Zpravodaj sen. inž. Marušák: Slavný senáte! Debata, která zde byla k novelisaci zákona o silničním fondu, byla, musí se říci, velmi věcná a přinesla hodně objasnění a dobrých námětů.

Všeobecně se ukázalo, že jak silnice státní, tak autonomní nestojí ještě na výši doby a neodpovídají národohospodářsky svému poslání. Bude proto nutno, aby jednak se utvořil pevný pracovní program pro nápravu, ale, aby se také uvažovalo o zvýšení prostředků finančních, poněvadž ty, které i dnes slavný senát dá k disposici, nepostačí, aby pro celou budoucnost splnily program, který od nich očekáváme. Zejména se bude musit pomoci autonomii, která nemá dostatečných prostředků, aby se věnovala úpravě silnic, což nejlépe vysvítá z toho, že na příklad v uplynulém období nemohla použíti ani těch 186 mil. ze silničního fondu, a vznikla hořkost z toho, že se těch peněz použilo pro úpravu silnic státních. Úprava silnic vicinálních na Slovensku a na Podkarpatské Rusi jest otázkou velmi vážnou, která se bude musit řešiti v krátké době, poněvadž tam je veliký majetek národní, který jest úplně zanedbán a žádá pomoci. Ukázalo se také, že, mají-li se práce investiční prováděti správně, racionelně a hospodárně, je nutno, aby také byla náležitá kontrola, aby byly dobré projekty a aby také vyřizování jejich dalo se rychlým tempem.

Dnešní stav technických sil neodpovídá tomuto požadavku, poněvadž je založen ještě na dřívějších potřebách, než byl utvořen silniční fond a než byla tak vysoká frekvence v automobilismu. Dnešní požadavek jistě ukládá vládě a zejména ministerstvu veřejných prací povinnost, aby uvažovaly, jak tyto mezery doplniti, aby byla vždycky, služba ta dochvilná. Byly zde velmi vážné náměty, že úpravy, které se u nás provádějí, zejména na silnicích státních a které stály hodně peněz, neodpovídají našim poměrům, tak zejména povrchové úpravy, které se mohou dobře osvědčiti v Americe nebo jinde, kde nemají dobrý dlažební materiál, ale nejsou vhodné u nás, kde máme dostatek prvotřídní žuly a jiného domácího materiálu a kde ty peníze mohou zůstati u nás všecky, kde v našich lomech se dá zaměstnati nejen majitel, nýbrž i domácí dělnictvo.

Jest odůvodněno přání, aby se podporoval náš domácí průmysl, aby se nezanášely peníze za hranice, když toho není potřebí a když práce prováděné z našeho materiálu vydrží 3 až 4krát tak dlouho jako z materiálu cizozemského a jsou při tom levnější.

Pokud se týká těch 90 mil., jež připadnou ročně na silnice nestátní, jest jisto, že na úžasný počet kilometrů silnic nestátních, který činí okrouhle 60.000 km nestačí a že se bude musit i uvažovati o tom, nemá-li se těchto peněz aspoň z části použíti jako úmoru a úroku na eventuelní zápůjčky, aby se u silnic nestátních stejně postupovalo jako u silnic státních, aby se jim dala k disposici větší částka půjčkami obstaranými v době poměrně krátké. (Předseda dr Soukup ujal se předsednictví.)

Pokud se týká resolucí, dovolil bych si upozorniti na jednu, která jest otištěna ve zprávě technicko-dopravního výboru pod č. 6 a jež se zabývá úpravou silniční služby jak u okresních, tak u nadřízených úřadů a která byla vrácena k novému projednávání rozpočtovému výboru. Tato resoluce se zabývá úpravou služby silniční nejen u silnic státních, nýbrž také, a to zejména úpravou služby u silnic okresních, tedy autonomních vůbec. Již jsem se před tím zmínil, že jednak organisace neodpovídá době a že také neodpovídá potřebě dnešní stav inženýrů. Ve své včerejší zprávě zpravodajské zmínil jsem se o tom, jak dnešní služba silniční je úžasně těžkopádná, jak se dostala do rukou lidí, kteří nemají o ní mnohdy ani nejmenšího ponětí, ale drží se svého práva, tyto silnice spravovati, z čehož vznikají škody jak věcné, tak morální. Tedy ten opravdový personál technický, ať jsou to inženýři nebo cestmistři nebo cestáři, jsou neprávem šikanováni a oddalováni od svého povolání, znemožňuje se jim všelijakým způsobem jejich práce, takže vzniká z toho znechucení, menší výkonnost pracovní atd. A je tu také nedostatek personálu, zejména inženýrů. Včera jsem řekl, že v Čechách připadá na jednoho inženýra 390 km silnic, v tom jsou počítáni nejen inženýři, kteří dělají službu venku, nýbrž i ti, kteří jsou zaměstnáni v centrále. Jestliže by se vzali v úvahu jen ti výkonní orgánové, kteří jsou přímo ve styku se službou silniční, připadl by jistě dvojnásobný počet km na jednoho inženýra. Na Moravě je ten poměr ještě křiklavější, kde na jednoho inženýra připadá přes 550 km silnic. Jestliže vezmeme v úvahu, že v tom celkovém stavu jsou četní inženýři z centrály, tedy by na venkovského inženýra připadl zase počet dvojnásobný, nejméně 1000 km. Je tedy vyloučeno, aby jeden inženýr na to stačil.

A poměry u ministerstva veřejných prací nejsou lepší, jsou snad ještě křiklavější. Každý zná z vlastní zkušenosti, že jeden inženýr pracuje za dva až tři inženýry. Jestliže dnes parlament zvyšuje silničnímu fondu příjem, asi o sto milionů Kč ročně, musí fond vykonati daleko větší práci, než vykonával dosud. Musí proto býti k disposici také dostatečný personál. Ze zpráv, které bývají uveřejňovány ze sezení silniční rady, je však patrno, že dnešní stav je tak nízký, že silniční hospodářství není dosti kontrolováno a že není úplně bezvadné. Je potřebí, aby kontrola byla dostatečnější a tím také stavby levnější a lepší.

To ovšem žádá, aby ministerstvo veřejných prací mělo možnost, event. i ten svůj personál rozmnožiti a aby ministerstvo financí mu po této stránce nečinilo obtíží, poněvadž, jestliže zde stamiliony investujeme, musíme míti jistotu, že se s nimi hospodárně nakládá. Když u staveb kontrola není vůbec žádná nebo je nedostatečná, práce jsou prováděny alespoň o 50% hůře a nejméně o 30% dráže, než když kontrola je dobrá. Že se také ve veřejnosti pociťuje tíživě tento nedostatek, v té věci bych si dovolil poukázati zejména na zprávu, která byla otištěna v >Lidových Novinách< 29. dubna t. r. a která zní: >Dnes se konala v pražské obchodní komoře schůze zájemců, na které se jednalo o dlouhých průtazích s kolaudací silničních staveb a proplácením účtů. Účastnili se jí zástupci firem i úřadů. Zdůrazňovalo se, že nedostatek personálu odborného vede ke zdlouhavému vyřizování žádostí, průtahům s proplácením účtů, oddalování kolaudací a převzetí vozovek. Pražská obchodní Komora má v této věci zakročiti v ministerstvu veřejných prací. Jako prostředek nápravy se navrhuje zřízení silničního ředitelství náležitě vybaveného, u něhož by se soustředila celá silniční agenda.< Prosím, hlas takové zájmové korporace velice důležité, jako jest jistě obchodní komora, je důkazem toho, že to, co se zde projednávalo a co já zde chci odůvodniti, je úplně věcné. Žádáme-li, aby silniční služba byla koncentrována v jedněch rukách, odpovídá to i požadavku veřejnosti. Ovšem představujeme si to tak, že by vrcholným orgánem pro všechnu silniční službu bylo ministerstvo veřejných prací, které by mělo jedině pouvoir jako odborné ministerstvo zaříditi si to spolu s úřady zemskými a okresními samostatně bez zásahu různých vlivů z té či oné strany, z toho nebo onoho úřadu nebo ministerstva, které nejsou do věci tak zasvěceny, aby ji mohly posouditi věcně a správně.

Jménem technicko-dopravního výboru přimlouvám se za přijetí celého vládního návrhu, jak byl přijat v poslanecké sněmovně a který se stal nyní jaksi jednolitým pro celou koalici na základě dohody a prohlášení zástupce strany republikánské. Doporučuji také přijetí těch resolucí, jež ve zprávě jsou otištěny.

Předseda (zvoní): Slovo k doslovu má pan zpravodaj výboru rozpočtového, kol. dr Karas.

Zpravodaj sen. dr Karas: Proti zákonu tak, jak byl usnesen poslaneckou sněmovnou, byly podány protinávrhy zde u nás se strany republikánské. Návrhy ty, přiznám, jsou nám sympatické, mají za účel pomoci více autonomním svazkům, než jak činí přítomná předloha. Jestliže se nám namítne, že přes to hlasujeme pro předlohu, jak byla usnesena v poslanecké sněmovně, tedy odpovídáme, že vedou nás tu k tomu důvody ty, že oceňujeme újmu, která by vznikla veřejnosti oddálením tohoto zákona. Že ochrana autonomních zájmů je myšlena vážně, toho nejlepším dokladem je řeč ministra věř. prací v koaličním výboru zde v senátě, kde dal najevo, že má úmysl zlepšiti dosavadní stav silnic autonomních. Kdybychom po návrhu strany republikánské vrátili tento zákon, změnivše ho v podstatě, dosáhli bychom toho, že k dnešnímu 50dennímu zpoždění zákona by přistoupilo další zpoždění o měsíc. Poslanecká sněmovna bude míti třítýdenní prázden, je mezinárodní sjezd Obchodní unie, a nemohla by to tedy rychle vyříditi. Nezapomínejme, že každý den, o který oddálíme provedení tohoto zákona, znamená pro stát ohromnou újmu, neboť není pochyby, že daň na oleje bude zvýšena. Dokud zákon nevejde v platnost, mohou k nám obchodníci dovážeti velké množství olejů ještě za nižší sazbu a o tento příjem je tedy náš stát připravován. Kdyby byla bývala předloha uzákoněna již před 5 nedělemi, byli bychom mohli všechny tyto zásilky výše zdanit. Jestliže výnos daně má činiti asi 150 mil. Kč ročně, čili 10 až 12 mil. Kč měsíčně, ztrácíme za těch 6 neděl jenom na této dani 20 mil. Kč. Tato újma státním financím se již stala. Vedle újmy na příjmech máme zvýšené výdaje. (Sen. Kindl: Naopak ztrácíme na 500 mil. Kč na daních, které jsou dlužní kapitalisté!) To není předmětem dnešní debaty.

Kdyby zákon tento byl v platnosti, tu zajisté by již práce na úpravě silnic mohly započíti. Kdybychom počítali, že by bylo úpravami silnic zaměstnáno 10.000 dělníků, kterým jinak dáváme 10 Kč denně jako podporu v nezaměstnanosti činilo by to 100.000 Kč denně a následkem toho bychom ušetřili na nákladu za těch 50 dní 5 mil. Kč, takže za těch 50 dní, o které se vydání zákona zdrželo, má státní pokladna nejméně 5 mil. Kč škody. Proto nám záleží na tom, aby byl zákon rychle usnesen, a z toho důvodu jsme nehlasovali pro pozměňovací návrhy republikánské strany, ač, opakuji, jsou nám sympatické a pro ty návrhy jsme.

Ovšem, řekne se: Usnášíte se na zákoně a hned vidíte, že má vady a musí býti novelisován. Podobných zákonů již jsme zde usnesli více. Věděli jsme, že zákon bude musit být určitě novelisován, ale abychom nezdržovali provedení aspoň toho dobrého, co zákon v sobě má, vyzýváme resolucemi současně, aby zákon byl doplněn.

Bylo zde posledním řečníkem namítáno, že prý dohoda uzavřená v poslanecké sněmovně neváže senát. Já se k tomu názoru plně připojuji. Dohoda usnesená poslaneckými kluby v poslanecké sněmovně nezavazuje naše kluby. Ale bylo docíleno také dohody ve vládě a tuším, že dohoda ve vládě zavazuje i kluby v senátě, neboť vláda je representantem politických stran, ne pouhým representantem klubů poslanecké sněmovny a proto, na čem se vláda jako náš representant usnese, zavazuje také nás za dnešní situace, kdy politická osma byla odstraněna a řeklo se, že celou agendu má ministerská rada sama. Tedy usnesení vlády a dohoda ve vládě, myslím, že zavazuje také nás. Že vláda se usnesla na těch změnách, je nám sdělováno teprve nyní dodatečně a není jistě překážek, aby osnova byla schválena tak, jak byla usnesena v poslanecké sněmovně.

Namítalo se, že prý dohoda není úplná, neboť prý ještě zákon o míchání lihu není usnesen. Prohlašuji, že jsme pro tu osnovu zákona o míchání lihu, abychom pomohli zemědělství, zejména chudšímu. Ale vypracování zákona o míchání benzinu s lihem bude ovšem ještě určitou dobu trvat, a kdybychom chtěli spojovat míchání benzinu s tímto zákonem, oddalovali bychom provedení tohoto zákona, a poněvadž nám záleží na tom, aby aspoň zákon, jak je dnes předložen, byl co možná rychle vyřízen, nečekáme na podání předlohy o míchání lihu s benzinem, nýbrž naléháme na to, aby aspoň tento zákon byl co nejdříve projednán, a proto navrhujeme slavnému senátu přijetí osnovy, jak byla usnesena v poslanecké sněmovně.

Předseda (zvoní): Prosím o zaujetí mísí. (Děje se.)

Konstatuji, že senát je schopen se usnášeti.

Vzhledem k podanému pozměňovacímu návrhu budeme hlasovati ve čtení prvém takto:

o čl. I až čl. IV podle zprávy výborové;

o čl. V podle pozměňovacího návrhu sen. Jančeka a druhů, bude-li zamítnut, o tomto článku, jakož i o čl. VI až IX, nadpisu zákona a úvodní formuli podle zprávy výborové.

Jsou námitky? (Nebyly.) Námitek není. Budeme tedy takto postupovat.

Kdo souhlasí, aby články I až IV zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Přijímají se.

Kdo souhlasí, aby článek V zněl podle pozměňovacího návrhu sen. Jančeka a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh tento se zamítá.

Kdo souhlasí, aby článek tento, jakož i články VI až IX, nadpis zákona a úvodní formule zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Přijímají se.

Tím tato část, jakož i celá osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí schvalují se ve čtení prvém podle zprávy výborové souhlasně s usnesením poslanecké sněmovny, tisk 426.

Projednáme nyní

Zpravodaji jsou: za výbor rozpočtový sen. Johanis, za výbor národohospodářský sen. Stržil.

Uděluji slovo referentovi za výbor rozpočtový, panu sen. Johanisovi.

Zpravodaj sen. Johanis: Dámy a pánové! Usnesením poslanecké sněmovny o zdanění minerálních olejů nesporně se zdražuje jízdné pro majitele motorů, kteří pohonných látek potřebují.

Rozpočtový výbor posuzoval usnesení poslanecké sněmovny se stanoviska finančního, a i když je osnova snad pro ty, kteří motory vlastní a jezdí ať již za soukromými nebo výdělečnými potřebami, nesympatická, faktem je, že si musíme býti vědomi toho, že silnice potřebují oprav, zejména silnice nestátní, a že k tomu je potřebí příjmů, a tento příjem charakterisuje usnesení sněmovny o dani z minerálních olejů.

Nás zajímá nejdříve, jak věci ty jsou posuzovány v cizině, resp. jakými dávkami je zatížen 1 q minerálních olejů v různých státech. V Československu dosud olej zpracovaný v tuzemsku byl zdaněn 13 Kč, olej dovezený z ciziny se clem a dovozním poplatkem 86 Kč. Po zvýšení bude olej zpracovaný, v tuzemsku zdaněn 75 Kč, olej dovezený z ciziny se clem a dovozním poplatkem 148 Kč. Tedy zdražení zde bude podstatné. A když důvodová zpráva, která k osnově byla podána ve sněmovně, tvrdila, že poměrně jinde je daň z minerálních olejů vyšší, konstatuji, že tomu tak není, až na Jugoslavii, protože Anglie má dosud zdaněn minerální olej 76 Kč a poněvadž je dovezen bez cla, stojí též 76 Kč.

Německo má olej zpracovaný doma zdaněný 30 Kč, dovezený se clem 131 Kč. Francie 41 Kč olej zpracovaný doma a 73 Kč dovezený z ciziny. Italie 50 Kč olej zpracovaný doma, dovezený 201 Kč. Maďarsko olej doma zpracovaný 65 Kč, dovezený 104 Kč, Polsko doma zpracovaný 40 Kč, dovezený 117 Kč a Jugoslavie 165 Kč doma zpracovaný a dovezený 260 Kč.

Tento přehled uvádím k charakteristice, že přece jenom mělo ministerstvo financí, které je autorem osnovy, v důvodové zprávě uvésti okolnosti, které se vztahují ke zdanění, jak je navrhováno v naší osnově a jak je platné v cizině. Dámy a pánové! Finanční zájem je přirozeně, jak rozpočtový výbor věc posuzoval, jedině důvodem, proč, jaksi hájíme, aby osnova se stala zákonem. Musíme si býti vědomi, že osnova zaručuje určitý příjem, jehož je potřebí, jak v důvodové zprávě je správně uvedeno, jednak z důvodů hospodářských, jednak z důvodů sociálních, a doložil bych, také z důvodů zdravotních.

Z důvodů hospodářských je nutno říci, že pravděpodobný výnos daně z minerálních olejů bude činiti na 2 mil. metr. centů benzinu po 75 hal. 150 mil. Kč. Od toho 20% srážka pro stabilní motory, 24 mil. Kč. Zbývá tudíž čistých 126 mil. Kč. K tomu 2 mil. metr. centů minerálních olejů hutnosti pod 790 stupňů, zdaněných 15 Kč za 1 q, činí 30 mil. Kč. Dostane tedy pravděpodobně stát příjem asi 156 mil. Kč, který se bude přidělovati silničnímu fondu. Zákon o silničním fondu, který v prvním čtení senát schválil, uvádí, kolik se bude z této částky odváděti nestátním silnicím. Je nesporno, že tento zákon o zdanění minerálních olejů má pomáhati silnicím nestátním. Již z toho je patrno, že státní správa začíná míti také ohled k silnicím nestátním. Toto opatření je nutno uvítati, poněvadž zákonem č. 77 a 125 je dokázáno, že okresy, které zejména přišly o značné příjmy, nemohou vydržovati silnice. Jestli zákon o zdanění minerálních olejů částečně zaručuje určitý příspěvek na opravy a udržování nestátních silnic, je nutno říci, že to nutno vítati. Již předem připomínám, že daleko nestačí na úkoly a potřeby, které okresy mají. (Sen. Mikulíček: Socialista vítá nové daně nepřímé!) Záleží na tom, jaké jsou. Konstatuji, že, kdo bude jezditi, tu daň nebude vítat, ale kdo nebude jezditi, je mu lhostejná, ale má také zájem, aby silnice byly v pořádku. Říkám, že zákon má také motiv hospodářský a sociální. Jsme si vědomi, že částka, která z těch 156 mil. bude věnována na silnice, znamená také velikou položku nejen na materiál, zejména na vápno, cement a práce kamenické, ale také na mzdu. Je nesporno, že se tu otevře částečně pole působnosti oborům dosud nevyvinutým, jichž úkolem jest, aby částečně nahradily obory pracovní, které v dnešní době ztratily zaměstnání.

I důvody zdravotní mluví, aby se silnice spravovaly. Na státní silnice měl stát dosud příjmy, na nestátní nikoliv. Ale kdo vidí prašnost silnic, zejména státních, na našich malých obcích, kde bydlí chudí lidé, musí si býti vědom, že je nutno po této stránce vrtati každý kilometr spravené silnice, i když ne úplně bezprašné, tedy aspoň částečně bezprašné, poněvadž jsme si vědomi, jak trpí zejména obyvatelstvo venkovské, zvláště v místech, kde chudí lidé bydlí zpravidla u silnic a ne ve vilách a v zahradách. Po této stránce zákon přinese určitou úlevu. Bude věcí nejen silniční správy, ale zejména orgánů zdravotních, aby hleděly zabezpečiti bezprašnost jízdy, ať se jí dosáhne jakoukoli formou, buď opravou silnic, nebo jiným opatřením, snad na autech. Fakt je, že nynější prašnost zaviněná jednak rozbitými silnicemi, jednak rychlou jízdou, zejména obcemi, je způsobilá zdravotní stav obyvatelstva, zejména dětí, jen poškozovati. To je nutno, abychom si uvědomili a proto každý kilometr opravené silnice znamená také pokrok v otázce ochrany zdraví obyvatelstva.

Musím zvláště konstatovati, že odkladem projednání osnovy přijde stát za 4 neděle o 13 mil. Kč. Nechci býti jako zpravodaj politickým, ale když vláda předložila osnovu a tato byla ve sněmovně před velikonočními svátky projednána, když presidium sněmovny zdrželo toto usnesení o tři týdny, než sem osnova přišla, když se osnova stane zákonem později o 4 týdny ode dneška, nežli kdyby nebyla sabotována jednak předsedou poslanecké sněmovny, jednak stranou republikánskou, mohla republika míti o 13 mil. Kč větší zisk za tento měsíc, počítáme-li, že celkový roční výnos bude 156 mil. Kč. Strana republikánská si musí rozvážiti, je-li takovéto sabotování zákona prospěšným, zejména s hlediska zájmu státu.

Nynější desolátní stav volá, aby se opravdu hledala náprava finanční pro okresy, jak jsem to naznačil. Je nesporno, že osnova o zdanění minerálních olejů nemůže stačiti, a bude zajímavo, kdo všechno bude příště na opravy silnic platiti. Musíme si uvědomiti nejdříve, jestliže státní správa zavedením daně z benzinu přikročuje k zdanění toho, kdo je vlastníkem motoru a nezdaňuje zejména na venkově majetné vrstvy a jestliže zákon č. 77 a 125 znemožňují, aby přes určitý limit byly v okresích přirážky zavedeny, že nemůže dosavadní příjem zdaleka stačiti pro úkoly, které zejména okresní silnice mají plniti. Je nutno, abychom si toto uvědomili.

Teď několik slov k otázce cestářů. K této osnově byla podána resoluce, v níž se žádá, aby cestáři na okresních silnicích byli postaveni naroveň cestářům státním. Tato resoluce bude patrně přijata. Konstatuji, že i v jiných případech byly podobné resoluce přijaty. Faktem je, že okresní cestáři mají dnes 200, 300 Kč měsíčně, že tento obnos je almužnou a že je nutno nejen se stanoviska sociálního, nýbrž i z ohledu na prosperitu a udržování silnic důležito, aby nezůstalo jen při resoluci, nýbrž aby příslušné orgány daly možnost jednak okresům - to je zase otázka okresů, budou-li míti dostatečné příjmy - a zejména aby ministerstvo financí a veřejných prací dbalo, aby se nedělaly překážky u zemských úřadů, aby cestáři okresní byli placeni tak, jako cestáři státní.

Konečně při této příležitosti je nutno apelovati na státní správu, aby stavbám silnic věnovala větší péči než dosud. Dnes byly uvedeny případy se silnicemi mezi Pranou a Mladou Boleslavi a mezi Hradcem Králové a Jaroměří. Takové případy jsou i jinde. Je viděti, že státní správa, nemajíc dostatek technického personálu, zejména techniků, nevěnuje zadaným pracím náležitou pozornost. Firmy některé pracují, jak je dokázáno, nesolidně, a stát má škodu z toho, že není při práci dostatečně dozíráno: Bude dobře snad, když tohoto apelu bude dbáno, aby tento dozor byl lepší, a zejména, aby přibráním technických sil bylo možno také dozorem zajistiti lepší stabilitu silnic. Ke konci, vážený senáte, uznávám za svou povinnost sděliti vám zprávu, která není v souvislosti s projednávanou osnovou. Je to stížnost na státní podnik v Požárech, okres Jílové, kde bylo v pondělí vyloučeno 300 dělníků, protože nechtěli dáti souhlas ke snížení mzdy. Uvádím to proto, poněvadž to souvisí s pracemi na silnicích. Podnik tento zpracovává šotolinu, štěrk a malé kostky na silnice. Státní správa je v jiném úseku, v tomto případě při prováděni silničních prací, zákazníkem lomu v Požárech. Jestliže státní správa je representována ředitelstvím státních lesů a statků, které snižuje mzdy dále v době, kdy od pondělí je zdražen chléb o 25 hal., je to při nejmenším nelidskostí a je nutno přibíti tuto okolnost zde, nepřihlížeje k tomu, že státní správa několika dělníkům, kteří jsou v nájemném poměru, a platí také nájemné, dala výpověď z těchto bytů, aby se vystěhovali. (Výkřiky komunistických senátorů.) Já přibíjím toto nesociální a státu nedůstojné jednání s přáním, aby si byli vědomi ti, kteří to zavinili, že jsou povinni se přičiniti, aby nebylo pokračováno ve vypovídání dělníků z bytů, a se zřetelem, že se zdražují ceny chleba, aby nebyly mzdy snižovány.

Slavný senáte, jinak se přimlouvám v zastoupení rozpočtového výboru, aby usnesení poslanecké sněmovny bylo schváleno beze změny.

Předseda (zvoní): Za výbor národohospodářský je referentem pan sen. Stržil. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Stržil: Slavný senáte! Zákonem ze dne 4. dubna 1924, č. 75 Sb. z. a n., byla stanovena u nás daňová sazba z minerálních olejů ve výši 13 Kč na 100 kg čisté váhy oleje hutnoty 880 stupňů. Zůstala totiž zákonem tímto daňová sazba na té výši, jak zavedlo ji v r. 1882 a 1887 bývalé Rakousko-Uhersko. Upuštěno bylo tehdáž od valorisování této daně proto, že ceny minerálních olejů v r. 1924 byly dosti vysoké. V důsledku však světové nadvýroby minerálních olejů v Americe a Rusku zhroutila se jich cena v poslední době značně.

Jen za posledního půl roku 1930 poklesla cena benzinu u nás o čtvrtinu, takže se dnes platí za 1 litr benzinu u pouličních čerpadel 2,10 Kč. Spotřeba minerálních olejů neustále u nás stoupá, a to následkem rozmachu automobilního provozu jak osobního, tak i nákladního. Stav našich silnic, ať státních neb zemských a hlavně okresních, je špatný, neboť jednak nedostatkem finančních prostředků nemohou se silnice řádně upravovati a udržovati a pak stále vzrůstající frekvencí, kterou způsobuje rozmach automobilismu, tyto naše silnice čím dále tím více trpí.

Ani prostředky dosavadního fondu silničního nestačí na všecky ty náklady, kterých je zapotřebí pro rekonstrukci a udržování těchto silnic. Proto vláda odhodlala se podle ustanovení §u 2 zákona č. 116 z r. 1927 Sb. z. a n. opatřiti fondu silničnímu mimo zápůjčky peněžní, prostředky z běžných příjmů a předložila zákonodárným sborům návrh, jímž se zvyšuje spotřební daň z minerálních olejů. Tímto novým zdrojem příjmů umožní se fondu silničnímu rychlejší dobudování a rekonstruování silnic a majitelé motorových vozidel budou uspokojeni s úpravou těchto silnic, neboť nebudou jejich dopravní prostředky trpěti, uspoří se na benzinu, pneumatikách, i na udržování vozů.

Zvýšení této daně zamýšlí se jenom u lehkých minerálních olejů do hutnoty 790 stupňů, jichž nepoužívá se ke svícení, nýbrž k účelům motorickým. Oleje ke svícení nemá zákon v úmyslu postihnouti, poněvadž jde o předmět nezbytné životní potřeby.

Taktéž nemají býti postiženy vyšší sazbou daně veškeré minerální oleje používané pro pohon stabilních motorů při výrobě zemědělské a průmyslové. Slovem >stabilní motory< rozumí se samozřejmě i ty pojízdné motory, které slouží k pohánění stabilních strojů, jako na příklad mlátiček, drtičů štěrku atd.

Národohospodářský výbor, jemuž byla osnova a usnesení poslanecké sněmovny předložena k projednání, pojednal ve své schůzi o této předloze dne 28. dubna 1931 a usnesl se jednomyslně doporučiti ji plenu senátu ke schválení tak, jak se na ní usnesla poslanecká sněmovna a jak je také uvedena v senátním tisku č. 427.

Současně navrhuje výbor, aby i otištěné dole resoluce byly přijaty tak, jak jsou v návrhu otištěny.

Předseda: Zahajuji rozpravu. Navrhuji řečnickou lhůtu v trvání čtvrt hodiny. (Námitky nebyly.)

Námitek není. Budeme tedy tak postupovati.

Uděluji slovo prvému řečníku, přihlášenému >proti<, panu sen. Stolbergovi.

Sen. Stolberg (německy): Slavný senáte! Výborová zpráva odůvodňuje novou daň tím, že v poslední době cena benzinu klesla. Novou daní dosáhne benzin zase své dřívější ceny. Zákon směřuje tedy proti snížení cen. Vidíme opětně, jak tomu na příklad bylo u daně z piva, že naše finanční správa zabraňuje všeobecnému snížení cen, které jinak žádá jak vláda, tak hospodářství. Nebudeme moci hlasovati pro tuto daň. Zákon má však také v jiném směru zvláštní význam pro zemědělství, poněvadž se v souvislosti s tím vyjednává o předpisech o míšení, při čemž se zajisté myslí na míšení s lihem. Dlužno zajisté uvítati snahy domácí výroby lihu, jehož hlavní použití dosud byla kořalka a jejíž zvýšení konsumu zajisté si nelze přáti, aby sobě zabezpečila jiné použití, jež by mohlo stoupati. Tyto snahy lihovarnického průmyslu a interesovaného zemědělství datují se již od několika desetiletí. Bylo by zajisté s velkou výhodou, kdyby se části našeho zemědělství, odkázané na pěstování brambor, zabezpečil odbyt brambor a kdyby se chovu dobytka dostalo hojnější měrou cenného krmiva v podobě bramborových výpalků. Sporným může jen býti, jaký poměr míšení lze považovati za účelný pro motorovou pohonnou látku. Musíme si vzpomenouti na známou knihu >La trahison des clercs<, kterou napsal Julien Bendas, ve které se dovozuje a lituje, že odborníci a vědci se stále více staví do služeb skupin zájemníků a na ten způsob zrazují vědu. Bylo by velmi povážlivé a škodlivé, kdyby se na základě předpisů o míšení zemědělská výroba lihu vyhnala uměle do výše a kdyby se pak ukázalo, že zde přece není odbytu pro rozmnožené zboží.

Při této příležitosti chtěl bych ještě poukázati na neutěšené poměry stran zákonité úpravy výroby a použití lihu. Od mnoha let se pracuje o novém zákonu o lihu, ke kterému však pro spory mezi zájemníky nedochází. Spory vedly k tomu, že v nynější kampani nebyly stanoveny vůbec žádné kontingenty pro zemědělské palírny, že po dobu celé kampaně palírny nevěděly, co mohou páliti, že nemohly rozděliti svou dobu výroby a že přes přebytek brambor mnohé palírny předčasně, to je před počátkem zeleného krmení, musily zastaviti výrobu, velice na škodu chovu dobytka. Vidíme také, že ještě nyní, to jest v srpnu 1930, vláda hospodaření s lihem upravuje nařízením na základě zmocňovacího zákona z r. 1930 >na úpravu mimořádných poměrů, způsobených válkou<. Zdá se mi, že vláda zneužívá zmocnění, které jí svého času bylo dáno. Při takovémto výkladu zmocňovacího zákona možno parlament považovati vůbec za zcela zbytečný, neboť není dnes zajisté žádných poměrů, na které by světová válka nebyla nějakým způsobem působila. Válka měla především vliv na naše hospodářské poměry, naše zahraniční obchodní a politické styky, ale bylo by dobře, kdybychom se zde konečně zbavili válečné psychosy, s jakou se na tyto věci dosud díváme.