za plýtvání státním jměním, když takovýmto způsobem chceme býti všude representováni, aby se vědělo, že existujeme.

O účtovaní diet vypravovali členové rozpočtové >Sedmy< celou řadu zajímavostí. Bude povinností rozpočtových výborů, poněvadž úsporná a kontrolní komise nebude do té doby ještě ustavena, aby se daly po této stránce do práce v nejbližších dnech. Musíme proto žádati, aby členové rozpočtového výboru, ať ve sněmovně poslanecké nebo senátu, si všimli věcí, pokud členové rozpočtové >Sedmy< se o nich zmínili. Přichází tu v úvahu zejména státní pozemkový úřad, dále máme novou správu u ředitelství státních lesů a statků, kde se tvrdí, že generální ředitel měl k disposici velké zálohy, vyplácel sám diety, snad prý ani ne na stvrzenky, ale na něm záleželo, jak se ty vyplacené diety vyúčtovaly. U státního pozemkového úřadu se diety vyplácely paušálem, dalo se úředníků, který nikde nebyl, 15.000 Kč, nebo vykonal jednu, nebo dvě cesty, myslím, že to není likvidováno tím, že rozpočtová >Sedma< na tu vadu přišla.

Kdybychom my při nemocenském pojištění našli, že si úředník likvidoval o 10 Kč více. než má nárok, jistě se mu to při nejbližší výplatě služného strhne, a my očekáváme, že členové rozpočtového výboru učiní při příštím projednávání rozpočtu různá opatření, aby takto vyplácené diety a vydání bylo státu nahrazeno.

Chtěl bych zejména, aby se projektovaná úsporná komise uplatnila při získávání půjčky, před kterou jsme a o jejímž úkolu kol. Modráček podrobně mluvil. Zde by mohla úsporná komise míti vliv zejména na sjednání podmínek, zač bude republika půjčku opatřovati, ať ji bude opatřovati u ústavů, nebo jiným způsobem. Do této kuchyně veřejnost málokdy vidí, neví, za jakých okolností a jaké provise se jednotlivým, bankám a ústavům dávaly. Chtěl bych, aby tu úsporná komise ukázala počátek své blahodárné činnosti, aby ukázala, že chce, aby bylo šetřeno.

Při projektovaných stavbách klinik a nemocnic v Praze, kde nepůjde o částky statisícové, nýbrž o milionové, by bylo dobře, aby jako při jiných investičních pracích bylo pamatováno, aby si členové úsporné komise osvojili zejména znalost v jednání se stavebními firmami. Takové stavby nebudou zadávány jednotlivci, nebo několika jednotlivcům, nýbrž jistě konsorciu. Tu může referent příliš mnoho vykonati, bude-li při tom, aby nerozhodoval sekční šéf sám, nebo někdo jiný z ministerstva veřejných prací, neboť je dokázáno, že je potřebí tyto věci kontrolovati. My, kteří podnikáme v družstvech a v soukromých jiných spolcích, vidíme, jak hospodárně určitý zásah působí. Stojíme před velkými vodními stavbami v celé republice a doufám, že příští investiční půjčky bude použito i k tomuto účelu. Upozorňuji zejména na stavby, které jsou projektovány na Vltavě. Bude nutno zkoumati, když byla práce zadána před 3 roky a provádí se teď, je-li potřebí na těch cenách trvati, není-li tu vis major. Zásada, kterou má stavitelská firma, když se dnes něco zadá a za dva roky vše stoupne v ceně, že je tu pro ně vis major a že jdou na stát, který jim přidává, není správná. Po mém názoru má také platiti tehdy, když máme sestupnou tendenci. Na př. u fy Hlava, která na Vranově staví dnes přehradu a jíž byla práce zadána před 4 roky, nutno zkoumati, platí-li mzdy, které oferovala před 4 roky, platí-li cement, vápno, kámen nebo dřevo jak oferovala před 4 roky. Je nutno to zkoumati, zejména při velkých pracích, a žádati, aby firmy v takových případech šly s tendencí dolů. Pokud tomu budou odporovati smlouvy, bude nutno je měniti tak, aby takové restrikce pro příště byly možné.

Neváhám dotknouti, se otázky úřednictva v úřadech. Nebude to maličkost, ale vidíme, že byli ministři, kteří učili vysoké úředníky úřadovati. Mnozí vysocí úředníci chodí do úřadu pozdě a z úřadu předčasně, což působí demoralisujícím způsobem na celý chod úřadování ve státní administrativě. Bude potřebí si toho všímati a bude také úkolem úsporné komise, bude-li míti odvahu za pomoci, příslušného ministra udělati zde nápravu.

Zvláštní pozornost bude musit věnovati příští úsporná komise vlivům na zadávání prací, zejména silničních i jiných. Ten případ, který máme se sekčním šéfem Hermanem z ministerstva veřejných prací, že tento pán, pokud byl ještě v aktivní službě, snažil se firmě >Konstruktiva< opatřiti mnohé práce a když byla práce zadána, šel do výslužby a vstoupil do služeb >Konstruktivy<, je nutno nejen odsouditi, jak to dělá veřejnost i tisk, ale je nutno, abychom si přece jen uvědomili, že to stát příliš odnáší, trpíme-li něco takového. Je nutno uvažovati, má-li stát takovému úředníku příště vypláceti pensi, má-li velký příjem a je-li dokázáno, že stát svým počínáním poškodil. Při stavbě silnic bude musiti úsporná komise vyvinouti mimořádnou činnost, jak bude ustavena, poněvadž je dokázáno, že některé firmy dodávají materiál vadný a mimořádně drahý. Konkrétní případ: Již několikráte jsem upozorňoval referenta v ministerstvu veřejných prací, že na stavbu státní silnice mezi Prahou a Pískem, která vede k Vimperku, dodává materiál jakýsi pan Peták, kterému říkají všude v Podbrdech >šutrbaron<, který neměl dříve ani pořádné šaty a dnes vozí s sebou úředníky do lázní! Zrestauroval svůj majetek, ale je zajímavé, že nikdy nedodává na základě ofertního řízení, nýbrž vždy soukromou cestou. Nechci zkoumati, kolik je takových případů, ale poněvadž tento případ znám a upozorňují na něj veřejní orgánové několika podbrdských obcí, uvádím jej jako charakteristiku, jak by se po této stránce mělo postupovati.

O subvencích zde již bylo mluveno. Dodal bych jen, že se již rozpočtová >Sedma< subvencemi zabývala, ale tuto kapitolu, nedodělala. Chtěl bych proto vysloviti přání, aby se to opravdu zkoumalo. Komu subvence byly dány, je vedlejší. Každá strana, která se postaví na stanovisko, aby úsporná komise měla úspěch a aby její existence byla odůvodněna, musí trvati na tom, že položky subvenční v kterémkoliv rozpočte musí býti řádně kontrolovány.

Chtěl bych jíti ještě dále. I když nejsem technik, upozorňuji, že ve státním podniku příbramském je možno podívati se na řadu investic, jsou-li výnosné. Inženýři některých menších stupňů i staří havíři tvrdí, že tam flotační zařízení je příliš nákladné, vyřadilo také, jako součást racionalisace, sta dělníků z výroby, a nenahradilo investiční kapitál, co se žádalo. Myslím, že je dobrá snaha techniků, když chtějí vyráběti rychle a lacino, i ve státním podniku, ale přece jen musíme zkoumati, zdali investovaný kapitál hradí, co se do investice vloží.

Konečně něco o pomalém postupu některých úhradových zákonů. Projednali jsme v minulém týdnu zákon autobusový, jsme před zákonem o regresu. Nemyslíte, pánové, že se zákony příliš dlouho připravují a že tak stát přichází k velikým škodám, když se táhne jednání jako na př. u autobusového zákona, který se sliboval tak dlouho a zatím došlo k velkým sporům se soukromými majiteli aut, kteří se zařizovali pro autodopravu? Mluvím o tom jen proto, že při jednání o zákoně automobilovém a při připravování zákona o regresu přichází stát denně k velikým škodám. Když není možno nějaký zákon vysoustruhovati tak, aby vyhovoval všem podmínkám, proč bychom neudělali zákon prozatímní a za rok, za 2 roky jej změnili? Vždy i takové věci se dějí i jinde. Což se musí čekati, až si všichni referenti nechají spisy náležitě uležeti? Což není možno po této stránce jíti rychlejším tempem vstříc, když víme, že toho věc vyžaduje? Upozorňuji na tuto věc, jejíž úkolem jest, aby příští zákony, které mají státu přinésti zisk, byly dělány rychleji. (Předseda dr Soukup ujímá se předsednictví.)

Teď bych chtěl jíti ještě na jiné pole ve věcech šetření, i když vím, že se zde nezavděčím příští úsporné komisi. To je otázka šetření v pojištění. Může se mi namítnouti, že to máme dělati sami. Nemůžeme, nemáme na to zákonného opatření. Nemyslíte, že plýtváme národním jměním, když tříštíme pojištění a bojíme se unifikovati úrazové pojištění s nemocenským? V malém státě, kde je 14 milionů obyvatel, kdekdo vidí, že plýtváme penězi. Vystavěli jsme ústav soc. pojišťovací v Litomyšli v jednom rohu náměstí, pro okresní nemocenskou pojišťovnu a v druhém rohu pro zemědělskou pojišťovnu. Zřídili jsme veliký ústav pro invalidní a starobní pojištění dělníků, ale pro úrazové musíme míti zvláštní ústav, poněvadž kdysi Rakousko potřebovalo v pojištění plýtvání národním jměním. O této věci se zmiňuji, i když to nebude přímo úkolem úsporné komise, abychom si byli vědomi, zejména my v senátě, kde tak rádi jdeme na věc trochu klidněji, že šetřiti ve veřejném zájmu je také šetřiti právě na tomto málu, kde se plýtvá příliš mnoho nejenom penězi dělníků, nýbrž i zaměstnavatelů, resp. průmyslu, a nutno po této stránce si všímati toho, co by se dalo ušetřiti.

Teď k té výtce, že někteří úředníci, pro něž děláme dnes zákon, podléhají legitimaci politických stran, že mění legitimace jako kabáty. Pan sen. inž. Havlín této věci se dotknul a vytýkal to některým stranám. Pan inž. Havlínovi, že tato výtka by také platila i pro nár. demokracii. Nemohu se při vší loyálnosti k p. inž. Havlínovi přece jenom ubrániti výtky, že řečník z národní demokracie ví, jak to pánové dělají na Ostravsku u horníků a zřízenců, na Kladensku a Hradecku. (Sen. inž. Havlín: Ale ne ve státní službě!) Mně jde o tu zásadu. Nám ta výtka nepatří, že bychom my mezi sekčními šéfy a min. rady agitovali, že by oni k vůli soc.-demokracii měnili legitimace. To nám nepatří.

Chtěl bych jen říci p. kol. inž. Havlínovi, že nár. demokracie tam, kde má vliv, se opravdu snaží, aby svým tlakem působila na to, aby si jednotlivec opatřoval legitimaci ze strachu. (Sen. inž. Havlín: Tomu jsme se ještě nenaučili!) Optejte se kol. Koukala, a zde je kol. Witt. Kolegiálně vám budou vypravovati sta případů, že na Ostravsku havíř z obavy, aby nebyl propuštěn z práce, musí přijíti do vašeho Sdružení jenom proto, aby neměl legitimaci naši, soc. demokratickou.

Jsem předsedou organisace, která má s tím co dělati na Hradecku. Optejte se v koželužských továrnách, jak se po této stránce chovají vaši zaměstnavatelé k dělníkům, když nechtějí zaměniti legitimaci socialistickou. Jenom to registruji, abychom si byli vědomi, když se to vytýká v senátě s parlamentní tribuny, že zastáváme názor, že též vysoký státní úředník má míti charakter, jako ho má dělník tovární, malý chalupník na Táborsku anebo malý živnostník v Pardubicích. Ale netajme si, že právě u vysokých úředníků se tak děje. Znám vysokého stát. úředníka, je to lékař, který byl dlouho vaším příslušníkem, a když přišel ministr lidovec, stal se příslušníkem strany lidové. Osobně jsem mu to vytýkal, poněvadž on nepřistoupil k lidové straně ze svého přesvědčení. Je to smutná charakteristika. Ale musím říci panu sen. Havlínovi, že páni na přeměnu legitimací používají i jiného způsobu, než jen dobrovolného.

Teď se vrátím k rozpočtu, k tomu, nač navázal kol. Modráček. Kol. Modráček správně založil své vývody na tom, aby rozpočet, ať již prozatímní nebo příští definitivní, opíral se o zásadu opatřiti lidem práci, jak on to nazval, organisovati práci. Mohu nejenom kol. Modráčka, nýbrž i jiné pány ubezpečiti, že soc.-politický výbor se těmito otázkami zaměstnává a zaměstnával v poslední době 3 měsíce. Nahromadila se tam spousta petic z krajů téměř celé republiky, dožadující se účinného řešení otázky nezaměstnanosti. Sociálně-politický výbor projednával tyto petice v několika svých schůzích a dospěl k přesvědčení, že otázky tyto musí býti řešeny s hlediska celostátního se zřením k finanční nosnosti státu, a doporučuje, aby předsednictvo senátu veškeré tyto petice postoupilo vládě k blahovolnému uvážení a řešení.

Sociálně-politický výbor senátu pojednav o hospodářské krisi a nezaměstnanosti a vyřídiv petice, které v této věci došly, usnáší se na těchto návrzích:

1. Zaměstnati dělnictvo v nejbližší době je nejdůležitějším problémem státu. Je dokázáno, že dělnictvo klade na opatření práce ve všech okresech největší váhu. Proto žádáme, aby vláda opatřila finanční prostředky, aby mohla obcím i okresům opatřiti podporu na produktivní péči o nezaměstnané. Vláda se vyzývá, aby se postarala o okamžité uskutečnění investičních prací v rozsáhlé míře. Tímto činem by nezaměstnanost klesla a dělný lid přišel by k toužebně očekávané práci a jeho kritickému postavení by se tím ulevilo.

2. K opatření finančních prostředků vládě byla přednesena řada podnětů. Doporučujeme, aby zejména se řešil problém dávky z bezpracných důchodů. Kromě toho doporučujeme, aby se zrevidovaly odepsané daně jednotlivým velkým podnikatelům a aby energicky se vymáhaly finanční správou dlužme daně velkých podniků, když se tak děje u malých poplatníků.

3. V nynější mimořádné době máme za to, že je povinností všech občanů bez rozdílů stavu a zaměstnání, přispěti ke zmírnění bídy nezaměstnaných, a proto soč. politický výbor žádá vládu, aby v nejkratší době vypracovala a zákonodárným sborům předložila osnovy zákonů, kterými by bylo možno opatřiti finanční prostředky k tomuto účelu, a to tak, aby všechny vrstvy podle svých sil na to přispěly.

4. Vláda svého času předložila poslanecká sněmovně osnovu zákona o dávce na péči o nezaměstnané. Tato osnova není dosud posl. sněmovnou projednána. Tato okolnost způsobila, že stát přichází měsíčně nejméně o 10 mil. Kč. A proto sociálně-politický výbor senátu mimořádně naléhá, aby vláda učinila všechna opatření, aby tato osnova doznala svého uzákonění.

5. Velká a trvalá nezaměstnanost naznačuje, že všechny charitativní akce, zejména sbírky pro nezaměstnané, nejsou dostatečným opatřením pro trvalé podporování nezaměstnaných, protože stoupající racionalisace bude z výroby vyřazovati stále více aktivních pracovníků. Proto se doporučuje, aby vláda co nejdříve se zaměstnávala otázkou definitivního pojištění nezaměstnaných, kteréžto opatření je s to, zabezpečiti oběti racionalisace a slabého pracovního trhu, jenž je důsledkem hospodářské krise.

6. Předmětem jednání u nás v Československé republice i v jiných státech je otázka zákonného zkrácení pracovní doby na 40 hodin týdně mimo zemědělské a lesní podniky. Je zjištěno národohospodáři, že takovéto opatření by mělo vliv na regulaci pracovního trhu a zvláště na snížení počtu nezaměstnaných. Protože iniciativní návrh v této věci byl již v posl. sněmovně podán, doporučuje soc. politický výbor senátu vládě, aby o jeho projednání s největší rychlostí se přičinila.

7. Zákon o veřejném zprostředkování práce bude dobrým regulátorem pracovního trhu. Proto soc. politický výbor doporučuje, aby osnova zákona o veřejném zprostředkování práce s ustanovením o povinném hlášení uprázdněných míst byla co nejdříve uzákoněna.

8. Hospodářská krise a s ní spojená nezaměstnanost má za následek značné zmenšení příjmů zaměstnanců a dělníků či úředníků. Trvající tendence při snižování mezd a služného projevuje se úměrně snižováním cen životních potřeb. V poslední době na př. zejména u masa, tuků a životních potřeb, ač cena u producentů je poměrně nízká, neprojevuje se v cenách prodejních u spotřebitelů. Výbor proto žádá vládu, aby mimořádnou a vbrzku zahájenou akcí působila k tomu, aby ceny životních potřeb byly snižovány úměrně s tendencí snižovací u dělnických mezd a služného úřednictva. Vláda nechť k tomuto opatření použije celého státního aparátu, jako úřadů politických a hospodářských a jiných činitelů.

9. Jako důležité opatření pro snížení cen životních potřeb doporučuje sociálně-politický výbor, aby vláda předložila co nejdříve zákon kartelový k ústavnímu projednání.

Tyto požadavky jsou důsledkem několika porad v soc.-politickém výboru a mají za účel říci vládě, jak senát na některé problémy se dívá. I když víme, že některé otázky jsou rázu mezinárodního, to platí zejména o zavedení týdenní 40hodinové doby pracovní, chceme, abychom se nerozešli na konec roku, když projednáváme tak důležitá opatření hospodářská a finanční. Víme, že ministr vykázal koncem listopadu, že máme t republice 631.000 nezaměstnaných, což znamená, že máme přes l¹/₂ milionu příslušníků rodin, osob, které nemají žádného příjmu - je nutno již proto vyzvednouti, co chtěl včera kol. Modráček, a doplniti to tím, aby státní správa skutečně činy některé věci řešila tak, aby opravdu práce, která prý šlechtí, byla lidem opatřena, aby se jim nevyčítalo, že dostávají potravinové poukázky, že někdy musejí dostati podporu, aby se jim nevyčítalo, že dostanou zdarma trochu uhlí a mléka, nýbrž aby dělnická a úřednická třída byla morálně posílena tím, že stát, pokud jeho síly stačí, opatří lidem práci, že půjde sám příkladem, zejména v investičních pracích, aby se ukázala po této stránce vůči lidu v zákonodárných sborech dobrá vůle. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Rozprava je skončena.

Budeme hlasovati ve čtení prvém, a to odděleně o každé osnově zvlášť.

K této věci podány byly dostatečně podporované návrhy sen. Kindla, sen. Kindla a soudr. a sen. Janíka a druhů.

Žádám, aby byly přečteny.

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

1. Návrh sen. Kindla:

Navrhuji, aby se přes zprávu výborů soc.-politického a rozpočtového o vládním návrhu (tisk 966) zákona o úsporných opatřeních personálních (tisk 960) přešlo k dennímu pořádku.

2. Pozměňovací návrh sen. Kindla a soudr.:

Zákon znějž:

Zákon ze dne......... 1932 o úsporách ve státním hospodářství v Československu.

§ 1.

Aby bylo zabráněno snížení platů nižších státních a veřejných zaměstnanců, budou od 1. ledna 1933 provedena úsporná opatření podle tohoto zákona:

§ 2.

(1) Plat presidenta republiky, stanovený zákonem ze dne 12. srpna 1921, č. 290 Sb. z. a n., v obnose 1,000.000 Kč, snižuje se na 500.000 Kč.

(2) Výdaje na úřad presidenta republiky v obnose 2,000.000 Kč snižují se na 1,000.000 Kč.

§ 3.

(1) Po dobu vykonávání úřadu ministerského a po dobu pobírání ministerského platu nesmí ministr pobírati plat ze státní nebo veřejné pokladny jako úředník anebo poslanec.

(2) Po dobu vykonávání funkce poslanecké, senátorské a po dobu pobírání diet nesmí poslanec či senátor pobírati ze státní či veřejné pokladny jako státní či veřejný zaměstnanec plat.

(3) Platy členů obou sněmoven Národního shromáždění poslanců i senátorů podle zákona z 18. března 1921, č. 115 Sb. z. a n., snižují se o 30 %.

§ 4.

Platy generálů, plukovníků, podplukovníků, majorů a štábních kapitánů čsl. vojska a četnictva snižují se tak, že pensijní základna spolu s činovným nesmí přesahovati 26.000 Kč až nejvýš 56.000 Kč ročně.

§ 5.

Platy sekčních šéfů, ministerských radů, náměstků, vrchních ředitelů, ředitelů, soudních presidentů, soudních radů, profesorů a tajemníků, jakož i všech státních úředníků ve služebních třídách I a), I b) I e), II a III snižují se tak, že pensijní základna spolu s činovným nesmí přesahovati částku od 26.000 Kč do 56.000 Kč ročně.

§ 6.

Pense generálů, vysokých důstojníků, sekčních šéfů, radů, vrchních ředitelů, ředitelů a všech vysokých bývalých, hodnostářů snižují se tak, že pense se všemi příplatky nesmí přesahovati 24.000 Kč ročně.

§ 7.

Velitelský paušál generálů, plukovníků, podplukovníků, majorů a štábních kapitánů čsl. vojska a četnictva snižuje se o 50 %.

Odměny, honoráře, prémie a tantiémy vyplácené ze státní pokladny vysokým státním úředníkům s ročním plastem nad 36.000 Kč se zrušují a nesmí v žádné jiné formě býti vypláceny.

§ 9.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1933. Tím dnem zrušují se všechna zákonná ustanovení jemu odporující.

Provedou jej všichni ministři, celá vláda.

3. Pozměňovací návrhy sen. Janíka a druhů:

§ 2, odst. (1) má znieť:

(1) Z platov členov oboch snemovieň Národného shromaždenia podľa § 1 zákona zo dňa 18. marca 1921, č. 115 Sb. z. a n., sa srazí 10 %, z platov členov Národného shromaždenia pražského volebného kraja 50 % a z daľších platov... atď.

§ 4, odst. (2) má znieť:

Z aktívnych platov ostatných zamestnancov sa srazí, činí-li srážková základňa nad 25.200 Kč, 10 % srážkovej základne.

§ 6, odst. (1) má znieť:

Z odpočivných (zaopatrovacích) platov štátnych zamestnancov a ich pozostalých sa sráža, činí-li srážková základňa nad 25.200 Kč, 10 % srážkovej základne.

§ 7, odst. (1) má znieť:

Z doplatkov kongruy duchovenstva kongruálnych cirkví a náboženských spoločností štátom uznaných pripadne recipovaných (§1 zákona zo dňa 25. júna 1932, č. 122 Sb. z. a n.) sa srážá 10 %, činí-li penzijná základňa (§ 2 tohože zákona) nad 14.400 Kč.

§ 7, odst. (2) má znieť:

Z celkových odpočivných (zaopatrovacích) príjmov týchto duchovných a pozostalých po nich bez výchovného (§ 2 zákona č. 122/1926 Sb. z. a n.) sa sráža, 10 %, činí-li nad 14.000 Kč. Príspevky na výchovu sa poukazujú oddelene od vdovskej penzie.

Předseda: Přejí si páni zpravodajové slovo k doslovu?

Zpravodaj sen. dr Rehák: Nikoli.

Zpravodaj sen. Pánek: Rovněž ne.

Předseda: Páni zpravodajové nepřejí si doslovu.

Jednání je skončeno. Budeme tedy hlasovat.

Vzhledem k podaným pozměňovacím návrhům míním dáti hlasovati takto:

nejprve o návrhu sen. Kindla na přechod k dennímu pořadu, bude-li tento návrh zamítnut,

o návrhu sen. Kindla a soudr. na nové znění celé osnovy zákona, bude-li tento návrh zamítnut,

o §u 1 podle zprávy výborové;

o §u 2 podle pozměňovacího návrhu sen. Janíka a druhů; bude-li zamítnut,

o tomto paragrafu a §u 3 podle zprávy výborové;

o §u 4 podle pozměňovacího návrhu sen. Janíka a druhů, bude-li zamítnut,

o tomto paragrafu a §u 5 podle zprávy výborové;

o §u 6 podle pozměňovacího návrhu sen. Janíka a druhů; bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;

o §u 7 podle dvou pozměňovacích návrhů sen. Janíka a druhů, bude-li zamítnut,

o tomto paragrafu, jakož i o zbytku celé osnovy zákona, jeho nadpisu, nadpisech jednotlivých dílů a úvodní formuli podle zprávy výborové.

Jsou námitky? (Námitky nebyly.)

Nejsou.

Budeme tudíž tak hlasovati.

Kdo souhlasí s návrhem sen. Kindla, aby se přes tuto předlohu přešlo k dennímu pořadu, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh se zamítá.

Kdo souhlasí, aby celá osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí zněla podle návrhu sen. Kindla a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh se zamítá.

Kdo souhlasí s tím, aby § 1 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Přijímá se.

Kdo souhlasí, aby § 2 zněl podle pozměňovacího návrhu sen. Janíka a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)