Přede mnou zde mluvil pan kolega ze živnostenské strany. Správně odhadl výrobu Tomáše Bati ve Zlíně na 1¹/₂ miliardy Kč ročně. Baťa sám tvrdí, že vyrobí 100.000 párů denně po 50 Kč průměrné ceny za pár obuvi, není to jistě přemrštěné, je to tedy roční výroba za 300 pracovních dnů, jak jsem včera uvedl, i když dnes tvrdí, že pracuje méně než 300 dnů. Zeptejte se úřadů, správy železniční ve Zlíně a v Otrokovicích, jestli jsem mluvil pravdu. Je to roční výroba za 1¹/₂ miliardy Kč. Ptal se ve své řeči, tuším pan sen. Sláma, že je zvědav, jestli Baťa z té 1% miliardy zaplatí také 2% obratové daně, která by činila 30 mil. Kč. Já připomínám vždycky při projednávání obratové daně její neúplnost, která je v tom, že obratová daň z polotovarů vyrobených ve vlastní režii se neplatí. Tato nedostatečnost a neúplnost zákona znemožňuje hospodářsky slabým na hospodářském poli úplně konkurenci proti hospodářsky silným. Hospodářsky silný, který má výrobu všech polotovarů ve vlastní výrobě, platí 2%, daň jen při prodeji hotového výrobku. Má tedy náskok 8-10% na ceně toho výrobku hotového, což může znamenati dosti značný obnos v případě dnešní krise, kdy se počítá s každou korunou a znemožní tomu malému konkurentovi, aby uhájil svoji posici na trhu proti tomu konsumentovi velikému.

Vypočetli jste rovněž, páni ze živnostenské strany, dokud byl ještě Najman ministrem, tuším, že je to 3 roky, že tato nedostatečnost ustanovení obratové daně nahání Baťovi o 13 mil. Kč ročně více do kapsy. Víte, co je to 13 mil. Kč pro tu konkurenci, když má náskok proti tomu malému?

Proč mluvím o Baťovi? Protože je representantem finančního kapitálu, poněvadž systém Báťův nám ničí všechny hospodářsky slabé kolem sebe. Ale systém Baťův ničí zdraví dělnické třídy a hlavně mladých pracovnic, kterým ničí organismus a důsledky Baťova režimu budete pociťovati, až tyto mladé dívky jednou jako mladé ženy budou přinášeti dorost, a tu budete vidět teprve ty sociální následky racionalisace výroby v Baťových továrnách ve Zlíně. Těmto lidem se dovoluje - a vy jste v tom vinni všichni, kteří tu máte vládní většinu, kteří o tom rozhodujete, jste vinni tím, že je tu nedostatek zákona o obratové dani, aby takový veliký producent, který si vyrábí polotovary z vlastního dřeva, z vlastních lesů, které uchvátil, který si vyrábí polotovary koží ve vlastní koželužně a kůži odebírá z vlastních jatek, protože kupuje po tisících dobytek hovězí. Vezměte si poslední číslo jeho "Zlína", tam nabízí několik tisíc kusů vepřů na prodej. Švec, a vy mu na všech stranách polevujete. Ten neničí jen konkurenta obuvníka, nýbrž ničí také obchodníka, řezníka, pekaře a už i vám, agrární straně, leze do konkurence, která vede prim 12 let a vy se nad tím ani nepozastavujete, naopak, necháte své předáky s ním se paktovat a pomocí vašich předáků necháváte ho získávat pozemky, aby do nich vložil nejbezpečněji svůj přebytečný kapitál. Ano, v nejbližší době.

Připomněl jsem p. kolegovi ze živnostenské strany, že nestačí vše, co má, přímo se to chrlí do jeho rukou, ještě se jedná - a mně to také potvrdil p. ministr Mlčoch - aby se předala správa dráhy Otrokovice-Zlín, která je tak zatížena jako žádná jiná hlavní trať, do jeho správy. Přes 30 let majitelé kmenových akcií nedostali ani haléře úroku, jsou to domkáři a malorolníci většinou, poněvadž průmyslové dělnictvo tam nebylo, živnostníků málo, kteří si těch 200 Kč vypůjčili v záložně na 6 až 8% úroku. 30 roků platili úrok a nedostali ani haléř náhrady. Ale Baťa nekoupil tu kmenové akcie, nýbrž prioritní akcie, které měl zúročeny 5%. Vlastní téměř ¹/₂ prioritních akcií a vyjednává nyní o převzetí této dráhy do vlastní správy. Potěš pán bůh, občanstvo. A tak bude postupovati i na tomto poli.

Vy dokazujete, že státní pokladna se bez obratové daně nemůže obejíti. Všichni přiznáte, že je jedním z nejbohatších zdrojů pro pokladnu státní. Dokazuje nám to vždy účetní uzávěrka za uplynulý hospodářský rok. Je to pravda. Odkud berete největší zdroje pro své státní spotřeby? Ne tam, kde jsou, ne u bohatých, ne u těch Pečků, Baťů, Rotschildů, nýbrž u těch největších chudáků, jim zdražujete každé sousto, jakékoli nápoje, každý kousek bytů, šatstva a za peníze takto vymačkané z poplatnictva vydržujete potlačovací aparát. 700 mil. dáváte na potlačovací aparát, ne proti nepříteli zevnímu, nýbrž vnitřnímu. Jak myslíte, že s tímto pořádkem dlouho vystačíte? Už včera jsem řekl, že zvětšování potlačovacího aparátu nedokazuje, že by vládnoucí kruhy se příliš cítily pevnými, znamená to spíše pocit slabosti a strachu. Přes 750 mil. Kč dáváte na potlačovací aparát, který má potlačovati pracující nejen proletáře, ale i poloproletáře zemědělské a živnostenské, ³/₄ toho, co všichni bohatí zaplatí na daních, dáte jen na potlačovací aparát v jejich prospěch. Tak to dlouho nevydrží, pánové. Jak jsem řekl v začátcích, kde nemůže vniknouti bolševik, poněvadž se mu nepovolí ani místnost, ani náves, kde nemůže vniknouti tisk, dělá propagandu revoluce berní exekutor.

Vy nemůžete jinou cestou postupovati, poněvadž byste musili berním šroubem přitlačiti své zaměstnavatele, kapitalisty a velkostatkáře. Proto jen tak pokračujte a my se dočkáme ještě ve zdraví takových změn, jaké prožil pracující lid na východě. Já tu nebudu citovati, jen doporučuji členům senátu, aby si přečetli ve včerejším agrárním "Večeru" článek o tom, jak to vypadá na východě. Není to "Večerník Rudého Práva", je to agrární "Večer" (ukazuje), který otiskuje interview s jedním z největších reakcionářů, který brzdil revoluční hnutí českých legionářů na Sibiři, s Bohdanem Pavlů. Nezakrývá obtíže, se kterými je tam spojeno budování nového světa, ale mluví o gigantickém díle a o tom, jak po způsobu severní Ameriky a Kanady se dělají z nehostinných míst úrodná pole a připomíná agrárníkům: Připravte se, v nejbližší době budete zaplaveni odtamtud větším množstvím pšenice a žita než z Ameriky! Pracující lid musí poznati, že tento režim - vy ho o tom přesvědčujete berními exekutory, nespravedlivými výměrami - není nadále udržitelný, nemá-li pracující třída býti úplně zotročena. Musí poznati, že mají na prvém místě pracující právo žíti a pak teprve parasiti práce. A poněvadž vy rozumně, to jest bez otřesů, nechcete tuto otázku rozřešiti a v zájmu kapitalistů ani nemůžete, musí pracující třída i s proletáři venkova a živnostníky ruku v ruce pracovati k tomu, aby vás odstranila z vlády vítěznou sociální revolucí. (Potlesk komunistických senátorů.)

Předseda (zvoní): Rozprava je skončena. Prosím o přečtení podaného návrhu.

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

Pozměňovací návrh sen. Mikulíčka a druhů:

Zákon ze dne 21. prosince 1923, č. 268 Sb. z. a n., ve znění zákona ze dne 16. prosince 1926, č. 246 Sb. z. a n., o dani z obratu a dani přepychové mění se takto:

§ 1.

Dani z obratu nejsou podrobeny:

1. Dodávky životních potřeb pracujících mas, jako potravin, šatstva, prádla, obuvi, topiva a pod.

2. Dodávky a výkony proletářských družstev.

3. Dodávky a výkony osob, jejichž roční příjem nepřesahuje 20.000 Kč.

4. Pořádání představení a zábav proletářských organisací.

Předseda (zvoní): Uděluji slovo k doslovu panu zpravodaji sen. Pánkovi.

Zpravodaj sen. Pánek: Slavný senáte! Stesky, které zde byly pronášeny, jsou rázu všeobecného, které slyšíme vždycky při každém prodlužování této daně. Já jsem je také uvedl ve své referentské zprávě.

Pokud jde o jednotlivé stesky, na př. že by nebylo nijakých úlev, musím zdůrazniti, že přece jenom určité úlevy zde jsou. Poukazují-li někteří páni řečníci na to, že snad některé změny znamenají zhoršení dosavadního stavu, dovoluji si upozorniti, že by se to mohlo týkati jen oněch 5%. Kdo totiž nezaplatí v určité době daň z obratu, musí platiti 5%, po případě po 6 nedělích dokonce 10%. Upozorňuji, že se to nevztahuje na nedoplatky do konce tohoto roku a že to bude platiti teprve pro ony nezaplacené daňové částky, které mají býti placeny po 1. lednu. Mám za to, že je to úplně správné, jestliže nám zde kol. Hubka dokazoval - a jistě na základě úředních zpráv - že nedoplatky daně z obratu činí tak značné částky. Nedivil bych se, kdyby to bylo za minulý nebo letošní rok, ale jestliže nedoplatky za r. 1928, kdy jsme měli dobrou konjunkturu a daň z obratu se platiti mohla, činí více než 1 miliardu, je to zcela oprávněné, jestliže stát chce, aby ten, kdo do určité doby nezaplatí daň z obratu, platil státu oněch 5%.

Upozorňuji ještě dodatečně, že posl. sněmovna na předloze žádných změn nezpůsobila a že také všechny změny, které by byly navrhovány, zamítám. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Jednání je skončeno a budeme tedy hlasovati.

Vzhledem k podanému pozměňovacímu návrhu budeme hlasovati:

nejprve o pozměňovacím návrhů sen. Mikulíčka a druhů, bude-li zamítnut, podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není. Budeme tedy tak postupovati. (Hlasy: Přečíst!) Návrh byl přečten právě před chvílí.

Kdo souhlasí s pozměňovacím návrhem sen. Mikulíčka a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina.

Návrh se zamítá.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem, nadpisy jednotlivých částí, jakož i s úvodní formulí podle zprávy výborové ve znění souhlasném s usnesením poslanecké sněmovny tisk 354 ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedená osnova zákona s nadpisem, nadpisy jednotlivých částí, jakož i s úvodní formulí přijímá se podle zprávy výborové ve čtení prvém, a to ve znění souhlasném s předchozím usnesením poslanecké sněmovny, tisk 354.

Ve smyslu přiznané pilnosti budeme hlasovati ihned ve čtení druhém.

Má pan zpravodaj nějaké tiskové změny?

Zpravodaj sen. Pánek: Nemám.

Předseda (zvoní): Není tomu tak.

Kdo souhlasí s uvedenou osnovou zákona, jeho nadpisem, nadpisy jednotlivých částí, jakož i s úvodní formulí tak, jak byla právě přijata ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s jeho nadpisem, nadpisy jednotlivých částí a úvodní formule přijímají se v naznačeném znění také ve čtení druhém.

Přikročíme nyní k projednávání bodu dalšího, jímž je:

Věci této přiznána byla pilnost a proto navrhuji, aby projednána byla v celkové době tří hodin se stanovením řečnické lhůty na 15 minut.

Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh můj se přijímá.

Zpravodajem je pan sen. Pánek. Dávám mu slovo.

Zpravodaj sen. Pánek: Slavný senáte! O tuto předlohu, pokud jde o referentství, nebyl s počátku žádný zájem, patrně proto, že tato předloha stala se velmi nepopulární a odiosní ve veřejnosti, a to různými zprávami, jež kolovaly o tom, k jakému účelu se žádá mimořádný úvěr 150 mil. Kč. Mám za to, že senát zachoval se k této předloze způsobem skutečně rozvážlivým, což nutno s díky kvitovati.

Oč tu vlastně jde? Jde tu především o preventivní opatření pro případ, že by hospodářská krise a deprese, o níž by bylo zbytečné mluviti, nabyla ještě větších rozměrů, než má dosud. Je to tedy jaksi opatření z nouze. Jestliže se předloze vytýká, že zde nejsou výslovně určeny účely, pro něž má býti této částky použito, nutno konstatovati, že to nikdo nemůže bezpečně napřed říci, ani vláda, ani my, poněvadž to je právě jen opatření z nouze a preventivní pro případ, kdyby nastal další rozvrat v našem hospodářství. Na př. víte dobře, že nyní se uzavřela v Bruselu cukerní konvence, jíž bude náš vývoz cukru do značné míry omezen. To ovšem také zapůsobí na naše hospodářství jak, pokud jde o pěstění řepy, tak pokud jde o cukrovary, neboť naše hospodářství se nemůže najednou přeměniti nebo přizpůsobiti daným poměrům a jistě jak řepaři, tak i cukrovarníci budou žádati od státu určitou podporu, než se budeme moci přizpůsobiti změněným poměrům. (Místopředseda Trčka převzetí předsednictví.)

Nikdo přece neví, jak nám ještě rozroste nezaměstnanost, vždyť jsme teprve v počátcích krise a pochybuji, že jsme na jejím konci. Bude-li stále a stále stoupati počet nezaměstnaných - což jsme jaksi předvídali z jara, když se sestavoval rozpočet - částka ta jistě nepostačí. Odborové organisace, které vyplácejí nezaměstnaným podle t. zv. gentského systému podporu v nezaměstnanosti, budou míti své fondy za tohoto stavu věcí brzy vyčerpány, ale nejde jen o nezaměstnané, kteří jsou odborově organisováni a požívají těchto podpor, nýbrž také o ty, kteří nejsou organisováni; ty také nemůžeme nechat zemřít hladem proto, že není práce.

Ještě jiným způsobem budeme musiti podpořiti z tohoto mimořádného úvěru i meliorační fond, vodocestný fond, silniční fond a učiniti řadu jiných opatření. Víte na př. dobře, že nyní máme bezesmluvní stav s Maďarskem a nikdo nemůže napřed vytušiti, jaké důsledky nám to přinese na náš průmysl, zejména textilní. Tu musí býti dány vládě k disposici určité prostředky, aby mohla okamžitě zakročiti, kde toho bude potřebí.

Chtěl bych jen říci, že takovéto mimořádné úvěry nejsou ničím neobvyklým v jiných státech, kde i za normálních poměrů se vlády utíkají k těmto prostředkům. Však jsme to zažívali za Rakouska velmi často, kdy se žádaly mimořádné úvěry, kdežto v našem státě se utíkáme k tomuto opatření, jen když jsou mimořádné poměry. Že mimořádné poměry nutno řešiti mimořádným opatřením, jest jisté.

Konečně myslím, že finanční správa nebo vláda vůbec mohla se tomuto mimořádnému úvěru vyhnouti, kdyby byla bývala prostě překročila ony položky, které jsou v našem rozpočtu určeny na opatření, jež má tato osnova na mysli pro ony mimořádné případy; mohla překročiti úvěr a potom žádati o dodatečné schválení při projednávání konečného státního závěrečného účtu. To však vláda nechce způsobiti, poněvadž by to nebylo dosti ústavní. Proto zde jde zcela legální a ústavní cestou a žádá pro ona mimořádná opatření úvěr.

Nesmí se také zapomínati, že náš rozpočet byl sděláván ještě v létě, kdy účinek krise nebyl ještě tak znám. Tyto důsledky ještě nebyly takové, jak se projevují dnes a jak možno očekávati, že se i v budoucnosti projeví. Administrativní projednávání rozpočtu končilo někdy v létě a řada položek je příliš nízce vyměřena. Slyšeli jsme při projednávání rozpočtu, co tu bylo stesků, že ta či ona položka je nízká a že bude potřebí ji eventuelně zvýšiti. Vláda tedy sahá k tomuto opatření, aby měla napřed určitou částku k disposici, aby nemusila překročovati rozpočet a žádati dodatečný souhlas.

Snad se zde projevuje trochu přílišná citlivost ústavní, jestliže bychom si přáli, aby, kdyby snad vláda od případu k případu potřebovala jakýsi úvěr k takovému neb onomu opatření, přicházela s každým úvěrem před parlament. Nevím, bylo-li by to správné, aby se k tomu účelu svolával parlament a kdyby vláda potřebovala takovou částku, aby si ji dala napřed schváliti.

Slavný senáte! Při tomto zákoně není potřebí té ústavní citlivosti. Buďme ústavně citliví v jiných věcech a ne v těchto, kde jde o mimořádné nouzové opatření.

Vláda prohlašuje ústy pana ministra financí, že použije jenom 150 mil. Kč a ne tak, jak by se mohlo zdáti z osnovy, kterou máte v ruce, kde poslanecká sněmovna do prvního paragrafu vsunula pasus - to učinila ona, a nikoliv vládní návrh - že pro období 1930 a 1931 může vláda použíti do výše 150 mil. Kč tohoto mimořádného úvěru. Z toho by se dalo usuzovati a také se usuzuje, že by vláda měla vlastně k disposici dvakrát 150 mil. Kč. A je velmi zajímavé, že bychom se byli bývali i dosti s tím spřátelili, poněvadž všichni, kteří se vyslovovali o této předloze, shodovali se v tom, že tato částka 150 mil. Kč - a také dokonce řečník komunistické strany označil tuto částku plivnutím do Vltavy - nestačí a že by vláda mohla použíti 150 mil. Kč dvakrát. Ovšem ministr financí prohlašuje, že tak vláda neučinila a že použije jen těchto 150 mil. jednou a kdyby snad potřebovala - to je také možné - že přijde ještě se žádostí o úvěr další.

Dále prohlásil včera ministr financí v rozpočtovém výboru, že již bylo usneseno v ministerské radě zásadně, že první částka, které se použije pro zmírnění bídy a nouze, bude 4 mil. Kč pro chudé děti. Dále konstatoval ministr financí, že všechny pověsti, jakoby snad tohoto úvěru mělo býti použito k jiným účelům, než jak je tu naznačeno, snad k sanaci bank nebo jako disposičního fondu, že to naprosto neodpovídá skutečnosti, naopak, užil výslovně slov "slavnostně prohlašuji, že vláda takového úmyslu neměla a nemá". Mám za to, že by snad nemělo se jen přestati při takovém slavnostním prohlášení, nýbrž že rozšiřovatelé takových pověstí, které by mohly míti dokonce i jiný úmysl, na př. podlomiti důvěru v naše finančnictví a peněžnictví, měli by se stíhati jiným způsobem než pouhým slavnostním prohlášením. Mám za to, že tu působily jiné vlivy, které chtějí způsobiti určitý rozvrat v našich konsolidovaných finančních poměrech.

Finanční správa dále žádá, aby mohla opatřiti tuto částku úvěrovými operacemi, ale vyslovuje se naděje, že toho ani nebude potřebí, že dost možná bude tato částka hrazena z běžných příjmů státních. Ale i kdyby tomu bylo tak a kdyby bylo potřebí půjčky k tomuto účelu, a snad ji bude potřebí, jistě že je to produktivní částka, kterou jsme povinni v těchto mimořádných poměrech dáti našemu hospodářství k disposici.

To by asi tak snad stačilo na vysvětlenou, pokud vláda žádá o mimořádný úvěr. Ještě bych podotkl jednu věc, pokud jde o kontrolu. O této kontrole bylo také dosti kritiky proneseno. Řeklo se, že snad ani bychom neměli námitek proti tomuto mimořádnému úvěru, jako spíše proti formě, že zde vláda používá jakéhosi zmocnění zákonného, aby si mohla opatřiti 150 mil. Kč úvěrovými operacemi. Tedy snad ta forma a pak ta kontrola byly závadné. Pokud jde o formu, naznačil jsem, že není neobvyklou formou mimořádného úvěru ve všech státech. My činíme takovou výjimku jenom skutečně v době zcela mimořádné. Pokud jde o kontrolu, vláda prohlašuje, že je dvojí kontrola. Já říkám, že je dokonce trojí kontrola. V čem spočívá tato kontrola? Především v tom, že o každé částce, která má býti z tohoto fondu vydána, musí rozhodovati gremiálně celá ministerská rada, to znamená, že každý ministr má možnost přesvědčiti se, kam ta částka přišla, jak se s ní naložilo. To je jedna kontrola. - Druhá kontrola je konečně nejvyšší kontrolní úřad, který vydá účet, jak a k jakým účelům bylo této částky použito. Konečně jest zde ještě kontrola stran. Vždyť ministr je důvěrníkem strany ve vládě, a bude-li se tedy strana interesovati, k jakým účelům bylo určité částky použito, musí ministr státi straně k disposici a musí jí podati zprávu. Myslím, že to je také kontrola. (Sen. Hubka: Vláda není jednostranná!) To je správné, my poskytujeme úvěr této vládě, možná že zítra nebo pozítří bude tu jiná vláda, ale nenajde tu jiné poměry. Tedy je to pořád jedno, jaké vládě se to poskytuje, vždyť poměry se nezměnily, a když se změní vláda, když přijdou jiní ministři, najdou zde tytéž mimořádné poměry, jako zde jsou, tedy musili bychom tak jako tak sáhnouti k nějakým opatřením. (Sen. Hubka: Vláda by jich mohla používat jednostranně!) Ovšem nemáme záruky, že tato vláda tu bude zítra, ale musíme míti ke každé vládě tolik důvěry, že naloží s touto částkou podle zákona. Kdybychom neměli té důvěry, nesměli bychom této vládě povolovati úvěry.

Konečně vláda prohlašuje, že každým měsícem podá parlamentu zprávu - a to je velmi důležité, prosím, aby to bylo vzato na vědomí - jak s tímto fondem bylo naloženo.

Z těchto přednesených důvodů navrhuji slavnému senátu, aby schválil osnovu tak, jak byla přijata poslaneckou sněmovnou a jak je otištěna v tisku č. 367. (Souhlas.)

Místopředseda Trčka (zvoní): Zahájíme debatu.

Ke slovu je přihlášen pan sen. Tichi, prosím, aby se ujal slova.

Sen. Tichi (německy): Slavný senáte! Patrně pod dojmem palácové revoluce českých nár. demokratů ve vládní většině, která se projevila v dosti ostré řeči posl. Hodáče v parlamentě, vyjádřil se ministr financí dr Engliš včera s jistou podrážděností v rozpočtovém výboru k předloze, o které máme dnes jednati a alespoň částečně prozradil, jakým způsobem má býti použito těch 150 milionů, se kterými má vláda bez zvláštní kontroly disponovati. Ministr financí prohlásil, že se z tohoto obnosu má použíti 4 milionů jako vánoční dar pro děti nezaměstnaných. Nikdo, kdo cítí sociálně, nebude proti tomu ničeho namítati. Naopak, nebyli bychom měli ničeho proti tomu, kdyby se právě pro tento šlechetný účel bylo použilo obnosu 20 milionů. Slyšíme, že to bohužel nebude tolik, a že se pro každé dítě nezaměstnaného použije 20 Kč na potraviny, je-li více dětí, 30 Kč. Je to ovšem pramálo při veliké nouzi, ve které se nezaměstnaní nalézali právě nyní před vánocemi a kdy tuto nouzi snad nejvíce pociťují.

Jakkoli tento krok schvalujeme, nemůžeme se přece ubrániti dojmu, že zde běží o pěkné gesto, aby předloha, která přece neznamená nic jiného nežli zvýšení rozpočtu, jevila se před veřejností trochu přijatelnější. Pan ministr financí naznačil včera, jakým způsobem se má těchto 150 milionů použíti. Prohlásil, že větší obnos z toho dostane se dělnickým organisacím, které pod dnešním gentským systémem klesají. Po našem přesvědčení přijde pan ministr Bechyně a bude žádati svůj lví podíl pro konsumy, přijde ministr zemědělství Bradáč a bude pro zemědělská družstva anebo také pro strádající majitele zbytkových statků žádati větší obnos. A na konec bude pak snad také ministr obchodu - konečně o tom ministr financí Engliš včera otevřeně mluvil - žádati také několik milionů pro strádající textilní průmysl. Textilní průmysl sám žádá od státu vzhledem k nynější krisi, která vypovězením obchodní smlouvy s Maďarskem byla ještě zostřena, jen 200 milionů. Povážíme-li, že těch 150 milionů, které zákon zde stanoví, jest určeno pro rok 1931, pak je to po mém přesvědčení pakatel oproti obrovské hospodářské nouzi a obrovským miliardovým škodám, jež způsobeny byly našemu národnímu hospodářství.

Víme, že těchto 150 milionů bohužel nepostačí, že rozpočet v mnohých kapitolách zase bude překročen. Vidíme z toho, v jak vážné době dnes žijeme. Usnesli jsme se dnes dopoledne sotva před hodinou na zákoně o dani z obratu. Přes hospodářskou krisi, ve které žijeme, nepřináší nám žádné úlevy, je naopak zostřen. Chci zde poukázati na článek, který vyšel v jistém včerejším večerníku. Tam se ohlašuje veřejnosti oběžník ministra financí. Ministr financí doporučuje šetřiti poplatníky, úřady mají býti zmocněny, aby platy na daňové nedoplatky snížily na polovinu a aby zbytek daní posečkaly do příštího roku. Tento výnos ministra financí končí těmito slovy: "V nynějším okamžiku je povinností úřadů, aby u poplatníků vzbudily pocit, že se správy musí zdržovati všeho, co se nezdá býti naprosto spravedlivým. Zmenší to beze vší pochybnosti nespravedlivý odpor a nevraživost mnohých poplatníků, kteří se nesprávně domnívají, že úředníci jsou odměňováni podle toho, jak se peníze scházejí."

Budete se domnívati, že snad jde o výnos ministra financí Engliše. Nikoli, jde o výnos italského ministra financí Masconiho. My bychom takovýto výnos při našem systému přece bohužel vůbec neočekávali. Vidíte, že jinde mají mnohem více porozumění pro těžkou hospodářskou dobu, ve které dnes žijeme. Co se děje dnes u nás? Slyšeli jsme v rozpočtovém výboru významnou řeč pana ministerského předsedy Udržala, který prohlásil toto: "Čteme často v zahraničních zprávách, že jsme ostrovem klidu a pořádku. Tato chvála budí vedle uznání také závist, původ nepřátelství. Budeme-li všichni bez rozdílu stavu a povolání a bez rozdílu národnostního nebo politického zbarvení konati svou povinnost a blaho státu považovati za nejvyšší zásadu, pak zůstane nám tato dobrá pověst zachována. Hospodářská válka, kterou nyní proděláváme a do které se možná v nejbližší době dostaneme ještě více, je hroznější nežli válka v poli, poněvadž nezná žádného příměří, žádného míru a žádného slitování a poněvadž nejhroznějším způsobem používá rdousících zbraní bídy a hladu. Jestliže této válce a jejím následkům čelíme včas, pak jednáme státnicky a moudře."

Díváme-li se však na činy nynější vládní většiny, pak jednoduše odporují tomu, co řekl ministerský předseda, činy nynější vlády nejsou ani státnické ani moudré. Před nějakou dobou konal v brněnské obchodní komoře přednášku bývalý ministr obchodu dr Hotowetz. Musil přece býti informován jako bývalý ministr obchodu, a řekl o obchodní politice československého státu toto: "Nemyslím, že politiku, kterou jsme pěstovali v posledních letech, lze vůbec označiti jako obchodní politiku, natož jako dobrou obchodní politiku." To je vysvědčení zcela význačného hospodářského politika. Kdybyste nahlédli právě nyní před vánocemi do našeho obchodního života, viděli byste, jak vánoční obchod vypadá. Mluvil jsem s mnohými řemeslníky a obchodníky, prohlásili mně, že od té doby, co jsou samostatnými, ještě nikdy neměli tak těžké a smutné vánoce a tak špatný vánoční obchod, jako právě nyní. Jsme 3-4 dni před vánocemi, obchody jsou prázdné, obrat o devět desetin menší nežli dříve, při tom se daně a dávky nezmenšily, nýbrž zvýšily.

Včera mluvil zde kolega Stöhr od svazu Bund der Landwirte o vypovědění obchodní smlouvy s Maďarskem. Podle názoru těchto pánů je každý nepřítelem zemědělství, kdo nějak kritisuje vypovědění obchodní smlouvy s Maďarskem. Stojíme na stanovisku, že nepřichází tolik v úvahu vypovědění obchodní smlouvy s Maďarskem, nýbrž že následky tohoto vypovědění a bezesmluvní stav, celní válka, ve které se dnes nalézáme, především dlužno odvoditi od toho, že se po 6 měsíců nic nedělalo, aby smlouva s Maďarskem byla urychlena a aby došlo k zjednání smlouvy. Jestliže pan ministerský předseda prohlásil předevčírem pánům žurnalistům, že vina spočívá jedině na Maďarech, pak zde zase oproti tomu stojí tvrzení Maďarů; ti tvrdí opak a mají za to, že také na československé straně byly spáchány chyby, že se nezačalo včas s vyjednáváním. My jsme mimo to od nynější vládní většiny obdrželi t. zv. zákon o míšení mouky, který ničeho neznamená, který naši pekařskou živnost těžce poškodil a který především obilním bursiánům zde i onde, u nás i v Maďarsku, poskytl možnost spekulace, uskladniti mouku a vydělati tím miliony. Tato dlouhá doba byla naopak pro Maďarsko velice cenná. Maďarsko mohlo s použitím ruského dumpingu nakoupiti všechno možné zboží, které také patří k našemu vývozu. Podíváte-li se na dnešní situaci textilního průmyslu - znám ji, poněvadž jsem v předsednictvu brněnské obchodní komory, která representuje značnou část textilního průmyslu - a pak shledáte obraz přímo zoufalý. Z Maďarska stornují se objednávky statisícové, zůstává ležeti zboží, které bylo vyrobeno jako speciální zboží pro Maďarsko a které jinde vůbec nelze prodati. Mám dojem, že jsou také průmyslníci, kteří na to čekali, že tyto poměry přijdou, poněvadž nechtějí pracovati do zásoby se ztrátou a nyní mají výmluvu, aby zavřeli svou továrnu a tím zvětšili nezaměstnanost.