K dotazu pana dr Hellera v dorozumění s panem ministrem obchodu a průmyslu konstatuji, že věc není míněna tak, aby záruka státní, propůjčená v prvém roce, uplynutím toho roku pominula. Je to zcela přirozené a logické a vlastně odůvodněno i zněním zákona, že záruka, která bude v prvním roce v rámci 600 mil. Kč poskytnuta, potrvá i v dalších letech, dokud pohledávky, na které byla poskytnuta, nebudou splaceny.

Končím a doporučuji návrh výboru zahraničního a ostatních výborů, aby osnova zákona, usnesená posl. sněmovnou, byla schválena. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Budeme hlasovat.

Vzhledem k pozměňovacímu návrhu hodlám dáti hlasovati v prvém čtení takto:

Nejprve o návrhu sen. Hakena a druhů na znění nové osnovy zákona, bude-li návrh tento zamítnut, o osnově zákona, nadpisu jeho, nadpisech jednotlivých hlav a úvodní formuli podle zprávy výborové.

Jsou nějaké námitky? (Námitky nebyly.) Nejsou. Budeme tudíž tak hlasovati.

Kdo souhlasí s návrhem sen. Hakena a druhů na nové znění osnovy zákona, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh se zamítá. (Výkřiky.)

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem, nadpisy jednotlivých hlav a úvodní formulí podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Přijímá se.

Tím celá osnova zákona, jeho nadpis, nadpisy jednotlivých hlav a úvodní formule přijaty byly ve čtení prvém podle zprávy výborové souhlasně s usnesením poslanecké sněmovny tisk 549.

Projednáme nyní:

Zpravodaji jsou: za výbor ústavněprávní sen. Riedl, za výbor technickodopravní sen. Havlena.

Uděluji slovo zpravodaji výboru ústavněprávního, panu sen. Riedlovi.

Zpravodaj sen. Riedl: Slavný senáte! Předloha zákona, na němž se poslanecká sněmovna usnesla dne 3. července 1931, má povahu zákona provisorního; jeho platnost končí 31. prosince 1932.

Automobilism a motorová vozidla vůbec doznala v posledních dvaceti letech takového rozšíření i zdokonalení, že dosavadní právní úprava jízdy motorovými vozidly naprosto nedostačuje. Jeví se naléhavá nutnost nově upraviti všecky právní otázky, související se zmotorisovaným a dnes už zevšeobecněným provozem silostroji.

Vláda RČS. připravuje také nový zákon o jízdě motorovými vozidly, který by upravil všecky sem spadající otázky. Zákon je v meziministerském řízení, ale jeho definitivní projednání ukázalo se tak svízelným, že potrvá ještě nějaký čas, nežli bude lze osnovu předložiti oběma komorám Národního shromáždění k ústavnímu projednání. Zralá úvaha všech námětů i námitek je tu jistě na místě! Veřejná bezpečnost a bezpečnost motorového provozu jistě zasluhují, aby se pracovalo na zákoně raději tempem volnějším, ale po nejbedlivější úvaze všech návrhů, které by byly s to, zajistiti bezpečnost na našich silnicích a ulicích - bezpečnost pasantů, řidičů i dopravovaných osob.

Nemůžemeli však ihned přikročiti k projednávání zákona, který by vyčerpávajícím způsobem rozřešil celý komplex právních otázek motorového provozu, vynutily si okolnosti, aby byly zákonem ihned upraveny aspoň otázky některé.

Této potřebě hoví projednávaná osnova, která sleduje účel dvojí: jednak provádí Mezinárodní úmluvu o jízdě motorovými vozidly, jednak upravuje některé naléhavé nesporné otázky provozu motorovými vozidly aspoň na přechodnou dobu.

Mezinárodní úmluva o jízdě motorovými vozidly ze dne 24. dubna 1926 byla naší republikou ratifikována 22. srpna 1930 a ratifikační listina Úmluvy byla uložena v Paříži dne 20. září 1930; Úmluva nabývá platnosti dnem 21. září 1931.

Současně byla vypovězena stará dosud platná >Mezinárodní úmluva o jízdě automobily ze dne 11. října 1909< - ke které náš nový stát přistoupil v r. 1922 - a pozbývá platnosti dnem 20. září 1931.

Poněvadž mezi oběma úmluvami jsou jisté rozdíly, je nutno zvláštním zákonem provésti novou >Mezinárodní úmluvu o jízdě motorovými vozidly< dříve, nežli nabude platnosti, t. j. před 21. zářím 1931.

Děje se tak předloženou osnovou, jejíž §§ 1 a 2 recipují nová ustanovení Úmluvy o průkazech pro mezinárodní jízdu.

Při této příležitosti navrhuje vláda, aby se v novém zákoně zatímně upravily také některé jiné otázky, týkající se jízdy motorovými vozidly, jak si je vyžádala naléhavá potřeba.

Technický vývoj motorových vozidel je na stálém postupu, užívání jich stále roste - proto také je potřebí přizpůsobiti novým podmínkám a novým poměrům předpisy, platné pro tento provoz. Nevystačíme s předpisy ani třicet, ani deset let starými, které jsou dnes v platnosti.

Tuto přizpůsobivost a rychlost nových opatření má zabezpečiti zmocňovací ustanovení §u 3, podle něhož je vláda oprávněna nařízením měniti a doplňovati dosavadní nařízení o jízdě motorovými vozidly.

Nové ustanovení, jež nutno velmi schvalovati, obsahuje § 4: připouští provádění trestního řízení zvláštními pokutovými bloky, aniž by však osoba při přestupku přistižená byla nucena tomuto zkrácenému trestnímu řízení se podrobiti. Tímto ustanovením je jistě dostatečně postaráno, aby nebylo nového způsobu trestního řízení veřejnými orgány snad zneužíváno. Technická úprava zabezpečuje řízení rychlé bez nepříjemných pochůzek k úřadům.

§ 5 zamezuje, aby pro týž přestupek, tkvící v povaze vozidla, byl řidič během téže jízdy opětovně pokutován.

S těmito zatímními opatřeními ovšem na dlouho nevystačíme; potřeba volá po úplném zákonu o jízdě motorovými vozidly.

Je v zájmu věci, aby přípravné jednání o tomto zákoně se neprotahovalo nad nutnou potřebu. Vláda ukázala pevnou vůli, předložiti definitivní zákon tím, že projednávanou předlohu terminovala: nový zákon měl pozbyti platnosti dnem 31. prosince 1933. Do této doby chtěla míti vláda patrně zákon nový.

Aby práce s novým definitivním celkovým zákonem o jízdě motorovými vozidly urychlila, zkrátila poslanecká sněmovna tento termín a určila za konečný den platnosti 31. prosince 1932.

Kromě toho přijala poslanecká sněmovna resoluci, kterou vyzývá vládu, aby co nejdříve předložila k ústavnímu projednání návrh definitivního zákona o jízdě motorovými vozidly a o otázkách s tím souvisejících, zejména o dopravním řádě na veřejných cestách. S touto změnou i s resoluci poslanecké sněmovny nutno upřímně souhlasiti.

Také technickodopravní výbor senátu přijal obdobnou resoluci a jménem ústavněprávního výboru připojuji se k jejímu znění.

S některými ještě úpravami stylistickými přijala poslanecká sněmovna jinak vládní návrh bez dalších podstatných změn.

Navrhuji proto senátu, aby předložená osnova byla schválena tak. jak se na ní usnesla poslanecká sněmovna a jak je obsažena v senátním tisku čís. 531. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Zpravodajem za výbor technickodopravní je pan sen. Havlena. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Havlena: Slavný senáte! Jak již zpravodaj výboru ústavněprávního poznamenal, jedná se tu o usnesení poslanecké sněmovny, kterým byl schválen vládní návrh s některými stylistickými a formálními změnami, které na podstatě původního vládního návrhu ničeho nezmění až na zkrácení konečné doby účinnosti zákona.

Význam a obsah navrhovaného zákona spočívá v tom, že zavádí se jím u nás platnost nové mezinárodní úmluvy ze dne 24. dubna 1926, která byla republikou naší ratifikována dne 20. září 1930. Tato nová mezinárodní úmluva končí dnem 20. září letošního roku a dalším dnem 21. září má počíti platnost této nové úmluvy.

Z nové mezinárodní úmluvy plynou pro republiku naši závazky vydávati mezinárodní průkazy pro jízdy do ciziny a uznávati mezinárodní průkazy vydané cizími státy. Nová mezinárodní smlouva zavádí pro jízdu do ciziny místo dosavadního jednotného průkazu průkazy dva: Mezinárodní osvědčení pro motorová vozidla a mezinárodní povolení k řízení vozidel. Mimo to obsahuje různá ustanovení odpovídající dnešním poměrům, jako: podmínky pro vydání osvědčení pro motorová vozidla, výstroje vozidel a označování nebezpečných míst na veřejných silnicích a pod.

Neobyčejně veliký i do budoucna nezadržitelný rozvoj automobilismu vynutil si novou mezinárodní úpravu různých otázek, týkajících se jízdy motorovými vozidly, a je nezbytně nutné, aby nová mezinárodní ustanovení nabyla i u nás ve smyslu našeho závazku zákonité platnosti a aby předloha byla schválena co nejdříve.

Návrh zákona obsahuje také některé zatímné předpisy. Tak zjednodušení postupu při přestupcích dává zákon okresním a politickým úřadům právo zmocniti orgány veřejné bezpečnosti, aby při přestupcích zákona a úředních nařízení ve věci jízdy vozidly motorovými mohly tyto orgány vybírati pokuty ihned na místě přistižení na potvrzenky z propisných bloků. Takovéto zmocnění veřejných orgánů má obsahovati pro pokuty pevné sazby a pokuty nesmí přesahovati maximální cifru 50 Kč.

Aby způsob vybírání pokut nemohl zabíhati libovolně za nežádoucí hranice, stanoví zákon, že vynucování pokut je nepřípustné. Veřejný orgán má provinilce o následcích nezaplacení pokuty poučiti a nemůželi býti nebo neníli pokuta placena na místě, může veřejný orgán učiniti toliko trestní oznámení úřadu. Řidič automobilu nemůže býti trestán dvakráte při téže jízdě, je-li příčina ve vadném vozidlu, a smí řidič v takovém případě vůz dopraviti do nejbližšího místa, kde je dána možnost závadu na vozidle odstraniti.

Zákon obsahuje dále pro vládu zmocnění, že může nařízením měniti a doplňovati dosavadní nařízení o jízdě motorovými vozidly v zájmu ochrany bezpečnosti a pořádku při dopravě na veřejných cestách, že může rozšířiti platnost předpisů mezinárodní úmluvy na jízdu čsl. motorových vozidel na území Československé republiky a nově upraviti značky na vozidlech i maximální rychlost jízdy.

Mohou se vyskytnouti námitky proti udělení tohoto zmocnění vládě, aby ona nařízením řešila důležité otázky automobilové dopravy. Je na místě žádati důrazně, aby celý soubor těchto otázek byl už konečně jednou řešen všeobecně definitivním zákonem.

S politováním nutno konstatovati, že příprava nového všeobecného zákona o jízdě automobily trvá opravdu příliš dlouho. Až tento zákon se stane skutkem, nebude to zákon, o kterém se bude moci říci, že bv to nebyl zákon dobře uvážený. Po dobu více než 10 roků očekává se všeobecně jeho vydání. Celá řada podnětů a iniciativních návrhů, interpelací z řad poslanců a senátorů, celá řada projevů ve schůzích, výborových obou sněmoven, několik resolucí, časté projevy ve veřejném tisku i řada veřejných projevů zúčastněných zájemců volá už po řadu let po všeobecné zákonité úpravě. Zákonité úpravy definitivní domáhají se všechny kruhy obecenstva bez rozdílu a stejně tak organisace řidičů automobilů i majitelé automobilů.

Strana, ke které mám čest náležeti, strana soc.demokratická a její kluby, poslanecký a senátorský, urgovaly vydání definitivního zákona již vícekráte. V senátě náš klub předložil návrh, aby práce k vydání zákona byly urychleny. Pamatuji se, že svého času podal v téže věci iniciativní návrh i sen. kol. Šťastný, a nutno konstatovati, že o urychlené vydání zákona se zasazovaly i jiné strany politické. Je tu tedy všeobecná žádost, aby byly tyto věci konečně vyřešeny definitivním zákonem.

Trvalo dlouho, nežli se celá věc dostala do pohybu. Teprve letos v únoru byla uveřejněna předloha, která má býti základem nového definitivního zákona. Tato osnova je nyní v meziministerském projednávání.

Konalo se o ní již asi 21 porad, ve kterých se bude pokračovati po letních prázdninách, patrně zase až v měsíci září. Je si jen přáti, aby všechny sporné otázky byly účelně a uspokojivě vyřešeny tak, aby alespoň v příštím období zasedání sněmoven mohlo dojíti k projednání zákona definitivního. Zatím však, nežli bude možno k definitivní zákonité úpravě přikročiti, vstoupí už v platnost zmíněná nová mezinárodní úmluva a nastává nutnost, aby některé otázky související s těmito úmluvami stejně jako otázky, vyvěrající z našich domácích poměrů, jako bezpečnost chodců, úprava značek, rychlost jízdy a jiné, byly už nyní alespoň částečně řešeny. A proto uznal výbor technickodopravní účelným, aby vládě bylo dáno zmocnění řešiti zatímně naléhavé otázky nařízením na základě tohoto zatímného zákona, který projednáváme. Osnova nového zákona, jak byla dána veřejnosti k posouzení, má příliš mnoho těžkých nedostatků. Tyto nedostatky zejména jsou na újmu řidičů automobilů i bezpečnosti automobilového provozu pro občanstvo. Nebyl v ní vzat žádoucí zřetel na četné důležité požadavky řidičů.

Budiž mi dovoleno na některé poukázati, aby bylo patrno, že to nejsou požadavky, které by nebyly v zájmu veřejné bezpečnosti a správného uspořádání všech věcí, které s motorovou jízdou souvisejí. Řidiči motorových vozidel jsou přece v tomto oboru činitelem, jehož přání přehlížeti nelze, nemáli trpěti bezpečnost dopravy. Organisace řidičů automobilů přišla s řadou důležitých podnětů a požadavků, které ve svém celku obsahují nesporně mnohé dobré návrhy na prospěch účelného uspořádání všeobecných poměrů, pokud se týkají jízdy motorovými vozidly. Tato organisace usilovala, aby už do tohoto zatínaného zákona byly pojaty některé požadavky, po případě aby byly pojaty do nařízení, které podle zatímného zákona bude vydáno.

Důležitý požadavek řidičů je, aby ve vládním nařízení bylo stanoveno, jak mají býti zařízena motorová vozidla nebo jejich součástky - oddělení pro řidiče a pod. - výprava a výzbroj vozů, aby, nehledě k ustanovením živnostenského řádu, byla plně zajištěna bezpečnost zdraví a života osob jezdících motorovými vozidly a osob při nich zaměstnaných a aby bylo provedeno všeobecné pojištění motorových vozidel a jízdy. V novém nařízení mělo by se na tyto oprávněné požadavky pamatovati a měl by se k nim vzíti patřičný ohled i v novém definitivním zákoně.

Organisace řidičů automobilů vznesla též požadavek, aby zástupci organisace měli právo se zkušebními komisaři zúčastniti se řidičských zkoušek a spolu zjišťovati, zda žadatelé o vůdčí list jsou schopni řízení motorového vozidla, jsouli spolehliví a zdali jejich teoretické a praktické znalosti skýtají plnou záruku a ochranu veřejné bezpečnosti. Řidiči dožadují se dále zvýšení věkové hranice pro zkoušky řidičské na 21. rok věku žadatelů, a aby právo k vyučování jízdě motorovými vozidly měl jen ten, kdo obdrží povolení od ministerstva veřejných prací. Domáhají se také toho, aby zástupce jejich odborové organisace spolu se zástupci Zemského úřadu mohli kontrolovati a zjišťovati, zdali dosavadní vyučovací podniky jsou náležitě vybaveny potřebným zařízením a pomůckami a zda trvání učebních běhů, jich obsah a způsob po stránce teoretické a praktické stačí k výcviku způsobilých a spolehlivých řidičů automobilů. Dále dožaduji se ustanovení, aby při opětně shledaných nedostatcích ve vyučovacích podnicích mohlo ministerstvo veřejných prácí odníti povolení k vyučování. Tyto požadavky řidičů směřují nejen ke zvýšené bezpečnosti pro osoby zaměstnané při vozidlech, ale také pro všechno občanstvo. Zajisté zasluhují tudíž tyto požadavky, když k nim nebyl vzat zřetel v tomto zatínaném zákoně, aby k nim bylo přihlíženo i v nově chystaném zákoně a podle možnosti už v připravovaném nařízení podle tohoto zatímného zákona. Bez jakéhokoliv obšírného odůvodňování, poněvadž k té věci přijdeme znovu, až se bude definitivní zákon projednávati, myslím, že je zřejmo, že uzákoněním těchto požadavků prospělo by se zájmům veřejným a organisace řidičů zasloužila by plně, aby tyto její krásné snahy o zvýšení bezpečnosti při jízdě automobilové byly korunovány, pokud možno, úplným zdarem.

Tyto i jiné požadavky řidičů automobilů byly předloženy meziministerské radě, kde se také nalézá předloha nového všeobecného zákona a meziministerská rada bude o těchto požadavcích uvažovati. Lze vysloviti naději, že k nim bude přihlíženo.

Veřejnosti nemůže býti také lhostejno, jak to vypadá v oboru automobilové dopravy s pracovní dobou zaměstnaných řidičů. Zákonitá 8hodinová doba pracovní se v tomto oboru téměř nikde nedodržuje a pracovní doba 12, 16 i více hodin denně není nijak v tomto oboru řídkým zjevem. Je pochopitelno, že pak únava, fysické a nervové vyčerpání řidiče je v častých případech hlavní příčinou nehod a neštěstí. Nedodržováním zákonité pracovní doby jsou pak na zdraví a životech ohrožováni nejen jezdící pasažéři, ale také chodci na ulicích a veřejných cestách. Povolaní činitelé měli by těmto poměrům věnovati zvýšenou pozornost a se zvýšenou snahou těmto zlořádům čeliti. Aby naléhavost definitivní zákonné úpravy byla znovu náležitě zdůrazněna, změnila poslanecká sněmovna, jak už bylo řečeno, konečný termín platnosti tohoto zatímního zákona o jeden rok, takže platnost jeho vyprší dnem 31. prosince 1932. Poslanecká sněmovna, jak už bylo podotčeno, přijala také na návrh svých výborů ústavněprávního a technickodopravního resoluci, v níž se vláda žádá, aby co nejdříve předložila ústavnímu projednání návrh definitivního zákona, a která doporučuje, aby senát také tuto resoluci přijal. Chtěl bych říci, že nelze ani dost zdůrazniti naléhavou nutnost, aby konečně návrh definitivní zákonité úpravy těchto otázek, vztahujících se na jízdu motorovými vozidly, byl Národnímu shromáždění v době co možná nejbližší předložen k projednání. Účinnost zatímního zákona bude pravděpodobně zastavena už dříve, nežli jak je stanoven konečný termín platnosti, tím dnem, kdy vstoupí v platnost nový zákon, po kterém všichni voláme.

Technickodopravní výbor tudíž navrhuje, aby senát schválil usnesení poslanecké sněmovny beze změny, jak je obsaženo v tisku senátu 551 a aby také schválil připojenou resoluci. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Ke slovu se přihlásil pan sen. Haken.

Sen. Haken: Vážení pánové, předložená osnova, jíž se provádí mezinárodní úmluva o jízdě motorovými vozidly, uzavřená v r. 1926, měla by vlastně obsahovati jen prvé dva paragrafy, poněvadž jen ty se týkají oné mezinárodní úmluvy. Ale vláda a vládní strany zneužívají této předlohy k tomu, aby vložily do zákona, pod firmou uskutečnění mezinárodní úmluvy, věci docela nové, které má vláda v úmyslu zavésti v definitivním zákoně o jízdě motorovými vozidly.

První dva paragrafy skutečně vyhovují potřebě, vzniklé z mezinárodní úmluvy z r. 1926. Ale už tu je § 3, zmocňovací. Paragrafem 3 zmocňuje se vláda vydávati v době, kdy nebude definitivního zákona, všechna nařízení a dělati opatření v zájmu veřejné dopravy. Pan sen. Johanis vyslovil sám, nevinně ovšem, do určité míry nespokojenost s tímto zmocňovacím paragrafem. Sám připomněl, že z osnovy vládního návrhu - která se dostala zvláštní cestou z ministerstva veřejných prací rukou šéfa nebo přednosty automobilního oddělení inž. Janáka do časopisu >Auto<, jehož je tento pán zároveň redaktorem - vychází najevo ono čertovo kopýtko, které vláda chystá pro řidiče automobilů v definitivním automobilovém zákoně. Jestliže se omlouvá pan sen. Havlena, že snad tento definitivní zákon bude pokrokovější zejména pro řidiče automobilů než ona prozrazená osnova, pak se mýlí. Tento zmocňovací zákon bude vlastně přípravou k definitivnímu zákonu o jízdě motorovými vozidly. Vláda má určitou dobu čas, aby všechny útoky, jež připravuje na řidiče automobilů, v podobě nařízení zatím uskutečnila a potom přirozeně, až přijde s definitivním návrhem zákona, nebudou už tyto útoky novými, už budou vlastně provedeny nařízeními. A jako se vyhnuly socialistické strany řešení otázky obilního monopolu tím, že je svedly na formu nařízení, tak také v případě automobilového zákona ujíždějí odpovědnosti a demagogii, kterou tropily na schůzi řidičů, a ponechávají vládě, aby nařízeními podle §u 3 provedla ony útoky na řidiče, jež jsou připraveny v definitivním zákoně. Tato okolnost neomlouvá socialistické strany. Byl jsem na četných schůzích řidičů, kde zástupci sociálních demokratů, a českých socialistů, velmi demagogicky slibovali řidičům, že jejich požadavky musí býti uskutečněny a že automobilový zákon bez toho, aby na požadavky řidičů bylo dbáno, nesmí spatřiti světlo světa. Inženýr Nečas to prohlašoval ještě na poslední nedávné protestní schůzi řidičů. A teď ovšem tito demagogové s dělníky schovají se za vládní nařízení, chytře umyjí si ruce a řeknou: >My nic, to udělala vláda nařízením!< Marné jsou snahy pana kol. Havleny, aby přednášením požadavků řidičů tu podepřel posici strany u řidičů automobilů. Marné jsou jeho snahy, poněvadž my jsme připravili na tyto demagogy pasť, (Hlas: Pasť? - Smích.) totiž návrhy řidičů, které jinak bychom stylisovali, daleko jinak, připravili jsme sem k hlasování návrhy, které jsme předložili, kteréžto návrhy již pan Havlena tu četl jako návrhy svazu řidičů automobilů. Pan Havlena a ostatní jeho kolegové, jakož i národní sociálové, kteří vystupovali tak demagogicky na schůzi řidičů, mají příležitost vyjádřiti se k těmto návrhům hlasováním. (Sen. Johanis: To je ta past?) Na Tebe už by byla potřebí medvědí pasť, poněvadž v boji proti dělnictvu narostla Ti hroší kůže.