My dělníky ty voláme do boje (Další slova byla usnesením předsednictva senátu N. S. R. Čs. ze dne 27. května 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu senátu vyloučena z těsnopisecké zprávy.) podnikanému na pracující třídě, proti hospodářskému a národnostnímu útisku, proti bídě a hladu, proti propouštění, proti drahotě, za zvýšení mezd a zkrácení doby pracovní, za veškeré požadavky pracující třídy vůbec: Za povalení kapitalistického systému, za diktaturu proletariátu, za vládu dělníků a malých rolníků. Voláme do boje za osvobození celé pracující třídy. Voláme dělníky i veškerý proletariát, aby připravil mohutný masový sjezd rudých odborů, který bude nejpádnější odpovědí na fašistické metody tohoto státu. Voláme dělníky, aby se pevně semkli v jednotnou frontu a na tomto podkladě zvítězí.
Upevněním závodních organisací, upevněním komunistických buněk, utvořením jednotné fronty na závodech i v místě, formována bude armáda, která bude schopna, aby tento fašistický režim svrhla. (Potlesk komunistických senátorů.)
Místopředseda Votruba (zvoní): Ve smyslu §u 9, lit. m) jedn. řádu vyhrazuji řeč pana sen. Stránského censuře předsednictva senátu. (Výkřiky komunistických senátorů.)
(Zvoní.) Prosím o klid!
Další slovo má pan sen. Sechtr.
Sen. Sechtr: Vážený senáte! My dnes můžeme říci, že dostáváme satisfakci. Jsem také jedním z těch, který měl čest zasedati tu v době revoluční, a přední vůdcové revoluce tenkráte při znovuzrození našeho státu považovali za první svoji povinnost osvoboditi půdu od cizích, nám nepřátelských živlů a současně zabezpečiti celému národu jistotu práce a života. (Sen. Stejskalová: Je to vidět!) Vážení, tenkráte jsme si to představovali docela hladké, poněvadž všecky vrstvy národa se spojily v jeden celek a měly jedinou snahu udělati tuto republiku svobodnou a všem zde obývajícím lidem jako demokratický stát také domovinou.
Ale my jsme se hodně zmýlili. A jestliže zde přede mnou kolega za komunistickou stranu také si stěžoval na bídné poměry malých a drobných zemědělců, můžeme my říci, že velkou a podstatnou část této viny nesou komunisté na svých bedrách, (Výkřiky odporu u komunistických senátorů.) poněvadž to byli právě oni, kteří bránili a vyháněli komisary ze dvorů, aby nemohla býti půda přidělována malým a drobným zemědělcům. Právě oni to byli, kteří tímto způsobem se bránili - ovšem tenkráte ještě nebyli komunisty, a kolegyně snad (obrácen k sen. Stejskalové) skutečně tenkráte prováděla tu svíčkovou bábu. jak jí to řekl zde kolega za soc.demokraty Petřík, a dnes, prosím, ze svíčkové báby se stala ostrou komunistkou. (Veselost. - Sen. Stejskalová: To na mne neplatí!) Ale, vážená kolegyně, na Tebe neplatí ještě jiná ustanovení a neplatí na Tebe ani svěcená voda, natož pak nějaké ostřejší slovo.
Ale, vážení, nebyly to jen ty extrémní živly, které se dnes nazývají komunisty, byli to i vážnější lidé, kteří se bránili pozemkové reformě, bránili se také tomu, aby náš drobný zemědělský lid dostal půdu. Já jsem dostal v začátku provádění ustanovení zákonů o pozemkové reformě obrázek, kde byl vymalován kulhající a obvázaný člověk, kde stálo, aby se dvory, veškerá půda v naší republice zabrala ve prospěch státu a aby z ní byl vytvořen fond, z něhož by se vydržovali určití lidé.
I jiné a jiné momenty hrály velkou roli u pozemkové reformy. My s kol. Petříkem i s kol. Hubkou za české socialisty můžeme mnoho a mnoho povídati o provádění pozemkové reformy, poněvadž podstatnou část svého poslancování a senátorování věnovali jsme této otázce, usilovali jsme o to, aby dostali půdu malí a drobní zemědělci. (Sen. Kindl: Sechtr dostal taky!)
Nemám na svědomí žádný zbytkový statek a předpokládám, že nemá také kol. Petřík. Obdržel jsem tak jako drobný a malý přídělce - a ne tak tlustý jako kol. Kindl - malý příděl půldruhého hektaru. Nic se za to nestydím, poněvadž rozhodovali o mně jiní, ta komise, která tam byla ustanovena pozemkovým úřadem. Ovšem nebyl to kol. Kindl, poněvadž tomu jdou ruce od práce dozadu, ale mně nikdy. (Výkřiky sen. Kindla. - Místopředseda Votruba zvoní.)
Je potřebí, abychom si s tohoto místa věci ujasnili, poněvadž kolegové, které jsem zde jmenoval, tak zakrytě hovořili, jakoby chtěli sváděti všechen ten neúspěch, se kterým jsme jistě všichni nespokojeni, na republikánskou stranu a jakoby chtěli tvrditi, že pozemkový úřad je pozemkovým úřadem republikánské strany. Pozemkový úřad je dílo kompromisu, tam jsou zastoupeny všechny strany, a jestliže tam má republikánská strana presidenta, mají tam soc. demokraté vicepresidenta (Sen. dr Witt: To je víc!), a mně, pane kol. Witte, bylo divné, proč vlastně se říká vicepresident a přišel jsem k tomu výsledku, že v tomto případě skutečně vicepresident je více než president. (Veselost.) Já jsem žádal, aby panství Tuchoměřice bylo směněno za nějaký objekt, poněvadž je to objekt studijního fondu, roztříštěný v 16 obcích a žádal jsem, aby bylo panství směněno za jediný objekt tomu studijnímu fondu, kterému by se potom nový objekt vyplácel.
Před 8 roky jsem žádal presidenta a dodnes se to nestalo. Kol. Koudelka žádal za Rataje asi před 3 - 4 měsíci a již je to vyřízeno, poněvadž on žádal vicepresidenta a já jsem žádal pouze presidenta. V tom je právě ten celý vtip.
Malých zemědělských usedlostí do 10 ha je podle statistiky 87 %. A pánové, v čele s kol. Kindlem, míní, že když budou s této tribuny hodně nadávati, že ten malý a drobný zemědělec jim to uvěří. Ten malý drobný zemědělec velmi dobře ví, kdo byl jeho úhlavním nepřítelem při provádění pozemkové reformy a také po čertech se s vámi vyrovná. Můžete křičet tady, ale nedovolíte si křičet na tribuně, kde jsou malí zemědělci, poněvadž by si to s vámi vyrovnali. (Výkřiky senátorů komunistických.)
Místopředseda Votruba (zvoní): Prosím o klid!
Sen. Sechtr (pokračuje): Kolegové si s tohoto místa mnohdy rádi zabouří a prohlašují, že nestačí tato parcelace, že byla špatně provedena, že by se měla prováděti do důsledků. (Sen. Hlávka: Revise!) Také volají po revisi. Svádějí celý neúspěch a špatné provádění na republikánskou stranu. Přál bych si však, (obrácen ke komunistickým senátorům) abyste nevolali s této tribuny, nýbrž podali návrhy, které budete upřímně myslit, a my vám to pak podepíšeme na sto procent.
Volají, aby byly parcelovány státní statky. Nemáme nic proti tomu, naopak jsme si plně vědomi toho, že i na těch státních statcích, na té půdě nebude pracovati ani Kindl, ani Baťa, kterého mají stále na reportoiru, nýbrž malý drobný zemědělec, který bude státi v řadách strany republikánské. Toho jsme si plně vědomi a na základě toho nic proti tomu nebudeme míti, když to budete myslit upřímně a nebudete s tohoto místa prováděti demagogii jako ji provádíte. (Výkřiky sen. Kindla a sen. Stejskalové. - Hluk.)
Místopředseda Votruba (zvoní): Prosím paní sen. Stejskalovou, aby stále nevyrušovala! (Výkřiky sen. Kindla.)
Sen. Sechtr (pokračuje): Pane kolego Kindle, kasaře jsem nedělal nikdy a nebudu. To si pamatuj. Na základě toho nikdy mne nemůžeš označovat, že bych já nějaký fond bral.
Vážení pánové! My bychom byli plně spokojeni také s tím, co řekl kol. Petřík, poněvadž je nutné, aby bylo zaknihování co možná nejrychlejším tempem provedeno, poněvadž zaknihování zdržuje, prosím, nejenom volnou disposici s onou půdou, ale neobyčejně zatěžuje našeho drobného zemědělce v dnešní době a na základě zatěžování ještě této krise, ve které se nalézá, je to pro něj nesnesitelné. Proto je nutností, aby náš drobný zemědělec měl co možná nejrychlejším tempem půdu zaknihovánu, aby on potřebný obnos - poněvadž kupoval půdu na dluh - si mohl vypůjčiti legální cestou a na základě toho, aby krise, která je dnes na zemědělci, na něj tak nedoléhala. Já bych si dále přál ještě jedno, a to jsou ty interkalární úroky, které jsou dnes od našich zemědělců vybírány takovým způsobem, jako to činí pozemkový úřad. Je to úžasné, když náš zemědělec musí dnes platiti za dřívější dobu daně. Tenkráte v té době, prosím, byly úplně volné přirážky a na mnohých místech dělá to až 800 až 1.000 % přirážek k těmto daním, a na našeho zemědělce v dnešní době tak svízelné a v této krisi přichází právě tento plat. Bylo by dobře, kdyby náš zemědělec v tomto ohledu byl chráněn. Úroky, které se počítají podle vzoru směnečného, kdyby byly docela jiným způsobem od našeho zemědělce vybírány, nežli jsou dnes, poněvadž na mnohých místech úroky a daně jsou v takové velké výši, že ani přídělová cena nebyla tak vysoká, jako jsou dnešní daně a úroky z této přídělové ceny a ještě z těch úroků. Proto by bylo velmi dobře, kdyby v tomto ohledu bylo také k tomu přihlíženo, a pozemkový úřad v tomto případě našim drobným zemědělcům přicházel vstříc, aby jim tyto úroky odepsal. Jistě by to bylo v dnešní době případné a náš drobný zemědělec by za to byl vděčen. (Výkřiky.)
Vážení přátelé! My můžeme říci, jak jsem již řekl na začátku, že plně dostáváme satisfakci, poněvadž my tenkráte prohlašovali, že na svobodné půdě má žíti jen svobodný zemědělec. Tímto způsobem nebyla půda svobodná, a jenom proto nebyla svobodná, poněvadž mnohý tenkráte, v té revoluční době měl pod dojmem válečné doby strach, že náš drobný a malý zemědělec nedovede národ uživiti. Náš malý a drobný zemědělec dokázal, že to nebyla pravda, že ten strach byl zbytečný a náš drobný a malý zemědělec Československé republiky ukázal, že dovede vyrobiti více, než bylo od něho očekáváno, a proto v tomto případě potřebuje také, aby byl podporován více než byl podporován až dosud. (Výkřiky.) A jestli kolega Ušák jako zpravodaj zde řekl, že aspoň toto pětiletí přináší úlevu našemu zemědělci, a to kvitoval, já činím také totéž, ale přál bych si, aby bylo místo toho plánu pětiletého bývalo dnes hlasováno o úplném propuštění malého zemědělce dnem zaknihování, a to, aby se stalo co nejrychleji. My však jsme, jako venkované, skromní a spokojíme se aspoň s tím, co nám dnes slavný senát odhlasuje. My pro to hlasujeme.
(Sen. Časný: Pane místopředsedo, je možné, aby s tribuny někdo nazval senátora kasařem bez jakýchkoli důsledků? Můžeme my tu seděti s těmi, co jsou kasaři? Myslím, že to je nepřípustné!)
Místopředseda Votruba: Dám si předložiti stenografický záznam a podle toho zařídím další.
Uděluji slovo panu sen. Füssymu.
Sen. Füssy (maďarsky): Ctěné dámy a páni! Sotva niekoľko týždňov je tomu, čo Národné shromáždenie napriek protestu opozície zmocnilo ministra financií, aby vyzdvihol tuzemskú investičnú pôžičku 1.300 mil. Kč, a už zasa pojednáváme o novom pôžičkovom návrhu, ktorý, uzákoní-li sa, poskytne ministrovi financií právo ku kontrahovaniu skoro 1.700 mil. Kč pôžičky v cudzozemsku. Tedy za krátke štvrťročie zvyšujú sa dlhy republiky o plné tri miliardy, o presnej sume tohoto zvýšku počuli sme však od pánov ministrov financií len přibližné číslice. Pomyslím-li na to, že tieto dlžoby nebudú zaťažovať len naše plecia ťažkými zkúškami už otužilé, ale že budu zaťažovať i našich vnukov i pravnukov, nevdojak budí sa vo mne otázka: nuž či to vaše svedomie nebúri sa proti tomu, že vašim ľahkomyseľným hospodárením otrávite život a existenciu budúcich dvoch - troch generácií tým, že vaše vlastné deti zaviažete, aby po dobu niekolko desaťročí platily ťažké úroky? Zda sa nebojíte toho, že vaše deti s trpkosťou si budú vzpomínať vašej posmrtnej pamiatky, že ste ich urobili poplatníkmi francúzskeho velkokapitálu, lebo ste viedli nákladné, ba marnotratné štátne hospodárenie.
V osnove práve pojednávaného návrhu sa síce hovorí, že najnovšej cudzozemskej pôžičky 1.700 mil. Kč musí minister financií použiť ku konverzii starých cudzozemských pôžičiek vyššie zúročených, avšak po tejto stránke musím sa veru otvorene vysloviť, že tomuto ustanoveniu připravovaného zákona neverí ani Národné shromáždenie, ani pán minister financií, a vieme všetci veľmi dobre, že peniaze za krátkych niekoľko týždňov utratíte na nové tanky, nové kanóny a lietadlá, niečo dáte i nezaměstnaným, v čom bude tiež veľký nevďak, a za niekoľko týždňov, nanajvýš mesiacov nebude po peniazoch ani chýru ani slychu, práve tak, ako po poslednej 1.300milionovej pôžičke zostaly nám len úrokové ťarchy. Posledná pôžička bola k posmechu nazvaná investičnou, peniaze sú preč, a po investíciách ani stopy.
Chápem, že i stát môže mimoriadne potřebovať peniaze, ktoré nemajú úhrady v rozpočte riadnom. Lebo ako v živote malorolníka, statkára alebo živnostníka, práve tak i v živote státu môže dojsť k neočakávaným udalostiam a prekvapeniam, ktoré si vyžadujú, aby bola vyzdvihnutá pôžička. Avšak súkromný podnikateľ, nech je on zemedelcom či živnostníkom, môže si peniaze požičať i k účelom užitočných investícií, a takáto pôžička nielen že nie je škodlivá, ale priamo užitočná, lebo činí produkciu lacnejšou a zakúpený stroj alebo pozemok >vyplatí sa sám<. Podobne i štát môže kontrahovať investičnú pôžičku, musí jej však fakticky použiť k takej investícii, aby úžitok z nej mohly požívať i ďaleké doby budúce, v ktorom prípade naši potomci budú s ochotou snášať zbývajúce bremená úrokové. Čo sa však tu deje, to, ako si finančná vládna správa československá počína, nemožno vôbec nazývať racionelnou pôžičkou investičnou. Táto nová pôžička silne nám pripomína gazdinú, ktorá chystajúc sa uvariť obed, musí konštatovať, že jej komora je prázdna, a tak si potom musí >vypožičať< od jednej susedky soľ, od druhej vajce, od tretej zápalky, ocet, čo potom obvykle nikdy nevráti. Kto by neznal i vo vašom užšom prostredí také nedbalé a neporiadne gazdiné, ktoré po celý rok nedokážu uvariť obed, aniž by neposlaly svoje dieťa do súsedstva pre dajakú potrebu? A takéto neporiadné bezsmyseľné hospodárenie je i československé finančné hospodárenie, vidíme-li, že vláda kontrahovala >investičnú pôžičku< ku krytiu schodkov železničného hospodárstva.
Dochádza však i v hospodárstve súkromnom, že ľahkomyseľný gazda nedrží sa zlatého príslovia: >Rozťahuj sa, pokiaľ ti prikrývka stačí.< Viac utratil, než zarobil, a svoje náročné útraty musel hradiť z pôžičky. Jeden dlh sledoval druhý a keď už bol v dlžobách až po krk, chopil sa veľkej myšlienky, išiel k úžerníkovi, svoje staré dlhy >konvertoval< jedným dlhom, ktorý ovšem o nič nebol lacnejší ako dlhy staré, ba bol ešte dražší. Predpokladajúc, že tejto 1.700mi-lionovej pôžičky chcete opravdu použiť ku konverzii, nuž či sa tu nebude naprosto opakovať prípad toho ľahkomyseľného gazdu? K umorovaniu starých dlhov kontrahujete pôžičku novú, ktorá bude ešte dražšia než tie staré dlhy. To nekonštatujem ja, ani mi to nepošoptal maďarský bankár, ktorý je podľa vás iredentistom, ani som to nepočul od národohospodára československého, ale napísaly to vaše listy samy a k tomu ani nie opozičné, tak na pr. >Národní Politika<, ktorá po najpečlivejšom bádaní nie je vstave vyrátať, akým spôsobom by nová pôžička bola výhodnejšia. Nuž ale veď staré pôžičky môžu byť až v auguste budúceho roku konvertované, kdežto francúzski bankári sú už na ceste, ba možná že už sú i v Prahe s peniazmi. Kto bude tútu hroznú zpústu peňazí opatrovať do augusta budúceho roku? Vláda? Takúto veľkú sumu sveriť vláde znamená kozla urobiť zahradníkom, a ako tomu nasvedčuje príklad z minulosti, po l.700milionovej pôžičke nezostane do augusta budúceho roku len nepríjemná pamiatka v podobe úrokových a umorovacích bremien na niekoľko desaťročí.
Avšak nie menším problémom je i to, z čoho budete splácať umorovacie čiastky a úroky? Snáď z daní? Podľa výkazu zemského finančného riaditeľstva v Prahe len v Čechách vplynulo v prvom štvrťročí o 140 mil. Kč menej daní, ako v prvom štvrťročí roku minulého. Bude-li výnos daní takto klesať, vtedy vybere sa v tomto roku o 650 - 700 milionov menej daní, než koľko sa vybralo v roku minulom. Vezmeme-li však v úvahu územie celej republiky, v tomto prípade úbytok daňového výnosu presahuje jednu miliardu. To je i vám veľmi jasné a vy vidíte i to, že dane nebudú už stačiť ani na výdavky bežné a už teraz ozývajú sa hlasy, že na jeseň dôjde k vypísaniu novej štátnej pôžičky. Nuž v čom sa liší toto štátne hospodárenie od domácnosti gazdinej, ktorá stále behá k súsedom, alebo gazdu, ktorí nad svoje sily a schopnosti utráca? Bolo by mi k potešeniu, keby som od vás dostal na to uspokojujúcu odpoveď; vidím však, že to nedokážete. Ale vy nevidíte, alebo po príklade pštrosa ponoriac hlavu do piesku nechcete videť to kvapiace nebezpečie, že raz nadíde taký stupeň zadlženia štátnej domácnosti, že i veritelia rieknu: odtiaľ až potiaľ, buďto plať, alebo ťa exekvujeme. U súkromého dlžníka je to vec velmi prostá: veriteľ vezme si movitosti a nemovitosti dlžníka. Ale čo bude, až dôjde k bankrotu štátnej domácnosti? Nás ani to nebude boleť, lebo my sme tu už pri počiatku nebezpečia s našim varovným slovom, sme na stráži a už teraz protestujeme proti tomu, aby vláda svoje márnotratné hospodárenie dala potom zaplatiť námi alebo našimi potomkami. Toho sa nepodujmeme a proti týmto atentátom, ktoré sú namierené proti bezpečnosti majetku ľudu a majú dosah na niekoľko budúcich pokolení, čo najrozhodnejšie a najostrejšie musím protestovať.
Snáď sa budete tázať, čo máme tedy robiť? Peniaze potrebujeme, dane sa neplatia tak, ako sme to očakávali, hospodárska kríza trvá ďalej, úradníkov platiť musíme.
I na to vám odpoviem, ač moja odpoveď je zbytočná, lebo ja som už pred desaťročím protestoval, a nebolo takého môjho prejavu ani v poslaneckej snemovni ani v senáte, kde by som dôtklive nebol varoval vládu pred márnotratným hospodárením v štátnom zariadení, ktoré ďaleko prevyšuje bernú nosnosť občanov. Prečo už konečne nesiahnete po odzbrojení vojska? Vydržovanie vojska, ktoré v pomere k rozsiahlosti republiky a počtu obyvateľstva je prepychom, pohltí miliardy, ktoré nezanechajú ani stopy. Prečo ste sriadili sociálne poistenie práve v dobách hospodárskej biedy rokov poválečných? Či nemohla táto vec čakať ešte dve - tri desaťročia? Ústredné sociálne poistenie však naše peniaze zrovna pohlcuje a nemá to stejne žiadnych výsledkov, lebo veď nemocnému nedostane sa od nemocenského poistenia vážneho lekárskeho ošetrenia a výška invalidných rent rovná sa almužne a je vhodná len k tomu, aby jej percipient nemohol obdržať povolenie ku žobraniu, ač by bol na to veľmi odkázaný pri tejto bohatej sociálnej rente. Tu už bude nesnadnejšie opraviť niečo na pomeroch, avšak ešte vždy je to možné. Deportujte do Kanady a Argentiny riaditeľov, kontrolórov a revizorov nemocenských pokladníc, ktorí poberajú ministerské platy, a z peňazí takto usporených budujte cesty, mosty, vodovody, a učiníte-li tak, učinili ste veľmi mnoho a na jaseň môžte si usporiť novú susedskú pôžičku.
Len dôkladným redukovaním vojska a zrušením alebo dôkladnou a vážnou reformou sociálneho poistenia mohli byste usporiť ročne dve - tri miliardy, tedy toľko, koľko si chcete teraz vypožičat. A keby ste ministerstvo zahraničia a zahraničné zastupiteľstvá zorganizovali tak, ako by sa to pre malú republiku hodilo, vtedy z peňazí takto usporených mohli by ste do jedného roka vybudovať prístav v Komárne, z úspor druhého roku mohli by ste zregulovať Váh, tretieho roku Dunaj atď.
Sú to všetko veci, ktoré sme prizvukovali až do omrzenia tuná v Národnom shromaždení, naše slová však neboly vyslyšané; ale vidím, že nie je ďaleký deň, ktorý naše stále prízvukované obavy ospravedlní, nie je ďaleký deň, ktorého nenájdeme človeka vhodného k obsadeniu kresla ministra financií; po Englišovi opustí tonúcu loď i dnešný pán finančný minister.
Nič nenasvedčuje lepšie zaslepenosti vládnych kruhov voči skutočnej situácii ako to, čo odpovedal minister financií na interpelláciu, podanú nedávno posl. Nitschom a druhy vo veciach daňových. Pán minister Engliš práve tak, ako jeho záslužný nástupca, ešte vždy nepovažuje za dosť rigoróznu a ostrú prácu berných exekútorov. Nuž ja, ako človek z ľudu, ubezpečujem pána ministra financií, že jeho exekútori pôsobia výborne a pracujú tak, že s tou energiou mohli by hory prenášať. Avšak nech pán minister financií a celá vláda nezabúda, že i ten vybájený Miesiželezo dokázal síce skaly holou rukou v prach rozdrtiť, avšak vodu nebol vstave z nich vylisovať; a práve tak nemôže ten exekútor z ľudu peniaze vylisovať, i keby postavil do práce lisy parné.
Avšak upozorniť musím pána ministra financií ešte na to, aby, aspoň v našich krajoch, neočakával dajakých zvláštnych výsledkov od práce exekútorov. Lebo i v tomto smere sleduje vláda veľmi pochybené stopy. Čítal som dnes hospodársku zprávu Národnej banky, dľa ktorej stav osív v Čechách a na Morave je uspokojivý, avšak nie tak u nás, kde po jarných povodniach a následkom májového sucha soschlo obilie v slamu a na miesto tučného zrna sľubuje iba plevy. V pánu ministrovi financií predpokladám toľko hospodárskych znalostí, že z pliev nemožno vyžiť a tým menej dane platiť.
Ako vyvrcholenie toho veľa zla dochádza teraz k elementárnym výbuchom nespokojnosti, ako sa to ukázalo na červené Turice v Košutách. Pán minister vnútra sleduje veľmi nesprávnu cestu, činí-li za tieto osudne neblahé udalosti zodpovednými jedine poslancov komunistických. Keby strana pána ministra vnútra, česká strana agrárna nebola zabránila tomu, aby v pozemkovej reforme dostalo sa pôdy tomu zemedelskému ľudu, ktorý sa na nej lopotí, a nebola by dala pôdu sťa odmenu za politické zásluhy kolonistom a zkrachovaným politikom, keby na miesto juhoslovenských kolónií oral a sial na tej pôde tamojší ľud, vtedy, i keby žal len plevy, marne by tam chodil súdruh Litvinov, márne by vstal z mrtvých veľmajster komunizmu Lenin, ani títo by nezlákali na cestu komunizmu ľud, ktorý sa dostal k pôde. Len sám sa opakujem, tvrdím-li, ako som to tvrdil asi pred 5 rokmi, že pozemkovou reformou urobili ste z tamojšieho ľudu žobrákov bez chleba a tým i komunistov. Od dvanásť rokov trímate vládnu moc v rukách; za špatné vykonávanie moci, za následky špatného hospodárenia vy nesiete odpovednosť pred Bohom i ľudom a na vaše hlavy padá preliata krv košutovských obetí.
Ešte v rokoch priamo poprevratových vydali ste zákon, ktorým sa zrušujú výsady, šľachtictvo a rády. Na základe zákona zrušili ste fakticky staré výsady a privilégia, ale pozemkovou reformou utvorili ste nové triedy privilegované. Túto prácu však ste ešte nedokončili. Dnes pojednával senát o návrhu zákona, ktorý, bude-li uzákonený, prinesie vašej privilegovanej triede nové oslobodenie od verejných bremien. Myslím na t. zv. malý prídelový zákon, v ktorom jeden malý paragraf obsahuje novú úpravu patronátnych práv. Prehlašujem, že mňa ako príslušníka cirkvi reformovanej a moju cirkev táto otázka menej zaujíma, avšak viem veľmi dobre, čo znamenala pre bratskú katolícku cirkev právna ustanovizeň patronátna. Kostoly, fary, cirkevné náboženské školy chátrajú, ľud nie je v stave dať peniaze na opravu; veľkostatkár právom ohradil sa proti patronátnemu bremenu s odôvodneným, že mu vzali pôdu, že nemá z čoho plniť povinnosti patrona. Katolícke cirkvi boly dlho v domnienke, že práva a povinnosti patronátne prechádzajú tiež na nového vlastníka pôdy, a tedy i na kolonistov a zbytkových statkárov. A teraz vláda prišla s malým prídelovým zákonom, ktorý v istom zastrčenom paragrafe vyslovuje, že pri pozemnoknižnom vtelení rešp. prepise pozemkov na kolonistov a zbytkových statkárov treba prevod vykonať proste od práv patronátnych. Tým je zapečatený osud zchátralých budov veľa katolíckych cirkevných škôl, avšak tým napomáhate zároveň soštátneniu škôl cirkevných a rozmachu beznáboženskej výchovy, ktorá nemá morálnej podstaty a je parenišťom komunizmu. Ja ako príslušník náboženstva reformovaného protestujem proti takémuto vynulovaniu práv cirkví, v danom prípade cirkvi katolíckej, a úprimne vyslovujem svoj podiv, že česká lidová strana, ktorá chce byť katolíckou, v slovenskej relácii s pánom posl. Mičurom v čele, prispela svojim schválením k tomuto zákonu, ktorý znamená krivdu nielen pre cirkev katolícku, ale vôbec pre celú náboženskú výchovu a vyučovanie na Slovensku. Lebo dneska mne, zajtra tebe. Dnes odňali právo patronátne katolíkom, čím prispeli ku zveľadeniu výsad nových zemanov a magnátov, avšak zajtra môže prísť rad na evanjelíkov a pozajtreky na cirkev reformovanú. Nemyslím, že po tom, čo sa stalo, by čo len jeden kňaz na Slovensku a Podkarpatskej Rusi zostal ešte ďalej v tábore Mičurovom, ktorý tak ľahkovážne vzdáva sa tisícročných práv svojej cirkvi.
Za takejto hospodárskej a politickej situácie, za takýchto pomerov spáchali by sme priamo hriech nielen voči samým sebe, ale aj proti budúcim generáciám, keby sme nový pôžičkový návrh odhlasovali. A preto ja tento návrh, ktorý neznamená nič dobrého, ale prináša len nové bremená ľudu pod verejnými ťarchami klesajúcemu, nemôžem odhlasovať, ba proti jeho uzákoneniu čo najrozhodnejšie protestujem.
Místopředseda Votruba (zvoní): Posledním přihlášeným řečníkem je pan sen. Janček.
Sen. Janček: Slávny senát! Nebol som pripravený, nepripravoval som sa, ale isté stati tohoto zákona mňa prinutily, abysom pár slov k tomu premluvil. Budem celkom krátky a žiadam o vašu trpelivosť. V návrhu zákona čítam: >Účelem zákona jest uvolnili přídělce, pokud jde o jejich disposiční právo s nabytou půdou.< Čo je len chvalitebné, lebo my prehlašujeme, že nie sme opozičníkmi za každú cenu. Keď nájdeme niečo dobrého v tom návrhu, tak to i schválíme. Druhá stať dôvodovej zprávy je: > Opatřením podle tohoto zákona bude učiněn konec nejistotě právní.< To je asi to isté, čo som čítal pred tým a čo je veľmi potrebné v dnešnej dobe. Tiež čítam tu: >Rozpočtový výbor vítá tento návrh zákona, zejména z důvodů uspořádání úvěrové stránky.< Táto úverová stránka mňa priviedla k tomu, abysom k tomuto návrhu niekoľko slov premluvil.
Kedy potrebuje roľník úver? Keď je roľníkovi dobre, nepotrebuje žiadny úver, žiadnych paragrafov, žiadnych predpisov. On sa ani o takéto zbytočnosti nestará, lebo tie ho môžu hatiť prípadne v jeho práci. Môj zákon je: Ráno vstať, pracovať a večer ísť spať. To je najporiadnejší zákon života. Našou povinosťou je ale starať sa o toho roľníka, keď ho zastihne kríza, nedostatok, ako ho zastihla prítomná doba. Tedy ako pomôcť roľníkovi? Roľník dar žiadny nechce. Roľník vždy spolieha na svoje ruky, na svoje mozoly, na božie požehnanie. Lebo roľník obchoduje s Pánom Bohom. To musíte vedeť. (Hlas: Je jeho jediný kamarád!) Áno! Ale treba mu pomôcť tým, aby sme mu dali možnosť, aby si mohol pomôcť sám. V biede a nedostatku pomahal si roľník úverom. K úveru je treba, aby mal podklad predložiť tomu, od koho úver žiada, niečo na papieri, čo zabezpečuje jeho právnu istotu. Predsa žiadny, kto úver dáva, nepôjde na pole sa presvedčiť a sháňať susedov, či tá alebo oná pôda roľníkovi patrí, ktorý za úver žiada, či je to jeho vlastníctvo, ale ani to sa tam nezistí. Zistí sa to na základe presného katastru a riadne vedených pozemkových kníh, v modernej dobe. Úverová stránka, úverová možnosť je vlastne životná stránka roľníka, je tá kostra, ktorá ho v tej biede a núdzi udržuje, lebo keď je v núdzi, vtedy sahá k úveru a ten je mu treba umožniť a prípadne poskytnúť. K tejto výpomoci dôjde roľník pomocou katastrálnej mapy, pomocou riadne vedenej pozemkovej knihy. Som povďačný kol. Hubkovi, že si dal záležať na tom a vypísal, koľko tisíc a tisíc obcí na Slovensku je bez katastru a pozemkových kníh, i na Podkarpatskej Rusi. Keď nemáme katastrálnej mapy a riadne vedenej pozemkovej knihy, je vlastne roľník vystavený úžere a nemôže ísť do riadneho ústavu, musí sa uchádzať niekde u nejakého žida alebo úžerníka o úver. Staré katastry voľakedy za onoho času robili krokári. Možná, pánovia, že mnohí z vás tu sú, ktorí by nemohli riecť, čo to sú tí krokári. Vtedy nebolo metrov a inženierov. Od Marie Terezie boli posielaní nejakí úradníci a išli od obce k obci a zavolali rychtára, baktára a boženíka, vystúpili na vršok, kde bolo hodne videť, a potom mali ešte krokára, ktorý mal dobrý krok. A ten úradník mal v ruke tužku či uhlík, a písal. Čia je tá žltá a čia je ta zelená a tak išli, koľko má krokov a nebolo žiadnej kontroly, nebolo ničoho, či je to správne alebo nie, a ako sa to urobilo, tak je to dobré. A keď nechceli, neišli nikam, zostali v krčme a urobili to tam. To sú tie staré katastry slovenské a na základe tých nemôže náš slovenský roľník žiadať úver žiadny. A tieto katastry sú nespoľahlivé, nie sú odpovedajúce. Čo je treba ku sriadeniu potrebných katastrov, myslím, že v dnešnej pokrokovej dobe nestačí krokár, ako sa volalo, ale riadne vyškolení inženieri. A teraz prichádzam k svojmu cieľu: Príslovie hovorí, že nemému dieťaťu ani vlastná matka nerozumie, tak aby ste nám rozumeli: Volám s tohoto miesta, a budem volať vždy i so svojou celou stranou: Dajte Slovensku zememeričskú školu, dajte Slovensku techniku, aby sme neviseli v budúcnosti na katastroch, na krokároch, ale na inženieroch. (Předseda dr Soukup ujal se předsednictví.) Len s pomocou dostatočne školených inženierov možno slovenskému roľníkovi pomôcť, len pomocou riadnych katastrálnych map a riadne vedených kníh! A volám teraz ešte raz: Dajte nám slovenskú techniku, aby tento zákon mohol svojim cielom zodpovedať. (Výborně! Potlesk.)