Místopředseda Kahler (zvoní): Další slovo má pan sen. inž. H a v l í n.

Sen. inž. Havlín Slavný senáte! Projednáváme osnovy, které jsou novým břemenem našemu obyvatelstvu. Projednáváme je pod tím zorným úhlem, že jsou to státní nezbytnosti, které potřebuje v prvé řadě ministr financí, aby osvěžil své pokladniční hotovosti. Je jisto, že tímto způsobem nemůže a nebude moci ani p. ministr financí, ani zákonodárné sbory pokračovati v tom tempu, ve kterém pokračujeme až do nynějška. Nemine téměř měsíce, aby nebyla nová předloha, která znamená zatížení vrstev poplatnických, výrobních, bez ohledu na to sou-li to vrstvy obchodnické, průmyslnické, živnostenské nebo zemědělské. Vůle našich lidí k placení daní je jistě dobrá, o tom nelze pochybovat, ale má také své určité hranice. Nesmí se zapomínat na to, že, přicházíme-li v době, kdy se nám zavírá tolik dílen. Tolik obchodů a průmyslových podniků, se zvýšením daně důchodové, správněji řečeno s přirážkou k dani důchodové, která se bude platit již za termín uplynulý - to je snad to nejstrašnější - která se bude platit za dobu, v níž každý občan již vykonal pořádek sám u sebe, se svými věřiteli, i se svými dlužníky, že ho stavíme před situaci nesmírně těžkou, poněvadž nebude moci normálním, běžným způsobem prokalkulovati tuto novou dávku, aby se stala součástí hospodářského života, nýbrž bude musit sáhnout do své vlastní finanční podstaty, tedy bude platit z hotového, a mám obavu, že tento způsob by žádný podnikatel bez rozdílu, jestli je velký anebo malý, dlouho neunesl. O věci samé bylo mnoho a snad povolanějšími ústy zde v debatě již projednáno. Nepůjdu do detailů. Chci jenom říci, že toto břemeno se dotkne také druhé složky, a to je složka našeho zaměstnanectva, našich vrstev na pevný plat odkázaných, bez rozdílu, jsou-li to zaměstnanci státní nebo státních podniků, nebo zaměstnanci soukromí. A hlavně v době, kdy se po případě chystá nová dávka, nové břemeno, které má být po případě převaleno zase na tyto vrstvy, tyto věci mají souvislost s chystanou předlohou p. ministra financí o nových prostředcích pro vybavení fondu pro nezaměstnané, bojím se, že tyto vrstvy budou stiženy více, než co jejich únosnost snese.

Totéž stanovisko zpětné platnosti, které jsme potírali své doby, musíme a budeme potírati i dnes. Bylo nám tenkráte slíběno, že nikdy k tomuto způsobu nebude sáhnuto. Byl bych opravdu šťasten, aby také nastalo pevné rozhodnutí parlamentních sborů a vlády samotné, aby zákon, který bude vydáván, měl platnost ode dne svého vyjití pro budoucnost, aby byl závazný v budoucnosti, jak to je stará tradice a jak si to vynucuje právní podklad zákonodárství a nikoliv aby platil zpětně.

Pokud se týče druhé osnovy, která se týká zvláštního příplatku pna droždí, tu přicházím k věci, která se velmi hluboce dotkne zájmů nejenom našeho průmyslu drožďárenského, ale také našich živností, které droždí nevyhnutelně potřebu jí k své živnostenské výrobě, nemluvě o tom, že se jistým způsobem dotkne každé sebemenší domácnosti, kde se droždí stále, pravidelně potřebuje pro zhotovování a přípravu určitých pojmů a poživatin, všeho toho, co se dělá z mouky. Nemohu si pomoci, ale když jsem zkoumal poměry, jaké jsou v průmyslu drožďárenském v jiných zemích, když jsem viděl, že Německo dává drožďárnám 10% výroby celkového kontingentu jenom proto, aby se mohlo vyráběti droždí kvalitní a poměrně laciné, nemohl jsem dobře pochopiti, proč při sdělávání našeho posledního lihového

zákona byl kontingent drožďáren snížen. Já jsem proti tomu veřejně protestoval, viděl jsem, že jde o věc, která cení zdravá tomu průmyslu, a bránil-li jsem ho, bránil jsem ho proto, poněvadž drožďárenský průmysl je z největší části financován kapitálem československým a namnoze kapitálem českým, tedy máme k němu jistě velmi blízko. Ale podívejme se na situaci drobného živnostníka, který musí živnostensky zpracovávat droždí do různých druhů pečiva. Pekař spotřebuje na výrobu asi 2 1/2 tisíce housek, které dělá průměrně z l q mouky, když má dobře zařízenou dílnu, na 2 1/2 kg až 3 kg kvasnic na obyčejné pečivo, a bude-li dělat kvalitní zboží máslové nebo pečivo ve formě koláčů, buchet a podobně, potřebuje 4 až 5 kg podle toho, má-li zařízenu dílnu teplou, moderně vybudovanou, či je-li to po otci zděděná dílna nedostatečná. A násobíme-li tento poplatek, který přináší ve formě dávky z droždí, musíme říci, že ho nese na úkor občanského zisku, a má-li býti v tom smyslu pokračováno a opětně uvaleno na stav živnostensky na jedné straně nové břemeno, musíme mu umožnit a ulehčit situaci a ne mu podrážet výdělek do nemožnosti, takže je těžko, aby mohl vyhověti povinnostem státním, které od něj v zájmu státní kasy parlament, vláda a celý stát vyžaduje.

Mám odvahu říci tuto věc otevřeně a objektivně. Nestavím se jako zastánce jednotlivého stavu, ač máme i živnostníky tohoto druhu ve svých řadách, ale chtěl bych říci, že je potřebí, aby v ministerstvu financí nastal nový kurs, aby přicházelo s novými iniciativními návrhy tam, kde potřebuje peněz, a ne aby se šlo pouze podle šablony, že by se řeklo: Tato daň vynáší 100 mil. Kč, zvýšíme ji o 50% a vynese 150 mil. I tu je potřebí nalézti novou cestu a podchycovati zdaněním určité věci, které by byly snesitelné, a ne jíti touto jednoduchou formulací.

Jestliže sleduji celý postup hospodářství státního a sleduji-li tu zprávu, kterou vydal rozpočtový výbor tohoto slavného domu, který viděl stavby, jež byly jím revidovány a kolaudovány, vidím, že snad by bylo těch břemen méně, kdyby nastala opravdu - úspornost ve státním hospodaření. Je to náš starý požadavek, který tlumočil dr K r a m á ř a velmi jasně ho formuloval ve svém návrhu, kde volal po kontrolní a úsporné komisi, vybavené velkým právem, která by mohla zasahovati do všech oborů státního hospodářství iniciativně, která by byla odpovědná parlamentu a žádnému ministru a žádné vládě, aby parlament musil rozhodovat o tom, kde ona se dostane do takového poměru, že bude považovati to které vydání za nehospodárné a neúsporné. Ale jsem jist, že návrh, který byl vytištěn v poslanecké sněmovně, nese ze všech těch našich přání jen pouhou hlavičku, neboť v navržené formulaci je nepřijatelným. Je přímou ironií, když se tam ukládá kontrolní a, úsporné komisi, že musí napřed upozornit resort, který bude revidovat. To mi připadá jako v Kocourkově, kde dali vyhlášku, aby se 24 hodin napřed hlásilo, že bude hořet. Je pochopitelno, že, má-li míti kontrola účel, musí býti prováděna namátkou, nenadále, bez přípravy, aby stihla stav skutečný, a ne uměle připravený. (Místopředseda dr Hruban převzal předsednictví.)

Ale já při této příležitosti otevřeně říkám, že kontrolní a úsporná komise, i když v ní budou zasedat nejlepší lidé z národa, nebude moci provésti svůj úkol dokonale, nebude-li podporována ve státní správě účetními a kontrolními odbornými úředníky, které stát má, a jejichž pravomoc musí býti upravena. Nešťastnou shodou bylo, že po převratu když se dělal zákon o všech těchto věcech, když se budoval náš nejvyšší kontrolní účetní úřad, jsme převzali stará ustanovení, která mají své motivy z r. 1866, kdy 21. listopadu vydalo Rakousko vládní nařízení o účetní a odborné kontrole ve státní správě, a toto staré nemožné císařské nařízení je vlastně podkladem, na kterém my jsme budovali nový úřad v novém státě po tak vzdálené době. Když se dívám na to, že kontrolní úředník účetní je přidělen určitému úřadu a podléhá svému šéfovi také ve smyslu personálním, tedy je pochopitelné, že nemůže prováděti kontrolu, jak by chtěl, poněvadž je v rukou svého představeného, poněvadž je na něm závislý. Ale věc jde ještě dále, že nařízení resp. zákon říká, že, když tento úředník. který zná právo kontrasignace každého vydání v tom úřadě, odepře kontrasignaci, poněvadž nejsou splněny podmínky věcné, po případě i formální, a nařídí-li mu jeho představený, že výplata nepoukázati musí, tedy tuno kontrasignaci dáti musí rovněž a nemá práva, aby podal o tom relaci nejvyššímu kontrolnímu účetnímu dvoru, poněvadž přímý styk tohoto kontrolního úředníka s Nejvyšším kontrolním úřadem je zákonem zakázán. Tedy to je dobrodiní, které své doby zavedla bývalá panská sněmovna ve Vídni, když parlament poznal, že toto opatření z r. 1866 je vlastně jenom takovým obíleným hrobem pro veřejnost, která si řekla, že je tu vybudován kontrolní aparát. Tedy panská sněmovna se potom postavila proti posl. sněmovně tehdejší říšské rady, která chtěla z něj odstraniti tyto nemožnosti. I my máme ten úkol, abychom se dostali o hospodárného šetření ve správě státní se státními penězi, my musíme upraviti kontrolní účetní službu na jiném základě.

Slavný seznáte, jestliže se z důvodů nutnosti a úspornosti jmenovali úsporní komisaři v jednotlivých resortech právě nedávno, v té době, kdy po tom volal celý národ, a jestliže těmi úspornými komisaři jsou zase úředníci z resortu, tedy mám za to. že to není žádná kontrola, tam jsme zase v těch poměrech, o nichž jsem mluvil. Proč pak by to nemohlo býti po vzoru francouzském a belgickém, kde všichni ministři mají přiděleného vysokého kontrolního úředníka z ministerstva financí, ten je nezávislý na resortu a může v mnohých případech projeviti své votum. Proč bychom nemohli zaříditi službu účetní a kontrolní na tolik, aby byla nezávislá na administrativních. přednostech a aby byla podřízena přímo nejvyššímu kontrolnímu dvoru, aby mu musila podávat pravidelné relace o každém nehospodárném použití kreditu, o každém nehospodárném použití peněz v tom kterém odvětví státní správy, které bylo poukázáno, a aby president Nejvyššího kontrolního dvora měl nejen právo; ale i povinnost, aby o těchto věcech referoval parlamentu? Já bych rád viděl, jak by se potom zachoval parlament, jestli by měl odvahu mlčet k překročení rozpočtu, k překročení kredítu, rozpočtových cifer, které se teď děle pravidelně a každoročně a které se dodatečně schvaluje, aniž by se slovo řeklo. Já bych rád viděl, jak by ta věc vypadala, kdyby přišel president Nejvyššího kontrolního dvora během parlamentních prací a upozornil zákonodárné sbory, že tamhle a tamhle se špatně hospodařilo s kredity, že jsou překročeny a že je potřebí nových peněz a že on sám po vyšetření poměrů to nedoporučuje.

Dokud tato opatření neučiníme, budeme státi v té smutné úloze, že každou chvíli budeme musit přicházeti s novými zákony o nových břemenech. A jestliže nedovedeme a nedovedli jsme až dosud hnouti hospodářským životem, přinésti mu nové osvěžení, aby tam se také poměry zlepšily, nevím, jak dlouho snese všechny tyto věci celá čsl. veřejnost a její poplatní síla.

Slavný senáte! A v této době, kdy prožíváme tak těžké věci nejenom v té vnitřní práci, nýbrž i v životě hospodářském, Jsme svědky i jiných událostí, které hluboce musí působiti na každého člověka v tomto státě, který si zachoval smysl pro objektivitu, pro spravedlnost. A tím tížeji musí působiti na každého člověka, který má v sobě československou krev. Když vidíme; že v Duchcově se vyvolávají zúmyslně, za netečnosti určitých orgánů státních a vládních, poměry. které znamenají poplivání naší minulosti, které znamenají znevážení základních práv Příslušníků tohoto národa, který tento stát stavěl, příslušníky toho národa, který obětoval své nejlepší syny, alby dal do základu tohoto státu českou krev, tedy nemohu toho dobře snésti a myslím, že mám právo a povinnost, abych protestoval a řekl, že vláda musí býti na svém místě, že od toho jsou úřady a ministr vnitra, aby vykonával svou povinnost. (Výborně!) Když vidíme, že v Děčíně přichází k úrazu a ponížení náš člověk., četník, člověk, který vykonává těžkou funkci a který častokráte nasazuje život, nemůžeme to více snésti. Vezměte statistiku, že za pouhých 14 let bylo u nás odstřeleno přes 30 četníků při vykonávání úřadu, číslo, které jsme neslyšeli nikde jinde. (Výkřiky sen. Kindla.) Já vám to řeknu, pane kolego. Tehdy, když vykonávají svou povinnost, poněvadž se tam mluví velezrádné řeči, které mluví dokonce i parlamentní zástupci tohoto státu, když tam vykonávají svou povinnost, aby schůzi rozpustili, bývají přivítáni nadávkami: krvaví psi, česká pakáž a pod.

Slavný senáte! Myslím, že trpělivost tohoto českého lidu má své meze, a to tím více, poněvadž poměry v pohraničí začínají býti neutěšené. My nejsme, a nikdy nebudeme, přáteli jakéhokoli utiskování, nejsme šovinisty zaujatí proti jiným národnostem, které v tomto státě bydlí, ale chceme v tomto státě cítiti na každém místě, že jsme státním národem a že jsme tento stát budovali tehdy, když jiní jej nechtě i.

V důsledku těchto okolností varuji, aby se Tímto směrem pokračovalo dále. Není tomu tak dávno, kdy viděla celá československá veřejnost a celý svět, že v nás je veliká síla mravní i fysická - byl to Všesokolský slet. (Sen. Kindl: Fašistický!) Máme ukázněnost v sobě, ukázali jsme to všude ve velikých masových projevech, nedali jsme se strhnouti ani takovými živly, které měly za úkol vyprovokovati u nás srážky, ale varuji, slavný senáte, aby tato ukázněnost byla tímto způsobem podlamována, aby v nás byla tímto způsobem lámána ta silná vlastnost, která znamená, že chceme udržeti klid a pořádek. Ukázali jsme velké věci, a já bych byl rád, aby nebylo potřebí, aby se tato síla, která se vybíjela v nejušlechtilejším smyslu na letenském stadionu a v celé slovanské Praze, musila se jednou vybíjeti tak, že bychom byli nuceni si udělati pořádek v tomto státě ve smyslu národním proto, poněvadž není nikdo, kdo by to chtěl udělati. Bylo by to ohrožení hospodářského klidu a pořádku. Voláme proto k vládě: Konejte svou povinnost, všichni lez rozdílu, z krve české i ně

mecké, je to vaše povinnost jako správců tohoto státu! (Potlesk.)

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Dalším řečníkem je pan sen. S t o h r.

Sen. Stóhr (německy): Slavný senáte! O významu projednávané předlohy vyjádřili se již moji klubovní kolegové. Musím promluviti jen o něčem, co přineslo s sebou jistou nervositu při celém vyřizování předloženého komplexu otázek. Jsme si jako zástupcové venkovského lidu plně vědomi úkolů, které plniti povinen je každý loyální občan vůči státu; jaké oběti mu má přinášeti. My jsme dodnes v každé době dokázali potřebné porozumění a správné pochopení těchto svých povinností. Jestliže pan ministr financí prohlašuje, že zákon o zvýšení daně důchodové je státní nutností, líčí-li to jako nutnost, že těchto předloh potřebuje na vyrovnání schodků ve státním rozpočtu, pak můžeme to s jeho stanoviska, jakožto odpovědného ministra financí, ovšem shledati pochopitelným. Pravíme však, že splnění jistých požadavků zemědělství, kde běží o existenci stavu ve státě jistě nejdůležitějšího, stejně nutno všeobecně uznávati, oceňovati jako státní nutnost a podle toho projednávati.

Měl jsem příležitost prohlásiti panu ministrovi financí o tomto jeho stanovisku, že by zajisté málo pomohlo, kdybychom se usnesli ještě o 10 nebo 20 takových zákonech, které by přece zůstaly jen na papíře, kdyby státní občané, kdyby obzvláště naše rolnictvo nemohlo plniti povinnosti, které se jim takovýmito zákony ukládají, a kdyby účinek, který doufá ministr financí docíliti, měl se obrátiti v opak a projeviti v tomto smyslu své účinky. Bylo tomu tak již v různých případech. Poukazuji v této příčině na zvýšení osobních tarifů. Počítalo se za 3, 4 nebo 5 uplynulých let a řeklo se: tolik a tolik milionů osob bylo za rok dopraveno, příjmy činily tolik a tolik milionů ročně. Přirazí-li se nyní k tomu 20%, bude o tolik a tolik milionů více. Věc byla hotova, ovšem však jen na papíře. V praxi však nebylo možno docíliti vypočítaného účinku, poněvadž to poměry nedovolily. Máme proto za to, že.Jde-li o naléhavé vyřízení státních nezbytností - nestavíme se v zásadě proti tomu, ta chci výslovně prohlásiti - pak musí v prvé řadě býti starostí vlády, poskytnouti nám možnost a přiměřené pddklady, abychom také mohli plniti povinnosti, jež takovéto osnovy zákonů ukládají.

Zde se dos áváme do rozporu s názorem směrodatných kruhů, a to se svým prázorem, který jsme si jako praktičtí zemědělci v praktickém životě osvojili na základě zkušeností, jež nám přináší každý jednotlivý den. Bojujeme již od let o to, aby se vláda konečně rozhodla učiniti v zájmu udržení existence zemědělství to, co jest její povinností. Nemůžeme akceptovati názor, že máme vůči státu plniti jen povinnosti, že však stát vůči nám je bez jakýchkoli závazků. Nepožadujeme nic více a nic méně, nežli co požadnjí všechny druhé stavy, totiž přiměřenou mzdu za vykonanou práci. A na to, myslím, máme nárok. Nechceme nic jiného. Věčná rozepře běží právě o to, že se nám nechce přiznati to, co se projevuje ve mzdě, totiž přiměřená cena našich výrobků. Jak máme potom plniti své povinnosti vůči státu?

Tisk odpůrců píše a mluví stále o politice peněžního měšce zlých agrárníků, mluví o jejich nenasytnosti, o jejich přehnaných požadavcích a o teroru, který agrárníci v tomto státě mohou vykonávati. (Sen. Reyzl německy): Tak jest!) Nejsem toho názoru, pane kolego. Z úlev, které se domněle chtějí poskytnouti, anebo které byly poskytnuty, pocítil jsem dodnes -leště velmi málo. Domníváte se, že to, co klademe jako oprávněné požadavky hraničí na nenasytnost. Kdyby nám někdo chtěl vytý kati nenasytnost, pak, prosím, pokuste se jednou na venkově mluviti s našimi sedláky a vyložiti jim svůj názor. Odpověď, kterou dostanete, přesvědčí vás, že to, čeho se domáháme, nikdy nelze označiti jako teror nebo nenasytnost anebo něco, co je v zájmu politiky peněžního měšce. Nikoli! Tyto požadavky mají svůj původ v nadmíru neutěšených poměrech, ve kterých se dnes zemědělství nalézá. Prohlásil jsem

již dříve, že se nám již od let slibuje, že nám bude konečně poskytnuta pomoc. Slyšeli jsme to v roce 1929, v roce 1930 a 1931. (Místopředseda dr Heller převzal předsednictví.) Od jara 193 2 namáháme se křečovitě, abychom dosáhli toho, co bezpodmínečně musíme přinésti našemu zemědělství bez rozdílu velikostí, bez rozdílu národnosti a náboženství, co přinésti musíme jako podklad pro udržení jeho existence, aby tento stav v zájmu státu mohl oproti státu plniti také svou povinnost, a aby také průmyslu a jiným stavům zůstalo to, co jest jejich posláním. Jestliže vidím trochu černě, a v těchto otázkách jsem vysloveným pesimistou, musím prositi za prominutí. Ale všeobecná nedůvěra, která dnes panuje, rozšiřuje se bezděky dále a přenáší se také na každého jednotlivce. Psychologické založení člověka nelze tak beze všeho měniti. Ukázalo se přece, že nejlépe pochodí ten, kdo nesmýšlí příliš optimisticky, obzvláště jde-li o zastupování zájmů zemědělství aneb o jisté sliby, které se domněle mají dáti zemědělství. Mluvím ze zkušenosti a musím se o tom zmíniti, abych odůvodnil toto své smýšlení. Od jara 132 bojujeme o zabezpečení sklizně. (Sen. Spies (německy): Již od tří let!) Ano, řekl jsem to již. Ód jara 1932 bojujeme znovu o zabezpečení a udržení zemědělství, resp. o zabezpečení části našich zemědělských výrobků. Pan ministerský předseda U d r ž a l byl tak laskav a prohlásil již na začátku května, že tato opatření nutno bezpodmínečně učiniti do konce května. Dnes máme 1. července. Jižní krajiny v republice začaly již se žněmi a my, pokud jde o zabezpečení naší sklizně, stojíme právě tam, kde jsme stáli před měsíci. Že se tyto poměry staly pro nás neudržitelnými, že tato nejistota musila vzbuditi nervositu v kruzích našich zemědělců, je pochopitelno. Že se tato nervosita přenáší na parlamentní zástupce venkovského lidu, lze také snadno pochopiti. Sedláci venku nejdou k panu ministerskému předsedovi U d r ž a l o v i nebo k pánům ministrům B e c h y ň o v i a B r a d á č o v i do Prahy; ti nás popadnou za pačesy a žádají od nás splnění

povinností, které stát má oproti zemědělství. Jedem klín vyráží druhý. Každý z nás pociťuje neblahé poměry na vlastním těle, a tak musili jsme vyřízení těchto otázek urgovati způsobem více kategorickým. Pokoušeli jsme se řešiti otázku nejlepším způsobem tak, aby neobsahovala jednostranné řešení. Nežádáme ceny na př. za pšenici 300 nebo 250 Kč, nežádáme také 10 až 15 Kč za kilogram živé váhy za náš dobytek, jak tomu bylo kdysi. Tak dalece jsme přece národohospodářsky vzděláni, abychom nekladli takovéto požadavky. Co žádáme, pohybuje se v rámci přípustnosti, v rámci toho, co nám poskytnuto býti musí, aby zabezpečena byla existence zemědělců. Nic více a nic méně. Jestliže venku před několika dny dostával sedlák, ať malý nebo velký, malý snad ještě méně nežli velký, 5 1/2 až 6 Kč za 1 kg živé váhy vepře, za tele 3 až 3 1/2 Kč 1 kg živé váhy, když při mléce musil počítati se 60 až 70 h a často této hranice zužitkování ani nedosáhl, jestliže berní exekutor je dnes denním hostem v našich vesnicích a fiskus se neostýchá zabavovati sedlákům poslední krávu, aby splněna byla povinnost vůči státu, pak nemůžete nám zazlívati, jestliže své požadavky hájíme trochu radikálněji, jestliže energicky žádáme, aby stát a vláda konaly svou povinnost konečně také vůči nám. Podívejte se do Německa nebo do Rakouska, podívejte se do Jihoslávie nebo do Francie, zkoumejte poměry ve všech sousedních státech. Všechny tyto státy snažily se v posledních letech učiniti na ochranu svého domácího zemědělství, co bylo možné, snažily se učiniti více, než jsme se domnívali, že to je v dosahu možnosti příslušného státu. Vytýkalo se nám, že jsme na příklad na ochranu domácího chmelařství dosáhli od vlády v hospodářském roce 1930/31 záruky 15 milionů, Německo jen pro tento účel věnovalo předešlého roku na ochranu svého chmelařství 1 1/2 milionu a potom další milion, dohromady 2 1/2 milionu marek. Čtěte zprávy, jaká opatření učinilo Německo letos na ochranu svého zemědělství. Krise zničila u chmelařů milionové hodnoty. Přeměna způsobu hospodaření chmelařů vyžadovala miliony. V žateckém kraji srovnali jsme přes 5.000 ha chmelnic zcela nového data v posledním půl druhém roce se zemí. Pro tato zařízení potřebujeme investicí, které jdou do set milionů. Investice na soukromém kapitálu, inventárním kapitálu, atd., které s tím souvisejí, nebyly využity, což znamená obrovské zatížení chmelařství. Uvažte dále, za jakých poměrů musíme dnes pěstovati řepu. Bohužel, většinou pěstovati musíme, poněvadž změna způsobu hospodaření a zařízení podniky jednotlivého zemědělce nepřipouští, aby se úplně upustilo od pěstování řepy. Zemědělec musí dále pracovati se ztrátou; jestliže naproti tomu velkoprůmyslníkovi podnik nic více nevynáší, pak zkrátka zavře brány svého závodu. Zavřu jednoduše vrata svého podniku a předá dělníky podpoře v nezaměstnanosti, státu. Sám sebere svých pět švestek, jede v zimě na Rivieru, v letě do:Alp. Ale co můžeme činiti my sedláci? Máme dílnu bez střechy, jsme vydáni mocnostem přírody. Zažil jsem včera v Chebu průtrž mračen, na kterou vzpomínám s hrůzou. Ve strachu spěchám domů, abych uviděl, zdali majetek much dětí není zničen. U nás jde o bytí nebo nebytí každého dne do roka. Musíme každý okamžik býti připraveni, že náš majetek bude srovnán se zemí. Sedlák nemůže svou boudu jen tak beze všeho zavříti. Kdyby však naši sedláci jednou zavřeli své podniky, spráskli by ostatní stavy rukama nad hlavou, jaké neštěstí by z toho povstalo, kdyby zemědělství neplnilo svých povinností oproti státu. (Výkřiky sen. Beutela.) Nerozumím, bohužel, panu kolegovi, abych mu mohl odpověděti. On se již uklidní.

My sedláci hájíme názor, že se pro naše zemědělství, které se octlo v nouzi, bezpodmínečně něco musí učiniti, a že nemůžeme jen povolovati stále nové daně a dávky, aniž bychom vytvořili nutné předpoklady, abychom tyto dávky mohli také sehnati.

Pánové, říká se, že naše stanovisko k jednání v senátě není věcné, nýbrž že zde běží jen o požadavek agrárníku. Co

pak to znamená, požadavek. Přicházíte-li s požadavky jiných vrstev obyvatelstva, nemůžeme a nebudeme to považovati, jsou-li tyto požadavky oprávněné, za nějaký požadavek určité strany, nýbrž za nutnost v zájmu všeobecném. O požadavcích nelze zde mluviti. To mně vždy tak připadá, jako když se volá: Chyťte zloděje, jen aby se dotyčný tím chránil sám. Přicházíte-li (obrácen k soc. demokratickým senátorům) s požadavky, které jsou oprávněné, byli jsme vždy velmi rádi ochotni vyjíti vstříc.

Řeklo se také, že zápis do listiny řečníků těch, kdož dosud nebyli hlášeni, byl šachovým tahem agrárních stran, které zde pronášejí obstrukční a oposiční řeči a chtějí provozovati taktiku odkladu. Konstatuji, že jsem se již častěji při debatách dal zapsati teprve druhého nebo třetího dne. Tak jsem učinil také dnes, poněvadž jsem právě považoval za nutné zaujmouti stanovisko k této důležité otázce. Nám neběží o požadavky, ani 0 oposici neb obstrukci, nám běží o dosažení požadavků, které musíme klásti v zájmu našeho venkovského lidu a ve kterých musí býti jasno, dříve nežli nás pan ministerský předseda pošle na prázdniny. Máme ještě čas seděti zde také ještě 4 neděle. (Sen. Kindl: Až bude zralý chmel!) S tím uzráním chmele je to také taková divná věc. S hrůzou musíme pomýšleti na zhoubné působení mšice a musíme s největší horlivostí stříkati, aby chmel uzrál, aby pověst žateckého chmele neutrpěla. To je právě to smutné, že my sedláci musíme konati tak těžkou práci a že nám potom jiné stavy odpírají nebo nepřejí odměnu za vykonanou práci. Pánové, zmínil jsem se již o tom, že jsme nikdy neprohlašovali, že budeme hlasovati proti předloženým daňový m zákonům. Pravíme jen: Chceme míti jasno o svých požadavcích, abychom, když hlasujeme pro zvýšení daní, přece také měli možnost plniti také to, co se žádá. Vytýká se nám namnoze. že prý provádíme stranické čachry proti státu. 1luviti o nějakém čachrování mé strany, které mám čest náležeti, oproti státu. Je zajisté trochu silné. My jsme z tohoto obchodu, smím-li se tak vyjádřiti, sku

tečně dosud žádný obchod neudělali. (Sen. dr Holitscher (německy): Tedy špatný obchod!) Ano, máte pravdu. A lituji jen, že tento obchod pro nás dosud nebyl dobrým obchodem.

Nevíme tedy, zdali se vláda již usnesla o obilním syndikátu či nikoli. Jsme při tom poukázáni jen na novinářské zprávy. A to, o čem jsme se zde dozvěděli, sotva asi postačí. (Sen. Beutel (německy): Máte přece několik ministrů ve vládě!) Máte pravdu, ale s této strany se toho příliš nedozvíme. Snad je tomu u vás jinak. O syndikátech dozvěděli jsme se dosud tolik, že to, co se nám dosud nabízí, nestačí. Syndikát, který má býti založen ve formě smlouvy mezi vládou a korporacemi a organisacemi, jež tvoří syndikát, nepřinese nám to, čeho potřebujeme. Zákonitého podkladu dosud nemáme a nemůžeme se dnes také opírati o ustanovení zákonitého opatření. (Sen. dr Holitscher (německy): Co je s malými sedláky?) Vzpomínám jen na dobu, kdy jsem loňského roku s tohoto místa líčil komisi pro dovoz obilí jako nicotnou věc a kdy pánové s tímto názorem nebyli spokojeni. Ukázalo se, že jsem, bohužel, měl pravdu a že komise pro dovoz obilí dělala všechno, jen ne to, co měla dělati a co by bylo bývalo jejím úkolem. Viděli jsme, že v poslední době dováženo bylo ještě množství obilí a mlýnských výrobků, ačkoli se dobře vědělo, jak příští sklizeň vypadá a jak se utváří poměry, pokud jde o zásoby. Poukazuji dále na dovoz másla. Náš trh másla je zaplaven; pro mléku nelze najíti odbyt, a přes to bylo v červnu dovezeno 30.000 kg másla. Nuže, pánové, je to myšleno národohospodářsky nebo finančně politicky? Domácí zemědělství v jeho výrobě tolik omezovati a poškozovati, že pozbývá životního nervu, je to oprávněné? Jak má zemědělství plniti své dávky a povinnosti oproti státu? Vidíme, že jsme měli býti odbyti způsobem, která nemůžeme přijmouti..S obilním syndikátem ve formě, jaká nám byla sdělena, nemůžeme býti a nebudeme srozuměni, poněvadž to, co se mělo vytvořiti, co bylo úmyslem vytvořiti, zase není to, co se

musilo vytvořiti a co se také vytvořiti musí.

Vliv na utváření cen domácí výroby, první zásada, kterou klademe do syndikátu, byl by se zase stal ilusorním, jak tomu bylo loňského roku při založení komise pro dovoz obilí.

V ministerské radě, která se konala včera, projevila se prý ochota řešiti otázku obilního syndikátu jinou reformou.... (Sen. dr Holitscher (německy): Přihlásilo se 5 řečníků ke slonu, snad je to dost času pro ministerskou radu! Není to snad žádná obstrukce?) Jaká obstrukce? Pro mne může se jich hlásit ještě deset. (Sen. dr Holitscher (německy): Chtěl bych se vyptávati po celé Evropě, kde se tomu neříká obstrukce, vyjma u nás!) Jde nám ještě o jinou otázku, a to o otázku dobytčího syndikátu. Nebude přece někdo chtít tvrditi, že ochrana zájmů domácí zvířecí a mléčné výroby je v zájmu jedině velkoagrárníků anebo velkých sedláků! Právě v této otázce mají nejmenší, malí zemědělští dělníci stejný zájem jako největší majitelé. Ba mají na drůbežnictví a na prodej vajec mnohem větší zájem nežli větší majetek. (Předseda dr Soukup ujímá se předsednictví.) Pokud jde o tento nejdůležitější obor našeho domácího zemědělství, pěstování dobytka, chtěl bych podati prohlášení, že bez zabezpečení tohoto oboru zemědělské výroby jakožto nejdůležitějšího oboru musíme celou otázku považovati za nevyjasněnou. (Sen. Jarolim (německy): Proč poklesl konsum masa?) Mám statistický materiál, že v Jablonci a v Liberci, kde průmysl tak silně utrpěl, podivným způsobem konsum masa loňského roku oproti dřívějším letům nepoklesl. Nepopustíme nadále, aby se k nám týdně dováželi bagouni v mnoha stech kusech a aby jednotlivci na každém bagounu na náš účet a na účet konsumujícího obecenstva vydělávali 700 až 800 Kč. Můžete pak ještě mluviti o protežování domácího zemědělství a o nenasytnosti agrárníků?

Chci vám zde uvésti jen jeden příklad. Před třemi čtvrtěmi roku byl u mne pan ministr B e c h y n ě, podíval se na moje

hospodářství a shledal mezi jiným, že si moji deputátníci drží také vepře. Prodají do roka 2 až 3 vepře a čtvrtého si zabíjí k vánocům nebo v masopustě. Pobíhalo několik vepřů po dvoře. Na dotaz pana ministra, komu ti vepři patří, dozvěděl jsem se po dotaze, že patří mému krmiči. Dal jsem ho zavolati, a na moji otázku, co zamýšlí s vepři učiniti, odpověděl: Prodati. Ale nyní, řekl, neplatí za ně řezníci nic. Namáhal jsem se, krmil jsem ty vepře, a nyní za to nic nedostanu. Tu řekl jsem panu ministrovi: Vidíte, pane ministře, to není žádný agrárník, to je dělník, ten má na otázce utváření cen vepřů, drůbeže, vajec a másla tentýž zájem jako já jakožto zaměstnavatel, a pan ministr musil se přesvědčiti, že je tomu tak. Na otázce živočišné výroby, na upraveném dovozu tuku, másla, sádla atd. máme živý zájem, musíme ho míti, a také vy, pánové, všichni dohromady musíte míti přiměřený zájem pro tuto otázku. Jeden článek řadí se ke druhému. Na jaře r. 1931 jsem při osevu viděl, že je mnoho míst prázdných. Prováděl jsem kontrolu a vzal svého syna k odpovědnosti. Ten mi odpověděl, že je strof již vychozený a že je naléhavě potřebí nového stroje. Na to jsem řekl: Na podzim se musí koupiti nový. V pozdním podzimu jsem shledal zase tutéž vadu. Na dotaz řekl mi můj syn,že z hospodářství nemohl sehnati prostředky na zakoupení nového stroje. Dodnes jsme ho nekoupili a musíme to dále protloukati se starým strojem. To mluví -za sebe dosti. Jestliže se nám dá to, nač máme oprávněný nárok, pak se také shledáme, pokud jde o další vyjednávání. (Sen. Kindl: Pan ministr financí potřebuje již peníze!) Jsem ihned hotov, pane kolego. Stran prodeje obilí a chmele ukázalo se již v Německu a v Jihoslávii, že všechny kroky v tomto oboru na základě zákonitých opatření byly prohlášeny za ilusorní. Co je tam možno, musí jíti také u nás. Naše stanovisko nemá se posuzovati v tom smyslu, jak vy ze stranické politiky vůči nám činíte. Myslíme to poctivě a upřímně. Jsme si vědomi úkolů a povinností, které máme oproti státu. Prosíme, anebo lépe řečeno požadujeme

od státu, od vlády a od koaličních stran, aby konečně nastalo jasno v otázce Ochrany zájmů zemědělství a aby nám poskytnuta byla možnost udržeti se na naší hroudě. (Sen. Strk [německy): Co je s těmi 450.000 nezaměstnaných?) Stavěli jsme se proti zachování jejich existence? Hlasovali jsme pro miliony pro nezaměstnané. (Sen. Beutel [německy): Ale těžce jste licitovali!) Že jsme těžce licitovali? Mohl bych vás ještě dnes o tom přesvědčiti, že by bylo lze mnoho ušetřiti v tomto oboru. Ale nechme tu kapitolu, snad se naskytne při pozdějších předlohách příležitost, abychom se o tom blíže rozhovořili.

Prosím jen, aby otázky byly posuzovány tak, jak jsme je načrtli. Máme zájem na tom, že se poměry musí utvářiti tak, jak jsme to oprávněni žádati. Chceme zjednati jasno. Vláda a koaliční strany musí otevřeně přiznati barvu a prohlásiti, zdali jsou ochotny učiniti pro zemědělství to, co jsme oprávněni žádati. Tento názor odpovídá našemu celému stanovisku. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Uděluji slovo panu sen. J. Krejčímu.

Sen. J. Krejčí: Slavný senáte! Jsem pověřen klubem senátorů čsl. strany lidové, abych jménem klubu učinil toto prohlášení: Ačkoliv uznáváme, že daňové zatížení obyvatelstva našeho státu je příliš těžké, nemůžeme přece jako strana státotvorná a své odpovědnosti za státní samostatnost si vědomá neposkytnouti státu v nynější tak vážné době nutných prostředků k udržení finanční rovnováhy ve státním rozpočtu. Proto, ač s těžkým srdcem, rozhodli se senátoři čsl. strany lidové hlasovati pro zákon o přirážkách k dani důchodové a zdanění droždí, nebo nemůžeme připustiti, aby došlo k dalekosáhlým důsledkům, které by vyplynuly z porušené rovnováhy rozpočtu státního, a které by přímo nedozírně postihly jak stát, tak i jeho veškeré obyvatelstvo. Činíme tak v předpokladu, že státní správa účelnými a důsledně prováděnými úsporami zabezpečí finanční rovnováhu, aby nemusilo

dojíti k novým daním, a aby termín zákona o přirážkách k dani důchodové. jako zákona přechodného, byl skutečně dodržen.

Nemělo by účelu zavedení přirážky k dani důchodové, kdyby platební schopnost poplatníků byla trvale ochromena, jak tomu je nyní, a proto beřeme na vědomí závazné prohlášení pana min. předsedy a pana ministra zemědělství, že je postaráno o zabezpečení přiměřeného zhodnocení letošní úrody, jejíž slibný stav dává naději, že její výnos stane se zdrojem hospodářské obnovy a tím posílí se také platební schopnosti poplatnictva. Stejně také beřeme na vědomí prohlášení pana ministerského předsedy a pana ministra zemědělství, že bude v nejkratší době postaráno o vhodné zpeněžení produkce živočišné a mléčné. Předpokládáme, že nám bude dána příležitost, na vyřešení a provedění této nouzové akce spolupůsobiti, ovšem to len jako přechodné zařízení v mimořádné době hospodářské tísně, čímž se ničeho nemění na zásadním stanovisku naší strany proti vázanému státnímu hospodaření. Při tom vznášíme na vládu důrazně požadavek, aby vhodný m ustanovením postarala se, aby předražováni životních potřeb, při jejich přechodu od výrobce k spotřebiteli, bylo znemožněno a aby parita mezi výrobky zemědělskými a průmyslovými byla již konečně vyřešena.

Dnešní hospodářská krise prýští především podle našeho přesvědčení zejména z krise mravní. Z toho vyplývá povinnost zejména pro vládu, aby ze všech sil pracovala k tomu, aby v rámci své velké možnosti zabraňovala energicky tomu, co mravní sílu a odolnost našeho občanstva k různým podvratným snahám z některých stran šířených podlamuje.

Za všech těchto předpokladů usnesl se klub senátorů čsl. strany lidové hlasovati pro shora uvedené vládní předlohy. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Prosím pány senátory, aby zaujali místa. (Děje se.)

Byl mně podán návrh na konec rozpravy. (Čte): ťNavrhujeme podle § 43 jedn. ř. konec rozpravy o 1. a 2. bodu dnešního denního pořadu schůze senátu 1V. S. R. Čs. - Podepsáni: F i l i p í ns k ý, dr K l o u d a, dr K a r a s a druzi. Budeme proto o tomto návrhu na konec debaty hlasovat.

Prosím pány, kteří souhlasí s návrhem na konec rozpravy, jak byl právě přednesen, aby zvedli ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh na konec rozpravy je tím s c h v á l e n.

Přikročíme nyní k volbě generálního řečníka podle § 48 jedu. řádu. Když bylo usneseno rozpravu skončiti, mohou mluviti jen hlavní řečník pro návrh a hlavní řečník proti návrhu, ustanovení dohodou zapsaných řečníků obou stran. Není-li možno nejdéle do 5 minut docíliti dohody, rozhodnou zapisovatelé losem. K debatě jsou přihlášeni doposud tito pánové pp sen. dr H a v e l k a, S t r ž i l, F o i t, N o v á k Fr. (rep.), S á b l í k, U š á k, O l e j n í k, dr B a č i n s k ý.

Ježto všichni řečníci jsou přihlášeni pouze z jedné strany, ze strany republikánské, prosím, pány, aby se shodli na generálním řečníku a předsednictvu senátu oználmli jméno fiohoto řečníka, aby mohl do debaty zasáhnout. - Poznamenávám, že lhůta řečnická byla už předem stanovena na dobu 20 minut.

(Zvoní po provedení volby): Bylo mně oznámeno, že za generálního řečníka byl zvolen pan kol. S á b l í k, jemuž tímto uděluji slovo.

Sen. Sáblík: Vážený senátu! Byli jsme překvapeni dnešním postupem, poněvadž vždycky bylo zvyklostí, že všichni řečníci, kteří se k slovu přihlásili, byli také k slovu připuštěni. Nebylo nám známo, že je podám návrh na skončení debaty. Měli jsme úmysl a také jsme prohlásili, že budeme hlasovati pro tyto předlohy, které jsou potřebou státu, jako vždycky naše strana všecky potřeby státu plně uznávala a podporovala, ale tímto postupem, který je proti všem dosavadním zvyklostem, byli jsme donuceni k rozhodnutí, že nemůžeme pro tyto předlohy hlasovati.

To si dovoluji prohlásiti jménem klubu senátorů československé strany republikánské i klubu Bund der Landwirte.

Předseda (zvoní): Rozprava je skončena.

Přistoupíme k hlasování ve čtení prvém, a ta odděleně o jednotlivých osnovách zákonů, nejprve

o osnově zákona o přechodné přirážce k dani důchodové a k dani z tantiem, tisk 849.

K této věci byly mně podány dostatečně podporované pozměňovací návrhy sen. M ik u l í č k a a soudr. a sen. E i c hh o r n a a druhů, jakož i resoluční návrhy sen. M i k u l í č k a a soudr. a konečně sen. D o n á t a, Bergmana, Vraného, Sáblíka, dr inž. Botto a druhů.

Prosím, aby návrhy tyto byly přečteny.

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

1. Pozměňovací návrh sen. M i k u l í čk a a soudr.

Zákon znějž:

ťZákon

ze dne........ 1932

o změně daně důchodové a daně z tantiem podle zákona o přímých daních.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

§ 3, odst. 1 zákona o přímých daních mění se takto.:

ťOd důchodové daně jsou osvobozeny osoby, jejichž veškerý v době pro zdanění rozhodné dosažený důchod nepřesahuje 16.000 Kč. U osob, které mají příslušníky rodiny, zvyšuje se toto daněprosté minimum na 18.000 Kč.Ť

§ 2.

Zvláštní ustanovení o důchodech ze služebních požitků (daň srážena ze mzdy a platů) podle §§ 28 a 45 zák. o přímých daních se zrušuje.

§ 3.

§ 18, odst. 1 bude začínati takto:

ť(1) Důchodová daň činí ročně

% z

ve stupni z důchodů až včetně do důchodů

I. přes 16.000	23.550 Kč	1/2
(18.000)
II. přes 23.550	30.000 ť	1
III. nad 30.000	40.000 ť	3

O statní daňové sazby uvedené v § 18 zůstávají nezměněny a vybere se k nim přirážka podle § 4 tohoto zákona.Ť

§ 4.

Přirážka činí při zdaněném důchodu:

nad	40 000 Kč až do	60.000 Kč	20%
nad	60 000	110 000	60%
nad	110 000	460 000	100%,
nad	460 000	1,200.000	200%
nad	1,200 000		250%

§ 5.

K dani z tantiem vybírá se taková přirážka, aby bylo odvedeno aspoň 50 % vyplacené tantiemy.

§ 6.,

Výnosu přirážky k dani důchodové a k dani z tandem bude použito k podpoře nezaměstnaných a částečně zaměstnaných.

§ 7.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení a vztahuje se také na případy třeba již pravoplatně vyměřené přirážky k dani důchodové z důchodů nad 60.000 Kč, jakož i na případy přirážky k dani z tantiem za berní rok 1931.

Jeho provedením se pověřnjí ministři financí a soc. péče.Ť

2. Eventuální pozměňovací návrh sen. M i k u l í č k a a soudr.:

Zákon z nějž:

ťZákon

ze dne....... 1932

o zvýšení přechodné přirážky k dani důchodové.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

(1) Přirážka k dani důchodové, stanovena §em 2 zák. ze dne 28. listopadu 1931, čís. 177 Sb. z. a n., činí při zdaněném důchodu:

	nad		až	do
100.000	ť	130.000	ť	50	%,
130.000	ť	180.000	ť	70	%,
180.000	ť	320.000	ť	90	%,
320.000	ť	460.000	ť	110	%.
460.000	ť	650.000	ť	130	%,
650.000	ť	1,200.000	ť	150	%,
1,200.000	ť	2,000.000	ť	170	%,
2,000.000	ť	2,800.000	ť	190	%,
2,800.000	ť	3,400.000	ť	210	%,
3,400.000	ť	5,000.000	ť	230	%,
5,000.000	ť		ť	250	%

daně důchodové, vyměřené podle ustanovení §§ 18 až 22 po případě §u 34 zák. o přímých daních.

(2) Přirážka tato vybere se k dani důchodové (hlava I zák. ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb. z. a n., o přímých daních), vyměřené za berní léta 1931 a 1932 a také k dani důchodové, sražené v r. 1931 a 1932 podle ustanovení §u 13, odst. zák. o přímých daních, a to procentem připadajícím podle odst. 1 §u 1 tohoto zákona na důchod podle cit. §u 13, od t. 2 dani podrobených, převyšuje-li tento důchod v roce na který se přirážka vybírá, 100.000 Kč.

(3) Přirážka bude vyměřena tak, aby z důchodu podrobeného vyšším procentům přirážky nezbylo po jejím odečteni méně, než zbude z nejvyššího důchodu podrobeného nejblíže nižšímu procentu přirážky po odečtení přirážky naň vypadající.

(4) Při výpočtu přirážky budiž tato zaokrouhlena dolů na celé Kč.

§ 2.

(1) Přirážku podle §u 1 tohoto zákona vyměří (vypočte) a předepíše vyměřovací úřad, příslušný k vyměření daně důchodové podle všeobecných ustanovení zákona o přímých daních.

(2) Výše přirážky bude poplatníku oznámena platebním rozkazem na daň důchodovou, po případě samostatnými platebními rozkazy.

(3) Proti samostatným platebním rozkazům podati lze odvolání jen co do výpočtu přirážky; o odvolání tom rozhodne finanční úřad II. stolice.

(4) Přirážka není podkladem pro vyměřování a vybírání jakýchkoli přirážek a příspěvků; její výnos náleží státu.

§ 3.

Přirážka jest splatna do 30 dnů po doručení příslušného platebního rozkazu na daň důchodkovou, po případě příslušného platebního rozkazu na přirážku. U příjemců služebních požitků jest v této lhůtě splatno pouze 50 % přirážky; zbytek jest splatný do dalších 30 dnů.

§ 4.

Přirážka jest součástí daně důchodové a platí tedy pro ní, pokud nebylo v předchozích paragrafech jinak stanoveno, obdobně ustanovení zákona o přímých daních platná pro daň důchodovou.

§ 5.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení a provedením jeho pověřuje se ministr financí.Ť

3. Pozměňovací návrhy sen. E i c h h o r n a a druhů

Bod 1 §u 1 budiž změněn a nechť zní takto:

ť1. V § 1 se nahrazuje číslice ťKč 30.000Ť číslicí ťKč 50.000Ť.

Bod 2 §u 1 budiž tedy v tomto smyslu změněn, a sice mají přirážky začínati teprve při důchodu od Kč 50.000.

Bod 3 §u 1 budiž změněn a nechť zní takto:

ť3. V § 3 se nahrazuje číslice ťKč 30.000Ť číslicí ťKč 50.000Ť.

V § 3 nahrazena buďtež slova ťza berní rok 1931Ť slovy ťza berní rok 1932Ť.

4. Resoluční návrh sen. M i k u I í č k a a soudr.:

Ministru financí se ukládá, aby přeplatky na dani důchodové ze služebních požitku srážené z mezd a platů za léta 1928 až 1931, byly nejdéle do jednoho měsíce bezodkladně vráceny.

5. Resoluční návrh sen. M i k u l í č k a a soudr.:

Senát Národního shromáždění se usnáší:

1. Vláda se vyzývá, aby neprodleně učinila všechny kroky k úplnému zabezpečení mezd zaměstnanců firmy Baťa a spol. ve Zlíně, jež byly zaměstnancům tohoto závodu ve formě úspor na t. zv. konta v úhrnném obnosu cirka 130 mil. Kč zadrženy.

2. Vláda se vyzývá, aby tatáž opatření učinila k zajištění všech kaucí zaměstnanců u firmy Baťa a spol. ve Zlíně.

6.. Resoluce sen. D o n á t a, B e r g m a n a, V r a n é h o, S á b l í k a, dr inž. B o t t o a druhů

Vládě se ukládá, aby postarala se o zajištění přiměřených a rentabilních cen u obili a živočišných výrobků a k tomu cíli provedla ne jen regulaci dovozu tohoto zboží, ale také opatřila a příslušným korporacím poskytla potřebné finanční prostředky k zachycení prvého návalu tohoto zboží, jmenovitě obilí v prvých týdnech po sklizni, a postarala se dalších opatření dalších finančních prostředků k témuž účelu levným úvěrem.