Táži se pánů zpravodajů sen. Pastyříka, sen. dr Fáčka a sen. Modráčka, zda navrhují nějakou textovou změnu.

Zpravodaj sen. Pastyřík: Nemám.

Zpravodaj sen. dr Fáček: Také ne.

Zpravodaj sen. Modráček: Rovněž ne.

Předseda: Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem, nadpisy jednotlivých hlav a úvodní formulí tak, jak byla přijata ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem; nadpisy jednotlivých hlav a úvodní formulí přijata je také ve čtení druhém, a to souhlasně s usnesením poslanecké sněmovny, tisk 549.

Nyní budeme hlasovati o resolučních návrzích, a to nejprve o resoluci otištěné ve zprávě výborové.

Kdo s touto resolucí souhlasí, nechť zvedně ruku. (Děje se.)

To je většina. Přijímá se.

Dále budeme hlasovati o resolučním návrhu sen. Hakena a druhů.

Žádám, aby byl ještě jednou přečten.

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

Resoluční návrh sen. Hakena a druhů:

Senát N. S. se usnáší:

Vládě se ukládá, aby neprodleně uznala Svaz Sovětských Socialistických Republik de jure a navázala s ním pravidelné obchodní styky.

Předseda: Kdo s tímto resolučním návrhem sen. Hakena a druhů souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Projednáme dále:

Táži se pánů zpravodajů sen. Riedla a sen. Havleny, zda navrhují nějakou textovou změnu.

Zpravodaj sen. Riedl: Ne.

Zpravodaj sen. Havlena: Rovněž ne.

Předseda: Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byla přijata ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijímá se také ve čtení druhém, a to souhlasně s usnesením poslanecké sněmovny, tisk 531.

Nyní budeme hlasovati o navržených resolucích, a to nejprve o resoluci výborové, otištěné ve zprávě, výborové.

Kdo s touto resoluci souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Přijímá se.

Dále budeme hlasovati o resoluci navržené sen. Hakenem a druhy.

Žádám, aby byla ještě jednou přečtena.

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

Resoluční návrh sen. Hakena a druhů:

Vládě se ukládá, aby do 1. září 1931 konečně předložila N. S. návrh zákona o jízdě motorovými vozidly.

V osnově buďtež uplatněny návrhy, jež vládě a zejména ministerstvu veřejných prací předložila odborová organisace řidičů automobilů z povolání.

K přípravným pracem v ministerstvu veřejných prací buďtež pozváni zástupci odborové organisace řidičů, t. j. Svaz řidičů automobilů v ČSR. v Praze, a jejich návrhy buďtež v osnově respektovány.

Předseda: Kdo s touto resoluci souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Resoluce tato se zamítá.

Dále projednáme:

Táži se pana zpravodaje sen. dr Karasa, zda navrhuje nějaké textové změny.

Zpravodaj sen. dr Karas: Na str. 26., tisk 550, je v poznámce k položce 3 sub a), kde za větou >jež zastupují peníze< přičiniti čárku.

Předseda: Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí, jakož i se sazebníky, jak přijaty byly ve čtení prvém, i s textovou změnou, navrženou zpravodajem sen. dr Karasem, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí, jakož i se sazebníky a s opravou panem zpravodajem navrženou schvaluje se také ve čtení druhém.

Provedeme nyní:

Táži se pana zpravodaje sen. Riedla, zda má nějaké textové opravy.

Zpravodaj sen. Riedl: Nikoli.

Předseda: Kdo souhlasí s uvedenou osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byla přijata ve čtení prvém, souhlasně s usnesením poslanecké sněmovny, tisk 507, ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedená osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijímá se v naznačeném znění také ve čtení druhém, a to souhlasně s usnesením poslanecké sněmovny, tisk 507.

Na pořadu dále je:,

Táži se pánů zpravodajů sen. dr Kloudy a sen. Kotrby, zda mají nějakou tiskovou opravu.

Zpravodaj sen. dr Klouda:.Nikoli.

Předseda: Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak bylo přijato ve čtení prvém, podle zprávy výborové, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedené schvalovací usnesení přijímá se podle zprávy výborové také ve čtení druhém.

Projednáme dále:

Páni zpravodajové nemají tiskových oprav?

Zpravodaj sen. Stržil: Není jich.

Předseda: Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak bylo přijato ve čtení prvém, podle zprávy výborové, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedené schvalovací usnesení přijímá se podle zprávy výborové také ve čtení druhém.

Projednáme dále:

Jelikož nebylo možno poslanecké sněmovně, aby ve lhůtě dané §em 43 úst. list. uvedené usnesení senátu projednala, navrhuji, aby lhůta tato prodloužena byla o další 4 měsíce.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh tento byl schválen.

Tím je pořad schůze vyřízen.

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

Tisk 568. Zpráva I. výboru ústavněprávního, II. výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona, kterým se mění zákon ze dne 3. července 1923, č. 143 Sb. z. a n., o finančních a právních výhodách na podporu soustavné elektrisace, ve znění zákona ze dne 16. prosince 1926, č. 238 Sb. z. a n., a kterým se poskytují další právní výhody na podporu soustavné elektrisace (tisk 493).

Tisk 572. Návrh sen. Danku, dr inž. Bottu a, spol. na pomoc, úľavu a náhradu škôd zapríčiněných živelnými pohromami v Zolnej, Prenčove a iných obciach okresov Zvolen poťažne Banská Štiavnica na Slovensku.

Tisk 573. Interpellácia sen. dr Budayho a spol. na p. ministra školstva a národnej osvety vo věci vysíelania veľkého počtu českých učitelských sil na Slovensko.

Výborům ústavně-právnímu a rozpočtovému:

Vládní nařízení o likvidaci škod válečných a některých škod popřevratových (č. 4508).

Výboru iniciativnímu:

Tisk 572. Návrh sen. Danku, dr inž. Bottu a spol. na pomoc, úľavu a náhradu škod zapříčiněných živelnými pohromami v Zolnej, Prenčove a iných obciach okresov Zvolen poťažne Banská Štiavnica na Slovensku.

Podle usnesení iniciativního výboru ze dne 16. července 1931 přikázáno:

Výboru ústavně-právnímu:

Tisk 554. Návrh sen. Habrmana, Dundra, A. Nováka, dr Witta, Zimáka a soudr. na změnu zákona číslo 125/1927 o organisaci politické správy.

Tisk 561. Návrh sen. Donáta, Vraného, Sáblíka, dr Šrobára a spol. na vydání zákona o požární policii.

Výborům ústavně-právnímu a rozpočtovému:

Tisk 555. Návrh sen. Habrmana, Dundra, A. Nováka, dr Witta, Zimáka a soudr. na opatření, jimiž se samosprávným svazkům umožní řádné hospodaření a spravování podniků do působnosti jejich příslušejících.

Výborům národohospodářskému a rozpočtovému:

Tisk 556. Návrh sen. Černého, Vaněčka, Šolce a druhů na vyšetření krupobitních škod a poskytnutí pomoci postiženým obyvatelům v okrese nýdeckém.

Tisk 557. Návrh sen. Lipperta a soudr. na podporu osob postižených krupobitím v okresech Planá a Tachov.

Tisk 558. Návrh sen. Starka a soudr. na provedení státní pomocné akce pro osoby, postižené živelními pohromami v okresu kaplickém a krumlovském.

Tisk 559. Návrh sen. Hrubého a spol. na poskytnutí rychlé pomoci postiženým suchem a živelními pohromami v okresích příbramském a dobříšském.

Tisk 560. Návrh sen. Ušáka a spol. na poskytnutí pomoci zemědělcům postiženým krupobitím v okresech libochovickém a lovosickém.

Tisk 562. Návrh sen. Sehnala, Stržila a spol. na poskytnutí urychlené, vydatné podpory zemědělcům postiženým krupobitím, průtrží mračen a záplavou v okresech: nechanickém (královéhradeckém), novoměstském n. Met. a rychnovském n. Kněž.

Tisk 565. Návrh sen. Pichla, Hubky a druhů na vyšetření krupobitních škod a poskytnutí pomoci postiženým obyvatelům v okrese neveklovském.

Tisk 567. Návrh sen. dr Veselého, Klofáče a druhů na vyšetření krupobitních škod a poskytnutí pomoci postiženým obyvatelům v okresech vysokomýtském, rychnovském a litomyšlském.

Tisk 570. Návrh sen. Lichtneckerta, Lipperta a soudr. na poskytnutí bezodkladné, vydatné podpory osobám, jež postiženy byly nepohodou v okresech kaplickém, krumlovském a prachatickém.

Tisk 572. Návrh sen. Danku, dr inž. Bottu a spol. na pomoc, úľavu a náhradu škod zapříčiněných živelnými pohromami v Zolnej, Prenčove a iných obciach okresov Zvolen poťažne Banská Štiavnica na Slovensku.

Výboru sociálně-politickému:

Tisk 569. Návrh sen. Merty, Riedla, inž. Marušáka a druhů na úpravu zaměstnávání státních a jiných pensistů ve státních a veřejných službách.

Předseda (zvoní): Dal jsem dovolenou na dnešní schůzi sen. Fidlíkovi, Kelloovi, Lokotovi, Mezöovi, Stejskalové, Stránskému; dodatečně na schůzi včerejší sen. Dankovi.

(zvoní): Vážený senáte! (Senátoři povstávají.)

Dovolte mi, abych přikročil k ukončení dnešní schůze, po níž se senát rozchází na několik týdnů svých letních prázdnin. Parlamentní bilance naší činnosti v jarním zasedání, jež bylo zahájeno dne 3. března, je stručně tato: Bylo nám předloženo 7 vládních návrhů zákonů, 16 usnesení sněmovny poslanecké a 3 smlouvy mezinárodní. Od počátku nynějšího zasedání do dnešního dne bylo v senátě konáno 90 schůzí výborových, senát sám pak vykonal 50 schůzí plenárních. Ve schůzích plenárních bylo projednáno 43 zpráv výborových, v čemž, bylo 7 návrhů vládních, 16 usnesení poslanecké sněmovny, 4 smlouvy meziná rodní, 14 věcí imunitních a 2 zprávy o návrzích iniciativních. Mohu zajisté právem konstatovati, že všechny tyto osnovy byly v senátě, jak ve výborech, tak v plenu projednány se vší péčí, se skutečnou znalostí odbornou, takže konám jenom svou radostnou povinnost, když dnes jménem předsednictva vyslovuji upřímné díky všem váženým členům senátu, kteří se o to zasloužili a stále zasluhují, aby byla osvědčována účelnost tohoto zákonodárného sboru, jenž v účinné spolupráci se sněmovnou poslaneckou koná poctivě vše, co je v jeho silách pro povznesení a upevnění našeho režimu parlamentního. Rozcházíme se na několik krátkých týdnů, ale nezapomínáme, jak je dnes nutno býti stále v pohotovosti a na stráži. Třináct let od skončení války, a celý svět se ještě chvěje nejtěžšími konvulsemi hospodářských krisí. Staré tradice státu liberálního laisser faire, laisser passer jsou definitivně pochovány. Zraky všech se obracejí ke státu. Stát stává se neodvratně regulátorem produkce a distribuce lidských statků. Vstupujeme do nové éry ekonomického vývoje společnosti. Miliony nezaměstnaných ve všech státech jsou jenom demonstrací ad oculos, že dosavadní hospodářská soustava není v souladu s veřejným blahem a se životními zájmy těch, kdož produkují a pracují. Před námi se zjevuje nekonečná perspektiva hospodářských organisací mezinárodních a mezistátních. Organisují se již i celé kontinenty. Chceme zde spolupracovati poctivě a obětavě. Vidíme, že problémy naše jsou problémy celého světa. Že je nutno organisovati zejména dvě základní složky lidské ekonomie, zemědělství a průmysl. Že je stejně nezbytno zabezpečiti zemědělci spravedlivou cenu produktů jeho prvovýroby jako zabezpečiti dělníkovi jeho existenci, to znamená právo na trvalou práci a na spravedlivou mzdu. A stejně spravedlivě opatřiti také všechny ostatní účelné a nezbytné složky společnosti. Jsme ve stadiu největší hospodářské regenerace lidské historie, stavíme a budujeme, aby nový svět demokracie, svobody a spravedlnosti byl vyšším, ušlechtilejším a mravně vznešenějším, nežli starý svět despotismu, výsad, násilí a válek.

Vážení kolegové a kolegyně. Buďme si každé chvíle vědomi velikosti poslání celé naší generace v době, která v dějinách lidstva nemá sobě rovna! Dnes se rozcházíme a nevíme, co nás čeká v nejbližších dnech nebo týdnech. Celá řada států kolem nás se chvěje v křečích rozvratu. Je nutno, abychom s klidem a sebedůvěrou hleděli všem těmto tektonickým otřesům vstříc. Jest jistě naší předností, že ve všech těchto bouřích kolem nás, základny naší soustavy parlamentnědemokratické zůstaly neotřeseny a naopak ještě byly prohloubeny a zmnoženy. Prošli jsme v koalici těžkými boji vnitřními, my je však překonali a pevně věříme, že je překonáme i do budoucna. Musíme si býti každé chvíle vědomi, že v této nejtěžší chvíli, kdy nevíme dnes, co nám přinese zítřek, jsme všichni spjati velikým zájmem společným, zabrániti všemi silami jakékoli katastrofě a zabezpečiti všemu pracujícímu obyvatelstvu našeho státu bez rozdílu povolání možnost lidského života, aby nebylo těch, kdož by na konci hospodářského roku musili klesat nad zkázou své celoroční práce a nebylo těch, kdož ve věčných zoufalých bojích o práci a existenci nevědí, budou-li zítra míti kus suchého chleba pro své nejdražší, pro své ženy a děti.

Rozcházíme se ve znamení poctivě konané práce, pevně odhodláni zůstávati v permanentní pohotovosti a neustávati v další přípravě velikých úkolů, jež nás čekají již zase v době nejbližší. Přeji všem vám, drazí pánové a paní, z celého srdce okamžik oddechu a načerpání nových sil. A jsem přesvědčen, že ihned, jakmile nás povinnost zavolá, budeme zase důtklivě pokračovati v práci, jakou od nás, jakožto nejvyšší moci zákonodárné, žádá veřejné blaho životní, zájem našeho občanstva a zdárný, ničím neochvějný rozvoj naší republiky. (Dlouhotrvající hlučný potlesk.)