Předseda (zvoní): Uděluji závěrečné slovo panu zpravodaji sen. P á n k o v i.

Zpravodaj sen. Pánek: Nemám co podotknouti.

Předseda: Pan zpravodaj se vzdal slova.

Vzhledem k pozměňovacím návrhům budeme ve čtení prvém hlasovati takto:

O návrhu sen. M i k u l í č k a a soudr. na novou úpravu celé osnovy zákona, bude-li tento návrh zamítnut, pak o eventuelním pozměňovacím návrhu sen. M i k u l í č k a a soudr., bude-li zamítnut,

o §u 1 podle pozměňovacích návrhů sen. E i c h h o r n a a druhů, budou-li zamítnuty, podle zprávy výborové;

o §u 2 podle zprávy výborové;

o §u 3 podle pozměňovacího návrhu sen. E i c h h o r n a a druhů, bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.

Jsou námitky? (Nebyly.) Nejsou. Budeme tudíž tak hlasovati.

Kdo souhlasí, aby celá osnova zákona zněla podle pozměňovacího návrhu sen. M i k u l í č k a a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Z a m í t á s e.

Kdo souhlasí, aby tato osnova zněla podle eventuelního pozměňovacího návrhu sen. M i k u l í č k a a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Z a m í t á s e.

Kdo souhlasí, aby § 1 zněl podle pozměňovacích návrhů sen. E i c h h o r n a a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

T o je menšina. Z a m í t á s e.

Kdo souhlasí, aby § 1 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. P ř i j í m á s e.

Kdo souhlasí, aby § 2 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. P ř i jí m á s e.

Kdo souhlasí, aby § 3 zněl podle pozměňovacího návrhu sen. E i c h h o r n a a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Z á m í t á s e.

Kdo souhlasí, aby paragraf tento, jakož i nadpis a úvodní formule zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím celá osnova zákona, nadpis a úvodní formule byla s c h v á l e n a ve čtení p r v é m podle zprávy výborové, souhlasně s usnesením posl. sněmovny tisk 845

Nyní budeme hlasovati o druhé osnově zákona, totiž

o osnově zákona o spotřební dani z droždí, tisk 850.

K této věci podány mi byly dostatečně podporované pozměňovací návrhy sen. M i k u l í č k a a soudr. a sen. E i c h h o r n a a druhů.

Žádám, aby byly přečteny.

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

1. Návrh sen. M i k u i í č k a a soudr.: Navrhuji, aby se přes předlohu o spotřební dani z droždí (t. č. 846) přešlo k dennímu pořadu.

2. Pozměňovací návrhy sen. E i c h h o r n a a druhů:

Odstavec 1 §u 6 budiž změněn a nechť zní takto:

1. Podniky, v nichž se vyrábí droždí, podléhají úřední kontrole.Ť

§10 předlohy budiž škrtnut.

§ 11 předlohy budiž škrtnut.

Předseda: Závěrečné slovo mají páni zpravodajové sen. Č e r n ý a Z i m á k.

Pan zpravodaj sen. Č e r n ý.

Zpravodaj sen. Černý: Vzdávám se slova.

Předseda: Pan sen. Č e r n ý se vzdává závěrečného slova.

Zpravodaj sen. Zimák: Vzdávám se rovněž slova.

Předseda: Pan sen. Z i m á k se vzdává rovněž slova.

Nejprve budeme hlasovati o návrhu sen.M i k u l í č k a a soudr., aby se přes předlohu o spotřební dani z droždí přešlo k dennímu pořadu.

Vzhledem k podanému pozměňovacímu návrhu sen. E i c h h o r n a a druhů budeme ve čtení prvém hlasovati takto:

O §§ 1 až 5 podle zprávy výborové;

o odst. 1. §u 6 podle pozměňovacího návrhu sen. E i c h h o r n a a druhů, bude-li zamítnut, podle zprávy výborové; o zbytku §u 6 §§ 7 až 9 podle zprávy v ý borové;

pak o pozměňovacím návrhu sen. E i c h h a r n a a druhů, aby byly škrtnuty §§ 10 a 11; bude-li tento návrh zamítnut, o těchto paragrafech a o zbytku zákona, jeho nadpisů,:nadpisech jednotlivých paragrafů a úvodní formuli podle zprávy výborové.

Jsou námitky? (Nebyly.) Nejsou.

Budeme tudíž tak hlasovati.

Kdo souhlasí s návrhem sen. M i k u l í č k a a soudr., aby se přes předlohu tuto přešlo k dennímu pořadu, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Z a m í t á s e.

Kdo souhlasí, aby §§ 1 až 5 zněly podle zprávy vy'borové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. P ř i j í m a j í s e.

Kdo souhlasí, aby odst. 1. §u 6 zněl podle pozměňovacího návrhu sen. E i c h h o r n a a druhů, nechť zvedne ruku.. (Děje se.)

To je menšina. Z a m í t á s e.

Kdo souhlasí, aby § § 6 až 9 zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. P ř i j í m a j í s e.

Kdo souhlasí s návrhem sem. E i c h h o r n a a druhů, aby byly škrtnuty §§ 10 a 11, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh s e z a m í t á.

Kdo souhlasí, aby tyto paragrafy, jakož i zbytek osnovy zákona, jeho nadpis, nadpisy jednotlivých částí a úvodní formule zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím celá osnova zákona, nadpis, nadpisy jednotlivých částí a úvodní formule byla s c h v á l e n a ve čtení p r v é m podle zprávy výborové, souhlasně s usnesením post. sněmovny, tisk 846.

Slavný senáte, přikročíme nyní k projednávání dalšího bodu programu, jímž je:

3. Zpráva I. výboru rozpočtového, II. výboru ústavně-právního k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 852) o vládním návrhu zákona, kterým se mění a doplňují některá ustanovení zákona ze dne 14. prosince 1923, č. Z Sb. z. a n. z r. 1924, o ochraně československé měny a oběhu zákonných platidel. Tisk 853.

Zpravodajem výboru rozpočtového je pan sen. dr K a r a s, jemuž dávám slovo.

Zpravodaj sen. dr Karas: Slavný senáte! K ochraně naši měny sloužil dosud zákon z r. 1924, č. 7 Sb. z. a n. Zákon ten měl za účel hájiti měnu pro-ti spekulaci soukromníků a zabrániti útěku kapitálu našeho, do ciziny. Ale pravidelný obchod zůstával volný. Nyní, od vypuknutí krse, jednotlivé hospodářské styky mezinárodní byly většinou států regulovány. Vzpomeňme jen na Bruningovo nouzové opatření v Německu. Nutno, abychom v sebeobraně i my vázali pravidelný obchod, neboť umělými zásahy do platební bilance jest ohrožena její rovnováha, jejíž existence je nutným předpokladem pro ochranu naší měny. Všechny případy těchto umělých zásahy nebylo možno předvídati zákonu, ani tehdejšímu ani dnešnímu. Proto dnešní zákon zase vyslovuje vládě zmocnění, aby ona podle daných okolností a podle nabytých zkušeností upravila ještě další otázky ochrany naší měny.

Výbor rozpočtový shledává toto opatření dnešního zákona naprosto důležitým, abychom zachránili právě naší měnu v dnešní její hodnotě, a proto navrhuje slavnému senátu přijetí osnovy té tak, jak se na ní usnesla poslanecká sněmovna.

Předseda: Zpravodajem za výbor ústavně-právní je pan sen. dr M i l o t a. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. dr Milota: Slavný senáte! Jak již vyplývá z referátu pana zpravodaje výboru rozpočtového jde v tomto případě o státní nezbytnost a proto ústavně-právní výbor se usnesl připojiti se k návrhu výboru rozpočtového a doporučiti slavnému senátu, aby tato vládní osnova byla přijata ve znění přijatém posl. sněmovnou.

Byly proneseny námitky se stanoviska ústavního, že není správné svěřovati vládě cestou nařízení úkoly, které náležejí do kompetence Národního shromáždění. Ale jsem přesvědčen a vyslovuji mínění ústavně-právního výboru, že takové dogmatické námitky nemohou přicházeti v úvahu tam, kde jde o věc, která tvoří přímo životní nezbytnost státu. Salus rei publicae suprema lex estol

Z toho důvodu ústavně-právní výbor neuznal tuto námitku a navrhuje slavnému senátu přijetí této vládní osnovy. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Zahajuji rozpravu. Podle usnesení předsednictva navrhuji řečnickou lhůtu 10 minut. (Námitky nebyly.)

Námitky nejsou. Lhůta tato je přijata.

Uděluji slovo prvnímu řečníku, panu sen. Ad. S c h o l z o v i.

Sen. Ad. Scholz (německy): Slavný senáte! Projednávaný zákon na ochranu stability naší měny mohu jen uvítati a schvalovati. Byl jsem to přece sám, jenž v jedné z posledních řečí v senátě vylíčil odvážení našich peněz do ciziny a pana ministra financí upozornil, aby zahájil všechny zákonité kroky proti těmto zločincem proti státu, kteří nestarajíce se o blaho státu, ve kterém nabyli svého jmění, pomýšlejí jen na vlastní svůj prospěch a v kritických dobách odvracejí se od státu zády. Musím jen litovati, že jako u všech velkých zločinů ti, kdož jmění zavlékají do ciziny, bohužel vycházejí bez trestu, poněvadž tento zákon začíná s amnestií. Musíme zde položiti otázku, co tyto kapitalisty přimělo k tomu, aby své peníze zanesli do ciziny. Pro lepší zúročení se tak nestalo, neboť víme, že ve Francii se zříkají jakékoli rentability, obdrží tam sotva 1 % úroků, ba ve Švýcarsku musí dokonce za své uložené peníze platiti ještě poplatek za uložení. Stalo se tak tedy výhradně proto, aby své jmění měli zajištěné, poněvadž pozbyli úplně jakékoli důvěry v československý stát. Bylo by zajímavo zvěděti, které národnosti jsou tito boháči, ale proslýchá se dnes již všude, že se rekrutují nikoli z menšin státu, nýbrž z těch, kdož zde vládnou. Je-li tomu tak, lze si to vysvětliti, jen tím, že tito pánové mohli nejlépe nahlédnouti do státních financí a že tato znalost je pohnula k tomu, aby své jmění zabezpečili a zachránili. Nalézáme pse dnes ve světové krisi; nemohli jsme zůstati touto krisí ušetřeni. Jisto však je, že jen při trochu prozíravosti by tato krise u nás neměla takové účinky, Jak se to skutečně děje. Československo se skládá z korunních klenotů, z nejbohatších provincií starého Rakouska, má přírodní poklady jako snad žádná země na světě a počalo přece v nejlepších hospodářských letech hromaditi dluh na dluhy. Po celá staletí toužili Čechové po tomto státě, a když ho dosáhli, nevážili si ho, nýbrž jejich snaha nesla se k tomu, aby ho co možno nejvíce využitkovali.

Máli dnešní osnova zákona splniti plnou měrou svůj účel, pak je základní podmínkou, aby obyvatelstvo nabylo plné důvěry k státu samotnému, a té nabýti může jen tehdy, nastane-li ihned úplný obrat v nynější metodě vládní. Může však míti obyvatelstvo důvěru k vládě, slyší-li, že finanční výbor senátu právě vykonal prohlídku nově vystavěných ministerstev a ve všech, obzvláště však v jednom ministerstvu, které vykázalo schodek půl miliardy, nalezl pohádkovou nádheru, která připomíná tisíc a jednu noc, když slyší, že stavební náklad tohoto ministerstva byl překročen o plných 40 milionů, a to v době, kdy panuje největší nouze, největší bída a kdy jsme nuceni vypůjčovati si peníze z ciziny za lichvářské úroky? Neboť počítáme-li všechny vedlejší poplatky, přijde nám francouzská půjčka na 12 %. Při tom byly nám tyto peníze dány od nejlepších přátel Československa nikoli dobrovolně, nýbrž teprve po dlouhém uvažování, za ponižujících podmínek zástavy tabákového monopolu.

Má-li naše obyvatelstvo nabýti důvěry, pak je také potřebí zlevniti správní aparát. Máme nyní nejdražší správní aparát na světě. Spojené státy americké a Francie, tedy nejbohatší země na světě, jsou proti nám pravými Popelkami. Dovolujeme si míti tolik úředníků, že příslušníci výdělečných stavů oproti nim, i když ne zcela co do počtu, tedy přece co do vlivu jsou v menšině. Důvěra, které zde beztoho nikdy nebylo, musí úplně zmizeti, slyší-li obyvatelstvo, že ministerská rada právě vypracovala rozpočet na rok 1933, který se s nepatrnými výjimkami rovná mešnímu. Tu musíme se chytati za hlavu a ptáti: Co vlastně zamýšlejí tito pánové? Za jakých okolností bylo jen možno udržeti rovnováhu v letošním roce? Tím, že všechny možné daně byly buď nově zavedeny, anebo zvýšeny. Více nežli jisto jest, že v roce 1933 nelze počítati s projektovanými příjmy na daních. Již před třemi lety slyšeli jsme od tehdejšího ministra financí dr Engliše, že nutno pomýšleti na snížení daňových břemen. V tomto roce daně stouply.

Domnívali jsme se, že s jistotou můžeme počítati s tím, že se rozpočet na rok 1933 přizpůsobí úplně a ve všem nynějším poměrům a že počítati bude nikoli více s ilusemi, nýbrž konečně s reálními skutečnostmi. Kdyby tomu tak bylo, musilo by se škrtati: U ministerstva národní obrany dobrá polovina. jako konservativní strana nejsme nikterak proti militarismu. Uznáváme, že musíme míti armádu k udržování klidu a míru ve vážném případě uvnitř země. Zavrhujeme však, aby se armáda vycvičovala a vyzbrojovala pro příští války. Dojde-li ještě jednou k válce v Evropě, pak jest úplně lhostejno, zdali zvítězíme nebo budeme poraženi. Zahynuli bychom všichni. To dokazuje dnes výsledek světové války. Z jakého důvodu tedy ještě tyto obrovské výdaje, proč ještě toto poručníkování francouzské vojenské mise s jejími více než vysokými laty, kde mne přece pan ministr dr B e n e š ubezpečoval, že nejsme vasalským státem Francie. Vypadá to jako urážka naší vysoké generality, staví-li se naše armáda pod drahé kurátory. Jestliže se pan ministr dr B e n e š v Ženevě nyní zasazuje o značné zmenšení vojenského zbrojení a vojenských výdajů, považujeme za samozřejmé, aby se také zde u nás zasadil o radikální omezení.

Ještě více bylo by škrtati u ministerstva zahraničních věcí.,Stále znovu a znovu zdůrazňovali zdejší čeští vlastenci, že se musíme odrakouštiti. Ale mohu zde dokázati, že jsme se nejen neodrakouštili, nýbrž že jsme se po převratu ještě desateronásobně porakouštili. Náš zahraniční rozpočet činí letošního roku po srážce příjmů 141,083.400 Kč. Rakousko vydáva k témuž účelu v roce 1932 5,661.200 šilinků. Počítáme-li šilink za plných 5 Kč, činí to 28 milionů Kč. V této sumě obsaženo je 24 vyslanectví a 179 konsulátů, jakož i udržování konsulární akademie a nepředvídané výdaje za cesty do ciziny. Naše zahraniční služba oproti Rakousku stojí nás o 122 milionů Kč více. Že zde vydáváme o tuto sumu více, je nejen marnotratnictví. nýbrž také zahanbující, neboť to dokazuje, že to s naší důvěrou v cizině vypadá velmi špatně. Získávati této důvěry propagandou a vysokými platy, jak tomu bylo u nás dodnes, bylo marné a zůstane marné a nemá smyslu. Osobnost. vlohy a schopnosti pana ministra věcí zahraničních musí býti s to, aby zabezpečily Československu v koncernu států místo, které mu náleží. Musíme přece míti za to, že pan ministr dr B e n e š svou vlast, kterou pomáhal zříditi, také milo je a snaží se ji udržeti. Je-li tomu tak. pak musí se také snažiti, aby zdejší zahraniční rozpočet úplně přizpůsobil rakouskému rozpočtu a nechal škrtnouti 122 mil. Kč. Tím prokázal by Československu nejlepší a největší službu.

Jak se to má s placením našeho reparačního dluhu, t. zv. osvobozovací taxy? Očekáváme samozřejmě s určitostí, že Československo najde u Francie alespoň stejnou ochotu, jakou našla Německá říše, že tedy československý dluh z 1.189 mil. Kč stejně jako u Německa klesne na 1 % bývalého platu, tudíž na 12 milionů. Francie nebude přece chtít žádati od svého nejlepšího přítele a pomahače více nežli od Německa, svého stálého a největšího nepřítele.

V rozpočtu ministerstva školství a národní osvěty je vykázána suma 114 mil. 676.000 Kč. Nějakého požehnání tato suma, ročně vydávaná pro menšinové školy, nepřinesla ani české, ani německé mládeži. Naopak, tento velký obnos má jen tu nevýhodu, že ohlupuje děti v úvahu přicházející. Učitelé na menšinových školách mohou si dáti všechnu myslitelnou práci, nepodaří se jim děti vychovati. Převážná většina děti v českých menšinových školách je německé národnosti. Není jim možno sledovati učební látku. Tím se překáží také vyučování českých dětí. Každý rozumný Čech to uznává, a je-li to jen nějak možno, vezme své dítě zase z menšinové školy. Pro stavby veřejných obecnych škol není peněz, kdežto pro stavby menšinových škol se miliony jen tak vyhazují.

Ministerstvo pro zásobování lidu bylo již zákonem zrušeno. Jest úplně zbytečné, musí se však dále ponechati, aby bylo možno umístiti o jednoho ministra více. Zde se zbytečně vyhodí 14 milionů. Totéž platí o ministerstvu pro sjednocení zákonů. Zde je to 2,247.000 č. jež se úplně zbytečně vydávají. Toto ministerstvo patrně má za účel zabraňovati sjednocení zákonů, aby mohlo dále existovati. Udržování státních automobilů stojí ročně mnoho milionů. Ve většině států sou již následkem hospodářské tísně dávno odstraněny, u nás se musejí ponechati dále.

Vypočítávati všechny jednotlivé zbytečné položky vedlo by příliš daleko. Kdo jen chce viděti, musí poznati, že se u nás také ještě nyní ročně mnoho set milionů přímo promarní za velikášství a šovinismus. Na druhé straně panuje největší nouze, největší bída. Kdyby ministerstvu financí šlo o věc skutečně vážně, mohlo se upustiti od mnohého zvyšování daní a rovnováha ve státním rozpočtu nebyla by bývala porušena. Zahraničních dluhů by nebylo potřebí, kdyby jen trochu se uplatnil rozum. Právě tato předloha podává nejjasnější důkaz o tom, že nedůvěra hlavně se zakládá na politice vysokého zúročení. Kapitalisté, kteří své peníze vezli do ciziny. si myslili: Raději žádné úroky nežli lichvářské úroky a na konec žádné vrácení kapitálu. V mnohých zemích vidíme dnes politické diktatury. U nás zde panuje však největší a nejkrutější, totiž diktatura peněz. Kdyby tomu tak nebylo, nebylo. by možno pohlížeti na to, jak se dnes ještě může požadovati a jak se musí platiti 9 až 12 %, ba dokonce 17 % úroků z půjček. Vidíme-li, že se to děje při úrokovém rozpětí 4 až 12 proc., pak je to více nežli lichva, je to přímá loupež. Pravda je, že všechny daně v celé své tíži zatěžují méně nežli tato úroková služba. Vytvořili jsme po vyjednávání, jež trvalo celé měsíce, bankovní zákon, podle kterého vláda má možnost vykonávati nátlak na banky. Ve všech státech nastalo snížení, jen u nás, kde je dána moc snižovati úrokovou míru, panuje hrobové ticho. Selhává-li vláda také zde, nepotřebuje se nikdo diviti, když stát pozbývá důvěry. Jen jeden příklad: Od několika měsíců konají se porady o úvěrové pomoci zemědělství a živnostem a o lidovém úvěru. Co nám pomůže u zemědělství tato úvěrová pomoc, kterou musíme z vlastních kapes platiti dovozními listy a zvýšenými cly na krmivo, kterážto úvěrová pomoc stanovena je částkou 100 mil. ročně ze státních příspěvků, když na druhé straně při úrokové službě 2.000 milionů ročně, jak je musí platiti zemědělství, vláda škrtnutím pera, snížením úrokové míry o 2 % by mohla tomuto stísněnému zemědělství uspořiti bez příplatku ročně 800 milionů? Právě v těchto dnech připomíná nám tragická smrt Tomáše Bati, největšího genia Československa, že také v době krise může velký podnik - také stát je velkým podnikem - při spořivosti a správné organisaci prosperovati. Z Bati měl by si stát vzíti vzor, dodnes toho bohužel neučinil. Právě přistupuje se ke zřízení úsporné kontrolní komise. Její práce bude asi záležeti v tom, že korunou bude hledati halíř. Hledání, třeba nikoli zjevně, pohltí více nežli úspora. Že se tato komise neodváží na milionové a miliardové obnosy, které jsem uvedl, vím předem. Když již ani různé disposiční fondy nesmě jí býti kontrolovány - o škrtnutí není už vůbec řeči - pak je celá komise balamucením. Co je v pořádku, smělo by se kontrolovati, co je shnilé, nesmí se za žádných okolností odhaliti. Opětuji proto ještě jednou: Vítám tuto osnovu zákona, aby konečně jednou plně účinkovala a dosáhla toho, co se zamýšlí, totiž návrat uprchlého kapitálu jest úkolem vlády. aby v této těžké době zavedla největší šetrnost a jednoduchost a aby začala s tím nikoli zdola, nýbrž shora u milionových a miliardových výdajů s bezohlednou přísností. Uvidí-li to obyvatelstvo, pak navrátí se důvěra a vrátí se nejen všechny československé peníze bez donucení, nýbrž také cizina měla by důvěru k nám a Národní banka byla by zbavena těžkých starostí opatřovati cizí devisy, poněvadž by přišly k nám samy. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Dále má slovo pan sen. dr J e s s e r.

Sen. dr Jesser (německy): Slavný senáte! Několik dní po skončeném vyjednávání v Lausanne, které prý má zahájiti novou periodu důvěry, projednáváme zákon, který je vyslovenou nouzovou akcí měnové politiky. Několik minut před tím usnesli jsme se o podobném zákoně, který rovněž možno označiti jen za nouzovou akci. Berní zákony a zákon na ochranu měny mají v prvé řadě za úlohu, sjednáním rovnováhy ve státním rozpočtu a možným návratem kapitálů, v cizině uložených, udržeti stabilitu měny. Máme zde před sebou vysloveně fiskalistický hospodářský plán. Obávám se, že oba zákony nezpůsobí nic jiného, nežli že se kvočně, která má snášeti zlatá vajíčka, ubere stále více potravy, takže následkem toho dostaneme kvočnu, která nesnáší. Že vláda a parlament proti svému lepšímu vědomí musí z této nelogičnosti dělati zákon, to právě je ta tíseň, ve které se nalézáme. Stát potřebuje peněz, aby chránil měnu, a to ihned. My všichni si ovšem přejeme, aby tato tíseň brzo pominula. Zdali se toto přání splní, nezávisí od nás a nemůže nikdo předvídati. Musíme se však tázati: Co se stane, nebude-li míti tento zákon očekávaného účinku? I když předpokládáme, že ho bude míti, lze již z tah o souditi na zlepšení hospodářské situace, nebude-li tomu tak, pak není vracející se kapitál ničím jiným nežli železnou zásobou, ke které vláda v posledním nejnebezpečnějším okamžiku ještě může sáhnouti. To však by byl začátek konce. Pak stane se nám to, co se stalo v Německu, pak žíti budeme nikoli více z úroků a důchodů, pak žíti budeme z podstaty samotné. Vláda a strany vypracovaly více nebo méně všechny upotřebitelné návrhy, jak by se mihlo pomoci hospodářství, ale všechny tyto návrhy předpokládají. stav hospodářského klidu ve vývoji, který již překročil nejhlubší body a znenáhla stoupá. Dnes ani vláda ani strany nejsou pány osudu hospodářství, naše suverenita stala se vlastně v hospodářských věcech pouhou fikcí. Všechny státy jsou dnes vlastně bezděčnými objekty vývoje, který světem otřásl v jeho základech. Pro žádný stát, nejméně pro malý vnitrozemský stát, není zde možnost dostati se z tohoto reje bídy, je zde jen ještě povinnost zabrániti tomu, aby se tento rej bídy nestal tancem smrti. Čím se my oposičníci lišíme od vlády, je různost stanoviska k posledním příčinám této tísně a k prostředkům, které by tento rej mohly vésti právě ještě kolem hřbitovních vrat. Dlužno opustiti cestu, kterou se zodpovědní státníci dali r. 1919. Vláda sto jí však ještě v poutech ideologie z r. 1918, nemůže se dosud rozhodnouti ke zrušení dosavadní politiky. Dnes pociťuje každý státní občan a nyní ovšem také vláda sama i pan ministr financí, jaké následky měla politika isolace Československa, r. 1919 zahájená a asi r. 1924 skončená, známé odpoutání od měnového, úvěrového a hospodářského společenství doby předválečné. Co se stalo z pyšné budovy československé měny? Nervosní vyhledávání všech československých hodnot v cizině, aby buď byly donuceny k návratu, anebo aby byly dány vládě k disposici pro její mě novou politiku, konečně však, aby vydávání nových hodnot do ciziny bylo zabráněno, to jest aby zahraniční obchod byl pokud možno zmenšen. Namítne se, že nás k tomu nutí jiné státy. To je správné. Ale tato skutečnost právě potvrzuje tvrzení, že nejsme vůbec více suverenními v hospodářských věcech, nýbrž že jsme byli spolu strženi do tísně ostatních. Důvodová zpráva praví výslovně, že se tímto zákonem má zabrániti útěku kapitálu. Nuže, pánové, není tomu tak dlouho, kdy německo-rakouský a říšsko-německý kapitál prchal do československé hodnotné měny a pro ty to přesunovače kapitálu platí skutečně jednou zákon o rovných mezi rovnými. Ať Češi nebo Němci, ať Arijci nebo Židé, v přesunování jsou lidé, kteří mají jen něco k přesunování, rovnocenní a jednotní. To však mnohému z nich nebrání, aby si hrál na ochránce národní myšlenky, národních zájmů, jeden s voláním Heil!, druhý s voláním Sláva! A obávám se jen, že tito starostliví pánové pečovali také o to, aby jim žádná kontrola nemohla dokázati jejich čachry. Velevážení! Dosud nepodařil o se ještě žádnému státu, ani Německé říši ani Anglii, dovézti zase zpět přesunuté hodnoty ve značnějším rozsahu, a proto pochybuji, bude-li příliš velikém počet kajících hříšníků, kteří použijí amnestie. Zbývají tedy hlavně hodnoty vyplývající z obchodních styků. Zde bude úspěch větší. Neboť zde hrozí těm, kdož něco zamlčí, vydírání se strany zasvěcenců a v neposlední řadě také se strany konkurence.

Nevyhnutelným následkem však je monopol zahraničního obchodu státu a tím přicházíme k pověstnému povolovacímu řízení, které bude horší nežli dříve, čímž se dokořán otevřou dveře korupci, tendenčnímu poskytování výhod a odpírání. A právě tak nevyhnutelně jsou represálie jiných států, a proto opětuji: Ochrana měny je nouzovou akcí a jako taková je nutná. Stává se však bezcennou, nenastanou-li žádné změny v hospodářských a politických stycích s našimi kupci a prodavači kolem státu. Víme právě nyní dva příklady. Spojenecká Francie snižuje brutálně dovozní kontingent pro určité druhy československého zboží na směšné minimum a Rakousko nahrazuje dřívější odběr ostravského uhlí odběrem z rýnského Poruří.

Obě tyto události, k nimž se během nejbližších týdnů následkem represalií, které musí přijíti, přidruží řada jiných, zvýší hospodářskou tíseň a tím nesmírně ztíží hájení měny.

Zvýšená tíseň znamená pokles důchodu a státních příjmů, ztěžuje udržení rovnováhy ve státním rozpočtu a nutí k novému zatížení. A tak dostáváme se do bludného kruhů, ze kterého nemůžeme uniknouti. Dosahujeme tím jen jednoho, připravujeme systému šibeniční lhůtu a snad naději, že se stane nějaký. zázrak, dříve nežli bude nucen provésti nevyhnutelnou změnu. Národové však mají velmi zdravý instinkt proto, že od r. 1919 panující systém spěje ke svému konci. Z tohoto poznání vyplývá také vzrůstající nervosita u Němců a Čechů a projevuje se vůči nám Němcům v mimořádném přiostření národnostního boje. Při hledání vinníka toho, co český národ na vlastním těle pociťuje jako nouzi, hledají se podle starého osvědčeného vzoru v prvé řadě Němci.

A přece je to osudný omyl. Železná pěst má přinésti záchranu. Co však má s hospodářskou krisí -společného zakazování stran, bezohledný postup četnictva? Opatří se tím jen jedinému českému dělníku existence? Na německé straně je roztrpčení zcela mimořádné. Národnostní protekcionismus uchrání snad české dělnictvo nejhorších hospodářských následků. My Němci pocítili jsme hospodářskou krisi již mnohem dříve, následkem toho je také dnes roztrpčení na německé straně mimořádně velké a úplně oprávněné.

Dovolte mi, pánové, abych jen ještě několik málo slov věnoval vlastním věcem své strany. Vytýkalo se mé straně, že pěstuje politiku dvojího dna, že má jeden program, který je určen pro domácí potřebu, a jeden program pro širší veřejnost. Program pro domácí potřebu je prý velkoněmecký program. Program pro širší veřejnost, ke klamání veřejnosti, je prý program národní autonomie, t. zvi. středoevropské hospodářské sloučení. Procházíte-li dnes dějinami všech německých stran v tomto státě musíte stejnou výtku činiti všem německým stranám. Neboť všechny německé strany přišly r. 1919 se státoprávním prohlášením dno parlamentu, ve kterém trvají na národnostním právu sebeurčovacím. Tento program byl r. 1925 obnoven. A jestliže byste tudíž německým vládním stranám vytýkali, že dělají politiku dvojího dna, pak činili byste tak stejným právem, kterým se to vytýká nám. Je starou zkušeností, že se do každé nové politické fronty nepostaví ihned všichni přívrženci strany. Nová fronta je věcí vedoucích duchů, kteří snad jsou prozíravější nežli přívrženci, do nové fronty postupuji pak znenáhla přívrženci, naposled mládež a nalézáte-li u mládeže větší radikalismus, snad mnohou odvážlivost, pak musíte to psychologicky správně drápati, ale nemůžete straně vytýkati, -že dělá politiku dvojího dna. Požadavek národnostní samosprávy, hospodářského semknutí nekladli jsme my sami. Tento požadavek je starý. My jsme ho jen obnovili a jsme přesvědčeni o tom, že jsme na správné cestě; nikoli proto, že máme nějaké imperialistické úmysly, nýbrž proto, že skutečně nechceme nic jiného; nežli aby zase nastal míra hospodářská spolupráce ve veliké prostoře starého rakousko-uherského mocnářství a Německé říše. V této prostoře chceme spolupracovati v mírumilovné práci a v zájmu všech národů ve státě. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Rozprava je skončena. Páni zpravodajové si nepřejí slova k doslovu?

Zpravodaj sen. dr Karas: Nikoliv.

Zpravodaj sen. dr Milota: Rovněž ne.

Předseda: Budeme hlasovati ve čtení prvém, a to o celé osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli najednou.

Jsou námitky? (Nebyly.) Námitky nejsou.

Budeme tudíž tak hlasovati.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formu podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona a nadpisem a úvodní formulí byla s c h v á l e n a ve čtení p r v é m podle zprávy výborové souhlasně s usnesením posl. sněmovny, tisk 852.

Projednáme nyní:

4. Návrh, aby podle u 55 jedn. řádu zkráceným jednáním projednány byly osnovy zákonů:

a) kterým se mění a rozšiřuje platnost zákona ze dne 28. listopadu 1931, č. 177 Sb. z. a n., o přechodné přirážce k dani důchodové a k dani z tantiem, tisk 849;

b) o spotřební dani z droždí, tisk 850;

c) kterým se mění a doplňují některá ustanovení zákona ze dne 14. prosince 1923, č. 7 Sb. z. a n. z r. 1924, o ochraně československé měny a oběhu zákonných platidel, tisk 853.

Důvody státně-finanční vyžadují, aby všechny tyto tři předlohy byly projednány s největším urychlením.

Navrhuji tudíž. aby všem těmto třem věcem byla přiznána pilnost a aby byly projednány jednáním zkráceným.

Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.).

To je většina. Návrh můj je p ř i ja t a věcem těmto byla p ř i z n á n a pilnost. Budeme tudíž hlasovati ihned ve čtení druhém.

5. Ad 4 a). Druhé čtení osnovy zákona, kterým se mění a rozšiřuje platnost zákona ze dne 28. listopadu 1931, č. 177 Sb. z. a n., o přechodné přirážce k dani důchodové a k dani z tandem. Tisk 849.

Táži se pana zpravodaje sen. P á n k a, zda navrhuje nějakou textovou změnu.

Zpravodaj sen. Pánek: Nenavrhuji žádnou.

Předseda: Pan zpravodaj nemá žádnou tutovou změnu.

Budeme hlasovati.

Kdo souhlasí, aby osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí právě schválená ve čtení prvém, byla schválena také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla s c h v ál e n a také ve čtení d r u h é m.

Nyní budeme hlasovali o třech resolucích, otištěných ve zprávě výborové, tisk 849.

Kdo souhlasí s resolucemi výboru, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluce tyto byly přijaty.

Nyní přistoupíme k hlasování o dvou resolucích sen. M i k u l í č k a a soudr.

Prosím o přečtení.

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

Resoluční návrh sen. M i k u l í č k a a soudr.:

Ministru financí se ukládá, aby přeplatky na dani důchodové ze služebních požitků srážené z mezd a platů za léta 1928 až 1931, byly nejdéle do jednoho měsíce bezodkladně vráceny.

Předseda: žádám pana zpravodaje, aby se o této resoluci vyslovil.

Zpravodaj sen. Pánek: Navrhuji zamítnutí.

Předseda: Pan zpravodaj navrhuje zamítnutí. budeme hlasovati.

Kdo souhlasí s resolucí pana sen. M ik u l í č k a a soudr.. nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Resoluce je z a m í tnuta.

Budeme nyní hlasovati o druhé resoluci pana sen. M i k u l í č k a a soudr.

Žádám o její přečtení.

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

Resoluční návrh sen. M i k u l í č k a a soudr.:

Senát Národního shromáždění se usnáší:

1. Vláda se vyzývá, aby neprodleně učinila všechny kroky k úplnému zabezpečení mezd zaměstnanců firmy Baťa a spol. ve Zlíně, jež byly zaměstnancům tohoto závodu ve formě úspor na t. zv. konta v úhrnném obnosu cirka 130 mil. Kč zadrženy.

2. Vláda se vyzývá, aby tatáž opatření učinila k zajištění všech kaucí zaměstnanců u firmy Baťa a spol. ve Zlíně.

Předseda: Žádám pana zpravodaje, aby se o této resoluci vyslovil. Zpravodaj sen. Pánek: Navrhuji zamítnutí této resoluce. a to z toho důvodu, poněvadž vklady jsou podle došlých zpráv úplně zabezpečeny tím způsobem, že v bankách má firma Baťa uloženo 90 mil. Kč, kromě tuho je na skladě zboží za 100 mil. Kč, budovy jsou oceněny asi 300 mil. Kč a kromě toho jsou zde i zásoby v ceně 50 mil. Kč. (Sen. Haken: To není zabezpečeno!) To jest jiná věc, firma Baťa prohlašuje, že každému dělníkovi na jeho požádání okamžitý vklad vyplatí. Proto navrhuji zamítnutí.

Předseda: Budeme hlasovati.

Kdo souhlasí s touto resolucí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Resoluce je z a m í tn u t a. (Výkřiky komunistických senátorů.)

Nyní budeme hlasovati o resoluci pana sen. D o n á t a, Bergmana, Vraného, Sáblíka, dr inž. Botto a druhů.

Prosím o přečtení.

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte): Resoluce sen. D o n á t a, Bergmana, Vraného, Sáblíka, dr inž. Botto a druhů:

Vládě se ukládá, aby postarala se o zajištění přiměřených a rentabilních cen u obilí a živočišných výrobků a k tomu cíli provedla nejen regulaci dovozu tohoto zboží, ale také opatřila a příslušným korporacím poskytla potřebné finanční prostředky k zachycení prvého návalu tohoto zboží, jmenovitě obilí v prvých týdnech po sklizni, a postarala se dále o opatření dalších finančních prostředků k témuž účelu levným úvěrem.

Předseda: Prosím pana zpravodaje, aby se o této resoluci vyjádřil.

Zpravodaj sen. Pánek: Navrhuji, aby tato resoluce byla schválena.

Předseda: Pan zpravodaj navrhuje schválení resoluce.

Kdo souhlasí s resolucí pana sen. D on á t a a druhů, nechť zveme ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluce tato je s c h v á l e n a .

Nyní budeme hlasovati ve čtení druhém o dalším bodu pořadu, jímž je:

6. Ad 4 b). Druhé čtení osnovy zákona o spotřební dani z droždí, tisk 850.

Táži se pánů zpravodajů za výbor živnostensko-obchodní sen. Č e r n é h o a za výbor rozpočtový sen. Z i m á k a, zda mají nějaké textové změny.

Zpravodaj sen. Černý: Nemám žádných oprav.

Zpravodaj sen. Zimák: Rovněž ne.

Předseda: Budeme hlasovati.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem, nadpisy jednotlivých paragrafů a s úvodní formulí, která byla přijata ve čteni prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona, nadpis, nadpisy jednotlivých paragrafů, jakož i úvodní formule byly s c h v á l e n y také ve čtení d r u h é m.

Na pořadu dále je:

7. Ad 4 c). Druhé čtení osnovy zákona, kterým se mění a doplňují některá ustanovení zákona ze dne 14. prosince 1923, č.7 Sb. z. a n. z r. 1924, o ochraně československé měny a oběhu zákonných platidel, tisk 853.

Zpravodaji jsou: za výbor rozpočtový pan sen. dr K a r a s a za výbor ústavněprávní pan sen. dr M i l o t a.

Uděluji slovo zpravodaji za výbor rozpočtový, panu sen. dr K a r a s o v i.

Zpravodaj sen. dr Karas: Navrhuji opravy tiskových změn, a to:

Ve čl. 1, na str. 2, v šesté řádce shora za druhou pomlčkou má přijíti čárka.

Ve čl. 2, odst. 3, třetí řádka, citace zákona má býti taková, jaká je na počátku tohoto článku, totiž ťč. 7/1924 Sb. z. a n.Ť.

Předseda: Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí schválenou již ve čtení prvém. také ve čtení druhém, nechť zveme ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla s c h v á l e n a také ve čtení d r u h é m s opravami, navrženými zpravodajem.

Nyní budeme hlasovati o resoluci otištěné ve zprávě výborové, tisk 853.

Kdo s touto resolucí souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluce se s c h v a l u j e.

Navrhuji nyní, aby odst. 5 pořadu jednání, totiž

zpráva imunitního výboru o žádosti krajského soudu v Ružomberku ze dne 18. dubna 1929, č. j. Tl X 7/28/14, za souhlas k trestnímu stíhání sen. Janíka pro přečin omluvy podle §§ 1, 3 odst. II, č. 1 a 2,§ 9 č. 6 zák. čl. XLI z r. 1914 (č. 9809/1929 předs.), tisk 841,

byl přesunut na poslední místo pořadu. Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh je sc h v á l e n.

Na pořadu dále je:

8. Návrh poslanecké sněmovny, aby byla prodloužena lhůta daná lem 43 úst. listiny ku projednání usnesení senátu o vládním návrhu zákona, jímž se mění některá ustanovení obecného horního zákona ze dne 23. května 1854, č. 146 ř. z. Tisk 821.

Poněvadž nebylo možno poslanecké sněmovně projednati tuto věc ve lhůtě §em 43 úst. list. stanovené, žádá, aby jí tato lhůta byla prodloužena o další 2 měsíce.

Navrhuji, aby této žádosti poslanecké sněmovny bylo vyhověno.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh se s c h v a l u je a senát prodloužil poslanecké sněmovně lhůtu, danou §em 43 úst. listiny o 2 měsíce.

P ř e r u š u ji nyní, slavný senáte, jednání.

Byl mně podán návrh sen. M i k u l í č k a a soudr., aby se do dnešní nebo nejblíže příští schůze senátu dostavil zástupce vády a učinil prohlášení.

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

Návrh sen. Mikulíčka a soudr, aby se: do dnešní nebo nejblíže příští schůze senátu Národníte o shromáždění dostavil zástupce vlády a učinil prohlášení o tom, co vláda učinila k zabezpečení nucených úspor zaměstnanců na tak zvaných kontech, jakož i kaucí u firmy Baťa a spol. ve Zlíně.

Jen nucené úspory zaměstnanců na kontech činí u firmy Baťa a spol. ve Zlíně podle oficielního výroku ředitele závodu pana Vavrečky 130 mil. Kč.

Odůvodnění:

Poměry vyvinující se u firmy Baťa a spol. ve Zlíně-opravňují plně k obavám, že zaměstnanci jsou v nebezpečí ztratiti úspory strhované formou na tak zvaná konta ze mzdy, jakož i kauce. Zaměstnancům byly srážky na konta činěny nuceně a tyto obnosy jsou částí mzdy, jež jim nebyla vyplacena. Poněvadž se jedná o desetitisíce zaměstnanců, jejichž další osud stává se velmi nejistým, je sociálním úkolem vlády, vyplacení zadržené mzdy zaměstnancům okamžitě Zabezpečiti a podati o tom oficielně zprávu.

Předseda: Kdo s tímto návrhem sen. M i k u l í č k a a soudr. souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh sen. M i k u l í č k a a soudr. se tím zamítá.

Sdělení předsednictva.

Rozdané tisky

mezi schůzí:

Interpelace tisky 859/1, 859/2, 859/3, 859/4, 859/5, 859/6.

Návrh tisk 860.

Zprávy tisky 861, 862.

Z předsednictva přikázán

výboru i n i c i a t i v n í m u návrh tisk 860.

Senát p ř i j a l návrh p ř e d s e d ů v ve smyslu §u 40 jedn. řádu, aby bylo předsednictvo zmocněno, by svolalo příští schůzi písemně nebo telegraficky a stanovilo její pořad.

Schůze byla s k o n č e n a v 15 hod. 32 min.