Pánové z agrární strany dokazují, že nelze zvýšiti příjmy malorolníků zvýšením ceny řepy. Ale tu přijde bilanční zpráva 4 cukrovarů z našeho Moravského Slovácka a tam se zjistí, že na jednom dodaném metrickém centu řípy vydělaly tyto cukrovary 4 Kč čistého zisku. A to po hrazení režie, po odepsání veškerých odpisů a po jistě značné dávce skrytého čistého zisku, poněvadž víme, jak se bilance dělají. Myslíte, kdyby takový rolník, který je dnes exekvován pro 200 až 300 Kč nezaplacených daní nebo pro 400 Kč soukromého dluhu, dostal za řípu o 400 až 500 Kč více. že by mu to aspoň na chvilku nepomohlo?
Stále se mluví o bídě. Dělá se něco k jejímu odstranění? Ani koaliční vláda, ani koaliční strany nemají chuti a myslím, že vzhledem k tomu, že nad vámi drží, přímo, bych řekl, knutu Preiss se společností, nemáte ani moci. Je to smutný zjev, když delegátům ze Slovenska sdělí ministr spravedlnosti po katastrofě v Polomce, že čeká na vyjádření zástupců bank k zákonu o zmírnění postupu při exekucích. Banky jsou na Slovensku a Podkarpatské Rusi silně interesovány na úvěru v podnikání zemědělském, maloživnostnickém a průmyslovém a proto také budou dosti značně postiženy při eventuelním vymáhání neplacených úroků nebo při vypovězeném úvěru. Tu je vláda representována Preissem, průmyslníky a velkostatkáři a podle jejich zájmů se musí postupovati. Škrtla se miliarda v rozpočtu na příští rok. Ale kde se škrtla? Proč se neškrtla na luxusních autech, o nichž píší i vládní socialisté ve svých novinách, že je zbytečný ten počet 400? Proč se neškrtá u těch, jejichž příjem je nad existenční minimum. 5- až 6-násobný? My, komunisté, navrhujeme, aby byl maximální plat 4000,- Kč měsíčně, a vy kritisujete v novinách, že sekční šéfové mají mnohdy větší plat, nežli jejich představení ministři. Ale při tom schvalujete v rozpočtu tyto jejich velké platy.
Jak se hazarduje se státními penězi, o tom je sta a tisíce dokladů. Letos prohlíželi jsme my, členové rozpočtového výboru, paláce ministerstev. Poukazovalo se na překročení rozpočtu o více nežli 100 mil. Bylo trochu křiku ve výboru, několik řádek v novinách, a věc je odbyta. Pánové, vaše >Národní osvobození< - jistě je nebudete podezírati, že je bolševické, je to přece orgán vlasteneckých legionářů - píše, jak se zbytečně vyhazují peníze. Píše, jak lékař, navštívivší chudobnou rodinu, vidí, že 8 členů bydlí v jedné malé místnosti, kde se pere, vaří, která je pro všechno, že není možno, aby si v ní lidé zdraví zachovali. Dále píše, jak na Ostravsku malé děti sbírají uhelný prach do sáčků, aby matka měla při čem uvařiti brambory. A třetí obrázek: >V nové budově okresního úřadu ve Frývaldově< - v tom Frývaldově smutně známém nejen v hranicích tohoto státu, ale v celém světě, kde v pravém slova smyslu úplně zločinné byly utraceny lidské životy, v tomto Frývaldově se staví nová budova pro okresní úřad a snad v odměnu za to, že tamější pan okresní hejtman si tak radikálně počínal, >připravuje se byt pro správce tohoto úřadu, jehož rodina je tříčlenná, v celkové rozloze 350 čtver. metrů. Byt má míti tyto místnosti: červený pokoj 5,70 X 5,60 m, žlutý pokoj 4,70 X 5,60, kulatý pokoj 6 X 6,50, ložnici pro pána 4,50 X 5,20, ložnici pro paní 5,60 X 4,60, ložnici pro dceru 5,30 X 5,50, pánský pokoj 5,30 X 3,35, přijímací pokoj 4,60 X 5,30, pokoj pro služku 1,50 X 2,50,< tu i >Národní osvobození < povídá: >zde se nápadně šetřilo; luxusní koupelna 5 X 5, předsíň k bytu v celkové rozloze 57 m2 by mohla sama sloužiti za 2pokojový byt, další předsíň 5,30 X 3,25, 1 t. zv. zimní zahrada, 1 velká zasklená veranda, 3 klosetové záchody, t. j. i pro panstvo, i pro služku a i v koupelně< - já tu cituji >Národní osvobození<. >Stavební hodnotu tohoto bytu odhadnouti možno na 400.000 Kč. To znamená, že toto bydlení 3 osob stojí při 6 % úrokování kapitálu 24.000 Kč ročně, nehledě k úmoru.<
Vážení přítomní! Je to potřebí v době... (Sen. dr Witt: To staví obec!) A nevíte, pane kolego, že to město bude žádati z vyrovnávacího fondu, tedy z veřejných peněz také hrazení svých potřeb? Na jedné straně se sráží těm, kteří mají 450 Kč měsíčně jako smluvní dělníci při povrchové stavbě na dráze, nebo kteří mají 18 Kč denně, jako výhybkáři - každou chvíli v nebezpečí, že je přirazí talíře posunovaného vagonu - a na druhé straně se pro byrokraty staví něco tak luxusního, že by to mohlo býti příbytkem nejméně pro 10 chudých rodin a ještě by se cítily v takovém bytě šťastny.
Zde připomněl referent k platovému zákonu, že prý nemáte ve státní pokladně na výplatu státních zaměstnanců. Proč nemáte? Protože drobní platiti nemohou a na velké se vpravdě vztahuje § 276, odst. 3 žák. č. 76, že se jim mohou úplně nebo zčásti odepsati dlužné daně. Mimo několik set případů v minulosti dokázaly poslední měsíce, že se takovým přímo cizím lidem, ani ne příslušníkům národa, který tu vládne, resp. buržoasie nacionální, která tu vládne, odepíší celé desítky milionů korun. Nejsmutnější zjev, který je venku správně charakterisován i těmi vlastenci, že k těmto desítkám milionů odpisů daní napomáhají za tučné palmáre vlastenečtí advokáti, kteří, kdyby měli moc, každý den by pozřeli nejméně tucet revolučních a rozvratných komunistů.
Správně jsem tu udělal poznámku při vydávání sen. Lokoty, že než by Lokota tuto republiku rozvrátil, už dávno ji vlastenečtí advokáti a korupčníci rozkradou. Na ty nemůžete. Proč? Z příčin, jak jsem uvedl v úvodě, poněvadž kapitalisté jsou tu rozhodujícím elementem, určují vládu nynější koalice a proto se jim odepisují desítky milionů, ale na chudáky se jde a prodá se jim poslední kousek inventáře.
Musím při tom připomenouti, poněvadž v rozpočtovém provisoriu se jedná o budoucí dva měsíce, jak si počínají pánové ve správních úřadech s dodržováním platných zákonů, ústavou zaručených. Monstrem, pokud se týče dodržování zákonů je u nás na Moravě Zlín a Hodonín. Hodonín je rodiště presidenta Tomáše Masaryka. V Hodoníně je revoluční proletariát, poněvadž už poznal, jaká je jeho nejsprávnější cesta, aby uhájil svoji existenci. Proto v Hodoníně jsou už zákony o obecním zřízení suspendovány téměř druhý rok. Dva roky, místo aby jej spravoval obecní starosta a obecní zastupitelstvo, řádí tam úředník okresní politické správy z Uher. Hradiště, pan Krečmera, německý nacionál, který po převratu i se svým otcem, byv. správcem okresního úřadu v Mikulově, utekl za hranice do Rakouska, a až když viděl, že děláte revoluci jenom v rukavičkách, že jste jenom přemalovali ty stáje, ale všecko ostatní v těch stájích jste nechali staré, vrátil se a dnes již 2 roky přímo tyransky vládne v Hodoníně tím, že těm nejubožším chudákům přestárlým, přes 70 let, snižuje podpory, které autonomní obecní zastupitelstvo těm chudákům vyplácelo.
Ještě charakterističtěji se odráží demokracie ve Zlíně. Před týdnem dostavili se do sekretariátu rudých odborů 4 policajti a 5 četníků s výměrem okr. úřadu v Uh. Hradišti, na němž je nahoře poznamenáno: >Přísně důvěrné<, že se rozpouští sekretariát Rudých odborů. (Výkřiky sen. Mezö a Kindla.) Pánové, kde je příklad v kterémkoli jiném státě, aby odborová organisace dělníků byla rozpuštěna, když její oprávnění je ústavou zaručeno? Krámě dekretu rozpouštějícího odborovou organisaci, byl také zároveň dodán tamější sekretářce dekret o rozpuštění Leninovy buňky. Buňka je základní organisace komunistické strany, která je zde stranou legální, jejíž členové jsou nuceni platiti daně a sloužiti na vojně. Na politických stranách je vybudován celý vládní systém v tomto státě. Vždyť na politický program různých stran jsou voleni poslanci a z poslanců jsou jmenováni ministři, vláda, čili celá politická podstata tohoto státu je vybudována na politických stranách. (Sen. dr Witt: Tak co jsou komunisté?) Promiňte, občane, chcete-li býti, pane doktore, obje'ktivní, nemůžete upříti, mluvíte-li na všech stranách, že jsme v demokracii a jestliže jste nesuspendovali ještě ústavu, žádné stírané nemůžete upříti právo na existenci a tím méně právo na existenci odborových organisaci v této straně. Prostě ferman je zde, organisace rozpuštěna, budoucí činnost pod trestem tím a tím je zakázána. (Výkřik sen. Kindla.) Náhodou v Uh. Hradišti je jeden z nejdovednějších hejtmanů v republice. Myslím, že z jeho vlastní iniciativy to nebylo. Velmi silně pochybuji, že by dr Januštík, vládní rada a správce okresního úřadu v Hradišti, chtěl míti prioritu v tomto postupu proti dělnické straně. Myslím, že dostal velmi přísný rozkaz odněkud svrchu, aby začal právě v tom, jak uvnitř republiky, tak také za hranicemi oslavovaném Zlíně. Ve Zlíně vůbec neplatí zákony, které jsou i mezinárodními smlouvami zabezpečeny.
Prosím, dělník, který pracoval 9 let u firmy Baťa, byl vyhozen, 11/2 roku byl bez práce, zřídil si stánek s prodejem ovoce, načež mu obecní úřad poslal připiš, že nesmí bydliti ve Zlíně. Pánové, jak podle ústavy, tak také podle mezinárodních smluv nesmíte zakázati ani cizím, občanům, pokud se nedopustili trestních činů, pobyt v té které obci. Intervenoval jsem na okresním úřadě a bylo mně sděleno, že nejsou známy zákonné doklady nebo důvody takového postupu, ale najednou dostanu připiš, že se ve Zlíně ten a ten úředník zmýlil, že tu platí výjimka, že zemský úřad v Brně - nevím, zdali ještě za šéfování nynějšího pana ministra - učinil ve Zlíně výjimku, aby obec zlínská, resp. její vedení rozhodovalo, kdo se smí nebo nesmí do Zlína přistěhovati. Mluvím o lidech bezúhonných. Podle zaručeného práva, chcete-li někoho vyhostiti z obce, musíte míti pro to důvod, že je ohrožen buď majetek, bezpečnost, mravnost nebo cokoli jiného, musíte tomu dotčenému, kterého vyhošťujete, poslati ferman s poučením, že má právo se odvolati, ale zde to neplatí, poněvadž je to ve Zlíně, který je chloubou vaší i zahraničních kapitalistu.
Jak se postupuje ve Zlíně i jinde proti proletariátu, tak má nynější politická správa okresní, zemská i státní, úmysl postupovati i při tom přímo grandiosním a vzorném boji horníků na Rosicku. Při vypuknutí boje vyšla bilanční zpráva 4 rosických dolů, podle níž akcionáři těchto dolů měli r. 1931 při 2200 zaměstnancích 5 mil. Kč čistého zisku (Sen. Haken: Po ulití!) - po ulití; bylo tam jen to, co se přiznat musilo. Přes to, že byl vykázán tak ohromný zisk, byl podniknut ze správy této společnosti útok na mzdy těch, kteří, když se loučí večer s rodinami, nevědí, vrátí-li se zdrávi nebo živi z těchto dolů. Přes štvaní socialistických stran, přes varování socialistického tisku sjednotilo se tam dělnictvo a utvořilo letos po vzoru mosteckých jednolitou hradbu proti vypovídání a proti strhování mezd. Boj trvá již devátý týden. Slušně a lidsky cítící a pokrokoví intelektuálové pracují v tomto boji společně s dělníky. Rolníci a živnostníci pořádají v jednotné frontě společné projevy. Přesto, že je stávkujících jen přes 2000, zúčastnilo se jednoho ústředního projevu přes 6000 demonstrantů. Vidí-li kapitalisté, že jejich nejlepší pomocníci, sociálfašisté, jsou bezmocní a nemohou rozbili tuto jednotu, jde se na to s pomocí této zákonů nedbalé vlády a rozpouští se ústřední stávkové vedení, které není složeno jen z komunistů, nýbrž z příslušníků všech politických stran organisovaných v tomto hornickém boji i z členů vůbec indiferentních, neorganisovaných. Kam to, pánové, ženete! Táži se pana ministra vnitra: připravují-li se nové vraždy po vzoru Mostu a Frývaldova?
Předseda (zvoní): Volám pana senátora pro tyto výroky k pořádku!
Sen. Mikulíček (pokračuje): Má dělnictvo právo brániti se, aby mu jeho 140 Kč obnášející výdělek za 14 dnů nebyl ještě o 10-12 % snižován, anebo nemá? Řeknete-li, že má právo postupovati tak proti tomuto bránícímu se dělnictvu, pak hoďte tu vaši ústavu do kamen! Je výsměchem právním poměrům konání a počínání vlády proti nejubožejším z ubohých, proti těm, bez jejichž práce by se zastavil celý aparát státní, výroba, doprava a všecko ostatní, proti těm, kteří mají tak právo na život a ještě více práva než ten Petschek, Rotschild a akcionáři v rosických dolech.
Pánové, nevím, zdali tímto způsobem přesvědčíte nejen bojující dělníky, ale také před krachem stojící maloživnostníky a malorolníky, že skutečně je pravda to, o čem se tu ústy vládních činitelů mluví při vládním, prohlášení a o co vládní poslanci stále nám ještě potom vytýkají, že vás urážíme, když řekneme: je to prázdné mluvení, poněvadž, jestli jako vážný muž něco zde kritisuji a mám-li moc jako vládní poslanec a senátor, abych to, co kritisuji, poněvadž jsem členem vlády, odstranil, a neudělám-li to, pak, když to není podvod, je to pouhé mluvení, poněvadž se to povídá proto, aby to lid slyšel, četl, ale v duši již předem ten, který to kritisuje, je přesvědčen, že se k nápravě toho nestane nic. Pánové, tak lehko utíkat od odpovědnosti nepůjde. Není již přece jen možno klamati širokou veřejnost, že vláda dělá stále cosi proti lidu, proti dělníkům, malorolníkům, maloživnostníkům, když ta vláda je z vás, z těch politických stran. Vy, politické sekretariáty, máte možnost zítra, pozítřku toho Malypetra, Meissnera, Šrámka a všecky, jak tam jsou, vyhodit z vlády, vy máte právo, když vláda dělá věci proti lidu, ji odstranit a dáti tam ty, kteří by chtěli pracovat proti Pálffyům, Larischům a vykořisťovatelům a ve prospěch pracující třídy. Ale vy nechcete! Lid již začíná skutečně na to střízlivě nazírat a vidí, že od vás nemůže očekávat žádnou nápravu.
Při odůvodňování nutnosti provisoria pan referent rozpočtového výboru sám přiznal, že bude méně státních příjmů. Ovšem, jeden referent povídá, že nebude vůbec na výplatu platů státních zaměstnanců, druhý, že bude méně státních příjmů. Při tom však stále budou jednotlivci míti dvojí, trojí platy, při tom stále budou zaměstnáni takoví páni dr Pazderkové, inž. Tumlířové, kteří mají krásné zbytkové statky venku, 400 až 500 měřic. V Předboji takový p. inž. Tumlíř dostane 500 měřic s budovami v ceně 560 tisíc Kč a při tom je zaměstnán jako vysoký úředník ve státním úřadě pozemkovém, kde je zaměstnána i jeho paní jako vysoká úřednice. Na druhé straně se musí ovšem restringovati počet zaměstnanců! Veřejnost prý tude oceňovati nutné škrty k vyrovnání státního rozpočtu! Ano, veřejnost již dnes na to hledí nezkalenými brýlemi, poněvadž vidí, že tam, kde se rozmnoží bída pracujících, se škrtá, tam, kde to jde na luxus, na korupci, se to nechá. Učinil jsem tu výkřik, budou-li škrtnuty také disposiční fondy ministerského předsedy, budou-li škrtnuty disposiční fondy ministerstva zahraničního. Odbylo se to vtipem, který měl prostě vzbuditi úsměv, a také se jeden pán, ten kovář, velice smál. A disposiční fondy zůstanou dále.
Víme, že na disposičních fondech není interesována jenom jedna strana politické. Pan Švehla kdysi velmi správně to vystihl, když přišli k němu v revolučním Národním shromáždění, že předseda národně sociální strany je proti disposičním fondům a že tím je ohrožen rozpočet. Po delším rozmýšlení řekl: Znal jsem jednoho strejce, který hrozně rád jitrnicovou polévku. A při tom říkal: ale prasata mně při tom nezabíjejte. A rozpočet byl zachráněn, poněvadž sem tam tu jitrničku dostali z disposičního fondu i ti, kteří jsou proti disposičním fondům.
Provisorium má platiti do 1. března, ale má býti drženo podle rozpočtu projektovaného na r. 1933, tedy podle rozpočtu, který ještě ani není výbory projednán, tím méně schválen, čili: budete tu 2 měsíce hospodařiti úplně protizákonně. Není schválení. Měli jste to udělat chytřeji, měli jste to udělat podle rozpočtu na r. 1932, ale ne podle rozpočtu na r. 1933, který ještě vůbec projednán ani podepsán a schválen není.
V rozpočtu na příští rok a podle vašeho návrhu i 2 měsíce v provisoriu má býti vyplácen snížený žold vojákům. Pánové, je smutným zjevem, že se desítky milionů vyplácejí na pense starým rakouským generálům a vdovám po nich, těm, kteří za doby války bezohledně a bezcitně odsuzovali každého, který si odvážil trochu volného projevu proti válčícímu Rakousku a Německu, a že těmto lidem, těmto, z vašeho nacionálního i lidského hlediska zločincům, čsl. státní pokladna vyplácí tučné pense, až přes 40.000 Kč ročně a na druhé straně vojákům se má sraziti jedna třetina jejich mzdy. Mají býti odměněni v naturáliích. Vojín, kterému se sebere ročně 183 Kč žoldu, dostane v náhradu 3 knoflíky, špulku nití a za 2 mündungsdekl, a bude to hotovo. Ovšem na těch naturáliích bude zase nějaká provisička.
Ale je zase zjevem velmi vítaným, čeho jsme svědky již i mezi vojskem. Nedávno nechtěli nastoupiti vojíni od vozatajského pluku zde v Praze. Zde mám zprávu ze Žamberka. V Žamberku minulý týden nadával štábní kapitán Modr vojákům, že jsou dobytek a vyžírači republiky, načež rota vyslala ze svého středu vojína, který si jménem roty stěžoval plukovníkovi. Ten dal celé rotě nastoupit a tázal se, kdo si proti štábnímu kapitánovi stěžuje. Domníval se, že tak nikdo neučiní a že budou stěžujícího si vojína trestati. Na plukovníkovu otázku vystoupila však celá rota do jednoho muže z místa, čímž plukovník byl přiveden tak z konceptu, že před mužstvem vynadal štábnímu kapitánovi, který zmaten na nádvoří porosil celou rotu za prominutí. Trestán pro to nebyl nikdo.
Pánové, jaký je to příznak? Myslím, že tam ani komunisté nekolportovali ilegální časopis >Voják< a že tam nedělal ani žádný komunistický senátor nebo poslanec před tím schůzi. Ale ten tlak, to snižování lidí, znehodnocovaní a sekýrování dalo popud celé rotě: >Tu nás máte, dělejte si s námi, co chcete!<
A důsledky toho si 'domyslíte, pánové! To není jenom případ v Žamberku - o tom jsme se dověděli. Nevíme, kolik takových případů je utlumeno, o nichž se nedovíme, poněvadž nemáme možnosti, abychom v demokratické republice - i členové branného výboru, kterých je nás 17 zde a asi 28 nebo kolik v parlamentě - se podívali, jak naše děti žijí v kasárnách a jak je s nimi nakládáno.
V příštím rozpočtovém provisoriu, to se ví. hlavní činností bude vybírat zvýšené daně a dávky. Ale z čeho? Není podnikání, poněvadž je znemožňují ohromně vysoké, lichvářské úroky. A je charakteristické, že pan referent, jeden z nejschopnějších mužů tohoto sboru, sám varoval před přílišným vyzdvihováním faktu, že bude nutno úroky snížiti, poněvadž by to mohlo míti veliký vliv na naši československou budoucí investiční půjčku.
Pánové! Již jednou jsme tu schvalovali - tuším, že to není ještě ani rok - investiční půjčku v částce 1300 mil. Kč. Bylo zle, nezaměstnaní demonstracemi domáhali se práce, a proto bylo potřebí nasypati těmto nezaměstnaným písku do očí výkladem a slibem, že se u nás uskuteční investiční půjčka v částce 1300 mil. Kč, která rozhoupá podnikání, která rozhoupá práci. 1300 mil. KČ je pryč, a kde jste viděli, aby ve větších masách - a je potřebí v masách zaměstnati milion nezaměstnaných - byla poskytnuta práce? A jeli poskytnuta právě, pánové ze socialistických stran, když tvrdíte, že každá veřejná dodávka je vázána podmínkou, že se musí dodržovati minimální mzdy a kolektivní smlouvy, měli byste se podívati, jak se při těchto regulacích, melioracích nebo při stavbách silnic zachází s dělnictvem. Na kyjovském okresu při stavbě silnice vyplácelo se 1.40 Kč za hodinu, t. j. za S hodin práce 11.20 Kč a když zaplatí nemocenskou pokladnu a ostatní poplatky, dostane živitel 4- až 5členné rodiny za 6 pracovních dnů na dlaň 55 až 60 Kč. (Místopředseda dr Hruban převzal předsednictví.) Při tom koná práci, která vyžaduje, aby byl nasycen, práci, při které zničí boty a šaty. Ze staré investiční půjčky 1300 mil. Kč velmi malé procento dalo se na podnikání. Nevidím, že by osud bývalé půjčky nestihl i novou investiční půjčku, poněvadž již máte spoustu temných koutů a děr, kde bude zase potřebí ucpávati deficitní díry, jako se ucpávaly deficitní díry z minulé investiční půjčky. A protože je nebezpečí, že by kapitalisté neupisovali investiční půjčku, varuje místopředseda rozpočtového výboru, aby se nenadělalo mnoho hluku o snižování úroků. Pánové, to je hotový tanec mezi vejci. Na jedné straně se všeobecně žehrá na to, že vysoké úvěry, hlavně stavební, znemožňují podnikání. Banky poskytují krátkodobé úvěry stavební na 10, 12 až 13 %, ze vkladů dají 4 % a při tom ještě krachují. Venkovské peněžní ústavy, spravované laiky, malorolníky, vydělávají na rozpětí 2 % a prosperují. Tvrditi, že všechno zavinuje risiko banky, že banka daleko více ztrácí, poněvadž má méně zabezpečeny své půjčky, pánové, to je zase jen výmluva. Kdyby se vám chtělo správně nad bankami vésti dozor, jak vám k tomu bankovní zákon poskytuje právo, nebyli bychom tu svědky takových zjevů, že při 8 i 10 % výdělku na úvěru ještě se banka klade a že musíte z veřejných peněz tuto banku sanovati.
Třetí projednávaný bod denního pořadu jest úsporná a kontrolní komise. Pánové, už ta. předloha sama povídá o tom, jak má jednání této komise vypadati. § 4 (3) povídá: >Předseda komise prohlásí její jednání za dověrné, usnese-li se tak komise, nebo žádá-li toho člen vlády. (4) Člen komise (náhradník), který by porušil důvěrnost tímto zákonem uloženou, může býti na návrh komise zbaven členství v této komisi...< Nač je potom ta kontrolní komise, když člen vlády sám o sobě může žádati, aby jednání bylo důvěrné a předseda podle zákona mu musí vyhověti. Bude tam kritisováno dodávkové řízení pro železnici, bude tam člen vlády ministr železnic, aby to přímo nedělalo venku revoluci, za jakých podmínek se dodává uhlí. pražce, kliky atd., proto musí býti jednání důvěrné a běda, kdyby to byl oposičník, který by obsah tohoto jednání sdělil jenom v úzkém kruhu svých politických přátel, nebo tím více, kdyby je sdělil veřejně tisku. Suspense! Dále § 5 povídá: Předseda, oba místopředsedové a oba zapisovatelé tvoří úsporný a kontrolní výbor, který hlavně má toto všecko dělati, poněvadž komise se sejde jednou za čas. Kontrolní činnost výboru se nevztahuje na zákonitě povolené prostředky, nepodléhající dozoru podle §u 5 atd. Už referent, dr Karas, zde prohlásil s tohoto místa, že činnost té komise bude problematická, bezcenná, poněvadž nebude míti právo, aby donutila to které ministerstvo, aby si počínalo úsporně při objednávkách, při vyhazování státních peněz. Osud této úsporné komise bude týž, jako byl úsporné komise z r. 1921, č. 301 Sb. z. a n. Tato úsporná komise je čistě zase jenom k oklamání nespokojené široké veřejnosti, kde už dnes to vře přímo ve všech řadách, kromě řady bankovních ředitelů a průmyslníků, aby se tu vzbudila domněnka, že jest aspoň snaha zjednati ve vydáních a příjmech státních nápravu. My máme u nás podobný výbor, který má zjednávati nápravu v zastoupení v zákonodárných sborech, a to jest inkompatibilitní výbor. Tento výbor vždycky po volbách se ustaví, zvolí a tím za celé volební období jest jeho činnost hotova. Pánové, nezdá se vám, když se tak podíváte a znáte různé ty funkce těch vašich kamarádů a příslušníků vašich stran, jakou by tu měl inkompatibilitní výbor práci, aby zjednal nápravu? Jak to vypadá, když zákonem je zakázáno, aby člen zákonodárného sboru byl současně také ve správní radě banky, která bere ze sanačního fondu, aby byl ve správní radě podniku, který dodává veřejnosti - a vás jsou tu celé desítky, kteří sedíte v těch bankách a v těch správních radách různých podniků. (Sen. Kindl: A v několika najednou! - Sen. Ušák: Který je to?) Tak sedí ve Škodovce váš pan Šimonek, nebo nesedí? Dodává Škodovka státní správě vojenské nebo nedodává? A mohli bychom... (Sen. Ušák: Ale v bankách!) - Pardon, to se nejedná jen o banky, také o společnosti, které dodávají státu a kde poslanec, nebo senátor je ve správní radě, aby svého poslaneckého nebo senátorského vlivu upotřebil k získání této dodávky.
Nevěřím, že jste vůbec schopni zjednat v nynějším nepořádku, který vás dohnal až přímo k bankrotu, nápravu, když se s tohoto místa musí mluvit ústy vládního senátora o tom. že nebudete mít na výplatu státních zaměstnanců. Nevěřím, že máte jenom snahu zjednat nápravu. Mluvíte a regresu stavebním už 2 léta. Na státní náklad postavili si nádherné vily nejen měšťáčtí, ale i socialističtí poslanci a senátoři. Takový vůdce vaší strany, která mluví pořád o čistotě, ba dokonce který byl tak drzý, že si dovolil veřejnosti napsati projev proti korupci, má 3 soukromé příbytky, v nichž v každém by bylo místo pro několik rodin. Potřebuje to? Pánové, potřebuje to? Potřebovali jste vy mnozí postaviti si na státní garancii vily za několik set tisíc Kč? Nestačil pro poslance dělnické strany příbytek za 50.000 až 60.000 Kč? Dnes peněz není, miliardy leží v podpoře stavebního ruchu a o regresu se mluví a píše, ale poněvadž by regres velice zasáhl také členy zákonodárných sborů, členy vládní koalice, proto se o něm jenom mluví a víc nic - jako o všem ostatním...
Ale, pánové, mně se zdá, že ta situace dozrává. Před vánocemi jste nastavěli po městech stromky, abyste lidský hlad utišili těmi světélky a těmi korunkami, co házeli do těch pokladniček ti bohatí. Ale v hlavním městě republiky, v nejbohatším městě republiky, v Praze, kde je nejvíc bank a buržoasie, vybralo se tolik, že by každý člen rodin nezaměstnaných, jenom v Poraze bydlících, dostal asi 2 Kč. Tedy dosti mizerný štědrý večer by si za to mohl poříditi. Ale v Brně hodil do té schránky jeden z bohatých lidí 500 Kč a k tomu přidal lísteček s výzvou ke všem bohatým, aby neotáleli, nebo jinak, že je nebezpečí z prodlení...
Myslím, že už to nebezpečí je tu u akutní. Už lidé vidí, že všechny takové kejkle, jako jsou vánoční stromky, jako je starost Ligy péče o dítě, jako je starost Červeného kříže, jsou jenom moc mizernými flastříky na tu všecku bídu, které jste vy spoluvinni, poněvadž, dovedete-li nejstrašnějším exekučním opatřením vymoci poslední krejcar u drobného člověka, máte postupovat stejně také u bohatých. Nechtějí-li bohatí lidé dáti dobrovolně, ať na půjčka nebo pomoc ke zmírnění lidské bídy, máte je donutit zákonem. Ale vy to neděláte, vy stále o tom jenom vykládáte a lid už dnes ví, že, chce-li, aby se mu dařilo lépe, musí se nejen k vám obrátit zády, ale musí dnes, jak vidíme po vzoru v Rosicích, v jednotné frontě dělník, rolník, živnostník, intelektuál sjednotiti se, opřít se a svrhnout vás, aby zachránil svůj život a sebe. (Potlesk komunistických senátorů.)
Místopředseda dr Hruban (zvoní): Dalším řečníkem je pan sen. Johanis. Dávána mu slovo.
Sen. Johanis: Slavný senáte! Na sklonku roku projednáváme 3 důležitá usnesení sněmovny, z nichž první návrh týká se restrikce platů vyšších státních zaměstnanců, v druhém bodě týká se naše debata státního rozpočtu na 2 měsíce a jako charakteristiku těchto 2 usnesení řešíme otázku zřízení orgánu, který je nazván usnesením poslanecké sněmovny úspornou parlamentární a kontrolní komisí. Je viděti, že usnesení sněmovny ve 3. bodu vyžaduje, aby předcházející problém byl doplněn zejména úsporami a kontrolou, která má býti prováděna v dobách příštích.
Měli jsme již jednu úspornou komisi. Měl jsem čest býti jejím členem a chtěl bych vyzvednouti význam takovéhoto orgánu pro dobu příští, i když lituji, že v minulých letech úsporná a kontrolní komise, zřízená na základě zákona ze dme 12. srpna 1921 nefungovala až dotud tak, jak bylo úmyslem zákonodárců. Ale protože i v naší zprávě ústavně-právního výboru se tvrdí o této komisi některé okolnosti nepravdivé, musím konstatovati, proč došlo ke sporu mezi tehdejší vládou a tehdejší úspornou komisí, zřízenou na základě zákona z r. 1921, poněvadž i v soukromých hovorech slyším nesprávné vyprávění o různých sporech této komise mezi vládou, a dr Kramář, jako tehdejší předseda, se dělá do jisté míry zodpovědným, jako kdyby ona úsporná komise, zřízená na základě zákona z r. 1921 nefungovala tak, jak by bylo bývalo žádoucno. V naší zprávě ústavně-právního výboru se mimo jiné praví, že restrikční zákon č. 286 z r. 1924 měl částečně nahraditi liknavost oné komise z r. 1921 a dále se praví; že činnost této komise nemůže přirozeně nahraditi neodvislou komisi parlamentární a při nedostatečnosti komise z r. 1921 se volalo po utvoření komise nové.
Chtěl bych jen k vůli informaci p. zpravodaje - nevím, jestli p. dr Karas byl členem té steré komise (Sen. dr Karas: Ano, byl jsem!) - ale tím spíše musím litovati, že je na zprávě podepsán, poněvadž se bude pamatovati, že ta komise nebyla liknavá, to by byl omyl... (Sen. dr Karas: Tehdy se nic nedělalo!) K tomu přijdu, ale mám na mysli doby, pokud byla v činnosti aktivní. Je známo, že došlo ke sporu. Chci zde registrovati, jakožto člen této komise, že došlo ke sporu, a je nebezpečí, že dojde ke sporu novému. Došlo ke sporu o známý barák na Václavském náměstí, nazvaný >Košík<. Pan dr Karas a ostatní pánové, jsou-li zde někteří, kteří byli členy komise, vědí, že tehdejší úsporná komise zastávala názor, aby se dům, který nabízel známý jednatel Kabeláč - dnes již mrtvý - který uměl v Praze dobře dohazovat domy - a tehdejší správa pozemkového úřadu a vláda stavěla se na stanovisko dům koupiti, nekupoval; úsporná komise hájila názor, aby se nekupovalo, aby se stavěla budova nová, a došlo k rozporu mezi vládou a úspornou komisí, který se skončil, řekl bych, zastavením činnosti úsporné komise. (Sen. Havlena: Tak je to podle pravdy!) Ano. Já chci dnes jen říci, že stanovisko úsporné komise bylo správné.