To je asi tak všechno, co jsem chtěl říci. Jenom bych podotkl, že se mně vloudila nemilá chyba do mého referátu, kde jsem o reformě z r. 1927 řekl, že >podle veřejně projevených stesků z řad samosprávných svazků snížila příjmy obcí o stamilionové částky.< V této věci jsem se zmýlil, poněvadž zároveň s touto důchodovou daní vyřizovala se také výdělková daň a právě zvýšením výdělkové daně, ze které se platí obecní přirážky, byly skutečně připraveny samosprávné svazky o značné částky.
Slavný senáte! Poslanecká sněmovna učinila ve vládní osnově některé změny, jednak k dobru menších poplatníků, jednak k tíži větších poplatníků. Mimo to učinila i jiná opatření a pozměnila tak vládní osnovu. Ježto podle ústavy má posl. sněmovna při povolování daní přednostní právo, nese také následkem toho na prvém místě odpovědnost za tuto předlohu.
Jménem rozpočtového výboru prosím slavný senát, aby schválil osnovu tak, jak byla přijata posl. sněmovnou a jak je otištěna v senátním tisku čís. 845. (Potlesk.)
Předseda (zvoní): Uděluji slovo panu sen. Černému, jakožto zpravodaji výboru živnostensko-obchodního o zprávě výborů živnostensko-obchodního a rozpočtového stran usnesení poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona o spotřební dani z droždí, tisk 850.
Zpravodaj sen. Černý: Slavný senáte! Projednávaná právě předloha zákona o spotřební dani z droždí je opatření, které dotýká se hospodářské situace poplatnictva, a kdyby měla býti v jakékoli formě přenesena na konsumenta, též konsumentů.
Opatření toto je diktováno požadavkem, aby stát mohl v plné míře i^za této těžké situace vyhověti zvýšeným úkolům, jež mu dnešní doba ukládá. Zákon je nutno posuzovati s hlediska příjmů pro státní pokladnu a s hlediska živnostenského a konsumentů.
Důvodová zpráva vládního návrhu ve svém úvodu již poukazuje, že novou spotřební daní z droždí nemá se zvýšiti cenová hladina. Při projednávání tohoto, zákona ve výboru živnostensko-obchod-ním a výboru rozpočtovém v poslanecké sněmovně byly provedeny některé změny, schválené poslaneckou sněmovnou.
U §u 2, odst. 2, ve třetí řádce >daň je splatná nejpozději 3. dne< mění se na Číslice >25. dne<.
U §u 4, odst. 2, zůstává první věta nezměněna a zbytek se škrtá a nahrazuje tímto zněním: Každá zásilka droždí z výrobiště musí býti opatřena dokladem o tom, že jde o zásilku droždí do daňového záznamu řádně zapsanou. Bližší o tom stanoví nařízení. V odst. 3 téhož paragrafu nahrazuje se zlomek >1/4
Ve 4. odstavci tohoto paragrafu v řádce Čtvrté nahrazuje se zlomek >1/4< zlomkem >1/2<.
V §u 5, odst. 2, v rádce druhé a třetí jsou slova >průpis daňovéko zápisu< nahrazena slovem >doklad< a v odst. 3. tohoto paragrafu v páté řádce slova >průpisy z daňového záznamu< nahrazena slovem >doklady<.
V §u 8, odst. 1, v řádce třetí slovo >zboží< nahrazeno slovem >droždí<.
§ 11 byl doplněn návrhem v plenu poslanecké sněmovny a schválen poslaneckou sněmovnou o slova >po slyšení ústředny obchodních a živnostenských komor a ústředních organisací zájmových.<
Jako každý nový zákon daňový, způsobil i tento nový zákon o spotřební dani z droždí rozruch v zájmových skupinách. Kalkulace těchto zájmových skupin byly dělány na základě původně zamýšlené daně v sazbě Kč 15 za l kg čisté váhy, kdežto osnova a usnesení poslanecké sněmovny uzákoňují daň v sazbě Kč 5 na 1 kg.
Již z toho je vidno, že hrozící zvýšení ceny jednoho kusu pečiva o 5 hal., t. j. o nejmenší drobnou minci, nebylo nikterak odůvodněno.
Ovšem nelze přehlédnouti, že přesunutí daně na pekařské živnosti i ve snížené sazbě 5 Kč na 1 kg bylo by pro tyto živnosti při dnešní hospodářské krisi ztrátou velmi citelnou. Proto je zabývati se otázkou, zda daňové zatížení mohou nésti velkovýrobci droždí zcela nebo ve značné části ze svého.
Po té stránce uvádí vládní důvodová zpráva: Droždí vyrábí se u nás z melasy v 11 továrnách, rozložených v Čechách, na Moravě, ve Slezsku a na Slovensku, které kryjí celou domácí spotřebu, aniž droždí vyvážejí. Do Československé republiky se také droždí nedováží. Ceny droždí závisí hlavně od ceny melasy a provozních výloh. V období 1928/29 byla cena zvýšena na 600 až 640 Kč, což bylo odůvodňováno zvýšením cen melasy, která tehdy stoupla až na 60 Kč za 1 kg. Od té doby klesly však ceny melasy až na 25 Kč v roce 1931. aniž tento pokles projevil zvláštní vliv na cenu droždí, ačkoli cena melasy tu má značný vliv, neboť z 10 q melasy vyrábí se asi 41/4 q droždí a 1,18 hl alkoholu. Je tedy pravděpodobno, že by menší část daňového zatížení snad mohly nésti i drožďárny ze svého.
Aby se zvýšením cen nepoškozovaly živnosti pekařské a konsumentstvo, tomu má čeliti opatření naznačené v §u 11 osnovy. Příslušná ministerstva mají možnost stanoviti prodejní ceny droždí, případně jeho náhražek. Velmi účelně poslanecká sněmovna doplnila znění tohoto paragrafu o slova >po slyšení ústředny obchodních a živnostenských komor a ústředních organisací zájmových<.
Je si přáti, aby takové opatření vládní týkalo se velkovýroby, neboť, jak důvodová zpráva vládní uvádí, je výroba droždí koncentrována toliko v 14 továrnách, existujících v naší republice. Uvádělo se také, že nová spotřební daň z droždí bude míti za následek, že k výrobě bude užíváno různých náhražek. Tomu chce osnova čeliti ustanovením §u 10, podle něhož vládním nařízením budou vydány předpisy o zdanění takových náhražek. Jest ovšem otázkou, pokud je takové zdanění vždy proveditelno bez nepoměrně nákladného opatření kontrolního.
Jak jsem již v úvodu poznamenal, výnos této spotřební daně jest určen k doplnění zdrojů příjmových, směřujících k dosažení rovnováhy ve státním rozpočtu.
Podle důvodové zprávy vyrobily drožďárny v roce 1930 as 12,000.000 kg droždí, nové zdanění ve výši 5 Kč na 1 kg mělo by vynésti předpokládaných 60 mil. Kč; nutno však počítati s tím, že v důsledku nové spotřební daně klesne výroba droždí o 10 až 20%, což by znamenalo výnos as kolem 50 mil. Kč za rok. Pro letošní rok bude to jen výnos za 5 měs. do konce roku, poněvadž nová spotřební daň z droždí se bude odváděti měsíčně.
Živnostensko-obchodní výbor po uvážení všech daných okolností navrhuje, aby senát schválil osnovu ve znění, jak byla usnesena poslaneckou sněmovnou. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Uděluji slovo panu sen. Zimákovi, jakožto zpravodaji výboru rozpočtového o spotřební dani z droždí, tisk 850.
Zpravodaj sen. Zimák: Slavný senát! V starosti o rovnováhu statných financií predložený je vládou návrh zákona o spotrebnej dani z droždia. Máme zdražené fajčivo, zápalky, zvýšenú daň z obratu, pojednáváme o prirážkách k dani dôchodovej a ako údajné posledne nadelenie tohoto roku pre poplatníctvo má byť tento rečený návrh o spotrebnej dani z droždia.
Je to nepríjemné nadelenie v jedném roku pre obyvatelstvo republiky, ale bodajž by nebolo už horšieho. Poplatnictvo hořekuje, ale je třeba každému horekujúcemu poplatníkovi pripomenúť, že zaťaženie plátením daní je ešte menšie zlo, než zaťaženie nezamestnanosťou, čili byť nezaměstnaným otcom rodiny je niečo hroznejšieho a bolasnejšieho, než je zvýšená daň pře poplatníka. Zdanenie droždia podľa tohoto zákona bude 5 Kč na 1 kg. Máme 11 droždiarieň, v ktorých sa vyrobí ročně 12 mil. kg droždia, takže ročný výnos tejto dane sa odhaduje okrúhle na 60 mil. Kč. Na cenu pečiva t. zv. ludového, t. j. žemlí a rožkov, nesmie mať toto zdanenie žiadneho vlivu, lebo zdraženie droždia móže zvýšiť výrobnu cenu tohoto pečiva sotva o 1/2 haliera. Vyberanie dane z droždia nezaťaží finančnú ani bernú správu, lebo v liehovaroch sú už aj tak finančné orgány a týchto agenda sa rozšírí, ale nijako nezaťaží.
Vládny návrh počítá tiež s možnosťou obchádzania zákona tým, že by sa mohly vyskytnúť náhražky droždia. Preto dává sa do zákona ustanovenie §om 10, že vládným nariadením môžu sa zdaniť podľa zásad tohoto zákona tiež iné látky než droždie, totiž náhražky.
Za rozpočtový výbor doporučujem slavnému senátu schváliť tuto predlohu jako nutné zlo, jedno z tých, ktorými sa má predísť zlám ťažším a hroznějším. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Zahajuji rozpravu, a navrhuji lhůtu řečnickou v trvání 20 minut. (Námitky nebyly.) Námitek není. Budeme se tedy tím říditi.
Pan ministr financí mi oznámil, že je nucen této doby dlíti v poslanecké sněmovně při jednáních důležitého rázu a že doufá, že v krátké době se bude mocí sem do schůze senátu dostaviti. Prosím, aby to bylo vzato na vědomí.
Uděluji slovo prvnímu řečníku přihlášenému >proti<, panu sen. Böhmovi.
Sen. Böhm (maďarsky): Ctený senát! Celú finančnú politiku vlády, ktorá politika v posledných dobách ubiera sa bludišťom politiky straníckej, charakterizuje nerozhodnosť, bezhlavé tápanie a bezplánovitosť. Následkom toho prirodzene nemôže byť zabezpečená ani rovnováha rozvahy štátnej domácnosti, ktorá však už pri svojom sestavení bola labilná. Už pri rozpočtovej debate na r. 1932 som na to poukázal, a poukázal som i na to, že pán minister financií operuje v rozpočte s položkami takmer fiktívnymi a rozhodne ireálnymi. Tomu možno potom pričítať, že sa ukazuje 1.700.000 Kč deficit, ktorý chce pán minister financií uhradiť už len novým zvyšovaním daní. Táto jeho snaha však pravdepodobne ztroskotá, lebo ako sa zdá, pán minister financií ani ieraz ešte nepočíta so skutočnosťoti a s danými pomery. Neberie zreteľ ešte ani dnes na naprosto zchátralú hospodársku situáciu štátu, naprosto soslabenú, minimálnu bernú únosnosť ošarpaných, viackráť už obraných poplatníkov. A neberie v úvahu, že berná spôsobilosť obyvateľstva štátu poslednej dobe bola všeobecne a naprosto znivočená.
Pán minister financií bude museť konečne nahliadnuť, že musí počítať s dnešnou hospodárskou situáciou štátu, bez toho je každá kalkulácia falošná a bezvýsledná. Cesta, ktorou sa pán minister financií ubiera, je pochybená a už i s hľadiska štátneho rezonu nebezpečná. Nezdá sa byť vôbec rozumným, aby chudokrevnému hospodárskemu životu odnímané boly nové prúdy krvi, lebo na to by mohol vziať zkazu ťažký náš pacient, náš život hospodársky a finančný, ktorý v budúcnosti nemá žiadneho paprsku nádeje.
Pán predseda vlády v istom svojom poslednom prejave pribíja, že vláda chce udržovať rovnováhu štátnej domácnosti za každú cenu a za každých okolností. Dobrá, nech ju len zachová. Avšak nech to nerobí jednostrannými, pochybenými opatreniami, za krajného znivočenia poplatného občianstva štátu. Nech vláda novými daňovými bremenami a novými bernými príjmy neumrtvuje naprosto hospodársky život, ktorý je beztoho už krajne zaťažený.
Naopak. Nech vláda sníži zbytočné štátne výdavky a môže tak usporiť milióny u každého rezortu. Ba do miliárd ide obnos, ktorý by vláda v dôsledku týchto úspor mohla uložiť do užitočných investícií.
Avšak v celom hospodárení štátu nevidieť ani stopy po pravej a vážnej sporivosti.
Dosavádné úsporné reglementácie sú docela bezpodstatné a hospodárenie vlády musíme ešte i dnes nazvať márnotratným.
V hospodárstvách súkromých uplatňuje sa už dávno najprísnejšia zásada sporivosti. Jedine vláda ubiera sa starou cestou a zriadenie úspornej komisie, sľubovanej ododávna, odkladá sa tiež na mesiace.
Medzitým však hospodárska a finančná situácia štátu prekotne sa zhoršuje a po celej republike všeobecne zavládla už bieda, ktorou je dosiaľ hlavne Slovensko a Podkarpatská Rus navštívené. Dnes už hlasité zaznieva i bolestný výkrik sudetských Nemcov po celom Československu. Tento výkrik je bolestným, výkrikom hladujúcich a zúfalých. Strašlivý obrázok načrtáva o tom z tohoto územia list vládnych nemeckých sociál-demokratov, ktorý sdeľuje, že na niektorých miestach jediným pokrmom robotníkov tamojšieho kraja je polievka zo žihlavy. Tak vypadá holá skutočnosť. Kto by sa tedy odvážil tvrdiť, že vláda Československa môže ešte vždy odkladať potrebné opatrenia? Veď rozpútaná povodeň hospodárskeho i finančného zrútenia s hrmotom sa blíži. My sme včas upozorňovali vládu, že sleduje pochybenú politiku hospodársku, a vyzývali sme ju, aby od tejto politiky ihneď upustila. Naše slovo však bolo slovom volajúceho do púšti a všetky naše snahy v záujme nášho ľudu boly márne voči opatreniam vlády. Náš priemysel je dnes v troskách a my márne hľadáme záujemcov o naše miliardové skladištia, poptávka zanikla. Obrat nášho zahraničného obchodu pred dvoma rokmi činil 40 miliárd, naproti tomu v tomto roku sotva dosiahne 16 miliárd. Po stope toho vzniká veľká masa nezamestnaných a nesmierna bieda v najširších vrstvách obyvateľstva. Československo, nazývané kedysi vládou hrdé ostrovom blahobytu, topí sa dnes nezadržiteľne v mori biedy. Územie sudetských Nemcov nazvali Nemci núdzovým pásmom štátu, a tento názov rovnako sa hodí pre celé územie Slovenska a Podkarpatskej Rusi, lebo celý hospodársky život Slovenska a Podkarpatskej Rusi pomalu už sotva bude môcť byť nazývaný životom, kde toto skomieranie je vyvolané v prvom rade veľkými a nespravodlivými verejnými bremenami. Zemedelstvo je spútané zadlžením, malý priemysel je na okraji zkazy. náš obchod však o číta sa v bezodnom mori úpadku.
A keď sa nám objavuje tento pustý obrázok a v celom území Slovenska a Podkarpatskej Rusi rozlieha sa kvílenie zúfalstva a biedy, v dobe, kde všetky výrobné odvetvia na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi následkom života-neschopnosti odsúdené sú k stagnácii a hospodársky obrat zvlášte preto, že nemáme obchodnej smluvy s Maďarskom, v dôsledku našej násilníckej zahraničnej politiky je ochromený, a nemali sme ešte ani času zbaviť sa škodlivých následkov katastrofálnej neúrody z roku minulého - práve vtedy, ku znepokojovaniu poplatníkov, vysiela p. minister financií lietacie daňové komisie. Činnosťou týchto komisií podarilo sa p. ministrovi financií vyvolať v celom obyvateľstve Slovenska úplnú paniku a podarilo sa mu odsunúť konsolidáciu slovenská na míle a desaťročia.
Tento krok p. ministra financií musím kvalifikovať za naprosto pochybený. Poslúžil tým veľmi špatné v prvom rade stabilizácii valuty československej. Ten kto poradil p. ministrovi financií, aby použitím takýchto metód vymáhal dane, nemôže smýšľať priateľsky voči československej valute. Operovanie prepadávaním pôsobí v prvom rade demoralizačne a samo sebou sa rozumie, že to vyvoláva zvesti paniky. Po stopách lietacích komisií rozšírila sa sťa dravý požiar v širokých vrstvách obyvateľstva zvesť, že štátna pokladňa je úplne vyprázdnená a že preto snaží sa Praha daňové nedoplatky na území Slovenska tými najbrachiálnejšími prostriedky dobývať. Čo sa však daňovej morálky tyče, tu ani nemusím pripomínať, že krutou metódou lietacích komisií zdarilo sa ju úplne vyhubiť.
Ako viem, ani finančné správy na Slovensku neschvaľujú a nepokladajú účelným jednanie berných lietacích lisov Prahou vyslaných, ktorými môžu byť síce poplatníci dôkladne zdarile a za krátku dobu vykynožení, avšak pre budúcnosť nebudú môcť byť zachovaní. A predsa toto by bolo záujmom štátu, proti ktorému sa vládna správa finančná vo svojej uprilíšnenej horlivosti prehrešila. Lzä zo štatistiky zistiť, že v rokoch minulých dialo sa platenie daní riadnejšie, a percentuálne bolo ono lepšie na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi. Berná morálka na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi bola tedy lepšia než v Čechách a na Morave. Pán minister financií tedy nejedná dôvodne, zachodí-li so Slovenskom tak ako s kolóniou.
Avšak p. minister financií chce si zostať i naďalej dôsledným, a verným zásadám vlády, a práve teraz, kde by sa mal krvný obeh hospodárskeho života siatu rozprúdil' všeobecnými bernými úľavami, zamýšľa štát novým berným návrhom zmrzačiť. Na. celom komplexe nového návrhu o dani dôchodkovej je vidno, že ho brindili v kuchyni vládnych strán celé mesiace. Od tej zpústy vyjednávaní očakával pracovný ľud zeme pôrod sociálnejšieho a demokratickejšieho návrhu. Tento návrh zákona spočíval už vo svojej kolíske na základe nemorálnom. Ako si ku pr. predstavujú representanti vládnych strán zo Slovenska a Podkarpatskej Rusi vymáhanie týchto daní? (Sen. Füssy [maďarsky]: Kto odhlasuje tieto dane?) Agrárnici a sociálni demokrati, ktorí odhlasujú všetko. (Sen. dr Farkas [maďarsky]: Vy zasa zatajujete berné príjmy a vyvážate imania do cudziny!) Kto vyvážal, ráčte ho menovať! (Sen. dr Farkas [maďarsky]: Však to poviem, koho sa to tyká!) Ráčte len uviesť mená: myslím, že ich nájdete tuná v okolí Prahy.
Vybrakované obchody a bernými komisiami k núteným prestávkam odsúdené maloživnostenské závody na Slovensku po celých stách vydávajú svedoctvo o hospodárskej biede. Myslím, že tu mi dá i p. kôl. sen. dr Farkas za pravdu, veď i v Košiciach vybrakovali a vydražili niekoľko obchodov. U nás sú tisíce robotníkov uprostred leta nezamestnaní, u nás zatvoria dnes či zajtra i tie zbývajúce 2 či 3 továrenské podniky svoje vráta, ktoré bolo možno dosiaľ štátnymi subvenciami, dodávkami a inými štátnymi výhodami udržať pri živote. Dnes či zajtra bude hospodársky život na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi úplne nehybný. Čo tu bude na jeseň a zimu? Obávam sa, že bieda povedie k revoltám, lebo hlad je planým radcom.
Malé existencie, ktoré dnes ešte len tak že vegetujú, teraz chce p. minister financií svojimi bernými návrhy učiniť života neschopnými. Uvádzam v láskavú pamäť p. ministra financií práve najnovšie odznelý prejav Mussoliniho. Riekol, že poplatný občan vo veľa európskych štátoch už nie je len nemocný, už nie je len umierajúci, lež vo veľa miestach je už mŕtvolou a tlačiť na neho už nie je len neľudskosťou, lež hlúposťou a bezúčelnosťou.
Po zvýšení dane z obratu zaťažovať poplatníka novou, protisociálnou daňou dôchodkovou, je - mierne rečeno - nerozum, nereálnosť, lebo práve malý závod, malý priemysel a malý obchod príjmom do 20.000 Kč postihuje najviac. A preto požadujeme, aby minimálny zdaniteľný dôchodok zvýšený bol na 20.000 Kč.
Ostatne nové úsilie, ktoré u p. ministra financií spatrujeme, je len polovičné riešenie. Rovnováhu rozvahy štátnej domácnosti môže zabezpečiť len inými prostriedky. Jeho najnovšie berné návrhy sú len príštipkárstvom. Chyba tkvie v systéme.
Všetky európske štáty s neuveriteľným sebazaprením, s napnutím všetkých síl vyvolávajú v život vhodné reglementácie, úsporné opatrenia, aby mohly zachovať rovnováhu financií štátnej domácnosti bez zbytočného zaťažovania svojich občanov. Jedine protidemokratická vláda Československa presunuje na bedrá poplatníkov miliónový deficit, ktorý sa práve ukazuje v štátnej domácnosti. A predsa taxatívne by sme mohli uviesť miliónové obnosy, ktoré by mohly byť u jednotlivých resortov usporené a použité produktívnejšie, aniž by tým doznala ujmy stabilita štátneho života.
Tak v rezorte vojenskom: keby vláda použila obnosu 761/2 miliónového, premárneného na vojenské cvičenia, ku stavbe ciest na Slovensku, bolo by za to tých veľa tisíc zbiedačených Slovákov, Maďarov a Nemcov na Slovensku pánu ministrovi Viškovskému povďačné. A Slovensko by malo výborné cesty strategické. Ostatne tie vojenské cvičenia sú s hľadiska, bezpečnosti štátu irrelevantné, veď vidíme, že o budúcnosti, bezpečnosti a možnostiach budúceho vývoja štátov rozhoduje sa už u zeleného stolu. Nemecko v Lausanne za dnešného svojho úplne odzbrojeného stavu zvíťazilo proti presile, lebo tam zavládla rozvaha a duch mieru. My nepotrebujeme dnešnej predimenzovanej armády, ktorá svojím bremenom dusí celý náš štátny život; a práve preto by p. minister financií mohol docieliť u tohoto rezortu ešte ďalších úspor. Keby tých 350 miliónov, ktoré sa každého roku opakujú u fondu pre zveľaďovanie armády, venovala vláda fondu pre nezamestnaných, mohla by zásobiť statisíce hladujúcich chlebom a prácou a takto by mohla preklenúť biedu blížiaceho sa podzimu a zimy.
Keby tých 28 miliónov z titulu rezortu zahraničného na službu propagandy použité bolo vládou na podpornú akciu núdzových malozemedelcov, bolo by tým konzolidácii na Slovensku lepšie poslúžené, než podporuje-li sa z toho tlač v cudzine, ktorá za konferencie v Lausanne naprosto sluhala.
Keby len polovica toho veľamilionového obnosu, ktorý sa vynakladá na zastupiteľstvá zahraničné, použila vláda k regulovaniu riek na Slovensku, mohla by dohotoviť všetky plánované vodoregulačné práce a mohla by stupňovaním zemedelskej produktivity snížiť zemedelský dovoz, čo by priaznivo pôsobilo na zlepšenie zahraničnoobchodnej rozvahy.
Keby pozemkový úrad svoj 28milionový rozpočet, z čoho 20 mil. sú výdavky osobné, redukoval na polovicu a usporenými milióny zahájil stavebnú akciu malých bytov, vytvorila by tým vláda pracovné príležitosti v takom rozsahu, že by nastala v republike ihneď dávno kýžená hospodárska prosperita, ba z týchto miliónov dostalo by sa i na zlepšenie osudu bez pensie prepustených starých ver. zamestnancov, už od 15 rokov hladujúcich a otrhaných, žijúcich v osude Lazara.
Vy p. kol. sen. Farkas ovšem snadnejšie môžte tam sedeť a usmievať sa, ale opýtajte sa len tých zbiedačených. (Sen. dr Farkas [maďarsky]: Pekne by to vypadalo, keby ste Vy boli ministrom financií!) Buďte úplne bez starosti, nestalo by sa to, čo sa deje teraz. Necpal bych peniaze do strán. Opýtame sa príležitostne, ako sa deje zriadenie obilného syndikátu a kam plynú tie ťažké milióny.
A keby obzvlášte ešte definitívne zrušené a do správy súkromej odovzdané boly štátom vydržiavané rôzne štátne podniky, na ktoré štát, ako vieme, dopláca ťažké milióny, nastúpil by na miesto dnešnej biedy nikdy neslýchaný blahobyt.
Avšak nič z toho sa nestane, lebo správna úvaha, rozumná rozvaha a duch mieru ešte neovládly pražskú vládu. V Prahe sa žije ešte v epoche ozbrojovacej. A predsa vidíme, že nadarmo máme obrovskú armádu, ktorá pohltí miliardy, márne máme zastupiteľstvá zahraničné, ktoré nás stoja milióny, márne sú všetky malodohodové konferencie a márne nepodpisuje p. minister zahraničia lausanneskú dohodu, duch smierlivosti bude pánom i bez Prahy. Dnes možno sa dopracovať úspechu len poctivou myšlienkou odzbrojenia a duchom mieru, a to vo vzťahoch zahraničných práve tak, ako po stránke vojenskej, vo vzťahoch hospodárskych práve tak, ako v otázkach menšinových.
Po Lausanne bola by tu teraz vhodná príležitosť, kde by pražská vláda mohla sa chopiť iniciatívy a mohla by v naprostej poctivosti nastúpiť cestu Franciou zahájenú, cestu smierlivosti. Revíziu na celej čiare, jak v dušiach, tak i v štátnom živote. Tento krok by znamenal pre Československo životaschopnosť do budúcnosti. To by zaistilo pevnosť a trvanie štátu. Bez toho však hrozí nám prízrak hospodárskeho a finančného zrútenia.
Keďže vláďa sotrváva na tejto ceste, návrh neprijímaní. (Potlesk.)
Předseda (zvoní): Další slovo má pan sen. Reyzl.
Sen. Reyzl (německy): Slavný senáte! Otřesení rozpočtu následkem toho, že se nescházejí daně, které byly preliminovány, je příčinou toho, že dnes musíme projednávati předlohu, o které se ministr financí domnívá, že ji musil podati, aby obnovena byla zase rovnováha v rozpočtu. Zmenšený příjem, na daních, což podle zpráv činí asi 1.600 až 1.700 milionů Ke, musí se podle názoru ministra financí nahraditi novými daněmi. Není však lhostejno, z jakých pramenů chce pan ministr financí hraditi tento úbytek a proto lpí také na této předloze zvláštní charakter, o čemž chceme projeviti své mínění.
Bylo by nesprávné domnívati se, že s touto předlohou celkem souhlasíme. Tato předloha k vyrovnání rozpočtu vypadala by určitě zcela jinak, kdyby daňovou předlohu byla mohla podati vláda jen socialistická. Poněvadž však tato předloha je výsledkem kompromisu, neuspokojuje nás stejně jako také neuspokojuje ostatní strany koaliční. Ale mluvíme-li dnes o této předloze, musíme vzpomenouti na berní reformu, kterou r. 1927 provedl občanský blok, a neříkáme zajisté příliš mnoho, tvrdíme-li, že příčinou dnešní finanční bídy státu - a ke státu dlužno počítati také obce - z valné části je tato pochybená berní reforma. Přednesli jsme svého času za ministra Engliše, který ohnivě, jak byl zvyklý, hájil svou berní reformu, své námitky velmi obšírně a poukázali jsme k tomu, že se touto berní reformou jistým vrstvám ve státě dává dar, vrstvám, které toho daru nemají zapotřebí, že se na druhé straně však chce ucpávati díry, které tím vznikají ve státní pokladně, ustanoveními zákona o obecních financích, kterým se zatěžují velké masy poplatníků, konsum.
Našich námitek nebylo dbáno, čas nám však dal za pravdu. Dožili jsme se toho, že obecní finance byly úplně zničeny a že tím přirozeně vytvořen byl stav, který obcím znemožnil plniti v dobách krise úkoly, jež obcím vlastně jsou dány. Jest jasno, že v každém státě obce v prvé řadě mají také za úkol starati se o to, zdali příslušníci obce v dobách nouze mohou tuto nouzi přečkati. Proto mají po našem názoru obce míti prostředky, kterých nutně potřebují k živobytí, a považujeme za zcela nesprávné, jestliže se možnost dosažení těchto prostředků dává v ustanoveních, která zase, jako v zákoně o obecních financích, spočívají na tom, že nespravedlivými dávkami vrstvy, které by potřebovaly pomoci obce, spíše ještě tím jsou zatěžovány.
Berní reforma z r. 1927 poskytla velkokapitalistům obrovské dary, obrovské dary také finančnímu kapitálu a bankám, a tento celý úbytek v daňové pokladně státu tíží naše hospodářství, poněvadž se při vzniku krise r. 1929 ukázalo, že naše daňové zákonodárství době, jaká je nynější, nevyhovuje a že dlužno učiniti opatření,.aby se to zase napravilo. Dosud se nic nestalo. Dnešní předloha je také jen nouzovou předlohou pro ministra financí, aby mohl dále hospodařiti. Podíváme-li se však na dnešní předlohu, neshledáváme ještě dlouho takový stav ve zdanění příjmů, i přes dnešní přirážky, jaký zde byl před rokem 1927 na základě zákona,z r. 1921. Ten příjmy přes 100.000 Kč až do 10 milionů Kč jsou o několik procent více zatíženy nežli před berní reformou z r. 1927. Nejsou tedy na místě křiky těch občanských stran, které jsou v oposici, jako by touto berní reformou bylo bůhví jak dotčeno obyvatelstvo, které alespoň trochu ještě může platiti daně. Vidíme, že zdanění příjmů u 100.000 Kč jest ještě o 2,05 % nižší nežli před rokem 1927. Podle našeho názoru měly by býti tyto příjmy zdaněny zcela jinak, poněvadž v dnešní době není jinak možno, než aby vrstvy, které dnes ještě mají příjem, přispívati musily svým dílem na zmírnění nouze a k úhradě výloh, které stát má následkem hospodářské krise. Jest jisto, že reformou z r. 1927 celé naše daňové zákonodárství bylo nejnepříznivějším způsobem otřeseno.
Nenastalo také, co si ministr financí Engliš sliboval od berní reformy. Argumentoval: V tom okamžiku, kdy se poplatníkovi umožní platiti daň, která není příliš vysoká - tím odůvodňoval snížení daně důchodové a daně výdělkové - bude to s berní morálkou vypadati docela jinak, poplatníci budou poctivě přiznávati a takřka s radostí plniti své berní povinnosti. Berní reformou měl také ve věcech daňových vůbec nastati zcela jiný pořádek, berní předpisy neměly na sebe nechat tak dlouho cekati, rekursy měly býti dříve vyřizovány, zkrátka a dobře celý byrokratický aparát berních úřadů měl býti u nás změněn. Ze všeho toho nic se nestalo. Nestoupla ani berní morálka, ani u byrokracie nenastala žádná změna. Rekursy vyřizují se přesně po starém způsobu, resp. nevyřizují se právě tak jako dříve, berní úřady stanoví zcela nesvědomitě berní obnosy, když se jim něco nehodí, a mám sám případ, který je příznačný pro berní pořádek, který u nás panuje. Daňový dluh jistého muže činil 130.000 Kč; byl to zcela malý podnikatel, poklesl pro nepříznivé okolnosti tak, že pracuje jen se svou rodinou, kdežto před několika lety zaměstnával ještě 30 dělníků. Nyní se ukázalo, že ze 130.000 Kč, které mu byly předepsány, bylo předepsáno 80.000 Kč neprávem a musily býti odepsány. To jest jen jeden případ, ale takovýchto případů bude asi hojně. Tu musí nyní přirozeně vznikati pochybnosti o t. zv. daňových nedoplatcích, které u nás máme. Neboť v těchto daňových nedoplatcích, které se vykazují také v závěrečných účtech, jsou obsaženy všechny tyto předpisy, nikoli však opravené, rekursy vyřízené obnosy, a lze určitě 30-40% této sumy označiti za dubiosní a nedobytné, poněvadž je poplatníci ve skutečnosti nedluhují. Berní morálka se také nezměnila. Je dnes zjevným tajemstvím, že mnozí poplatníci při přiznávání daní stát právě tak podvádějí jako dříve, a tato skutečnost se oficielně přiznává tím, že se při odůvodnění této předlohy praví: Stanovíme-li sumu 15.000 Kč, která má podléhati vyšší přirážce, pak víme, že ten, kdo přiznává 15.000 Kč, jistě má vyšší příjem. Tím se vysvětluje také okolnost, že následkem našich námitek nesměl se nikdo odvážiti k tomu, aby příjem dělníků podrobil daňové přirážce, neboť jistě zde byla ochota tak učiniti. Bylo naší úlohou a tuto úlohu jsme zajisté splnili, zabrániti tomu, aby také nejchudší vrstvy byly zatíženy daňovou přirážkou, která je pro ně nesnesitelnou. Tak vylučují se z přirážky všichni zaměstnanci, kterým se daň sráží, také zaměstnanci, jestliže se svou rodinou nevydělávají zcela určitý vyšší příjem. Můžeme tvrditi, že tento úspěch je naším úspěchem, neboť, kdyby o tomto daňovém zákoně měla rozhodovati vláda, složená jen z občanských stran, pak zcela jistě by zde nebylo toho ohledu na nejchudší poplatníky.