Pan kolega Jaksch označuje dále tuto předlohu jako výsledek agrárních rozpaků. Také toto tvrzení patřičně odmítám. Kdyby bylo bývalo potřebné porozumění pro naše zemědělství v řadách všech těch, jichž nebylo lze až do nedávna vůbec získati pro splnění našich plně oprávněných a plně odůvodněných požadavků, na něž každý návrh zástupců zemědělství působil jako červené sukno na býka v aréně, pak by to zajisté s naším zemědělstvím nebylo došlo tak daleko, kam to došlo.

Proti nám provozují všechny státy více nebo méně dumping. Jeden stát v jedné formě, druhý stát v jiné formě. Jen my, to jest naše vláda, dbali jsme osud více než úzkostlivě o to, jen aby se nic nedělalo, čím bychom se snad jednou nějakým způsobem mohli špatně zapsati. Pro samé > jen opatrně< a >jen v hedvábných rukavičkách< jsme dosud ničeho nedosáhli. Naopak. Poměry se u nás den ze dne zhoršují. Vítáme to, jestliže se naše vláda konečně odhodlala uchopiti se vážných opatření. Naše zemědělství již v posledních letech, pokud jde o dovoz dobytka, s veškerou energií vyslovilo požadavek po omezení tohoto dovozu. Proti tomuto více nežli oprávněnému požadavku postavili se nejen naši páni průmyslníci, nýbrž také veškerý konsum následkem zcela falešného nazírání a uspořádaného štvaní. Páni průmyslníci se domnívali, že následkem zvýšeného dovozu cizího dobytka budou mocí zvýšiti své obchody s těmito vývozními zeměmi a očekávalo se, že rozmnožením dovozu cizího dobytka nastanou u nás hodně příjemné a levné ceny masa. Toto přání měly všechny kruhy konsumentů. Ukázalo se však, že se přepočítala jak jedna skupina odpůrců našich snah, tak také skupina druhá. (Souhlas.) Neoživil se ani vývoz výrobků našeho průmyslu do zemí přicházejících v úvahu pro vývoz vepřového dobytka, rovněž se na druhé straně neobjevil pokles cen, který by pro konsum padal na váhu. Obchodníci dobytkem, zaměstnaní dovozem, se tomu smějí a úplně falešná opatření vlády a falešné její stanovisko umožnilo jim nejlépe zabezpečený výdělek.

Je zajisté povinností naší vlády, aby se konečně odhodlala sáhnouti k takovým opatřením, která dovedou uhájiti zájmy všech zúčastněných kruhů. Dovoz dobytka byl roku 1929 mnohem silnější nežli roku 1928 a činila cena dovezeného dobytka v tomto roce asi 1 miIiardu Kč. Za 5 roků 1924 - 1928 činila cena dovezeného dobytka asi 700 milionů a v letech 1920 - 1923 asi 280 milionů. Z dovezených 860 kusů vepřového dobytka v roce 1928 pocházejí 3/4 tohoto dovozu z Polska. Zbytek připadá na Maďarsko, Rumunsko a Jugoslavii.

Tento materiál poskytuje nám nejlepší důkaz o tom, že následkem falešné a našim poměrům nikterak neodpovídající obchodní politiky musilo se octnouti naše domácí zemědělství v neblahé situaci, ve které se dnes nalézá.

Musili jsme se však v poslední době dožíti toho, že přes naše hanebné ceny hovězího a vepřového dobytka naše vláda zvýšila dovozní kontingent Rumunska.

Ve druhé polovině září skončeno bylo u ministerstva obchodu vyjednávání o rozdělení kontingentu pro dovoz rumunského hovězího dobytka. Měsíčně se dováží 3.500 kusů, to je 42.000 kusů ročně. Komu tento dovoz byl přiznán, o tom podávají nejlepší svědectví tato jména: Bergmann 1.000 kusů, Graubarth 720 kusů, Baum 300 kusů, Goldmann 230 kusů, Messing 150 kusů, Laufer 50 kusů, Singer, Kraus atd. Je potřebí k tomuto výpočtu ještě dalších poznámek? Kde zůstává na příklad svaz německých družstev pro zpeněžení dobytka? Kde zůstává hlavní svaz českých a německých družstev pro zpeněžení dobytka? Proč byly tyto organisace pro zužitkování dobytka vyloučeny z tohoto zajisté velmi výnosného obchodu?

Čeho chceme dále docíliti předloženým zákonem? Ničeho více, nežli aby náš domácí zemědělský výrobek, obilí, byl alespoň naroveň postaven cizímu obilí. Musíme se dále snažiti, abychom si zabezpečili domácí trh pro náš domácí zemědělský výrobek. Dlužno snad tuto žádost označiti jako nepřístojnou? Nemůže tuto žádost snad každý jednotlivec schvalovati a s ní souhlasiti? Ale co jsme musili viděti při hlasování o tomto zákoně v poslanecké sněmovně? Zástupcové německé národně socialistické strany, zástupcové křesťansko-sociální strany, zástupcové sudetsko-německého Landsbundu, zástupcové německé národní strany (Výkřiky sen. Wenzela.) - s jednou výjimkou - opustili před hlasováním o zákoně jednací síň, nehlasovali tedy pro zákon. Naši sedláci a náš venkovský lid nechť se podle toho zachová. Jestliže při příštích volbách tyto strany vyjdou zase chytati hejly a obšťastňovati naše selské vesnice, pak dejme jim potřebnou odpověď, vyplývající z jejich jednání.

Žádáme úpravu dovozu všech zemědělských výrobků a to tím způsobem, aby se k nám dováželo právě jen tolik zemědělských výrobků, co jich naše domácí zemědělství snad nemůže vyrobiti. Dovoz smí znamenati jen doplnění toho, čeho se nedostává.

Žádáme za účelem úpravy všech těchto otázek nejrychlejší projednání podaného zmocňovacího zákona. Nemůžeme se dát více odbývati polovičatým opatřením. Musíme s veškerou energií trvati na tom, aby se konečně jednou vykonala práce celá. Nouze je veliká a tíseň den ze dne vzrůstá. Pan kolega Petřík zdůraznil včera v národohospodářském výboru loyalní stanovisko druhých stran, zejména zástupců sociálně-demokratické strany k nám, když se všechny tyto předlohy projednávaly. Vítáme toto stanovisko a jsme ochotni opětovati je ve stejném smyslu, jak jsme to vždy činili. Projevovali jsme vždy ochotu zastávati se jiných požadavků také v okamžicích, kdy by to situace našeho stavu nebyla připouštěla. Šli jsme přes míru toho, co lze vykonati, nežádáme žádných darů. Vítáme osnovu zákona ve smyslu toho, co jsem nastínil jako jeho ocenění ve smyslu doplnění těch opatření, která tu již jsou a budeme hlasovati pro tento zákon. (Potlesk.)

Místopředseda Trčka (zvoní): Další slovo má pan sen. Böhm.

Sen. Böhm (maďarsky): Veľavážený senát! Predložený práve návrh o vymielaní je novým dôkazom, že táto vláda je naprosto nemožná a nespôsobilá k tomu, aby zemedelstvo, ktoré bez vlastnej viny octlo sa v nesnádzach, z jeho zúf'alej situácie vyprostila a sanovala.

Tento návrh, ktorý vykazuje všetky známky neodbornosti a ktorý podľa názoru všetkých odborných kruhov sa neosvedčí, vôbec nehodí sa k tomu, aby pomohol širokým vrstvám zemedelského spoločenstva. Podobný vymielací návrh uvidel božie svetlo tiež v Nemecku, avšak tam už došli ku konštatácii, že sa on v praxi vôbec neosvedčil. Považujem za nepochopiteľné, že vláda práve teraz, keď zemedelská kríza stojí takrečmo na svojom najhlbšom kulminačnom bode, operuje takýmito chudokrevnými experimenty, ktoré s hľadiska praktičnosti vôbec nepovedú k výsledkom.

Prejav poslancov českých agrárníkov učinený včera v zemedelskom výbore senátu, dľa ktorého s týmto návrhom ani oni nie sú spokojní a najradšie by ho vrátili poslaneckej snemovni, utvrdzuje mňa len v presvedčení, že pri tejto príležitosti ani odborné kruhy neboly dotazované a že tu v parlamente koná sa len práca na oko a že prebičované bolo zase niečo tým cieľom, aby sa na vonok zdálo, že sa niečo robí. Je tu iba zaslepovanie hospodárov.

Tieto bezhlavé opatrenia sa prv či neskôr veľmi vymstia. Zákon o mletí a miešaní múky vyvolá neuveriteľný zmätok a chaos v našom zemedelskom živote. Vymysleli ho teoretici u písacieho stolu, ktorí nemajú ani pojmu o skutočnosti, o hospodárskom živote. Zákon tento znamená vývoj zpätný, návrat k viazanosti, je on válečným opatrením hospodárskym.

Návrh tento neposkytne pomoci gazdom a osoh budú mať z neho zasa len mlyny kartelové a špekulanti. Gazdovia budú svoje obilie predávať zasa len za staré ceny, avšak pokútni obchodníci budú zemedelské plodiny predávať obecenstvu zasa len za ceny vyššie. Pašeráctvo rozbují v rozmery dosiaľ neslýchané. Aby tomu bolo zabránené, bude treba samozrejme sriadiť obrovský ochranný aparát, ktorý bude znamenať zase nové zbujenie byrokratizmu. Výška trestov uložených v návrhu zákona pre zneužívania ukazuje, že sa tu otvára možnosť k neuveriteľným zneužívaniam. Po tejto stránke vykazuje návrh toľko medzier a možností, že ku ich zdolaniu môže minister financií mobilizovať celú armádu finančných strážníkov. Návrh je komplikovaný, ťažkopádny, k cieľu nevedúci a vyvolávajúci iba drahotu a je tedy špatný.

Dnešná hospodárska politika vlády nastieňuje nám najzúfalejšiu perspektivu hospodárskej budúcnosti republiky. Dosavádna bezplánovitosť a bezkonceptnost, ktorú po tejto stránke môžeme konštatovať, je proste úžasná. Vaše hospodárske návrhy zrodené zväčša v ohni politicko-straníckych zápasov a straníckej žiarlivosti, tieto - prepáčte slovo - potraty hospodárskych návrhov vykazujú všetky charakteristiky práce bezhlavej. Samé záplatovanie, bez vytýčenia vlastného cieľa. S jednej strany slyšíme od pána predsedu vlády, čo všetko sa podniká ku riešeniu kríze zemedelskej, s druhej strany však je to práve pán minister zemedelstva, ktorý vo svojej poslednej, reči pribíja, že konečne už musí sa niečo súrne učiniť v záujme sanácie zemedelskej kríze.

Keď v posledných týždňoch vláda, vidiac všeobecnú zemskú nespokojnosť gazdavského spoločenstva, poriadala k uklidneniu voličstva na rýchlo sohnanú hospodársku rozpravu v senáte, v ktorej rozprave náhodou - s hľadiska zaujímavosti musí to byť pribité - všetci rečníci vládnych strán konštatovali totiež, čo práve teraz ja, že totiž tu v republike je kríza zemedelská zúfalá, osmelil sa pán. ministerský predseda prejaviť, že už i dosiaľ boly učinené náležité kroky ku riešeniu kríze.

Tento odvážny prejav vzali opozične naladené vládne stranv na vedomie, avšak v hospodárskych odborných kruhoch zbudil on len úsmev. Táto po celý rok už trvajúca hospodárska politika vlády je len humbuk, ktorý sa prejavuje iba vo sľuboch. (Sen. Šelmec: Ktorá strana by mohla krízu lepšie riešiť?) Musíme síce konštatovať ako skutok, že došlo od vlády k určitým opatrenim, avšak tieto sú vôbec pochybené, nesprávné a voči daným pomerom už prekonané. Snáď nebude pán ministerský predseda pochybovať o tom, že napriek jeho spásonosným opatreniam situácia zemedelstva stále sa zhoršovala a hospodárske spoločenstvo môže mi len potvrdiť názor, že od tých čias neobdržalo podstatnej pomoci, ktorou by sa bola situácia zlepšila. To je holý skutok. Všetky dosavádne optimistické prejavy sú tu len k tomu, aby krušnú skutočnost zahalily.

Zemedelská kríza v našej republike vzrastla do takých rozmerov, že náš zemedelský život javí sa v naprosto pustém ba zúfalém obrázku. Gazdovská vrstva je zadlžená a v pravom slova smysle ochudobnelá a jej kúpeschopnosť poklesla na minimum. Prejde-li človek Slovenskom, je obrázok, ktorý sa mu objaví, ešte hroznejší a temnejší. Vrstva maloroľníkov na Slovensku je v pravom slova smysle otrhaná. Nepreháňam tu, o tom sa môže presvedčiť pán ministerský predseda i pán minister zemedelstva, prejde-li kraje Slovenska Maďarmi, Slovákmi a Nemcami obydlené.

Všetko, čo proti tomu tvrdíte, je buďto sebaklamom, a lebo nespoznaním smutnej situácie. Zemedelstvo republiky leží na smrteľnej posteli, a špatne mu poslúži ten, kto jeho chorobu podceňuje, alebo si jej vôbec nevšimne, avšak eště väčšiu chybu páše ten, kto ako čarodejník nevhodnými prostriedky na ňom experimentuje. A to predsa robila vláda dosiaľ. Použila nesprávnej liečby, ošetrovala ho nevhodnými lieky, čím choravého dostala tam, že teraz už je v agonii.

Z jara experimentovali ste dovoznými listy, čo bolo len marným záplatovaním a príštipkovaním bez pozitívnych výsledkov. Koľko nádejí ste viazali k tomu, akou odvahou ste to obhajovali, kdežto my už svojho času poukazali sme na to,že i tu je chyba vo východisku, lebo je komplikované a nie dosť komplektivnej sily. Dnes už i kompetentní faktori dospeli k náhľadu, že to nemalo žiadneho prenikavejšieho výsledku. V uplynulom polročí sa situácia zemedelstva zhoršila.

A dnes prez to vidíme nové bezhlavé počínanie. Táto vláda nepochopiteľnou a nevysvetliteľnou tvrdohlavosťou a urputnosťou, nepočúvajúc na rozumné slovo, honí zemedelský život svahom dolu. Vláda ešte vždy nehľadala pravé zdroje strastí zemedelstva, a predsa bude marné všetko, bude treba najprv základ dať do poriadku, lebo bez toho omietka namazaná na steny cieľom opravy spolu s múrami spadne.

Podívame-li sa na dno kríze, môžeme konstatovať, že základným zlomom v našom zemedelstve je pokles úveru a kúpeschopnosti hospodára. V prvom rade treba tedy uspiešiť odstránenie tohoto fundamentálneho zla a to sa dá docieliť dvoma prostriedky: Nízkym zúročením a nivelovaním cien. Úverovú otázku zemedelských vrstiev bude treba dať do poriadku v dobe čo najkratšej, avšak bezpodmienky ešte behom zimy. Treba najsť spôsob, aby každý zemedelec, ktorý je na to odkázaný, získal dostatočnej a lacnej pôžičky. Keď už od inakiaľ nie, nuž nech pán minister financií uvoľní niekoľko fondov, ktoré postačia k tomu, aby otázka zemedelského úveru bola vyriešená. A ja žiadam pána ministra financií, aby nepripustil toho, a zabránil tomu, aby sa pri uvoľnovaní pôžičiek uplatňovaly ciele straníckej agitácie.

Druhým nezbytným opatrením musí byť procedura nivelovania cien, prevedená za spolučinnosti štátnej moci. Je všeobecne známou vecou, že ceny surovín klesly na 40 - 50 %, oproti tomu však kartely ešte vždy uvádzajú za staré ceny do obchodu celotovary, vyrábané z lacnejších tuzemských surovín. Orgánami štátnej moci tedy bude treba donútiť kartely ku prevedeniu náležitej redukcie cien. Voči veľkému záujmu verejnosti musia súkromé záujmy ustúpiť do pozadia. Na somknutí kartelov rozbija sa akcia cenovej nivelizácie, a preto musí vláda sviesť boj s kartelami. Vláda i oproti súkromým záujmom jednotlivcov, ktorí by boli v týchto karteloch zainteresovaní, musí sa dať do boja, lebo nemožno trpieť, aby vykrvácaly miliony pre ochranu súkromých záujmov jednotlivcov.

Štát samozrejme nemôže sa vymknúť z tej práce riešenia zemedelskej kríze, ktorá sa prejavuje v odbúraní. Tu v prvom rade myslím na odbúranie rôznych fondov neuveritelne už zbujelých. Pán minister financií vyvoláva nemožnú situáciu tým, že práve teraz v dobe hospodárskej kríze zamýšľa sriaďavať fondnové, veď už i dosavádne fondy sú veľkými prekážkami a brzdami normálneho kolobehu krve hospodárskeho života. Tieto fondy odnímajú nám hospodársku energiu, čím ochromuje sa naše zemedelstvo a pomalu podväzujú sa tie ostatné produkčné odvetvia. Ostatne vyžadujeme podrobné vyúčtovanie týchto fondov. Obzvlášte platí tento náš požiadavok o rôznych fondoch sriadených vo spojitosti s pozemkovou reformou a už teraz ohlašujem svoj protest proti tomu, aby z týchto fondov bolo obrátené na sanáciu zbytkových statkárov 150 milionov korún, ako je to plánované. Požadujeme, aby tých veľa sto milionov týchto fondov bolo obrátené v prvom rade na sanáciu tých gazdov, ktorí sa octli v nesnádzach bez vlastného zavinenia.

Pán minister financií musí rekonštruovať tiež system berný, ktorý sa musí prispósobiť skutočnému životu, a aby mohol zaistiť hospodársku budúcnosť štátu, musí v prvom rade posilniť poplatníka. Zdaňovanie treba podrobiť všeobecnej revízii a i na tomto poli treba začať s odbúraním. Irreálné a uprílišnené vyrubovanie daní má dnes ten následok, že maloroľník sa zadlží, čím sa zproletarizuje a zväčšuje obrovskú legiu nezamestnaných. A tu musím vybočiť na registráciu tej neutešenej situácie, ktorá obzvlášte v tomto roku na Slovensku už teraz na podzim zavládla v mestách i dedinách následkom zemedelskej kríze: Je to zúfalá situácia nezamestnaných.

Úradnú štatistiku už trojnásobne prevyšuje počet tých, ktorí na Slovensku bez práce a zárobku živoria. Vlády, ktoré nastupovaly za sebou, nesú vinu na tom, že na Slovensku je päťkráť toľko nezamestnáných než v zemiach historických. Je to hriechom týchto vlád, lebo odbúraly priemysel na Slovensku a pri prevádzaní pozemkovej reformy neprideľovaly pôdu obyvateľstvu odvekému, kým tisíce domorodých Slovákov, Maďarov a Nemcov zemedeľcov priviedly na žobrácku palicu.

Avšak najväčší hriech páše vláda táto, medzi jejž ministrami vidíme i sociálnych demokratov, a páše ho tým, že neposkytuje otrhanému robotníctvu práce verejné. Kým v Čechách a na Morave vidíme, ako sa tam prevádzajú obrovské železničné a silničné stavby, dotiaľ na Slovensku už pred 8 rokmi a o tých čias ešte vždy sľubovanú stavbu železnice Gelnica - Červený Kameň zastavily. To je teda tá pečlivosť Prahy o Slovensko. Prahe sa podarilo snížiť Slovensko na zem mizerie. Boľastný výkrik Slovenska nepočujií v Prahe, a veď nielen my opozičníci, ale i miláček vlády senátor Stodola už od rokov kvílí nad tým. I na tomto mieste počuli sme prv jednoho slovenského senátora, ktorý tiež marne pozdvihuje svoje slovo v záujme Slovenska.

A ku sanovaniu všetkej tejto nesmiernej mizerie predkladá vláda iba zákon o mletí obilia. Je to hľadanie lieku, avšak nie je to sanovanie, je to detailným napínaním sil, je to úsilie a utrácanie času a zároveň novšie vysunutie cieľuvedomého a dôkladného riešenia hospodárskej kríze do neurčita.

Tento zákon nebude mať v zápätí prehľbené zlepšenie našej hospodárskej situácie. K jednomu však každým pádom bude dobrý, a to je, že naše obchodné styky s Maďarskom budú naprosto, naprosto otrávené, čoho následkom bude, že vypukne česko-slovensko-maďarská colná válka, ktorá potom podkope náš priemysel.

Nech sa pán kolega len usmieva, tak tomu bude a následkom colnej války bude priemysel Československa zničený!

Po zemedelskej krízi pohne sa potom lavína druhá, ktorá pohrobí priemysel. Neviem, čím je vláda v tejto svojej činnosti vedená, zda zlovôľou, nevedomosťou a či šovinizmom a či všetkými troma dohromady.

Či sa nedovtipuje vláda, že kým svojími nemotornými opatreniami pripravuje a vyvoláva colnú válku, dotiaľ maďarská vláda dobýva pre svoje vývozné prebytky zemedelské nové trhoviská a prv či neskôr nebude už odkázaná na trhovisko československé, priemysel československý však pre svoju nadvýrobu ztratí svoje trhovisko v Maďarsku.

Bývaly pán minister obchodu Novák poukázal v poslaneckej snemovni na to, akými veľkými ztratami môžu byť naše hospodárske záujmy postižené, jestliže s Maďarskom neuzavreme obchodnú smluvu. Slyším a viem, že sa robí zase otázka prestyže z toho, kto má učiniť iniciatívny krok k vyjednávaniam. Tedy už sa zasa nastoluje len otázka prestyže, a my neodvolateľne padneme na tomto robení prestyže, na miesto toho, aby sme s väčšou rozvahou hľadali možnosti riešenia.

Kedže návrh, ktorý bol našej snemovni predložený, neochraňuje vôbec záujmy gazdov, a nie je takej komplektivnej sily, aby napomohol sanovaniu kríze zemedelskej, lebo do hospodárskeho života zanesie len zmätky, a jeho účinok vyvolá chaos a ochromenie, z tejto príčiny návrh nemôžem prijať.

Místopředseda Trčka (zvoní): Další slovo má pan sen. J. Krejčí.

Sen. J. Krejčí: Slavný senáte! Před několika málo dny oslavoval se u nás významný den 28. října a v tento den se všech stran slyšeli jsme plno slibů a přísah věrnosti Československé republice a dnes projednáváme zákon, který, odpusťte, že to řeknu tak jasně - je hanbou republiky. Jako hanbou republiky byl zákon o povinném odběru produktů domácí výroby pro státní úřady a zemské podniky, poněvadž to se mělo rozuměti samo sebou bez zákona, tak hanbou je tento zákon pro náš národ, že musí býti donucován, aby nepoužíval tovarů a výrobků práce z ciziny tou měrou, jak se používá, že zákonem musí býti donucován k tomu, co přece jest jeho samozřejmou povinností. Co by tak náš tisk napsal, co by tak na našich schůzích se mluvilo, kdyby tu byl nějaký podnikatel, který by nezaměstnával domácí dělnictvo, ale přijímal - kdyby to vůbec bylo možno - na práci dělnictvo z ciziny. Ten by byl vyhlášen za velezrádce a nepřítele národa. A jaký je v tom rozdíl - já to opakuji znovu, co jsem již tu v červnu řekl - když buď si dám pracovati na díle svém rukou cizince, nebo když to cizinec v cizině vypracuje a vydělá, a když já to kupuji a zanedbávám své vlastní dílo. Tu není v podstatě žádného rozdílu. A vážení, přece samostatnost národů neztrácí se jen na bojištích, samostatnost národů neztrácí se jen na poli politickém, ale také na poli hospodářském. A ten národ, který hospodářsky je ruinován ať vlastní vinou, nebo bez vlastní viny, ten není odolný ani politicky, ani neudrží svou politickou samostatnost. Tento návrh zákona je tedy nejen skvrnou na těle čsl. národa, ale je také ranou do vody. Tak jako řada předchozích zákonů je a bude i on ranou do vody, voda se zavře a účinek se nedostaví. Proč? Poněvadž, jako se vším, přicházíme i s tímto zákonem pozdě. Před 11 měsíci nová vláda ohlásila svůj program a v něm zdůrazňovala a přímo podtrhovala řešení krise zemědělské. 330 dnů bylo na to času dosti, a teď s velkým urychlením a promrskáváním děláme zákon nový. A co jím máme podchytit? Nanejvýše 35 dnů. Dne 15. prosince končí obchodní smlouva s Maďarskem, a aby do té doby nenavozili nám sem obilí, nakvap děláme zákon, ač tento zákon mohl býti zde již před 11 měsíci a mohl a měl předcházeti ostatní zákony, ač vypovězení obchodní smlouvy měl předcházeti celní zákon. Všechno se nechalo a se vším se přichází pozdě. I když ten zákon dnes bude projednán, zítra podepsán a v pondělí vyhlášen, zbývá do 15. prosince jen 35 dnů a pro těch 35 dnů děláme zákon, když jsme před tím 330 dnů prozaháleli. Paní kol. Chlebounová ovšem řekla, že se dělá pro celou úrodu, ale já se táži, co s tím obilím, které už tu je, které už se sem navezlo? Co s tím se stane? To se překřtí na obilí původu domácího, či jak to bude možno jinak udělat? Podívejte se, když při žitě, které, když se má péci z 90 % žitné mouky a jen z 10 % mouky pšeničné a z těchto 10 % zase má býti 95 % původu domácího, 5 % původu cizího, tedy v tom chlebě se nám objeví nebo má objeviti jen půl procenta mouky žitné původu cizího. A když ta žitná mouka je ve sta vagonech dovážena, co se s ní stane? A když ta pšeničná mouka je v tisíci vagonech sem dovážena, co se s ní stane? Ta by podle zákona měla tak dlouho čekati, až se po těch 25 %, event. 5 % vypotřebuje. A co, když vlastníkem této dovezené mouky je Ústředí družstevní, ústředí největšího družstevnictví u nás v Čechách? V programu parlamentní činnosti je sjednáno mezi jiným také to, že se zahájí činnost, která má zachovati družstevnictví, poněvadž při ohromně stoupající nesvědomitosti a při tom, že nejsme s to získati tolik času, aby se nový konkursní a vyrovnávací řád dostal na tapetu jednání, jsou časté případy, že jakmile někdo dnes prodá vagon obilí, již není jist, že ten peníz dostane, je to samé vyrovnávací řízení a konkursy a podvody a je to zařízeno tak, že, když je na 100 % prokázáno, že tu je podvodně vylákáno zboží za účelem neplatiti, stane se, že státní návladní řekne: já neshledávám v tomto případě příčiny, proč bych zakročil, nic není trestného proti tomu, kdo vylákal zboží s podvodným úmyslem neplatiti. - Za takových okolností nevím, bude-li vůbec možno, aby se Agrosol, který je úzce spjat s Ústřední jednotou, odstavil na tu dobu, až se vypotřebuje po těch 5 až 25 % na každý metrický cent mouky a zatím, aby se tím způsobily ohromné ztráty družstevnictví, a na druhé straně, aby se zase to družstevnictví sanovalo. A zdá se, že je na to v zákoně pamatováno. V §u 9, v 1. odst. máme: >Vjednotlivých odůvodněných případech mohou býti povoleny výjimky z ustanovení §§1 a 2 <