Stříbrného > Polední List < začal vypočítávati, jakým způsobem zdražímíchání mouky její cenu. Vypočítává, že míchání mouky bude stát při 1 q 45Kč, a kdyby prý to bylo i jen 30 Kč, znamená to půl miliardy ztráty národníhomajetku. Při tom se rozpráší jedno procento, tak prý to znamená 35 mil. ztráty, a ažvejdou v účinnost přirážková cla, bude mouka zdražena o 1,20 Kč.

Kdo chce, ať tomu věří. Pražská veřejnost je natolik nesoudná, že tomu věří.Velectění, uvažte toto: Jaké zatížení vyžaduje míchání mouky? Vezmu za vzortakový venkovský malomlýn. Za semletí jednoho centu žita dostanu 10 kg měřičného.Prodám ho po 75 Kč a dostanu tedy 7,50 Kč, aponěvadž mlýn mele na 60 %, tedy musím ještě přiraziti vymletí 40 % mouky, dostanetedy mlynář 13,50. A teď toto mletí musí jíti dvakráte přes loupačku, která jehnána, počítám-li normální loupačku, 14 koňskými silami, potom jde desetkrát přesstolici jednopárovou, která vyžaduje 13 koňskýchsil, 10kráte 13 plus 2kráte 14, celkem výkon 150 koňských sil. Je potřebí asijedné hodiny, aby se semlel jeden cent žita. Co se týče vymíchání, míchačkavyžaduje dvou koňských sil, její výkon je 4násobně rychlejší oproti sejití na stolici, tedy oproti 150 koňským sílám nasemletí centu působí polovina koňské síly na míchání. Teď, prosím, to semletí.Mlynář dělá za 13,50 Kč a míchání podle >Poledního Listu < má státi 50 Kč,při 14tinásobku sejití na loupačce a na mlýně.Loupačka vymetává prach ze mlýna ven. Toho se nevyužije, na stolicí se obilí vysušujea při tom vyschne a rozpráší se 2 kg na centu. Ale při míchání v uzavřenétruhle, kde je hermeticky uzavřeno, rozprašuje se prý jedno procento.

Takovými lžemi a klamnými ciframi se agituje proti tomuto zákonu, čili jinýmislovy pražská ulice nemůže si odvyknouti tomu, čemu zvykla po převratu; totiždiktování našemu zákonodárství.

Od tohoto zákona neočekáváme zvláštních nějakých úspěchů. Pravda, minulábursa na tento zákon reagovala mírnými vzestupy. Dnešní bursa reagovala opětvzestupem. Jak dlouho? Nežli se přesvědčí, že tento zákon není medvěd, že to jeVašek, že z něho není potřebí míti žádného strachu, a nežli si trochu zvyknou,že toto míchání nebude se bráti tak přísně.

Já bych očekával od toho jiný nepřímý zisk: U nás je totiž mentalita mezilidem, že mouka původu domácího je horší než původu uherského nebo amerického.Jestliže však mouka bude se míchati a splní-li se to, čeho se veřejnost obává, žemíchaná mouka bude horší, pak se v obchodě bude vyskytovati mouka původu ryze domácího,která se nemíchá, bude lepší a naše hospodyňky budou tedy vyhledávati moukudomácí. Jednou se přesvědčí, že domácí mouka je dobrá a jestliže tento výsledekzákon právě projednávaný bude míti, pak jsme jejnedělali nadarmo, poněvadž vychovati náš lid k tomu, aby dával přednost výrobkůmvlastní produkce před produkcí cizí, má ohromný význam a může nám to přinéstiveliké zisky.

Jinak jsou marné naděje, které by snad zemědělec kladl do tohoto zákona, kterýje více méně pro příští volby. V novinách velkých stran čteme neustále: To a tojsme udělali my! My jsme tu udělali spolu zákony, které se líbí i které senelíbí, dělali jsme zákony všichni dohromady, celá většinová vláda, na př. zákono reformě správy, který selhal na 100 %, zákon ofinančním hospodářství svazků územní samosprávy, který se dnes musí opravovati,a také se nelíbí, ale naše lidová strana neutíká od zákonů, které se nepodařily,vždyť jsme je dělali společně s ostatními stranamidřívější koalice, ale právě proto nemůžeme přece říci: To je zákon náš, tojsme udělali my! Vezmeme-li do ruky > Večer < a > Venkov < - Jako by tu nebyla jinástrana nežli republikánská a jakoby v poslanecké sněmovně nebyl nikdo jiný nežlistrana republikánská! Tak proboha, ať si to těch44 poslanců odhlasuje! Copak my nejsme nic? (Sen. Johanis: Ten zákon 77 se nepodařil!)My to přiznáváme a neutíkáme od něho. Pracovali jsme jej společně a neosobujeme sipouze zákony, které se osvědčily. Společně jsme šli a společně jsme pracovali,tedy společně ať visíme, ať jsme odpovědni! (Sen. Johanis: Co se osvědčilo?) Osvědčilse zákon celní z r. 1926, poněvadž, kdybychom ho byli neměli, byli bychom měli tutokrisi již dříve a ještě horší. Kdybychom byli neměli tento zákon, tedy nezaměstnanost,která začla od té doby, kdy jste měli štěstí vstoupiti do vlády - je to ironie,jak do ní vstoupí socialisté, všechno hoří, drtí se a hyne.. (Sen. Časný: Poněvadžvy jste studení!) Vy jste zase příliš horcí, proto to shořelo. (Veselost.) Kdybychom byli neměli tohoto zákona, pak by zemědělec nemohlinvestovati a byla by se ukázala ta bída, kterou máme dnes v zemědělství, již dřívev tomto státě, bylo by bývalo ještě hůře, poněvadž dnes zemědělec ještědosazuje z r. 1926, 1927, 1928, částečně i z r. 1929, což by byl již dávno neměl abída by byla daleko horší.

Tedy, pane kolego Johanisi, jestliže se ptáte, cose osvědčilo, říkám vám, že se osvědčil zákon celní z r. 1926. A ostatně, jakjsem vám to řekl při projednávání celního zákona, když vy jste to vylíčili jakozločin, pročpak jste ten 36% zločin dovršili novou přirážkou 50%. Vy jsteprohlašovali, že nevstoupíte do vlády, která tento zločin nesmaže, ale vy jstevstoupili do vlády a tento zákon nebyl smazán, naopak ještě novým zákonem byl vyvrcholen. Ponechám zemědělcům a ostatním, jichžtento zákon se dotýká, aby nám řekli posudek o tom, jaký výsledek dobrý nebo ménědobrý bude míti. Přál bych si, aby moje předtucha, že tento zákon je ranou do vody,se nesplnila, abyste mně vytkli, že jsem byl špatnýmprorokem, poněvadž mně nejde o to, abych řekl: > já jsem to věděl <, nýbrž jdemně o prospěch stavu zemědělského a z prospěchu stavu zemědělského o prospěchcelého národa. (Potlesk. )

Místopředseda Trčka (zvoní): Další slovo má pan sen. Douda.Prosím, aby se ho ujal.

Sen. Douda: Vážený senáte! Dnes je tomu 14dní, co se dokončila rozprava hospodářská o krisi zemědělské i průmyslové. Všeckystrany vládní byly jednotné, pokud bude v jejich možnosti, že chtějí tuto zemědělskoui průmyslovou krisi řešiti. Strana agrární vyzvedla všecky možné strasti a bolestizemědělského lidu. Neopomenula ani jedné bolesti, a to se mohlo očekávat, žeopravdu snad po 12 letech nastane zde snad obrat ve prospěch drobného lidu, zvláštěuvážíme-li, že podle statistiky pozemkového úřadutěch drobných zemědělců do 5 - 6 ha je přes 750.000 - tedy ohromný počet. Avšakco vidíme? Strana agrární je dobrým školákem, dobře se tomu přinaučila, jakřešiti krisi, od velkoprůmyslníků.

Za týden na to po rozpravě, kde se mělo již sáhnout k tomu řešení, byl nám předložennávrh na zlevnění poplatku z převodu a o snížení daní při fusi. Co to znamená, přiřešení krise průmyslové, kde se fuse mohou dělat, jenom velkozávody a bankami? Tamse bude slevovat, poněvadž je dosti peněz ve státní pokladně. Proč by se neřešilatato krise na bedrách dělnictva a zároveň na útraty státu? My vidíme, a denně vámto přinášejí noviny, nové uzavírání podniků, propouštění tisíce dělníků,ale velkozávody se řídí taktikou, kterou jim vykázal dr Preis, president Živnobanky, před půl rokem na konferenci průmyslníkův Karlových Varech, kde řekl: Pánové, je potřebí, abychom si už řekli jednoupravdu, že je potřebí náš průmysl částečně odbourat a proto se musejí dělatfuse, jako se dělaly fuse bank, kde na to byly státnípeníze. Proto se budou dělat fuse velkoprůmyslových podniků, aby připravily menšívýrobce a i malé živnostníky o poslední sousto chleba. Nikdo se nebude starati, co sestane s těmi lidmi. Dnes po způsobu, kterým chtěli řešiti krisi průmyslníci na útraty dělnictva a drobného živnostnictva, přicházíagrární strana, která plných 12 roků říká, že jedině ona je schopna zachránitidrobné zemědělce se zákonem, který znamená monopol neboli trust. Pánové, již půlroku se dohadovali, jak by bylo potřebí jej zavéstia také po tu celou dobu se již na to připravovaly velké mlýny. Není tomu dávno, kdyAgrosol koupil na pražské plodinové burse 20 vagonů maďarské pšenice a dnes nám říkají,že kdyby se neměl tento zákon uskutečniti, hrozí nebezpečí, že budeme zaplaveni cizí pšenicí a moukou. To je zajímavé. Strana,která chce pomoci drobným zemědělcům, předem se postarala, aby sem přišla spoustaobilí ze zahraničí, a dnes se stará, aby ten obchod více vynášel. Na čí úkor?Prostě na úkor pracujících vrstev ať měst nebo venkova, které budou nucenikupovati. Rolníci nebudou jíst míchanou mouku. Ti si již zařídí zrovna tak jako veválce, aby mohli jísti žitný chléb a pšeničnou buchtu. Jen ti, kteří dostávali přídělya musili snísti všechny smetky po obchodech. Takédnes, když již vládní strany to samy uznávají a mají obavy, přinášejí ve svýchlistech zprávy, že míchaní pšeničné mouky s cizí moukou znamená zvýšeníjakosti. To je vaše odpověď na zlevňovací akci.

Na jedné straně dělníkům i drobnému úřednictvu budete zvyšovati ceny jízdeneko 20 procent, budete je vyháněti na periferii zrušením zákona na ochranu nájemníků,a na druhé straně jim zdražíte potraviny. Budou nuceni všechno, co se sem navozí asmíchá, za každou cenu zaplatiti, poněvadž to bude míti několik jednotlivců v rukou, a není vůbec naděje, že by někdo mohlručiti za to míchání a je kontrolovati. Připomenu jen z vlastní zkušenosti po válce...(Sen. Sechtr: Vezmeme sem na to Čeku z Ruska!) Té se daleko nevyrovnáte, panekolego! Připomínám jen své zkušenosti z poválečné doby, kdy zřízena byla t. zv.hospodářská rada a kdy tu byla laická kontrola a kdy sám jsem byl nucen jezditi semohlašovat. Přesto, že bylo laická kontrola a že jsem si vymínil, že tam nesmí přijetirevise z Českého Brodu, než jsem přijel do StříbrnéSkalice, už tam byla. Tak to měli páni zařízeno. A to byla občanská kontrola. Kdejí máte dnes? Kdo zabezpečí dnes, že se to bude správně dělati, kdo zaručí občanstvu,že nebude kupovati drahý šmejd a že nebude jísti, co se mu nabídne.

Nám jde velmi o drobné zemědělce, poněvadž trpíme snimi více, než strana agrární. (Výkřiky.) Jak tomu bylo v oblasti chmelařské?Tam jste mohli pomoci, kdybyste byli chtěli. Zatím prodáváte tam nejdražší uměláhnojiva v celé Evropě. V žádném státě nejsou tak drahá hnojiva jako u nás, jenproto, že máte továrny, že je mají agrárníci v rukou a že by prostě nevydělality statisíce a miliony, po případě, jak si to oni přejí. To je to hlavní. (Sen.Sechtr: Vy tomu sám nevěříte!) I věřím. To je zajímavé, já snad je nepotřebuji.

Tedy strana agrární si naříká na ohromné daně, na exekuce na venkově a faktickyje dnes doba, kdy také v jediné osadě máte 50 až 60 exekucí. Bylo lze očekávati,když výkonný výbor vyhodil poslední trumf agrární strany před časem, jestliže sejí nevyjde vstříc, že by byla nucena sabotovati placení daní, že snad se postavítei proti tomu, aby exekuce a daně drobných lidí, kteří jich nemohou platiti, bylyzastaveny. Kdo to schvaloval? Ministr agrární zrovna tak jako ministr socialfašistů,byli pro ostřejší postup proti neplacení daní.(Sen. Sechtr: Už jsem řekl, že tomu sám nevěříte!) Táži se, zdali najdeteexekutory také ve velkých bankách, jako je najdete v celé řadě obcí. (Sen.Sechtr: Tobě se stýská po komisařství, které jsi dělal za války a po válce!)Já jsem vycházel dobře s našimi rolníky, přesto žejsem ho dělal. Zeptejte se jich. U nás není takových demagogů a velkostatkářů, u násby li zrovna takoví žebráci, poněvadž rolníci a - tam největší rolník má 75 měřic- nepatří do agrární strany. Ti rolníci tam už dávno vědí, že jim dáváteplných 12 roků jen sliby, ale žádné skutky. My se domáháme již několik roků sníženýchpachtů. (Sen. Sechtr: Oni si pamatují to rekvirování, které jste prováděli,když jsi dělal komisara!) Nebyl jsem tam také u tebe, když jsem tam našel ty 2 vagony pšenice a mouky schované. (Veselost.) My se domáháme už několik roků snížení pachtu a upravenízákonem. Já vám chci ukázati jen, nepřímo.... (Sen. Sechtr: Ukaž nám to, jak seto dělá v Rusku. - Hluk. - Výkřiky.) Kolem Kroměříže,na t. zv. Hané.. (Sen. Sechtr: Tam nám pšenice nekvete!) Buďte bez starosti, zdali kvete nebo nekvete, to my vímenejlépe, zdali kvete. Ale vám už nepokvete, vám už odkvetla a vy sklízíte jenslámu! V Kroměříži a kolem Kroměříže jsou pachty od 400 do 650 korun za měřici.V Tišnovicích, kde je t. zv. požehnaná Haná a kde jsou nuceni lidé, aby mohli býtiživi, připachtovati pozemky, je pak od 460 do 640 Kč za měřici. Tito pachtýři jsounuceni platiti ještě obratovou daň a daň pozemkovou za majetníka. Tedy to jsou nejlepší ukázky, kdy byla dražba provedena soudnímúředníkem pro 500 do 600 Kč. (Výkřiky německých senátorů.) To semůžete, pane kolego, přesvědčiti, dám vám to písemně a potvrzeno přímostarostou! Ti chudáci jsou k tomu nuceni, chtějí-li býti živi, poněvadž nemajítolik, aby je to vyživilo, proto pachtují, a když se již obecní zastupitelstvousnese, dáti to jen potřebným a udržeti to, stačí, když je tam jeden velkosedlák apodá proti tomu odvolání okresnímu úřadu a okresní úřad podle vašich nových zákonů na okleštění samosprávy a nového zákona daňovéhonařídí; že obec je povinna co nejvíce vytěžiti, že to musí přijíti do veřejnédražby. Takovým způsobem zachraňujete malé dělníky!

V Postupkách je pacht 400, 600 a také až 800 Kč za 1 měřici. Zde se ukázalonejlépe, jak drobní zemědělci byli uspokojeni pozemkovou reformou, poněvadž kolemKroměříže jsou dvory arcibiskupství olomouckého, ale na tu půdu se nesmělo sáhnouti.To si lidovci vymohli, poněvadž prý mají různé patronáty v Kroměříži, a následkem toho není možno, aby půda se dala do parcelace.

To jsou nejlepší ukázky toho, jak od začátku plných 12 roků se postupovalo azachraňovali se drobní zemědělci. Přes to, že lidová strana si vymohla kongruu, žejejí lidé jsou postaveni na roveň státním úředníkům, že jsou zajištěni pro svéstáří pensí, půda se neobdělává těmito lidmi a je pachtována jen proto, žepachty jsou vysoké a že to vynáší. Tam krise není. Tam, kde se takové ohromnépeníze mohou bráti za pronájem měřice půdy, u těch lidí se nemůže mluvitio krisi.

Krise jest jen u těch malých; a to dokazuje nejlépe, jaké máte pochopení pro to,když se nedovedete postaviti za ni, naopak stavíte se ještě proti těm malým, aby sepřísněji zakročovalo proti neplacení dání, a nemáte tolik možnosti, abyste zakázalitěch 50-60 exekucí často v jedné obci. Nemáte tolik schopnosti, ani dobré vůleupraviti zákonem pachty, aby malý člověk mohl býti živ a aby nemusil, co sklidí,dáti berním úřadům a na pacht, takže mu pro živobytí nic nezbude. Víme předem,že celý zákon vyzní tak, jako zákon o zvýšenýchclech a že zemědělskou krisi chce strana agrární řešiti takovým způsobem, jako jiřeší dnes velkoprůmyslníci na úkor dělnictva, aby zbavovali domkáře půdy.Ještě se vždycky najdou lidé, kteří čekají na lesy a kteří též potřebují to hodně rozšířiti. Proto takto zachraňujetezemědělce. My, vážení pánové, nečekali jsme od vás nic jiného. To je vaše práceza plných 12 roků. Zde pánové ukazovali, že by bylo lépe pozvati sem Čeku. Prosím,kdyby byl někdo před 10 roky řekl, že za 10 let, kdy budou všecky sklady plné aťhospodářských nástrojů, ať již potravin, obleků, látek a obuvi, lid bude zmíratihlady, nebude míti co obout, nebude se míti do čeho ošatit, tak by vás prohlásili zablázna. I v Rusku se provádí racionalisace, kterávám ovšem udělala největší čáru přes rozpočet, a to tak ohromným tempem, že jevám z toho horko. Rusko nejenom dnes již nemá nezaměstnaných, ale potahuje ze všechstátů průmyslových dělnictvo do Ruska. Rusko potřebuje příštím rokem 1,500.000pracujících sil, aby si je mohlo zařaditi dopracovních procesů. Je velký rozdíl, jestliže říkal pan dr Zadina, že ruská vláda vykupuje od rolníků za 5 rublů jeden metrickýcent obilí a že to dělá prý nějakých 13 až 16 Kč. Pan doktor snad neví, že rublje přes 17 Kč. Ale je veliký rozdíl mezi tím, když Rusko má výrobní náklad na 1q ani ne celé dva ruble, a když zemědělec dostane přes výrobní cenu 3 rubly nežliu nás. Spočítejte si, jaké máte výrobní náklady a co dáváte zemědělci! Pročto? Poněvadž u nás není prostě stát, kde by se vyrábělo ve prospěch obyvatelstva.U nás je stát, který vyrábí pro velký zisk, u nás všecky technické vymoženostise stávají majetkem jednotlivců, u nás není možno, aby nemajetný člověk navenkově mohl racionelním způsobem zpracovávati svojipůdu. Vy mu nedáte ani prostředků, aby si mohl opatřiti umělá hnojiva, která potřebujejak chmelař, tak i řepař. Vždyť vy jste napřed ten lid ožebračili a dnes, kdyžjste vyvolali duchy, naskakuje vám husí kůže na těle. Místo abyste přemýšleli otom, jak zaopatřiti tomuto lidu práci a aby ten lidměl chléb, vyzbrojujete policii kropícími tanky, bombami naplněnými slzícímplynem. Ale zapomínáte, že tyto zbraně dáváte lidem, kteří vyšli z pracujícíchvrstev, a že to, co jste vyvolali, jedenkráte může býti pro vás smrtí, poněvadž i ti lidé jedenkráte přijdou kpřesvědčení, že ne od velkokapitálu mohou čekati záchranu, nýbrž jenomspolečnou prací jednotné fronty dělníků a rolníků, že jen na troskáchkapitalistického režimu bude možno teprve vybudovati budoucnost socialistickou, spravedlivou s vládou dělníků a rolníků. (Potleskkomunistických senátorů.)