Považoval jsem za nutné, abych zde přibil stranické úřadování předsednictva.

A nyní k věci: Projednáváme zákon o investiční půjčce 1.300 mil. Kč. Před 3 měsíci jsme projednávali předlohu, kde se zmocňovala vláda, aby si mimořádným úvěrem opatřila na zmírnění hospodářské krise 150 mil. Kč. Referenti o této 150 milionové půjčce líčili zákonodárným sborům, jak tam na druhé straně Vltavy, tak i zde, co se všechno učiní za těch 150 mil. Kč. My jsme věděli, že se neučiní nic anebo skoro nic pro ty, kteří jsou nejvíce touto hospodářskou krisí postiženi. Na prvním místě, že se neučiní nic pro dělníky, kteří nemají ani vlastního baráčku, ani kousek chleba a bramborů doma, a na druhé straně pro pracující malorolníky a maloživnostníky, kteří jsou nynější krisí dohnáni přímo k zoufalství. 150 mil. Kč je již 3 měsíce uzákoněno a za 3 měsíce přicházíte s 1.300 mil. Kč a dáváte tomu název investiční půjčka. Je charakteristické, že referenty za oba výbory pro tuto předlohu jsou zákonodárci z řad socialistických.

Co je celá tato předloha? Nic jiného, než tahák, aby oklamal ty, kteří dnes již nechtějí zahynouti hlady a bídou za ploty a přes rozkazy vlády, přes přímo válečná opatření jdou na ulici a reklamují pro sebe to nejprimitivnější, co má i ten Zulukafr a černoch v Africe nebo Asii, právo na život, na práci a chléb. Nic jiného ti lidé pro sebe nereklamují. To se vědělo předem. Ale nemyslete si, že jsme tak pitomí, že, kdybychom chtěli prováděti podle názoru sociálfašistů puč nebo revoluci, ohlašovali bychom vám to dva měsíce předem! Ano, pánové, my vám to budeme bubnovati po vesnicích, že zítra v 10 hod. vypukne revoluce! Tolik rozumu a odpovědnosti máme, abychom věděli, na co máme právo a na co práva nemáme, a na co nám právo dávají zákony, které jsou základními zákony ústavními tohoto státu. A kdybychom chtěli dělati něco, co vy jste stále viděli před 25. únorem svýma velikýma očima, které dostane každý, kdo má strach, jistě bychom vám to nevybubnovali dva měsíce předem.

Ale viděli jste, že přes zákaz a přes nejostřejší opatření, přes taková opatření, jakých jsme dosud nebyli svědky, lidé se neptali, šli na ulice, třebaže týden předem byli zastrašováni radiem a bubnováním v obcích, rozkazy šéfů okresních politických správ.

Když v Hodoníně, tam, kde je rodiště vašeho presidenta, bylo přes 3.000 lidí na ulici a proti nim 250 četníků, i kdyby se mi nepodařilo mluviti 8 až 10 minut - více ani nebylo účelem mluviti, poněvadž to bylo bojovné shromáždění těch a nikoli tábor lidu, kde bych byl musel vysvětlovati určité věci - i kdybych nebyl slůvka promluvil, kdyby byl lid neprohlásil jediného hesla, již samotný fakt, že přesto, že se řeklo, že se použije všech prostředků, i proti těm, kteří ze zvědavosti by se nahrnuli na ulice, neposlechlo se a na ulici města, které má 15.000 obyvatel, objevilo se 3.000 lidí, již tento samotný fakt byl úplnou morální porážkou vlády. Vy víte, že nejste s to bez vyvlastnění výrobních prostředků nejen krisi odstraniti, nýbrž že nejste s to ani ji zmírniti, a proto, když my tvrdíme - a již jsme to také v několika okresích dokázali - že tam, kde dělnictvo za svoji existenci bojuje, také si jakýs takýs žvanec chleba vybojuje, vy na druhé straně chcete dělnictvo nanovo uspati, desorientovati, chcete mu namluviti, že ne demonstracemi, na které je vodí komunisté, zmírní svoji hospodářskou, namnoze již zoufalou bídu, nýbrž vašimi předlohami, které předkládáte a pro něž hlasujete, ale z nichž oni ve skutečnosti - jak později dokáži - dělníci dostanou jen velmi pečlivě ohlodanou kost.

1.300,000.000 Kč - a nazývá se to investiční půjčka! Pan referent, který přede mnou odešel s této tribuny, citoval z důvodové zprávy, že situace na trhu peněžním je tak příznivá, že nemusíme s půjčkou jíti za hranice, nýbrž že emisi této půjčky můžeme provésti uvnitř státu. Ano, pánové, nebylo možno větší služby bankéřům a kapitalistům prokázati - já vám budu citovati hrubý výraz z vašich časopisů - těmto pirátům práce a všech poctivě pracujících, nejen dělníků, nýbrž i maloživnostníků a malorolníků, jako vypsáním této půjčky. Projednávaný návrh strká se před oči nezaměstnaných a polozaměstnaných a dává se jim naděje, v tisku i na schůzích, že bude lépe. Jak jsem řekl, totéž se dělalo před třemi měsíci, ale žádný z měšťáckých ani ze socialistických řečníků nemůže zaručiti, že za tři měsíce nepřijdete s novým a větším návrhem, abyste zmírnili důsledky hospodářské krise. Proč? Kdybyste počítali, viděli byste, jaké ohromné důsledky má v zápětí hospodářská krise, která je zaviněna na prvém místě chamtivostí kapitalistů, kteří se nespokojí s 5-6 procentním ziskem jako před válkou, kdy dostávali z vkladů 3 až 4%, a na druhém místě je krise zaviněna racionalisací, kterou mohou využíti jen hospodářsky silní, poněvadž si mohou opatřiti potřebné prostředky. To jsou příčiny hospodářské krise a vy ji chcete léčiti několika desítkami milionů z těch tisíců milionů, později dokáži, že jde opravdu jen o desítky milionů. Známe dobře zákulisí, víme, na co to má přijíti, kdybyste, jak chtěli, hermeticky uzavírali ministerské kanceláře, i odsud se dozvíme, na co mají tyto peníze přijíti. Víme, že tuto krisi nelze odstraniti 1.300 mil. Kč, protože jen ztráta na mzdě, když počítáte, že je tu milion nezaměstnaných a polozaměstnaných, kteří pracují jen 3 až 4 dny v týdnu, obnáší 100 milionů Kč týdně. Myslím, že byste nedělali velký křik, kdyby reklamoval u vás zaměstnanec 200 Kč týdenní mzdy a počítáme-li, že 1 milion nezaměstnaných a polozaměstnaných ztrácí týdně 100 mil. Kč, kalkulujeme jen se 100 Kč týdenní mzdy. Co je to za rok? To je ztráta několika desítek miliard.

Této státní investiční půjčky bylo, pravda, potřebí ne k odstranění krise, nýbrž k upokojení nespokojených mas, které, třebas nejsou politicky orientovány komunisticky, nejsou členy komunistických organisací, ani rudých odborů, ale které ta bída stejně tlačí jako komunistické dělníky a kteří již přestávají věřiti těm vnadidlům z řad sociálfašistických, začínají věřiti té správné linii, kterou jim ukazuje jediná dělnická strana v Československu, strana komunistická. A proto bylo této půjčky potřebí. Ať se pánové ze socialistických stran ironicky usmíváte nebo ne, výsledek každých závodních voleb vás o tom přesvědčuje, že při závodních volbách, kde rozhodují dělníci, ne v obecních volbách, kde rozhodují advokáti, majitelé domů, ředitelé škol atd., získáváme v 90% my, ať méně nebo více procení, kdežto vy jste stále dělnictvem zatlačováni dozadu.

A proto "Právo lidu" ze dne 15. února t. r. napsalo, aby ukázalo cukrlátko, aby zmírněno bylo pobouření ve vlastních řadách: "V zájmu nezaměstnaných dělníků a všech, kdož jsou krisí postižení, jest, aby zvítězila mobilisace k opatření práce peněz na investice, peněz na podpory, vyživovací akci a produktivní péči o nezaměstnané."

Jaká to byla největší produktivní péče o nezaměstnané? Zatím zmobilisovati kdejaký pendrek, bajonet a kdekterou dělnickou pušku a dokonce i dragounské kobyly vojáků a uvésti do pohybu kdekterého šerhu v kriminálu. To byla nejproduktivnější činnost až dosud ve prospěch nezaměstnaných, možná, že také z těch 1.300 mil. Kč se dá něco na úhradu mimořádných výdajů spojených s bezpečnostním opatřením pro ty, kteří měli veliké oči a strach a kteří si právě vyžádali také větší částku peněz, možná, že tedy v podrobnostech, kdybychom revidovali vydání této investiční půjčky, našli bychom položku, že se věnuje něco na tuto "produktivní" péči pro nezaměstnané.

A "Sozialdemokrat" den před tím rovněž mazal med kolem úst nezaměstnaných, když napsal: "Taková investiční půjčka je v této době nejpůsobivějším prostředkem k boji proti těžké krisi našeho národního hospodářství a k tomu, aby část den ze dne rostoucí armády nezaměstnaných, opakuji, "aby část den ze dne rostoucí armády nezaměstnaných byla přivedena zpět na trh práce."

Tak vítaly sociálně-demokratické časopisy, české i německé národnosti tento návrh. Tak klamaly tyto listy nezaměstnané a všecko ostatní polozaměstnané, bídou trpící pracující obyvatelstvo, které starost o zítřek přivádí přímo do zoufalství, ačkoliv v tutéž dobu socialističtí ministři, straničtí soudruzi redaktorů tohoto podvodu, jinak to nelze nazvati, už před tím začachrovali těchto 1.300 mil. Kč na všechno jiné, jenom ne na pomoc největší nouzí trpícím. Většina této půjčky je určena ke krytí deficitu, tedy žádné nebo málo peněz na investice, ale na hrazení zbankrotělého hospodářství, na hrazení deficitu státních drah dává se 600 mil. Kč. V důvodové zprávě se praví, že státním drahám bylo loňského roku ponecháno 45% výnosu dovozní daně ke krytí jejich deficitu. Jaká to bude investice, co se podnikne za těchto 400 mil. Kč r. 1931, když je to určeno na placení toho, co prodělaly dráhy r. 1930? Kolik dělníků, kolik řemeslníků najde zaměstnání, kolik dostane z těchto peněz, kde se kryje bankrotářství, obchodníci všech odstínů, ať prodávají ten neb onen potřebný artikl k dennímu životu? Ale nazývá se to investiční půjčkou.

Pan zpravodaj kol. Pánek zde delší dobu objasňoval, jak by se to mělo a jak by se to dalo udělati, aby naše dráhy nebyly tak pasivní. Já jsem do toho vykřikl, že již já jsem jezdil jako řemeslník do Vídně na práci 200 km za 2.50 K. A dráhy byly aktivní. Druzí pánové odporovali, že to byla jiná doba. Ano, jistě nebyl průmysl tak rozvinut, aby poskytoval tolik dopravy, ani jsme nesklízeli tolik obilí, poněvadž jsme nedovedli tak racionelně hospodařiti jako dnes, neměli jsme těch pomůcek ani technických, ani chemických, sotva ²/₃ řepy se sklidily po měřici jako letos, ale přes to, kdybyste, jak chtěli, počítali a valorisovali těch 2.50 K, nepřijdete k té cifře jako dnes. Kdo se chce převézti z Přerova do Vídně, musí vydati 17krát, 18krát tolik jako před 25 lety.

Z řad soc. demokracie mně bylo vytčeno, když jsem připomněl, že Jajteles rozumněl té dopravě, přeji-li si, aby byly dráhy pronajaty: ani mně nenapadá. Vy stejně budete musiti ve své bezmocnosti odstoupiti ať dobrovolně, nebo pod tlakem. To je nezadržitelný soud dějin. Musilo odstoupiti nevolnictví, otroctví a musí odstoupiti také tento zločinný soukromokapitalistický řád i se všemi, kteří jej hájí. Přijde na to, na které straně se vyvine větší energie a síla. Podaří-li se nám podchytiti pracující lid, podaří-li se nám podchytiti maloživnostníky a malorolníky ve své většině, nemusí to býti tragické, a podaří-li se, abyste vy velkou část ovlivnili a poslali proti nám, může to býti tragické, ale historie se tím nezastaví. Kapitalismus se nemůže prodlužovati a proto ne pronajímati dráhy, ale odstraniti polovinu byrokracie na těch drahách. Tehdy nebylo na takovém úseku 140.000 km čtverečních 7 ředitelství jako dnes. Každé ředitelství má dnes budovu větší než centrální ředitelství železnic ve Vídni pro celou říši, která byla třikrát tak velká - bez Maďarska - jako Československo.

Vyhazují se lidé, kteří dávají každodenně všanc své životy při přehazování výhybek; buď se dostanou mezi nárazníky nebo je přejede lokomotiva, a ti jsou odměňováni 20 Kč! Ale nahoře, počínaje od adjunkta až po sekčního šéfa, všichni jsou potřební, ačkoliv za plat jednoho sekčního šéfa by se mohlo držeti dole 10 sil, poněvadž mají 5.000 Kč ročně. Počítají se jim jen dny, které pracují. Tito posunovači a dělníci mají tam 5000 Kč ročně, 20 Kč denně, a ti tam nahoře mají 5000 až 6000 Kč měsíčně a práce sotva jednu desetinu toho, co ti za 20 Kč. To Jajteles nedělal, když měl dráhy aktivní, ten nepotřeboval tak ohromného aparátu, já jsem řekl otevřeně p. Mlčochovi, jestli dráhu Otrokovice-Vizovice, která je nejvíce dopravou zatížená, jezdí tam 24 vlaků za den tam a zpět a průměrný počet vozů osobních nebo nákladních je 20 až 25 u jednoho vlaku, dostane soukromý podnikatel Baťa, ačkoliv před tím jsme projednávali návrh zákona, kde pan referent Votruba dokazoval, že je potřebí každý kilometr dráhy vzíti, když ne do vlastnictví, tedy aspoň do provozu státu, řekl mi: Je to takové, ale já jsem to nedělal, udělali to moji předchůdci. Na to jsem řekl otevřeně: Nebylo by dobře dát celou republiku Baťovi do pachtu? On by vám dal 25.000 Kč čistého zisku, buďte ubezpečeni, že hospodaření by bylo aktivní, ale potom by neměli senátoři a poslanci tolik, jako mají dnes, a buďte jisti, že by vám to nasekal na metry, jako to seká ve Zlíně. Každý by dělal to své, tam není 40letých lidí, tam mají dost 15letých. Když mu dáváte tak výnosné podniky, proč mu nedáte do ruky celé státní hospodaření? Tím by nebyl ohrožen vývoj republiky.

Vážení, 600 mil. Kč se dává drahám, 400 mil. Kč na prohospodaření, k čemu se přiznáváte, a myslím, že nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že od 1. ledna 1931 je také 200 mil. prohospodařeno a že na investice zbude málo, nebo nic.

Píší-li časopisy, nač je určeno dalších 150 mil. podle zákona z 19. prosince 1930 již povolených, co se stane? Censura dr Meissnera nechá to sežrat censorově koze; ať napíše kterýkoliv časopis slovo o tom, co se se 150 mil. Kč stalo - zůstane bílé místo a nic jiného.

Dalších 485 mil. Kč je určeno různým fondům a bude je rozdělovat vláda. Myslím, že zrovna tak se dovíme, jak a na co se dalo předcházejících 150 mil. Kč. Silniční a meliorační fond z toho mají dostati největší kvotu.

Pánové, my jsme r. 1927 dělali berní reformu. Pan dr Hnídek, generální referent pro tuto berní reformu, dal si velkou práci, aby přirovnal systém berní v Československu a v jiných státech. Zahrnul také do toho sovětské Rusko, které tehdy ještě - aspoň v zemědělství - hospodařilo individuelně, ne tak kolektivně jako dnes. Pan. dr Hnídek dokázal přes to, že Anglie je nejtypičtější kapitalistická země, že v Anglii je silniční fond soběstačný z toho, co vybírá z motorových vozidel. V důvodové zprávě o berní reformě na 170 stranách dokázal, že rolník tam platí silniční přirážky až tehdy, když jeho příjem převyšuje 24.000 Kč, je-li svobodný, a je-li ženatý, 42.000 Kč, poněvadž neplatí daně pozemkové ani přirážek komunálních, okresních ani jiných jako zde. A přesto silniční fond z poplatků vybíraných z motorových vozidel je tam aktivní a zde v Československu první zdroj, nač jste sáhli, abyste vybudovali moderní silnice, ovšem ne někde vedle Zlámané Lhoty, kde si koza nebo srnka může zlomit nohu, kdyby tam šla, ale na silnice kolem Velké Prahy - první zdroj pro silniční fond byly peníze dělnické, v ústřední soc. pojišťovně, které tam dělníci těžce a krvavě nastřádali. Bylo by potřebí vystavěti ozdravovny pro tuberkulosní a pro různé jiné nemoci, nikoli dávati peníze na silniční fond. Dnes nestačí už to, co se dává do Ústřední sociální pojišťovny. Musí se uzavírati půjčky, aby silniční fond měl dostatečných prostředků na plány, které páni odborníci tento rok chtějí prováděti.

Já jsem už v rozpočtovém výboru mluvil o tom, jak se přímo zakopávají miliony veřejných peněz. Z Prahy do Zlína je 310 km. Poplatník, o jehož poplatnosti vám budu později zde snášeti doklady, si usmyslil, že silnici ze Zlína do Otrokovic přeloží. Nevím, co si mám o tom mysliti, ale jinak to nevypadá, než že ten Baťa má v rukou nejen toho policajta ve Zlíně, ale všechno až do ministra vnitra, celý státní aparát, poněvadž jinak by to nebylo možno, aby se tak beztrestně zakopávaly peníze mezi mým rodištěm Malenovicemi a Zlínem. Stará silnice vede od té nové někde ve vzdálenosti 15 až 18 metrů, někde nejvýš 140 metrů. Diference výšková je půl druhého až dva metry. Kdyby ta silnice stará šla třebas přes kopec, kde by nebylo možno vyjet, ještě by se dalo o tom mluvit, ale ta výška jest jeden až dva metry a oblouk, který tvoří nová silnice od staré, to rozpětí, je nejvýše 140 metrů. Já jsem to sám měřil. Na to se vyhodí tři čtvrtiny milionu korun! V délce 1.100 metrů se staví taková silnice!

Máme vydlážděnou silnici v Malenovicích, kde se jede do Otrokovic. Ale Baťa si vymyslil, že nová silnice půjde přes zahrady a rozetne na příky, tak my to říkáme na Moravě, já nevím, jak vy tomu zde říkáte, panské kusy nejkrásnější, prvotřídní půdy ve výměře asi 120 měřic. Ta půda byla dosud obhospodařována parními pluhy. Příště nebude majiteli možno, ji tak obhospodařovati. Když jsme se proti tomu ohradili, řeklo se, že je to velkostatku; pardon, ono je to všecko velkostatkářů a uhlobaronů, ale my věříme, že to bude jednou naše, neboť těch 300 měřic, které jsme tam rozkouskovali, bylo také velkostatkáře Sternberga. A na ten průkop silnice 1.300 metrů včetně s těmi zahradami je rozpočet na 4 mil. Kč. Jsou to úplně zbytečně vyhozené peníze. Když jsem byl na příslušném ministerstvu v Praze a protestoval jsem proti tomu - většina obecního zastupitelstva také protestovala proti tomu - poněvadž za chvíli nebudeme míti kde síti a kde sklízeti, když se na takové úplně zbytečné věci zabírá nejlepší půda, vyhazují peníze, ministr pokrčil rameny: "To je Baťa." Nechcete tvrditi naposled, že ten Baťa je větší pán, než ten pán na tom vrchu? On si může dovoliti všechno. Připomenu, co řekli o darech, Baťou placených, páni z vládních stran. Mám o tom zkušenosti. Tři kilometry od mé obce je obec, mající 25 domků, jediného páru koní tam není, není tam kousek kamenné silnice. Tam žádali, když jsem byl v silničním výboru, abychom jim udělali třímetrovou primitivní vozovku. To nešlo, to nebylo možno. Ale vedle se staví dvě silnice vedle sebe nákladem 6 mil. Kč! Myslím, že na tyto extravagance, kdyby člověk sjezdil celou Československou republiku, se vydá daleko více.

Meliorační fond. Žádný rozumný hospodář se nemůže stavěti proti melioraci pozemků. Ale proti čemu je nutno protestovati, je to, že podnikatel pronajímá takový metr meliorace za tři Kč běžný metr, někde i dráže, a dělníci dostanou 1.20 Kč, nejvýše 1.50 Kč od 1 m, ačkoli socialisti se vždy chlubili, že při každém státním zadávání státních prací je klausule, že se musí dodržeti kolektivní smlouva a podmínky pracovní. Marně člověk intervenuje. Ještě, když se podnikatel dozví, že bylo intervenováno ve prospěch toho nebo onoho, tak dotyčný prostě letí z práce, což při dnešní krisi dosti citelně poškozuje právě toho, kdo se proti tomu opřel.

Z investičního fondu má býti věnováno 43,509.700 Kč na vojenské lesní podniky. V rozpočtu řádném máme 1.400 mil. Kč pro ministerstvo vojenství. Každý rok se to překročuje. R. 1928 o 83 mil. bez několika tisíc, r. 1929 zase o více než 60 mil. 1.400 mil. má ministerstvo národní obrany určeno v rozpočtu, přes 300 mil. předkládá na fond ozbrojovací a tu ještě z fondu investičního 43,509.700 Kč. Jaké to budou investice na vojenské lesní podniky? Rád bych věděl, kolik mzdy si dělníci vydělají při této investici, kolik živnostníci a všichni ostatní, kteří jsou odkázáni na nákup podle toho, kolik si vydělají?

Dále jest určeno 15 mil. Kč investiční půjčky na státní lázně. Není to ostuda? Dělníkům nalháváte v časopisech, že je to investiční půjčka, která jim opatří práci a zaměstnání. Ve Sliači stojí hotel, postavený milionovým nákladem, již dva roky a ještě podnes není vybaven vnitřním zařízením, aby nesl aspoň určité procento na úrokování a umořování nákladu, za nějž byl postaven. 15 mil. na státní lázně! Máme určité zkušenosti. Sám jsem se dověděl v Jáchymově, že jáchymovský hotel, patřící jistému Angličanovi, byl koupen za 10 mil. Kč, ale stát zaplatil 12,800.000 Kč. Těch 2,800.000 Kč se ztratilo. Rád bych věděl, jestli těch 12,800.000 Kč nese aspoň 2% úroků, ačkoli ten pantáta, který hotel mé pronajatý, bohatne a dělá tam miliony. Právě jsem si vzpomněl, jak neslavné paměti ministr železnic Jiří Stříbrný přišel mezi nás a řekl: "Podívejte se, o čem ministr rozhoduje. Mám rozhodovati, kdo dostane restauraci Wilsonova nádraží do nájmu." To vynáší tolik, kolik má president platu. Při tom jsou železnice pasivní. Nebylo by účelné, dáti tam 40-50 invalidů, kteří si nemohou poctivou prací nic vydělati, anebo když se ví, že to tolik vynáší, ještě něco uškubnouti ve prospěch státu a ke hrazení deficitu? Zde je 15 mil. na státní lázně. Bude z toho pracující třída míti to, co má v Rusku, kde má dělník měsíční dovolenou, bezplatnou dráhu kam chce, na Kavkaz, na Krym do bývalého majetku dra Kramáře? Budou u nás skutečně dělníci a všichni trpící míti něco z těch 15 mil. Kč na státní lázně?

4 mil. Kč dostane československá tisková kancelář. Zase ohromná podpora stavebního ruchu, 1 milion Kč vojenské továrny na letadla, 470.000 Kč tiskárna ministerstva národní obrany. Pan ministr národní obrany je šikovný chlapík. Dovede své potřeby zastrčiti do kteréhokoli kouta a říká: Mě to tolik nestojí.

642.000 se dává na zemědělský školní závod v Žabčicích atd. To nazýváte investiční půjčkou? Ve skutečnosti se to rozebere a nejméně z toho všeho se dá na investice. Kolik z toho dostanou nezaměstnaní? Zato však radují se z toho bankéři. Ti trpí nejvíce mrtvě ležícími penězi, ze kterých neplyne 10-14% zisk, jak jsou zvyklí. V této špatné finanční situaci přiskočí bankéřům, když si nemohou pomoci jinak, na pomoc stát se svými 6 sociálfašistickými ministry. Dá bankám vydělati na investiční půjčce hned při její emissi přes 65 mil. Kč a zabezpečí těmto bankéřům z peněz dnes mrtvých a bez užitku ležících 5%ní úrok.

Byl dotaz z řad sen. pí Plamínkové na p. ministra Engliše, je-li pravda, co noviny píší, že banky vydělají 65 mil. A pan ministr odpověděl: Kurs cenných papírů této půjčky bude 95% a něco. Nevím přesně, zda 25 setin. (Hlas: 75 setin!) No, budiž! Ale provise bude 75 promille, čili když spočítáte kurs a provisi, každý, kdo vyplatí 994.95 Kč, dostane cenný papír na 1000 Kč. Z 1000 Kč bude bráti 5%ní úrok a při vylosování této půjčky za částku 949 Kč a několik haléřů dostane celých 1000 Kč.

Pánové, vydělají na tom ty banky 65 mil. nebo ne? Žádné klamání veřejnosti! Je to kurs tolik a tolik, že se vydělá jen 75 haléřů provise. Všecko se vydělává. Jestliže je dnes na finančním trhu přebytek peněz a jsou-li tak příznivé podmínky pro tuto půjčku, jak jsou líčeny v důvodové zprávě, pak pánové, kdybyste měli zájem státu a zájem těch, kteří touto krisí trpí, na zřeteli, donutili byste ty banky, aby upsaly kurs 100 : 100. (Sen. Kindl: To nejde!)

To nejde? To se divím, že jde všechno ostatní udělati a tohle ne. A proto, vážení, právem napsal národohospodářský časopis "Wirtschaft": Na burse práce se mnoho o investiční půjčce nemluvilo, zato vsak investiční půjčka je ve skutečnosti středem všech diskusí na finanční burse. Tedy ne nadarmo vynaložili socialisté všech směrů své úsilí. Vidíme ve prospěch koho. A zase časopis "Wirtschaft" neobratně prozrazuje, že ne nadarmo, ba praví: ne dokonce ani zadarmo, a píše: Vypadá to tak, že se strany vedoucích politiků ze socialistického tábora bylo již navázáno spojení s jednotlivými bankami za zády ministra financí. (Slyšte!) To nenapsalo "Rudé právo", to napsal časopis, který oficielně se nehlásí k žádnému politickému směru a hospodářské třídě kapitalistické. Přece se nebude hlásit ke komunistům.

Vážení pánové, banky na tom vydělají, ale pracující třída z toho bude míti velmi málo. A kdo jsou ti bankéři a jejich ředitelé, ve prospěch jejichž kapes se tato půjčka uzákoní? Cituji zde výrok p. sen. Ant. Nováka ve schůzi rozpočtového výboru. 6. t. m. při projednávání tohoto zákona prohlásil pan sen. Ant. Novák: Jednotliví ředitelé bank, kteří za svou činnost patřili do kriminálů, ještě dostali odměny. Pan sen. Ant. Novák řekl: Jsem si vědom vážnosti toho, co jsem řekl. (Sen. Ant. Novák: Ano, i dnes!)

To, prosím, bylo šestého. A co píše o těchto bankéřích "České slovo"? Ne "Rudé právo". (Sen. Kindl: To je zkonfiskováno!) "České slovo" v článku úvodním ze dne 22. února 1931, tedy před 18 nebo 16 dny, rozebírá celou strukturu bankovnictví. Píše tu, že to byly neuvěřitelné spisy Sinclairovy a jiných, kteří líčili žravé americké finanční a průmyslové magnáty, že to bylo neuvěřitelné, při čtení Ehrenburga, který kreslí postavy bursovních polypů, se nám zdálo, že to vše je příliš tendenční, než aby to mohla býti pravda" - píše pisatel úvodníku v "Českém slově". "A vskutku, tak to v životě nevypadá, neboť ve skutečnosti nejsou sice bankovní a průmysloví magnáti českoslovenští o nic méně při chuti, než jejich američtí a francouzští kolegové." Ale to by nebylo to nejdůležitější, co vám chci z tohoto článku o charakteru těchto bank zde přednésti. Píše dále pisatel úvodníku v "Českém slově": "Psali jsme na těchto místech před nedávném o tantiémách správních radů. Nezasvěcený čtenář byl jistě potěšen, dočetl-li se, že na jednoho člena správní rady Škodových závodil připadalo v posledním roce 300.425 Kč na tantiémách, že člen správní rady Českomoravské měl 268.000 Kč, šťastný muž v Živnobance si přišel na 162.560 Kč, v Báňské a hutní na 133.431 Kč, ve dvakrát sanované Průmyslové bance měl správní rada ovšem jen 115.555 Kč," a tak to jde dál. Co povídá dále tento časopis o bankách - my je nazýváme, jak jste nás naučili v boji o chléb hrubě se vyslovovat - o pirátech veškerých poctivě pracujících lidí. Zde píše úvodník "Českého slova" o bankovních palmárech: "Nejkrásnější postavení mají ovšem v bankách a velkých průmyslových společnostech ti správní radové, kteří jsou zároveň advokáty. Skoro v každé správní radě sedí jeden nebo dva advokáti, většinou na velmi čelném místě. To už ani jinak nejde - banka se musí dáti zastupovati svým advokátem a proč by to neměl býti právě člen správní rady, ne-li dokonce předseda nebo místopředseda? Takové zastoupení přijde na hezké peníze a palmární účet jedné banky - můžeme poznamenati, že to nebyla zrovna velká banka, že nehospodařila právě nejskvěleji a že už dnes neexistuje - píše "České slovo" - činil přes 2 mil. Kč za rok." - A banka praskla. (Výkřiky sen. Kindla.)

A dále píše "České slovo" o postupu, jak se přímo vykrádají veřejné peníze. Připomíná zde "České slovo" pro své čtenáře, kterých má ještě, bohužel, dosti, i v dělnických kruzích, a proto to píše, aby tyto čtenáře z dělnických řad oklamalo: "Ale této zajímavé okolnosti by si měl povšimnouti pan ministr financí a upozorniti má ni svoje revisory." Ale nejzajímavější je sloupeček, který, promiňte, musím přečísti celý: "Bohatí ředitelé zchudlých bank. Ve svém

parlamentním projevu prozradil posl. Hampl, že bylo již loňského roku slíbeno, že budou podány osnovy zákonů, o zvýšené odpovědnosti ředitelů bank a rozvazatelnosti jejich smluv. Dosud podány nebyly, a tak jsme svědky případů vskutku podivuhodných, a možná že v dějinách peněžnictví jedinečných. Aby naprosto nezapadly ve shonu událostí, uvádíme je zde na poučení příštím generacím.

Osud našich bankovních ředitelů je podivuhodný, takže by mohl sloužiti od minuty jako krásný článek do čítanky o chlapci, který začal jako chudák, a když odešel do pense, měl stamilionové jmění. O jednom bankovním řediteli se vypravuje, že přišel do banky odkudsi z ciziny, měl na sobě jen jednu košili, která representovala veškerý kapitál, který vnesl do podniku - neboť i slušné šaty si vypůjčil od kamaráda. A tento ředitel vedl svou banku po léta, vedl ji tak, že za několik let dostala celý akciový kapitál i s reservními fondy ze sanačního fondu, pak dostala ještě něco a ještě něco, a na konec odešel pan ředitel

do pense, vysanovav asi 150 mil. Kč majetku." (Sen. Kindl: A ta banka zkrachovala!) Pánové, to píše státotvorný list, který má v min. radě dr Beneše a dr Frankeho. (Sen. Kindl: Četnické slovo! - Veselost.) To nepíše bolševické "Rudé právo" anebo některý bolševický časopis. Proč to děláte a odkrýváte karty? Nejde to jinak. Když na druhé straně Neumeister píše v "Novém Životě", že od začátku trvání tohoto státu dalo se bankám ze sanačního fondu přes 1¹/₂ miliardy Kč, a když to jmenuje vyloženým lupičstvím a zlodějstvím, nemůžete býti po tichu v té konkurenci soc. demokratické, a musíte vypáliti s takovým článkem, který je, věřím, pravdivý, a který jistě vám jako vládním stranám nedělá dobré oko u objektivního posuzovatele. Proč? Poněvadž, když máte dosti síly ve vládě, abyste zabrzdili provádění zákonných ustanovení, připomínám jenom volby do okresních nemocenských pokladen, že se bojíte, že by vás dělnictvo vymetlo z těch pokladen, když máte dosti moci, abyste své lidi nastrkali do různých státních sociálních a humánních úřadů a dali jim různé subvence, nevymlouvejte se, že nemáte dosti moci, abyste takové zlodějny, které se zde pod egidou tohoto vládního systému dějí, nemohli zameziti, kdybyste je buďto mlčky, nebo za něco horšího, neschvalovali.

A v této souvislosti bych pohlížel také jinak, abych nemluvil jen tak, na výrok soudr. Kindla, který zde v tomto domě dnes - snad v rozčílení, snad bez rozčílení - řekl, že není jen zlodějem ten, kdo krade, ale je trestán i soudem měšťáckým, také ten, kdo přechovává a který o krádeži věděl a nezabránil jí. I vy ve vládě máte moc oněm zlodějnám zabrániti, ale místo toho, abyste tomu zabránili, dáváte nejen z toho starého sanačního fondu podle kol. Neumeistera 1¹/₂ miliardy, ale dáváte ještě dalších 300 mil. Kč na novou fusi bank. To je potřebí? Těm, kteří trpí krisí, je potřebí říci a vysvětliti, aby to viděli, kdo se o ně stará.