§ 3 budiž škrtnut a nahrazen tímto zněním:
(1) K provedení mezinárodní úmluvy o jízdě motorovými vozidly ze 24. dubna 1926 může vláda nařízením nově upraviti značky na vozidlech a rychlost jízdy.
(2) Vládním nařízením se stanoví, jak mají býti zařízena motorová vozidla neb jejich součástky - oddělení pro řidiče, řidičovo sedadlo, sklo před řidičem atd. - a jakou výzbroj mají míti různé druhy motorových vozidel - lékárničky atd. - a jakým výstrojem mají býti opatřeni řemeslní řidiči motorových vozidel na účet majitele vozidla - oděv, přikrývky atd. -, aby nehledě k příslušným ustanovením živnostenského řádu byla plnou měrou zaručena bezpečnost osob při provozu automobilovém zaměstnaných v poměru námezdním, jakož i aby chráněn byl jejich život a zdraví.
§ 4 budiž škrtnut a nahrazen tímto zněním:
(1) Pouhá přestoupení předpisu o přípustné rychlosti a opatrnostech, jichž má řidič dbáti, aby vozidlem nebyly způsobeny nehody nebo poruchy dopravy, jsou soudem trestná jen tehdy, byloli tím způsobeno nebezpečí života, nebo poškození na těle.
(2) Skutečná pracovní doba řidičů v námezdním poměru nesmí trvati déle než 8 hodin ve 24 hodinách a ne déle než 40 hodin týdně, a to i tehdy, nejsou-li zaměstnáni v podnicích v § l, odst. (1) až (5) zák. ze dne 19. prosince 1918, č. 91 Sb. z. a n., uvedených.
(3) Řemeslní řidiči motorových vozidel v námezdním poměru podléhají pensijnímu pojištění dle zák. ze dne 21. února 1929.
(4) Pro dobu než nový zákon o jízdě motorovými vozidly nabude účinnosti, zařídí zemský úřad, aby zástupci odborové organisace řidičů automobilů, spolu se zkušebními komisaři zúčastňovali se řidičských zkoušek s rozhodujícím hlasem a spoluzjišťovali, zdali žadatelé o vůdčí list jsou pro řízení vozidla schopni, spolehliví a způsobilí a zdali jejich teoretické i praktické znalosti k tomuto úkolu postačují.
(5) Vyučovati jízdě motorovými vozidly smí jen ten, kdo obdržel k tomu povolení od ministerstva veřejných prací.
§ 5, odst. 1, slovo >pokutován< v poslední větě budiž škrtnuto a nahrazeno slovem >stíhán<.
Resoluční návrh sen. Hakena a druhů:
Vládě se ukládá, aby do 1. září 1931 konečně předložila N. S. návrh zákona o jízdě motorovými vozidly.
V osnově buďtež uplatněny návrhy, jež vládě a zejména ministerstvu veřejných prací předložila odborová organisace řidičů automobilů z povolání.
K přípravným pracem v ministerstvu veřejných prací buďtež pozváni zástupci odborové organisace řidičů, t. j. Svaz řidičů automobilů v ČSR. v Praze, a jejich návrhy buďtež v osnově respektovány.
Předseda (zvoní): Uděluji slovo k doslovu zpravodaji za výbor ústavněprávní, panu sen. Riedlovi.
Zpravodaj sen. Riedl: Slavný senáte! Upozornil jsem ve své zprávě, že Mezinárodní úmluva musí býti do 21. září t. r. provedena. Je tedy naprosto nutno, abychom tento zákon do této doby také provedli.
Pan kol. Haken má jenom výtky a nevidí nic dobrého na tomto zákoně. Jmenovitě vytýká, že s prováděním Mezinárodní úmluvy upravují se také některé jiné otázky motorového provozu. Já jsem toho názoru, že je vždy lépe upraviti něco, než neupravovat nic, a nebylo-li možno předložiti v krátké době celý zákon, je tedy jistě nutno schváliti, že aspoň některé otázky se zde připravily. My také nejsme nadšeni zmocňovacím §em 3, ale upozorňuji, že právě zákon tento má obmezenou platnost a že přestává platiti 31. prosincem 1932 - anebo i dříve, podle toho, kdy nový zákon bude odhlasován.
Pokud jde o § 4, mám za to, že je to bezesporné zlepšení dosavadního stavu, jestliže šoféři mohou krátkou cestou se vyříditi v tom případě, když snad dopustili se některého přestupku, nemusí se tedy dáti tahat po soudech. Tedy, to je jistě výhoda oproti dnešnímu stavu.
My souhlasíme s tím, že je důležité jednat a že je nutno jednat o návrzích, které byly předneseny svazem řidičů automobilů. Jsme však toho názoru, že přijde k tomu doba, až bude projednáván definitivní zákon, že také potom bude na místě, aby zástupci komunistické strany, tedy klub komunistických poslanců, spolu s ostatními zástupci, za tyto požadavky se postavili. Zatím nemůžeme však jinak, než žádati, aby slavný senát pozměňovací návrhy zamítl, i s resolucí, poněvadž je téměř stejného obsahu jako resoluce, kterou navrhujeme. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Prosím, ztotožňuje se s tím druhý pan zpravodaj?
Zpravodaj sen. Havlena: Souhlasím!
Předseda: Jednání je skončeno.
Vzhledem k podaným pozměňovacím návrhům hodlám dáti hlasovati ve čtení prvém takto:
o §u l a 2 podle zprávy výborové,
o §u 3 podle návrhu sen. Hakena a druhů, budeli zamítnut, podle zprávy výborové;
o §u 4 podle návrhu sen. Hakena a druhů, budeli zamítnut, podle zprávy výborové;
o §u 5 podle návrhu sen. Hakena a druhů, budeli zamítnut, podle zprávy výborové;
o §u 6, nadpisu a úvodní formuli podle zprávy výborové.
Jsou námitky? (Námitky nebyly.)
Námitek není. Budeme tudíž tak postupovat.
Kdo souhlasí, aby § l a 2 zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímají se.
Kdo souhlasí, aby § 3 zněl podle návrhu sen. Hakena a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se. (Hluk. - Zvoní.)
Prosím o klid! (Hlas: Líčiči pastí jsou nepřítomni!)
Kdo souhlasí, aby § 3 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Kdo souhlasí, aby § 4 zněl podle návrhu sen. Hakena a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby § 4 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Kdo souhlasí, aby § 5 zněl podle návrhu sen. Hakena a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby § 5, jakož i § 6, nadpis zákona a úvodní formule zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímají se.
Tím celá osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí schválena byla ve čtení prvém podle zprávy výborové souhlasně s usnesením poslanecké sněmovny tisk 531.
Projednáme nyní:
5. Zpráva rozpočtového výboru k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 550) o vládním návrhu zákona, kterým se mění a doplňují ustanovení o soudních poplatcích. Tisk 553.
Zpravodajem je pan sen. dr Karas, jemuž uděluji slovo.
Zpravodaj sen. dr Karas: Slavný senáte! Přítomná předloha má v podstatě dvojí účel: jednak provésti unifikaci v oboru poplatkovém vůbec, a jednak pomoci státu k novým příjmům k úhradě zvýšených nákladů soudních.
Pokud se týče prvého odboru, tu v unifikaci jdeme zde dosti daleko, neboť zejména konkursní řád a vyrovnávací umožnily soudní správě, aby jednotné řízení soudní bylo také zatíženo jednotnými poplatky jak v zemích historických, tak i na Slovensku a v Podkarpatské Rusi. Obdobně je tomu ve věcech trestních, aspoň částečně. V ostatních oborech práva soudního nebylo možno tuto unifikaci provésti důsledně, neboť soudní řízení na Slovensku a Podkarpatské Rusi jest jiné než u nás a tedy není možné zavésti jednotný poplatek. Ale i zde předloha tato přibližuje alespoň poplatky bývalého práva maďarského poplatkům našim.
Hlavním cílem předlohy však bylo, aby valutárně byly postaveny soudní poplatky na dnešní hodnotu korunovou, neboť v podstatě pocházejí z r. 1914 a 1915, to jest za podklad měly korunu předválečnou. Všeobecně je známo, že koruna předválečná poklesla asi 6,5krát v hodnotě valutami - ne cenově - a bylo tedy zcela rozumné, aby i tyto poplatky byly zvednuty na tuto přibližnou výši. Ale přítomná předloha nezvyšuje poplatky vesměs na pateronásobek, nýbrž pravidelně na 4, 3 a dokonce 2,5 násobek. Zejména ve sporech bagatelních jsou poplatky zvýšeny 2,5násobně.
Pouze v jednom případě je zvýšení větší. Velké banky používají možnosti zákona knihovního, žádati za záznam budoucího práva zástavního. Za takový záznam platilo se 6 Kč bez ohledu, o jak velkou sumu se žádá, zdali 1000 Kč nebo 10 mil., Kč. Záznam ten stačil na rok. Pak se musil vymazati, když nepřišel definitivní výmaz hypotečního práva. Bance to stačilo. Za 6 Kč odbyla tak veliký vklad hypotekárního práva. Tomu se dnes čelí tím, že se podle tohoto zákona žádá vkladní poplatek stejný, jako je u eventuálního práva hypotekárního, to jest jedna čtvrtina hodnoty hypotéky, o kterou se žádá. Je to zvýšení někdy dosti citelné, ale myslím, že zcela rozumné. Když dotyčný žadatel dosáhne u soudu jisté výhody majetkové, je správné, aby také zde relativně hodnotil ji tím, že státu dá poplatek.
Finanční efekt tohoto zákona odhaduje se asi na 15 mil. Kč. Bude nižší, poněvadž poslanecká sněmovna v několika případech snížila výši poplatků na polovic, zejména poplatky vyšší, 100, 200, 500 Kč. Výnos tedy bude o něco menší. Výnosu toho potřebuje finanční správa ke krytí zvýšených nákladů osobních.
Slavný senáte! Je známo, že před 1,5 rokem zde v senátě uvažovalo se, jak odstraniti nedostatek personálu soudního, neboť dnešní personál nemůže zmoci materii. Máme případy, že spory směnečné trvají až 3 léta. To před cizinou dělá dojem, že se odpírá právo, když cizinec žádá u nás na směnku protest a než dostane platební nebo exekuční rozkaz, trvá to 3 léta. Diví se pak, že to jde tak pomalu u nás, a myslí si, že nechceme rozhodovati, zatím soudní přetížený personál nemůže zmoci práci. Nejlepším dokladem je, že ve všech oborech života máme nadbytek právníků - o jedno místo žádá 10 až 30 žadatelů, ale u soudu máme místa neobsazená, žadatelé se nehlásí, poněvadž na práci, kterou mají u soudů, je odměna relativně malé. Je vidět, že soudní stav je přetížen a potřebuje zlepšení. Vládním opatřením ze 16. ledna letošního roku se jistý přídavek uznává soudcům aktivním, kteří půjdou do pense. Tento přídavek vyžaduje 10 mil. Kč. Počítá se, že toto zvýšení přinese úhradu pro tyto přídavky.
Poněvadž účel tohoto zákona, odstranit nedostatek soudců a řádně honorovati jejich činnost, je spravedlivý a poněvadž tato předloha zákona byla poslaneckou sněmovnou schválena, třebaže má druhé straně byla o něco snížena, navrhuji jménem výboru rozpočtového slavnému senátu, aby ji schválil ve znění, jak ji poslanecká sněmovna přijala. (Potlesk.)
Předseda (zvoní): K slovu se přihlásil pan sen. Hlávka.
Sen. Hlávka: Vážený senáte! Předloženým návrhem o zvýšení soudních poplatků dokazuje dnešní vládní koalice, že její hospodářství jest opravdu hospodářstvím bankrotáře. V časopisech klamou vládní strany občanstvo o aktivní bilanci, ale projednávaný vládní návrh dokazuje, že už vháníte každý drobek, abyste aspoň na čas oddálili nevyhnutelný bankrot.
Říkáte, že Československo je ostrovem klidu a blahobytu v rozbouřeném moři hospodářské anarchie, jakou jsou zmítány okolní státy. Ale soustavné zvyšování státního dluhu 1300 milionovou půjčkou investiční a 1688 mil. půjčkou konversní dokazujete, že hospodaříte od deseti k pěti.
Poněvadž nemůžete zvyšovati daně svým zaměstnavatelům, to je kapitalistům v tomto státě, ať už jsou národnosti české, německé nebo maďarské, převalujete břemena spojená s udržováním korupčního státního aparátu na bedra širokých vrstev pracujícího lidu ve formě nepřímých daní, dávek a poplatků. Téměř 90 % státního dluhu musí nepřímými daněmi zaplatiti konsumenti. Zákonem čís. 77 z r. 1927 donucujete obce, aby i tíže obecního hospodářství převalena byla ve formě dávek opět na konsumenty. Tam, kde zástupci strany komunistické jako jediní zástupci pracujícího lidu se těmto obecním dávkám vzepřou, nařídí zavedení spotřebních dávek byrokrat z okresního úřadu, který vlastně v obecní samosprávě rozhoduje.
Projednávaný návrh dokazuje, že i v hospodářství státním melete z posledního. Po odtroubených tirádách o aktivnosti státního rozpočtu musili jste přiznat, že státní rozpočet je silně pasivní, a to částkou pravděpodobně přes jednu miliardu Kč. Na to bude velmi nepatrným flastrem výnos ze zvýšených soudních poplatků. A nebude to s vaším hospodářstvím lepší a ani to nemůže býti lepší, dokud produktivně pracující třída vám nevyrve z rukou moc a nezavede podle plánu promyšlené hospodářství. Vždyť téměř celou polovinu svého pasivního rozpočtu vyhazujete jenom na státní dluhy a militarismus. Přes dvě miliardy platíte do nenasytných chřtánůmezinárodních kapitalistů, kteří vám půjčili ve válce nakeťasené miliardy.
Zde musím vzpomenouti, jak se dělničtí zástupci bránili v parlamentě vídeňském proti zvyšování rozpočtu na militarismus. Musím vzpomenouti, že tehdy, když bylo jednáno o zvýšení kontingentu nováčků, bylo ústy mluvčích dělnické třídy mluveno: Ani muže, ani haléře! Nepřipustíme, aby z Rakouska byly udělány jedny veliké kasárny! Tak to bylo mluveno, že z kanónů budou pluhy a nářadí. Dnes to slyšeti nebudu.
A druhé dvě miliardy, skryté v resortech různých ministerstev, vyhazujete na militarismus, který se připravuje nejen na hromadné vraždění v eventuální válce, ale který po desítkách vraždí občany různými ztracenými náboji, jakož i dělnictvo při výrobě těchto vražedných zbraní, jak dokážu je případ v Semtíně a jinde. A pracovní poměry dělnictva ve zbrojovkách jsou přímo otrocké.
Otrokářský systém ve válečném průmyslu by nebyl možným, nebýti sociálfašistických vůdců. Oni to jsou, kteří, mluvíce o válce, zároveň spolupracují s buržoasií na přípravách příští imperialistické vojny. Oni to jsou, kteří v poslední době vedou novou zuřivou kampaň proti sovětskému Svazu a svoje sovětům nepřátelské stanovisko před dělníky skrývají tím, že píší a mluví o vývozních úvěrech, výhodných i pro sovětský Svaz. Faktem však je, že nebýt SSSR., už dávno by dělníci z celé řady závodů byli propuštěni a vydáni na pospas smrti hladem. Ale, bohužel, musím připomenouti, že právě tam je stát rolníků a dělníků, kde vládne Slovanstvo, my jsme také z této krve a ti páni nemají pochopení pro zájem pracující třídy.
Sám ministerský předseda Udržal rok po vstupu sociálních demokratů do vlády 1. ledna 1931 otevřeně prohlásil v jedné oficielní řeči, že v r. 1929 byly volby provedeny a sociální demokraté do vlády vzati proto, poněvadž se počítalo s velice vážnou mezinárodní situací. Proto také připadá soc. demokratům ve vládě mimořádně důležitá role. Jejich vůdce Bechyně je formálně ministrem zásobování, ve skutečnosti však poradcem ministerského předsedy Udržala a ministra Slávika, který zde obhajoval vraždu v Košútecn, při všech opatřeních souvisejících s dělnickým hnutím. Druhý sociálnědemokratický vůdce ministr spravedlnosti Meissner řídí polní tažení třídních soudů proti komunistům a odpírá všem žalářovaným komunistům práva politických vězňů.
Vážení pánové, ctěný senáte! Poněvadž už jsem stařec, táhne mi na 76. rok, promiňte mi, když to v některých případech nemohu říci tak, jako ti, kteří jsou čtyřicetiletí.
Že sociální demokracie aktivně spolupracuje na přípravě války proti sovětskému Rusku, dokazuje také řeč bývalého ministra posl. Srby, přednesená 16. října 1930 v rozpočtovém výboru posl. sněmovny v týdnu, kdy se v Praze zdržoval francouzský generál Flandin. >Právo lidu< přineslo jeho řeč, v níž žádal, aby naše letectvo bylo co nejvíce vybudováno, a ke konci své řeči děkoval ministru národní obrany, že rozpočet na letectví v r. 1931 je zvýšen o 30 mil. Kč v době, kdy statisíce dělníků nemá co jísti.
Proces s menševiky v Moskvě dokázal rovněž spolupráci české soc. demokracie s ruskou kontrarevolucí a na přípravách války proti sovětskému Rusku. Vždyť na sjezdu soc. demokratické strany v Praze 27. září 1930 byli pozdraveni zástupci kontrarevoluční emigrace, o níž se velice zajímá Dettering a francouzský generální štáb. Byli zde kontrarevolucionáři z Ukrajiny, Bělorusi a Georgie. Na tomto sjezdu bylo otevřeně štváno proti sovětské Unií a tvrzeno, že celá řada národností v Rusku je poutána vojenským terorem. Padly výroky, že Sověty jsou výrazem ruského hospodářského primitivismu a kulturního analfabetismu. Všechny tyto výroky padly z úst předsedy senátu dr Soukupa.
Jak sociální demokracie česká i německá, tak vůdcové národních socialistů jsou dobrými oporami příprav války. Ona Soukupova řeč, o které jsme s tohoto místa již hovořili, jakož i řeč Václava Klofáče na posledním jejich sjezdu, kdy Klofáč vítal menševického vůdce Lebeděva a nabízel spolupráci, už předem dávají jasný obraz o tom, jaké jsou plány sociálfašistů proti sovětskému Svazu. Sociálfašista Srba se může přetrhnout, když mluví o tom, aby pro letectví byl v rozpočtu vyhrazen mnohem větší obnos. Zasazuje se také o to, míti vedle letectví vojenského též silné letectví civilní. Tento podařený zástupce dělníků podává také praktické návrhy o letech ve velikých výších na veliké dálky a zasazuje se o budování nových letišť také na Slovensku.
Druhá socialistická strana má jednoho vůdce, který jen stále cestuje s mírem, ale jehož strana je osobou Stránského svázána se zbrojním průmyslem. Dělníci sociálně demokratičtí a národně socialističtí pracují společně s kapitalisty proti revolučním dělníkům v závodech.
Válečné přípravy imperialistů signalisují blízkost nebezpečí imperialistické války proti sovětskému Svazu. (Sen. Modráček: To je řeč o poplatcích?) To je, prosím, prokázáno na 100 %. - Tyto dny bude tomu 17 let, kdy započalo poslední imperialistické vraždění. Pro proletariát všech kapitalistických zemí stojí k 1. srpnu jako první úkol zaujmouti stanovisko. Kde bude proletariát státi, ve kterém táboře? Dá se zapřáhnout do káry kapitalistů, anebo se v rozhodném okamžiku postaví na stranu revoluce? Musíme mluviti jasně. Na přípravy buržoasie k imperialistické válce a k válce občanské proti proletariátu musí proletariát odpověděti zesíleným bojem proti kapitalismu, proti buržoasii a sociálfašistům, musí organisovati boj za vítězství vlastní třídy, organisovati revoluci. Nesmí se dáti zlákati frásemi sociálfašistů o generální stávce v případě války, o odzbrojení, nýbrž naopak zbrojiti k tomuto boji a připravovati se ke svržení buržoasie. (Výkřiky sen. Modráčka.) Jen trpělivost, ono i na vás také dojde. Co vy tu pášete, to se na vás také vymstí.
Podle navrženého zákona má býti zařízen při ministerstvu průmyslu, obchodu a živností fond pro pojišťování vývozních úvěrů. Já se nebudu ve své řeči zabývati meritem navrhovaného zákona, chci poukázati na jedno odvětví našeho průmyslu a našeho vývozu, které velice dobře prosperuje a které je všemožně podporováno velikými mezinárodními kapitalistickými koncerny, vládou tohoto státu a všemi politickými stranami, včetně t. zv. stran socialistických.
Mám na mysli průmysl válečný, který je v Československé republice na vysokém stupni. Vyváží své výrobky do řady států, netrpí hospodářskou krisí a vyžaduje každoročně miliardových nákladů. Vládní návrh neuvádí, který vývoz a který zahraniční obchod má zvláště býti podporován.
Předseda (zvoní): Prosím pana řečníka, aby mluvil k věci. To není možné, soudní poplatky a samá válka!
Sen. Hlávka (pokračuje): To s tím souvisí. (Sen. Haken: Kol. Stöhr mluvil dlouho o věci, která k projednávané předloze nepatřila!)
Předseda: Toto vůbec nesouvisí s projednávaným předmětem!
Sen. Hlávka (pokračuje): Proto my komunisté otevřeně navrhujeme, aby místo nejasného znění o podpoře zahraničního obchodu byla přesně usnesena podpora zahraničního obchodu se sovětským Ruskem, protože je to jediný stát, který až doposud svými objednávkami v Československu zachránil tisíce dělníků od nezaměstnanosti, bídy a hladu. Náš válečný průmysl, o němž jsem se zmínil, naše zahraniční politika a naše vnitřní politika nesou se však v úplném opačném směru, a to ve směru přípravy imperialistické války.
Fakta, která jsem zde uvedl, dokazují, že máme vysoce vyvinutý průmysl válečný, živé obchodní styky zahraniční a že náš průmysl válečný nepatří mezi ty, které mají býti podporovány. Ten se již nyní bez ohledu na předložený zákon těší všemožné podpoře. Dělnická třída sleduje toto odvětví průmyslu a obchodu s největší pozorností a dělá také přípravy, aby ve vhodném okamžiku celou svou mocí, silou a vahou zkřížila plány československého a mezinárodního imperialismu, aby nenastalo nové vraždění lidu.
Budeme hlasovati proti vládní osnově a pro největší podporu obchodních styků se sovětským Ruskem a postavíme se proti všem přípravám intervence proti státu dělníků a rolníků.
Vážený senáte, jestliže jste mne zesměšňovali, pamatujte, že náš program je svatým. Nechceteli mu nyní rozuměti, přijde doba, že nás budete ještě vyhledávati a na konec přece zvítězí pravda, lidskost a spravedlnost. (Potlesk komunistických senátorů.)
Předseda (zvoní): Rozprava je skončena. Uděluji slovo k doslovu panu zpravodaji sen. dr Karasovi.
Zpravodaj sen. dr Karas: Slavný senáte! Shledávám, že ve vládním návrhu chybí jedna položka, totiž poplatek 100 Kč za řeči přečtené z archu, které nenáležejí k věci. (Výkřiky sen. Kindla.)
Předseda: Budeme hlasovati.
O celé osnově zákona, jejím nadpisu, úvodní formuli i se sazebníky hodlám dáti hlasovati najednou.
Jsou nějaké námitky? (Nebyly.) Nejsou. Budeme tudíž tak hlasovati.
Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí, jakož i se sazebníky podle zprávy výborové ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím tato osnova s nadpisem a úvodní formulí, jakož i se sazebníky schválena je ve čtení prvém podle zprávy výborové souhlasně s usnesením poslanecké sněmovny tisk 550.
Přistoupíme nyní k projednávání dalšího odstavce, jímž je:
6. Návrh, aby podle §u 55 jedn. řádu senátu řízením zkráceným projednány byly osnovy zákonů:
a) o státní pomoci při živelních pohromách v roce 1931, tisk 548;
b) o podpoře zahraničního obchodu, tisk 552;
c) kterým se provádí Mezinárodní úmluva o jízdě motorovými vozidly ze dne 24. dubna 1926 a vydávají se některé zatímně předpisy o jízdě motorovými vozidly, tisk 547;
d) kterým se mění a doplňují ustanovení o soudních poplatcích, tisk 553.
Důvody sociální a národohospodářské vyžadují, aby příslušné zákony nabyly co nejdříve platnosti. Aby zákony tyto mohly býti co nejdříve vyhlášeny ve Sbírce zákonů a nařízení, je potřebí, aby věcem těmto byla přiznána pilnost a aby byly projednány ve smyslu §u 55 jedn. řádu řízením zkráceným. Navrhuji tudíž, aby těmto věcem byla přiznána pilnost.
Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Pilnost těmto věcem se přiznává.
Přistoupíme tudíž ke hlasování ve čtení druhém.
7. Ad 6 a). Druhé čtení osnovy zákona o státní pomoci při živelních pohromách v roce 1931. Tisk 548.
Mají páni zpravodajové tiskové opravy?
Zpravodaj sen. Sáblík: Ne.
Zpravodaj sen. Kroiher: Nikoliv.
Předseda: Kdo souhlasí s uvedenou osnovou zákona, jejím nadpisem a úvodní formulí ve čtení druhém tak, jak byla přijata ve čtení prvém, podle zprávy výborové souhlasně s usnesením poslanecké sněmovny, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím se osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijímá podle zprávy výborové souhlasně s usnesením poslanecké sněmovny íisk 532 také ve čtení druhém.
Kdo souhlasí se třemi resolucemi výborů národohospodářského a rozpočtového, otištěnými ve zprávě výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Uvedené resoluce se schvalují.
Kdo souhlasí s resolucí navrženou výborem rozpočtovým, otištěnou ve správě výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Resoluce výboru rozpočtového se schvaluje.
Nyní budeme hlasovati o resolučním návrhu sen. Mikulíčka, Doudy a druhů. Prosím o jeho přečtení.
Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):
Resoluční návrh sen. Mikulíčka, Doudy a druhů:
Senát N. S. se usnáší:
Vládě se ukládá, aby k první schůzi letošního podzimního zasedání N. S. předložila návrh zákona o zavedení sociálního pojištění domkářů a malých i středních rolníků proti živelním pohromám a jiným podobným škodám pro případ nemoci, úrazu, invalidity a stáří. v návrhu budiž uplatněn princip samosprávy pod heslem: pojištění do rukou pojištěnců, jakož i zásada, že stát plně nese náklady, s pojištěním spojené.
Jako pramen úhrady navrhujeme progresivní zdanění čistých příjmů jak fysických, tak i právnických osob, počínaje 200.000 Kč čistého ročního příjmu.
Předseda: Kdo s tímto resolučním návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Resoluce tato se zamítá.
Dalším bodem je:
8. Ad 6 b). Druhé čtení osnovy zákona o podpoře zahraničního obchodu. Tisk
552.